V Praze, v sobotu une Il. července.

K číslu 187. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80 h

NARU

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Subvence na studijní cesty. Z Vídně, 11. července. Ministr vyučo- vání udělil subvence na studijní cesty do Italie a Řecka těmto professorům středních škol: dru. Ladislavu Brtnickému, pro- fessoru gymnasia v Král. Hradci, dru. Jin- dřichu Fleischmannovi, professoru gymnasia v Těšíně. Josefu Khuntovi, professoru německé realky v Budějovicích, Aloisu Kocourkovi, professoru něme- ckého gymnasia v Brně, Otokaru Paroub- kovi, professoru české realky v Karlíně a Ferdinandu Stollovi, professoru něme ckého gymnasia na Smíchově. K Husovým oslavám. Z Vídně, 11. července. »Vater land« uveřejňuje přípis o slavnosti Husově. jejíž autor udává pouze počáteční písmeno svého jména Ch. Události při této slavnost jsou prý bolestny a urážkou pro část obyva- telstva. Každý katolík musí prý litovat slav nosti samé, slov, která na ní byla pronesena a ducha, jaký se touto slavností projevil. Slavnost svědčila prý muži, který zajisté měl mravy ryzí a pevnou zmužilost, ale vzepřel se proti autoritě a popřel, co bylo jiným svato. Nebylo prý rozumné, co se dělov Praze, neboť národ, který má pohříchu již tolik nepřátel, neměl by si dělati nové.

Obchodní smlouvy států trojspolku. Z Vídně, 11. července. »Magyar Ország« oznamuje z pramene prý spole- hlivého, že za zády Rakouska Německoa Italie vyjednávají o smlouvách obchodních. Vyjednávání prý bude skončeno ve dnech nejbližších. »Deutsche Zeitung« připo míná k tomu: »Je-li tato zpráva pravdivá. potom se stal neslýchaný případ podvodu na Rakousku.« »Deutsche Zeitung« zapomíná, že sám hr. Goluchowski jednou v delegac prohlásil, že politické poměry nemusí být kryty shodou hospodářskou. Hr. Khnen o vyřízení branně předlo hy. z Pešti, 11. července. Ve výboru pro záležitosti vojenské hr. Khuen na dotaz. je li zajištěn v Rakousku nový vojenský zá- kon, odvětil: »Vláda doufá, že tato reforma bude také přijata v Cislajtanii. Ovšem že vláda chce míti tuto reformu jak v Rakousku, tak v Uhrách tak upravenu, aby mohla býti vyřízena způsobem ústavním. Nové ulice v Paříži. Z Paříže, 11. července. Městská rada pařížská usnesla se po- jmenováti jednu z městských tříd ulicí Pražskou, jednu Peštskou a jednu ulicí Richarda Wagnera.

Telegrafické zprávy. Z Pešti, 10. července. (C.-B.) Branný výbor poslanecké sněmovny schválil osnovu zákona o stanovení praesenčníh stavu armády. Předseda ministerstva a mi- nistr honvédů zasáhli několikráte do debaty. Hr Khuen Hederváry prohlásil na dotaz ve příčině branné reformy v Rakousku, že vláda doufá, že bude reforma také v Rakousku přijata. shodly-li se již na ní obě vlády. Z Peští, 10. července. (Č.-B.) V okresu Uj-Verbaszu byl zvolen baron Štěpán Vojnits (liberál) velkou většinou poslancem říšského sněmu. Z Paříže, 10. července. (C.-B.) Rozpočtová komise schválila dnes rozpočet kultu vyslovivši se zásadně proti škrtnutí tohoto roz počtu. Ze Štokholmu, 10. července. (C.-B.) Krá jmenoval hr. de la Gardie revisorem nadace Nobelovy. Z Lally-Marnie, 10. července. (C.-B.) Ma rocké poselstvo obdrželo od ministra zahranič ních záležitostí Mohameda Torres a officiáln sdělení, že byla Tazza dobyta mini strem války El Menehbim. Z Londýna, 10. července. (C.-B.) V doln sněmovně sdělil civilní lord admirality Prety man při rokování o předloze, námořních stavel se týkající, že vláda má za to, že nový oporný bod pro lodstvo v Saint Margarets Hope jes s hlediska strategického podivuhodný. Zaujímá, pokud se týče Severního moře, posici dominu- jící a jest značně vzdálen od kterékoliv stanice torpédové, jež by mohla býti snad nepřítelem

LSIY Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulíci, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

obsazena. Plány pro basi loďstva budou vyho- toveny dle měřítka portsmouthského nebo ply- mouthského, ale z toho nenásleduje, že admi- ralita se rozhodne pro tak velkou basi loďstva. Po dohotovení plánů bude admiralita uvažovati, které požadavky jsou nejnalehavější a práce budou prováděny tím způsobem, aby mohly býti rozšiřovány a doplňovány s nákladem co nej- skrovnějším. Nejdříve budou se stavěti kasárna, budovy pro vyučování a nemocnice a mezitím bude zkoumána otázka doků a bassinů. Potom byla předloha ve druhém čtení 164 hlasy proti 73 schválena. Z Londýna, 10. července. (C.-B.) V horní sněmovně tázal se earl of Northbrook, zdali budou do zamýšleného figančního šetření pojaty také obchodní styky Angfie k Indii. Řeč- ník má za to, že zavedení tarifu s přednostmi bude na neprospěch Anglii i Indii. Ministr za- hraničních záležitostí markýz of Lansdow ne odpověděl, že šetření bude se týkati také Indie a otázky týkající se Indie budou podrobeny bedlivému uvažování. Po delším rokování přešla sněmovna k ji- nému předmětu.

Papež umírá. Z Berlína, 11. července. (Tlfgrm. »Nár. Listů«.) Z Vídně sem oznamují: Král Viktor Emanuel odložil svou cestu do Francie k úpěn- livým prosbám své matky, která mu vyložila, že by byla ve svých citech náboženských hlu- boce uražena, kdyby se konaly slavnosti v Pa- říži, zatím co by papež umíral. Z Vídně, 11. července. (Tlfgrm. »Nár. Listů«.) »Volkszeitung« sděluje: Když prof. Mazzoni po předvčerejší operaci dostavil se k papeži, byl tento velmi dobré mysli: »To dě- kuji vašemu umění — pravil — že konečně jsem na dvě hodiny usnul.« Mazzoni: V. Sv. musí také poslechnout mých rad co se tkne jídla a pití. Každá rostlina potřebuje vláhy.« Papež: »Ano, ale stačí dvakrát denně.« Z Říma, 11. července. (Tlfgrm. »N. L.«) »Fremdenblattu« se píše: Tisíce cizinců sem přibylo, zvláště Němců. Četné hotely, které byly zavřeny, opět se otvírají. Podle zvyků národ- ních hraje se hojně v loterii na papeže. Papeži po operaci se dařilo lépe. Byly mu dány injekc koffeinu a digitalis.

FEUILLETON. Surcouf, král Korsarů. Na pobřeží brefoňském v Saint-Malo by dne 6. t. m. odhalen pomník národního hrdiny francouzského Surcoufa. Socha, vztýčená na ná- městí malebného města, je dílem sochaře Cara- vanieza — představuje slavného bojovníkav pose velitele, ženoucího se v čele svých mužů na nepřítele. Socha má nápis: »Král Korsarů baron císařství.« Surcouf narodil se v Saint-Malo r. 1773. když vichřice divoce vála od moře. Rodina Surcoufů, původu irského, byla námořnická. Mládí potomního hrdiny válečného minulo v drsném a pracovitém životě námořni ckém. Kázeň školská nebyla mu po vůli jako třináctiletý kluk utekl z koleje v Dinanu kam jej otec uzavřel, když nebylo možno skro titi bujné jeho kousky. Moře bylo milenkou Surcoufovou, jemu patřilo jeho srdce a jeho duše. Chtěl být jen námořníkem a to hned »Přísahám, že nepustíte-li mne na loď, moře se stane mým hrobem«, pravil vzdorně k svému Od té doby začíná dobrodružný, pohyblivý život Surcoufův. Ve 13 letech byl dobrovolníkem na po- břežní lodi, v 15 letech pluje do Indie a v 17 letech stal se již poručíkem. Když mu bylo 20 let, bylo mu nabídnuto velení bricku »Cré- ole«, který provozoval obchod s černochy. ale otci.

brzo opustil tuto loď a stal se velitelem »Emilie« jež měla čtyři děla a 30 mužůl Dosáhl své největší touhy. Může bojovat a pronásledovati Angličany, proti nimž pojal zášť, když křížem krážem jezdil indickým oce- ánem a jež pokládal za největší nepřáteli své vlasti. Stal se Korsarem. Brzo bylo slyšet o jeho smělých kouscích Se svou malou lodí podnikal nejodvážnějš útoky na Angličany. První anglická loď, již zajal, zvalas »Pinguin« a přiblížila se k pobřeží francouzské- mu s nevalně přátelskými úmysly. Rok potuloval se na širém moři a přivlek pět anglických vysokostěžejních lodí! Od roku 1798—1801 byl postrachem moře indického. Byl strašným divochem oceánu. Od- važoval se i na největší lodi. Na jeho hbité lodi korsarské odehrávala se vždy stejná scéna. »Loď na obzoru!« ozval se hlas hlídky na vrcholi stěžně. »Kde?« táže se Surcouf. »Na pravo, přímo proti nám !« »Jaká vlajka ?« »Anglická!« »Je velká ta loď?« »Velmi veliká !«

»Tím lépe! Čím větší loď, tím větší je váš podíl, hoši! Ku předu!« Nevyrovnatelná byla odvaha, rozhodnost. rychlost a lstivost mladého válečníka mořského Jako vlk se vrhal na svou kořist. Byl vtipný a stejně obratný ve slově jako v pohybu. Arrogantní důstojník anglický pravil k němu: »Korsaři se bijí pro peníze, my se bijeme pro čest.« »Každý pro to, co mu schází,« odvěti Surcouf. Se svými námořníky, drsnými, odvážnými chlapíky, kteří se nebáli ani čerta, jednal bodře, po kamarádsku, byli by šli za ním do ohně. Věděli, že pod tvrdou skořápkou jejich kapitána se skrývá dobré jádro. Po několik let projížděl oceán a stal se postrachem Angličanů i miláčkem bretoňského lidu, jenž v něm zřel svého národního hrdinu. Když r. 1802 byl uzavřen mír v Amiensu, vrátil se do Saint-Malo a věnoval se loďařství. Byla mu nabídnuta hodnost kapitána válečné lodi. Nepřijal ji. Chtěl zůstat svobodným. Byl dosti bohat. Chtěl odpočívat. Ale již za nějaký rok vypudilo jej to zase na moře. Šel bojovat proti Angličanům, kteří tak krutě mátli velkolepé plány Napoleonovy. Měl loď s děsivým jménem: »Strašidlo«. A po moři se nesla zvěst, že divoký Surcouf vstal z mrtvých a že zase bije Angli- čany . .. Dvě leta honil anglické lodi po oceánua jeho korsarská sláva dosáhla vrchole. Pak se vrátil do své vlasti a žil klidně. Zemřel u věku padesáti čtyř let. Když Napoleon založil řád čestné legie, jeden z prvních křížů zdobil chrabrá prsa Surcoufova. Manon.