ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4c905a60-8f4f-11dd-bc94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 69, place 50, org 6, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
9. srpna 1913. Číslo 217.
4 article
vedlivější, než liberální iredentisté, úhlavní nepřátelé Slovinců. Rozdíl hlasů, jež na sebe shromáždili liberální a klerikální kandidáti. byl nepatrný (asi 40 při 2000 voličů), takže volby mohly vypadnouti ve prospěch kleriká- lů, kdyby Slovinci ve vlašských městech byl lépe zorganisováni. Zbývající ještě volby v obchodní komoře a velkých statcích nepřinesou nijakého pře- kvapení. Liberální Vlaši obdrží z obchodn komory a velkých statků ještě pět mandátů liberální Slovinci z velkých statků tři mandá- ty, takže ve sněmu bude 11 liberälních aa novoklerikální Slovinci, 9 liberálních a 6 kle ríkálních Vlachů a virilista arcibiskup Sedei
Slovinec Vlach Dei
5 article
Za hranicemi. Historícká pravda o bulharo-srbské válce r. 1913. Po skončení války a uzavření míru ne bude od místa podati přehled válečných udá- lostí dle pravdy. S bulharské strany byly rozšiřovány o vál- ce se Srby mnohé nepravdy. Nemluvíme ko- nečně o falešných zprávách o bulharských ví- tězstvích nad Srby, neboť tím způsobemsi pomáhá každý stát, když jeho armáda má na bojišti nezdary. Účel je tu patrný a historie s takovými zprávami nepočítá. Ale histori- kovi nynější války půjde přede vším o to, aby zjistil, čí vinou vojna začala, nebyvší vypově- zena. Sám Daněv, jenž v té době byl před- sedou bulharského ministerstva, slavně do světa rozhlásil, že vojnu začali Srbové a Bul- harům ji vnutili. Srbové hned prvý den tvrdíli opak a odevzdali historii úklad, už dostatečně známý, jak bulharští důstojníci na řece Zletově pozvali k sobě srbské, pohostili je, pobratřili se s nimi, ubezpečili je, že války nebude a že bulharská vláda nárokům srbským vyhoví, po- tom pak je vyprovodili, a když myslili, že Srbové spí, přepadli je. A Danev ještě téhož večera dal telegrafovati do světa, že Srbové přepadli Bulhary. Toto tvrzení bylo s bulhar- ské strany opakováno. Je tedy nutno vyšetřiti. kdo mluví pravdu.
Srba Danev Bulhar
6 article
Ten úkol vzal na sebe Rus, který o tom píše do „Nového Vremene“. Ze stati jeho vy- bereme nejdůležitější momenty, které jsou zji- štěním historické pravdy. Obě armády nastoupily proti sobě ve dnech 23.—28. června, a jejich přední stráže stály proti sobě. Bulhaři byli připravenější, ne- boť všichni jejich velitelé byli už na místě. Za- tím velitel I. srbské armády, králevič Alex- andr, vyjel teprve 30. června k své armádě na Ovčí pole, kdy už kypěl boj na frontě. A Černohorci pod serdarem Jankem Vukotičem přibyli na bojiště teprve 1. července. V té době, kdy bulharská vláda protahuje poslání delegátů do Petrohradu a ruský ca navrhuje demobilisaci, bulharský vrchní ve- litel 29. června dává rozkaz k útoku. Rozkaz tento byl ustanoven zpředu a přesně vyplněn Iniciativa války přináleží tedy Bulharům. Bulharský plán byl: neočekávaným pře- padem Srby zahnati od řeky Zletova do Sko- plje a přerušiti železničné spojení mezi Srby a Řeky a vrhnouti komity na pravý břeh Var- daru, aby tam pozdvihli povstání. Bulharská vláda doufala, že po rychlém obsazení Sko- plje a Velesu bude moci znova začíti diploma- tické vyjednávání a rozřešiti makedonskou otázku podle svého přání.
Bulhar Alex Vukotič Srba Řek Rus Nový Vremen Petrohrad Zletov Sko Veles
7 article
Důkazem toho je, že Bulhaři a Srbové bili se prvé dva dni na srbském břehu Zle- tova; kdyby Srbové byli přepadli Bulhary, byly by prvé bitvy na bulharském břehu jmenované řeky. Potvrzeno to výpovědmi bulharských zajatců i písemnými dokumenty, které padly Srbům do rukou. Náhlé přepadení bylo z počátku koruno- váno úspěchem, ačkoli některé části bulhar- ské už v prvé noci byly velmi stísněny. Srbové již k večeru prvého dne začali svou mohutnou dělostřelbou způsobovati Bulharům kruté ztráty. A za dva dni už přešli v energiekou offensivu, zatlačujíce Bulhary, zajímajíce jim celé vojskové části a zabírajíce děla. Osm dní trvala bitva na Ovčím poli a Srbové napořád měli úspěch. Bulhaři byli zahnání za řeky Zle- tu, Bregalnicu a Krivolakovicu a ustoupili ke Kočanům a dále k Carovu Selu, ztrativše přes 20.000 mužů ubitých, raněných a zajatých. Největší nezdar postihl armádu gen. Ku- tinčeva. Pátá divise dne 5. července opanovala Kňaževac, nepěkně tu hospodařila, zajala po- sádku (setninu pěchoty), vzala 6 starých pušek ustoupila zpět, zbita posilou z Niše a timockým srbským plukem z II. armády gen. Stepanoviče Z armády gen. Kutinčeva měla největší ztráty 9. divise: šest tisíc padlých, a druhá brigáda této armády vzdala se bez boje rumunské jízdě. Jedna brigáda postupovala útočně n město Leskovac údolím řeky Vlasiny proti malému srbskému oddílu, ale dlouho se na srbské půdě nezdržela a vrátila se nazpět.
Bulhar Srba Kočan Stepanovič Kutinčev Bregalnica Carův Selo Niš Leskovac
8 article
Nejhůře se dařilo hrdinovi drinopolskému gen. Ivanovu. Ten svých 40—50.000 mužů roz- táhl na frontě sto kilometrů. Linie jeho byla tenká jako pavučína a Řekové mohli ho bít. kde se jim líbilo. Řekové silně zveličují i sílu armády gen. Ivanova, i svá vítězství nad ní. Bulhaři byli všude nuceni ustoupit na své staré území a třeba tvrdili, že ještě nejsou zni- čeni, nemohou zapříti, že vojsko jejich už může nepřítele pouze zdržovati, ale není s to, aby se mu postavilo. Hlavní příčina bulharských porážek jest že válkuchtělikrálavláda a nikol národ a armáda. I důstojníci pro- hlašovali, že válka se Srby pro Bi- tolii je nespravedlivá. Ztrativ morál- ný impuls, bulharský vojín byl vysílen osml- denním bojem a hladověním. Chleba dostával poloviční porce a důstojníci tři měsíce nedo- stali gáží. Druhou příčinou bulharských porá- žek je špatná organisace a řízení vojsk. Talent generalissíma Savova je nepatrný a teprve pod silným mikroskopem zdá se velikým. Savov byl sesazen po porážce na Ovčím poli, ale ne pro tu porážku, nýbrž že prý si bez vědomí vlády dovolil odrážeti srbský útok. Jedva sesázen, byl rehabilitován. Vláda pří tom- to manevru zapomněla na toto: ministr vo- jenství zen. Kovačev byl na bojišti podřízen generalissimu Savovu; ale gen. Kovačev jakož- to člen vlády musel znáti její disposice, a když je znal podřízený vojevůdce, musel je znát generalissimus. Následovně přepadení na Zlete mohlo se udáti jen na rozkaz vlády. Ještě jeden nepřítel srbského vojska pře- možen.
Ivanov Řek Bulhar Srba Chlebo Savův Savov Kovačev
9 article
Nakažlivým nemocem nejlépe vzdoruje, kdo se jich nebojí. Švojí nebojácností srbské vojsko zví- tězilo i nad tak krutým nepřítelem, jako je cho- lera, o čemž vypravuje Jaša Tomič: Přepad srbslého vojska bulharským 30. června udál se na celé linii a při své zákeřnosti byl tak strašný, že by jej sotva bylo vydrželo jiné vojsko. A hned za to přepadí srbské vojsko jiný nepřítel a lítě řádil v jeho řadách. To byla cholera. Cho- lera několik dní srbské vojíny nelítostně kosila ale najednou se Srbové na ni dopálili a pokračo- vali ve válečných operacích, jakoby jí nebylo. Tato individualná energie měla pak za následel urychlení operací a ústup nejen Bulharů, nýbrž i cholery.
Jaša Tomič Srba Bulhar
10 article
Cholera vžycky provází vojny, ale obyčejně přichází teprve po nich. Tentokrát se dostavila hned na počátku války. Přinesli ji s sebou Bulhaři u nichž bylo, jak známo, o vojenské zdravotnictví velmi chatrně postaráno, a sdělili ji Srbům. Když srbští vojáci sbírali na bojiští padlé Bulhary, se- brali i choleru. Balkánšti zajatci zavlekli ji do Bě- Iehradu. Cholerou se nakazili ti srbští vojáci, kteří pili vodu z řek. Nebylo je možno od toho zdržeti. protože horka byla neobyčejná a Srbové museli konati dlouhé a namahavé pochody po skalných horách, kde vody nebylo; když pak uviděli vodu, vrhali se na ni jako šílení a páli. Když jim důstoj- nici hrozili revolverem, vojáci říkali: „Ubij mne. gospodinel Lépe, když mne ubiješ, než abych pošei žízní!“ A druzí sborem: „Ubtj i mnel I mnel“ To byly pravé Tantalovy muky, jež trápily všechno vojsko. Naposled pili i důstojníci, a nepili jen ti. kdo vůbec na žádnou vodu nepřišli. Tři vojáci, pijíce z nějakého močálu, vypili píjavky, jež se jim zakously do jícna. Serdar Janko Vukotič vypravo- val, že mu 140 Černohorců onemocnělo, když se napili ze studny. Voda byla lékaři zkoumána a zjištěno, že Bulhaři do té studny hodili mrtvolu svého vojfna, na choleru zemřelého. Bulhaři tisíce mrtvol naházeli do řek Bregalnice a Vardaru, snad proto, aby zakryli velikost svých ztrát.
Bulhar Srba Tantalův Janko Vukotič Bregalnica Vardar Černohorec
11 article
Cholera, jako se náhle v srbském vojsku ob- jevila, opět náhle zmizela. Zásluhu o to mají jak srbští lékaři, kteří učinili všechna opatření proti choleře, tak vzdor srbských vojínů, cholery se ne- lekajících, ale při tom tak rozumných, že se brzy podrobili zdravotním předpisům. Z počátku jich denně umíralo sto, nyní sotva několik. Cholera v srbském vojště pozbyla již povahy nákazy Mezi Velesem a Štípem bylo jednoho dne a 1000 onemocnělých vojínů. Lékaři nestačili je pro- hlédnout a neřku-li léčit, ale mnoho případů zajisté padá na účet dysenterie. Čtyři důstojníci, zachvá- cení cholerou, sami se léčili tak, že si nazí lehli na slunce, jež v nich zahubílo cholerové bacily. Všichni čtyři se pozdravili. Much masařek bylo na bojištích tolik, že je bylo možno na lopaty nabírat. Ony roznášely vše- likou nákazu. Když se srbský štáb přemístil do Štípu, bylo tam všecko nakaženo, postele, seno, sláma. Ale všechna hrůza válečných nemocí trvala jen dva, tři dni. Spojené energii lékařů i vojínů podařilo se je zdolati, ale lékaři přece počet těch kteří padli za oběť choleře, páčí na 1400.
Veles Štípa
12 article
Odboj Ulstru.
13 article
Vůdce irských unionistů sir Edvard Car- son zakončil svou třínedělní cestu, věnovanou agitaci pro odpor Ulstru proti home rule, ve středu velkým meetingem v Omaghu. Při pří- jezdu z Enniskillenu byl doprovoděn tlupou jezdců do County Clubu, kdež mu byla podána adresa. Ve svém proslovu pravil: Co učiníme v boji proti home rule, uči- níme veřejně. Nebojím se žádného konfliktu vládou. Přeji si jen, aby král navštívil tente kraj, a jsem přesvědčen, že by zde spatřil ta- kové projevy loyality, jako nikde jinde ve svých zemích. Budeme bojovati tento boj, at se proti nám postaví kdokoli, pod starým an- glickým praporem. Když jsem procházel tímto krajem, viděl jsem starý anglický prapor vy- soko vztýčený a mužové jsou odhodláni ne- nechati ho nikdy klesnouti. Nejvíce se mi lí- bilo, že jsem viděl také duchovenstvo v řa- dách. Viděl jsem zaměstnavatele i zaměstnané, kapitalisty i dělníky, zapomínající na vše jiné vůči nebezpečí ve věci, zasahující do celého jejich příštího života. Lidé chtějí provésti od- por ať zákonný nebo nezákonný, aby si uhájili základní občanská práva. Dostal jsem mnoho dopisů, nabádajících, abychom se utkali s ny- nější mocí dříve než home rule bude moci býti provedena, ale myslím, že to není vhodný způ- sob. Co učiníme, učiníme veřejně, a zakroči-l vláda proti našim přípravám, nehrozím se žád- né srážky. Hodláme za několik neděl na slav- nostní schůzi naší rady, ve které jsou zastou- peny všechny částí Ulstru, učiniti všechna nut- ná opatření, aby byla utvořena proza tímn vláda v den, kdy tento zákon bude vydán. Vláda Asquithova se vůči tomuto revo- lučnímu hnutí chová zatím zdrželivě, ale v nynějším rozsahu nelze již význam jeho pod- ceňovatí.
Asquithův Enniskillen Count klub Edvard Cara
14 article
Krise v Holandsku a socialisté. Tím, že holandští liberálové odmítli utvo- řiti sami vládu, která by při nynějším čísel- ném poměru parlamentních stran nyla úplně závislou na socialistech, aby se udržela proti pravici, byli socialisté uvedení do velkých roz- paků. Viděli, že vláda čistě hospodářská bez politického programu, která měla býtí dosaze- na, nemohla by provésti všeobecné a rovné hlasovací právo, ani sociální reformy, a proto převládá ve vůdčích kruzích socialistických přesvědčení, že je nutno změniti původní od- mítavé stanovisko vůči účastenství v mini- sterstvu. Na schůzi v Amsterodamě, které se zu- častnili členové výboru socialistické strany. četní poslanci a redaktoři listu „Het Volk bylo usneseno, předložiti mimořádnému sjezdu strany, jenž se bude konati ve Zwálle dnes sobotu a v neděli, dvě resoluce. Resoluce většiny praví, že nejlepším roz- řešením krise by byl kabinet mimoparlament- ní, jehož program by obsahoval všeobecné hlasovací právo a starobní pense, zaručené na útraty státu všem občanům dle systému an- glického. V případě, že by utvoření takového kabinetu bylo nemožno, pokládala by strana nynější situaci za případ nezbytné nutnosti. k níž přihlížel mezinárodní socialistícký sjezd v Paříži, a cítila by se oprávněnou přijmouti ministerské portefeuilles. V resoluci menšiny prohlašuje se přijet ministerských úřadů za nepříznivé pro sociali- stickou prácí, poněvadž by způsobilo na ně- kolik let zastavení boje strany v parlamentě i mimo něl. Menšina soudí, že jakékoli úča- stenství socialistů na měštácké vládě bylo by za nynějších okolností proti zájmům proleta- riátu. Mezi většinou nalézá se vůdce strany de Troelstra, v menšíně pak jsou někteří nově zvolení poslanci, mezi nimi Henri Polak, před seda ligy brusičů diamantů.
Troelstra Polak Holandsko Paříž Heta Volk
15 article
Japonci v Kanadě. Po příkladu Kalifornie počínají se také v Kanadě činit oficiální opatření proti Japon- cům a postup vlády Britské Kolumbie, která odpírá orientálcům koncese ke stavbám, dolo- vání, rybolovu a nabývání půdy, zavdal pod- nět k velkému protestnímu hnutí tamního ja- ponského obyvatelstva. Japonská vláda na stížnosti z Kanady protestovala u britské vlá- dy, která zpravila o protestu premiera Brit- ské Kolumbie sira Richarda Mc Bride, ten však odpověděl, že provincie je odhodlána je- ště zostřiti své vnítřní zákonoděrství proti orientalcům. Vzhledem na pobouření, jaké zavládlov Japonsku již pro kalifornský zákon, zakazu- jící Japoncům nabývati půdy, hrozí tato zá- ležitost státi se pro Velkou Britanii otázkou říšského významu. Paragraf čtrnáctý v ústavě a v parlamentě. Vídeňská revue německých sociálních demo kratů v Rakousku „Kampř ve dvou článcích di skutuje o paragrafu čtrnáctém v rakouské ústavě v parlamentě a o obstrukci. Diskuse je velmi po- učná, poněvadž objímá nejtěžší a nejaktuálnějš problémy rakouské vnitřní politiky po stránce programové i taktické a činí politická přiznání jež jsou tím zajímavější, že pocházejí se strany zásadně oposiční. Podáním stručného obsahu hlav- ních myšlenek, v dískusi ku platnosti přiváděných. chceme oživiti zájem o jednu z nejpalčivějších otá- zek vnitřní politiky, která i vzhledem k nynějším poměrům v Čechách může se státi opět hodně časovou.
Japonec Brita Mc Bride Kanada Kalifornie Kolumbie Japonsko Velká Británie Rakousko Čechy
16 article
August Lindner, soc, demokratický spiso- vatel ve Štyrském Hradci, uveřejnil v „Kampí článek o „Paragrafu 14. v rakouském parlamentě“ Stručný jeho obsah je tento: Paragraf 14. v ra- kouské ústavě snižuje význam demokratického parlamentu a demokratické myšlenky ve státě. rukou vlády je prostředkem jednak demoralisují- cím, poněvadž vláda, majíc možnost použíti pa- ragrafu 14., vynucuje si na parlamentu hrozbou roz- puštění nebo uzavření jeho povolnost, jednak li- dového parlamentu nedůstojným a pro měšťanstvo které je u moci a toto jho se sebe nesetřáslo, za- hanbujícím. Diety poslanecké jsou vládou způ- sobem hluboce ostudným uváděny v souvislost paragrafem 14. I ukládá autor sociálně-demokrati- ckým poslancům za jednu z nejpřednějších povin- ností, aby „převzali vedení boje o odstranění této skvrny na rakouské ústavě.“ Autor má úctu před parlamentem všeobee- ného práva hlasovacího, ač přece — „bylo by velikou chybou“, pravi, „kdyby jen to bylo roz- hodující, aby si naši soudruzi ve svém radikalismu proti reakcionářským předlohám zákonným uklá- dali meze a ohledem na to, že vláda mohla by poslance poslati domů a paragrnfem 14. prosadit to, co jí Hidový parlament odepřel.
Lindner Štyrský Hradec
17 article
Úvaze Lindnerově věnoval redaktor „Kampíu“ Otto Bauer, zvláštní úvahu, nadepsanou: „Para- graf čtrnáctý a obstrukce“, v níž konec konců do- spívá k závěru, že „podstata ústavy nespočívá papírových paragrafech a že tyto paragrafy nejsou ničím jiným leč prostě výrazem poměrusi a moci tříd společenských. Jakmile to uznáme. zbavíme se i chyby, abychom považovali za pouhý úkol parlamentární taktiky to, co může být jen produktem historického vývoje.“ Tedy: para- frai 14. v rakouské ústavě a v parla- mentě je produktem historického vý- voje. K této výsledníci dospěl OHto Baue r na základě těchto úvah: O paragrafu 14. smýšlí se v kruzích liberálních i socialistických stejně. Kritika § 14. se strany so- ciálně-demokratické n ení nová, i všechny stra- ny měšťanské potíraly § 14. a přece trvá do dnes
Lindnerův Kampí Bauer
18 article
Odkud prýští tato životní schopnost tohoto po- věstného paragrafu? Nejprve je živena tím, že je prostředkem moci koruny proti par- lamentu. A s korunou v této věci jde: vojsko. byrokracie, šlechta a velkokapitál. Co úsilí bude ještě stát, než parlament a panská sněmovna dvou- třetinovou většinou schválí návrh na zrušení § 14. a než císař tento zákon sankcionuje! Myšlenku, že by massy lidové vybojovaly zrušení § 14. auton popírá: jednak dokazuje na konkretních případech použití § 14. vládou Bienerthovou, že voliči zůstal vůči těmto zjevům bezúčastnými, a za druhé praví. že existence § 14. není příčinou, nýbri účinkem choroby našeho ústavníh života, a rozvádí toto tvrzení takto: „Použiti § 14. vládou nikdy se nestalo proti většině sně- movní, nýbrž proti obstruující menši ně (jednou německé, po druhé české, po třetí jiho- slovanské). Porušení ústavy § 14. je obranou prot porušení ústavy obstrukef. A když vláda „na základě § 14.“ uskutečňuje to, co by většina byla usnesla, kdyby jí menšína nebyla v tom bránila není § 14už prostředkem moci koruny proti par- lamentu, nýbrž prostředkem moci větši ny, aby prosadila svoje přirozené právo proti ná zilnické menšině. Toto nouzové právo vět- šiny nemůže být zrušeno; ono by existovalo i po- tom, kdyby § 14. byl ze státních základních zákone vyškrtnut.
Bienerthův
19 article
To se vidí nyní v Čechách. Tam vlá- da uvádí v moc práva důležité zákony bez sou- hlasu sněmu, ačkoli zemská ústava nezná žádného § 14. Zemský sněm může jen tenkrát existovati pokud se menšina podrobuje většl ně Rebeluje-li menšina, znemožňuje-li po léta ob- strukcí parlamentní práci, je po existenci sněme a vláda je potom ovšem osvobozena od kontroly lidového zastupitelstva. Dělá, co se jí zlíbí. A kde sa nemůže odvolati na 8 14., odvolává se na „nouzo- vě právo státu“. Z uvedeného autor vyvozuje, že prvním předpokladem pro zružení § 14. je refcr- ma jednacího řádu poslanecké sněmovny. která musí vypleniti všechny možnosti obstrukce Proč se dosud nepodařilo takovou reformu jednacího řádu provést, má své hluboké pří- číny, které Otto Bauer opět široce vykládá. V Německu, Francii a Anglii není obstrukce, tam se parlamentní menšina podrobí usnesení většiny.
Bauer Čechy Německo Francie Anglie poslanecký sněmovna
20 article
protože má naději, že se zítra stane většinou. v Rakouskuje tomu jinak: zde je každá stra- na odsouzena, aby zůstala trvale menšinou. Žádná národnost (Bauer mluví o měšťanských stranách netvoří sama o sobě většiny v parlamentě. Mě- šťanstvo každé národnosti se tudíž obává, že by se mohla utvořiti koalice ostatního měšťanstva pro- ti němu, že by je vytlačila z moci a jeho zájmy poškodila. Proto si měšťanstvo všech o smi národů udržuje možnost u- hájiti se proti nepřátelské většlně pomocí obstrukce. Proto náš parlament nebyl dotud schopný, aby se osvobodil od jednact- ho řádu, který každé menšině dává možnost, zma- řiti většině prosazení její vůle. A proto trvá ob- strukce a proto zůstává nezbytně § 14. Otto Bauer končí svou pozoruhodnou úvahu takto: „Je jisto, že demokracie je nemožna, pokud trvá § 14. Avšak § 14. bude trvat, pokud měšťan- stvo nebude schopno, aby společně vládlo, pokud národnostní boj je nutí, opět a opět poděkovati se ve prospěch byrokracie. Zdali tento problém bude rozřešen vnitřní přeměnou státu nebo jeho — roz- kladem — to je velikou otázkou budoucností Ra- kouska. Tak či onak — § 14. jistě padne, poněvadž pochod demokracie je nezadržitelný. Padne však jen v hodině velikého dějinného převratu.“ V úvahách těchto je mnoho pravdy, leč i lec- která hypothesa. Vadou úvahy Bauerovy je, že klade jedno měřitko na měšťanstvo všech národů rakouských, měřítko, které nejlépe se hodí na Němce, avšak už na příklad na Čechy se ne- hodí. Celý vývoj našeho národa — historickýi současný — se děje na podkladě idejí demokrati- ckých. Rozváděti do široka námitky proti někte- rým hypothetickým vývodům Bauerovým dnes ne- chceme vzhledem k časovosti otázek situačně na- léhavějšcíh.
Bauer Bauerův Němec Čechy
21 article
Z pomezí kladského. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) V Náchodě, 8. srpna 1913. Sjezd živnostenský na Václavice svolávají národní sociálové na neděli 7. září a za referenty ohlašují říšské poslance V. Choce, Sla- víčka a Exnera a tajemníka svojí národní obee živnostenské K. Loudu. Na sjezdu má býti mlu- veno o živnostenských otázkách a potřebách živ- nostnictva na Náchodsku. Sjezd byl původně určen na květen — z různých příčin byl však odlože až na září — a je charakteristické, že národní sociálové odvažují se svolávati sjezd živnostenský právě v tom krají, kde živnostnictvo jest jimi nej- více poškozováno. Národní sociálové právě v do- bě přítomné, za všeobecné tísně v živnosti tru- hlářské vehnali v Náchodě do stávk dělnictvo truhlářské a „České Slovo“ ka- ždodenně přináší výzvu, aby dělníci u mistrů tru- hlářských v Náchodě práci nepřijímalo. Proti živ- nostnictvu založili národní sociálové v Nácho- dě vlastní svůj konsum, dělnickou pe- kárnu, zasílatelství tkaleovských výrobků, vlastní hospodu, v Polici konsum, v České Skalici konsum, ve Hronově konsum, v Úpici konsum — jejich náchodský orgán nestoudně napadá živnost- níky polické, ač říšský poslanec Exner svým jménem jako majitel listu kryje těžké poškození královéhradečké firmy Peřinovy, které národní sociálové dluhují přes 5000 K — ale přes to přese vše v neděli 7. září má býti na Václavicích nabí- zena ruka přátelská našemu živnostnictvu, které- mu národní sociálové blokují dílny a štvou učně Doufáme profo, že uvědomělé živnostnictvo z po- mezí kladského také 7. září řádně národním so- ciálům odpoví.
V Choc Sl Exner K Louda Peřinův Náchod Václavice Náchodsko Nácho Český Skalica Hronov Úpice
22 article
Po nezdaru s městem Jiráskovým, Hrono vem, obrací se pověstná Trutnovská společnosi elektrárenská na obce a průmyslové velkozávody kolem Policie n. M. V prvé řadě má namířeno na Machov a Žabokrky. V Žabokrkách už to- várník Posselt zahájil vyjednávání — Němci trut- novští by však rádi také dostali do rukou druhý podnik tovární — který je v rukou uvědomělého Čecha. Továrník Posselt je Němcem a tedy s nim půjde to lehce — ale proti Trutnovu staví se rozhodně obec, která i přes chvilkové výhody hmotné odmítá německé poručnictví, které dnes tak těžko doléhá na radikální Polici, kde má své upřímné přátele pan dr. Hajn, kteří ochotně po- dali ruku Trutnovu. Rovněž i Machov staví se rozhodně proti Trutnovu. Důsledky krise v průmyslu textll- ním těžce doléhají zejména na dělnictvo, které od nás stěhuje se jinam, ač poměry všude jsou stejné. Před nedávnem naverbováno bylo mnoho dělnických rodin do Francie — dnes všecky ty dělnické rodiny z Francie se vracejí, byvše ochu- zeny o všecko, co a sebou vezly, protože ve Fran- cil panují v textilním průmyslu poměry stokrát horší, než u nás, na Náchodsku. Do Francie ver- bovalo dělníky ústředí národně-sociální, kterému jsou dnes postižené rodiny velice vděčny. Volby do zemského sněmu ještě ne- jsou vypsány — ale za městskou skupinu náchod- skou už rojí se kandidátů celá řada. V prvé řad dělá si naděje říšský poslanec Exner, který svo- lává důvěrné schůzky a slibuje hory doly. Posl Exner neosvědčil se jako říšský poslanec, z jeho zvolení mají jen určitý prospěch národní sociálov — ztratil půdu v Jaroměři, kde exponoval se př volbách do nemocenské pokladny — jako poslane zemský teprv byl by neštěstím. Druhým slavným kandidátem bude p. dr. Hajn.
Jiráskův Hrono Posselt Němec Čecho doktor Hajn Exner Posl Exner Machov Žabokrky Trutnov Francie Náchodsko Jaroměř
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německý »Volksrat« střediskema osou německé politiky v Čechách? K hla- sům, ostře vyznivajícím proti provolání bý- valých německých zemských poslanců a proti zřízení stálého sboru důvěrníků, druží se ne- obvykle prudký článek teplické »Deutsche Zeitung«. List praví, že zkušenosti posled- ních let vyvolaly nutnost, aby se s vedením Německonárodního svazu ve Vidni mluvilo nemilosrdně a hned té nutnosti používá. Píše, že »německým poslancům ne- lze svěřiti rozhodování o poli- ťické taktice. Jednomyslnost »Deutsch- böhmen« rozšiřuje se na odsouze ni dosavadní jejich taktiky. Lid ně- mecký, dohnán k nejkrajnějšímu, má nyní důležitější věci na práci, než aby se zabýval svými poslanei na říšské radě. Pokud mají mandáty, musejí platit za vykonavatele lidu, ne za jeho vůdce. Situace, kferá jest i jejich dílem, učinila německý »Volks- rat« nezbytným střediskem, osou nacionální politiky pro všechny, kteří se nezříkají samosprávy »Deutsch- běhmen« a nechtějí vydati budoucnost těžce ohroženého německého území na pospas.« Na koneclist, který hlásá, že celý národnostní pro- blém v Čechách je povahy krise říšské a žádá, aby byl tudíž výhradně řešen ve Vídni, praví, že Němci z Čech všechny na- děje skládají do německých posl an e
Deutsch Němec Čechy Vídeň Deutsche Zeitung Německonárodní svaz
24 article
mimočeských a konstatuje, že němečt poslanci z Čech s radikály v čele »ztratí př příštích volbách cestu k voličům. Panu Pa- chrovi je už dnes obtížno — najít »pravée důvěrníky.« Jsme právem zvědavi, jak s poměry mezi Němci na konec vyvinou. Zdá se, že němečtí poslanci sklízejí nyní vítr bouři . .. — Případ čístě národně-sociální. V úterý dne 5. srpna přineslo »České Slovo« úvodník »Pivnt dávka«, který vyvolal zděšení mezi dělni- ctvem národně-sociálním. »České Slovoe totiž v polemice proti »Právu Lidu« zaujalo sta- novisko pivovarů, akciových pivovarů tedy » kapitalismu«, proti němuž jindy útočía štve, když jde mu o přízeň dělnictva, a napsalo zejména: »Je hospodářsky a sociálně nesmyslno tvrdit, že pivovary mohou jednoduše dávku zaplatit ač zdražily během posledních 30 let pivo o tři koruny. Tak na př. stouply náklady výrobnív roce 1911—12 proti roku 1902—1903 při uhl téměř o 33 procent, při mzdách o 75 procent. úroková míra stoupla z 5 proc. na sedm a půl proc., což při velikém nutném úvěru dělá ročn značné sumy. A to neuvádíme všechno. Jest ostatně možno každému detailně poznat bi- lance : kciových pivovarů, aby se po- znalo, kolik mají na hektolitru piva čistého vý- dělku. Fakt je, že kdyby měly pivovary platit dávku celou ze svého, musily by přesta vařit. Je nesporno, že pivovary utrpí dávkou, poněvadž se zmenší jejich odbyt. že tíseň pivovarská by dolehla i na dělni- ctvo pivovarské, jakož i na zemědělstvo, jest zřejmo. Dávku budou i nyní platit hostinští, kteří již na konto pivní dávky zdražili pivo 2 hal. Dávka byla tehdy 1 K 70 hal., tedy 1-7 hal. na litr. Nyní zvyšuje se na 4 K, tak že na úhradu dávky by i hostinským stačilo 2 hal. zdražení. Jak a proč považují hostinští za nutne zdražit více, vysvětlí snad anketa o tomto před- mětu svolaná.«
Němec Čechy
25 article
Jak zřejmo z posledních vět citovanéh článku, vyzněla úvaha »Českého Slova« i proti hostinským, za jejichž zvláštního ochránces národní sociálové rovněž vydávají. Jak jsme však již sdělili, článek »Českého Slova« ze dne 5. srpna způsobil hotovou bouři v národně-sociálním dělnictvu, redakce »Čes. Slova« byla po jeho uve- řejnění křižována, až konečně se celou záležitostí musil zabývati Ústřední výkonný výbor české strany národně-sociálni, kter ve včerejším večerníku redakci »Českého Slova« desanoval tímto prohlášení m: »Ústřední výkonný výbor české strany ná- rodně-sociální k četným dotazům svých stou- penců prohlašuje, že se článkem, otištč- ným v »Českém Slově«ze dne 5. srpna pod názvem »Pivní dávka«, se nesto- tožňuje. Stanovisko výkonného výboru strany k pivní dávce tlumočeno bylo veřejnosti p ro- hlážením, uveřejněným v »České Slově« ze dne 6. srpna 1913.« Tímto prohlášením ze dne 8. srpna zaujal ústřední výkonný výbor strany národně-sociální stanovisko proti pivovarům, jež »České Slovo« dne 5. srpna hájilo proti dělnictvu a konsumentstvu piva vůbec. Tím však této komedie plné omylů není ještě akt poslední Citované prohlášení vůdčí korporace ve straně národně-sociální odvolává se na prohláše nt svoje ze dne 6. srpna, v němž je tlumočeno s ta- novisko výkonného výboru strany národně- sociální. Toto prohlášení vyznělo jak proti vý- robcům piva (pivovarům), tak i proti jeho prodavačům (hostinským) zejména v těchte větách:
26 article
»Zemská dávka pivní má býti celá přesunuta na bedra konsumentů, ač snaha ta není nijak zdůvodněna, protože pivovary i hostinští, přes to, že dávka od roku 1908 vybírána nebyla, pivo nezlevnili, ba naopak zdražili. Opětný po- kus zavedenou pivní dávku vložiti na bedra konsumentů, je jen výsledkem nesprávné, ne- zdravé a jednostranné dohody pro- davačů s výrobci. kteří lákajíce organi- saci hostinských, vhánějí ji do hospodářského boje s jich konsumenty. Rozhodautí hostin- ských po předcházející dohodě s pivovary o jednostranném přesunutí daně na konsumenty. aniž by uznáno bylo za vhodno jednati s orga- nisacemi konsumentů, je akt libovůle orga- nisace, která bez ohledu na hospodářskou škodu druhých hledí uplatniti jedině své vlastní stanovisko. Ukazujeme obšírněji na tento případ, poně- vadž je to případ čistě národně- so- ciální. Národně-sociální strana se prohlašuje za stranu dělnickou, organisuje však živnost- níky a, když potřeba velí, dovede hájit i jindy proklínaný »kapitalismus«; strana národně- sociální organisuje živnostnictvo, ve svých orgánech však dává podněty ke stávkám v dílnách živnostníků a průmyslníků; strana ná- rodně-sociální má pro všechny stavy společenské recept na získání blahobytu, ale, jak tento případ dokazuje, toči se ke všem stavům po větru- jak právě vítr věje. Ponecháváme posouditi děl- nictvu, živnostnictvu a v tomto případě zejména hostinstvu a pivovarnictvu českému. jak možno spoléhati na stranu národně-sociální. která si sedá na tolik židlí ...
27 article
— Československé porady, které jsou letos po řádány ve dnech 11. a 12. srpna v Luhačovicích. budou opětně věnovány v první řadě věcem škol- ským a národohospodářským. O otázce školské pojednáno bude v první den porad po referátu zem, inspektora L. Weignera o školství odborném a to osobami povolanými a dokonalými znalci po- měrů, takže lze se nadíti, že porady budou ná- pomocny řešení otázky organisování slovenských snah školských cestou svépomoci. Vedle otázky školské bude probírána úprava obchodních potřeb Slovenska, ve kteréž věci slibují jména řed. R. Pi- láta a Fedora Houdka, že dosaženo bude konkretních závěrů. Veřejná schůze bude se pak konati v úterý dopol. v divadelním sále lázeňském. Vzhledem ku přiostřeným poměrům v Uhrách bylo upuštěno pro letošní rok od veřejné přednášky slovenské a získán byl pro referát „O hospodář- ských vztazích československých“ JUDr. Jaroslav Preiss, jenž ve své přednášce podá bohatý obraz možností hospodářských styků mezi Čechy a Slováky. Vedle úkolů informačních poskytují po- rady i vhodnou příležitost k osobnímu seznámení a navázání přátelství pracovníků českosloven- ských. Význam porad jest také již všeobecně u- znáván, o čemž svědčí veliký počet přihlášek pro rok Jetošní. Ukoučeny budou vhodně zájezdem účastníků do Uh. Hradiště a na uměleckou výsla- vu do Hodonína. — Poradní sbor českých okresá konal společ- ně se svým právním odborem dne 7. srpna schůzi, která výhradně věnována byla posledním událo- stem, jež vyvrcholily v suspensi zem- ské ústavy. Předsedal jí starosta Cyrill Pa- poušek a byli přítomni pp. V. Ax a m i t, ředíta
L Weigner Houdek JUDr Preiss Slovák Luhačovice Slovensko Uhry Čechy Hodonín Cyrill pa