ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eab49ef0-661e-11dc-adc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 51, org 9, person 114, work 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
Praze, ve čtvrtek dne 21. listopadu 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 321
4 article
Na rnuní a odpal. Histy s přilohami (.Nančný Obzor“ ve středu a „Litarární Hlidikaí v pátek) předplásí nen Praze v administraei na naělste 6K — na čtra leta . . . .. s dvojí denáškou pa měsíe. 7 k 50 u na čtvě leta ve sliaikžch a K sok na měsle a Poštout na měsde na čtvrt lela dvojí siiilkou Ki. so na piěsí ko na čtvrt leta
Praha Litarární Hlidikaí
5 article Všeněmecká agitace v Uhrách.
Všeněmecká agitace v Uhrách. Uherská polovina našeho soustáti při každé příležitosti nejen ústy svých povola- ných zástupců, ale i převahou svého veřej- ného mínění důsledně a houževnatě zachovává věrnost a osvědčuje takřka bezpodmínečnou příchylnost ke trojspolku, a mohlo by se tudíž zdáti, že Němci odvděčují se za to Uhrám bezvadnou šetrnosti ke stanovisku Maďarův ve vnitřních poměrech uherských. Ba nezřídka setkáváme se i s domněnkou, jakoby Němci v Uhrách byli se úplně smí- řili se samostatností Uher, a byli i spolehli- vou oporou její; vždyť sám předseda uher- ského ministerstva tyto dny vydal jim svědectví, jakožto »velmi věrným synům uherského státu.« Nechceme rozbírati, co z tohoto výroku náleží na vrub diplomatické uhlazenostia obratností, jakouž Maďaři ve svých projevech z pravidla vynikají a co jest v něm ryzí pravda, ale četné události posledních let dosvědčují, že němectví nemíní zastaviti se na hranicích uherského státu, a že vyrovná- ním dualistickym nikterak se nezřeklo na vždy svých aspirací, jejichž první kořeny se zapustily na půdě uherské před více než sedmi sty lely Ba ani říše německá sama, jak doka- zuje návrh nového celního tarifu tamního, nejeví takového zájmu pro hospodářské po- třeby Uher, jak by se mělo předpokládat při obapolné věrnosti spojenecké. Nesto- tožňují-li se vlády německé doposud s agi- tací všeněmeckou za hranicemi vedenou. nesí tím nikterak řečeno, že by tato agitace byla Uhrám méně nebezpečnou, než ostat- ním národům sousedním, a není tudíž nija- kým překvapením, že i v Uhrách samých co den přibývá hlasů, kteréž tuto agitaci sto- pují na půdě uherské a výstražně nani upozorňují.
Němec Maďarův Maďar Nesta Uhry
6 article
Tak přinesl nejrozšířenější list madar- ský »Budapesti Hirlap« nedávno článek v němž velmi důkladně byla osvětlena po- drývavá činnost agitačních spolků něme- ckých; v čele jich stojí spolek »Gustava Adolfa«, kterýž dle maďarského časopisu ročně vydává na milliony marek na agitaci v Rakousko-Uhersku. Vídeňský Schulverein řídí se povely z Berlína; v jednom z provo- lání tohoto spolku se praví, že jsou přede- vším Němci v Uhrách a Sedmihraoech od- kázáni na jeho podporu. V telegramu německých universitních studujících v Dobro- soli, zaslaném sedmihradským Sasíkům, stálo, že »budou bojovati za jednotné Německo od řeky Šeldy až po Kaspaty a od Severního moře až po Adrii.« Podryvná práce proti Rakousko - Uhersku jest tak rozvržena, že přikázány jsou Tyroly frankfurtskému, Sedmihrady jenskému a Čechy saskému odboru Schulvereinu něme- ckého. Stopy této propagandy všeněmecké lze pozorovati i v komitátech temešskéma torontském a v Bačce. V provolání »Svazu všeněmeckého « se praví: Musíme přesvědčiti široké vrstvy svého národa, že rozvoj němectví se neukončil v letech 1870—71. Nesmíme zapomenouti že i za černo-bílými sloupy žijí milliony Němců a že německý národ jest povinen říditi osudy světa jakožto panující národ.
Hirlap Gustav Adolf Němec Adrie Čecho RakouskoUhersko Berlín Uhry Německo Šelda Rakousko Uhersko
7 article
Vynikající učencí němečtí vyhotovili mapu »většího Německa«, na níž nalezá se mezi řekami Tisou a Dunajem úzký pruh země, obydlený neněmeckým národem, a jakožto »uherské markrabství« označený; v padesáti letech prý i tento neněmecký národ zmizí Hlavním cílem tohoto plánu jest snaha, co nejrychleji odstraniti Maďary, aby tím spíše utvořeno mohlo býti veliké Německo. U příležitosti této připomínáme, že v Chorvatsku vzrůst němectví jest mnohem značnější než maďarství, ač by se dle cho- vání Chorvatů mohlo míti za to, že jest tomu právě naopak. Tak dokázal rektor uni versily zahřebské dr. Vrbanié, ze jest v Chor
Maďar Chorvat doktor Vrbanié Německo Tisa Dunaj Chorvatsko
8 article
vatsku a Slavonsku 5.533 Němců, kdežto Maďarů pouze 3.74%, a že drží Němci z usedlostí od 50 do 100 jiter 24.4%, od 100—200 25.46, od 200—500 30.74%, od 500—1000 48 36 a ze statků přes 1000 j. plných 619! Na ulicích záhřebských roz- lehá se hojněji němčina než chorvatštinal Agitace všeněmecká v uherské polovině říše ovšem nepodporuje státní myšlenku uherskou, a v pešt budínských kruzích ně- meckých lze slyšeti výroky jako: z nás Němců ani jediný nesmýslí uhersky. Jest ovšem přirozeno, že tato všeně- mecká agitace nemohla ujíti pozornosti po- slaneckých kruhů maďarských, a v průběhu nynější adresní rozpravy uvedena byla na přetřes opposičním poslancem Rakovským tak důrazně, že předseda ministerstva Szell byl nucen zaujati k ní jménem vlády jasné stanovisko. Rakovský zvláště upozornil na německou brožuru v Kljuži v Sedmihradsku vydanou, v níž se hlásá potřeba zvláštních přednostních práv pro němčinu. Uvedl dále výňatky ze všeněmeckých projevů, dle nichž šíří se mezi Němci a Maďary propast, jež se nedá vyplniti. V jiném německém spise navrhuje se zřízení »německého markrab- ství sedmihradského«. Z této agitace vyvodil Rakovský i důsledky pro trojspolek se sta- noviska maďarského nevalně lichotivé. Ve veliké své řeči pondělní zabýval se předseda ministerstva Szell oběma stránkam výkladu poslance Rakovského: i agitací vše německou i trospolkem. Pravil o agitaci vše- německé: »Poslanec Rakovský vypravoval nám o názorech a činnosti všeněmeckých spplků, učenců a studujících. Musíme však dobře rozeznávati. Děkuji panu poslanci, že mi poskytl příležitost, abych učinil prohlá- šení o dvou věcech. My stopuje me tuto záležitost s povinnoua čilou pozorností a jakmile po
Němec Maďar Rakovský Slavonsko záhřebský roz Sedmihradsko ministerstvo Szell 25.46
9 article
stihneme, že takovéto všeněme- cké agitace u nás zasahují prot uherskému státu a proti mon archii, zvláště však proti inte gritě Uher, jakož i proti naší politické jednotě národní, zakročíme proti nim za všech okolností a nedopu- stíme, aby tito agitátoři, ať již přicházejí odkudkoliv, sváděli německé obyvatelstvo v Uhrách ke zpronevěře a k jiným politi- ckým směrům« Dále prohlásil Szell, že tyto agitnce nelze klásti na vrub německých vlád, načež se ozvaly z kruhův opposičních výkřiky, že v agitačních spolcích jsou členy němečtí generálové a bývalí ministři. Není pochybnosti, že tuto poslední vy hradu učinil Szell proto, aby tím rázněj mohl čeliti agitaci, jejíž existenci po- kládá za dokázanou. Prohlášení jeho však, že za všech oko ností hodlá se agitaci této opříti, jest novým dokladem, že rozcházejí se čím dále tím pa- trněji názory uherských kruhů vládních a vídeňských, Marně bychom na příklad hle- dali v řečech předsedy cislajtánského mini- sterstva dra. Körbra podobný projev prot všeněmecké agitaci, před níž ve Vídni jsou na trvalém ústupu. A tu nemůže se poklá- dati za pouhou náhodu, že Szell nepovažuje agitaci tu pouze za nebezpečnou Uhrám, ale ihned vedle Uher uvedl i celou mon- archii. Bylo by opravdu zajímavo, kdyby v dů sledcích tohoto projevu uherská vláda se od- hodlala, upozorniti vídeňskou vládu na čin- nost všeněmeckou. Silně pochybujeme, že by Vídni stačilo pokynutí, obsažené v adresní debatě uherské sněmovny. Počnou snad nyní vídeňské a ostatn cislajtánské časopisy dokazovati předsedovi uherského ministerstva Szellovi, že všeně- mecká agitace v Cislajtanii jest pouh ou vnitřní záležitostí této poloviny říše?
Szell Uhry Marna Vídeň uherský sněmovna
10 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 20. listopadu. (C. - B.) V právním výboru referoval poslanec dr Sehücker o zlepšení auskultantský ch platů. Vylíčil příslušné návrhy, aby auskultanti do- stávali místo 500—600 zl. 1600 a 2000 K tak sice. že za jmenování došlo by adjutum 1600 K, po dvou- leté soudcovské přípravě (počítaje od jejího počálkuo 2000 K. Právní praktikanti mají dostávati ročně — připuštění k soudní praxi — roční adjutum 1000 K Ministr financí dr. Böhm Bawerk souhlas s referentem, že třeba starali se o dostatečný a zdatný dorost v justiční správě, avšak věc ta nemůže se po- suzovati jednostranně. Dokazuje statisticky, že vy- hlídky v právní službě jsou lepší, než u finanční a politické správy. Stálé vyhlídky sluší rozeznávati od místních a dočasných. Tyto nemohou se rovnati vždy prvějším, zvlášť účinkuje-li tu nové systemiso- vání. To platí pro všecky obory státní služby. Ne- schopnost nelze vyrovnati změnou stalotu. Stát ne- může nadržovat jednomu oboru naproti druhému, neboť by to způsobilo pohoršení a neodstranilo zlo trvale. Lepší auskultantské platy vábily by tuze mnoho kandidátů do právní služby a tim by se poměry ne- zlepšily. Ministr mohl by věc uvážiti jen, kdyby se jednalo o odménu praktikantům vůbec, avšak i tu bylo by jen možná zříditi XII, stupeň adjuta, as 1600 K pro konceptní a 1000 K pro jiné praktikanty a sice po nějaké služební době. Rád by, aby věc nepředkládala se sněmovně, dokud neposlaví sek věci rozpočtový výbor, pokud týká se její finančn stránky. Posl. Pantůček navrhoval, aby auskultant vřadili se do XI. třídy dietní.
Sehücker doktor Böhm Posl Pantůček Vídeň
11 article
Rokování zúčastnil se posl. Ofner, Schle- gel a Pantůče k. Ministr dr. Böhm- Bawerk prohlásil proti Ofnerovu výroku, že při rekursech v berních a po- platkových záležitostech přestává právnické rozmý. šlení a lituje výčitky, jež stala se celému stavu ve lice svědomitých a výtečných úřadníků. Posl. Pan- tůčkovi odpovídá, že auskultanti získají tím, že pře- skočí X. tř. Kdyby byli vřaděni do XI. tř., zostřila by se nerovnost naproti jiným odborům služebním a rozmohly by se také — finanění nesnáze. Posl. Götz po ministrových vývodech považuje nynější výborovou akci za marnou. Zřízení III. adjut by neprospělo, protože počátečné platy koncept- ních úřadníků musí rovnati se aspoň platům XI.t Bude hlasovati pro referentovy návrhy, mysle — třeba předloha nebyla přijata — že bude mocnou pobídkou k zlepšení platů právních praktikantů ve všech správ- ních oborech. Pantůčkův návrh propadl a předloha schválena dle referentského návrhu. Posl. Sylvester rěleroval potom o svém návrhu na rozšířené zastupování advo kátských kandidátů v přestupcích před trest nim soudem a navrhoval, aby k § 447. tr. ř. dodal se: »Za obhájce nebo zástupce ustanovení advokáti mohou se dáti zastupovat při řízení přestupkověn kandidáty, zapsanými do listiny advokátských če katelů«. Návrh svůj odůvodňoval poukazem k ny nější praxi a potřebám cviku v trestních záleži tostech. Sylvestrův návrh byl přijat jednohlasně.
Ofner Schle doktor Böhm Bawerk Ofnerův Posl Götz Pantůčkův Sylvester Sylvestrův
12 article
Rozpečtový výbor rokoval dál o kap. 9. »ŘIšska rada«. Posl. Kaiser odporoval Kramářovým vý vodům, že při výzdobě parjamentu má se dbáti na národnost, neboť umění má prý býti prosto takých ustanovení. Posl. dr. Menger dovozoval nutnost ztenčen výdajův a navrhoval aby tit. 1—3 (Panská a posla necká sněmovna a společné jejich výdaje) zmenšily se o 862 K, 32.798 K a 2095 k Posl. Pernerstorfer přimlouval se za zvý šení redukovaných platů parlamentních sluhů za odročení říšské rady. Posl. Prochazka přimlouval se za lepší plaly sluhův o nočních schůzích Posl. dr. Kramář prohlašuje, že české umění bude spokojeno, budou-li rozhodovati při umělecké výzdobě parlamentu umělecké ohledy, neboť potom nemusí se báli, že se na ně nevezme ohled. Posl. E. Abrahamovič soudí, že také polšt umělci jsou proto oprávnění k uměleckým pracím v parlamentu. Kap. »Řlšský rada« a po králké debalě kap »Říšský soud« byly přijaty. M. př. dr. Kö rbe souhlasil tu s podnětem posl. Stařiňského, že třeb zapezpečít uveřejnění nálezů říšského soudu. Potom rokovalo se o tit. »Živnostenská inspekce.« Posl. Pernerstorfer přimlouval se za dů kladnou změnu zákona, rozmnožení inspekčních okresů, ustanovení inspektorek, zdravotníkův a lé kařů jako speciálních inspektorů, zrušení cestovníc paušálův inspektorských a podávání zevrubnýeh zpráv Posl. Vukovič přeje si, by se zřídil samo statný živnostní inspektorát pro Dalmatsko a zvláší inspektorát pro námořskou plavbu. Posl. dr. Kramář přimlouvá se za vydalnou ochranu dělnictva a soudí, že živnostní inspektoři osvědčili se. Na druhé straně prospěje, nebud e u-l inspektoři obtěžovati vice než sama věc vyžaduje. Až průmyslníci shledají, že žádá se na nichi, aby
ŘIšska Posl Kaiser Kramářův doktor Menger Prochazka Kramář E Abrahamovič rada Kö Vukovič Kapa Dalmatsko
13 article
zachovávali předpisy, ale ne zbytečnosti, budou k inspektorůn ochotnější a tito budou prospěšně působiti pro shodu mezi kapitálem a prací. Tit. »Živnostenská inspekce« byl potom přijat. Ref. posl. Schwegel referoval na to o roz- počtech ministerstva zemské obrany n rok 1901—02, podotýkaje, že v r. 1892 činily 3.17, v r. 1902 však 3.56 proc. veškeré potřeby stát ního hospodářství. Vyžaduje toho prý zákonem sta novené zdokonalení zemské obrany. Usiluje o před lohu nového trestního řádu vojenského, přimlouvá se za péči o hospodářské a živnostenské zájmy při dodávkách a za zákonem povolené úlevy v branné službě, zvlášť příslušníků zemědělského obyvatelstva. Posl. Kozlovský navrhl několik resolucí přípřežích a ubytování, odbývání cvičení mimo žně- dovolených za žní a přimlouval se za podporu chu- dých záložnických rodin za cvíčení a žádá, aby představení a duchovní znali líp mateřskou řeč vo jákův. Ať ministr předloží výkaz samovražd ve vojště Stýská si na skrovné náhrady za škody způsobené za vojénských cvičení v Haliči. Dodávky nejsou tak upraveny jako v Uhrách. Usiluje o nový trestní řád vojenský. Záložníci, jež nehlásí se německy, maji býti upozorněni, proto že často nečiní tak ze vzdoru.
Tit Schwegel Posl Kozlovský Halič Uhry
14 article
Posl. dr. Rořt pojednal o posledních událosteh za kontrolních schůzí v Čechách a prohlásil, že ne- německým hlášením porušují se snad subordinace avšak materiálně dopouští se nespravedlnosti vojen ská správa, jež zbytečně uráží národní citlivost a po horšuje a ponižuje celé národy. Tím dotýká se také morální element pro pohotovost vojska tak důležitý Ptá se ministra, jedná-li se pro neněmecké hlášení různě s různými národnostmi a domlouvá vojenské správě, aby tu věc jednou spravedlivě a taktně vy řídila. Dále táže se, zakročí li ministr vojenství pro monopolu prodeje nábojů na újmu domácích živnost- níků. Poslanec dr. Herold dovozuje, že rakouská zeměbrana je podřízena společné armádě a seřaděním praporů v pluky pozbyly prapory svého vojenského rázu. Četnictvo mělo by se podříditi ministerstvu vnitra a neoprávněný je požadavek, že jeho služební řečí musí býti němčína, neboť jako bezpečnostní orgán má úřadovati v řeči ob. úřadů. Pojednává o trestním zákonníku vojenském a čestné radě vo- jenské, jež je zastaralou institucí a způsobuje protivu mezi vojenskou a občanskou cií, jež jeví se zvlášt v otázce soubojové. Je svrchövaný čas, aby pojem o zvláštní »důstojnické cli« z armády vymizel, nebo jinak rozšíří se propasť mezi vojskem a občanstvem.
Posl doktor Rořt Herold Čechy
15 article
Posl. Hofmann-Wellenhof prohlašuje, že otázka českého hlášení jest jim lhostejna, avšak — německá služební řeč nesmí se prý porušovati Navrhuje resoluci o lepším zaopatření četnických dů- stojníkův a (společně s posl. Kaiserem) resolue o vojenské taxe. Posl. Kaiser a Pernerstorfer přimlouval se za větší zřetel na živnostníky při vojenských do- dávkách. Onen usiloval o nový trestní řád vo jenský a brannou úlevu živnostnictva a rol niciva. Posl. Morsey přimlouval se za dovolené zemědělských pracovníků a zrušení branných cvi- čení pro poslední ročníky. Posl. Stařiňský přimlouval se za odstra- nění prostřednictví při vojenských dodávkách a navrh resoluce o dodávání zemědělských výrobkův a do dávkách maloživnostníků. Posl. Robič přimlouval se za zemědělce v době manévrův a dovolených. Posl. E. Abrahamovič uváděl různá přání a navrhl resolucí o novém trestním řádu. Litoval že koně kupují se od koňařů a ne od zemědělců. Posl. Menger žádal za odpomoc, aby obchod- níci s obilím netrpěli dopravou vojska, neboť tu bývá nedostatek vagonů. Rokování bylo potom přerušeno a bude se v něm zejtra pokraičovati. Odbor živnostenského výboru vyřídi předlohu o podomním obchodu až na tři články, jež upravují poměry k Uhrám a zahraničným zemím. Usnešení o nich zůstalo in suspenso.
Posl Hofmann Wellenhof Kaiser Pernerstorfer Morse E Abrahamovič Menger Uhry
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. listopadu. (Hlasy o krisi.) »Parlament je do vánoc zachráněn !« Tak as zní radostné zprávy, docházející dnes z Vídně, kde i tato šibeniční lhůta, jíž se pánové naději do shovivavosti české delegace, pokládá se již za úspěch. Snad i dr. Körber bude spokojen s tímto »úspěchem«; vždyť jeho celá politika nemá jiného účelu, než prodloužiti život skomi- rajícího vídeňského parlamentu o několik dnů, jež se mu uděli z milosti opposice. Kdo však vážněji pohlédne na chorobu rakouského par- lamentu, nenajde ani dnes příčiny k opravdové radosti. Vizme na př., co píše »Gazelě Narod.« posl. Merunovič: »Pod vlivem slov, promluve- ných panovníkem k dru. Kaisrovi, Němci činí kroky k uklidnění sněmovny. Usnesli se nabíd- nouti Čechům příměří do vyřízení rozpočtu. Dejme tomu, že se to stane. Ale dokuds
Körber Narod Kaisrův Němec Čecho Praha Vídeň
17 article
V srobném prodelit rsnní číslo o robě . . . ra 8h odpoledlní . . . na zh Ve úilialkéch na vonkovár ranní čísle. . . . . . . . 10 edpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí ze hetově nnpřed. Předplatení a inserty přljísá zdmlnl- stracs v Marianské uláci č. a. Tam nacházejí se t4ž rodskne. Ulskárna n expedke „Národnich Lista“. Eukoplsy ae nsvracsjí.
Národnich List
18 article
Němci nezmohou na tolik státnického rozumu, aby se nevzpírali bezohledně všelikým ústupkům pro jiné národnosti, potud jejich snahy, čelíci k uklidnění parlamentu, nemohou míti účinku, ježto se jim nedostává hlavní pod- mínky, která by vzbudila důvěru, totiž upřím- nosti.« Tato pokrytecká levice, jež se třese strachy, aby proti sobě nepopudila hněv pánů Wolfa a Schönerera, a s druhé strany v líčené loyálnosti snaží se plniti přání panovníkovo, může ovšem nejméně důvěry vzbuditi na slovanské pravici, pro jejíž spravedlivá přáni má jen bezohledné odmítání. A o tuto levici opírá se dr. Körber, aby zachoval při životě parlament, na němž ze slovanských národů nikomu nezáleží, právě tak jako jim nezáleží na tom, udrží li se i sám dr. Körber na svém ministerském křesle. »Uměle při životě udržovaný parlament, — píše » Nás Glos« — uměle jej podněcující ministr: to by nebyly ztráty, jež by stát i jeho národové ne- oplakali. Nikomu na jich dalším živoření nezá- leží, sie by tak chladnokřevně nepatřili na jich agonii. Tím však vyřknut zároveň rozsudek nad systémem Körbrovým a úpadek jeho systému jest novým důkazem, že žádné dočasné léčení národních sporů nepřivede Rakousko k cíli.
Němec Wolf Schönerer doktor Körber Glos Rakousko Körbrův
19 article
Základem stálů jest spravedlivost. Dokud této zásadě nebude učiněno za dost, dokud slovanšti národové nebudou uvedeni v práva, která jim náležejí jako většině, dotud marny budou ná- mahy o pravidelnou správu Rakouska. To by měli míti na paměti nástupcové Körbrovi !« Z Lince, 19. listopadu. (Dr. Ebenhoch o vnitřní úřadní češtině.) Ve schůzi lidového spolku v Oeppingu měl dne 17. t. m. zemský hejiman hornorakouský dr. Ebenhoch řeč, v níž se dotknul i parlamentní situace v tato slova: »Trvalé uzdravení parlamentu ještě nenastalo a vůbec asi nenastane, dokud jednotlivým poslancům bude možno jednání rušiti neb dokonce mařiti. Němci měli dodržeti svůj ústupek, učiněný Čechům ve svatodušním programu, jenž v českých okresích připouští český jazyk ve vnitřní službě úřadní. Snad by pak Čechové snáze byli nápomocni ku provedení jakéhosi sjednocení. Dokud však bude trvati nynější všeobecná národní podrážděnost, nelze se nadíti klidu. . ..«
Körbr Ebenhoch doktor Němec Čecho Rakousko všeobecný národní podrážděnost
20 article
Z Krakova, 19. listopadu. (Pols ký politik o situaci.) Ke zpravodaji »Glosu Nari« vyslovil se o politické situaci jakýsi vy- nikající polský politik takto: »Dr. Körber soudí, že Némcům okamžitě usnadní přístup ke vládě (a to bylo a jest jeho posledním cílem, jak vy- svítá z jeho názorů politických ii jeho národnich sympatil), když rozbije pravici. Ryt. Javorský, když vypověděl Čechům válečné bratrství, byl prostě loutkou v rukou Körbrových, loulkou, která se jen zdála, že mysli a jedná samostalně. Kdyby rakouští Němci nebyli omámeni šovinis- mem, kdyby měli politický rozum, jehož první známkou jest umírnénost a tedy umění zavírati kompromissy, snad by byli utvořili většinu, schopnou udržeti se u vesla po dlouhá léta. Leč umírněnost, kompromissy, ústupky nejsou po chuti nynějších německých stran, posedlých hakatismem, právě tak, jako Němci v řiši. Ne- šetřice práv jiných národů, vystupujíce útočně proti nejdrobnějším koncessím pro slovanské národy v rozpočtu (gymnasia opavské, těšinské, celjské atd.) sami zmařili plán, navržený drem. Körbrem. Většinu pravice rozbil, předpokládaje, že utvoři většinu levice. Jeho vlastní chráněnci plán ten mu zmařili.« Na otázku, jak si před- stavuje budouenost státu, dodal: »Velice smulné. Němci se přesvědčili, že cestou parlameniní nedobudou hegemonie, či správněji výhradného panství nad Rakouskem, jak si přeje Schönerer. Proto úmyslně ženou parlamentní loď na pod- mořská skaliska, aby se o ně rozbila. Ats přijde absolutism a s ním doba všemohouci byrokracie. Centralistická býrokracie jest v Ra- kousku v některém vzhledé právě tak vše- německá, jako Schönerer.«
Körber Némec Ryt Čecho Körbrový Krakov Rakousko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O záhřebských slavnostech. Člyřstoleté jubileum chorvatského písemnictví.
22 article
V Zemuně, 18. listopadu.
23 article
V postě roku 1501, právě když Turci při bližovali se Splitu, započnl tehdy již pade sátiletý proslulý latinský spisovatel a učenee Marko de Marulis ze splitského chorvatského šlechtického rodu Pecinidův psáti, jak sám praví v chorvatských verších, epos pod názvem »Ju dita«. Za osm neděl bylo dílo hotovo a tištěno v Benátkách roku 1521, tři roky před smrt svého autora, jenž sám nazýval se: Marko Ma- rulié- Splidanin. Ač umělá chorvatská literatura začíná vlastně již v době eyrillo methodějskéa ač před Maruličem bylo v dalmatském Chor- vatsku dosti přiležitostných básníků, shodli se v Chorvatsku rozhodující činitelé, že počátek skutečného chorvatského umělého básnictví za- číná eposem »Juditou« a proto se letošního roku po celém Chorvatsku oslavuje čtyřstoleté jubileum chorvatské literatury. Podnět k oslavě dal před dvěma lety založený »Spolek chorvat- ských spisovatelů v Záhřebě«, jenž vyzval ke společné práci jihoslovanskou záhřebskou aka- demii a literární spolky Matici chorvatskou, spolek sv. Jeronýma a literárnépaedagogický sbor.
Turek Marulis Marulič Judita Split Benátky Ma Chorvatsko Záhřeb spolek svatý . Jeroným
24 article
V prvé chvíli očekávalo se, že jubileum pro- vede se na širokém základě národním a demo- kratickém, že totiž akademikové a ostatní spi- sovatelé, novináři a jiní vzdělaní záhřebští vlastenci a umělci uspořádají po celém Chor- vatsku řadu přednášek, uměleckých výstav koncertů. »Spolek chorvatských umělců« sku- tečně započal podobný druh oslavy svými kra- jinskými výstavami ve Varaždíně, Osjeku, Ze- muné a na Sušaku u Réky, avšak při. tom i zůstalo. Spolek spisovatelů spokojil se tím, ž vyzval veškerá města a zpěvácké spolky, aby všemožně přispěly k oslavě jubilejního roku místními koncerty a podobně soustředil veškeru svoji péči na oslavu v Záhřebě, která konala se 12., 13. a 14. t. m. a byla skutečně skvělou a neočekávaně elegantní, v čemž si jednomyslně libují jak pořadatelé tak účastníci. Ráz jubilea byl tedy centralistický a aristokratický: Záhřeb i tentokráte chtěl ukázati, že jest zářivým ma- jákem nejen celému chorvatskému národu, ale i celému jižnímu Slovanstvu. Tak aspoň uji- šťovalo se se všech stran a na to se za tři uvedených dnů kladl neobyčejný důraz.
Varaždín Osjek Sušak Záhřeb
25 article
Nejdřive vytryskl z majáku ohnivý proud skvělého řečnictví, v němž mnohá slova třpytila se jako liché drahokamy, že mnohým poslu- chačům ušla jistě leckterá ze skulečných perlí myšlénkových, jež pronešeny. Prvý promluvi náměstek předsedy Spolku spisovatelů Vladimie Mažuranié, jenž několik dní před slavností ve- škerým seým vlivem vládního rady zasadil se o vítězství maďaronského kandidáta v prvním záhřebském volebním okresu. Jsa si však vědom, že v »kulturní oslavě« taková »malichernost« nepřekáží, hrdě prohlásil: »Setřásli jsme s sebe všechno, co nás dělí, tak že s čistým srdcem a s nejlepšími přáními stojíme v bratrské shodě na prahu těchto slavnostních dnů« . . .. Po něm řečnil podpředseda Spolku spiso vatelů Ljubomír Babic-Gjalski, jeden z předáků
Mažuranié Gjalský spolek spisovatel Ljubomír Babice
26 article
v současné chorvatské literatuře. Prohlásil,že jest hrdý a bezstarostný, »poněvadž chor vatská belletristická kniha již po čtyři stolet vyvádí své uméní v živém národnim slově.« Pravil dále, že téžké poměry chorvat ského národa dovolují pouze tuto skromnou oslavu, velebil spisovatele a národní knihu končil výkladem, jak se vlastenectví má smířiti s humanitou. Po celé tři dny bylo ještě mnoho po- dobných vzletných, delších a kratších řeči. všechny v aristokraticko-básnické formě, plné hrdosti, důvěry a národního sebevědomí, leč bez oné sdílnosti, prostoty a opravdovosti, která přirozeně vyplývá ze stálého styku s hlubokým a trpkým životem lidovým. Byl to skvělý prou elektrického skvětla, jenž otřásl mnohými nervy do slz. Nevím však, zdali také rozpustil kůry na svědomi některého z oněch účastníků, kteř ještě ani prstem nehnuli, nechci říci pro hájen státoprávního postavení Chorvatska, nýbrž aspon na obranu uzákoněných práv chorvatského ja- zyka, jemuž dnes hrozí vétší nebezpeči vzdor čtyřstaleté literární tradici, než za dob Maru- ličových. Na štěstí vytryskly z jubilejního majáku dvě rakety, z nichž jedna krásně osvětlila dobu Maru ličovu a druhá ohřála aspoň srdce záhřebského měšťanstva, když selský venkov byl již jako schválně a úmyslně naprosto vyloučen z třídennt oslavy hlavního chorvatského města. Kulturnou a literární illustraci Maruličovy činnosti a celého chorvatského písemnictví v Dal macii podal bývalý ředitel splitského gymnasia, světoznámý archaeolog Fr. Bulič a professor akademik J. Milčetié. Obraz jimi podaný doplni
Maruličův Bulič profesor akademik J Milčetié Chorvatsko Mar Francie
27 article
dr. Štépán šl. Miletič, známý i v pražských kru- zích jako bývalý ředitel chorvatského divadla Bulič načrtnuv mohutnými rysy obraz nebezpeč benátského a tureckého, poukázal na Maruličův ryzi chirakter, na jeho lidové smýšlení a shrnuí svoji studii takto: »Jako bych jej (Maruliče) viděl, člověk prostředního vzrůstu, širokých plecí a ramen, jasného a širokého čela, černých, velikýeh očí . . . jak upřeně se dívá v sarkofag chior- vatské královny Jeleny . . ., jak přemitá o udá lostech z dějin chorvatských, jež odehrály se tu na půdě, kde unavená jeho noha odpočívá Vidí před sebou zříceniny královského dvora vidí, jak památky po něm ničeny jsou cizácetvím. vidí své dědictví ohroženo a vzdýchá k bohu slovy proroka: »U řeky Babylonu seděli jsme, vzpomínajíce na tebe, Sione.« Milčetičova studie byla by dokonalá (zvláště pěkným výkladem vlivu dějin slovanských, jež italsky napsal bene diktin Maoro Orbini, zesnulý r. 1614), kdyby Jiřiho Križanice nebyl nazval obětí všeslovanské školy, kterou považuje za utopistickou. Miletic mluvil o klassickém již spisovateli Šeno ovi a končil jeho slovy: »Chudobný jest tento chor vatský kraj a jest mu třeba mnoho lásky. Na této chorvatské hroudě žijte poctivě, pracujte pro ni a hajte ji, ať vás neláká ješitnost a neza- slepi cizí lesk.« V srdeích záhřebského měšťanstva utkvě zajisté nedostižitelný básnický obraz Františk Markovie, esthetického kritiku, dramatika, ly rika a universitního professora v Záhřebě. Mar- kovié podal originálním způsobem apotheosu Maruliéovu, která v divadle neodolatelně působí zvláště svým koncem, kde víla Hrvatica (Chor
doktor Štépán Miletič Maruličův Marulič Jelen bůh Sion Milčetičův Orbini Jiři Šena Chor Babylón Miletice Záhřeb Mar chorvatský divadlo Bulič Františk Markovia
28 article
vatka) vyzývá třie největší chorvatské básníky Gunduliče, Mažuranice a Preradoviče, aby prvý zapěl svobodě, druhý nebesům a třelí vlasti, načež každý z nich rečituje odpovídající svoje verše, jež jsou nejkrásnějším květem chorvat- ské poesie. Stejně se podařilo drámatisování nejlep- šího na češtinu jíž přeloženého Šeno-ova ro- mánu »Zlatarovo zlato« (Zlatníkův zlatoušek). Zdramatisoval je mladý kritik a spisovatel dr. Milivoj Dežman (Ivanov), jenž i tentokráte ukázal, že dokonale zná jak dramatickou taki divadelní techniku. Výjev z chorvatského sněmu, protivícíhio se německým choutkám, hluboce otřásl celým divadlem. Konečně ze záhřebského majáku padly slabé dva paprsky i na chorvatský zbédovaný lid. Na mimořádné valné hromadě spolku chor- vatských spisovatelův byly přijaty dvě resoluce, z nichž v prvé »nahl1ži se potřeba veřej- ných pravidelných přednášek pro různé třidy, zvláště potřeba kursův pro analfabety« av druhé »radi se výboru, aby s ostatními literárními spolky a se znately národních potřeb a poměrův vyzkoumal, jak by se měly založiti lidové knihovny . . .« O těchto dvou resolu- cích v obecenstvu se ovšem ani nemluví. Obe- censtvo jest pouze okouzleno zářivým světlem majáku tím více, čím hustší tma rozprostřela se po Chorvatsku po posledních sněmovních volbách. Všichni účastníci nejspokojenější jsou tím, že skvělých slavností nezkalila sebe meuší narážka — politická. Štěpán Radiá.
Gundulič Mažuranice Preradovič Zlatníkův doktor Dežman Ivanov Radiá Ob Chorvatsko