1
article
Z Říma, 10. července. (C.-B.) V 11 hodin
večer. Kardinálové di Pietro, Serafino Va-
nutelli, Macchi a Satolli navštívili
papeže. Nalezli jej velice slabého a po-
byli u něho jen krátkou chvíli, aniž by byli
s ním promluvili. Papež stále dřímá. Po večerní
návštěvě požil papež polévku s vejcem, ale ne-
měl žádné chuti. Dle mínění lékařů jest naděje,
že papež stráví dnešní noc klidně.
Z Říma, 10. července. (C.-B.) V 11 hodin
45 minut večer. Večer bylo okolí Vatikánu té-
měř liduprázdné.
Z Říma, 10. července. (C.-B.) Dle »Italie«
bude pro případ úmrtí papeže prostředníkem
mezi vládou italskou a Vatikánem dvorní kaplan
Lanza. »Giornale d'Italia« oznamuje, že ko-
moří msgr. Disleti přijal dnes ve Vatikáně
pobočníka německého císaře, který přinesl list
císaře Viléma, v němž se vyslovuje přání, aby
se papež pozdravil. Disleti prohlásil, že pa-
peže o tom pokud možno záhy uvědomí.
Z Říma, 11. července. (Č.-B.) »Voce della
Verita« oznamuje, že v 1 hod. v noci ještě
blahodárně působil účinek thorakocentesy. Pa-
peži se ulevilo. Ve 4 hod. ráno byl stav jeho
nezměněn.
Z Říma, 11. července. (Tlfgrm. »N. L.«)
Kardinál Macchi vyslovil se o stavu papeže
Jest již jako mrtvola. Tělo ijeho nepracuje,
duch nežije. Jest to tragický pohled, ale útěchu
vzbuzující, neboť umírá klidně jako spravedlivý
di Pietro
Macchi
Satolli
Disleť
Vilém
Řím
Serafin Virginie
Vatikán
Italia
Lanza
Giornale d ' Italia
Voc della Verita
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Volby v Hranicích definitivně vypsány.
Píše se nám z Hranic: Konečně tedy, po více
než dvouletém průtahu, post tot diserimina rerum,
po neobyčejně tuhém a houževnatém zzápasu před-
volebním dojde k boji volebnímu samému. Volby
jsou vypsány takto: III. sbor volí výbory ve
dnech 16. a 17. července, náhradníky 18. čer-
vence, II. sbor volí výbory dne 20. července do-
poledne, náhradníky týž den odpoledne, I. sbor
volí výbory dne 21. července dopoledne od 9
do půl 21. hodiny a náhradníky v týž den do-
poledne od 11 do 12 hodin. Volba byla vy-
psána, t. j. její vypsání hejtmanství sděleno už
dne 4. července, na radnici však vyhláška vy-
věšena teprve 7. července o půl 6. hodině od-
poledne, tedy v poslední okamžik v pravém slova
smyslu, neboť dle zákona musí býti vyhláška vy-
věšena nejméně osm dní před početím volby.
Hranice
3
article
Dle způsobu tohoto vyhlášení a dle celé známé
minulosti starosty dra. Plachkyho, věděli jsme
dobře, že to nemíní s tím vypsáním voleb vážně
a proto byl v celém městě nápadný klid. Němei
byli v tichosti, očekávajíce pevně, že vláda volbu
opět odloží, Češi byli po tichu očekávajíce klidně
vývoj věcí. Mezi tím pracovaly obě strany po-
taji v Brně a ve Vídni. Němci měli šikovný
plán: starosta jsa vázán protokolem hejtman-
ství z 3. února 1903 volby vypíše, avšak strana
německá bude přes to žádati jich odloženía
vláda volbu odloží. Tak kalkulovali. Avšak ten-
tokráte výminečně přednosť dána zákonu a úřadní
vážnosti před úsměvy Němců. Volit se tedy
bude. Z toho je nyní poplach mezi. Němci
vědí, že jsou ztraceni ve třetím a prvním sboru,
a proto honem spouštějí na šalmaj míru: na-
bízejí kompromiss. Nyní po dvou letech a při
tomto stavu věcí! Člověk věru neví, čemu se
má více diviti, zda-li německé naivnosti či ně-
mecké domýšlivosti a drzosti. V Lipníku o slav-
nosti svatodušní poslanec dr. Gross zapřísahal
tamější Němce, aby nevcházeli v žádný kom-
promiss s Čechy, raději aby čestně padli, a
Čech
Němec
doktor
Gross
Brno
Vídeň
Lipník
Čechy
4
article
Němci bouřlivě přizvukovali a Hraničtí při tom
byli. A v Hranicích by najednou chtěli kompro-
miss? Věc je jednoduchá: v Lipníku na základě
falešné, od německé reklamační komise sesta-
vené volební listiny, poněvadž se volí před
rozhodnutím správního soudu, který tedy dosud
neměl příležitosti, německý švindl napraviti, mají
Němci na ten čas v prvním sboru většinu (a
také v druhém) a proto jsou hrdiny a chtějí
raději čestně padnouti. V Hranicích ale všechny
švindle jejich v listinách volebních správní soud
i ministerstvo zkorrigovaly, česká většina v 3.
a 1. sboru je nepopíratelná a proto nechtějí —
čestně padnouti. My jim ale té cti rádi popře-
jeme a položíme je v obou uvedených sborech
v celé jejich délce a nadutosti, ať už tomu
chtějí nebo ne. Kompromis je vyloučen: máme
my zapotřebí řádné, nepopíratelné vítězství, aby
českému lidu hranickému, jenž tolikráte šel
zklamán a poražen od osudí volebního, dodáno
bylo zmužilosti i sebevědomí. A to se stane.
Němec
Hranice
Lipník
5
article
Arciť je možno, že německá volební komise za-
mítne nám — třeba beze všeho důvodu -
tolik hlasů v prvním sboru, kolik potřebují Němei
k většině. Avšak i na to jsme připraveni a nebo-
jime se toho. Kdyby volební komise se odvá-
žila takového násilí, ponese arciť zodpovědnost
za to, co bude následovati, sama vůči úřadům i vůči
veřejnosti, většinu naši tím však nezmaří. Nastá-
vající právě prázdniny umožňují mnohým našim
lidem, zejmena z kruhů poslaneckých, turistických
studentských atd., aby ve dny volební osobní pří-
tomností v Hranicích dokázali svůj zájem na osudech
tohoto města. Dnes už panuje ve městě radostné
vzrušení, každý je přesvědčen, že vítězství nás mi
nouti nemůže, a přípravy k volbám jsou v plném
proudu. Nadšení vzrůstá každým dnem a dostoup
vrcholu dne 21. července t. r., kterýžto den vrátí
koruně svatováclavské ztracený, nad jiné pěkný a
vzácný drahokam, v rozkošném údolí řeky Bečvy
ležící krásné a milé město Hranice.
— Šumavští Němci, o nichž dosud mělo
se za to, že jsou věrnými Rakušany, v těchto
dnech ukázali, že se již od svých bratří na se-
veru mnohému přiučili. Ve středu zavítal na
své panství Nýrsko a Eisenstein na Šumavě
kníže Leopold z Hohenzollern-Sigmaringu a tu
byla podívaná, jak bratří Šumavani němečtí sna
žili se, aby jej přesvědčili, jak daleko pokro
čila u nich touha po společné německé vlasti.
Němec
Rakušan
Leopold
Šumavan
Hranice
Bečva
Nýrsko
Eisenstein
Šumava
Hohenzollern
Sigmaring
6
article
Všude plazili se před příbuzným německéhocí
saře různé obecní a okresní kapacity a ujišťo-
vali jej dokonce věrností a oddaností lidu (!) —
nejinak, než jakoby vítali svého panovníka
Domy v místech, kudy kníže jel, krášleny byly
prapory v barvách pruských, velkoně-
meckých a knížecích. Barvy ra-
kouské a ovšem i české byly úplně igno-
rovány, tak aby se knížeti zdálo, že opravdu
nalezá se v části německé říše. Zajímavé
jest, že vedle německo-nacionálních spolků
zúčastnily se těchto prušáckých demonstrací
též spolky veteránské (l), veteránská ka-
pela hrála při příjezdu knížete do Nýrska
»Heil dir im Siegerkranz!« Dále
přišlo knížete pozdraviti i kněžstvo, učitel-
stvo i státní úřadnictvo. Ze státních úřadníků
nejvíce se namáhal před knížetem v dělání
servilních kotrmelců c. k. rada zem. soudu
Hikisch. Daří se tedy setbě, zaseté Wolfem,
i na Šumavě dobře. Jak by také ne, když je
tak dobře ošetřována samými c. k. úřadyí
— Nedávná pouť na Velehrad, jíž kleri-
kálové demonstrovali proti slavnostem Husovým,
vyhlašována jest v klerikálních listech za »projev
sbratření katolických Slovanů«. Jenže při tom
slovanská myšlenka špatně pochodila. Nejen že
na pouti měli hlavní slovo šlechticové, v jejichž
žilách není buď ani kapka slovanské krve, nebo
kteří se Slovanstvu již dávno byli odcizili, ale
na velehradské pouti byli účastni i přímí od-
půrci Slovanů. Na příklad za budějovickou
diécesí byl tam biskupem drem. Řihou (ten
téhož dne vedl demonstrační procesí do Římova)
vyslán budějovický děkan kanovník Wones ch,
smýšlením i rodem Němec, přívr-
ženec Taschkův, člen budějovi-
ckého obecního zastupitelstva.
Takoví lidé provozovali tedy u velehradských
jezovitů — sbratření Slovanů. Pěkně děkujeme.
Wolf
Husův
Řiha
ch
Němec
Taschkův
Nýrsko
Siegerkranz
Šumava
Velehrad
Římov
Slovan
7
article
— Úmrtí. V Pardubicích zemřel minulou středu
po delší nemoci pan Antonín Stoupa, knížec
jub. lesní správce v. v., maje 81 let věku svého. Po-
hřeb zesnulého koná se dnes v sobotu 11. července
o 1/43. hod. odpol. z domu smutku, Palackého třída
č. 26, na hřbitov pardubický
— Umělecko-průmyslové museum obchodnía
živ. komory v Praze (Sanytrová ul.). Sbírky musejní
otevřeny jsou denně, vyjma pondělí, ve všední dny
od 10—1 a od 3—5, v neděli od 10—3 hod. zdarma.
— Knihovna otevřena jest denně, vyjma pondělí, o
10—12, a ve středu a v sobotu též večer od 5 do
8 hodin.
Stoupa
Pardubice
Palacký třída
Praha
8
article
— Přípravný kurs pro jednoroční službu vojen-
skou zřízen bude kuratoriem obchodní školy dvou-
třídní v Třebíči. Zápisné jest 10 korun, školné 200
pro absolventy obchodní školy, 240 K pro jiné jinochy
kteří prokáží zkouškou přijímací, že mohou s pro-
spěchem kurs navštěvovati. Kurs trvá 6 měsíců od
1. října do 31. března. Org. statut. i osnovu učebnou
zašle na požádání ředitelství obchodní školy v Tře-
— Nový druh podvodu s padělanými úřadními
listinami. Pachatel neznámého dosud jména podvedl
v těchto dnech celou řadu osob v Praze a v předmě-
stích doručením padělaného úřadního výměru o tom,
že dotyčná osoba zdědila značný obnos. Podvodník
vydává se za zřízence okresního hejtmanství na Krá
Vinohradech aneb okresního soudu tamtéž a spokojí
se s tím, když dostane „doručné, poselné a kolky“
Dotyčné úřadní výměry jsou tak primitivně zhotoveny
a na prvý pohled rozpoznatelny, že jsou falešny, že
věru zapotřebí k tomu notné dávky důvěry, aby ta-
kové listině někdo uvěřil. Podobným způsobem bylo
7 kor. 40 hal. podveden zahradník Jan Šimeček ze
Dvorců. — Včera na podvodníka učinila trestní ozná-
mení pí. Fr. Bergrová, trafikantka z Táborské ulice,
která byla ošizena o 12 K 70 h. Domnělý doručovatei
okresního soudu vinohradského odevzdal ií v soudní
bíči.
Šimeček
Bergrová
Třebíč
Praha
Vinohrady
Táborský ulice
9
article
výměr“ o tom, že zdědila značný obnos. Trafikantka
uvěřila výměru a dala mu obnos 12 K 70 h ve vý-
měru určený. Později se přesvědčila, že byla hanebně
oklamána. Dotyčná „úřadní listina“ má tento obsah:
Nahoře v pravém rohu nalepen je výstřižek s razítkem
„C. k. okresní soud na Král. Vinohradech“, pod ním
číslo 461/23—I. a předpis: Porto kor. 8.70, poselné
4 K, úhrnem 12 K 70 h. V levo od rohu nalepeny jsou
kolky, z jiných listin odstraněné a sice 2 po 1 K, jeden
za 30 h a 1 za 10 h. Pod kolky opět nalepen je vý-
střižek z listiny „Rozkaz platební č. 144“ a
následoval tento „úřadní text: Paní Františka Bergro-
vá, majitelka c. k. tabáční trafiky, Praha II., Táborská
ulice č. 52. Vyzýváme Vás tímto, by Jste sobě u soudu
na Král. Vinohradech I. patro čís. 14, oddělení 3 dne
26. července 1903 o 10. hod. dop. vyzvednula zděděný
obnos rak. měn per 2300 K, dva tisíce tři sta korun
a doručiteli tohoto výměru taksi povinné per 60 korun
a soudních výloh 44 kor., úhrnem 104 kor. ihned za-
pravila, jinak dle § 87. obč. zák. ze dne 17. prosince
1802 připadlo by dědictví po zemřelém testamentáři
obci Kroměříži. Při vyvzednutí peněz vykažte se touto
listinou.“ Podpis Josef Ekert, přednosta. Přilepen je
odkudsi vystřižený otisk razítka c. k. kontrolní stráže
finanční v Kroměříži, poprsí panovníka nalepeno na
černé pečeti a konečně nalepena viněta výpravny
rady král. hlav. města Prahy. Na konci tohoto „úřad-
ního“ výměru je podotknuto, že poselné a kolky mají
se platit hned, ostatní taxy mohou být zaplaceny po-
zději. — — Také zahradník Šimeček dostal listinu
opatřenou odlípnutými kolky a vinětami. — Pachatel
jest asi 38 roků stár, prostřední postavy, má černé
vlasy, nosí kostkovaný modrý oblek. Pátrání po něm
ovšem jest zavedeno.
Král
Ekert
Šimeček
Praha
Táborská ulice
Kroměříž
II
paní František Bergro
10
article
— Společný výlet do Krkonož uspořádán bude
z Jilemnice ve dnech 2.—5. srpna t. r. dle následu-
jícího programu: Dne 2. srpna ráno o 6. hod. od-
jezd povozy z Jilemnice, Štěpanicemi, Mrklovem do
Hoř. Vrchlabí, dále údolím Labe do Bedřichovaa
Spindelmühle. Pochod Labským dolem do Labské
boudy. Vedle pramenů Labe k Sněžným jamáma
přes Vysoké Kolo, Velký Šišák, Mužské a Dívčí Ka-
meny do Petrovy boudy. Dne 3. srpna o 6. hod.
ranní sestup na pruské úpatí Krkonoš do Agneten-
dorfu, na zříceniny hradu Kynastu, do Hajnu. Osadou
Baberhäuser řečenou ke kostelu »Wang«, pak k ryb-
níkům a přes Hamplovu boudu do Luční boudy.
Dne 4. srpna: Časný odchod z Luční boudy k vý-
chodu slunce na Sněžku. Sestup do Obřího dolu a
Pecru. Údolím Úpy osadami Velkou Úpou, Maršovem
a Vrajtem do Janských Lázní. Odpoledne z Vrajtu
dráhou do Trutnova. Večer zábava v Českém národ-
ním domě. Dne 5. srpna výlet z Trutnova povozy
do proslulých skalních měst v Abršpachu a Teplicích.
Petrův
Hajn
Wang
Hamplův
Jilemnice
Štěpanice
Mrklov
Vrchlabí
Labe
Krkonoše
Agneten
Kynast
Maršov
Janský lázeň
Trutnov
Abršpach
Teplice
Bedřichovao Spindelmühle
údolí Úpa
Velká Úpa
11
article
— Vděčný tento výletní program přivábí zajisté větší
počet účastníků, aby pak všem veškeré pohodlí při
stravování a ubytování zajištěno býti mohlo, jest
nezbytno, aby přihlášky k výletu staly
se určitě před 28. červencem. S přihláškami
zároveň složiti jest cestovní zálohu 24 K, jež platí
na snídani ve Spindelmühle, večeři, nocleh a snídani
v Petrově boudě, oběd v Hajnu, nocleh v Luční boudě,
snídani v Pecru, oběd v Janských Lázních, obědv
Abršpachu, vstupné a veškeré ostatní poplatky v obou
skalních městech i na pořadatelské výlohy. Ti, kdož
výletu do Abršpachu a Teplic se nezúčastní, za-
šlou zálohy pouze 18 K. — Bližšími zprávami ochot-
ně poslouží a složní listy k bezplatnému zaslání pe-
něz obratem zašle pořadatel výpravy ř. uč. J. B u-
char v Dolních Štěpanicích u Jilemnice.
— Dub lásky. Podivné zajisté pojmenování dubu,
ale skutečnost je zcela správně potvrzuje. V moři šum-
ných lesů, v rozkošných lázních Houšce u Brandýsa
n. L. stál za lázeňským domem přes 200 roků starý
dub, kterého si hosté lázeňští a turisté málo všimli;
bylt v houštině listnatými stromy úplně zastíněn. Za
to však zamilovaní o něm dobře věděli, používajíce
jeho pěkných dvou dutin za schránku na dopisy. Mi-
nulý měsíc byl dub poražen a při jeho rozřezání na-
lezeny v něm dva dopisy velmi srdečného, milost-
ného obsahu, pro které si však již adresátky nepřišly.
Hajn
Petrov
Pecr
Janský lázeň
Abršpach
Teplice
Dolní Štěpanice
Jilemnice
Dub
Brandýs
Houška
12
article
Jeden dopis byl úplně zachovalý s datem 14. července
1877, s nadpisem: „Vroucně milované Anušce!“; dru-
hý dopis, který asi při setlívání dutiny stromu padl
až nad kořen, byl zčernalý, málo čitelný a měl podpis
„Tvůj upřímný Josef“, datum 20./6. 1876. — Zesnulý
básník Bohdan Jelínek, jsa stížen plicním nedunem,
dlel r. 1871 nějaký čas v Houšce a učinil v jedné básni
zmínku o tomto dubu pod nadpisem „Ouercus amo-
ris“, která otištěna byla v Palečku. Jsou ještě pamět-
níci, kteří buď sami za svého pobytu k tomuto dubu
s jakýmsi utajeným dechem docházeli, aby své vyvo-
lené, rovněž v lázních meškající, milostné psaníčkto
do památného dubu vsunuli a odtud odpověď si vy-
zvedli, nebo někteří zase pozorovali velmi často, jtk
přicházeli při měsíčku v jaře života k tomu dubu on
a ona a zde na lavičce pod dubem šeptali si o lásote
a svém budoucím štěstí. V tomto krásném lesnín
zátiší jsou ještě tři podobné duby, jen že ty nebudou
konati takovou služby, dnes této idyllické cesty k př-
stavu manželskému se nevyhledává ... Časy se mění
a lidé s nimi
— Noční návštěva. Do přízemního bytu p. K
Tomka v čís. 27 v Holešovicích v noci na včerejšek
chtěli se vloupati zloději. Vymáčkli jednu tabuli v
okně, ale jakmile chtěli okno otevřít, ozvalo se elek-
trické vedení, na okně zřízené a zloději dali se na
— Pachatel pateronásobného pokusu vraždy za-
tčem. Jak jsme před několika dny sdělili, odehrála
se v Hluboké na Moravě krvavá, tragická událost.
Anuška
Josef
Jelínek
Paleček
Tomek
Holešovice
Hluboká
Morava
13
article
Zednický pomocník Richard Janků z Malohostic dne
3. t. m. na své návštěvě v Hluboké vypálil dvě rány
z revolveru na svoji milou Filomenu Čermákovua
další dvě rány na její sestru Annu, jež obě zasáhl do
prsou. Potom vypálil Janků ještě dvě rány na svoji
nemanželskou dceru Růženu Čermákovu, která spala
v kolébce. Dítěti však nebylo ublíženo. Potom Janků
prchl. V nocí pak šel do domu svých rodičů, kam do-
razil o 4. hod. ranní. Tam počalo nové krveprolití. Nej-
dříve střelil dvě rány na svého otce Jana Janků a pak
na svoji tetu Marii Koláříkovou, kteří spali v poste.i.
Po necitném útočníku počalo se ihned pátrati; do lesů,
kamž Janků prchl, vysláni byli četníci z Tišnova,
útěk.
Janko
Filomena
Anna
Čermákův
Koláříkův
Hluboká
Tišnov