1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 9. srpna 1913.
Praha
4
article
laranni a večerní llety
předplácí se
V Praze v admainistracli
na měsíe.
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
sa něste. . . . . K es
na čtvrt lsta
ve filiálkách
na měsle . . . . . 1 K B0
Poštou:
na měslo.
na čtvrt feta . . . . 9 K 60
s dvoji zásllkou
sa měslo. . . .
sa divrt ista . . . . K So
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Po druhé válce balkánské.
Po druhé válce balkánské.
Ještě není hotova a podepsána smlou-
va míru bukureštského a již vznášejí se nad
Balkánem nové otazníky.
Při prelimináriích londýnského míru,
jež se zabývaly dvěma fásemi války spojen-
ců proti Turkům, docílena a zachována by-
la shoda všech velmocí na venek a čtyřem
balkánským králům zůstaveno, aby prove-
dli sami dělbu území Tureckem jim odstou-
peného. Byl tedy konec války s Turky a
míru londýnského mostem k nové válce
mezi spojenci.
Skutečný výsledek akce diplomatické
v Londýně nebyl tedy mír, ale zničení sva-
zu čtyř balkánských králů a odstranění
evropského významu tohoto svazu jakožto
domněle vznikající nové velmoci. Vedle
toho bylo slovanským třem státům, Bulhar-
sku, Srbsku a Černé Hoře nésti skoro vý-
hradně břímě prvé války, v níž nejmenších
obětí přinesl spojenec čtvrtý, Řecko.
Turek
Bulhar
Balkán
Turecko
Londýn
Srbsko
Řecko
7
article
Bilance první války, balkánským Slo-
vanům nepříznivá, nebyla napravena a po-
lepšena válkou druhou, jíž se vedle spojen-
ců dřívějších zúčastnilo i Rumunsko. I v té-
to válce bylo nésti nejtěžší oběti Bulharům,
Srbům a Černohorcům, ztráty jejich možno
nazvati obrovské. Bulharsko již před Ča-
taldžou oslabené bylo v ní doraženo a mu-
silo přijati podmínky míru v Bukurešti, jak
za vedení Rumunů byly těmito a Srbya
Řeky stanoveny.
Rumunsko, ačkoliv ani v této druhé
válce nemělo nijakých ztrát, dostalo zná-
mý kus starého bulharského území; Řecku
dostalo se největšího území a nejdůležitěj-
ších částí a přístavů na moři Egejském,
podíl Srbska možno nazvati přiměřeným
obětem, jež přineslo a ztrátám, jaké utrpě-
lo. Bulharsku ponecháno tolik, aby tak
zvaná rovnováha balkánská nebyla poru-
šena, ale do podílu jeho spadá a počítá se
i území zatím i s Drinopolem a Lozengra-
dem, Turky opětně zabrané! V tom, jakož
i v té okolnosti, že mírem bukureštským
výhodný přístav po solunském největší —
Kavala přiřčena byla Řekům — možno již
nyní viděti zárodky nových nesnází.
Bulhar
Srba
Černohorec
Rumun
Turek
Řek
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Řecko
Srbsko
Drinopol
Lozengradema
8
article
Velmoci si tentokráte pospíšily, aby
to nikomu nezůstalo tajno. Turky, kteří
překročili hraniční čáru v Londýně pro je-
jich evropské území stanovenou a od Mi-
die k Enosu jdoucí, vyzvaly velmoci stejně
znějícími notami, odevzdanými velevyslan-
ci v Cařihradě pověřenými, aby vyklidilí
území, jež v míru londýnském odstoupili
spojencům a vrátili se na čáru Midia-Enos.
Turci, ačkoliv velevyslanci velikému vezí-
ru co nejdůrazněji vložili na srdce, aby
ujednání londýnská byla respektována a
zakročení to ještě podepřeli sliby — dal
zatím nepřímou odpověď svou armádou,
kteráž se dala na další pochod do Bulhar-
ska a dle došlé zprávy telegrafické jest již
opět slyšeti dunění jejich děl.
Z kruhů cařihradských se pak ozna-
muje, že dojem velmocenského zakročen
nadobro tam selhal; vláda turecká prý
odpoví, že válkou spojenců londýnská ujed-
nání vzala za své a odepře vyjednávatio
úpravě hranic, protože spoléhá na vojsko
a má za to, že není pohotově branných sil.
jež by Drinopol mohly Turecku vyrvatí.
Seslabené Bulharsko vzneslo sice věc
svou, pokud jde o Turecko, na velmoci.
ale tyto čekají ještě na odpověď, jaká se
jim dostane na jejich souhlasné noty. Již
teď jest jisto, že vyskytl se takto nový uzel.
jejž bude nutno přetíti mečem!
Turek
Bulhar
Londýn
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
MidiumEno
9
article
Kdo to má podniknouti? Válkou dvojí
unavené balkánské státy chystají se demo-
bilisovati své armády; Rumunsko nejlépe
pohotové a nejmocnější mezi nimi odvolává
své vojsko z Bulharska, Řekové paka
Srbové sami mají zapotřebí oddechu, nema-
jí-li i oni vykrváceti jako Bulharsko.
V této choulostivé situaci jest zvláště
pozoruhodno, že dvě velmoci, Rakousko-
Uhersko a Rusko trvají na tom, že buku-
reštský mír spadá pod revisi evropskoua
že jak vídeňské tak peštské, zahraničnému
úřadu blízké listy hlásají, kterak Rakou-
sko-Uhersko neohlíželo by se na Evropu,
kdyby nedospěla ke stejným názorůmo
tom, zda byla zachována mírem bukurešt-
ským rovnováha na Balkáně, ježto nemůže
zadati vlastním životním zájmům! Kdyby
prý Evropa při revisi bukureštské smlouvy
o mír se neshodla, bylo by prý Rakousko-
Uhersko nuceno provésti její revisi ve
vlastní působnosti. Rovnováha na Balkáně
tvoří jeho přední zájem a jestliže toho
Bukurešti nedbali, bude prý to účastníkům
dodatečně připomenuto. Ostatně jsou prý
Balkánci desetiměsíčním válčením již tak
vyčerpáni, že by sotva na to pomýšleli
opříti se usnesením revidujících velmocí,
kteréž svého času na berlínském kongresu
upravily — rovnováhu na Balkáně!
Z velmocí, pokud se již nyní dá pře-
hlédnouti, nejsilnější podporu míru buku-
reštskému poskytuje — Francie, nadržujíc
jak Rumunům tak Řekům a připouští revi-
si míru jen k jeho pevnějšímu utvrzení,
kdežto Italie, nepřejíc značnému sesílent
Řecka na moři, staví se v otázce kavalské
příznivě k Bulharům.
Řek
Srba
Balkánec
Rumun
Bulhar
Rumunsko
Bulharsko
RakouskoUhersko
Rusko
skoUhersko
Evropa
Balkán
Bukurešť
Francie
Řecko
Italia
10
article
Ovšem by státy balkánské nemusely
se ohlížeti po případných revidentech, kdy-
by byly zůstaly v původním svazu, přátel-
sky se byly o válečnou kořist podělilya
nezničily vlastní své síly. V nynější ro-
zervanosti a vysílenosti své stanou se
hříčkou v rukou velmoci, nevzpamatují-l
se ještě v hodině poslední.
Revise bukureštské smlouvy mírovéa
návrat Turků na čáru Enos-Midia, toť jsou
zárodky další etapy ve vývoji věcí na Bal-
káně.
Bude i v této etapě zachován koncert
evropský?
Turek
Bala
EnoMidium
11
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Bulharsko žádá zakročení Evropy
proti postupu Turků.
Ze Solije, 8. srpna. Vláda odevzdala
včera zástupcům velmocí krátkou notu.
ve které ukazuje na to, že Bulharsko do-
kázalo v Bukurešti více než dostatečně
svou mírumilovnost a vyslovuje žádost,
aby nyní Evropa, pokud možno,
nejrychleji odstranila Turky z Thra-
kie, poněvadž stále postupují a
ohrožují zemi.
Z Vídně, 8. srpna. Korespondent »No-
voje Vremja« tázal se bulharského generála
Fičeva, zda Bulhaři obnoví válku s Turky.
Fičev odvětil, že nemohou Bulhaři již bojo-
vati a dodal: »Je-li jaká spravedlnost na
světě, musí se nás Evropa zastati.«
Mírová smlouva.
Z Bukureští, 8. srpna. Jest naděje, že
mírová smlouva bude definitivně
podepsána nejpozději v nedělí
Přání toto vyslovil při dvorní tabuli král Ka-
rel. Hlavní potíž je v otázce autonomie
církve a školy, s níž Srbové nech tě-
ji vysloviti souhlas. Majorescu navrhl.
aby otázka tato z mírové smlouvy byla vylou-
Revise mírové smlouvy a Rumunsko.
Z Paříže, 8. srpna. „Temps“ oznamuje
z Bukurešti: Ve zdejších vládních kruzích
jsou znepokojeni požadavkem Ra-
čena.
Turek
Fičev
Bulhar
Bulharsko
Evropa
Bukurešť
Vídeň
Rumunsko
Paříž
Solij
král Ka
12
article
kousko-Uherska a Ruska ve příčině
revise mírové smlouvy. Sdílí se mí-
nění, že ostatní velmoci žádost Ruska a Ra-
kouska budou podporovati přes řecké a srb-
ské protesty.
Otázka demobílisace Rumunska.
M. Z Bukurešti, 8. srpna. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) Otázka demobilisace rumun-
ské armády naráží na potíže vzhledem
k nedůvěře Srbska a Řecka k Bulharsku. Ty-
to státy naléhají, aby nejdříve demobilisovalo
úplně Bulharsko. Jest tudíž pravděpodobno
že Rumunsko vyhlásí demobilisaci teprve, až
učiní tak znesváření spojenci.
Druhá výzva velmocí Turecku.
M. Z Berlína, 8. srpna. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) V dnešní velevyslanecké konferenc
londýnské má býti rozhodnuto o druhé výzvě
k Turecku v otázce Drinopole.
Bulharská obrana proti tureckému tvrzení.
Ze Sofie, 8. srpna. (K. k. — Ag. Tel. Bulg.
Zde vyvolává veliké rozhořčen
cařihradská zpráva o telegramu
drinopolského valiho, ve kterém ten-
to, aniž udává počet obětí ohlášené už příhody
ve Staré Zagoře, označuje Bulharsko z
jatky. Poukazuje se na to, že všichni cízine
jsou svědky nanejvýš lidského a důstojného
zacházení se zajatými v Bulharsku.
Bulg
Uhersko
Rusko
Rumunsko
Bukurešť
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Turecko
Berlín
Drinopol
Sofie
Stará Zagora
13
article
Bulharsko vyvrací zprávu, že chce vypově-
děti Turecku válku.
Ze Sofije, 8. srpna. (Ag. Tel. Bulg.
Zprávy, že Bulharsko vyhlásilo
Turecku válku a podobné z tureckého
pramene pocházející zprávy jsou špatně za-
krytou hrou, která má za účel ukázati, že
Turecko jest stranou Bulharskem napadenou
a vyprovokovanou, čímž má býti ospravedl-
něn vpád do Bulharska, který Turci připra-
vují v tom úmyslu, aby dosáhli navrácení
Drinopole. Jsouc vzdáleno toho pomýšleti na
vojenskou akci proti Turecku, rozhodlo se
Bulharsko propustiti své vojsko po pode-
psání míru v Bukurešti. Jest tedy absurdním
připisovati za nynějších poměrů Bulharsku
útočné úmysly proti komukoli.
Ruský díplomat o Kavale.
Z Paříže, 8. srpna. „Temps“ uveřejňuje
dnes interview s vysokým ruským díploma-
tem, pravdépodobně Izvolským, o sta-
novisku Ruska k Bulharsku. Diplo-
mat prohlásil: Otázku Kavaly učinil
jsme svou vlastní záležitostí. Roz-
hodně trváme na tom, aby tento pří-
stav připadl Bulharsku. Bulharsko
potřebuje přístavu jako východiště na Egejské
moře a Dedeagač a Enos nemohou
hráti takovou roli jako Kavala.
Dedeagač má špatnou rejdu a Enos leží příliš
východně u tureckých hranic. Nikdo nesmýšl
s Řeky nepřátelsky, naopak my na londýnské
konferenci trvali jsme na tom, že Solun má
připadnouti Řecku. žádají-li nyní Bulhaři Ka-
valu, trváme vzhledem na uhájení balkánské
rovnováhy na tom, aby jim připadla. Pozad
města a přístav Kavala musí býti dány Bulhar-
sku, jinak je nebezpečí dalších konfliktů.
Bulg
Kavale
Roza
Řek
Bulhar
Ka
Bulharsko
Turecko
Turec
Drinopol
Bukurešť
Paříž
Rusko
egejský moře
Řecko
Soluna
Sofij
14
title
Politický přehled.
16
article
Zemská správní komíse a — c. k. pošty v če-
chách.
Zemská správní komíse a — c. k. pošty v če-
chách.
Tyto dva naprosto různé správní obory
sdružuje těsně k sobě včerejší „N. F. Presse“
uveřejňujíc pod titulem „Správní komise
Čechách“ redakční garnituru k telegrafické
lapálii Bachmanna, Pachera, Schreineraa
Urbana, protestujících na adresu ministra ob-
chodu dra. Schustera a gen. pošt. ředitele
Wagnera proti zřízení nové železniční po-
štovny č. 173 Vídeň—Praha, podřízené pošt.
úřadu č. 15 v Praze. V novém železničním
N F
Bachmann
Pacher
Schreineraa Urban
Schuster
Wagner
Čechy
Vídeň
Praha
17
article
úřadě poštovním jest totiž šest úřadníkůa
čtyři sluhové, vesměs Češi a patrně byli jme-
nováni bez souhlasu i dovolení Volksratu,
nepochybně nebyl o tom dr. Titta, ani dr.
Schreiner dříve zpraven. To jest vyložená
felonie, zrada, útisk a při nejmenším „opomi-
jením německých úřadníků“ v železnični
službě poštovní, neboť na všechna místa úřad-
nická v Čechách mají v první řadě právo
Němci, a když jich není, mají místa zůstatí
neobsazena tak dlouho, až sežene dr. Titta
anebo dr. Schreiner německé nápadníky. Ta-
kové jest přesvědčení německé vzpupnosti
která nadchla německé říšské a „dosavadní
zemské poslance k tomu, aby uložili uvede-
ným poslancům telegram k ministerstvu s oso-
čením dvorního rady v ministerstvu obchodu
Vaclíka, jenž prý toto opatření učinil, a tím
prý provedl čin „svévolného počešťování“ po-
štovnictví v Čechách. Počešťováním jakého-
koli úřadu státního v Čechách jest podle ně
mecké pragmatiky, jmenován-li na uprázdně-
né či nově zřízené místo Čech, který jest na
řadě a došlo-li ke jmenování jeho cestou na-
prosto bezúhonnou. Že jmenování toto uvádi
„N. F. Presse“ v souvislost se správní ko-
misí, jest ovšem klasickým dokladem nouze
o německé argumenty proti „Thun-Schönbor
novu regimentu“ v Čechách.
Čech
Volksra
doktor
Titt
Schreiner
Němec
Vaclík
N F
Thun
Čechy
18
article
Konference německých říšských poslanců
z Čech s hr. Stürgkhem.
Podle zpráv „N. F. Presse“ bude termi
konference německých poslanců z Čech s hr
Stürgkhem, usnesené na valné schůzi Ver
bandu, stanoven na zítřejší schůzi předsed-
nictva Verbandu, a zároveň přichystán mate-
riál, o němž s předsedou ministerstva roko-
váno býti má. Hlavně jedná prý se o podkla
k nastávajícímu vyrovnacímu jednání, o stíž-
nostech německých na správu v Čechácha
o názorech a úmyslech vládních s volební
opravou. Německé deputace hodlají hraběte
Stürgkha navštíviti bezprostředně před cho-
mutovským důvěrnickým shromážděním, aby
prý mohla býti důvěrníkům učiněna obširn
sdělení o obsahu vládní reformy. Po chomu.
tovském zasedání vypraví prý se němečtí po-
slanci z Čech znovu ku předsedovi minister-
stva, tenkráte v průvodu důvěrnické depu-
tace, aby mu úřadně sdělili usnesení chomu-
tovska a hodlání Němců k nastávajícímu vy-
rovnacímu jednání.
Stürgkh
N F
Němec
Čechy
19
article
Důvěrnická organisace německá a Volksrat
Důvěrnická organisace německá a Volksrat
Ku programu zítřejší porady německých
poslanců v Praze náleží faké návrhy, jež učí-
nil Volksrat v příčině důvěrnického sboru ně-
meckého. Podle „N. F. Presse“ bude při ve-
škeré šetrnosti k důvodům Volksratu na tom
setrváno, že v čistě politických otázkách ne-
mají býti „obranné“ německé instituce brány
v potaz, aby uchráněny byly politickýmia
strannickými zápasy. Protož přijdou prý v
zřetel tolíko politické organisace při stano-
vení důvěrníků.
Ústecká německo radikální organisace za-
slala zemskému vedení strany protestní te-
legram proti důvěrnickému sboru podle ná-
vrhu posl. Pachera se žádostí, aby byl vzat
přiměřený zřetel na německé strany a něme-
cký Volksrat nebyl vysunován.
Žaloba českých přísedících k říšskému soudu
Čtvrteční „N. F. Presse“ a po ní „Bohe-
mia“ přinesly zprávu, podle níž hodlají češt
přísedící zemského výboru dodati svému sta-
novísku o právu, vykonávati na dále svůt
úřad v zemském domě, důrazu žalobou k říš-
skému soudu na další vyplácení platu, příslu-
šícího jim jakožto přísedícím zemského vý-
boru. Platy tyto byly, jak známo, zastaveny
usnesením zemské správní komise, počínaje
dnem 1. srpna.
Jak se nám sděluje, nebyla dosud ta-
ková žaloba žádným přísedícím zemského vý-
boru podána.
N F
Pacher
Praha
zemský dům
20
article
V drobném prodejle
vanní číslo o sobě . . za s
vačerní
za tk
Ve fliálkách na venkovs
ranní čislo
večerní
. . sh
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těž
redakde, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceii
Rakousko-Uhersko.
Co bude stát nové rozmnožení rakouské
armády.
RakouskoUhersko
21
article
Jakýsi vysoce postavený vojenský hodno-
stář uveřejňuje v „Zeitu“ poznámky k novému
požadavku vojenského ministerstva, které
bude na parlamentech vymáhati další zvýšení
braneckých kontingentů pro společné vojsko,
námořnictvo a obě zemské obrany. Příčinou
jsou, jak známo, změny, nastalé na balkán-
ském poloostrově a provedené už sesílení vo-
jenské moci v Německu a Francii. Nových
břemen vojenských a finančních nemá býti
ušetřeno ani Rakousko. V nejbližších létech,
za dva, tři roky, nejpozději do pěti let, má
býti především branecký kontingent zvýšen
asi o 40.000 mužů. Předloha o tom bude po-
dána prý již za podzimního zasedání obou
parlamentů. Mužstva toho použije se na roz-
množení setnin, zřízení nových oddělení se
strojovými puškami a na novou úpravu polní-
ho, horského a pevnostního dělostřelectva.
Každý ze 42 polních dělostřeleckých pluků
má dostati novou, šestou baterii; 14 houfnicg-
vých divisí má dostati po nově, třetí baterii
z 15centimetrových ocelových děl. Počet děl
má býti rozmnožen z dosavadních 1900 na
3000. Mají se rozmnožiti prapory pevnostní-
ho dělostřelectva a též jízda a technické sbo-
ry. Má se opatřiti nové vzducholoďstvo. Počet
armádních sborů se zvýší, za to však pluky
budou míti příště místo čtyř pouze tři pra-
pory. Pro zvýšený počet mužstva bude třeba
ovšem více starších poddůstojníků, o něž
bude třeba se postarati. Válečné lo d-
stvo má býti rozmnoženo o několík nových
lodí; zastaralé lodi mají se nahraditi novými.
Pro větší množství vojska bude však také
třeba nových kasáren, nemocníc, cvíčišť, střel-
nic, bude třeba nových pevností a na to na
všechno bude třeba spousty peně z.
Německo
Francie
Rakousko
22
article
Vojenský odborník „Zeitu“ vypočítává, že
na rozmnožení armády a opatření různých vo-
jenských potřeb bude nutno během nejbližších
pěti let vynaložiti 800 milionů korun jednou
pro vždy a po 200 milionech ročně. Normální
vojenský rozpočet stoupne do r. 1918 na 550
milionů (nyní 400 milionů); rozpočet námoř-
nický stoupne na 170 mil. (nyní 70 mil.).
K těmto novým potřebám vojenského mini-
sterstva nutno připočítati ještě asi 600 mil.,
které pohltilo zbrojení za nynější balkánské
války. Celkem bude se na delegacích žádati
kromě běžných rozpočtů ještě mimořádně
více než půldruhé míliardy korun
Takové jsou rozpočty ministerstva vojenství
starost o to, odkud tolik peněz sehnat, pone-
chává se oběma ministrům financí.
K těmto příjemným následkům balkán-
ské války pro naši monarchii připojujeme ta-
bulku, z níž vysvítne, co společné vojsko
námořnictvo stálo za posledních 10 let, nepo-
čítaje v to náklad na rakouskou zemskou
obranu a uherské honvédy. Delegace povolily
v milionech kor.
Roku
na vojsko na námořnictvo
329.30
1903 . . . . . . . .
50.28
1904 . . . . . . . . 335.05
56.08
1905 . . . . . . . . 335.61
86.05
1906 . . . . . . . .
332.65
70-48
1907 . . . . . . . . 350.48
65.38
1908 . . . . . . . . 422.60
73.35
1909 . . . . . . . . 523.35
100.36
1910 . . . . . . . . 366.57
97.62
1911 . . . . . . . . 396-28
123.25
1912 . . . . . . . . 413.43
139.96
430.94
1913 . . . . . . . .
143.66
Gorické volby.
28 123.25
23
article
Výsledek zemských voleb v gorické měst-
ské kurii nepřinesl nijaké změny. Ve slovin-
ské skupině byl zvolen jeden slovinský libe-
rál, ve vlašském území uhájili v užších vol-
bách vlašští liberálové své staré čtyři man-
dáty, ač byly silně ohroženy vlašskými kleri-
kály a slovinskými městskými voliči, kteří
většinou volili klerikální kandidáty, poněvadt
jsou ku požadavkům slovinským přece spra-
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Fr. Jar. Rubeš.
(Zemřel 10. srpna 1853.)
Mezi českými básníky buditeli jsou mnohá
jména, jež náležejí historii a jenom jako jména hi-
storii náležející existují pro veřejnost, Čas převa-
lil se přes jejich dílo, jež mělo kdysi pro vývoj ná-
rodní svůj význam a postava mnohého z básníků
našich let probuzenských, jenž byl v době své
významným národním a společenským činitelem,
jest dnes pouhým, literární historií zaznamenaným
jménem, vzpomínaným potomstvem namnoze
s úictou a vděčností.
Jejich slovesné plody nejsou však více v kon-
taktu s českým literárním vývojem současným, pro-
padnuvše zcela a nenávratně minulosti, kde měly
svůj význam a poslání.
Nelze to jen tak zhola říci o humoristovi, kte-
rý před šedesáti lety nesen byl za slavného hlaho-
lu zvonů na hřbitov pohorské Skutče a tam v sou-
sedství aleje staletých lip pochována jeho tělesná
sehránka, když už několik let před tím dohasly
poslední jiskry jeho úsměvného humoru, který po-
vzbuzoval, těšil a vzněcoval generaci jeho sou-
časnou a jehož hned sousedsky řečné, hned pathe-
ticky zviněné deklamovánky zapalovaly hlavy a je-
ště vísr srdce i potomstva.
Literární činnost Rubešova spadá do let čtyři-
cátých minulého věku. V době té český vzduch
prosycen byl ozvuky ohnivých znělek Kollárových
s jeho plamennými obžalobami nepřátel Slovanstva
a nastával počátek energicky se vyvíjejicího kva-
n v českém životěa intensivní práce osvícenýc
František
Rubeš
Rubešův
Kollárův
Skuteč
25
article
jedinců na českém obrození. V době té působení
českých prací literárních obmezeno bylo ovšem
namnoze na poměrně úzký kruh inteligence k náro-
du se hlásící a v širších vrstvách lidových dřímalo
národní jeho vědomi. Chtěl-li básník, jehož lyr
tehdy sloužila přečasto v prvé řadě zájmům národ-
ně vlasteneckým a buditelským, proniknouti mezi
lid, musel voliti k tomu vhodnou, lidu přístupnou
formu, jež by otevírala duše uzavřené zámky
vlažnosti a netečnosti. Rubeš byl jedním z těch
básníků, kdož našli šťastnou formu pro své slo-
vesné plody.
Když svým způsobem promluvil, působilo to
Ledy netečnosti a nevšímavosti k otázkám ná-
rodním tály. Srdce se zvedala, sebevědoměji oddy-
chovala a prudčeji bila.
Tak se stalo, že v době, kdy mluvívalo se p
Čechách namnoze jenom šeptem a jen málokdy
rozlehl se u nás hlas zvoucí českého člověka k zá-
pasu, hlas vypjatého národního sebevědomí a silné
páteřně vůle — jako tomu bylo u mocně poplaš-
ných, bureujících signálů Karla Havlíčka — laško-
val po českých chatách a domech měšťanských.
vnikaje čím dál tím více usměvavý, vlídný, nezra-
ňující, jasnými rolničkami znějící humor Rubešův.
Vítězil rychle. Jím učil Rubeš český lid po česku
se bavit a po česku se smát. Tam, kde jiné české
knihy se nedostaly, spějí záhy zlidovělé deklamo-
vánky Rubešovy, podávané lidu v plastické, na tu
dobu značně realistické formě výrazové.
„Deklamovánky“ ty i se svými apostrofami pi-
va, dýmky, povídačkami o šňupkách a jiných důle-
žilých roztomilostech, se svou humoristickou i váž-
nou apologetikou vlasteneckých krasotinek a mi-
lostenek podávají nám věrný obraz své doby, líčí-
ce s realistickou věrností český život, jak se tehdy
na venek projevoval. hned vlastenecky kothurno
Rubeš
Havlíček
Rubešův
Čechy
26
article
vý, hned sentimentálně patheticky a groteskně ma-
licherný, jehož představitelé v podivuhodné di-
stinkci své filistrovské city rozdělují zřejmě n
všední a sváteční.
Pro posluchače deklamovánek bylo ovzduší
jímž se obíraly, známým, každý tomuto ovzduší roz-
marně a dobromyslně líčeném rozuměl. Odtud je-
jich úspěch a nesmírná popularita.
Byla to čra počínajících českých plesů, kde
se po vlastenecku tancovalo a deklamovalo, doba
bezvadných fraků a vzorně lemovaných vest i ne-
betyčných cylindrů na ctihodných hlavách důstoj-
ně mluvících a velebně našlapujících mužů, doba
obrovitě nafouknutých ženských sukní, i rozložitě
stylisovaných loilett českých žen, jichž typickou
představitelkou jest M. D. Rettigová a o nichž lze
s Arnem Novákem říci, že rozdělovaly „svůj citový
život na city všední a sváteční, svůj čas na drob-
nou práci a sentimentální pohnutí, rozpolťovaly
svoje srdce mezi vzdychavou náměsíčnou lásku
k vysněnému mužskému přeludu a mezi počestné
nudné manželství, ohraničené spižírnou a postelí
plotnou a prádelníkem.
Toto ovzduší českého maloměšťanstva, v němž
dominují příslušníci stavu řeznického, sládků, ko-
želuhů, jest zdroj, z něhož hlavně čerpá Rubeš svo-
je náměty i pro svoji neméně populární prosu.
Z ní „Pan amanuensis na venku“. „Pan Trouba
nebo Když chybí učený chybí hodně“ a „Ostří ho-
ši“, nejlepší to tři ukázky Rubešova humoru, vy-
kazují celou řadu typických, životu tehdejšímu pří-
mo odpozorovaných a na papír se zřejmou láskou
vržených figurek. Tímto ovzduším inspiroval se
básník i tehdy, když psal své četné příspěvky do
humoristického časopisu „Palečka“ ve své době
ještě dlouho pozdějí v Čechách neobyčejně popu-
lární ho.
Rettigová
Novák
Rubeš
Rubešův
Paleček
Čechy
27
article
Oblíbený tento časopis založil Rubeš spolu
s břitkým Hajníšem a neunavným autorem „Cukr-
látek“ Filípkem r. 1841 a do jeho 17 ročníků ulo-
žil mnohé plody své bodré musy.
Rubeš pokusil se také novellisticky zpracovati
vážné motivy. Po té stránce však se potkal s ne-
zdarem, jak tomu jest nejvíce zřejmo při jeho roz-
měry rozsáhlé povídce „Harfenici“, práci to po-
chybené, larmoyantně zbarvené ve smyslu někte-
rých plačtivě rozpředlých slovesných produktů
tehdejší doby, takže sám současný bystrý kritik K
Štorch ve „Květech“ z r. 1844 o ní napsal: „Má-
me-li co při této práci želeti, je, že nám spisovate
místo obrazů, aneb jak již titul napovídá, obrázků
raději dokonalou, úplně zaokrouhlenou povídku ne-
podal — ne snad že by spisu tomu něco scházelo
že by neúplný byl — spisovatel provedl jej do nej-
poslednějšího konce; nýbrž proto, že poměrov
jednotlivých částek nesrovnalé jsou a my tak ani
opravdovou povídku ani opravdové obrazy ne-
máme.
Rubeš bývá a byl velmi často v české litera-
tuře srovnáván s bohdanečským rodákem Jarosla-
vem Langrem. Po této stránce jeden z nejcharakte-
rističtějších projevů o Rubešoví jest současný po-
sudek duchaplného Karla Sabiny: „Langer má více
ideálnosti, pročež u něho i vyšší zápal a vzlet, ja-
kož i poetičtější názor přírody a života pospolité-
ho, Rubeš však jest opravdovějším u vystavení
obrazů svých ze života a věc jím vyobrazená sa-
ma sebou stává se směšnou, bez vylíčení a namá-
hání se strany básníkovy. Langer tepe v satirách,
Rubeš baví v obrazech. Langer chtěl uvésti v po-
směch mnohé vady pospolitého života, u Rubeše
vady tyto samy sebou co směšné se předsťavují —
protož Langer co satyrík, Rubel co hamorista
se zjevuje.
Rubeš
Filípek
Štorch
Jaroslo
Langr
Karel Sabina
Langer
28
article
Celkově lze říci o Rubešově humoru, že vyšel
ze srdce českého, osvojil si všechny charakteristí-
cké prvky české povahy doby, v níž vznikl, byl ne-
nucený a srdečně upřímný, proto srdce česká se mu
snadno poddala a ta, jež českými ještě nebyla, ale
měla svoje jádro české, ukryté pouze clonou ná-
rodní lethargie, byla jím k národně vědomému ži-
votu buzena.
Lze proto přiznati jistou oprávněnost slovům
populárního tribuna českého Josefa Baráka, jimiž
v r. 1863 před pamětní deskou Rubešovou ve
Skutči v oslavné řeči plamenné nadšením a vý-
razné kovovým svým žárem charakterisoval Ru-
„On v jednom oku zář měl radosti a v druhém
stkvěla se mu bolu slza. V něm narodil se humor —
humor český.
A také dnešní generace literární ráda zastaví
se na chvili u jihočeského rodáka, který dle dů-
vodných slov Sabinových byl „národním básní-
kem“. Národní básník své doby, který i do dnes
teplou vlidností svého humoru poutá fragmenty če-
ského čtenářstva a jehož „Pan amanuensís na ven-
ku“, jak z posmrtných projevů o Alešoví jsme se do-
četlí, stal se i poslední oblíbenou lekturou dnes jiz
mrtvého malířského genia.
A není pochyby, že vyplnilo se přání Rubešo-
vo, vyslovené v básní „Něco na cestu“, jíž dopro-
vodil svoje „deklamovánky“.
Nejen jeho vrstevníci, ale i dnešní generace
uznala, také jím že „zvuků přibylo, když se z jitra
hlučně zvonilo na Slovanů slavné požehnání.“
Dr. Karel Jehlíčka.
Rubešův
Barák
Sabinová
doktor
Jehlíček
Skuteč