1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli II. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administrani-
na měsie. . . . . 9 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškout
na měsic, . . .
na čtvrt lsta ?
Ke
ve fliálkách
se měsle . . . . 9 K 80
Pošton.
a mě
na čtvrt leta . . . . P K 60
ns měs.dvojl zásilkou
za čtvrt lsta . . . . K 40
lni
Praha
5
article
vesne la
nie lstělie npbleshlži zvoni
Mlebknes
urim
no
amí.
6
article
V drobném prodejii
ranpi čislo o sobé . v za s
večerni
za 4
Ve aliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
lnseráty
platí se hotově napřen
Předplacení a inserty přujlme
zdminlstrace v Marinnské ul., 3
Tam nacházeji se téh
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Liistů“.
Eukopisv se nevracen
Marinnský ulice
národní Liistus
9
article
5volumodo v élinvě
10
title
Po uzavření míru.
11
article
Míroví delegáti v Bukurešti.
Míroví delegáti v Bukurešti.
Z Bukurešti, 11. srpna. (K. k.) Delegát-
podnikli dnes vyjíždku do Sinaje, kdež budou
hosty ministra vnitra Jonesca. Večer bude se
konati banket města Bukurešti na počest de-
legátů. Zitra sejdou se delegáti znova vyřídi
některé formality a po zítřku odcestují. Krá
odebere se zítra do Sinaje.
ůn Oslava míru v Bělehradě, 5 eb
Z Bělehradu. 10. srpna. (K. k.) [Z úřad-
ního srbského pramene.] 101 rána z děl ozná-
mila dnes obyvatelstvu podepsání bukureštské
smlouvy o míru. V městě zavládal po celý den
člý ruch. Město bylo slávnostně ozdobeno
večer osvětleno. Zitra o 11. hod. dopoledne
bude v kathedrále a ve všech kostelích srb-
ských a v osvobozeném území slouženo slav-
né Tedeum. Ze všech končin starého a nové-
ho území srbského, jakož i z Řecka, Rumunska
a Černé Hory, došlo u příležitosti podepsán
protokolu míru mnoho blahopřejných tele-
or
dnšoma at
fremů.
Jonesca
jítlegát
Bukurešť
Sinaj
Bělehrad
Řecko
Rumunsko
Černá Hora
12
article
Řeč krále Karola.
Z Bukurešti, 11. srpna. (R. t. a.) Včer
večer konala se slavnostní hostina o 59 příbo-
rech v královském paláci na počest mírových
delegátů, kteří se v plném počtu dostavili.
Hostiny zúčastnili se též předseda senátua
družiny krále a princů. Po pravici královnině
seděl srbský předseda ministerstva Pašiě
po levici řecký předseda ministerstva Veni-
zelos, po pravíci králově dědičná princez-
na, po levici králově černohorský předseda
ministerstva. Bulharský delegát Tončev seděl
po pravici dědičné princezny. Při desertu pro-
nesl král Karol tento přípitek: „Se živou
radostí vidím shromážděny kol sebe delegáty
států balkánských, kteří právě v hlavním mě-
stě rumunském uzavřeli a podepsali mír. Ten-
to mír, celým světem tak vřele vytoužený, vy-
žadoval na jedné straně silnou vůli k odříkání
a k bolestným, byť i nevyhnutelným obětem,
sby ustaly krvavé boje, které až příliš dlouho
trvaly mezi národy, které jsou určeny ke vzá-
jemné dohodě. Tyto oběti zmenšují se však
úlevou, která se zjednává všem, kdož trpí, ja-
kož i nadějí, že uvídíme zahájení éry vzájem-
né důvěry a blahobytu pro poloostrov balkán-
ský. Není jen mým přáním, které vyslovuji
ale také mým přesvědčením, že budou-li stá-
ty naše mocí bez překážky pracovati na své
organisací a svém hospodářském vývoji, za-
jísté v několika málo letech sklidí ovoce svých
snah a své moudrosti. Tuto novou éru, jejíž
zahájení závisí od nás všech, přeje si zvláště
Rumunsko upřímně a z celého srdce přispěje
aby její uskutečnění bylo usnadněno.
Karol
t . a
Tončev
Bukurešť
Rumunsko
ministerstvo Vit
13
article
Jest si přáti, abychom se ve společn
akci sjednotili, bychom dosáhli tak šlechetné-
ho a žádoucího cíle, který uvede v zapome-
mutí smutnou minulost a upraví cestu šťastné
budouenosti. Národové naši budou nám že-
hnati a my zjednáme si o lidstvo velkých zá-
sluh. Nemohu nežli vysloviti velký ob-
div vytrvalosti, obětavosti a statečnosti
kterou vaše statečné armády osvědčovaly
za boje, trvajícího téměř rok, který má
zajistiti svobodný vývoj zemí vašich a zjed-
nati mezi nimi trvalou rovnováhu. Pamálka
těch, kteří musili svou krví zaplatiti díla
osvobození námi společně zahájené, musí býti
s úctou ve zbožné vděčnosti uctívána. Trvám
pevně při přesvědčení, že uzavřený mír bude
trvalý a že s pomocí boží bude se moci státi
prvním krokem ku plodné dohodě, která ná-
rody ušetří nových zkoušek a jim usnadní zo-
taviti se ze zkoušek, které právě prodělaly
Mým nejvřelejším přáním jest viděti mezi Ru-
mnskem a královstvími poloostrova balkán-
ského zjednány a zachovány přátelské styky
v zájmu nás všech. Proniknut těmito pocity
rvedám pohár na zdraví Jejich Veličenstev.
vašich vznešených suverénů a prosím Prozře-
tslnost boží, aby poskytla ochranu a dobrodin
její královstvím.“eetí
aq ěo dn
Předseda ministerstva Majoresicu mě
při slavnostní hostině colliér řádu Karolal.
který mu král Karol propůjčil.
Karol
14
article
Hlasy bulharského tisku o míru.
Ze Sofije, 11. srpna. (K. k.) [Ag. tel. bulg.
Všechen tisk prohlašuje jednomyslně, že
smlouva mírová, jak byla uzavřena v Buku-
rešti, bude jistě míti za následek, že z matky
na Balkáně potryají, čemuž může býti
vyvarováno jen tím, že budou odčiněny křiv-
dy, spáchané v Bukurešti. Smlouva bukurešt-
ská zavazuje Bulharsko nejdříve demobiliso-
vati, přes to, že Turci jsou v Thracii. Tureck
pokračuje ve shromáždění vojska, jehož je u
Turek
Balkán
Bukurešť
Bulharsko
Thracie
15
article
200.000.
200.000.
Vojenští příručí o situaci bulharské armády.
Ze Sofije, 10. srpna. (K. k.) (Ag. tel.
bulg.) Listy sdělují dojmy vejenských attachés.
kteří si prohlédlí bulharské linie předních
stráží a vstoupili na výšinu Zanogskou u Pe-
čeva. Attachéové uznávají jednomyslně, že
kdyby se bylojen 24 hodiny pokra-
čovalo v operacich, byla by armá-
da řecká bývala úplně sevře-
na a dostala se tím do situa ce
nejvýšníkritické. Prohlašují, že dotazy
u vojáků se přesvědčili o jejich výtečné mo-
Sofijá
19
article
Z Berlína, 11. srpna. V zasvěcených kru-
zích se tvrdí, že lze děkovati hlavně
vlivu cisaře Viléma, že Kaval
připadla Řekům. Císař Vílém ukazoval
totiž stále na velké potíže, kteréby nastaly.
kdyby Řekové Kavalu neobdrželi a také se
zasadil o to, aby Kavala Řekům připadla.
Dále doporučil, aby Bulharsku bylo dáno
Xanthi jako ekvivalentní výměna. Zejména
zdůrazňoval císař Vilém, že Řekové budou
v otázce Egejských ostrovů a v otázce ohra-
ničení jižní Albanie povolnější, jestliže obdr-
zn she
ží Kavalu.
Ze Sofije, 11. srpna. V diplomatických
kruzích se prohlašuje, že Rakousko bezpodmí-
nečně trvá na revisi bukurešťských usnesení
i v tom případě, kdyby musilo samo zakročiti.
Rusko prý žádá, aby revise týkala se
pouze držení Kavaly, což poklá-
dá Rakousko nedostatečným.
Srážky mezi Turky a Bulhary.
Z Cařihradu, 10. srpna (K. k.) Jak listy
sdělují, dochází mezi tureckými předními strá-
žemi bulharskými ke srážkám.
Vilém
Řek
Vílý
Bulhar
Berlín
Bulharsko
Albánie
Rakousko
Rusko
Cařihrad
20
article
Turecko nevydá Drinopole.
Z Cařihradu, 11. srpna. V ministerstvu
zahraničních záležitostí byla již zrevidována
nota, kterou zítra velkovezír odevzdá velvy-
slancům jako odpověď na jejich zakročení.
Nota rozhodně zamitne vydat
Drinopol.v olá oz jo no
Z Caříhradu, 10. srpna (K. k.) Ministerská
rada zabývala se osnovou odpovědi. Porty.
V notě děkuje se mocnostem za jejich přá-
telské smýšlení vůči Portě, jež se projevuje
slibem ve příčině ohraničení, a prohlašuje se,
že Porta musila přikročiti k obsazení Drino-
pole, činíc opatření k zajištění hranic. Chtč-
jí-li mocnosti, aby byl zachován
trvalý mír, musi dáti souhlas k 1o-
muto obsazení.
Noto
Port
Turecko
Drinopol
Cařihrad
Drina
21
article
Pomník padlým vojínům na Čataldži.
Pomník padlým vojínům na Čataldži.
Z Cařihradu, 11. srpna. Turecká vláda
hodlá vybudovati na čataldžské bitevní čáře
velký pomník na počesť padlým vojínům.
Pomník má být ulit ze starých děl.
l „šťastné“ zasáhnutí Německa. e
Z Paříže, 11. srpna. K výměně depeší me-
zi císařem Vilémem a králem Karolem pozna-
menává „Journal des Débats“, že německý
císař projevil šťastnou initiativu v šťastném
okamžiku, která Německu na Balkáně
velmi prospěje.
Řecký král polním maršálkem německé
armády.
Z Athén, 10. srpna. (Ag. dlAthěnes.) Krá
Konstantin vydal tento denní rozkaz
Císař německý ráčil mně následkem helen-
ských vítězství propůjčiti hodnost polního
Vilém
Karol
Konstantin
Cařihrad
Německo
Paříž
Balkán
Atény
22
article
maršálka své armády. Je to veliká čest, která
leskem svým ozařuje všecku brannou moc
Řecka, jejíž cenu uznává Jeho Veličenstvo
slovy, že vojsko mé se chovalo obdivuhodně,
a že bojovalo s hrdinskou statečností, která
vyvolala všeobecný obdiv.na dvnl
sonb dohyrntelá měet Malanikono nn
Z Athén, 10. srpna. (Ag. d'Athěnes.] Oby-
vatelé Melenikonu vyslali dnes do hlav-
ního tábora deputaci, která se dostavila ke
králi a prohlásila, že obyvatelé Melenikonu,
kteří za žádných okolností se nechtějí státi
bulharskými poddanými a mimo to se obávají
řeží, usnesli se město opustiti. Prosi krále, by
jim dovolil na řecké půdě založiti nové město.
Král Konstantin s pohnutím vyhověl těto pros-
bě a rozkázal, aby obyvatelům Melenikonu
při jejich odchodu se dostalo všech výhod
Mima to bylo jim slíbeno, že řecké vojsko zů-
stane v Melenikonu až do úplného vyklizen
města.
Pros
Konstantin
Řecko
Atény
Ob
Aga . d ' Athěne
23
article
Albanec o Albancích a vyhlídkách příštího
knížete albanského.
Ze Rěky, 11. srpna. Kadri Emin bej, vyni-
kající albanský notábl s evropským vzdělá-
ním, který nalézal se také mezi obleženým
ve Skadru, vyslovil se v listě „Rěčke Novinel
o stanovisku Arnautů vůči příštímu knížeti al
banskému takto: „Není pochyby, že panství
příštího albanského knížete nebude trvati
dlouho. Kníže bude moci mluvitio
štěstí, unikne-li dýce vraha. Albanci
jsou totiž pevně přesvědčení, že za vlády no-
vého knížete bude jim udělena neobmezená
svoboda. Dále jsou přesvědčeni, že v budou-
cnosti nebude v Albanii žádných
zákonůa že především nebudou nu-
ceniplatitidanč. Malisoři a Miridité an
za tureckého panství neplatili žádných daní
Jak by tedy nyní mohli býti k tomu nuceni.
Nová albanská vláda není s to, aby se svou
armádou udržela v zemi pořádek. Důsledky
ukáží se brzy. Cízí intervence, která v Al-
banii již nyní se očekává, bude permanentne
nezbytna.
Kadri
Arnautu
Kníže
Albánie
24
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Následník trůnu v Išlu.
Z Išlu, 11. srpna. [K. k.) Pan arcivévod
František Ferdinand přibyl sem oz
hod. 8 mim, ráno provázen přednostou své vo-
jenské kanceláře plukovníkem drem. Bardolí-
fem. Pan arcivévoda byl na nádraží z rozkazu
Jeho Veličenstva císaře uvítán křídelním po-
bočníkem majorem šl. Walluschkem.
Pan arcivévoda František Ferdinand ode-
bral se z nádraži do hotelu Císařovna Alžběta.
Z Lázní Išlu, 11. srpna (K. k.) Pan arci-
vévoda František Ferdinand podnikl o 9. ho-
dině dopoledne v průvodu přednosty své vo-
jenské kanceláře plukovníka Bardolfa za
nádherného počasí vyjižďku k laufenskému
loveckému pomníku Jeho Veličenstva císaře
a pak do Lanfenu. Jeho c. a k. Výsost bude
o 11. hodině dopoledne přijat Jeho Veličen-
stvem ve slyšení.
Císař Vilém v Lubeku.
Z Lubeku, 10. srpna. (K. k.) Císař Vilém pravi
v řečí, kterou v audienční síní odpovídal na pro-
slov starostův, mezi jiným: Zcela správně jste po-
ukázal na to, že ačkoli přímo obdivuhodným úsi-
lím občanů a obchodníků kdysi v německé vlasti
vnikl spolkový útvar, jakého svět neviděl, přece
útvar ten nemohl stále trvati, protože mu scházel
moc říše a porozumění německého národa pro jebo
činnost. Nyní díky milosti boží vznikla opět sjed-
nocená vlast německá a říše německá. S ní ovšem
též staré úkoly, které musily zůstat nerozřešeny.
protože nebylo svornosti, předpokladu to jejich
řešení. Soudím, že jsme v tom učinili krok ku pře-
du a jak soudím, poznávám v tom svůj úkol, že se
mám opět ujati těchto starých úkolů, je národu
německému ukázati a vložiti na srdce. že byly
opět tak rychle pochopeny a tak překvapujícím
František Ferdinand
Alžběta
Vilém
Vilém prav
Išlu
Lubek
lázeň Išlu
25
article
způsobem v celém světě provedeny, to samozřejmě
může si obchodník připsati, protože stará hansovn
města, prodchnuta starým hansovním duchem, před-
cházela. A tak musil jsem s tohoto místa vyslovit
obchodníku díky, že toto město tak příkladnou
bratrskostí a odvahou se zasadilo zajistiti německé-
mu obchodu, německému průmyslu a německým
výrobkům ve světě místo, které nám jiné státy
mohou záviděti. Císař vzpomněl pak povstání Pru-
ska předi sto léty a pamětních slavností letošních
ukončil: Chráním obchodníka, Jeho nepřítel je ne-
přítelem mým, a bůh dej, aby německý obchod
jako dosud též i nadále se mohl pod jeho ochra-
mn
nou v dobách míru rozvijetí.
bůh
26
article
Vzrůst vyzvědačských atér v Německu,
Z Berlína, 11. srpna. Dle autentických zprá-
rozmnožila se v říši německé vyšetřování pro zlo
činy vyzvědačství a zemězrady v období od i
ledna 1912 do 30. června 1913 proti stejné dobe
minulé o 40 procent. V nynějším okamžiku vyšetřu-
je se u říšského soudu 9 vyzvědačských afér av
příčině dalších pěti zahájeno předběžné vyhledá-
Výsledek voleb do generálních rad ve Francií
Z Paříže, 11. srpna. (K. k.) Dle statistiky Ae
Havas je výsledek voleb do generálních rad po
druhém výkonu tento: Z 1452 mandátů, jež měly bý-
ti zadány, připadá konservativcům a liberálůn
197, progresistickým republikánům 142, republiká-
nům levice (soc, radikálům a republ. socialistům
1049, sdruženým socialistům 60. Dva mandáty jsou
ještě neobsazeny. Konservativci a liberálové získá-
vají 14 a pozbývají 52 mandátů, progres, republi-
káni získávají 26 a pozbývají 477 republikáni levice
(radikálové, socialističtí radikálové a republ. so
cialísté) získávají 97 a pozbývají 55, sdružení soe
získávají 25 a pozbývají 8 mandátů.ikabolai
Holandští socialisté nevstoupí do vlády.
Ze Zwolle, 10. srpna. (K. k.) Socialistick
kongres vyslovil se po dlouhých poradách 375
hlasy proti 320 proti přijetí ministerských por-
tefeuillů, poněvadž strana není do st
silna, aby se zúčastnila vlády.
vání.
Havas
Německo
Berlín
Francie
Paříž
Zwolle
27
article
lnelo Výtržnosti sufražetek. voah lieo
Z Londýna, 11. srpna. (K. k.) Před budovou
Vhitehall došlo včera k velkým výtržnostem, když
po demonstraci na Trafalgyrsquare známá sufra-
žetka Sílvia Pankhurstová vedla dav lidu k Dow-
ningstreetu, patrně hodlajíc tam uspořádati schězi
Po prudké srážce s policií byl dav rozplýlen. Sil-
via Pankhurstová a 14 jiných osob bylo zatčeno
Mexiko a Spojené státy.
Z Vera Cruz, 11. srpna. [K. k. — Ass. Press.
Zástupce presidenta Wisona John Lind odcesto-
val dnes ráno do města Mexika. nbe cvoo
oíooalsopavstání a čínx loomol
Z Fučau, 11. srpna. (K. k.) Provincie Fukie
odvolala prohlášení své neodvislosti ze dne 20.
ol
ne
července t. r.
Z Paříže, 11. srpna! „New-York Herald“ sdě-
luje ze Šanchaje: Juanšikaj vydal na dra. Sunjatse-
na, původce velkého státního převratu v Číně
zakladatele nynější republiky zatykač pro vele-
zrádu, když dr. Sunjatsen z obavy před násilnými
činy Juanšikajových delegátů prchl do Japonska.
Část princů rodu Mandžuů nchýlila se na ruskou
válečnou loď v přístavu kotvící. Pravi se, že prin
Čing byl v Mukdenu na rozkaz Juanšikajův
zatčen. ozb
Z Berlína, 11. srpna. K ochraně německých
zájmů u Číny shromážděné německé loďstvo, číta-
jící s dělovými loděmi 15 válečných lodí, obdržele
rozkaz, aby přes to, že v jižní Čině zjednán byl
pořádek, i na dále v čínských vodách zůstalo. Ně-
mecká vláda nepovažuje čínskou revoluči dosud
za skončenou a domnívá se, že možnost společ-
ného zakročení velmocí není ještě vyloučena.
Sílvius Pankhurstová
Dow
Pankhurstová
Wison
Fukie
Juanšikaj
doktor
Sunjatsen
Juanšikajový
Mandžu
Čing
Londýn
Mexiko
spojený stát
Vera Cruz
Asso
Paříž
NewYork Herald
Sunjats
Čína
Japonsko
Mukden
Berlín
Vhitehall
29
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Němci hrozí vládě oposicí.
Po poslancích Hartlovi, Turnwaldovi
Lodgmanovi přichází i německý agrárník
Jesser s nářkem nad správní komisí zem-
skou v Čechách a vidí v ní „předehru mimo-
zákonné úpravy sporných otázek česko-něme-
ckýchv Čechách“. Vychází z předpokladu
že urovnání těchto otázek od národa ke ná-
rodu je nemožno a že tudíž je rozřeší oktroj.
Tento oktroj přirozeně bude míti za následek.
poněvadž posl. Jesser se domnívá, že bude
Němec
Hartl
Turnwald Lodgman
Jesser
Čechy
30
article
proveden v duchu složení zemské správní ko-
míse a v důsledku toho že bude znamenati
prohlášení války národu německému v Rakou-
sku, že Němci z Čech postaví se v parlamentě
vídeňském proti vládě a s nimi prý i celý
„Nationalverband“. Posl. Jesser se obává, že
oktroj v Čechách mohl by míti za následeki
oktroj ve Štyrsku a konečně i ústupky národ-
nostním menšinám v Dolních Rakousích, ze-
jména ve Vídni, a vyvozuje z něho veliké ne-
bezpečí pro Němce v Rakousku. Proto praví,
že všechny ohledy na vládu ustupují do po-
zadí a přiznává při tom, že stát a němectví
jsou Němcům jedno a totéž! Jak vidno,
posl. Jesser vidí jen následky, jež způsobila
německá obstrukce. Je zcela přirozeno, že
národnostní menšiny v jiných sněmech zem-
ských vezmou si příklad z německé menšiny
na sněmu českém, a pak Němci už se pře-
svědčí, zdali Němci a stát je jedno a totéž.
V teplické „Deutsche Ztg.“ vyvozuje se
pro Němce v Čechách pro příští zasedání par-
lamentu taková politická linie: za diktatism
v Čechách bude zúčtováno s vládou u příle-
žitosti projednávání nových vojenských před-
loh v parlamentě a v delegacích, protože prý
nyní není pro Němce silnějšího motivu nad
nedůvěru k vládě. Ovšem — bude-li vláda či-
niti, co německé srdce a hrdlo ráčí, vezmou
Němci na svá bedra rádi sladké břímě povin-
ností strany stát udržujíci! V tom smyslu se
musí rozuměti v českém národě celé té papí-
rové vojně proti vládě hr. Stürgkha!
Němec
Posl
Jesser
Stürgkh
Čechy
Štyrsko
Dolní Rakousy
Vídeň
Rakousko
Deutsche Ztg
31
article
Do nejkrajnějších důsledků vyhraňují boj
proti vládě němečtí radikálové v Aši. Dne8.
t. m. na schůzi v Aši usnesli se němečtí ra-
díkálové vyzvati německé poslance, aby vy-
stoupili z vládní většiny; bude-li oktrojována
volební oprava pro sněm český, ne smějí
Němci v Čechách postaviti žád-
ných kandidátů a německý lid nesmí
se voleb zúčastniti. „Reichenberger Ztg.“ re-
feruje, že toto usnesení byli přijato s ohrom-
ným nadšením a že delegátům pro sjezd stá-
lého sboru důvěrnického v Chomutově bylo
uloženo, aby prosadili schválení tohoto usne-
žení na sjezdu.
Stanovisko českoslovanské sociální demokra-
cie k volební opravě do sněmu českého.
„Právo Lidu“ v nedělním svém úvodníku pré-
cisuje oproti stranám radikální koalice stanovisko
českoslovanské soclální demokracie k volební opra-
vě pro sněm král. Českého. Potírá dále požadavek
těchto stran po svolání starého sněmu i předhůzky
jejich, že socišlní demokracie je pro oktroj a abso-
lutism, nechce-li volby podle starého řádu voleb-
ního a odpovídá na ně otevřeně:
st
Němec
Reichenberger Ztg
Aš
Čechy
Chomutov
českoslovanský sociální demokra
32
article
„Odpovídáme otevřeně: Ano, když to ne-
jde jinak, pokusíme se bojo vati, aby
rozšíření práva lidu, všeobecné rovné právo hla-
sovací zavedeno bylo třeba o sobnim a ktem
planovnikal Jen blázen anebo nepocti-
vec, který za tím, co mluví, skrývá něco ji-
ného, mohl by hájiti stanovisko, že důvody ta-
kové lživé „ústavnosti“, jaká byla dosud v Če-
chách, mohou být překážkou pro politicky a dě-
jinně zralé rozšíření práva lidu.
V důvodech, jimiž zdůrazňuje toto svoje stano-
visko, praví mezi jiným: „Kdybychom opravdu měli
takovou moc, že bychom donutili zodpovědnou
vládu k podobnému rozhodnutí, a kdyby panov-
ník podepsal patent, že na příště bude také při
rozhodování ve sněmu na váhu padající vůlí dělní-
ckých poslanců se přizpůsobovati, této moci že
bychom neměli použit. poněvadž mě-
šťácká logika tento boj za další ome-
zení panovnické mocli, je s to na z v at
zastáváním se čirého „absolutis m u
a bol za rozšíření lstavnosti i na nemajetné po-
rušováním „ústavní zásady? Seč máme sil. povo
deme nyní, zajistivše samou vládou přiznané už
minimum práva pro dělnictvo, dále boj za vše-
obecné, rovné právo hlasovací do zemského sněmu
Boi náš namířen je a bude nejen profi takovému
sněmu, který už neexistuje, nýbrž, hlavně proti
vládě. Velká věc jest nám důležitější než forma.
Vlád a jest povinna za každou cenuí způscbit,
sbyco nejdřive bylaynějším aedst a-
Boi
33
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
pala ,apě lny
obo
Palackého turistická stezka.
Před čtyřmi téměř roky jásali jsme nad zda-
Hým dílem, které takřka rázem upoutalo turisti-
ckou veřejnost jak českou, tak i zahraniční na vy-
s3ce půvabné jizerské údolí mezi Semily a Želez-
ným Brodem, dosud pro naprostou nepřístupnost
divokých, skalnatých svých strání turistickým cí-
lám a zájmům odcizené. Riegrova turistická slez-
ka, tento zdařilý výsledek odvážné práce a úsilov-
né snahy dvou neunavných odborů K. Č. T. v Se-
milech a Žel. Brodě, odhalila nám tu tolik vzác-
ných krás panenské dosud přírody, že právem byla
zvána perlou českého Podkrkonoší a zlatým mo-
stem, spojujícím obě místa, jimž od jara do podzi-
mu vnesen nový život. Ký div, že hned příštim
rokem prošlo jí na osmdesát tisíc turistů, výletní-
ků a milovníků krás přírodních vůbec a kochalo
se zde požilkem na přírodní skvost jemuž leda alp-
ská půvabná údolí dovedou se po bok postaviti.
a jehož mohutnosti a zároveň pestrosti i známé
krásy sousedního Českého ráje nedovedly zúplna
s úspěchem čeliti. Ano, jásali jsme v duchu a ne-
skrblili jsme ani nadšením slovy. Vždyť tu jako
zázrakem podařilo se železné vůli za krátko to,
co dříve, a to ještě nedávno před tím, zdálo se
nám takřka neproveditelným. A brzy dílo zdárně
započaté neslo další ovoce. Loni učiněn počátek
schůdnosti sousedního, stejně půvabného údolí říč-
ky Kamenice zřízením nové stezky od vtoku Ka-
menice do Jizery až k ústí potoka Vošmendy do
Palacký
Riegrův
K Č
Semily
ný Brod
Brod
Podkrkonoší
Ka
Jizera
34
article
Kamenice (1 km). Tím získána nová, skvostná
ekružní partie na Semilsku, totiž Semily. Podbo-
skov, údolí Vošmendy, údolí Kamenice a údolí Ji-
zery s Riegrovou stezkou. A letos dostalo se té-
muž údelí Kamenice pohodlného přístupu se stra-
ny druhé, severní, zřízením nové turistické stezky
od zastávky Plavů resp. z Haratic až ke sboření-
ně hradu Navarova (3—4 km). Zbývá nyní pouze
učiniti přístupnou prostřední část téhož údolí me-
zi Navarovem přes Bohňovsko k Vošmendě (as 5
km). To bude tím snadnějším, že mezi Navarovem
a Bohňovskem je větší část údolí již nyní dobře
schůdnou po vozové cestě tam stávající. Úkol, kte-
rý fu zbývá k řešení, není již tak nesnadný, ba zdá
se, že zřízením nynějších stezek z obou stran údol
již největší obtíže jsou zdolány. Na brzké přístup-
nosti celého údolí Kamenice od Haratic až k Ji-
zeře bude velice záležeti, neboť pak bude lze při-
pojiti celou tuto partii k světové turistice krko-
nošské. Okolnost ta bude zajisté nemálo přízni-
vou pro zvýšení zde ruchu cizineckého, obzvláště
ze zahraničí, hlavně ovšem z Pruského Slezska.
jehož obyvatelstvo hojně cestuje po Krkonoších,
končíc obvykle svoji turu buď v Grünthale nebo
nejdále v Tannwaldě. A z Tannwaldu je ku počát-
ku nové naší stezky pouhá hodina cesty pohodl-
nou silnici v rovině.
Hlavní zásluhu o zřízení nové stezky z Plav.
Riegrův
Navarův
Navarov
Semilsko
Semily
Plav
Haratice
Slezsko
Krkonoše
Tannwald
km
údolí Vošmenda
údolí I
35
article
Haratic do Navarova, již dostalo se cti nésti jmé-
no našeho slavného historiografa otce Palackého.
má mladý odbor pražského K. č. T. v Hořením
Hamru. Též nelze mlčením pominouti ochotu ma-
jitelů lesní půdy, rolníků ze sousední Lhotky.
kteří ji zdarma ke zřízení stezky propůjčili. Nej-
lepším východištěm cesty po stezce Palackého jest
dnes zastávka Plavy na dráze Železný Brod-Tann-
wald-Šumburk. Přejdete trať a dáte se hned v
pravo poděl lesíka dolů pěknou cestou až k mostu
přes Kamenici a za ním v pravo Haraticemi pod
zelenou strání až k lesu, kde odbočuje cesta do
Lhotky. Již zde počíná se znenáhla vynořovati
rozhled po celé široké kotlině hamerské, lemova-
né na severozápadě hřebenem Muchovským, částí
to Černostudničného pohoří, vyššího než s blízký
Kozákov.
Na severu vyvstávají temné vrchy předhoří
Jizerských hor. Pod námi leží lesní důl „na Mlýn-
skách“ s Liebigovou přádelnou. Stojíme na počát-
ku turistické stezky Palackého. Vede sice odtu
ska
ještě nemnoho kročejů lesní cesta, již od let stá-
vající, byla však k účelům turistiky lěpe upravena
a tak k vlastní turistické stezce přivtělena. Pro-
jdeme po ní lesikem po stráni a mýtinou a octne-
me se za krátko na místě, kde se zřízením úplné
nové stezky na stráni příkré a skalnaté letos v
květnu započato. Stále stupňovaný rozhled prová-
zí nás každým kročejem, až vyvrcholí na blízké
Palacký
Liebigův
Haratice
Navarův
Hoření Hamra
Lhotka
Plav
Železná Brod
Šumburk
jizerský hora
blízký Kozákov
36
article
„Mařenčině vyhlídce“, odkudž je vskutku velko-
lepý. Zvláště divoká romantika divokého údel
říčky Kamenice, čítaného k největším klenotům
krajinných půvabů podkrkonošských, nás překva-
pí. Šum rozpěněných vln z hlubokého její koryta
doráží až sem k sluchu našemu. Dlouhý jest jí tu
sváděti boj s četnými balvany, o něž vodu svoji
tříští, a pod nimiž často zapadá v temnou tůň, aby
z ní za krátko v barvě smetanově bílé dostala se
ku předu k dalěímu zápasu, jejž bůh ví kolikrát
musí opětovati než dospěje v klidnější koryte
stříbropěrné Jizery. A k tomu monotonni píse
větru, leticí vrcholky buků i smrků podél stráni
údolí, jest jť časio vhodným doprovodem. My-
šlenkami pro krásu té zdejší přírody cele zaujati
opouštíme vyhlídku, ubírajíce se dále lesem dolů
malou serpentinou blíž k té šumivé hudbě vlnek
říčky Kamenice. I tu každou chvíli dopřáno jest
nám výhled na údolí, protkané na straně opačné
železniční tratí po níž právě supe vlak k Plavské-
mu tunelu. Překvapuje nás stále měnící se scene-
rie údolí. Na jednom mistě dotýká se stezka tak-
řka čiré vody Kamenice a zas stoupá něco kroků
výše, vlníc se pod mohutnými skalami, jichž tem-
něšedé boky padly zde jejímu zřízení za oběť. Z
malou chvilku odbočujeme pak lesem v levo k
údoli Zlatého potoka (Zlatníka) a pokocháme se
s lávky pohledem na jeho čistou vodu, řítící se
temným lesem přes četné balvany do vod říčky
Kamenice. Nic nezadá toto místo půvabům roz-
vodněných bystřin krkonošských a i ten les zde
a místy i po celé stezce připomíná maně kus šu-
mavské přírody s vyhnilými pařezy, vyvracenými
kmeny a šedězelenými balvany, vyčnívajícími
Mařenčin
Šum
Jizera
37
article
ponurých strání. Jakoby sem byl přenesl kus pa-
nenské přírody z okoli Černého jezera
Za lávkou stoupáme po stezce lesní strání a
staneme v několika minutách u zříceniny hradu
Navarova. Zprvu smutně nám kyne temná zeď v
pravo a hned za ní skrývají se další sporé zbytky
toho, co hisforie z pěkného kdys hradu zachova-
la až na naše doby. Zbytky silných zdí k západu
a jihu s velkým oknem, pod nimi pak 2 sklepy
hlásají zde slávu zašlých věků a mluví nesmazatel-
ným písmem o osudu hradu, jemuž spolu s mnoha
okolními vrstevníky v pohnuté době třicetileté vál-
ky propadl. Z rozkazu cisaře Ferdinanda III. byl
sbořen, aby nemohl sloužiti za peleš a skrýš loupe-
živým hordám švědským. Od těch dob chátrá a r
těch ponurých jeho zbylků vyčtete lítost nad ne-
vděkem, jenž stihá jej jako četné jiné tak výmluv-
né pomníky české historie.
Zdaž postará se kdo o to, aby aspoň ty nynější
zbytky zůstaly ještě po staletí neporušeny, ne-
dotknuty ničivostí vandalských rukou, jimž nic, co
historie nám tu nechala není posvátného? .
Navarův
Ferdinand III
38
article
Od sříceniny svede nás lesní cesta buď k
dvoru a zámku nynějšího majitele velkostatku Na-
varova dra. Vaníčka v bezprostředním sousedství
ruiny nebo na silnici, vedouci dolů ke Kamenicia
po prastarém klenutém mostě sv. Jana Nepomuka
k nádraží navarovskému na trati Ž. Brod—Tann-
wald—Šumburk. Celou tuto půvabnou pouť stezkou
Palackého lze vykonati z Prahy zcela pohodlně za
jediný den a doporučuji ji zejména na jaře.
kdy zvláště celé údolí jizerské a kamenické chlub
se svěží zelení svého listnatého i jehličnatého stro-
moví a poskytuje tak pohled nevyrovnatelné krásy
A těm přátelům krás českého severu, kteří letos
mají pořádati návštěvu Českého ráje a půvabného
Pojízeří, kladu při této příležitosti důtklivě na
srdce: neopomeňte navštíviti též stezku Palackého-
seznáte, že skromný tento můj popis čarovného to-
ho kouta bude daleko předstížen skutečnosti, která
vám připraví požitek nezapomenutelný.
J. Kamenický.
Vaníček
Nepomuk
Palacký
J Kamenický
Ž . Brod
Tann
Šumburk
Praha
39
article
Různé zprávy
Různé zprávy
= Původci atentátu na rodinu Parísiovu. z
Říma, 10. srpna. (K. k.) V záležitosti automobi-
lového atentátu na rodinu Parisiovu nastal nový
překvapující obral. Ukázalo se, že bralři Caton-
tiové, zatčení na udání železničního hlídače Spa-
ziena, nemají při tomto zločinu naprosto žádného
účastenství. Spazieni se nyní příznal, že za účelem
loupeže se dopustil tohoto zločinu sám se dvěma
spoluvinníky bratřími Serafiniovými. Spazienia
čdei nj
bratří Serafiniové byli už zatčení.
= Stávka v Míláně. Z Milána. 10. srpna
(K. k.— Ag. Stefanova.) Stávka za klidu trvá. Ře-
ditelský výbor všeobecného svazu práce vyslovil se
rozhodně proti rozšíření stávky na ostatní průmy-
slová střediska italská. Tiskaří a sazeči se usnesl
zítra stávku zastaviti.
Stávka v Barceloně. Z Barcelony, 11.
srpna. (K. k. — Ag. Havas.) Protože deputace stáv-
kujících, v níž bylo po jednom zástupci všech to-
váren, přijala formuli vlády, bude v lovárnách
zítra práce opět zahájena
= Stávka šoférů v Mnichově. Z Mniehova
10. srpna. Šoféři autodrožek zahájili včera stávku.
protože jim bylo zaměstnavateli odepřeno splnění
jejích požadavků. Jen málo vozů je v činnosti. Ny-
ní, uprostřed cizineckého období, je stávka hodně
citelná.
= Horka v Americe. Z Londýna. 10. srpna.
„Daily Mail“ oznamuje z Nového Yorku: Ve stá-
tech Kansasu a Missouri přibývá horka. Každý
den je ohlašováno mnoho případů slunečního úpa-
lu. Včera bylo ve stínu 4712° tepla
Nepohoda na Gardském jezeře. Z Inšpruku,
10. srpna. V okolí Maderna a Sala na Gardském
jezeře zničilo krupobití skoro všecku úrodu. Salo
už byl letos po druhé stižen krupobitím.
Ko-
lje
Parísiův
Serafiniový
Serafiniová
Stefanov
Havas
Maderna
Řím
Spa
Milán
Barcelona
Mnichov
Horka v Amerika
Londýn
Nový York
Kansas
Missouri
Inšpruk
Sala
ko
všeobecný svaz práce
Daily Maila