1
article
Z Říma, 9. července. (C.-B.) V 11 hod.
20 minut v noci. Ve třetím svém vydání »Tri-
buna« oznamuje: Mezi 8. a 9. hodinou večerní
byla rozšířena zpráva o smrti papežově, jež
způsobila veliký rozruch, ale byla ihned de-
mentována. Povolání prof. Mazzona v 9 h.
do Vatikánu způsobilo velké rozčilení.
Po konsiliu přijal papež kardinály Ore-
gliu, Gotta, Pierotta, della Volpe,
Cretona a Cavicchiona. Sv. otec bavil
se dlouho s Oregliou,, což zavdalo příčinu
k mnohým řečem. Synovci papežovi byli půl
hodiny u papeže. Když chtěli odejíti, zavolal je
papež zpět a jevil velkon duševní čilost a do-
brý rozmar. V předsíni čekala deputace z ro-
diště papežova, kterou si přál papež ještě jednou
viděti. Upustil však od svého úmyslu, aby se
neunavil. V 10 hodin byla ve Vatikáně opětná
lékařská návštěva.
Z Říma, 9. července. (C.-B.). »Italie« ozna-
muje, že do Vatikánu došel telegram od kardi-
nála Merana, arcibiskupa sydneyského, v němž
ohlašuje svůj příjezd do Říma.
profesor
Mazzon
Gott
Pierott
Volpe
Creton
Cavicchion
Oreglia
Řím
Vatikán
Ore
Merano
Tri
Italia
2
article
Z Říma, 9. července. (C.-B.) Dle zprávy
»Giornale d'Italia« dostávají L apponi a M az-
zoni nesčetné telegramy ze všech dílů světa
s plačtivými prosbami, aby zachovali papež
na živu.
Z Říma, 9. července. (C.-B.) Při návštěvě
kardinálů Oreglie, Gotta a Della Volpe
vyslovil papež přání, aby ho kardinálové denně
navštěvovali.
Z Říma, 9. července. (C.-B.) Ve 12 hodin
25 min. v noci. Prof. Mazzoni dostavil se
ve ž11 hod. večer do Vatikánu. Poněvadž po-
slal svůj povoz zpět, má se za to, že se tam
déle zdrží. Druhá operace už asi vykonána ne-
bude. Dnes večer bylo na náměstí sv. Petra
hlučněji než v. posledních večerech.
Z Říma, 9. července. (C.-B.) Odpoledne se
stav papežův zhoršil a nastaly průjmy, jimiž
papež přes všechny opáčné zprávy dosud nikdy
netrpěl. Potom konalo se ve 4 hodiny odpo-
ledne lékařské konsilium k velkému podivení
okolí papežova, jež se stalo již důvěřivějším
činilo upokojující sdělení. Před příchodem prof.
Oreglie
Gott
Volpe
Mazzoni
Petro
Řím
Vatikán
Giornale d ' Italia
3
article
Rossona do komnaty papežovy připravil
dr. Lapponi sv. otce velice opatrně na to. Pa-
pež, který jest přes svou velkou slabost du-
ševně úplně čilý, přijal sdělení to s klidem.
Na to vstoupili lékaři. Prof. Rossoni
povzbudil několika oddanými slovy papeže, začež
mu sv. otec slaboučkým hlasem poděkoval. Vy-
šetřování trvalo asi 20 minut. Při odchodu lé-
kařů podal papež prof. Rossonovi s patr-
nou námahou ruku.
O půl 9. hodině večer byl stav papežů
nezměnén
Z Říma, 10. července. (C.-B.) Professor
Mazzoni opustil o 41 hod. v noci Vatikán
a vyjádřil se, že se stav papežův od vydání
posledního bulletinu z horšil.
Oproti zprávám, že byla vykonána na pa-
peži nová operace, prohlásil prof. Ma z zo ni,
že toho neshledal dosud potřebu, ale možná že
k tomu dnes ráno dojde. Proto se má za to,
že jest bezprostřední nebezpečí vyloučeno. Pa-
pež požil za přítomnosti Mazzona něco
málo potravy. Byl stále při úplném vědomí.
doktor
Lapponi
Rossoni
profesor
Rosson
Mazzoni
Řím
Vatikán
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sociální demokracie a učitelstvo. Časo-
pisectvo sousední říše německé obírá se právě
výsledkem říšských voleb německých a zkoumá
příčiny neočekávaného vítězství sociálních demo-
kratů v mnohých volebních okresích, jež byly
vždy bezpečným sídlem jiných politickýchh stran.
Zajímavou stat, která zasluhuje i naší pozornosti,
uveřejňuje „Kolnische Zeitung“ pod títulem
„Národní vychování mládeže, ze školy, vystou-
pivší“. Alespoň některá místa buďtež citována.
Kdokoli je pečliv o zdárný vývoj naší vlasti, musí
vážně obírati se otázkou, kterak možno dosíci,
aby stoupenci sociální demokracie, kteři 2octli se
na cestách bludných, zachováni byli vlastia
národním povinnostem. Především naskytuje
se otázka, kterak vůbec se stalo, ze
naše mládež stavu dělnického, po většině
přidružila se k sociální demokracii a tak řady
strany vlasti nepřátelské stále rozmnožuje?
Staří sotva dají se už napraviti, avšak zachrá-
niti mládež před jedem sociálně demokrati-
ckým je úkolem nalehavým a nezbytným.
Jinoch, který do svého 14. roku ve školev
duchu moderním byl vychováván, vstoupí do
továrny, kde na každém, kroku stýká se
s duchem sociálně-demokratickým. Vlivem
svých starších soudruhů v práci zanikajív
něm ponenáhlu nadšené pocity (pro vlasť a
aniž by to sám pozoroval, octne se ve víru so-
ciálně-demokratickém. A kdyby mladistvý dělník,
který z venkova do města přibude, z po-
čátku se zdráhal: denní styky se soudruhy,
neunaavné přátelské domluvy a když ty nepo-
mohou i silný tlak zavedou jej konečné do
náruče sociálních demokratů. V hospodě,
kam dochází, jsou sociální demokraté stálými
hosty, soudruhy, se kterými bydlí a ostatní ná-
jemníci jsou vesměs stoupenci strany soc.-dem.
Kolnische Zeitung
strana sociální
5
article
Tak vžije se ponenáhlu do jiných názorů světových
a zapomíná na svět svého mládí. Takový je postup
jejž máme den co den před očima. Což není
žádného prostředku, aby tito zbloudilci na pra-
vou čestu byli uvedeni? Jediný jest a záleží
tom, aby mládež udržena byla v živých stycích
s národním myšlením, cítěním a konáním. Mlá-
dež u věku mezi 14.—21. rokem nesmíme
ani na okamžik pustiti s očí a z rukou.
Musíme ji pevně objati celou láskou svého vla-
steneckého srdce, aby mařen byl vliv sociální
demokracie. V této příčině jeví se významné
hnuti mezi učitelstvem škol obecných.
Dospěloť k přesvědčení, že vychovávání naší
mládeže neskončí odbytou návštěvou škol obec-
ných a pokračovacích, naopak jsou naši učitelé
toho pevného přesvědčení, že výchovný vliv učitel-
stva na dav lidový trvati má do 40. roku i déle.
Naši učitelé poznávají, že jsou vychovateli lido-
vými a že velikou část svého času nezištně mají
věnovati službám národa a jeho národního vývoje.
Naši učitelé hodlají získati dospělejší dělnictvo
národní společnosti tím, že je pobádají, aby
mělo hlubší zájem pro události dějinnéa
že je přesvědčují o naléhavé nutnosti dneš-
ního sociálního vývoje, aby nedívalo se na
vývoj našich poměrů temným sklem štváčů lidu.
V tomto smyslu schválil také porýnský sjezd
učitelstva za přítomnosti 1000 účastníků předlo-
ženou resoluci.
6
article
— Výsledek voleb lipnických. Z Brna,
10. července. Při volbách lipnických ve třetím
sboru zvolení byli čeští kandidáti. Dnes vole
druhý sbor; v sobotu první. Na výsledcích
v těchto sborech závisí složení budoucího obec-
ního zastupitelstva.
— Osobní. Dnes ráno přijel Františkovou dráhou
z Vídně do Prahy sekční chef v ministerstvu železnic
p. Stáně. — Slečna Eliška Roudná, výpo-
mocná učitelka na obecné škole v Táboře, vykonala
v letošním období červnovém státní zkoušku z tělo-
cviku dívčího pro školy střední a ústavy učitelské.
Jest doposud u nás druhou zkoušenou sílou ženskou
toho oboru.
— Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřela dne 8.
července t. r. paní Josefa Julišová. »dova po
měšťanu chrudimském v 61. roce věku svého, Pohřeb
zesnulé paní konán bude dnes v pátek 10. července
t. r. o 3. hod. odpolední z domu smutku v Krame-
riově ulici č. 18 na hřbitov vinohradský. — Dne 9.
července t. r. zemřel v Praze pan Jindřich Hüttel,
vrchní úřadník pražské městské spořitelny a správce
lanové dráhy a rozhledny na Petříně, ve 46. roce
věku svého, blahu své rodiny věnovaného života. Po-
hřeb konati se bude v sobetu 11. července z chrámu
P. Marie pod řetězem u Maltézů o 2. hod. odp.
Františkův
Stáňa
Eliška Roudná
Král
Julišová
Hüttel
Marie
Brno
Vídeň
Praha
Vinohrady
Krame
Petřín
obecný škola v Tábor
městský spořitelna
7
article
— Ze Sokola pražského. Jednota zúčastní se po-
hřbu přispívajícího člena br. Augustina Klimenta.
Pohřeb koná se v sobotu 11. července o 5. hod. od-
polední z kaple hřbitova vinohradského. Členové do-
stavtež se v obleku černém.
— Výstavku jídelních lístků a menus v Praze
»U Labuté« na Poříčí navštívilo včerejšího dne 342
platících osob. V zahradních místnostech výstavky
koná se dnes zahradní slavnost, k níž zavítá ven-
kovské číšnictvo; výstavka bude otevřena do 10. h.
večerní. Usneseno prodloužiti ji o jeden den včetně
do soboty do 7 hod. več. Vstupné 40 hal.
— Bulharský turista. Včera přibyl do Prahy bul-
harský turista p. Konstantin Georgiev, který vykonal
pěšky cestu ze Srědce do Paříže, 4175 km. za 84
dní. Nyní odhodlal se vykonati cestu pěšky ze Srědce
do Hamburku (přes oceán parníkem) a z Nov. Yorku
pěšky přes Chicago a nazpět Asií do Srědce. Cesta
tato obnáší 8600 km. Pan Georgiev urazí denně 45
až 50 km. Cestovní výlohy opatřuje si prodejem
svých navštívenek a podporami turistických spolků.
VaPraze se zdrží 3—4 dny.
— K útěku vojenských vězňů ze Špilberku.
Augustin Klimenta
Georgiev
York
Praha
Paříž
Hamburk
Chicago
Asie
Srědka
Špilberk
Sokol pražský
U Labutý
km
8
article
»Mor. Orlice« sděluje: Jak známo, několik vojenských
vězňů, uprchlých z brněnského Špilberku, už bylo
polapeno, několik však posud kdesi se potlouká po
jesích. Rozechvéní nastalo v tyto dny v tiché jinak
jesní dědince, na úpatí Zubštýna rozložené, v Pivo-
nicích pod Pernštýnem. Minulý pátek, ráno o 4. hod.
když žena tamějšího starosty šla poklízet, viděla
v síni jakousi ženu, v ženských cárech oděnou,
která na její otázky, co chce a odkud přichází tak
brzy ráno, neodpovídala. Starostová dala jí kus
chleba, načež neznáma řekla: »Danke!« V sousedním
statku se pak opakoval podobný výjev. Teprve když
neznámá zmízela, rozpomenuly se obě selky, že to
nebyla ženská, nýbrž muž za ženu převlečený; celý
zjev, tvář i hlas tomu nasvědčovaly. Avšak selky se
o to dále nestaraly. V sobotu na to pozorovali občané
pivoničtí neznámého muže, asi 25—30 let starého
s knírky pod nosem, v tmavozeleném šatě a klo-
bouku téže barvy, se zlatým prý řetízkem u ho-
dinek, jak nápadně dlouho obchází a bedlivě si
prohlíží tamější myslivnu. Pak zašel do hostince,
vyptával se, jak je bohat rovečínský lékař a by-
střický farář, tak že to bylo hostinskému nápadným.
Mor
Orlice
Špilberk
Danke
9
article
Na otázky hostinského, kdo je a odkud přichází,
dával zmatené odpovědi a pak odešel. Hostinský
to vše oznámil starostovi, který poslal do Štěpá-
nova pro četníka. Odpoledne téhož dne byl viděn
neznámý ten muž opět v Pivenicích, a když po
vyučování tamější učitel odešel na pole, vloudil
se do třídy a nahýbaje se oknem, prohlížel be-
dlivě soukromý byt učitelův. Téhož dne večer po
9. hodině vracela se Anna Havelková, žena obuv-
níkova, z Kunštátu do Pivonie, nesouc dílo pro
muže. Na úpatí Zubštýna, nedaleko Pivonic, byla
přepadena týmž mužem, který žádal na ní peníze.
Neměla. Lupič ji od paty až k hlavě prohledal, když
křičela, zacpal jí ústa, a když ničeho u ní nenašel,
pustil jí. Uřícena a zděšena přiběhla do Pivonica
pobouřila celou obec. Stěpánovský četník zatím do-
šel a tak, přibrav k sobě několik občanů z Pivonic,
ihned učinil bedlivou prohlídku na místě útoku,
avšak nadarmo. V neděli na to asi 40 občanů pivo-
nických učinilo na neznámé pravý kolový hon, ob-
klopivše rozvaliny Zubštýna a prohledávajíce každý
kout, ale bezvýsledně. Neznámí tito lupiči prý také
přepadli žáka, jdoucího v pondělí ráno do školy z
Kobylnic do Koroužné, a sebrali mu skromný oběd,
který v tašce si nesl. Všeobecně panuje mínění, že
jsou to dva trestanci dosud nepolapení ze Špilberku.
Divoké údolí Svratky, v mnohém ohledu údolí
Blánska a Adamova podobné, hluboké rokle, roz-
sáhlé lesy a málo obydlený kraj poskytuje jim dobré-
a bezpečné skrýše.
Havelková
Štěpý
Kunštát
Pivonie
Pivonice
Kobylnice
Koroužná
Špilberk
Divoký údolí Svratka
Adamov
Zubštýn
10
article
— Senoseč na horách. Kdo viděl na pochůzkách
našimi horami bohaté, pestré louky, jež zavlažovány
jsou hojnou vodou s vrchů na ně vedenou, a pokryty
mosaikou květin od obyčejné psárky a metlice až ke
šťavnatým jetelinám a pícním lučním rostlinám všeho
druhů, pozná, proč hospodářství horské v prvé řadě
na chov dobytka spoléhati musí. Nejvonnější seno jen
na svazích hor našich z kořenných květin a listů se
nasuší a to nejen na nejhořejším toku Vltavy, Otavy,
Úhlavy a Radbuzy, ale na svazích k Labi, k Úpě, Ji-
zeře, Jizerce a k jednotlivým potokům se sklánějících
Nejzajímavější však senoseč spatříme na nejvyšších
hřbetech horských u bud krkonošských vůbec, rozlo-
žených na svazích pohraničného i vnitřního pásma.
Otava
Úhlava
Radbuza
Vltava
Labe
Úpa
Jizerka
11
article
Jen do výše as 800—1000 metrů mohou horalé trávu
sekati ročně; na temeni horském, kde jen kleč po-
krývá většinu horstva, kde tráva smilka tuhá klásky
tmavě fialově naběhlé v nižší poloze vyžene, na ho-
rách však jen hustý trs z listů a stébélek tenkých a
níťovitých, hladkých vypouští, po nichž chůze velice
namáhavá, kde jen lišejník šálečka mapová se stélkou
strupovitou, políčky plochými nebo vypuklými dělená,
veliké slatiny pokrývá, tam majitelé buď sotva jednou
za dva roky s tíží posekají spořinkou travičku. Ve
dnech tohoto senobraní horského velice zajímavý
jest způsob dopravy na půdy budní. Potkáte na horské
cestě řadu mužů s mohutnou věží nad hlavu čnějící ná-
ňounkého sena, jež na krůsních tak pevně jest upě-
chováno v pravidelný, vysoko nad hlavu čnějící ná-
klad, že s pravým potěšením pohlížíte na tento ho-
ralský transport, volně do níže položených bud se
kolébající. Zajímavější jest doprava na hladké horské
louce po rohačkách, na něž rovněž mohutnou vrstvu
nítkového sena tak mistrně urovnají, že při jízdě po
hladké širé trati se náklad ani nehne. Senoseč horská,
která v různých dobách dle polohy slatiny se koná,
náleží k zajímavým pracím našich horalů
— Nenechaví zákazníci. Do krámu obuvníka p.
12
article
Vojtěcha Hykeše v čís. 910 na Smíchově předvčířem
přišli dva zákazníci a sice 27letý obchodní příručí
Josef Kroupa z Malých Pečic a 24letý obuvnický po-
mocník Ant. Brouček ze Lhoty u Bydžova. Chtěli si
koupít boty, ale po dlouhém prohlížení oznámili, že
se jim žádné boty nelíbí. Po odchodu zákazníků
zpozoroval obuvník, že mu zmizel pár drahých hot.
Pustil se za mladíky a dopadl je i s odcizenými bo-
tami. Oba zákazníci byli zatčení a k soudu dodáni.
— Drobné místní zprávy. Při opravě zdi třetí
vyšehradské brány zaměstnaný 37letý zedník Josef
Růžička z Nuslí včera odpoledne spadl s lešení s výše
4 metrů, šťastnou náhodou však neutrpěl žádného po-
ranění. — Na drátě mezi domy čp. 73 a 20 v Kar-
lové třídě v Žižkově visící elektrická oblouková lampa
včera odpoledne spadla a zůstala vězeti na vrchním
vedení elektrické dráhy. Do té doby, než lampa byla
odstraněna, přerušila se doprava na elektrické dráze
v těchto místech.
— Hošík pod automobilem. Frant. Saska včera
odpoledne jel s automobilem Ferd, Gareisa k libeň-
skému pivovaru. Jakmile zabočil z Palackého třídy
v Libni do stromořadí, vběhl mu do cesty 5letý syn
dělníka Karel Červinka z čís. 197—VIII. Hošík byl
kolem automobilu zachycen a na pravé tváři a pravé
ruce lehce poraněn. Po lékařském přispění byl hošík
ponechán v domácím ošetřování. Svědkové tohoto
případu potvrdili, že hošík své zranění sám zavinil,
poněvadž automobilu vběhi do cesty.
Hykeš
Kroupa
Brouček
Růžička
František
Gareiso
Červinka
Smíchov
Malá Pečice
Lhota u Bydžov
Nusle
Kara
Žižkov
Sasko
Palacký třída
Libeň
13
article
Švadlena skočila do Vltavy. V domě č. 395
v Holešovicích bydlící 20letá šička rukavic Louisa
Appeltauerová včera nedaleko vojenské plovárny na
Malé straně v sebevražedném úmyslu skočila do Vl-
tavy. Neznámý muž přispěl tonoucí ku pomoci a vy-
táhl ji z vody. Zachráněná dívka byla odvedena na
strážníci a odtud po lékařském dobrozdání do ne-
mocnice. Domácí různice dohnaly prý dívku k zou-
falému činu.
— Teplota vody ve Vltavě dnes ráno ++—- 16° C.
vzduchu + 13“ C. Podmračno.
— Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame-
riky 12 osob z Řešova a 24 z Podolie.
— Z Král. Vinohradů. (Městský stavební rada
inž. Jos. Franzl.) Dnem 30. června t. r, odešel na
odpočinek zasloužilý přednosta městské technické
kanceláře na Král. Vinohrakech, městský stavební
rada pan inženýr Josef Franzl. Jmenovaný před-
nosta vstoupil do služeb obce vinohradské v roce
1873, kdy nebylo ještě potuchy po nynějším bezpří-
kladném vývoji a rozkvětu veleobce vinohradské.
K rozloučení s milým svým přednostou připravilo se
úřadnictvo technické kanceláře nejokázaleji. Uřadovna
přednostova upravena byla řečeného dne ve sličný
květinový háj a záhy z rána naplnila se všemi členy
technického oddělení. V čele a jménem shromáždě-
ného sboru rozloučil se pak slovy vřelými a nehle-
Appeltauerová
Podmračno
Král
Ing
Franzl
Vltava
Holešovice
Praha
ame
Podolie
rána + + —16
městský stavební rada