Románová přiloha „Národních Listů“ k čislu 186. ze dne 10. července 1903.

Různé zprávy. = K afféře Murri-Bonmartini, o níž jme přinesli již četné podrobné zprávy, oznamují se nyní z Bo- logny následující podrobnosti: Vyšetřující soudce obe- slal k sobě opatrovníka krajinského blázince Erne- sía Dallu a po výslechu podržel jej ve vazbě. Jest v podezření, že jest vrahem hr. Bonmartina. Před- pokládá se, že jest samozřejmé, že Tullio Murri sám svého svaka nezavraždil. Vše nasvědčuje tomu, že hraběti Bonmartinovi jeden z vrahů, bezpochyby jeho svak, držel ruce, kdežto ostatní oběť ranamí dýkou do hrdla a do prsou usmrtili. Jednou z těchto ran dýkou byl zasažen i Tallio Murri do paže. Vra- hem tím je prý Ernesto Dalla. Jest to člověk šil- havý, příšerného vzezření. Ode čtyř let jest opa- trovníkem v blázincích v kraji bolognském. Na pří- mluvu starého prof. Murra byl v únoru minulého roku přesazen do Bologny. Bratr jeho, Severo Dalle. jest v Bologně městským úřadníkem a mimo to správ- cem a důvěrníkem rodiny Murrovy. Jemu na př svěřila rodina Murrova všechna opatření při pohřbu hr. Bonmartina. On rovněž jako jeho bratr Erne- sto Dalla a Tullio Murri vzbuzovali pozornost nápadnými projevy smutku. Severo Dalla dva dny před zatčením svého bratra odejel v noci do Berlína. Není známo, co tam chce. Na zprávu o zatčení svého bratra telegrafoval ze Charlottenburgu, kdež bydlí u jakéhos Anzoletta, že se ihned vrátí do Bologny. Svědkyně, jež hrála vy- nikající úlohu v první periodě vyšetřování proti Tul- liovi Murrovi a jeho sestře, ovdovělé hraběnce Lindě Bonmartinové, bývalé komorné Fridy Ringlerovy ze

Mnichova, bylo by nyní opět třeba, aby podala vy světlení ve příčině styků mezi rodinou Murrovoua bratry Dallovými. Sl. Ringlerova se zatím provdala a prohlásila, že se nevrátí již do Bologny a že ne- bude ničeho již vypovídat. Jest prý jí nanejvýš trapno, že jméno její uvádí se ve spojení s touto příšernou vraždou. Zavraždění hr Bonmartina možno dle odhalení posledních dnů líčit as následovně. Ro- dina Murrova rozhodla se v srpnu m. r., aby hrab Bonmartini byl zavražděn. Vlastní pohnutkou ke zlo- činu byla najisto perversní náklonnost T. Murra k jeho sestře Lindě. Mladý Tullio Murri převzal pro- tedení vraždy. Dr. Secchi, od mládí milenec hraběn- čin. poskytl peněz. Dne 10. srpna dostal Ernesto Dalla od dra. Seccha 3000 lir a odevzdal je mladě- mu Murrovi, jenž si zajistil přispění jeho a dra. Nalda. Avšak Naldi v poslední chvili dostal strach uprchl s penězi, jež mu byly vyplaceny, do Flo- rencie. Mladý Murri a Ernesto Dalla vplížili se večer 12. srpna do bytu hr. Bonmartina a když hraběo 11. hod. večerní přišel domů, zavraždili jej. = Telegram kolem světa zaslala těchto dnů re- dakce pařížského „Tempsu“, aby zjistila, za jakou dobu takovéto poselství za obyčejných poměrů a při peužití nejlepších kabelových tratí vykoná svůj kolo- běh. Jednotlivé kabelové stanice nebyly dříve zpra- veny, poněvadž, jak se samo sebou rozumí, byli b se všude snažili, odeslati depeši okamžitě, aby do- cílili rekordu rychlosti. Ale zde nešlo o rekord, nýbrž o zjištění doby, jakou potřebuje takový telegram kolem světa za okolností zcela normálních. Telegram byl odevzdán na ústředním telegrafním úřadě pařížském v ulici de Grenelle o 11 hod. 35 min. a uraziv skorem 60.000 km. přes Maltu, Singapur, Natal, Brisbanev

Queeslandu, Vancouver a kabelovou trať Ponyer-Quer- tierom o 5. hod. 55 min. opět do Paříže = Ráj penězokazů jest dle zprávy anglického konsula v Chelumpu na Koreji. Za jediný rok za- bavila celní správa 3,573.138 zlaťáků. Jednou bylo zabaveno 739.000 a podruhé 530.090 zlaťáků. Vinna jest tím korejská vláda, jež dovoluje soukromníkům beze vší výhrady raziti mince. = George Morison, jedna z největších autoritv oboru stavby mostů, zemřel v Novém Yorku. Teprve před nedávnem dostal značnou odměnu za svůj mos přes Mississippi, více než 11/2 kilometru dlouhý blíže Memphis. Morison byl členem komise pro průplav mezi moři Atlantským a Tichým. Následkem svých schopností a pevnosti své povahy hrál v komisi roz- hodující roli. Byl první, ačkoliv měl proti sobě sko- rem všechno veřejné mínění, poukázal na význam trati panamské a dopomohl jí k vítězství nad průpla vem Nicaraguyským. = To provedla! Místokrál indický lord Curzon jest manželem bohaté Američanky, Mary Leiterovy Onehdy obědval jakýs americký výletník ve společ. nosti jakéhos vysokého úřadníka indického v Kal- kuttě, jenž se ho tázal, zdali se Američané starajío Indii. — O zajisté,« odpověděl Yankee, »jak můžete poznat z následující příhody. Jednoho dne setkal jsem se u nás v železničním kupé se známou dámou a po- dal jí noviny, jež obsahovaly článek s nadpisem »Indie a lord Curzon«. Dáma přečtla článek velmi pozorně až na konec. — Připomenul jsem: »Zdá se. že tyto zprávy z Ind e vás zajímají.« — »Zajisté, že mne to zajímá,« odpověděla dáma. »Když ten mladík sem přijel a oženil se s Mary Leiterovou, říkala jsem vždy: »Ta z něho udělá něco pořádného — a to provedla !«

= Manžel v bedně. Z Verony se oznamuje Statkář Pallizzari v Montecchia di Crosara, malý, slabý mužíček, byl svojí velmi energickou manželkou ve dne v noci neustále týrán. Onehdy v noci došlo mezi manžely opět k hádce. Konečně chopila se si- gnora Pallizzarova svého mužíčka, hodila jej do velké truhly, přirazila víko, vzala kladivo a hřebíky a jala se truhlu zatloukat. Ale pan manžel způsobil v truhle takový rámus, že tím byli upozorněni sou- sedé a nebohého manžela z jeho trapné situace vy- prostili. Signor Pallizzari, oděn pouze košilí, běže přímo k četnické stanici, vzdálené as deset kilometrů a dal ještě téže noci svoji milovanou choť zatknout. Zemřelí v Praze. Dne 4. červance 1903: Vořechovský Frant. syn opatrovnice, 20 neděl, 890—I. Flussrová Eleo- nora, manželka cestujícího, 58 roků, 802—II. Czerný Josef, továrník, 67 roků, 1771—II. Karlíček Jindřich, soukromník, 56 roků, 692—II. Zeisl Ervín, syn pro- davačky, 14 dní, 7—V. Mika Cyrill, syn kováře, 14 dní, 260—V. Wildova Antonie, dcera tažeče drátu, 1 měsíc, 374—VII. Novák Stanislav, 2 roky, 395—VII. Holínkova Marie, dcera mag. doručovatele, 7 roků, 68—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Ll- manová Alžběta, manželka dělníka, 60 roků. Medřický Karel, inženýr, 30 roků. — U Milosrdných se- ster: Filipová Terezie, soukromnice, 72 roky. Ulrich Vendelín, kotlář, 25 roků. — U Alžbětinek: Hrou- dova Barbora, tovární dělnice, 23 roky. — V jo se- fovské nemocnici: Schreibrová Barbora, šička. 73 roky. — V městském chudobinci: Vaňkova Magdalena, ošetřovatelka, 83 roky.

Král.české zem. divadlo v Praze. 238. hra v předpl V pátek 10. července. (2. čtvrtka.) Dáma s kameliemi. Drama o pěti dějstvích. Francouzsky napsal Alex Dumas syn. Přeložil Em. Züngel. Režisér Alois Sedláček. OSOBY: Armand Duval, F. Matějovský. Duval, jeho otec, P. Řada. Gaston Řieux, E. Focht. Saint Gau- dens, R. Kafka. Gustave, advokát, F. Steinsberg Hrabě de Giran, R. Inneman. Baron Varville, A. Sedláček. Marguerita Gautierova, Hana Benoniová. Nichetta, Prudence, šperkářky, A. Červená, L. Dan- zerová. Olympie, Arthur, Annais, přátelé Margueritini, M. Hübnerová, K. Hašler, L. Dostalova. Lékař, J. Ha- velský. Posel, F. Gerlický. Nannina, komorná u Mar- guerity, R. Kolárova. Sluha u Marguerity, V. Zintl. Sluha u Olympie, K. Pulc. Hosté. Sluhové. Začátek o 7. hod. Konec o půl 10. hod. Po druhém dějství přestávka.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek, 10. červenc Začátek o 7. hod. Po deváté. JAN HUS. Po deváté. Dramatická báseň o pěti jednáních. Napsal J. K. Tyl.

Aréna na Smíchově mostu). V pátek 10. července. Začátek o 7. hod. Vystoupení pí. Mař Zieglerové a pí. Mař. Hess Gutové. Dámy z Trouvillu. 15996

Pištěkovo lidové divadlo vnohradcon V pátek 10. července Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po jedenácté: Zelené mládí. 15990 Velká burleskní fraška se zpěvy o 4 jednáních. Napsal Otto Faster

Na cesty, letní a nedělní výlet

Světové knihovny

Nakladatelství J. OTTY v Praze, Karlovo nám., 34. — Ve Vídni, I., Gluckg.,3.

Národní divadlo. (blíže Palackého na Král.

zakupte si před nedělí vždy něko- lik svazečků

»Bude ovšem nutno, abychom sestoupili dolů a tam ho uvítali,« pravila Majja.

dách a přísném životě duchovenstva. Ustavičná práce, kterou vyžaduje nejvyšší zasvěcení do tajností, nebyla mu po chuti a Potifera, sevřev srdce, byl nucen spokojiti se s tím, že zasvětil syna do malých tajností a vychoval z něho obratného písaře. Aby však dědičný úřad nevyšel z jeho rodiny, vrchní žrec připravoval k němu mladšího bratra, Rameriho, jenž zastával hodnost třetího hadače chrámu a jenž proslavil se také jako obratný stavitel. Tak jako dříve zbožňování celé rodiny Potifery, po- čínaje jím samotným, soustřeďovalo se na Asnat, kterou všichni hýčkali a namáhali se vyplniti nejmenší její přání. Mladá dívka vážila si svého privilegovaného postavenía vědomí vlastní krásy, bohatství a úspěchu ve společnosti uějni o by ji ješitnou a vrtošivou, kdyby vrozená dobrota a dětská nevinnost nezmírňovaly tyto maličké nedostatky. Za to ona zase zbožňovala celou rodinu a přítel jejího miádí, Hor, tak jako dříve, líbil se jí ze všech mužů nejvíce. Zřejmé dvoření se hezkého důstojníka bavilo ji a li- chotilo její ženské samolibosti, jelikož kromě skvělé partie, jakou představoval Hor, vášně, vzbuzené jeho zlatými vlasy u dam Heliopole, nebyly nikomu tajemstvím. Nehledě na dobré styky obou stran, rozhodného slova nebylo posud proneseno. »Podívej se, otče,« pravil Armais, »k nám přijíždí Rakapu.« Obě ženy vstaly rovněž, avšak Asnat jediným sko- kem octla se u zábradli a zvolala: »Ano, jeho vůz zastavil se u našich dveří; jak jest rozčilen a rozrušen !«

takovým způsobem pracovalo se proti Josefovi při skupo vání přebytku úradných let. Bezpodmínečná víra v proroctví Amenseta udržovala a naplňovala srdce Egypťanů nadějí a přičinlivostí.

V tu dobu, kdy v Thébách připravovali se k roz- hodnému boji s nenáviděnými utiskovateli, »proklatými«, »malomocnými« a »démony«, jak opovržlivě nazývala je nenávist lidu a Taa se svými spojenci snil již o jejich vypuzení, Josef vždy více a více upevňoval se ve svém postavení, dostav úplně do svých rukou slabého Apopiho. Energická opatření adona, ticho a největší pokora, která nastala po drzém vystupování posledních let, líbily se chu- ravému faraonovi, pro nějž stálé vzpoury a věčné zne- pokojování byly skutečným jedem. Za to také zasypával Josefa svými milostmi; bavilo ho nyní, že všechny ty drzé hlavy, které odvažovaly se bouřiti se proti němu, zákonitému potomku králů, po pět set let vládnoucích Egyptem, byly nyní nuceny ukláněti se až k zemi před člověkem temného původu, povýšeným jeho blahovůlí. Milost králova vzbuzovala v Josefovi pocit hrdé sa- molibosti a činila ho stále smělejším a despotičtějším. Vy- prosil si u Apopiho dovolení, aby směl míti oddělení tě- lesné stráže, do níž, podobně jako do svého průvodu, přijal mladé lidi z prvních rodin Egypta, což bylo posmě- chem v očích nešťastných důstojníků, kteří byli nuceni se sevřeným srdcem doprovázeti nosítka adonova nebo státi na stráži v jeho předsíni; opříti se tomu veřejně zname- nalo tolik, jako nasaditi hlavu. Železný kaneléř.