ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e9e1fdd0-8f15-11dd-98d5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 71, person 70, work 8, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 9. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 217.
4 article
laranni a večerní llety předplácí se V Praze v admainistracli na měsíe. na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou sa něste. . . . . K es na čtvrt lsta ve filiálkách na měsle . . . . . 1 K B0 Poštou: na měslo. na čtvrt feta . . . . 9 K 60 s dvoji zásllkou sa měslo. . . . sa divrt ista . . . . K So
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Po druhé válce balkánské.
Po druhé válce balkánské. Ještě není hotova a podepsána smlou- va míru bukureštského a již vznášejí se nad Balkánem nové otazníky. Při prelimináriích londýnského míru, jež se zabývaly dvěma fásemi války spojen- ců proti Turkům, docílena a zachována by- la shoda všech velmocí na venek a čtyřem balkánským králům zůstaveno, aby prove- dli sami dělbu území Tureckem jim odstou- peného. Byl tedy konec války s Turky a míru londýnského mostem k nové válce mezi spojenci. Skutečný výsledek akce diplomatické v Londýně nebyl tedy mír, ale zničení sva- zu čtyř balkánských králů a odstranění evropského významu tohoto svazu jakožto domněle vznikající nové velmoci. Vedle toho bylo slovanským třem státům, Bulhar- sku, Srbsku a Černé Hoře nésti skoro vý- hradně břímě prvé války, v níž nejmenších obětí přinesl spojenec čtvrtý, Řecko.
Turek Bulhar Balkán Turecko Londýn Srbsko Řecko
7 article
Bilance první války, balkánským Slo- vanům nepříznivá, nebyla napravena a po- lepšena válkou druhou, jíž se vedle spojen- ců dřívějších zúčastnilo i Rumunsko. I v té- to válce bylo nésti nejtěžší oběti Bulharům, Srbům a Černohorcům, ztráty jejich možno nazvati obrovské. Bulharsko již před Ča- taldžou oslabené bylo v ní doraženo a mu- silo přijati podmínky míru v Bukurešti, jak za vedení Rumunů byly těmito a Srbya Řeky stanoveny. Rumunsko, ačkoliv ani v této druhé válce nemělo nijakých ztrát, dostalo zná- mý kus starého bulharského území; Řecku dostalo se největšího území a nejdůležitěj- ších částí a přístavů na moři Egejském, podíl Srbska možno nazvati přiměřeným obětem, jež přineslo a ztrátám, jaké utrpě- lo. Bulharsku ponecháno tolik, aby tak zvaná rovnováha balkánská nebyla poru- šena, ale do podílu jeho spadá a počítá se i území zatím i s Drinopolem a Lozengra- dem, Turky opětně zabrané! V tom, jakož i v té okolnosti, že mírem bukureštským výhodný přístav po solunském největší — Kavala přiřčena byla Řekům — možno již nyní viděti zárodky nových nesnází.
Bulhar Srba Černohorec Rumun Turek Řek Rumunsko Bulharsko Bukurešť Řecko Srbsko Drinopol Lozengradema
8 article
Velmoci si tentokráte pospíšily, aby to nikomu nezůstalo tajno. Turky, kteří překročili hraniční čáru v Londýně pro je- jich evropské území stanovenou a od Mi- die k Enosu jdoucí, vyzvaly velmoci stejně znějícími notami, odevzdanými velevyslan- ci v Cařihradě pověřenými, aby vyklidilí území, jež v míru londýnském odstoupili spojencům a vrátili se na čáru Midia-Enos. Turci, ačkoliv velevyslanci velikému vezí- ru co nejdůrazněji vložili na srdce, aby ujednání londýnská byla respektována a zakročení to ještě podepřeli sliby — dal zatím nepřímou odpověď svou armádou, kteráž se dala na další pochod do Bulhar- ska a dle došlé zprávy telegrafické jest již opět slyšeti dunění jejich děl. Z kruhů cařihradských se pak ozna- muje, že dojem velmocenského zakročen nadobro tam selhal; vláda turecká prý odpoví, že válkou spojenců londýnská ujed- nání vzala za své a odepře vyjednávatio úpravě hranic, protože spoléhá na vojsko a má za to, že není pohotově branných sil. jež by Drinopol mohly Turecku vyrvatí. Seslabené Bulharsko vzneslo sice věc svou, pokud jde o Turecko, na velmoci. ale tyto čekají ještě na odpověď, jaká se jim dostane na jejich souhlasné noty. Již teď jest jisto, že vyskytl se takto nový uzel. jejž bude nutno přetíti mečem!
Turek Bulhar Londýn Cařihrad Turecko Bulharsko MidiumEno
9 article
Kdo to má podniknouti? Válkou dvojí unavené balkánské státy chystají se demo- bilisovati své armády; Rumunsko nejlépe pohotové a nejmocnější mezi nimi odvolává své vojsko z Bulharska, Řekové paka Srbové sami mají zapotřebí oddechu, nema- jí-li i oni vykrváceti jako Bulharsko. V této choulostivé situaci jest zvláště pozoruhodno, že dvě velmoci, Rakousko- Uhersko a Rusko trvají na tom, že buku- reštský mír spadá pod revisi evropskoua že jak vídeňské tak peštské, zahraničnému úřadu blízké listy hlásají, kterak Rakou- sko-Uhersko neohlíželo by se na Evropu, kdyby nedospěla ke stejným názorůmo tom, zda byla zachována mírem bukurešt- ským rovnováha na Balkáně, ježto nemůže zadati vlastním životním zájmům! Kdyby prý Evropa při revisi bukureštské smlouvy o mír se neshodla, bylo by prý Rakousko- Uhersko nuceno provésti její revisi ve vlastní působnosti. Rovnováha na Balkáně tvoří jeho přední zájem a jestliže toho Bukurešti nedbali, bude prý to účastníkům dodatečně připomenuto. Ostatně jsou prý Balkánci desetiměsíčním válčením již tak vyčerpáni, že by sotva na to pomýšleli opříti se usnesením revidujících velmocí, kteréž svého času na berlínském kongresu upravily — rovnováhu na Balkáně! Z velmocí, pokud se již nyní dá pře- hlédnouti, nejsilnější podporu míru buku- reštskému poskytuje — Francie, nadržujíc jak Rumunům tak Řekům a připouští revi- si míru jen k jeho pevnějšímu utvrzení, kdežto Italie, nepřejíc značnému sesílent Řecka na moři, staví se v otázce kavalské příznivě k Bulharům.
Řek Srba Balkánec Rumun Bulhar Rumunsko Bulharsko RakouskoUhersko Rusko skoUhersko Evropa Balkán Bukurešť Francie Řecko Italia
10 article
Ovšem by státy balkánské nemusely se ohlížeti po případných revidentech, kdy- by byly zůstaly v původním svazu, přátel- sky se byly o válečnou kořist podělilya nezničily vlastní své síly. V nynější ro- zervanosti a vysílenosti své stanou se hříčkou v rukou velmoci, nevzpamatují-l se ještě v hodině poslední. Revise bukureštské smlouvy mírovéa návrat Turků na čáru Enos-Midia, toť jsou zárodky další etapy ve vývoji věcí na Bal- káně. Bude i v této etapě zachován koncert evropský?
Turek Bala EnoMidium
11 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Bulharsko žádá zakročení Evropy proti postupu Turků. Ze Solije, 8. srpna. Vláda odevzdala včera zástupcům velmocí krátkou notu. ve které ukazuje na to, že Bulharsko do- kázalo v Bukurešti více než dostatečně svou mírumilovnost a vyslovuje žádost, aby nyní Evropa, pokud možno, nejrychleji odstranila Turky z Thra- kie, poněvadž stále postupují a ohrožují zemi. Z Vídně, 8. srpna. Korespondent »No- voje Vremja« tázal se bulharského generála Fičeva, zda Bulhaři obnoví válku s Turky. Fičev odvětil, že nemohou Bulhaři již bojo- vati a dodal: »Je-li jaká spravedlnost na světě, musí se nás Evropa zastati.« Mírová smlouva. Z Bukureští, 8. srpna. Jest naděje, že mírová smlouva bude definitivně podepsána nejpozději v nedělí Přání toto vyslovil při dvorní tabuli král Ka- rel. Hlavní potíž je v otázce autonomie církve a školy, s níž Srbové nech tě- ji vysloviti souhlas. Majorescu navrhl. aby otázka tato z mírové smlouvy byla vylou- Revise mírové smlouvy a Rumunsko. Z Paříže, 8. srpna. „Temps“ oznamuje z Bukurešti: Ve zdejších vládních kruzích jsou znepokojeni požadavkem Ra- čena.
Turek Fičev Bulhar Bulharsko Evropa Bukurešť Vídeň Rumunsko Paříž Solij král Ka
12 article
kousko-Uherska a Ruska ve příčině revise mírové smlouvy. Sdílí se mí- nění, že ostatní velmoci žádost Ruska a Ra- kouska budou podporovati přes řecké a srb- ské protesty. Otázka demobílisace Rumunska. M. Z Bukurešti, 8. srpna. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) Otázka demobilisace rumun- ské armády naráží na potíže vzhledem k nedůvěře Srbska a Řecka k Bulharsku. Ty- to státy naléhají, aby nejdříve demobilisovalo úplně Bulharsko. Jest tudíž pravděpodobno že Rumunsko vyhlásí demobilisaci teprve, až učiní tak znesváření spojenci. Druhá výzva velmocí Turecku. M. Z Berlína, 8. srpna. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) V dnešní velevyslanecké konferenc londýnské má býti rozhodnuto o druhé výzvě k Turecku v otázce Drinopole. Bulharská obrana proti tureckému tvrzení. Ze Sofie, 8. srpna. (K. k. — Ag. Tel. Bulg. Zde vyvolává veliké rozhořčen cařihradská zpráva o telegramu drinopolského valiho, ve kterém ten- to, aniž udává počet obětí ohlášené už příhody ve Staré Zagoře, označuje Bulharsko z jatky. Poukazuje se na to, že všichni cízine jsou svědky nanejvýš lidského a důstojného zacházení se zajatými v Bulharsku.
Bulg Uhersko Rusko Rumunsko Bukurešť Srbsko Řecko Bulharsko Turecko Berlín Drinopol Sofie Stará Zagora
13 article
Bulharsko vyvrací zprávu, že chce vypově- děti Turecku válku. Ze Sofije, 8. srpna. (Ag. Tel. Bulg. Zprávy, že Bulharsko vyhlásilo Turecku válku a podobné z tureckého pramene pocházející zprávy jsou špatně za- krytou hrou, která má za účel ukázati, že Turecko jest stranou Bulharskem napadenou a vyprovokovanou, čímž má býti ospravedl- něn vpád do Bulharska, který Turci připra- vují v tom úmyslu, aby dosáhli navrácení Drinopole. Jsouc vzdáleno toho pomýšleti na vojenskou akci proti Turecku, rozhodlo se Bulharsko propustiti své vojsko po pode- psání míru v Bukurešti. Jest tedy absurdním připisovati za nynějších poměrů Bulharsku útočné úmysly proti komukoli. Ruský díplomat o Kavale. Z Paříže, 8. srpna. „Temps“ uveřejňuje dnes interview s vysokým ruským díploma- tem, pravdépodobně Izvolským, o sta- novisku Ruska k Bulharsku. Diplo- mat prohlásil: Otázku Kavaly učinil jsme svou vlastní záležitostí. Roz- hodně trváme na tom, aby tento pří- stav připadl Bulharsku. Bulharsko potřebuje přístavu jako východiště na Egejské moře a Dedeagač a Enos nemohou hráti takovou roli jako Kavala. Dedeagač má špatnou rejdu a Enos leží příliš východně u tureckých hranic. Nikdo nesmýšl s Řeky nepřátelsky, naopak my na londýnské konferenci trvali jsme na tom, že Solun má připadnouti Řecku. žádají-li nyní Bulhaři Ka- valu, trváme vzhledem na uhájení balkánské rovnováhy na tom, aby jim připadla. Pozad města a přístav Kavala musí býti dány Bulhar- sku, jinak je nebezpečí dalších konfliktů.
Bulg Kavale Roza Řek Bulhar Ka Bulharsko Turecko Turec Drinopol Bukurešť Paříž Rusko egejský moře Řecko Soluna Sofij
14 title
Politický přehled.
15 title
Země české.
16 article Zemská správní komíse a — c. k. pošty v če- chách.
Zemská správní komíse a — c. k. pošty v če- chách. Tyto dva naprosto různé správní obory sdružuje těsně k sobě včerejší „N. F. Presse“ uveřejňujíc pod titulem „Správní komise Čechách“ redakční garnituru k telegrafické lapálii Bachmanna, Pachera, Schreineraa Urbana, protestujících na adresu ministra ob- chodu dra. Schustera a gen. pošt. ředitele Wagnera proti zřízení nové železniční po- štovny č. 173 Vídeň—Praha, podřízené pošt. úřadu č. 15 v Praze. V novém železničním
N F Bachmann Pacher Schreineraa Urban Schuster Wagner Čechy Vídeň Praha
17 article
úřadě poštovním jest totiž šest úřadníkůa čtyři sluhové, vesměs Češi a patrně byli jme- nováni bez souhlasu i dovolení Volksratu, nepochybně nebyl o tom dr. Titta, ani dr. Schreiner dříve zpraven. To jest vyložená felonie, zrada, útisk a při nejmenším „opomi- jením německých úřadníků“ v železnični službě poštovní, neboť na všechna místa úřad- nická v Čechách mají v první řadě právo Němci, a když jich není, mají místa zůstatí neobsazena tak dlouho, až sežene dr. Titta anebo dr. Schreiner německé nápadníky. Ta- kové jest přesvědčení německé vzpupnosti která nadchla německé říšské a „dosavadní zemské poslance k tomu, aby uložili uvede- ným poslancům telegram k ministerstvu s oso- čením dvorního rady v ministerstvu obchodu Vaclíka, jenž prý toto opatření učinil, a tím prý provedl čin „svévolného počešťování“ po- štovnictví v Čechách. Počešťováním jakého- koli úřadu státního v Čechách jest podle ně mecké pragmatiky, jmenován-li na uprázdně- né či nově zřízené místo Čech, který jest na řadě a došlo-li ke jmenování jeho cestou na- prosto bezúhonnou. Že jmenování toto uvádi „N. F. Presse“ v souvislost se správní ko- misí, jest ovšem klasickým dokladem nouze o německé argumenty proti „Thun-Schönbor novu regimentu“ v Čechách.
Čech Volksra doktor Titt Schreiner Němec Vaclík N F Thun Čechy
18 article
Konference německých říšských poslanců z Čech s hr. Stürgkhem. Podle zpráv „N. F. Presse“ bude termi konference německých poslanců z Čech s hr Stürgkhem, usnesené na valné schůzi Ver bandu, stanoven na zítřejší schůzi předsed- nictva Verbandu, a zároveň přichystán mate- riál, o němž s předsedou ministerstva roko- váno býti má. Hlavně jedná prý se o podkla k nastávajícímu vyrovnacímu jednání, o stíž- nostech německých na správu v Čechácha o názorech a úmyslech vládních s volební opravou. Německé deputace hodlají hraběte Stürgkha navštíviti bezprostředně před cho- mutovským důvěrnickým shromážděním, aby prý mohla býti důvěrníkům učiněna obširn sdělení o obsahu vládní reformy. Po chomu. tovském zasedání vypraví prý se němečtí po- slanci z Čech znovu ku předsedovi minister- stva, tenkráte v průvodu důvěrnické depu- tace, aby mu úřadně sdělili usnesení chomu- tovska a hodlání Němců k nastávajícímu vy- rovnacímu jednání.
Stürgkh N F Němec Čechy
19 article Důvěrnická organisace německá a Volksrat
Důvěrnická organisace německá a Volksrat Ku programu zítřejší porady německých poslanců v Praze náleží faké návrhy, jež učí- nil Volksrat v příčině důvěrnického sboru ně- meckého. Podle „N. F. Presse“ bude při ve- škeré šetrnosti k důvodům Volksratu na tom setrváno, že v čistě politických otázkách ne- mají býti „obranné“ německé instituce brány v potaz, aby uchráněny byly politickýmia strannickými zápasy. Protož přijdou prý v zřetel tolíko politické organisace při stano- vení důvěrníků. Ústecká německo radikální organisace za- slala zemskému vedení strany protestní te- legram proti důvěrnickému sboru podle ná- vrhu posl. Pachera se žádostí, aby byl vzat přiměřený zřetel na německé strany a něme- cký Volksrat nebyl vysunován. Žaloba českých přísedících k říšskému soudu Čtvrteční „N. F. Presse“ a po ní „Bohe- mia“ přinesly zprávu, podle níž hodlají češt přísedící zemského výboru dodati svému sta- novísku o právu, vykonávati na dále svůt úřad v zemském domě, důrazu žalobou k říš- skému soudu na další vyplácení platu, příslu- šícího jim jakožto přísedícím zemského vý- boru. Platy tyto byly, jak známo, zastaveny usnesením zemské správní komise, počínaje dnem 1. srpna. Jak se nám sděluje, nebyla dosud ta- ková žaloba žádným přísedícím zemského vý- boru podána.
N F Pacher Praha zemský dům
20 article
V drobném prodejle vanní číslo o sobě . . za s vačerní za tk Ve fliálkách na venkovs ranní čislo večerní . . sh lnserátv plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těž redakde, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceii Rakousko-Uhersko. Co bude stát nové rozmnožení rakouské armády.
RakouskoUhersko
21 article
Jakýsi vysoce postavený vojenský hodno- stář uveřejňuje v „Zeitu“ poznámky k novému požadavku vojenského ministerstva, které bude na parlamentech vymáhati další zvýšení braneckých kontingentů pro společné vojsko, námořnictvo a obě zemské obrany. Příčinou jsou, jak známo, změny, nastalé na balkán- ském poloostrově a provedené už sesílení vo- jenské moci v Německu a Francii. Nových břemen vojenských a finančních nemá býti ušetřeno ani Rakousko. V nejbližších létech, za dva, tři roky, nejpozději do pěti let, má býti především branecký kontingent zvýšen asi o 40.000 mužů. Předloha o tom bude po- dána prý již za podzimního zasedání obou parlamentů. Mužstva toho použije se na roz- množení setnin, zřízení nových oddělení se strojovými puškami a na novou úpravu polní- ho, horského a pevnostního dělostřelectva. Každý ze 42 polních dělostřeleckých pluků má dostati novou, šestou baterii; 14 houfnicg- vých divisí má dostati po nově, třetí baterii z 15centimetrových ocelových děl. Počet děl má býti rozmnožen z dosavadních 1900 na 3000. Mají se rozmnožiti prapory pevnostní- ho dělostřelectva a též jízda a technické sbo- ry. Má se opatřiti nové vzducholoďstvo. Počet armádních sborů se zvýší, za to však pluky budou míti příště místo čtyř pouze tři pra- pory. Pro zvýšený počet mužstva bude třeba ovšem více starších poddůstojníků, o něž bude třeba se postarati. Válečné lo d- stvo má býti rozmnoženo o několík nových lodí; zastaralé lodi mají se nahraditi novými. Pro větší množství vojska bude však také třeba nových kasáren, nemocníc, cvíčišť, střel- nic, bude třeba nových pevností a na to na všechno bude třeba spousty peně z.
Německo Francie Rakousko
22 article
Vojenský odborník „Zeitu“ vypočítává, že na rozmnožení armády a opatření různých vo- jenských potřeb bude nutno během nejbližších pěti let vynaložiti 800 milionů korun jednou pro vždy a po 200 milionech ročně. Normální vojenský rozpočet stoupne do r. 1918 na 550 milionů (nyní 400 milionů); rozpočet námoř- nický stoupne na 170 mil. (nyní 70 mil.). K těmto novým potřebám vojenského mini- sterstva nutno připočítati ještě asi 600 mil., které pohltilo zbrojení za nynější balkánské války. Celkem bude se na delegacích žádati kromě běžných rozpočtů ještě mimořádně více než půldruhé míliardy korun Takové jsou rozpočty ministerstva vojenství starost o to, odkud tolik peněz sehnat, pone- chává se oběma ministrům financí. K těmto příjemným následkům balkán- ské války pro naši monarchii připojujeme ta- bulku, z níž vysvítne, co společné vojsko námořnictvo stálo za posledních 10 let, nepo- čítaje v to náklad na rakouskou zemskou obranu a uherské honvédy. Delegace povolily v milionech kor. Roku na vojsko na námořnictvo 329.30 1903 . . . . . . . . 50.28 1904 . . . . . . . . 335.05 56.08 1905 . . . . . . . . 335.61 86.05 1906 . . . . . . . . 332.65 70-48 1907 . . . . . . . . 350.48 65.38 1908 . . . . . . . . 422.60 73.35 1909 . . . . . . . . 523.35 100.36 1910 . . . . . . . . 366.57 97.62 1911 . . . . . . . . 396-28 123.25 1912 . . . . . . . . 413.43 139.96 430.94 1913 . . . . . . . . 143.66 Gorické volby.
28 123.25
23 article
Výsledek zemských voleb v gorické měst- ské kurii nepřinesl nijaké změny. Ve slovin- ské skupině byl zvolen jeden slovinský libe- rál, ve vlašském území uhájili v užších vol- bách vlašští liberálové své staré čtyři man- dáty, ač byly silně ohroženy vlašskými kleri- kály a slovinskými městskými voliči, kteří většinou volili klerikální kandidáty, poněvadt jsou ku požadavkům slovinským přece spra-
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Fr. Jar. Rubeš. (Zemřel 10. srpna 1853.) Mezi českými básníky buditeli jsou mnohá jména, jež náležejí historii a jenom jako jména hi- storii náležející existují pro veřejnost, Čas převa- lil se přes jejich dílo, jež mělo kdysi pro vývoj ná- rodní svůj význam a postava mnohého z básníků našich let probuzenských, jenž byl v době své významným národním a společenským činitelem, jest dnes pouhým, literární historií zaznamenaným jménem, vzpomínaným potomstvem namnoze s úictou a vděčností. Jejich slovesné plody nejsou však více v kon- taktu s českým literárním vývojem současným, pro- padnuvše zcela a nenávratně minulosti, kde měly svůj význam a poslání. Nelze to jen tak zhola říci o humoristovi, kte- rý před šedesáti lety nesen byl za slavného hlaho- lu zvonů na hřbitov pohorské Skutče a tam v sou- sedství aleje staletých lip pochována jeho tělesná sehránka, když už několik let před tím dohasly poslední jiskry jeho úsměvného humoru, který po- vzbuzoval, těšil a vzněcoval generaci jeho sou- časnou a jehož hned sousedsky řečné, hned pathe- ticky zviněné deklamovánky zapalovaly hlavy a je- ště vísr srdce i potomstva. Literární činnost Rubešova spadá do let čtyři- cátých minulého věku. V době té český vzduch prosycen byl ozvuky ohnivých znělek Kollárových s jeho plamennými obžalobami nepřátel Slovanstva a nastával počátek energicky se vyvíjejicího kva- n v českém životěa intensivní práce osvícenýc
František Rubeš Rubešův Kollárův Skuteč
25 article
jedinců na českém obrození. V době té působení českých prací literárních obmezeno bylo ovšem namnoze na poměrně úzký kruh inteligence k náro- du se hlásící a v širších vrstvách lidových dřímalo národní jeho vědomi. Chtěl-li básník, jehož lyr tehdy sloužila přečasto v prvé řadě zájmům národ- ně vlasteneckým a buditelským, proniknouti mezi lid, musel voliti k tomu vhodnou, lidu přístupnou formu, jež by otevírala duše uzavřené zámky vlažnosti a netečnosti. Rubeš byl jedním z těch básníků, kdož našli šťastnou formu pro své slo- vesné plody. Když svým způsobem promluvil, působilo to Ledy netečnosti a nevšímavosti k otázkám ná- rodním tály. Srdce se zvedala, sebevědoměji oddy- chovala a prudčeji bila. Tak se stalo, že v době, kdy mluvívalo se p Čechách namnoze jenom šeptem a jen málokdy rozlehl se u nás hlas zvoucí českého člověka k zá- pasu, hlas vypjatého národního sebevědomí a silné páteřně vůle — jako tomu bylo u mocně poplaš- ných, bureujících signálů Karla Havlíčka — laško- val po českých chatách a domech měšťanských. vnikaje čím dál tím více usměvavý, vlídný, nezra- ňující, jasnými rolničkami znějící humor Rubešův. Vítězil rychle. Jím učil Rubeš český lid po česku se bavit a po česku se smát. Tam, kde jiné české knihy se nedostaly, spějí záhy zlidovělé deklamo- vánky Rubešovy, podávané lidu v plastické, na tu dobu značně realistické formě výrazové. „Deklamovánky“ ty i se svými apostrofami pi- va, dýmky, povídačkami o šňupkách a jiných důle- žilých roztomilostech, se svou humoristickou i váž- nou apologetikou vlasteneckých krasotinek a mi- lostenek podávají nám věrný obraz své doby, líčí- ce s realistickou věrností český život, jak se tehdy na venek projevoval. hned vlastenecky kothurno
Rubeš Havlíček Rubešův Čechy
26 article
vý, hned sentimentálně patheticky a groteskně ma- licherný, jehož představitelé v podivuhodné di- stinkci své filistrovské city rozdělují zřejmě n všední a sváteční. Pro posluchače deklamovánek bylo ovzduší jímž se obíraly, známým, každý tomuto ovzduší roz- marně a dobromyslně líčeném rozuměl. Odtud je- jich úspěch a nesmírná popularita. Byla to čra počínajících českých plesů, kde se po vlastenecku tancovalo a deklamovalo, doba bezvadných fraků a vzorně lemovaných vest i ne- betyčných cylindrů na ctihodných hlavách důstoj- ně mluvících a velebně našlapujících mužů, doba obrovitě nafouknutých ženských sukní, i rozložitě stylisovaných loilett českých žen, jichž typickou představitelkou jest M. D. Rettigová a o nichž lze s Arnem Novákem říci, že rozdělovaly „svůj citový život na city všední a sváteční, svůj čas na drob- nou práci a sentimentální pohnutí, rozpolťovaly svoje srdce mezi vzdychavou náměsíčnou lásku k vysněnému mužskému přeludu a mezi počestné nudné manželství, ohraničené spižírnou a postelí plotnou a prádelníkem. Toto ovzduší českého maloměšťanstva, v němž dominují příslušníci stavu řeznického, sládků, ko- želuhů, jest zdroj, z něhož hlavně čerpá Rubeš svo- je náměty i pro svoji neméně populární prosu. Z ní „Pan amanuensis na venku“. „Pan Trouba nebo Když chybí učený chybí hodně“ a „Ostří ho- ši“, nejlepší to tři ukázky Rubešova humoru, vy- kazují celou řadu typických, životu tehdejšímu pří- mo odpozorovaných a na papír se zřejmou láskou vržených figurek. Tímto ovzduším inspiroval se básník i tehdy, když psal své četné příspěvky do humoristického časopisu „Palečka“ ve své době ještě dlouho pozdějí v Čechách neobyčejně popu- lární ho.
Rettigová Novák Rubeš Rubešův Paleček Čechy
27 article
Oblíbený tento časopis založil Rubeš spolu s břitkým Hajníšem a neunavným autorem „Cukr- látek“ Filípkem r. 1841 a do jeho 17 ročníků ulo- žil mnohé plody své bodré musy. Rubeš pokusil se také novellisticky zpracovati vážné motivy. Po té stránce však se potkal s ne- zdarem, jak tomu jest nejvíce zřejmo při jeho roz- měry rozsáhlé povídce „Harfenici“, práci to po- chybené, larmoyantně zbarvené ve smyslu někte- rých plačtivě rozpředlých slovesných produktů tehdejší doby, takže sám současný bystrý kritik K Štorch ve „Květech“ z r. 1844 o ní napsal: „Má- me-li co při této práci želeti, je, že nám spisovate místo obrazů, aneb jak již titul napovídá, obrázků raději dokonalou, úplně zaokrouhlenou povídku ne- podal — ne snad že by spisu tomu něco scházelo že by neúplný byl — spisovatel provedl jej do nej- poslednějšího konce; nýbrž proto, že poměrov jednotlivých částek nesrovnalé jsou a my tak ani opravdovou povídku ani opravdové obrazy ne- máme. Rubeš bývá a byl velmi často v české litera- tuře srovnáván s bohdanečským rodákem Jarosla- vem Langrem. Po této stránce jeden z nejcharakte- rističtějších projevů o Rubešoví jest současný po- sudek duchaplného Karla Sabiny: „Langer má více ideálnosti, pročež u něho i vyšší zápal a vzlet, ja- kož i poetičtější názor přírody a života pospolité- ho, Rubeš však jest opravdovějším u vystavení obrazů svých ze života a věc jím vyobrazená sa- ma sebou stává se směšnou, bez vylíčení a namá- hání se strany básníkovy. Langer tepe v satirách, Rubeš baví v obrazech. Langer chtěl uvésti v po- směch mnohé vady pospolitého života, u Rubeše vady tyto samy sebou co směšné se předsťavují — protož Langer co satyrík, Rubel co hamorista se zjevuje.
Rubeš Filípek Štorch Jaroslo Langr Karel Sabina Langer
28 article
Celkově lze říci o Rubešově humoru, že vyšel ze srdce českého, osvojil si všechny charakteristí- cké prvky české povahy doby, v níž vznikl, byl ne- nucený a srdečně upřímný, proto srdce česká se mu snadno poddala a ta, jež českými ještě nebyla, ale měla svoje jádro české, ukryté pouze clonou ná- rodní lethargie, byla jím k národně vědomému ži- votu buzena. Lze proto přiznati jistou oprávněnost slovům populárního tribuna českého Josefa Baráka, jimiž v r. 1863 před pamětní deskou Rubešovou ve Skutči v oslavné řeči plamenné nadšením a vý- razné kovovým svým žárem charakterisoval Ru- „On v jednom oku zář měl radosti a v druhém stkvěla se mu bolu slza. V něm narodil se humor — humor český. A také dnešní generace literární ráda zastaví se na chvili u jihočeského rodáka, který dle dů- vodných slov Sabinových byl „národním básní- kem“. Národní básník své doby, který i do dnes teplou vlidností svého humoru poutá fragmenty če- ského čtenářstva a jehož „Pan amanuensís na ven- ku“, jak z posmrtných projevů o Alešoví jsme se do- četlí, stal se i poslední oblíbenou lekturou dnes jiz mrtvého malířského genia. A není pochyby, že vyplnilo se přání Rubešo- vo, vyslovené v básní „Něco na cestu“, jíž dopro- vodil svoje „deklamovánky“. Nejen jeho vrstevníci, ale i dnešní generace uznala, také jím že „zvuků přibylo, když se z jitra hlučně zvonilo na Slovanů slavné požehnání.“ Dr. Karel Jehlíčka.
Rubešův Barák Sabinová doktor Jehlíček Skuteč