2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
9. srpna 1913. Číslo 217.
4
article
vedlivější, než liberální iredentisté, úhlavní
nepřátelé Slovinců. Rozdíl hlasů, jež na sebe
shromáždili liberální a klerikální kandidáti.
byl nepatrný (asi 40 při 2000 voličů), takže
volby mohly vypadnouti ve prospěch kleriká-
lů, kdyby Slovinci ve vlašských městech byl
lépe zorganisováni.
Zbývající ještě volby v obchodní komoře
a velkých statcích nepřinesou nijakého pře-
kvapení. Liberální Vlaši obdrží z obchodn
komory a velkých statků ještě pět mandátů
liberální Slovinci z velkých statků tři mandá-
ty, takže ve sněmu bude 11 liberälních aa
novoklerikální Slovinci, 9 liberálních a 6 kle
ríkálních Vlachů a virilista arcibiskup Sedei
Slovinec
Vlach
Dei
5
article
Za hranicemi.
Historícká pravda o bulharo-srbské válce
r. 1913.
Po skončení války a uzavření míru ne
bude od místa podati přehled válečných udá-
lostí dle pravdy.
S bulharské strany byly rozšiřovány o vál-
ce se Srby mnohé nepravdy. Nemluvíme ko-
nečně o falešných zprávách o bulharských ví-
tězstvích nad Srby, neboť tím způsobemsi
pomáhá každý stát, když jeho armáda má na
bojišti nezdary. Účel je tu patrný a historie
s takovými zprávami nepočítá. Ale histori-
kovi nynější války půjde přede vším o to, aby
zjistil, čí vinou vojna začala, nebyvší vypově-
zena. Sám Daněv, jenž v té době byl před-
sedou bulharského ministerstva, slavně do
světa rozhlásil, že vojnu začali Srbové a Bul-
harům ji vnutili. Srbové hned prvý den tvrdíli
opak a odevzdali historii úklad, už dostatečně
známý, jak bulharští důstojníci na řece Zletově
pozvali k sobě srbské, pohostili je, pobratřili
se s nimi, ubezpečili je, že války nebude a že
bulharská vláda nárokům srbským vyhoví, po-
tom pak je vyprovodili, a když myslili, že
Srbové spí, přepadli je. A Danev ještě téhož
večera dal telegrafovati do světa, že Srbové
přepadli Bulhary. Toto tvrzení bylo s bulhar-
ské strany opakováno. Je tedy nutno vyšetřiti.
kdo mluví pravdu.
Srba
Danev
Bulhar
6
article
Ten úkol vzal na sebe Rus, který o tom
píše do „Nového Vremene“. Ze stati jeho vy-
bereme nejdůležitější momenty, které jsou zji-
štěním historické pravdy.
Obě armády nastoupily proti sobě ve
dnech 23.—28. června, a jejich přední stráže
stály proti sobě. Bulhaři byli připravenější, ne-
boť všichni jejich velitelé byli už na místě. Za-
tím velitel I. srbské armády, králevič Alex-
andr, vyjel teprve 30. června k své armádě
na Ovčí pole, kdy už kypěl boj na frontě. A
Černohorci pod serdarem Jankem Vukotičem
přibyli na bojiště teprve 1. července.
V té době, kdy bulharská vláda protahuje
poslání delegátů do Petrohradu a ruský ca
navrhuje demobilisaci, bulharský vrchní ve-
litel 29. června dává rozkaz k útoku. Rozkaz
tento byl ustanoven zpředu a přesně vyplněn
Iniciativa války přináleží tedy Bulharům.
Bulharský plán byl: neočekávaným pře-
padem Srby zahnati od řeky Zletova do Sko-
plje a přerušiti železničné spojení mezi Srby
a Řeky a vrhnouti komity na pravý břeh Var-
daru, aby tam pozdvihli povstání. Bulharská
vláda doufala, že po rychlém obsazení Sko-
plje a Velesu bude moci znova začíti diploma-
tické vyjednávání a rozřešiti makedonskou
otázku podle svého přání.
Bulhar
Alex
Vukotič
Srba
Řek
Rus
Nový Vremen
Petrohrad
Zletov
Sko
Veles
7
article
Důkazem toho je, že Bulhaři a Srbové
bili se prvé dva dni na srbském břehu Zle-
tova; kdyby Srbové byli přepadli Bulhary, byly
by prvé bitvy na bulharském břehu jmenované
řeky. Potvrzeno to výpovědmi bulharských
zajatců i písemnými dokumenty, které padly
Srbům do rukou.
Náhlé přepadení bylo z počátku koruno-
váno úspěchem, ačkoli některé části bulhar-
ské už v prvé noci byly velmi stísněny. Srbové
již k večeru prvého dne začali svou mohutnou
dělostřelbou způsobovati Bulharům kruté
ztráty. A za dva dni už přešli v energiekou
offensivu, zatlačujíce Bulhary, zajímajíce jim
celé vojskové části a zabírajíce děla. Osm dní
trvala bitva na Ovčím poli a Srbové napořád
měli úspěch. Bulhaři byli zahnání za řeky Zle-
tu, Bregalnicu a Krivolakovicu a ustoupili ke
Kočanům a dále k Carovu Selu, ztrativše přes
20.000 mužů ubitých, raněných a zajatých.
Největší nezdar postihl armádu gen. Ku-
tinčeva. Pátá divise dne 5. července opanovala
Kňaževac, nepěkně tu hospodařila, zajala po-
sádku (setninu pěchoty), vzala 6 starých pušek
ustoupila zpět, zbita posilou z Niše a timockým
srbským plukem z II. armády gen. Stepanoviče
Z armády gen. Kutinčeva měla největší ztráty
9. divise: šest tisíc padlých, a druhá brigáda
této armády vzdala se bez boje rumunské
jízdě.
Jedna brigáda postupovala útočně n
město Leskovac údolím řeky Vlasiny proti
malému srbskému oddílu, ale dlouho se na
srbské půdě nezdržela a vrátila se nazpět.
Bulhar
Srba
Kočan
Stepanovič
Kutinčev
Bregalnica
Carův Selo
Niš
Leskovac
8
article
Nejhůře se dařilo hrdinovi drinopolskému
gen. Ivanovu. Ten svých 40—50.000 mužů roz-
táhl na frontě sto kilometrů. Linie jeho byla
tenká jako pavučína a Řekové mohli ho bít.
kde se jim líbilo. Řekové silně zveličují i sílu
armády gen. Ivanova, i svá vítězství nad ní.
Bulhaři byli všude nuceni ustoupit na své
staré území a třeba tvrdili, že ještě nejsou zni-
čeni, nemohou zapříti, že vojsko jejich už může
nepřítele pouze zdržovati, ale není s to, aby
se mu postavilo.
Hlavní příčina bulharských porážek jest
že válkuchtělikrálavláda a nikol
národ a armáda. I důstojníci pro-
hlašovali, že válka se Srby pro Bi-
tolii je nespravedlivá. Ztrativ morál-
ný impuls, bulharský vojín byl vysílen osml-
denním bojem a hladověním. Chleba dostával
poloviční porce a důstojníci tři měsíce nedo-
stali gáží. Druhou příčinou bulharských porá-
žek je špatná organisace a řízení vojsk. Talent
generalissíma Savova je nepatrný a teprve pod
silným mikroskopem zdá se velikým. Savov
byl sesazen po porážce na Ovčím poli, ale ne
pro tu porážku, nýbrž že prý si bez vědomí
vlády dovolil odrážeti srbský útok. Jedva
sesázen, byl rehabilitován. Vláda pří tom-
to manevru zapomněla na toto: ministr vo-
jenství zen. Kovačev byl na bojišti podřízen
generalissimu Savovu; ale gen. Kovačev jakož-
to člen vlády musel znáti její disposice, a když
je znal podřízený vojevůdce, musel je znát
generalissimus. Následovně přepadení na Zlete
mohlo se udáti jen na rozkaz vlády.
Ještě jeden nepřítel srbského vojska pře-
možen.
Ivanov
Řek
Bulhar
Srba
Chlebo
Savův
Savov
Kovačev
9
article
Nakažlivým nemocem nejlépe vzdoruje, kdo se
jich nebojí. Švojí nebojácností srbské vojsko zví-
tězilo i nad tak krutým nepřítelem, jako je cho-
lera, o čemž vypravuje Jaša Tomič:
Přepad srbslého vojska bulharským 30. června
udál se na celé linii a při své zákeřnosti byl tak
strašný, že by jej sotva bylo vydrželo jiné vojsko.
A hned za to přepadí srbské vojsko jiný nepřítel
a lítě řádil v jeho řadách. To byla cholera. Cho-
lera několik dní srbské vojíny nelítostně kosila
ale najednou se Srbové na ni dopálili a pokračo-
vali ve válečných operacích, jakoby jí nebylo.
Tato individualná energie měla pak za následel
urychlení operací a ústup nejen Bulharů, nýbrž
i cholery.
Jaša Tomič
Srba
Bulhar
10
article
Cholera vžycky provází vojny, ale obyčejně
přichází teprve po nich. Tentokrát se dostavila
hned na počátku války. Přinesli ji s sebou Bulhaři
u nichž bylo, jak známo, o vojenské zdravotnictví
velmi chatrně postaráno, a sdělili ji Srbům. Když
srbští vojáci sbírali na bojiští padlé Bulhary, se-
brali i choleru. Balkánšti zajatci zavlekli ji do Bě-
Iehradu. Cholerou se nakazili ti srbští vojáci, kteří
pili vodu z řek. Nebylo je možno od toho zdržeti.
protože horka byla neobyčejná a Srbové museli
konati dlouhé a namahavé pochody po skalných
horách, kde vody nebylo; když pak uviděli vodu,
vrhali se na ni jako šílení a páli. Když jim důstoj-
nici hrozili revolverem, vojáci říkali: „Ubij mne.
gospodinel Lépe, když mne ubiješ, než abych pošei
žízní!“ A druzí sborem: „Ubtj i mnel I mnel“ To
byly pravé Tantalovy muky, jež trápily všechno
vojsko. Naposled pili i důstojníci, a nepili jen ti.
kdo vůbec na žádnou vodu nepřišli. Tři vojáci,
pijíce z nějakého močálu, vypili píjavky, jež se jim
zakously do jícna. Serdar Janko Vukotič vypravo-
val, že mu 140 Černohorců onemocnělo, když se
napili ze studny. Voda byla lékaři zkoumána a
zjištěno, že Bulhaři do té studny hodili mrtvolu
svého vojfna, na choleru zemřelého. Bulhaři tisíce
mrtvol naházeli do řek Bregalnice a Vardaru, snad
proto, aby zakryli velikost svých ztrát.
Bulhar
Srba
Tantalův
Janko Vukotič
Bregalnica
Vardar
Černohorec
11
article
Cholera, jako se náhle v srbském vojsku ob-
jevila, opět náhle zmizela. Zásluhu o to mají jak
srbští lékaři, kteří učinili všechna opatření proti
choleře, tak vzdor srbských vojínů, cholery se ne-
lekajících, ale při tom tak rozumných, že se brzy
podrobili zdravotním předpisům. Z počátku jich
denně umíralo sto, nyní sotva několik. Cholera
v srbském vojště pozbyla již povahy nákazy
Mezi Velesem a Štípem bylo jednoho dne a
1000 onemocnělých vojínů. Lékaři nestačili je pro-
hlédnout a neřku-li léčit, ale mnoho případů zajisté
padá na účet dysenterie. Čtyři důstojníci, zachvá-
cení cholerou, sami se léčili tak, že si nazí lehli
na slunce, jež v nich zahubílo cholerové bacily.
Všichni čtyři se pozdravili.
Much masařek bylo na bojištích tolik, že je
bylo možno na lopaty nabírat. Ony roznášely vše-
likou nákazu. Když se srbský štáb přemístil do
Štípu, bylo tam všecko nakaženo, postele, seno,
sláma. Ale všechna hrůza válečných nemocí trvala
jen dva, tři dni. Spojené energii lékařů i vojínů
podařilo se je zdolati, ale lékaři přece počet těch
kteří padli za oběť choleře, páčí na 1400.
Veles
Štípa
13
article
Vůdce irských unionistů sir Edvard Car-
son zakončil svou třínedělní cestu, věnovanou
agitaci pro odpor Ulstru proti home rule, ve
středu velkým meetingem v Omaghu. Při pří-
jezdu z Enniskillenu byl doprovoděn tlupou
jezdců do County Clubu, kdež mu byla podána
adresa. Ve svém proslovu pravil:
Co učiníme v boji proti home rule, uči-
níme veřejně. Nebojím se žádného konfliktu
vládou. Přeji si jen, aby král navštívil tente
kraj, a jsem přesvědčen, že by zde spatřil ta-
kové projevy loyality, jako nikde jinde ve
svých zemích. Budeme bojovati tento boj, at
se proti nám postaví kdokoli, pod starým an-
glickým praporem. Když jsem procházel tímto
krajem, viděl jsem starý anglický prapor vy-
soko vztýčený a mužové jsou odhodláni ne-
nechati ho nikdy klesnouti. Nejvíce se mi lí-
bilo, že jsem viděl také duchovenstvo v řa-
dách. Viděl jsem zaměstnavatele i zaměstnané,
kapitalisty i dělníky, zapomínající na vše jiné
vůči nebezpečí ve věci, zasahující do celého
jejich příštího života. Lidé chtějí provésti od-
por ať zákonný nebo nezákonný, aby si uhájili
základní občanská práva. Dostal jsem mnoho
dopisů, nabádajících, abychom se utkali s ny-
nější mocí dříve než home rule bude moci býti
provedena, ale myslím, že to není vhodný způ-
sob. Co učiníme, učiníme veřejně, a zakroči-l
vláda proti našim přípravám, nehrozím se žád-
né srážky. Hodláme za několik neděl na slav-
nostní schůzi naší rady, ve které jsou zastou-
peny všechny částí Ulstru, učiniti všechna nut-
ná opatření, aby byla utvořena proza tímn
vláda v den, kdy tento zákon bude vydán.
Vláda Asquithova se vůči tomuto revo-
lučnímu hnutí chová zatím zdrželivě, ale v
nynějším rozsahu nelze již význam jeho pod-
ceňovatí.
Asquithův
Enniskillen
Count klub
Edvard Cara
14
article
Krise v Holandsku a socialisté.
Tím, že holandští liberálové odmítli utvo-
řiti sami vládu, která by při nynějším čísel-
ném poměru parlamentních stran nyla úplně
závislou na socialistech, aby se udržela proti
pravici, byli socialisté uvedení do velkých roz-
paků. Viděli, že vláda čistě hospodářská bez
politického programu, která měla býtí dosaze-
na, nemohla by provésti všeobecné a rovné
hlasovací právo, ani sociální reformy, a proto
převládá ve vůdčích kruzích socialistických
přesvědčení, že je nutno změniti původní od-
mítavé stanovisko vůči účastenství v mini-
sterstvu.
Na schůzi v Amsterodamě, které se zu-
častnili členové výboru socialistické strany.
četní poslanci a redaktoři listu „Het Volk
bylo usneseno, předložiti mimořádnému sjezdu
strany, jenž se bude konati ve Zwálle dnes
sobotu a v neděli, dvě resoluce.
Resoluce většiny praví, že nejlepším roz-
řešením krise by byl kabinet mimoparlament-
ní, jehož program by obsahoval všeobecné
hlasovací právo a starobní pense, zaručené na
útraty státu všem občanům dle systému an-
glického. V případě, že by utvoření takového
kabinetu bylo nemožno, pokládala by strana
nynější situaci za případ nezbytné nutnosti.
k níž přihlížel mezinárodní socialistícký sjezd
v Paříži, a cítila by se oprávněnou přijmouti
ministerské portefeuilles.
V resoluci menšiny prohlašuje se přijet
ministerských úřadů za nepříznivé pro sociali-
stickou prácí, poněvadž by způsobilo na ně-
kolik let zastavení boje strany v parlamentě
i mimo něl. Menšina soudí, že jakékoli úča-
stenství socialistů na měštácké vládě bylo by
za nynějších okolností proti zájmům proleta-
riátu.
Mezi většinou nalézá se vůdce strany de
Troelstra, v menšíně pak jsou někteří nově
zvolení poslanci, mezi nimi Henri Polak, před
seda ligy brusičů diamantů.
Troelstra
Polak
Holandsko
Paříž
Heta Volk
15
article
Japonci v Kanadě.
Po příkladu Kalifornie počínají se také
v Kanadě činit oficiální opatření proti Japon-
cům a postup vlády Britské Kolumbie, která
odpírá orientálcům koncese ke stavbám, dolo-
vání, rybolovu a nabývání půdy, zavdal pod-
nět k velkému protestnímu hnutí tamního ja-
ponského obyvatelstva. Japonská vláda na
stížnosti z Kanady protestovala u britské vlá-
dy, která zpravila o protestu premiera Brit-
ské Kolumbie sira Richarda Mc Bride, ten
však odpověděl, že provincie je odhodlána je-
ště zostřiti své vnítřní zákonoděrství proti
orientalcům.
Vzhledem na pobouření, jaké zavládlov
Japonsku již pro kalifornský zákon, zakazu-
jící Japoncům nabývati půdy, hrozí tato zá-
ležitost státi se pro Velkou Britanii otázkou
říšského významu.
Paragraf čtrnáctý v ústavě
a v parlamentě.
Vídeňská revue německých sociálních demo
kratů v Rakousku „Kampř ve dvou článcích di
skutuje o paragrafu čtrnáctém v rakouské ústavě
v parlamentě a o obstrukci. Diskuse je velmi po-
učná, poněvadž objímá nejtěžší a nejaktuálnějš
problémy rakouské vnitřní politiky po stránce
programové i taktické a činí politická přiznání
jež jsou tím zajímavější, že pocházejí se strany
zásadně oposiční. Podáním stručného obsahu hlav-
ních myšlenek, v dískusi ku platnosti přiváděných.
chceme oživiti zájem o jednu z nejpalčivějších otá-
zek vnitřní politiky, která i vzhledem k nynějším
poměrům v Čechách může se státi opět hodně
časovou.
Japonec
Brita
Mc Bride
Kanada
Kalifornie
Kolumbie
Japonsko
Velká Británie
Rakousko
Čechy
16
article
August Lindner, soc, demokratický spiso-
vatel ve Štyrském Hradci, uveřejnil v „Kampí
článek o „Paragrafu 14. v rakouském parlamentě“
Stručný jeho obsah je tento: Paragraf 14. v ra-
kouské ústavě snižuje význam demokratického
parlamentu a demokratické myšlenky ve státě.
rukou vlády je prostředkem jednak demoralisují-
cím, poněvadž vláda, majíc možnost použíti pa-
ragrafu 14., vynucuje si na parlamentu hrozbou roz-
puštění nebo uzavření jeho povolnost, jednak li-
dového parlamentu nedůstojným a pro měšťanstvo
které je u moci a toto jho se sebe nesetřáslo, za-
hanbujícím. Diety poslanecké jsou vládou způ-
sobem hluboce ostudným uváděny v souvislost
paragrafem 14. I ukládá autor sociálně-demokrati-
ckým poslancům za jednu z nejpřednějších povin-
ností, aby „převzali vedení boje o odstranění této
skvrny na rakouské ústavě.“
Autor má úctu před parlamentem všeobee-
ného práva hlasovacího, ač přece — „bylo by
velikou chybou“, pravi, „kdyby jen to bylo roz-
hodující, aby si naši soudruzi ve svém radikalismu
proti reakcionářským předlohám zákonným uklá-
dali meze a ohledem na to, že vláda mohla by
poslance poslati domů a paragrnfem 14. prosadit
to, co jí Hidový parlament odepřel.
Lindner
Štyrský Hradec
17
article
Úvaze Lindnerově věnoval redaktor „Kampíu“
Otto Bauer, zvláštní úvahu, nadepsanou: „Para-
graf čtrnáctý a obstrukce“, v níž konec konců do-
spívá k závěru, že „podstata ústavy nespočívá
papírových paragrafech a že tyto paragrafy nejsou
ničím jiným leč prostě výrazem poměrusi
a moci tříd společenských. Jakmile to uznáme.
zbavíme se i chyby, abychom považovali za pouhý
úkol parlamentární taktiky to, co může být jen
produktem historického vývoje.“ Tedy: para-
frai 14. v rakouské ústavě a v parla-
mentě je produktem historického vý-
voje. K této výsledníci dospěl OHto Baue r na
základě těchto úvah:
O paragrafu 14. smýšlí se v kruzích liberálních
i socialistických stejně. Kritika § 14. se strany so-
ciálně-demokratické n ení nová, i všechny stra-
ny měšťanské potíraly § 14. a přece trvá do dnes
Lindnerův
Kampí
Bauer
18
article
Odkud prýští tato životní schopnost tohoto po-
věstného paragrafu? Nejprve je živena tím, že je
prostředkem moci koruny proti par-
lamentu. A s korunou v této věci jde: vojsko.
byrokracie, šlechta a velkokapitál. Co úsilí bude
ještě stát, než parlament a panská sněmovna dvou-
třetinovou většinou schválí návrh na zrušení § 14.
a než císař tento zákon sankcionuje! Myšlenku, že
by massy lidové vybojovaly zrušení § 14. auton
popírá: jednak dokazuje na konkretních případech
použití § 14. vládou Bienerthovou, že voliči zůstal
vůči těmto zjevům bezúčastnými, a za druhé praví.
že existence § 14. není příčinou, nýbri
účinkem choroby našeho ústavníh
života, a rozvádí toto tvrzení takto: „Použiti
§ 14. vládou nikdy se nestalo proti většině sně-
movní, nýbrž proti obstruující menši ně
(jednou německé, po druhé české, po třetí jiho-
slovanské). Porušení ústavy § 14. je obranou prot
porušení ústavy obstrukef. A když vláda „na
základě § 14.“ uskutečňuje to, co by většina byla
usnesla, kdyby jí menšína nebyla v tom bránila
není § 14už prostředkem moci koruny proti par-
lamentu, nýbrž prostředkem moci větši
ny, aby prosadila svoje přirozené právo proti ná
zilnické menšině. Toto nouzové právo vět-
šiny nemůže být zrušeno; ono by existovalo i po-
tom, kdyby § 14. byl ze státních základních zákone
vyškrtnut.
Bienerthův
19
article
To se vidí nyní v Čechách. Tam vlá-
da uvádí v moc práva důležité zákony bez sou-
hlasu sněmu, ačkoli zemská ústava nezná žádného
§ 14. Zemský sněm může jen tenkrát existovati
pokud se menšina podrobuje většl ně
Rebeluje-li menšina, znemožňuje-li po léta ob-
strukcí parlamentní práci, je po existenci sněme
a vláda je potom ovšem osvobozena od kontroly
lidového zastupitelstva. Dělá, co se jí zlíbí. A kde
sa nemůže odvolati na 8 14., odvolává se na „nouzo-
vě právo státu“.
Z uvedeného autor vyvozuje, že prvním
předpokladem pro zružení § 14. je refcr-
ma jednacího řádu poslanecké sněmovny.
která musí vypleniti všechny možnosti obstrukce
Proč se dosud nepodařilo takovou reformu
jednacího řádu provést, má své hluboké pří-
číny, které Otto Bauer opět široce vykládá.
V Německu, Francii a Anglii není obstrukce, tam
se parlamentní menšina podrobí usnesení většiny.
Bauer
Čechy
Německo
Francie
Anglie
poslanecký sněmovna
20
article
protože má naději, že se zítra stane většinou. v
Rakouskuje tomu jinak: zde je každá stra-
na odsouzena, aby zůstala trvale menšinou. Žádná
národnost (Bauer mluví o měšťanských stranách
netvoří sama o sobě většiny v parlamentě. Mě-
šťanstvo každé národnosti se tudíž obává, že by
se mohla utvořiti koalice ostatního měšťanstva pro-
ti němu, že by je vytlačila z moci a jeho zájmy
poškodila. Proto si měšťanstvo všech
o smi národů udržuje možnost u-
hájiti se proti nepřátelské většlně
pomocí obstrukce. Proto náš parlament
nebyl dotud schopný, aby se osvobodil od jednact-
ho řádu, který každé menšině dává možnost, zma-
řiti většině prosazení její vůle. A proto trvá ob-
strukce a proto zůstává nezbytně § 14.
Otto Bauer končí svou pozoruhodnou úvahu
takto: „Je jisto, že demokracie je nemožna, pokud
trvá § 14. Avšak § 14. bude trvat, pokud měšťan-
stvo nebude schopno, aby společně vládlo, pokud
národnostní boj je nutí, opět a opět poděkovati se
ve prospěch byrokracie. Zdali tento problém bude
rozřešen vnitřní přeměnou státu nebo jeho — roz-
kladem — to je velikou otázkou budoucností Ra-
kouska. Tak či onak — § 14. jistě padne, poněvadž
pochod demokracie je nezadržitelný. Padne však
jen v hodině velikého dějinného převratu.“
V úvahách těchto je mnoho pravdy, leč i lec-
která hypothesa. Vadou úvahy Bauerovy je, že
klade jedno měřitko na měšťanstvo všech národů
rakouských, měřítko, které nejlépe se hodí na
Němce, avšak už na příklad na Čechy se ne-
hodí. Celý vývoj našeho národa — historickýi
současný — se děje na podkladě idejí demokrati-
ckých. Rozváděti do široka námitky proti někte-
rým hypothetickým vývodům Bauerovým dnes ne-
chceme vzhledem k časovosti otázek situačně na-
léhavějšcíh.
Bauer
Bauerův
Němec
Čechy
21
article
Z pomezí kladského.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
V Náchodě, 8. srpna 1913.
Sjezd živnostenský na Václavice
svolávají národní sociálové na neděli 7. září a za
referenty ohlašují říšské poslance V. Choce, Sla-
víčka a Exnera a tajemníka svojí národní obee
živnostenské K. Loudu. Na sjezdu má býti mlu-
veno o živnostenských otázkách a potřebách živ-
nostnictva na Náchodsku. Sjezd byl původně určen
na květen — z různých příčin byl však odlože
až na září — a je charakteristické, že národní
sociálové odvažují se svolávati sjezd živnostenský
právě v tom krají, kde živnostnictvo jest jimi nej-
více poškozováno. Národní sociálové právě v do-
bě přítomné, za všeobecné tísně v živnosti tru-
hlářské vehnali v Náchodě do stávk
dělnictvo truhlářské a „České Slovo“ ka-
ždodenně přináší výzvu, aby dělníci u mistrů tru-
hlářských v Náchodě práci nepřijímalo. Proti živ-
nostnictvu založili národní sociálové v Nácho-
dě vlastní svůj konsum, dělnickou pe-
kárnu, zasílatelství tkaleovských
výrobků, vlastní hospodu, v Polici
konsum, v České Skalici konsum, ve
Hronově konsum, v Úpici konsum —
jejich náchodský orgán nestoudně napadá živnost-
níky polické, ač říšský poslanec Exner svým
jménem jako majitel listu kryje těžké poškození
královéhradečké firmy Peřinovy, které národní
sociálové dluhují přes 5000 K — ale přes to přese
vše v neděli 7. září má býti na Václavicích nabí-
zena ruka přátelská našemu živnostnictvu, které-
mu národní sociálové blokují dílny a štvou učně
Doufáme profo, že uvědomělé živnostnictvo z po-
mezí kladského také 7. září řádně národním so-
ciálům odpoví.
V Choc
Sl
Exner
K Louda
Peřinův
Náchod
Václavice
Náchodsko
Nácho
Český Skalica
Hronov
Úpice
22
article
Po nezdaru s městem Jiráskovým, Hrono
vem, obrací se pověstná Trutnovská společnosi
elektrárenská na obce a průmyslové velkozávody
kolem Policie n. M. V prvé řadě má namířeno na
Machov a Žabokrky. V Žabokrkách už to-
várník Posselt zahájil vyjednávání — Němci trut-
novští by však rádi také dostali do rukou druhý
podnik tovární — který je v rukou uvědomělého
Čecha. Továrník Posselt je Němcem a tedy s nim
půjde to lehce — ale proti Trutnovu staví se
rozhodně obec, která i přes chvilkové výhody
hmotné odmítá německé poručnictví, které dnes
tak těžko doléhá na radikální Polici, kde má své
upřímné přátele pan dr. Hajn, kteří ochotně po-
dali ruku Trutnovu. Rovněž i Machov staví se
rozhodně proti Trutnovu.
Důsledky krise v průmyslu textll-
ním těžce doléhají zejména na dělnictvo, které
od nás stěhuje se jinam, ač poměry všude jsou
stejné. Před nedávnem naverbováno bylo mnoho
dělnických rodin do Francie — dnes všecky ty
dělnické rodiny z Francie se vracejí, byvše ochu-
zeny o všecko, co a sebou vezly, protože ve Fran-
cil panují v textilním průmyslu poměry stokrát
horší, než u nás, na Náchodsku. Do Francie ver-
bovalo dělníky ústředí národně-sociální, kterému
jsou dnes postižené rodiny velice vděčny.
Volby do zemského sněmu ještě ne-
jsou vypsány — ale za městskou skupinu náchod-
skou už rojí se kandidátů celá řada. V prvé řad
dělá si naděje říšský poslanec Exner, který svo-
lává důvěrné schůzky a slibuje hory doly. Posl
Exner neosvědčil se jako říšský poslanec, z jeho
zvolení mají jen určitý prospěch národní sociálov
— ztratil půdu v Jaroměři, kde exponoval se př
volbách do nemocenské pokladny — jako poslane
zemský teprv byl by neštěstím. Druhým slavným
kandidátem bude p. dr. Hajn.
Jiráskův
Hrono
Posselt
Němec
Čecho
doktor
Hajn
Exner
Posl Exner
Machov
Žabokrky
Trutnov
Francie
Náchodsko
Jaroměř
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německý »Volksrat« střediskema
osou německé politiky v Čechách? K hla-
sům, ostře vyznivajícím proti provolání bý-
valých německých zemských poslanců a proti
zřízení stálého sboru důvěrníků, druží se ne-
obvykle prudký článek teplické »Deutsche
Zeitung«. List praví, že zkušenosti posled-
ních let vyvolaly nutnost, aby se s vedením
Německonárodního svazu ve Vidni mluvilo
nemilosrdně a hned té nutnosti používá.
Píše, že »německým poslancům ne-
lze svěřiti rozhodování o poli-
ťické taktice. Jednomyslnost »Deutsch-
böhmen« rozšiřuje se na odsouze ni
dosavadní jejich taktiky. Lid ně-
mecký, dohnán k nejkrajnějšímu, má nyní
důležitější věci na práci, než
aby se zabýval svými poslanei
na říšské radě. Pokud mají mandáty,
musejí platit za vykonavatele lidu,
ne za jeho vůdce. Situace, kferá jest
i jejich dílem, učinila německý »Volks-
rat« nezbytným střediskem, osou
nacionální politiky pro všechny,
kteří se nezříkají samosprávy »Deutsch-
běhmen« a nechtějí vydati budoucnost těžce
ohroženého německého území na pospas.« Na
koneclist, který hlásá, že celý národnostní pro-
blém v Čechách je povahy krise říšské
a žádá, aby byl tudíž výhradně řešen ve
Vídni, praví, že Němci z Čech všechny na-
děje skládají do německých posl an e
Deutsch
Němec
Čechy
Vídeň
Deutsche Zeitung
Německonárodní svaz
24
article
mimočeských a konstatuje, že němečt
poslanci z Čech s radikály v čele »ztratí př
příštích volbách cestu k voličům. Panu Pa-
chrovi je už dnes obtížno — najít »pravée
důvěrníky.« Jsme právem zvědavi, jak s
poměry mezi Němci na konec vyvinou. Zdá
se, že němečtí poslanci sklízejí nyní vítr
bouři . ..
— Případ čístě národně-sociální. V úterý dne
5. srpna přineslo »České Slovo« úvodník »Pivnt
dávka«, který vyvolal zděšení mezi dělni-
ctvem národně-sociálním. »České Slovoe
totiž v polemice proti »Právu Lidu« zaujalo sta-
novisko pivovarů, akciových pivovarů
tedy » kapitalismu«, proti němuž jindy útočía
štve, když jde mu o přízeň dělnictva, a napsalo
zejména:
»Je hospodářsky a sociálně nesmyslno tvrdit,
že pivovary mohou jednoduše dávku zaplatit
ač zdražily během posledních 30 let pivo o tři
koruny. Tak na př. stouply náklady výrobnív
roce 1911—12 proti roku 1902—1903 při uhl
téměř o 33 procent, při mzdách o 75 procent.
úroková míra stoupla z 5 proc. na sedm a půl
proc., což při velikém nutném úvěru dělá ročn
značné sumy. A to neuvádíme všechno. Jest
ostatně možno každému detailně poznat bi-
lance : kciových pivovarů, aby se po-
znalo, kolik mají na hektolitru piva čistého vý-
dělku. Fakt je, že kdyby měly pivovary platit
dávku celou ze svého, musily by přesta
vařit. Je nesporno, že pivovary utrpí
dávkou, poněvadž se zmenší jejich odbyt. že
tíseň pivovarská by dolehla i na dělni-
ctvo pivovarské, jakož i na zemědělstvo, jest
zřejmo. Dávku budou i nyní platit hostinští,
kteří již na konto pivní dávky zdražili pivo
2 hal. Dávka byla tehdy 1 K 70 hal., tedy 1-7
hal. na litr. Nyní zvyšuje se na 4 K, tak že na
úhradu dávky by i hostinským stačilo 2 hal.
zdražení. Jak a proč považují hostinští za nutne
zdražit více, vysvětlí snad anketa o tomto před-
mětu svolaná.«
Němec
Čechy
25
article
Jak zřejmo z posledních vět citovanéh
článku, vyzněla úvaha »Českého Slova« i proti
hostinským, za jejichž zvláštního ochránces
národní sociálové rovněž vydávají. Jak jsme však
již sdělili, článek »Českého Slova« ze dne 5. srpna
způsobil hotovou bouři v národně-sociálním
dělnictvu, redakce »Čes. Slova« byla po jeho uve-
řejnění křižována, až konečně se celou záležitostí
musil zabývati Ústřední výkonný výbor
české strany národně-sociálni, kter
ve včerejším večerníku redakci »Českého
Slova« desanoval tímto prohlášení m:
»Ústřední výkonný výbor české strany ná-
rodně-sociální k četným dotazům svých stou-
penců prohlašuje, že se článkem, otištč-
ným v »Českém Slově«ze dne 5. srpna
pod názvem »Pivní dávka«, se nesto-
tožňuje. Stanovisko výkonného výboru strany
k pivní dávce tlumočeno bylo veřejnosti p ro-
hlážením, uveřejněným v »České
Slově« ze dne 6. srpna 1913.«
Tímto prohlášením ze dne 8. srpna zaujal
ústřední výkonný výbor strany národně-sociální
stanovisko proti pivovarům, jež »České
Slovo« dne 5. srpna hájilo proti dělnictvu
a konsumentstvu piva vůbec. Tím však
této komedie plné omylů není ještě akt poslední
Citované prohlášení vůdčí korporace ve straně
národně-sociální odvolává se na prohláše nt
svoje ze dne 6. srpna, v němž je tlumočeno s ta-
novisko výkonného výboru strany národně-
sociální. Toto prohlášení vyznělo jak proti vý-
robcům piva (pivovarům), tak i proti jeho
prodavačům (hostinským) zejména v těchte
větách:
26
article
»Zemská dávka pivní má býti celá přesunuta
na bedra konsumentů, ač snaha ta není nijak
zdůvodněna, protože pivovary i hostinští, přes
to, že dávka od roku 1908 vybírána nebyla,
pivo nezlevnili, ba naopak zdražili. Opětný po-
kus zavedenou pivní dávku vložiti na bedra
konsumentů, je jen výsledkem nesprávné, ne-
zdravé a jednostranné dohody pro-
davačů s výrobci. kteří lákajíce organi-
saci hostinských, vhánějí ji do hospodářského
boje s jich konsumenty. Rozhodautí hostin-
ských po předcházející dohodě s pivovary
o jednostranném přesunutí daně na konsumenty.
aniž by uznáno bylo za vhodno jednati s orga-
nisacemi konsumentů, je akt libovůle orga-
nisace, která bez ohledu na hospodářskou
škodu druhých hledí uplatniti jedině své vlastní
stanovisko.
Ukazujeme obšírněji na tento případ, poně-
vadž je to případ čistě národně- so-
ciální. Národně-sociální strana se prohlašuje za
stranu dělnickou, organisuje však živnost-
níky a, když potřeba velí, dovede hájit
i jindy proklínaný »kapitalismus«; strana národně-
sociální organisuje živnostnictvo, ve svých
orgánech však dává podněty ke stávkám
v dílnách živnostníků a průmyslníků; strana ná-
rodně-sociální má pro všechny stavy společenské
recept na získání blahobytu, ale, jak tento případ
dokazuje, toči se ke všem stavům po větru-
jak právě vítr věje. Ponecháváme posouditi děl-
nictvu, živnostnictvu a v tomto případě zejména
hostinstvu a pivovarnictvu českému.
jak možno spoléhati na stranu národně-sociální.
která si sedá na tolik židlí ...
27
article
— Československé porady, které jsou letos po
řádány ve dnech 11. a 12. srpna v Luhačovicích.
budou opětně věnovány v první řadě věcem škol-
ským a národohospodářským. O otázce školské
pojednáno bude v první den porad po referátu
zem, inspektora L. Weignera o školství odborném
a to osobami povolanými a dokonalými znalci po-
měrů, takže lze se nadíti, že porady budou ná-
pomocny řešení otázky organisování slovenských
snah školských cestou svépomoci. Vedle otázky
školské bude probírána úprava obchodních potřeb
Slovenska, ve kteréž věci slibují jména řed. R. Pi-
láta a Fedora Houdka, že dosaženo bude
konkretních závěrů. Veřejná schůze bude se pak
konati v úterý dopol. v divadelním sále lázeňském.
Vzhledem ku přiostřeným poměrům v Uhrách bylo
upuštěno pro letošní rok od veřejné přednášky
slovenské a získán byl pro referát „O hospodář-
ských vztazích československých“ JUDr. Jaroslav
Preiss, jenž ve své přednášce podá bohatý
obraz možností hospodářských styků mezi Čechy
a Slováky. Vedle úkolů informačních poskytují po-
rady i vhodnou příležitost k osobnímu seznámení
a navázání přátelství pracovníků českosloven-
ských. Význam porad jest také již všeobecně u-
znáván, o čemž svědčí veliký počet přihlášek pro
rok Jetošní. Ukoučeny budou vhodně zájezdem
účastníků do Uh. Hradiště a na uměleckou výsla-
vu do Hodonína.
— Poradní sbor českých okresá konal společ-
ně se svým právním odborem dne 7. srpna schůzi,
která výhradně věnována byla posledním událo-
stem, jež vyvrcholily v suspensi zem-
ské ústavy. Předsedal jí starosta Cyrill Pa-
poušek a byli přítomni pp. V. Ax a m i t, ředíta
L Weigner
Houdek
JUDr
Preiss
Slovák
Luhačovice
Slovensko
Uhry
Čechy
Hodonín
Cyrill pa