1
masthead
V Praze, v pátek dne 10. července.
Praha
2
masthead
K číslu 186.
Čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc. 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Farisejství dra. Zd. Schückra.
Z Vídně, 10. července. »Neue Freie
Presse« je patrně se svým rozumem o dru.
Körbrovi úplně v koncích. Proto objednala
si další v kraji chmelorodém u žateckéhop.
dra. Zdenka Schückra. Co tento pán po-
vídá na čelném místě jmenovaného listu,
jsou frase, které jsme v posledních dobách
slyšeli bezpočtukrát z německého táboraa
z německého tisku. Zasluhuje zmínky jen
naivnost, se kterou hledí vstříc budou-
cím věcem německý pokrokovec: pomýšlí na
obnovu pracovní většiny, kterou by českou
obstrukci zdolali. Zajímavo je při tom, že
při této kooperaci nevzpomněl si ani trochu
na slavný konservativní velkostatek, který
pracuje pro vládu dra. Körbra rukama no-
hama.
Jakmile se připojí k německému čtyř
spolku Vlachové a Poláci, potom se bude mu
siti rozhodně — podle slov p. dra. Schückra
— zakročit proti všem odbojným elementům
a potírat obstrukce.
Co nyní následuje, myslil by člověk, že
psáno je o německé obstrukci. »Povolovati
snahám chauvinistickým jest slabost, která
v okamžiku, ve kterém se povoluje, snad
může zjednati pokoj, ale v budoucnosti má
účinky zhoubné pro celý organismus. Stát-
nické umění, které se oddáva takové slabosti.
nemá morální ceny a nezasluhuje chvály,
nýbrž přímo hanu.«
Věru, nelze případněji mluviti o — ka-
pitulaci před německou revoltou. Věru, nelze
případněji mluvíti o chabosti a malomoci p.
dra. Körbra. Dodáváme jen ještě, že celá
stať vyznívá na chválu jedináčka
dra. Arnošta Körbra.
Německé hlasy po zátímním rozřešen
krise jsou nám důkazem nejpádněj
ším, jaký jest duch vlády dra. Körbra. Ni
koliv bez příčiny strachovali se Němci, zeo
tohoto svého pomocníka v čele státní správy
přijdou. Nikoli bez příčiny radují se teď, že
jim bude zachován nadále. Jsou s ním jedno
tělo, jeden duch.
Zdeněk
Zdenko Schücker
Vlach
Polák
Věra
Körbr
Němec
Vídeň
Neue Frei Presse
6
article
Mandát posl. ryt. Jaworského.
Z Vídně, 10. července. Naproti zprá-
vám, které se onehdy ozvaly, že posl. ryt.
Jaworski se vzdá mandátu a o kterých
jsme vyslovili hned pochyby, vyskytly sev
»Gazettě Narodowe« návrhy, aby se zřete-
lem na nejasnou situaci vniterně-politickou
svoláno bylo plenum haličsko-polského klubu
zemských poslanců. Tu by se porokovalo
o událostech ve Vídni a usnesla by se další
taktika kola polského na říšské radě. Proti
návrhu tomu vystupuje rozhodně »Prze-
gl a d«, který vykládá, že Halič si nežádá,
aby Jaworski byl nahražen dotěrnými a cti-
žádostivými agitátory a také krakovský
»Czas« prohlašuje, že taková schůze kola
polského neměla by žádného smyslu. Vzhle-
dem na četné komplikace v této polovině
říše, na možné nůsledky nových událostí
uherských a na situaci celé říše, nevedlo by
právě teď jednání zemského klubu poslanců
k žádným výsledkům.
Hr. Goluchowski.
Z Vídně, 10. července. Ministr zahra-
ničných záležitostí hr. Goluchowski odjede
zejtra na dovolenou do Paříže a pak do
lázní.
Napjetí mezi Bulharskem a Tu-
reckem odklizeno.
Z Berlína, 10. července. Ze Sofe
telegrafují: Potvrzuje se, že velmoci daly
svými zástupci bulharské vládě uspokojivé
ujištění, že přimějí Turecko k odvolání voj
ska od bulharských hranic, za to však ža-
dají na Bulharsku, aby si počínalo pokojně
Následkem toho zastavila bulharská vláda
další zbrojení.
Jaworský
Narodowe
Goluchowský
Vídeň
Halič
Hradec
Paříž
Bulharsko
Berlín
Sofe
Turecko
7
article
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 10. července. (C.-B.) Císař pro-
půjčil velkoprůmyslníkovi a komerčnímu radovi
Richardovi Elbogenovi v Praze rytířský kříž
řádu Františka Josefa.
Předseda ministerstva jako správce mini-
sterstva spravedlnosti přeložil notáře Františka
Jiřičku v Kamenici do Třeboně.
Z Peští, 9. července. (C.-B.) Francouzská
finanční skupina uherské hypoteční banky vyko-
nala nedávno opci zbytku 60 mill. franků 319
kommunálních obligací. Předseda uherské hypo-
teční banky dvorní rada Ferdinand Beck de
Madaras uzavřel včera smlouvu, dle níž převezme
francouzská skupina druhou serii 312% kommu-
nálních obligaci v obnosu 60 millionů franko
dílem hotově, dílem opcí.
Z Londýna, 9. července. (C.-B.) Na tele-
gram, který zaslal president Loubet, když
opouštěl Anglii, odpověděl král takto: Dobro-
tivá slova Vašeho telegramu, který jsem právě
obdržel, mne hluboce dojala. Jsme všichni
nadšeni, že se Vám návštěva Vaše líbila. Jest
mým nejvřelejším přáním, aby bylo sblížení
mezi oběma našimi zeměmi trvalé.
Císař
Elbogen
František Josef
František
Beck Madaras
Loubet
Vídeň
Praha
Třeboň
Pešť
Londýn
Anglie
10
article
Z Říma, 9. července. (C.-B.) »Italie« uve-
řejňuje rozmluvu s jistým věhlasným římským
klinikem, kterýž diagnosu lékařů Lappona
a Mazzona kritisoval a prohlásil, že je třeba
dvaceti dnů k nahromadění se 800 gramů
tekutiny v hrudníku. Dodal, že jde tu o zá-
nět pohrudnice, kterým jest papež už
déle 20 dnů stížen,
»Giornale d'Italia« uvádí jako významnou
okolnost, že odpoledne bylo odvoláno povolení,
dané papežskému vojsku k volnému východu.
Praví se, že dnes večer nebude vydán
žádný lékařský bulletin. Zejtra ráno navštíví
Lapponi a Mazzoni jako obyčejně papeže
a bude-li toho třeba, přivolají ještě professora
Rossona.
Lappon
Mazzon
Rosson
Řím
Lappoň
Giornale d ' Italia
Italia
gram
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Chléb.
Napsal Szecs5 Vilmoš, přeloženo z maďarštiny
Příroda je největším opportunistou, zákonem
přírody jest přizpůsobení. Vodním ptákům,
žijí-li na suchu, ztrnou plovací blány, básníkovi
žijícímu v kanceláři, opelichají křídla.
Gálfi také cítil, že uhasíná oheň v jeho
trouchnivící duši a že usíná jeho fantasie, protože
není ničeho, co by plamen rozdmychovalo.
Jenom se skláněl a skláněl nad psacím
stolkem a neustálou prací chtěl umlčeti srdce,
které tak často cítilo bolest odřeknutí.
Otřásl se, probudil se život ve ztrnulých
křídlech..., napsal své vlastní drama: básník
v kanceláři. Bylo v něm kus zplesnivělého kan-
celářského vzduchu a byl v něm on sám, jak
barva jeho duše se ponenáhlu otírá ve ztuchlém
okolí. Kus byl nový, smělý, jako svěží jarní vítr,
který ostře se vžene prudce rozevřeným oknem
do dusné, dlouho zavřené světnice.
Ještě když chodil Gálfi na universitu, psáva
pěkné veršíky do týdenníků a blouzníval o tom
že všecek svůj život zasvětí musám a že se stane
slavným básníkem.
Sotva skončil studie, vstoupil do úřadu
kdež od rána do večera byl připoután u psacího
stolku. Z fantasií pak nebylo nic a tak Gálfi, jak
mnozí z nás, uzavřel obchod s životem, tímt
velkým kupcem. Život řekl: „Dám ti dobrý
jistý chléb, ty pak dej sem své sny.
Kdyby Gálfi stál na světě sám, jistě by ne-
byl přijal tuto nabídku. Raději by hladověl, ale
svým ideálům by se nezpronevěřil. Avšak volba
jest jenom jedna: buď se vzdáti básnických snů
anebo hladověti. Gálfi by tedy raději byl hla-
dověl, ale měl starou matku, která v něm viděla
svou podporu a ta nemohla seděti v netopené
světnici za třeskutých mrazů.
Tak se připoutal Gálfi ku psacímu stolu.
Szecs
Gálfi
Vilmoš
12
article
Gálfi by byl rád psal o moři, ale když moře
nikdy neviděl! Ach, Gálfi by byl tak rád se po-
nořil do víru života, žíznivým zrakem by zkou-
mal jeho zápletky, napsal by o tom báječné po-
vídky — ale když nemohl nikdy se podívati na
život!
Gálfi neviděl moře, neviděl života, neviděl
jara, ani léta, ani lásky, Gálfi neviděl ničehoa
nikoho, jenom kancelář, od osmi hodin ráno do
osmi večer.
13
article
III.
III.
Ale básník zůstane přece jen básníkem
byť i měl opelichaná křídla. Gálfi sice nevidě
jiného života kromě života úřadního, ale tensi
potom prohlédl. V jeho duši se ostře vyrýsovaly
postavy, které kolem něho se pohybovaly po ce
ličký den. Každá prohozená poznámka, každý
pohyb vssály se mu do duše a znenáhla vytvoři
se v ní organicky umělecký obraz.
Z počátku jej mrzelo a hnusilo se mu vše.
cc viděl, ale časem začal pozorovat, že jestt
také zajímavé.
Dolů nadutost, nahoru podlízavost, domýšli-
vest a duševní prázdnota; podceňování zásluh
ostatních a nekonečná sebechvála; drobné in-
triky a chvástavé fráse; opovrhování vlastní
službou a krvavý, rozhořčený boj o lepší místo!
A ten duch, to ovzduší, které v kancelářských
istnostech trouchniví! Neni divu, že jsou tak
prázdní, tak zaplesnivělí ti, kteří v něm dýší.
Panují tu paragrafy, suché puntičkářství
nespolečenský duch — plíseň zpátečnictví, ome-
zenost, zatemnělost a vražedné strašidlo na-
duté domýšlivosti, jež ubijí pružnost a mladost
duší, které sem zabloudily.
Gálfi byl také taková zabloudilá duše. V jeh
uměleckém zraku nabylo toto strašidlo těla, vi
děl jeho plesnivá ústa, jak na něho foukají sžíra
vým decheml
Gálfi
14
article
Ředitel divadla pravil:
— Ve vašem kuse jsou začátečnické po-
kusy, ale celkem jest nový a zajímavý. Nicméně
jest na pováženou, kus může míti úspěch, ale
pravděpodobnější jest, že propadne. Obecenstvo
po něčem takovém netouží. Potom v každém
připadě jest jisto, že, až kus vyjde na veřejnost,
ztratíte své místo. Vy uvažujete, vy kritisujete —
ach, v úřadě podobných věcí nemají rádi! Ale
dám vám radu: napište něco jiného! Hledte,
vždyť jest tolik jiných věcí na světě . . .
Gálfi smutně ubíral se k domovu. Ve zna-
veném, zaraženém mozku cítil jako bušení kla-
div tyto myšlénky: „Divadelní ředitel má
pravdu... kus může propadnouti ... a také
jest jisté, že ztratí chléb ..
Ale ať ztratí! A lehkomyslně pohodil hla-
vou. Něco si prohlédnouti a co viděl, popsati: to
jest nejsvětějším právem básníků. Což ještě i to
má obětovati?!
Došel domů. Stará matka přivítala jej
s úsměvem. Ve světnici bylo příjemné tepio,
stůl byl čistě prostřen. Stará paní právě nakrájela
chléb, chléb byl bílý a čerstvý.
Gálfi zastrčil rukopis svého kusu do pří-
hrádky ve skříni, zasedl ke stolu, zakousl do
bílého chleba a v tom okamžiku zapomněl na
své soužení bez konce.