ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea354df0-8f15-11dd-b9c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 101, org 10, person 71, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli II. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Čislo 218.
4 article
Naranní a večerní listy předpláci se V Praze v administrani- na měsie. . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškout na měsic, . . . na čtvrt lsta ? Ke ve fliálkách se měsle . . . . 9 K 80 Pošton. a mě na čtvrt leta . . . . P K 60 ns měs.dvojl zásilkou za čtvrt lsta . . . . K 40 lni
Praha
5 article
vesne la nie lstělie npbleshlži zvoni Mlebknes urim no amí.
6 article
V drobném prodejii ranpi čislo o sobé . v za s večerni za 4 Ve aliálkách na venkově ranní čislo večerní lnseráty platí se hotově napřen Předplacení a inserty přujlme zdminlstrace v Marinnské ul., 3 Tam nacházeji se téh redakce, tiskárna a expedlee „Národních Liistů“. Eukopisv se nevracen
Marinnský ulice národní Liistus
8 article
iddloe ždidone
9 article
5volumodo v élinvě
10 title
Po uzavření míru.
11 article Míroví delegáti v Bukurešti.
Míroví delegáti v Bukurešti. Z Bukurešti, 11. srpna. (K. k.) Delegát- podnikli dnes vyjíždku do Sinaje, kdež budou hosty ministra vnitra Jonesca. Večer bude se konati banket města Bukurešti na počest de- legátů. Zitra sejdou se delegáti znova vyřídi některé formality a po zítřku odcestují. Krá odebere se zítra do Sinaje. ůn Oslava míru v Bělehradě, 5 eb Z Bělehradu. 10. srpna. (K. k.) [Z úřad- ního srbského pramene.] 101 rána z děl ozná- mila dnes obyvatelstvu podepsání bukureštské smlouvy o míru. V městě zavládal po celý den člý ruch. Město bylo slávnostně ozdobeno večer osvětleno. Zitra o 11. hod. dopoledne bude v kathedrále a ve všech kostelích srb- ských a v osvobozeném území slouženo slav- né Tedeum. Ze všech končin starého a nové- ho území srbského, jakož i z Řecka, Rumunska a Černé Hory, došlo u příležitosti podepsán protokolu míru mnoho blahopřejných tele- or dnšoma at fremů.
Jonesca jítlegát Bukurešť Sinaj Bělehrad Řecko Rumunsko Černá Hora
12 article
Řeč krále Karola. Z Bukurešti, 11. srpna. (R. t. a.) Včer večer konala se slavnostní hostina o 59 příbo- rech v královském paláci na počest mírových delegátů, kteří se v plném počtu dostavili. Hostiny zúčastnili se též předseda senátua družiny krále a princů. Po pravici královnině seděl srbský předseda ministerstva Pašiě po levici řecký předseda ministerstva Veni- zelos, po pravíci králově dědičná princez- na, po levici králově černohorský předseda ministerstva. Bulharský delegát Tončev seděl po pravici dědičné princezny. Při desertu pro- nesl král Karol tento přípitek: „Se živou radostí vidím shromážděny kol sebe delegáty států balkánských, kteří právě v hlavním mě- stě rumunském uzavřeli a podepsali mír. Ten- to mír, celým světem tak vřele vytoužený, vy- žadoval na jedné straně silnou vůli k odříkání a k bolestným, byť i nevyhnutelným obětem, sby ustaly krvavé boje, které až příliš dlouho trvaly mezi národy, které jsou určeny ke vzá- jemné dohodě. Tyto oběti zmenšují se však úlevou, která se zjednává všem, kdož trpí, ja- kož i nadějí, že uvídíme zahájení éry vzájem- né důvěry a blahobytu pro poloostrov balkán- ský. Není jen mým přáním, které vyslovuji ale také mým přesvědčením, že budou-li stá- ty naše mocí bez překážky pracovati na své organisací a svém hospodářském vývoji, za- jísté v několika málo letech sklidí ovoce svých snah a své moudrosti. Tuto novou éru, jejíž zahájení závisí od nás všech, přeje si zvláště Rumunsko upřímně a z celého srdce přispěje aby její uskutečnění bylo usnadněno.
Karol t . a Tončev Bukurešť Rumunsko ministerstvo Vit
13 article
Jest si přáti, abychom se ve společn akci sjednotili, bychom dosáhli tak šlechetné- ho a žádoucího cíle, který uvede v zapome- mutí smutnou minulost a upraví cestu šťastné budouenosti. Národové naši budou nám že- hnati a my zjednáme si o lidstvo velkých zá- sluh. Nemohu nežli vysloviti velký ob- div vytrvalosti, obětavosti a statečnosti kterou vaše statečné armády osvědčovaly za boje, trvajícího téměř rok, který má zajistiti svobodný vývoj zemí vašich a zjed- nati mezi nimi trvalou rovnováhu. Pamálka těch, kteří musili svou krví zaplatiti díla osvobození námi společně zahájené, musí býti s úctou ve zbožné vděčnosti uctívána. Trvám pevně při přesvědčení, že uzavřený mír bude trvalý a že s pomocí boží bude se moci státi prvním krokem ku plodné dohodě, která ná- rody ušetří nových zkoušek a jim usnadní zo- taviti se ze zkoušek, které právě prodělaly Mým nejvřelejším přáním jest viděti mezi Ru- mnskem a královstvími poloostrova balkán- ského zjednány a zachovány přátelské styky v zájmu nás všech. Proniknut těmito pocity rvedám pohár na zdraví Jejich Veličenstev. vašich vznešených suverénů a prosím Prozře- tslnost boží, aby poskytla ochranu a dobrodin její královstvím.“eetí aq ěo dn Předseda ministerstva Majoresicu mě při slavnostní hostině colliér řádu Karolal. který mu král Karol propůjčil.
Karol
14 article
Hlasy bulharského tisku o míru. Ze Sofije, 11. srpna. (K. k.) [Ag. tel. bulg. Všechen tisk prohlašuje jednomyslně, že smlouva mírová, jak byla uzavřena v Buku- rešti, bude jistě míti za následek, že z matky na Balkáně potryají, čemuž může býti vyvarováno jen tím, že budou odčiněny křiv- dy, spáchané v Bukurešti. Smlouva bukurešt- ská zavazuje Bulharsko nejdříve demobiliso- vati, přes to, že Turci jsou v Thracii. Tureck pokračuje ve shromáždění vojska, jehož je u
Turek Balkán Bukurešť Bulharsko Thracie
15 article 200.000.
200.000. Vojenští příručí o situaci bulharské armády. Ze Sofije, 10. srpna. (K. k.) (Ag. tel. bulg.) Listy sdělují dojmy vejenských attachés. kteří si prohlédlí bulharské linie předních stráží a vstoupili na výšinu Zanogskou u Pe- čeva. Attachéové uznávají jednomyslně, že kdyby se bylojen 24 hodiny pokra- čovalo v operacich, byla by armá- da řecká bývala úplně sevře- na a dostala se tím do situa ce nejvýšníkritické. Prohlašují, že dotazy u vojáků se přesvědčili o jejich výtečné mo-
Sofijá
17 article
rálce. ane
18 title
O Kavalu.
19 article
Z Berlína, 11. srpna. V zasvěcených kru- zích se tvrdí, že lze děkovati hlavně vlivu cisaře Viléma, že Kaval připadla Řekům. Císař Vílém ukazoval totiž stále na velké potíže, kteréby nastaly. kdyby Řekové Kavalu neobdrželi a také se zasadil o to, aby Kavala Řekům připadla. Dále doporučil, aby Bulharsku bylo dáno Xanthi jako ekvivalentní výměna. Zejména zdůrazňoval císař Vilém, že Řekové budou v otázce Egejských ostrovů a v otázce ohra- ničení jižní Albanie povolnější, jestliže obdr- zn she ží Kavalu. Ze Sofije, 11. srpna. V diplomatických kruzích se prohlašuje, že Rakousko bezpodmí- nečně trvá na revisi bukurešťských usnesení i v tom případě, kdyby musilo samo zakročiti. Rusko prý žádá, aby revise týkala se pouze držení Kavaly, což poklá- dá Rakousko nedostatečným. Srážky mezi Turky a Bulhary. Z Cařihradu, 10. srpna (K. k.) Jak listy sdělují, dochází mezi tureckými předními strá- žemi bulharskými ke srážkám.
Vilém Řek Vílý Bulhar Berlín Bulharsko Albánie Rakousko Rusko Cařihrad
20 article
Turecko nevydá Drinopole. Z Cařihradu, 11. srpna. V ministerstvu zahraničních záležitostí byla již zrevidována nota, kterou zítra velkovezír odevzdá velvy- slancům jako odpověď na jejich zakročení. Nota rozhodně zamitne vydat Drinopol.v olá oz jo no Z Caříhradu, 10. srpna (K. k.) Ministerská rada zabývala se osnovou odpovědi. Porty. V notě děkuje se mocnostem za jejich přá- telské smýšlení vůči Portě, jež se projevuje slibem ve příčině ohraničení, a prohlašuje se, že Porta musila přikročiti k obsazení Drino- pole, činíc opatření k zajištění hranic. Chtč- jí-li mocnosti, aby byl zachován trvalý mír, musi dáti souhlas k 1o- muto obsazení.
Noto Port Turecko Drinopol Cařihrad Drina
21 article Pomník padlým vojínům na Čataldži.
Pomník padlým vojínům na Čataldži. Z Cařihradu, 11. srpna. Turecká vláda hodlá vybudovati na čataldžské bitevní čáře velký pomník na počesť padlým vojínům. Pomník má být ulit ze starých děl. l „šťastné“ zasáhnutí Německa. e Z Paříže, 11. srpna. K výměně depeší me- zi císařem Vilémem a králem Karolem pozna- menává „Journal des Débats“, že německý císař projevil šťastnou initiativu v šťastném okamžiku, která Německu na Balkáně velmi prospěje. Řecký král polním maršálkem německé armády. Z Athén, 10. srpna. (Ag. dlAthěnes.) Krá Konstantin vydal tento denní rozkaz Císař německý ráčil mně následkem helen- ských vítězství propůjčiti hodnost polního
Vilém Karol Konstantin Cařihrad Německo Paříž Balkán Atény
22 article
maršálka své armády. Je to veliká čest, která leskem svým ozařuje všecku brannou moc Řecka, jejíž cenu uznává Jeho Veličenstvo slovy, že vojsko mé se chovalo obdivuhodně, a že bojovalo s hrdinskou statečností, která vyvolala všeobecný obdiv.na dvnl sonb dohyrntelá měet Malanikono nn Z Athén, 10. srpna. (Ag. d'Athěnes.] Oby- vatelé Melenikonu vyslali dnes do hlav- ního tábora deputaci, která se dostavila ke králi a prohlásila, že obyvatelé Melenikonu, kteří za žádných okolností se nechtějí státi bulharskými poddanými a mimo to se obávají řeží, usnesli se město opustiti. Prosi krále, by jim dovolil na řecké půdě založiti nové město. Král Konstantin s pohnutím vyhověl těto pros- bě a rozkázal, aby obyvatelům Melenikonu při jejich odchodu se dostalo všech výhod Mima to bylo jim slíbeno, že řecké vojsko zů- stane v Melenikonu až do úplného vyklizen města.
Pros Konstantin Řecko Atény Ob Aga . d ' Athěne
23 article
Albanec o Albancích a vyhlídkách příštího knížete albanského. Ze Rěky, 11. srpna. Kadri Emin bej, vyni- kající albanský notábl s evropským vzdělá- ním, který nalézal se také mezi obleženým ve Skadru, vyslovil se v listě „Rěčke Novinel o stanovisku Arnautů vůči příštímu knížeti al banskému takto: „Není pochyby, že panství příštího albanského knížete nebude trvati dlouho. Kníže bude moci mluvitio štěstí, unikne-li dýce vraha. Albanci jsou totiž pevně přesvědčení, že za vlády no- vého knížete bude jim udělena neobmezená svoboda. Dále jsou přesvědčeni, že v budou- cnosti nebude v Albanii žádných zákonůa že především nebudou nu- ceniplatitidanč. Malisoři a Miridité an za tureckého panství neplatili žádných daní Jak by tedy nyní mohli býti k tomu nuceni. Nová albanská vláda není s to, aby se svou armádou udržela v zemi pořádek. Důsledky ukáží se brzy. Cízí intervence, která v Al- banii již nyní se očekává, bude permanentne nezbytna.
Kadri Arnautu Kníže Albánie
24 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Následník trůnu v Išlu. Z Išlu, 11. srpna. [K. k.) Pan arcivévod František Ferdinand přibyl sem oz hod. 8 mim, ráno provázen přednostou své vo- jenské kanceláře plukovníkem drem. Bardolí- fem. Pan arcivévoda byl na nádraží z rozkazu Jeho Veličenstva císaře uvítán křídelním po- bočníkem majorem šl. Walluschkem. Pan arcivévoda František Ferdinand ode- bral se z nádraži do hotelu Císařovna Alžběta. Z Lázní Išlu, 11. srpna (K. k.) Pan arci- vévoda František Ferdinand podnikl o 9. ho- dině dopoledne v průvodu přednosty své vo- jenské kanceláře plukovníka Bardolfa za nádherného počasí vyjižďku k laufenskému loveckému pomníku Jeho Veličenstva císaře a pak do Lanfenu. Jeho c. a k. Výsost bude o 11. hodině dopoledne přijat Jeho Veličen- stvem ve slyšení. Císař Vilém v Lubeku. Z Lubeku, 10. srpna. (K. k.) Císař Vilém pravi v řečí, kterou v audienční síní odpovídal na pro- slov starostův, mezi jiným: Zcela správně jste po- ukázal na to, že ačkoli přímo obdivuhodným úsi- lím občanů a obchodníků kdysi v německé vlasti vnikl spolkový útvar, jakého svět neviděl, přece útvar ten nemohl stále trvati, protože mu scházel moc říše a porozumění německého národa pro jebo činnost. Nyní díky milosti boží vznikla opět sjed- nocená vlast německá a říše německá. S ní ovšem též staré úkoly, které musily zůstat nerozřešeny. protože nebylo svornosti, předpokladu to jejich řešení. Soudím, že jsme v tom učinili krok ku pře- du a jak soudím, poznávám v tom svůj úkol, že se mám opět ujati těchto starých úkolů, je národu německému ukázati a vložiti na srdce. že byly opět tak rychle pochopeny a tak překvapujícím
František Ferdinand Alžběta Vilém Vilém prav Išlu Lubek lázeň Išlu
25 article
způsobem v celém světě provedeny, to samozřejmě může si obchodník připsati, protože stará hansovn města, prodchnuta starým hansovním duchem, před- cházela. A tak musil jsem s tohoto místa vyslovit obchodníku díky, že toto město tak příkladnou bratrskostí a odvahou se zasadilo zajistiti německé- mu obchodu, německému průmyslu a německým výrobkům ve světě místo, které nám jiné státy mohou záviděti. Císař vzpomněl pak povstání Pru- ska předi sto léty a pamětních slavností letošních ukončil: Chráním obchodníka, Jeho nepřítel je ne- přítelem mým, a bůh dej, aby německý obchod jako dosud též i nadále se mohl pod jeho ochra- mn nou v dobách míru rozvijetí.
bůh
26 article
Vzrůst vyzvědačských atér v Německu, Z Berlína, 11. srpna. Dle autentických zprá- rozmnožila se v říši německé vyšetřování pro zlo činy vyzvědačství a zemězrady v období od i ledna 1912 do 30. června 1913 proti stejné dobe minulé o 40 procent. V nynějším okamžiku vyšetřu- je se u říšského soudu 9 vyzvědačských afér av příčině dalších pěti zahájeno předběžné vyhledá- Výsledek voleb do generálních rad ve Francií Z Paříže, 11. srpna. (K. k.) Dle statistiky Ae Havas je výsledek voleb do generálních rad po druhém výkonu tento: Z 1452 mandátů, jež měly bý- ti zadány, připadá konservativcům a liberálůn 197, progresistickým republikánům 142, republiká- nům levice (soc, radikálům a republ. socialistům 1049, sdruženým socialistům 60. Dva mandáty jsou ještě neobsazeny. Konservativci a liberálové získá- vají 14 a pozbývají 52 mandátů, progres, republi- káni získávají 26 a pozbývají 477 republikáni levice (radikálové, socialističtí radikálové a republ. so cialísté) získávají 97 a pozbývají 55, sdružení soe získávají 25 a pozbývají 8 mandátů.ikabolai Holandští socialisté nevstoupí do vlády. Ze Zwolle, 10. srpna. (K. k.) Socialistick kongres vyslovil se po dlouhých poradách 375 hlasy proti 320 proti přijetí ministerských por- tefeuillů, poněvadž strana není do st silna, aby se zúčastnila vlády. vání.
Havas Německo Berlín Francie Paříž Zwolle
27 article
lnelo Výtržnosti sufražetek. voah lieo Z Londýna, 11. srpna. (K. k.) Před budovou Vhitehall došlo včera k velkým výtržnostem, když po demonstraci na Trafalgyrsquare známá sufra- žetka Sílvia Pankhurstová vedla dav lidu k Dow- ningstreetu, patrně hodlajíc tam uspořádati schězi Po prudké srážce s policií byl dav rozplýlen. Sil- via Pankhurstová a 14 jiných osob bylo zatčeno Mexiko a Spojené státy. Z Vera Cruz, 11. srpna. [K. k. — Ass. Press. Zástupce presidenta Wisona John Lind odcesto- val dnes ráno do města Mexika. nbe cvoo oíooalsopavstání a čínx loomol Z Fučau, 11. srpna. (K. k.) Provincie Fukie odvolala prohlášení své neodvislosti ze dne 20. ol ne července t. r. Z Paříže, 11. srpna! „New-York Herald“ sdě- luje ze Šanchaje: Juanšikaj vydal na dra. Sunjatse- na, původce velkého státního převratu v Číně zakladatele nynější republiky zatykač pro vele- zrádu, když dr. Sunjatsen z obavy před násilnými činy Juanšikajových delegátů prchl do Japonska. Část princů rodu Mandžuů nchýlila se na ruskou válečnou loď v přístavu kotvící. Pravi se, že prin Čing byl v Mukdenu na rozkaz Juanšikajův zatčen. ozb Z Berlína, 11. srpna. K ochraně německých zájmů u Číny shromážděné německé loďstvo, číta- jící s dělovými loděmi 15 válečných lodí, obdržele rozkaz, aby přes to, že v jižní Čině zjednán byl pořádek, i na dále v čínských vodách zůstalo. Ně- mecká vláda nepovažuje čínskou revoluči dosud za skončenou a domnívá se, že možnost společ- ného zakročení velmocí není ještě vyloučena.
Sílvius Pankhurstová Dow Pankhurstová Wison Fukie Juanšikaj doktor Sunjatsen Juanšikajový Mandžu Čing Londýn Mexiko spojený stát Vera Cruz Asso Paříž NewYork Herald Sunjats Čína Japonsko Mukden Berlín Vhitehall
29 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Němci hrozí vládě oposicí. Po poslancích Hartlovi, Turnwaldovi Lodgmanovi přichází i německý agrárník Jesser s nářkem nad správní komisí zem- skou v Čechách a vidí v ní „předehru mimo- zákonné úpravy sporných otázek česko-něme- ckýchv Čechách“. Vychází z předpokladu že urovnání těchto otázek od národa ke ná- rodu je nemožno a že tudíž je rozřeší oktroj. Tento oktroj přirozeně bude míti za následek. poněvadž posl. Jesser se domnívá, že bude
Němec Hartl Turnwald Lodgman Jesser Čechy
30 article
proveden v duchu složení zemské správní ko- míse a v důsledku toho že bude znamenati prohlášení války národu německému v Rakou- sku, že Němci z Čech postaví se v parlamentě vídeňském proti vládě a s nimi prý i celý „Nationalverband“. Posl. Jesser se obává, že oktroj v Čechách mohl by míti za následeki oktroj ve Štyrsku a konečně i ústupky národ- nostním menšinám v Dolních Rakousích, ze- jména ve Vídni, a vyvozuje z něho veliké ne- bezpečí pro Němce v Rakousku. Proto praví, že všechny ohledy na vládu ustupují do po- zadí a přiznává při tom, že stát a němectví jsou Němcům jedno a totéž! Jak vidno, posl. Jesser vidí jen následky, jež způsobila německá obstrukce. Je zcela přirozeno, že národnostní menšiny v jiných sněmech zem- ských vezmou si příklad z německé menšiny na sněmu českém, a pak Němci už se pře- svědčí, zdali Němci a stát je jedno a totéž. V teplické „Deutsche Ztg.“ vyvozuje se pro Němce v Čechách pro příští zasedání par- lamentu taková politická linie: za diktatism v Čechách bude zúčtováno s vládou u příle- žitosti projednávání nových vojenských před- loh v parlamentě a v delegacích, protože prý nyní není pro Němce silnějšího motivu nad nedůvěru k vládě. Ovšem — bude-li vláda či- niti, co německé srdce a hrdlo ráčí, vezmou Němci na svá bedra rádi sladké břímě povin- ností strany stát udržujíci! V tom smyslu se musí rozuměti v českém národě celé té papí- rové vojně proti vládě hr. Stürgkha!
Němec Posl Jesser Stürgkh Čechy Štyrsko Dolní Rakousy Vídeň Rakousko Deutsche Ztg
31 article
Do nejkrajnějších důsledků vyhraňují boj proti vládě němečtí radikálové v Aši. Dne8. t. m. na schůzi v Aši usnesli se němečtí ra- díkálové vyzvati německé poslance, aby vy- stoupili z vládní většiny; bude-li oktrojována volební oprava pro sněm český, ne smějí Němci v Čechách postaviti žád- ných kandidátů a německý lid nesmí se voleb zúčastniti. „Reichenberger Ztg.“ re- feruje, že toto usnesení byli přijato s ohrom- ným nadšením a že delegátům pro sjezd stá- lého sboru důvěrnického v Chomutově bylo uloženo, aby prosadili schválení tohoto usne- žení na sjezdu. Stanovisko českoslovanské sociální demokra- cie k volební opravě do sněmu českého. „Právo Lidu“ v nedělním svém úvodníku pré- cisuje oproti stranám radikální koalice stanovisko českoslovanské soclální demokracie k volební opra- vě pro sněm král. Českého. Potírá dále požadavek těchto stran po svolání starého sněmu i předhůzky jejich, že socišlní demokracie je pro oktroj a abso- lutism, nechce-li volby podle starého řádu voleb- ního a odpovídá na ně otevřeně: st
Němec Reichenberger Ztg Aš Čechy Chomutov českoslovanský sociální demokra
32 article
„Odpovídáme otevřeně: Ano, když to ne- jde jinak, pokusíme se bojo vati, aby rozšíření práva lidu, všeobecné rovné právo hla- sovací zavedeno bylo třeba o sobnim a ktem planovnikal Jen blázen anebo nepocti- vec, který za tím, co mluví, skrývá něco ji- ného, mohl by hájiti stanovisko, že důvody ta- kové lživé „ústavnosti“, jaká byla dosud v Če- chách, mohou být překážkou pro politicky a dě- jinně zralé rozšíření práva lidu. V důvodech, jimiž zdůrazňuje toto svoje stano- visko, praví mezi jiným: „Kdybychom opravdu měli takovou moc, že bychom donutili zodpovědnou vládu k podobnému rozhodnutí, a kdyby panov- ník podepsal patent, že na příště bude také při rozhodování ve sněmu na váhu padající vůlí dělní- ckých poslanců se přizpůsobovati, této moci že bychom neměli použit. poněvadž mě- šťácká logika tento boj za další ome- zení panovnické mocli, je s to na z v at zastáváním se čirého „absolutis m u a bol za rozšíření lstavnosti i na nemajetné po- rušováním „ústavní zásady? Seč máme sil. povo deme nyní, zajistivše samou vládou přiznané už minimum práva pro dělnictvo, dále boj za vše- obecné, rovné právo hlasovací do zemského sněmu Boi náš namířen je a bude nejen profi takovému sněmu, který už neexistuje, nýbrž, hlavně proti vládě. Velká věc jest nám důležitější než forma. Vlád a jest povinna za každou cenuí způscbit, sbyco nejdřive bylaynějším aedst a-
Boi
33 article FEUILLETON.
FEUILLETON. pala ,apě lny obo Palackého turistická stezka. Před čtyřmi téměř roky jásali jsme nad zda- Hým dílem, které takřka rázem upoutalo turisti- ckou veřejnost jak českou, tak i zahraniční na vy- s3ce půvabné jizerské údolí mezi Semily a Želez- ným Brodem, dosud pro naprostou nepřístupnost divokých, skalnatých svých strání turistickým cí- lám a zájmům odcizené. Riegrova turistická slez- ka, tento zdařilý výsledek odvážné práce a úsilov- né snahy dvou neunavných odborů K. Č. T. v Se- milech a Žel. Brodě, odhalila nám tu tolik vzác- ných krás panenské dosud přírody, že právem byla zvána perlou českého Podkrkonoší a zlatým mo- stem, spojujícím obě místa, jimž od jara do podzi- mu vnesen nový život. Ký div, že hned příštim rokem prošlo jí na osmdesát tisíc turistů, výletní- ků a milovníků krás přírodních vůbec a kochalo se zde požilkem na přírodní skvost jemuž leda alp- ská půvabná údolí dovedou se po bok postaviti. a jehož mohutnosti a zároveň pestrosti i známé krásy sousedního Českého ráje nedovedly zúplna s úspěchem čeliti. Ano, jásali jsme v duchu a ne- skrblili jsme ani nadšením slovy. Vždyť tu jako zázrakem podařilo se železné vůli za krátko to, co dříve, a to ještě nedávno před tím, zdálo se nám takřka neproveditelným. A brzy dílo zdárně započaté neslo další ovoce. Loni učiněn počátek schůdnosti sousedního, stejně půvabného údolí říč- ky Kamenice zřízením nové stezky od vtoku Ka- menice do Jizery až k ústí potoka Vošmendy do
Palacký Riegrův K Č Semily ný Brod Brod Podkrkonoší Ka Jizera
34 article
Kamenice (1 km). Tím získána nová, skvostná ekružní partie na Semilsku, totiž Semily. Podbo- skov, údolí Vošmendy, údolí Kamenice a údolí Ji- zery s Riegrovou stezkou. A letos dostalo se té- muž údelí Kamenice pohodlného přístupu se stra- ny druhé, severní, zřízením nové turistické stezky od zastávky Plavů resp. z Haratic až ke sboření- ně hradu Navarova (3—4 km). Zbývá nyní pouze učiniti přístupnou prostřední část téhož údolí me- zi Navarovem přes Bohňovsko k Vošmendě (as 5 km). To bude tím snadnějším, že mezi Navarovem a Bohňovskem je větší část údolí již nyní dobře schůdnou po vozové cestě tam stávající. Úkol, kte- rý fu zbývá k řešení, není již tak nesnadný, ba zdá se, že zřízením nynějších stezek z obou stran údol již největší obtíže jsou zdolány. Na brzké přístup- nosti celého údolí Kamenice od Haratic až k Ji- zeře bude velice záležeti, neboť pak bude lze při- pojiti celou tuto partii k světové turistice krko- nošské. Okolnost ta bude zajisté nemálo přízni- vou pro zvýšení zde ruchu cizineckého, obzvláště ze zahraničí, hlavně ovšem z Pruského Slezska. jehož obyvatelstvo hojně cestuje po Krkonoších, končíc obvykle svoji turu buď v Grünthale nebo nejdále v Tannwaldě. A z Tannwaldu je ku počát- ku nové naší stezky pouhá hodina cesty pohodl- nou silnici v rovině. Hlavní zásluhu o zřízení nové stezky z Plav.
Riegrův Navarův Navarov Semilsko Semily Plav Haratice Slezsko Krkonoše Tannwald km údolí Vošmenda údolí I
35 article
Haratic do Navarova, již dostalo se cti nésti jmé- no našeho slavného historiografa otce Palackého. má mladý odbor pražského K. č. T. v Hořením Hamru. Též nelze mlčením pominouti ochotu ma- jitelů lesní půdy, rolníků ze sousední Lhotky. kteří ji zdarma ke zřízení stezky propůjčili. Nej- lepším východištěm cesty po stezce Palackého jest dnes zastávka Plavy na dráze Železný Brod-Tann- wald-Šumburk. Přejdete trať a dáte se hned v pravo poděl lesíka dolů pěknou cestou až k mostu přes Kamenici a za ním v pravo Haraticemi pod zelenou strání až k lesu, kde odbočuje cesta do Lhotky. Již zde počíná se znenáhla vynořovati rozhled po celé široké kotlině hamerské, lemova- né na severozápadě hřebenem Muchovským, částí to Černostudničného pohoří, vyššího než s blízký Kozákov. Na severu vyvstávají temné vrchy předhoří Jizerských hor. Pod námi leží lesní důl „na Mlýn- skách“ s Liebigovou přádelnou. Stojíme na počát- ku turistické stezky Palackého. Vede sice odtu ska ještě nemnoho kročejů lesní cesta, již od let stá- vající, byla však k účelům turistiky lěpe upravena a tak k vlastní turistické stezce přivtělena. Pro- jdeme po ní lesikem po stráni a mýtinou a octne- me se za krátko na místě, kde se zřízením úplné nové stezky na stráni příkré a skalnaté letos v květnu započato. Stále stupňovaný rozhled prová- zí nás každým kročejem, až vyvrcholí na blízké
Palacký Liebigův Haratice Navarův Hoření Hamra Lhotka Plav Železná Brod Šumburk jizerský hora blízký Kozákov
36 article
„Mařenčině vyhlídce“, odkudž je vskutku velko- lepý. Zvláště divoká romantika divokého údel říčky Kamenice, čítaného k největším klenotům krajinných půvabů podkrkonošských, nás překva- pí. Šum rozpěněných vln z hlubokého její koryta doráží až sem k sluchu našemu. Dlouhý jest jí tu sváděti boj s četnými balvany, o něž vodu svoji tříští, a pod nimiž často zapadá v temnou tůň, aby z ní za krátko v barvě smetanově bílé dostala se ku předu k dalěímu zápasu, jejž bůh ví kolikrát musí opětovati než dospěje v klidnější koryte stříbropěrné Jizery. A k tomu monotonni píse větru, leticí vrcholky buků i smrků podél stráni údolí, jest jť časio vhodným doprovodem. My- šlenkami pro krásu té zdejší přírody cele zaujati opouštíme vyhlídku, ubírajíce se dále lesem dolů malou serpentinou blíž k té šumivé hudbě vlnek říčky Kamenice. I tu každou chvíli dopřáno jest nám výhled na údolí, protkané na straně opačné železniční tratí po níž právě supe vlak k Plavské- mu tunelu. Překvapuje nás stále měnící se scene- rie údolí. Na jednom mistě dotýká se stezka tak- řka čiré vody Kamenice a zas stoupá něco kroků výše, vlníc se pod mohutnými skalami, jichž tem- něšedé boky padly zde jejímu zřízení za oběť. Z malou chvilku odbočujeme pak lesem v levo k údoli Zlatého potoka (Zlatníka) a pokocháme se s lávky pohledem na jeho čistou vodu, řítící se temným lesem přes četné balvany do vod říčky Kamenice. Nic nezadá toto místo půvabům roz- vodněných bystřin krkonošských a i ten les zde a místy i po celé stezce připomíná maně kus šu- mavské přírody s vyhnilými pařezy, vyvracenými kmeny a šedězelenými balvany, vyčnívajícími
Mařenčin Šum Jizera
37 article
ponurých strání. Jakoby sem byl přenesl kus pa- nenské přírody z okoli Černého jezera Za lávkou stoupáme po stezce lesní strání a staneme v několika minutách u zříceniny hradu Navarova. Zprvu smutně nám kyne temná zeď v pravo a hned za ní skrývají se další sporé zbytky toho, co hisforie z pěkného kdys hradu zachova- la až na naše doby. Zbytky silných zdí k západu a jihu s velkým oknem, pod nimi pak 2 sklepy hlásají zde slávu zašlých věků a mluví nesmazatel- ným písmem o osudu hradu, jemuž spolu s mnoha okolními vrstevníky v pohnuté době třicetileté vál- ky propadl. Z rozkazu cisaře Ferdinanda III. byl sbořen, aby nemohl sloužiti za peleš a skrýš loupe- živým hordám švědským. Od těch dob chátrá a r těch ponurých jeho zbylků vyčtete lítost nad ne- vděkem, jenž stihá jej jako četné jiné tak výmluv- né pomníky české historie. Zdaž postará se kdo o to, aby aspoň ty nynější zbytky zůstaly ještě po staletí neporušeny, ne- dotknuty ničivostí vandalských rukou, jimž nic, co historie nám tu nechala není posvátného? .
Navarův Ferdinand III
38 article
Od sříceniny svede nás lesní cesta buď k dvoru a zámku nynějšího majitele velkostatku Na- varova dra. Vaníčka v bezprostředním sousedství ruiny nebo na silnici, vedouci dolů ke Kamenicia po prastarém klenutém mostě sv. Jana Nepomuka k nádraží navarovskému na trati Ž. Brod—Tann- wald—Šumburk. Celou tuto půvabnou pouť stezkou Palackého lze vykonati z Prahy zcela pohodlně za jediný den a doporučuji ji zejména na jaře. kdy zvláště celé údolí jizerské a kamenické chlub se svěží zelení svého listnatého i jehličnatého stro- moví a poskytuje tak pohled nevyrovnatelné krásy A těm přátelům krás českého severu, kteří letos mají pořádati návštěvu Českého ráje a půvabného Pojízeří, kladu při této příležitosti důtklivě na srdce: neopomeňte navštíviti též stezku Palackého- seznáte, že skromný tento můj popis čarovného to- ho kouta bude daleko předstížen skutečnosti, která vám připraví požitek nezapomenutelný. J. Kamenický.
Vaníček Nepomuk Palacký J Kamenický Ž . Brod Tann Šumburk Praha
39 article Různé zprávy
Různé zprávy = Původci atentátu na rodinu Parísiovu. z Říma, 10. srpna. (K. k.) V záležitosti automobi- lového atentátu na rodinu Parisiovu nastal nový překvapující obral. Ukázalo se, že bralři Caton- tiové, zatčení na udání železničního hlídače Spa- ziena, nemají při tomto zločinu naprosto žádného účastenství. Spazieni se nyní příznal, že za účelem loupeže se dopustil tohoto zločinu sám se dvěma spoluvinníky bratřími Serafiniovými. Spazienia čdei nj bratří Serafiniové byli už zatčení. = Stávka v Míláně. Z Milána. 10. srpna (K. k.— Ag. Stefanova.) Stávka za klidu trvá. Ře- ditelský výbor všeobecného svazu práce vyslovil se rozhodně proti rozšíření stávky na ostatní průmy- slová střediska italská. Tiskaří a sazeči se usnesl zítra stávku zastaviti. Stávka v Barceloně. Z Barcelony, 11. srpna. (K. k. — Ag. Havas.) Protože deputace stáv- kujících, v níž bylo po jednom zástupci všech to- váren, přijala formuli vlády, bude v lovárnách zítra práce opět zahájena = Stávka šoférů v Mnichově. Z Mniehova 10. srpna. Šoféři autodrožek zahájili včera stávku. protože jim bylo zaměstnavateli odepřeno splnění jejích požadavků. Jen málo vozů je v činnosti. Ny- ní, uprostřed cizineckého období, je stávka hodně citelná. = Horka v Americe. Z Londýna. 10. srpna. „Daily Mail“ oznamuje z Nového Yorku: Ve stá- tech Kansasu a Missouri přibývá horka. Každý den je ohlašováno mnoho případů slunečního úpa- lu. Včera bylo ve stínu 4712° tepla Nepohoda na Gardském jezeře. Z Inšpruku, 10. srpna. V okolí Maderna a Sala na Gardském jezeře zničilo krupobití skoro všecku úrodu. Salo už byl letos po druhé stižen krupobitím. Ko- lje
Parísiův Serafiniový Serafiniová Stefanov Havas Maderna Řím Spa Milán Barcelona Mnichov Horka v Amerika Londýn Nový York Kansas Missouri Inšpruk Sala ko všeobecný svaz práce Daily Maila