Načítám náhled…
Chunky — 45 celkem
· entity: person 47, place 68, work 17, org 37
1
masthead
25. listopadu 1905.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
3
masthead
k číslu 325.
4
masthead
Strana 9.
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze 24. listopadu. (Němcise hlás
o náhradu.) Orgán německých lidovců, vídeň-
ský »Volks-Ztg.«, zaznamenav jmenování dra.
Fořta odborným přednostou v ministerstvě želez-
nie, poznamenává: »Tento politický ústupek (í
Mladočechům bude se strany německé rozhod-
ným způsobem zodpověděn hned, jak se sejde
říšská rada. Jest prý úmysl zříditi jako vzá-
jemný ústupek Němcům dvě železniční ředitel-
ství v německých Čechách; ale poněvadž i če-
ská oblast bude pak podobným způsobem po-
dělena, nemůže tím býti Němcům vynahraženo
jmenování českého poltika Dra. Fořla odborným
přednostou v železničním ministerstvě, jak se
vláda snad domýšli.« Dr. Fořt tedy už ví, čeko
se má obávati od pánů Derschatly a soudruhů.
Němec
doktor
Fořt
Praha
Čechy
VolkZtg
6
article
V Praze, 24. listopadu. (O d parla-
mentu ku parlamentu.) Posl. dr. Syl-
vester podá prý hned v prvé schůzi posla-
necké sněmovny pilný návrh, aby se zřídila
parlamentní komise, která by s podobnou ko-
misí uherského sněmu vyjednávala o poměrech
rakousko-uherských. Dissidentský »Budap. Tag
balt« nepochybuje, že dr. Sylvester takový ná-
vrh učiní, ale prohlašuje jej už předem z
bezůčelný. Rakouská říšská rada vstupuje
v poslední rok svého života v nynějším složení;
prvé, než se zamýšlený výbor ustaví, bude
rozpuštěna a tím pozbude právomoci i jej
výbor. Ale i kdyby rakouský výbor měl ještě
čas na jednání, nebude míti, s kým by jednal.
Uherská sněmovna sejde se 19. prosince a bude
hned zase odročena, načež v prvé polovině
r. 1906 bude rozpuštěna, takže nebude moci
ani při nejlepší vůli zvoliti výbor, který by vy-
jednával s výborem parlamentu rakouského.A
pak hlavní otázka: Proč mají býti voleny tyto
výbory? Kdykoli Němci v Čechách — piše
dále »Budap. Tagbl.« — odhalují nový památ-
ník císaři Josefu, nebo zasvěcují novou šul-
ferajnskou školu, aneb konečně odevzdávají
veřejnosti novou stříkačku, slavnostní řečník
nikdy neopomine ubezpečiti posluchače, že se
bude neúnavně bojovati dále. Zač, proč.
proti komu, jak dlouho se má bojovati, jest
zbytečno vysvětlovati. Musí se »bojovati dále«,
sic by stříkačka nepůsobila. A právě tak je to
s jednáním od parlamentu k parlamentu. Oč
se má vyjednávat? Pragmatické sankce nikdo
se nedotýká, otázka kvoty, společného rozpočtu
a obchodních smluv s cizími státy je rozhod-
nuta vyrovnáním z r. 1867; zbývá tedy jen
možnost změny dualismu. Ale že právě ně-
mecká lidová strana, která o sobě tvrdí, že
stojí na půdě vyrovnání, dává podnět k volbě
výboru, jest »Bud. Tagbl. « nápadno.
Posl
doktor
Syl
Sylvester takový
Němec
Josef
Praha
Čechy
mecký lidový strana
7
article
Z Pešti, 24. listopadu. (Přivítání zá-
stupce Tahyova.) Dle prostého rozumu
by se zdálo, že zastupovati možno ně-
koho, kdo nastoupil. Ale bar. Fejěrváry
soudí jinak a proto vyzval rábského vrchního
župana hr. Rudolfa Laszberga, aby přijel
do Pešti zastupovat onemocnělého vrch. župana
Tahya, který úřad županský vůbec ještě ani
penastoupil. Hr. Laszberg skutečně přišel dnes
v průvodu četnického důstojníka do stoliční bu-
dovy, aby převzal úřadování. Vrehní tajemnik
Fazekaš ohradil se především proti přichodu
četnického důstojníka a prohlásil, že v jeho
přitomnosti nebude vyjednávati. Hr. Laszber
poslal však pro zámečníka, aby otevřel úřadovnu.
kdežto Fazekaš odešel do schůze 65členného
výboru pro obecné blaho, jež se konala v jiné
síni stoliční budovy. Před budovou rozestavena
čelná policejní stráž s několika důstojníky
Přišel zámečník, ale odepřel otevříti dvěře. Hr.
Laszberg poslal tedy pro vojenského puškařea
ten dvéře otevřel. Když hr. Laszberg chtěl
vstoupiti do županovy úřadovny, setkal se na
chodbě se zástupem osob, jež mu spilaly a také
po něm plivaly. Vrchní župan poslal tedy pro
policii, kterou přivedl sám vrchní hejiman
Rudnay; na jeho rozkaz policie vnikla do slo-
liční budovy. Obecenstvo, shromážděné před
budovou, poházelo policii kamením a vejci
Městský hejtman poručil pak 30 četníkům, aby
vyklidili stoliční budovu.
Laszberg
Tahya
Fazekaš
Laszber
Pešť
Hradec
8
article
Policie s četníky vstoupila mimo jiné i do
síně, kde byl shromážděn 65členný výbor. Když
důstojník, vedoucí policii, vyzval výbor, aby
opustil budovu, všichni přítomní se ohradili
Posl. Pozsgay dal při té příležitosti ránu
jednomu strážníku. Na rozkaz důstojníka byi
hned zatčen a vyveden z bůdovy. Předseda vý
boru pro obecné blaho, bar. Pronay, podal
protest proti vniknutí policie do budovy, jakož
i proti tomu, že policie vypovídá odsud též
jeho, ač je členem sněmovny magnátské. D-
stojník policie omluvil se policejním řádem, dle
něhož pozbývá immunity, kdo klade odpor proti
vyzvání policie. Na to všichni členové 65člen-
ného výboru z budovy vyvedeni. Odešli vesměs
do hotelu »Panonia« na poradu. Prostranství
před stoliční budovou bylo pak jizdní policii
uzavřeno. Teprve nyní hr. Laszberg obešel úřa-
dovny a po poradě s hejtmanem Rudnayem dal
ke všem dveřím a branám stoličné budovy po-
staviti policejní stráž.
Posl
Pozsgay
Rudnay
9
article
Ze Záhřeba, 21. listopadu. (Lidové
schůze a rěcká revoluce.) Tyto dni
konala se v Glině schůze lidu, navšlívená Srby
a Chorvaty, jež svorně odsoudila nynější ne-
snesitelný politický stav v Chorvatsku a Slavoni
a jediné východiště z onoho stavu vidí v prove
dení svobodomyslných oprav, zejmena ve vše-
obecném, rovném a tajném volebním právu, jež
by Chorvatům i Srbům zabezpečilo volné rozho-
dování o všech otázkách, týkajících se jich ná-
rodních zájmů. Schůze vyslovila se současno
pro rěckou resoluci
Také členové Radičovy selské strany vy-
slovují se pro rěekou resoluci. Tak zaslali čle-
nové této strany v Kostajnici na základě jedno-
myslného usnesení Št. Radičovi list, v něm
protestují proti tomu, že Radič chorvatské poli-
tiky, kteří podepsali rěckou resoluci, nazývá
zrádci národa a oznamují svému vůdci, že
všichni také souhlasí s resoluci. Na schůzi,
kterou Štěp. Radič svolal proti rěcké resoluei
do Sisku, přišlo na 300 osob a při hlasování
vyslovili se všichni přítomní pro resoluci až na
čtyři. Schůze skončila voláním »Živila rěcká
resoluce le
Srba
Chorvat
Radičův
Radič
Štěp
Siska
Záhřeb
Glina
Chorvatsko
Kostajnica
10
article
Věstník živnosténský a dělnický.
Věstník živnosténský a dělnický.
Veliké vykořisťování ženského obchodního a pí-
sárenského personálu. Jesl všeobecně známo, že ze
všech tříd pracujícího lidu nejvíce jest vykořisťován
ženský obchodní a písárenský personál jednak tím, že
veliká čásť zaměstnavatelů jej bídně honoruje a aby
dílo bylo dokonáno, vyhledává jej prostřednictvím růz-
ných výdělkářů, kteří za sprostředkování nechají si
platiti veliké odměny. Poměry ty jsou již neudržitelné
v dnešních sociálních bojích a proto Ústřední umí-
stovací odbor Č. O. B. a českých obchodních gremil
v Praze, v Jerusalemské ulici č. 7, vyzývá ještě včas
veškeré p. t. zaměstnavatele, aby postarali se v zájmu
lidskosti a humanity o nápravu. Jest zajisté sprave-
dlivým požadavkem, aby jak mužské tak i ženské
pomocné sily byly za svědomitě vykonané práce také
náležitě honorovány a veškerá uprázdněná místa aby
byla oznamována bezplatným sprostředkovatelnám
práce, zejmena Ústřednímu umísťovacímu odboru
Č. O. B. a českých obchodních gremií v Praze, který
má stále dosti mužského i ženského personálu v zá-
znamu
*Českoslovanská obchodnická beseda pořádá
v neděli 26. lislopadu po 10. hodině dopoledne mimo-
řádnou valnou hromadu v sále vlastního domu s ná-
sledujícím pořadem: 1. Sdílení anketních nároků
2. Projev k zákonodárným sborům v příčině úpravy
doby pracovní a odstranění práce v neděli. 3. Do-
plňovací volby. Nejhojnější účast členstva je žádoucí.
Č . O
Praha
11
article
* Společenstvo bednářů král hlav. města Prahy
a okolí má v neděli dne 26. listopadu o 9. hodiné
dopoledne čtvrtou čtvrtletní schůzi, při níž jednáno
bude o požadavcích přednesených dělnickou hroma
dou za upravení doby pracovní a zvýšení mzdy
V zájmu věci jest třeba, by všichní členové spole-
čenstva bednářů se do uvedené schůze, která se koná
v řemeslnicko-živnostenské besedě na Nábřeží v Praze
určitě dostavili.
* Pořadatelstvo přednáškového kursu pro učně.
tovaryše a mistry na Křivoklátě pořádá v neděli dne
26. listopadu o půl 11. hodině dopoledne v hostinci
pana R. Sýkory na Křivoklátě přednášku »O úpravě
platebních podmínek v malých živnostech,« kterou
prosloví inspektor pan L. Weigner z technologického
musea průmyslového v Praze. Vstup volný.
R Sýkora
L Weigner
Praha
Křivoklát
technologický muzeum průmyslový v Praga
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního. Včerejší bursa měla
opět klidný průběh, poněvadž zahraniční zprávy byly
většinou nepříznivé. Klidnější smýšlení o pšenici je-
vilo se však méně v cenách, jako spíše ve zdrželi-
vosti konsumentů, kteří hradili jen nejnutnější po-
ticbu. Záznamy K 8.90 až 9.35 za 76 až 80 kg těžko
zboží zůstaly nezměněny. Žito není nabízeno nad po-
třebu. Z toho důvodu smýšlení i ceny dodržely. Oje-
diněle bylo za zboží první jakosti povolováno o 5 hal
více. Z Prahy placeno bylo za zboží 72—75 kg K 7.90
až 8.15. Obchod s ječmenem nebyl rozsáhlejší, na-
bídka odpovidala slabé poplávce. Konsumenti jevil
síce poněkud koupěchlivost, poněvadž však vývozc
jsou nečinní, je meziobchod vyčkávavý a činil za pro-
střední druhy nižší podání, jež byla tu a tam i přijata.
Z Prahy plati se K. 8.40 až 9.15. Odbyt ovsa jest
méně uspokojivý. Dovozy na trhy venkovské jsou
velice silné, následkem toho byla i zde silnější
nabidka. Prodej jest poněkud obtížnější. Z Prahy plat
se K 7.85 až 8.05. Smýšlení s kukuřicí jest poněku
klidnější. Zákaz rumunského vývozu neučinil zvlášt-
ního dojmu. Nová uherská kukuřice prodává se za
K 7.45. Pro řepku je dobrá koupěchtivost při pevném
smýšlení. Vikev i ostatní píeniny byly jen skrovně
nabízeny a ceny jsou vysoké. Za směsku platíse
K 9 — až 9.15 z Prahy. S jetelem byly obraty skrovné
při cenách nezměněných.
Dočasně zrnšení vývozních listů obilních v Ně-
mecku. Jak „N. W. Tagbl.“ oznamuje z Berlína, za-
mýšlí německá vláda dnem 1. března 1906 zrušiti na
5 měsíců vydávání dovozních listů obilních, aby takle
zabránila, by bylo možno těžiti z přechodu v novou
celní kampaň resp. z rozdílu mezi novým a starým
clem. Opatření toto mělo by ovšem značný vliv na
ceny obilní v Německu a znemožnilo by vývoz obil
N W Tagbl
Praha
Berlín
Německo
kg
13
article
Úprava posloupnosti dědické při statcích stiední
velikosti. Zemskému sněmu předložena byla osnova
zákona o dědické posloupnosti při statcích střední
velikosti. Otázkou touto obíraly se sněmovní komise
i zemský výbor opětně a nynější předloha, zpraco-
vaná referentem p. drem. Viškovským, jest vý-
sledkem úvah těchto. Hlavní ustanovení praví: § 1.
Rolnickými usedlostmi střední velikosti, na něž se
vztahují tyto předpisy zákonné, jsou rolnické statky
(dvory) s obytným domem, jichž čistý katastrál-
ní výnos obnáší nejméně 200 korun
nejvýš 2000 korun. Za součásíky statku poklá-
dají se veškeré ve vlastnictví jedné osoby se nalé-
zající, pravidelně z téže usedlosti spravovaně nemo-
vitosti ve zmíněných mezích čistého výnosu. § 2. Ke
slaíkům, jež stíženy jsou svěřenským svazkem, dále
pak ke statkům předluženým se zákon tento nevzta-
huje. Za statky předlužené pokládají se takové, na
nichž vězí hypotekární dluhy, dosahující 1/4 ceny stat-
ku, vyšetřeně 35násobným čistým výnosem katastrál-
ním. § 3. Vlastník statku, podrobeného předpisůn
zákona tohoto, není zákonem tímto obmezen, o stat-
ku neb o jednollivých částech jeho pořizovati práv
ními jednáními ani mezi živými, ani pro případ smrti.
Viškovský
14
article
Ustanovení tohoto zákona mají při zákonné posloup
nosti dědické vždycky, při posloupnosti testamentární
neb z dědické smlouvy však tenkráte platnost, když
zůstavitel ustanoví za přejatele statku osobu, ve vše-
obecném zákonníku občanském mezi dědice pojatou.
při čemž není vázán ani pořadem zákonným, ani
pořadem tímto zákonem stanoveným. § 4. Připadne-l
pozůstalé jmění vlastníka statku několika osobám.
tedy statek s příslušenstvím připadnouti může toliko
jedné osobě, přejateli (hlavnímu dědici). Co poklá-
dati sluší za příslušenství statku, ustanovuje obecný
zákon občanský. § 5. Přejatel statku ustanovuje se
dle práva a pořadu zákonné posloupnosti dědieké.
Z několika dle zákonně posloupnosti dědické zároveň
nastupujících dědiců povoláni jsou jednotlivi, pokud
se nedohodnou, ku převzetí statku takto: 1. Z pra-
vidla náleží mužským dědicům přednost před žen-
skými a mezi několika dědici téhož pohlaví staršímu
před mladším, při stejném stáří rozhoduje los. 2. Rod-
né dítky mají vždy přednost před dětmi adoptova-
nými, manželské před nemanželskými. Legitimovano
děti jsou rovny dětem manželským. 3. Není-li tu po-
tomků zůstavilelových, povolán buď za přejatele stat-
ku pozůstalý manžel, pokud manželství jeho se ze-
mřelým manželem nebylo soudně ani rozloučeno
ani rozděleno. 4. Z převzetí statku jsou vyloučeny
osoby: a) v v čas nápadu dědictví soudem za šílené
blbé nebo marnotratníky prohlášené; b) jež pro trvalé
15
article
vady tělesné jsou nezpůsobilými osobně na statku
hospodařiti. Rozhodovati o tom přísluší soudu dle
§ 109. jurisdikční normy, z 1. srpna 1895 č. 111 ř. z
příslušnému; c) které z důležitých důvodů nehodlají
na statku samém osobně hospodařiti; d) jež jsou
v čas nápadu dědictví již vlastníky nějakého slatku
střední velikosti, aneb nějaké ještě větší usedlosti
e) které již jinak výhodněji jsou zaopatřeny. § 6. Př
rozdělení dědictví přidělí se statek přejaleli, jenž sla-
ne se až do nezadlužené ceny statku dlužníkem po-
zůstalosti. § 7. Cena statku stanovena bude dohodnu-
tím účastníků a nemohli-li by se dohodnouti, pěta-
dvacetinásobným obnosem čistého katastrálního vý-
nosu. Každý účastník má však právo žádali, aby cena
slatku vyšetřena byla soudním odhadem. § 8. Při roz-
dělení pozůstalého jmění na místě statku vzata bud
za základ suma přejateli dle § 6. jakožto dluh zapo-
člená. Rozdělení toto stane se mezi spoludědice, po-
čílajíc k nim i přejatele, dle předpisů obecného zá-
kona občanského a řízení ve věcech nesporných, Ale
rozdělení dědictví buď pokaždé soudem vykonáno
neb jemu ke schválení předloženo. § 9. Kdyby strany
nemohly se shodnouti o lhůtě a o částkách, ve kterých
výplaty státi se mají, a jak suma spoludědicům splat-
ná do toho času má býti zúrokována, rozhodne o tom
soud dle slušného uznání. Avšak každou měrou pře-
jateli statku k jeho žádosti k úplnému zapravení této
sumy poskytnula býti musí lhůta tří let ode dne, kte-
tamního.
16
article
rého odevzdání rábude právní moci. S druhé strany
proti vůli oprávněnců ihůta k výplatě nesmí určena
býti nad tento čas. Rovněž buď učiněn pokus o dobro-
volné, dohodnutí, jal by částky, jež jest vyplatiti mezi
tím časem, měly býti zjištěny, Jestliže vlastnictví pře-
jatého statku před uplynutím zmíněné lhůty právním
jednáním mezi živými zcela neb částečně převede
se na někoho třetího, jsou spoludědicové oprávněni
ihned za výplatu žádati, nic nehledíc k času pro to
ustanovenému. § 10. Pakliže přejímatel do 15 let od
převodu statku, nebo je-li nezletilým, do 15 let po
dosažené svéprávnosti, dobrovolně statek v celku
prodá, neb po částech zcela neb po valné části roz-
prodá, takže zbývající pozemky netvoří ani poloviční
část kalastrálního výnosu převzatého statku, jest po-
vinen vyplatiti dodatečně spoludědicům obnos,o
který dosažená cena prodejní přesahuje cenu, za
kterou on statek z pozůstalosti převzal. Pro vymě-
ření náhrady za odprodané části statku budiž cena,
za kterou přejímací části tyto převzal, vypočiena z ce-
ny celkově na základě poměru, který tvoří čistý kala-
strální výnos odprodaných částí statku v poměr
k celkovému čistému katastrálnímu výnosu převza-
tého statku. Od ceny prodejní budiž dle odhadu soud-
ního odečtena cena oněch zlepšení statku, které pře-
jimatel na statku provedl. Nárok žádati takovou ná
hradu mají spoludědici přejímatele a jich dědici a řa
dy jejich potomků. Spoludědicům přísluší a sice v po-
řadu, v jakém jsou dle zákona voláni k nápadnictví.
17
article
a to i ve případě exekuční dražby slalku po dobu
15 let od převodu statku právo předkupní ke slatku
neb jednollivým jeho částem. Ustanovení tohoto para-
grafu nevztahují se na nabytí spoluvlastnického práva
ke stalku manželem, resp. manželkou přejímatele
za to mají však platnost i pro další převod nabytého
práva spoluvlastnického manželem, resp. manželkou
na osoby třetí. § 11. Zůstavitel může přednost pře-
jatelovu obmeziti, zrušiti neb v mezích práva k dílu
povinnému ji rozšířiti. § 12. Právo ku povinnému dílu
neruší se těmito předpisy o rozdělení dědictví. Při vý-
počtu povinného dílu za základ vzala buď cena stalku
dle § 7. tohoto zákona ustanovená. Ale cena tato ne-
smí nikdy býti menší, než jest obnos. dle něhož se
vyměřuje státní poplatek za převod majetku. Za ob-
mezení povinného dílu nepokládá se, jestliže: 1. seud
18
article
podle § 9. ustanoví lhůtu splatnosti; 2. zůstavitel
v platné poslední vůli učiní opalření, jimiž: a) rod-
nému otci neb rodné malce přejatele až do jeho zle-
tilosti propůjčuje se právo statku po smrli zůstavite-
lově užívati a jej spravovati se závazkem, aby, pokud
tote užívání a spravování bude trvati, přejatele
jeho nezletilé spoludědice, tyto až do dospělosti dě-
dického podílu, nebo, jestliže by spoludědic před
touto dospělostí nsbyl zletilosti, až do dosažení zleti-
losti vychovával a v čas potřeby na statku vydržoval
b) dospělost dědického dílu odkládá se až do zleti-
losti spoludědiců s tím závazkem přejatelovým, že
spoludědice až do tohoto času přiměřeně bude vy-
chovávatí a v čas potřeby vydržovati. V obou pří-
padech (a i b) nabytá svéprávnost má týž účinek, jako
dosažená fysická zletilost. Rovněž v obou případno-
stech, jestliže by spoludědic dal se na takové po-
volání, s jehož přípravou nebo vykonáváním spojiti
se nedá naturální zaopatření na statku, nastoupí na
místo závazku k naturálnímu zaopatření závazek
vypláceti smluvené nebo soudem ustanovené úroky.
19
article
§ 13. Ke slatku, jenž je vlastnictvím několika osob,
ustanovení tohoto zákona se nevztahují. Z toho vy-
ňaty jsou však statky, jež jsou ve spoluvlastnictví
manželů. V této případnosti jest manžel na živu zů-
stalý, pokud se tomu nepříčí poslední pořízení zůsla-
vitelovo neb smlouvy, oprávněn, převziti uprázdně-
nou polovici slatku.
Opětné stížení vyztěhovaleelví do Spojených stá-
tů zeveronmerických. Jak se z Nov. Yorku oznamuje,
nařídil obchodní tajemníkMetcalí přistěhovaleckým
komisařům, aby devolili přistáti dětem do 14 let, které
přicházejí lez rodičů do Ameriky, pouze při Hlzen
odvolacím. Dětem těmto bude především zakázá no
vystoupiti, mohou však se odvolati proti nařízení
tomuto k obchodnímu sekretariátu ve Washingtonu,
který po vyšetření případu rozhodne. Účelem tohote
nařízení jest znemožňovati přistěhovalectví italských
dětí, které užívaly tak zv. soustavy padronů, způsobí
sle hojně nepříjentnosti v případech, kdy děti jedou
dodalečně za svými rodiči do nově vlasli.
Přorušení vývezu dobylka ze Srbska. Srhské mi-
nisterstvo zaslavito ný patnáci dnů vývoz dobytka z
Srbska Slalo se tak na přání obchodních kruhů. Ná-
sledkem toho usnadněn vývoz švestek a bude možno
obchodníkům dostáti veškerým dodacím závazkům.
York
Amerika
Washington
Srbsko
20
article
Skunina českých obchodních zástupců v Praze
koná uslavující valnou hromadu dne 26. listopadu
.r. o 9. hodině ranní ve velkém sále „u Sedlerů“
na Karlově náměstí.
Další daně v Německu. Uvedli jsme nedávno dů
vody, proč Německo nuceno ohlížeti se po nových
státních zdrojích příjmových a dotkli se projektů zvý-
šiti daň pivní i labákovou. „Nordd. Allg. Ztg.“ při-
náší nyní další sdělení o projektované reformě říš-
ských financí. Především jedná se o rozšíření zásady
státního zdanění dopravy kolkovací povinnost doprav-
ních dokladů rozšiřuje se i na dopravu říční s vý-
hodami pro krátkou dopravu pobřežní a pro malo-
obchod. Výnos těchlo daní odhaduje se na 41 mil. mk
Dále mají býti zdaněny jízdní osobní lístky
lopravy železniční a peroplavební. Lístky námořní
lopravy z ohledu na cizí poulěž zdaněny nebudou
Výnos daně z jízdních lístků odhaduje se na 12 mill
mk. Další daní jest daň z luxusních automo-
bilů, jejíž výnos bude činili asi 31/2 mill, mk. Vý-
noa 16 mill. mk, ročně čeká se z daně kolkovn
na kyilance. Kvilance na obnos vyšší 20 mk
hudou podléhati 10 fen, kolku. Nezdaněny budou na-
lále kvitance na mzdu, na pense vdovské a sirotčí
lakož i starobní renty. Ostatek finanční potřeby stáln
má býti opaiřen říšskou dědickou daní: vý-
nos její odhaduje se 40—50 mill. mk
Praha
Karlov náměstí
Německo
Vý
21
article
Naprostý nedostatek vagoná. Siluace dopravní
stává se přes odstranění trpného odporu zřízenců
stále horší. Nyní zase trpným odporem drah, které
mají naprostý nedostatek vagonů a neučinily naprosto
zádná opatření, aby byly připraveny pro patrné vyšší
potřeby dopravní. Z Ústí n. Lab. se oznamuje: Dnes
panuje naprostý nedostatek vozů na státních drahách
Nedostatku nelze ani poněkud odpomoci užitím ji-
ných vozů, takže jsou nuceny doly nepracovati. Ně-
které doly nemohly vůbec ani těžení zahájiti. S átní
dráhy nečiní vůbec ničeho, aby čelily
této hrozné situaci. Tomu se říká u nás —
podpora průmyslu.
Různé zprávy. Filiálka rakouského úvěrního
ústavu v Brně dostala svolení ke zřízení akciové
společnosti pod firmou „Papírnická akciov
společnost v Olšanech“. Jde, jak známo,
o sanaci papírny této. — Jak „Köln. Ztg.“ oznamuje,
obnovila státní pruská správa železničn
úmluvy s rýnsko-westfálským syndikátem (od 1. dub-
na 1906 do 1. dubna 1908) o dodávkách uhlí pro vy-
tápění lokomotiv. Ceny jsou o 60 fen. vyšší dosa-
vadních. Také za brikety povolena cena o 25 fon
vyšší. Ročně potřebují státní dráhy pruské 3 mill.a
uhlí pro lokomotivy. — Z amerického trhu
železářského oznamuje Iron Age: Ve všech
oborech železářského průmyslu docházejí stále značné
objednávky Požadavky na trh činěně jsou obzvláště
veliké, ceny všemožně se drží na dnešní úrovni. Oce-
lářský trust zvýšil ceny plechů o 10 ct. Továrny drátu
udržují dosavadní ceny, platí se však začasté prémie
Zvláště živá je poptávka kanadská. V posledním tém-
dni prodáno 65.000 t. kolejnic.
Köln
Ústí
Oka
úvěrní ústav v Brno
v Olšany
Iron Age
22
article
Zvýšení úrokové míry salinek. Dle vyhlášky mini-
sterstva financí zvyšuje se úroková míra salinek o
25. t. m. o 1/2%. Dle toho budou vydávány od tohoto
dne dílčí hypotekární poukázky 4% se splatností d
6 měsíců, a 312 % se splatností do 3 měsíců. Dosa-
vadní úroková míra platila od 25. ledna 1902. Oběh
salinek činil v říjnu 89.6 mill. K. z toho bylo 31/2 9
84.83 mill. K a 39% 4.77 mill. K.
Objednávky vagoná uherskými státními drahami
Aby odpomohlo nedostatkům vagonů, objednalo uher-
ské ministerstvo železnic 5000 nákladních vozů a
kromě toho 600 osobních vozů u uherských vagonek.
Dobrý příklad pro naši železniční správu.
Z Pražské plodinové bursy. Příští hlavní bursa
bude se konati na místě v úterý dne 28. listopadu t.r
v pondělí dne 27. listopadu t. r. v obvyklých
hodinách od 9 do 11 hodin dopoledne a od 2 do 3
hodín odpoledne
Výkazy drah. Dopravní příjmy severní drá-
hy císaře Ferdinanda činily od 11. do 20
t. m. 2.720.410 K — 116.602 K) a od počátku roku
30.607918 K (— 14.207 K). V číslech těchlo zračí se
důsledky trpného odporu.
Nová seusační brožura o rnských financích. Jak
„Novosti“ oznamují, vyjde v Berlině nová „sensační“
brožura o ruských financích. Brožura obsahuje „roz-
bor burcaukralického finančního režimu ruského“ a
vyličuje stav financí ruského státu. Jde o brožuru rázu
známě brožury Martinovy, která odsouzena všemi
seriosními znalci financí ruských
Trhy. Výroční trh na koně a hovězí dobyfek koná
se v Týně nad Vltavou 30. t. m. — Trh na
hovězí dobytek spojený s výkladním bude v Pacov
4. prosince. — Trh na dobytek v Třeboni bude
prosince.
Ferdinand
Dosa
Berlín
Martinov
Týn nad Vltava
Pacov
Třeboň
23
article
Trhy poněžni.
Pražská bursa,
V Praze, 24 listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů .
Při dosti pevném trhu sjednány na dnešní burse zá-
věrky zlaté rakouské renty za K 118.321/2, akci
Rakousko uherské banky za K 1643.—, akcil Pražské
úvěrní banky za K 530.—, akcif Zajišťovaci banky
za K 267.— a 265.— a akcií strojírny Daňkovyz
K 480.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 247.—, České banky Union K 246 75, Hospodářské
úvěrní banky K 387.—, První českomoravské strojírny
K 600.— peníze.
Orficiální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
. . . (v K
Mel. úpisy . . » (ve zl.)
. , (v k
Žel. . . . .
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky 4 12
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4
Zástavní listy mor. hyp. banky 5
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy . » » 49%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29
. » hal. zem. banky 41/,
Kom. dl. úpisy . . . 49%
Železnič. . , . . 49%
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1,
„. Bak uberské banky 4 0.
. Dolnorak. bypr ústavu 4%
„ 342
Kom. dl. ůp. . . , 490
„ „ 34A
Mel
Praha
24 listopad
Rakousko
Bak
úvěrní banka
Český banka
Union
246
Český průmyslový . banka
4 1
24
article
Zástavní lizty Rak. hyp. banky 4 9%-
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.29
(ve stř.) 4.2 0
Dubnová . .
Květnová
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská ziatá renta . . .
korunová renta . . 49%
investiční . . . 3 /2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova slrojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická. . .
Podoiská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražska železářská společnost
První česká rafl. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
z Vídně, 24. listopadu. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Ivovskočernovická
Květnová renta . 100.—
spol. st. dr. rak. uh.
100.70
únorová
99. 95
jižní dráha
červenc.«
100 70
štyrsko hr. -kötl.
říjnová .
severní dráha .
rakouská . zlatá 118.20
99 95
rak. severozáp. dt.
» » kor.
pardubická dráha
113.90
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
0 Dubnová
25
article
uherská » zlatá
polabská dráha.
95.45
» kor.
česká sev. dráha
91.15
rak. invest. renta
86 10
buštěbradská A
uher. ,
49% zást. listy Hyp.
pražsko - duchco
banky král. č.
duchcov.- podmok
31/20o zást. 1. Hyp.
2300
ústecko-tepl. dr.
banky král č.
1015.—
dunaj. paroplaveb
4% kom. diuhop.
752.—
rakouský Lloyd
Zem. bunky kr. č.
366.—
turecká tabák. rež
4% žel. dl. úpisy
583.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr..
Rudolfova hut
státní losy 1860
529 90
alpská montan. sp
158 25
po 500 zl. . .
530.—
190 20
rým.-muráň. spol.
po 100 zl. .
522.—
298 50
Poldina huť ..
státní losy 1864
2620.—
praž. želez. sp..
472 —
losy úvěrního úst.
česká montan. sp.
529 —
vídeň. l. komun.
478.—
159.—
Daněk . .
tisské tony . . .
doktor
Lloyd země
Rudolfův
Daněk
Poldin huť
26
article
272 —
západočeská uhl.
145 85
turecké losy .
severočeská ubl.
1636.—
rak. uh. banka
mostecká uhl. sp. 678.—
668.25
rak. úvěrní ústav
videň. stavební sp
315.—
b. anglo-rakouská
hirtenberské . . 1000.—
568.50
vídeňská unionka
698.—
439 75
Schodnica . .
b. pro země rak.
haličsko-karpatské 764.——
777.—
uh. úvěrní banka
565.50
pešťská vagonka . 584 —
bank. jednota ..
devisa německá . 117. 61
r. úst. pro úv. poz 1082.—
„ pařížská . 95.55
Česká průmyslová
„ curyšská . 95. 4
banka. . . . 417. —
londýnská 240.2
roln. úvěr. banka 386 75
19 16
Schodnica
úvěrní banka
27
article
česká b. Union . —.— dvacetifrank.
Živnost. banka . —.— marka papírová . 117.61
253 50
králodvor. cement. 920.— rub
Eskontní sazby 41/14. 4 )/4 procenta
Při slabém průběhu závěr následkem zpevně-
ných kursů v Berlině zlepšen Dodatečná bursa:
kreditky 660 50, státní dráha 665 50, uherské ke-
ditky 779 —
z. Z Vídně, 24. listopadu. (Telefgr. » Nár. Listůe.
Denní bursa. Na dnešní burse panovala opět
zdrželivost a úroveň kursu zůstala celkem upevněna
Teprve na polední burse nastalo všeobecné seslabení.
Oboje kreditky, akcie Anglobanky a Länderbanky
poklesly. Akcie státní dráhy byly slabší, rovněž také
Lombardky. Alpinky, rýmavsko-muráňské, mostecko-
uhelné, haličské karpatky, schodnické a vajisko-
magnesitové trpěly prodeji. Trh k ukládání měl přl
větivou tendenci. Na eskomptním trhu stav peněz
nezměněn, 41/129%.
x. Z Vídně, 24. listop. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Večerní buraa. Kreditky 669.75, po —.—
uherské kreditky 779.50, anglobanka 315.50, bankovn
jednota 566.50, unionka 569.—-, länderbanka 440.20
státní dr. 665.50, —.—, jižní dráha 120.75, polab. dr
447.50. severozápadní dráha 430.—, turecké tabákov
367.—, rýmavsko-muráňské 531.50, alpinky 531.—
květnová renta 100.—, uherská korunová 95.45,
turecké losy 146 25. marky za hotové 117..63, ultime
117 61. Smýšlení klidné.
Berlín
Vídeň
Anglobanka
Länderbanka
28
article
x. Z Vídně, 24 listop. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhá zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.90,
198.15. Bukurešť na delší lhůty —.—, —.
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.—
Brusscl na delší lh. —.—, —.—. Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.55, 11775, Německo na
delší lhůty 117 55, 117.85, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240.15, 240.40. Loudýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
——, Italie šek a králké ibůty za 100 fir 95.70,
95.90, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 ruhlů —.—
—.—, Pelrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž sek
a krátké lh. za 100 tr. 95 55, 95.70, Paříž delší ln.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké ihůty
95.40, 95 521/2 na delší ihůty —.—. —.—, Svýcary
šek a kr. ih. 95.40, 95.521/2, na delší lhůty —.—,
Z Berlina, 24. listop. [Zvl. telef. zpr. »N. L.-)
Zprávy politické, zvláště řeč Roseberyova, tísnily
celkové smýšlení. Flavební akcie klesly asi o 2 %,
ruské bankovní rovněž o 2%, bochumské, gelsen-
kirchenské, všeobecné elektrářské a rýnské ocelářské
zlaciněly o 11/2%. Také Lauřiny, harpenské a ruské
půjčky byly slabší. Anatolské byly o 19% levnější.
baitimorské na Nový York o 11/4% lepší. Potom bylo
smýšlení všeobecně pevnější na usnesení uhelného
syndikálu o omezení výroby a na stoupnutí hodno
japonských o 1% Soukromý diskont 43/490.
Lauřin
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Berlín
Italia šek
29
article
První citry znamenají začaleční, drune konečně
kursy: Rakouské kreditky 210.25, 210.37. Diskonto
189 90, 190 —, Německá banka 240.25. 241.37, Ob-
chodní společnost 173.10, 173.87, Drážďanská banaa
164.40, 165.—, Bochumské ocetárny 247.75, 243 75.
Lauřina huf 255.50. 256.75, Dortmund. Union lit. C.
100.30, 101.—, Harpenská uhl. spol. 216 50. 218.—.
Hibernia —.—, —.—, Consolidace —.—, 437. —
Severoněmecký Lloyd 123 8). 124.12. Packet 162.10,
162 75, turecké losy 137.66, 140.50, Španělské exte-
rieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Concordia 317.50, Esch-
weilské 266 25, Geisweidské 233.50, Hochdahi 135. —,
Katovické 215 75, Wilhelm 274 90, Phönix 196 50,
Rh. Stahl 205.40. Schalker Gr. —.—, Westphalia
209 50. Orenstemn 222.75, Rh. Metalí 122 50, Hasper
245.50. Donnersmark 266.50, Huldschmnssy —.—,
Vulean 314.75, Bismar« 339.60, Caro 135 25, Hoesch
245.50, Georg Marie 109.8), Kömigsb. 165 60, Nord-
stern 298.—
Z Borlína, 24. listopadu. (C.-B.) Kreditky 210. 20.
berl. obchodní 15370, darmštadtská banka 149.75,
německá banka 241.25, diskonto komand. 190.—
drážďanská banka 165 —, národní banka 129.70.
státní dráha 142 20. lombardy 24.70. Kanada 173 90,
Gotthard —.—, dráha fienri 125.10, bochumske
248 90, dortmundské 101.—, Lauřina huť 256 70,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 229 90, harpenské
218.—, Hibernia —.—, Packet 162 60, Lloyd 124 20
dynam. trust 178.9). Smýšlení pevně.
Lauřin
Lloyd
Esch
Wilhelm
Stahl
Georg
Marie
Gotthard
Ob
Dortmund
Geisweidský
Vulean
Nord
Kanada
Lauřin huť
173.10
Hibernia
Packet 162.10
Schalker Gr
darmštadtský banka
německý banka
241.25
drážďanský banka
národní banka 129.70
Consolidace
Phönix 196 50
Westphalia 209 50
Cara 135 25
Hoesch 245.50
Packet 162 60
30
article
Z Franklurtu, 24. listopadu. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 210.40, akcie společnosti státní dráhy
142.60, lombardy 24 70, papírová renta 100..60, stří-
brná renta 100.60, zlatá renta 100.45, uherská zlalá
renta 96.05, uh. korunova renta 95.50, 49% rak.
korun. renta 100.—. Smýšlení sotva stálé.
Z Frankfurtu, 24. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 210.40, státní dráha 142.60, lombardy 24.70.
Z Pařiže, 24. listopadu. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 99.92. Smýšlení mdlé.
Z Pařiže, 24. listopadu. (Telegr. závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 99 92,
3/aproc. renta —.—, italská renta 105.40, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—
lombardy 126.—, cheky na Londýn 25.141/2, rakou-
ská zlatá renta 99 40. uherská zlatá renta 96.70,
otomanská banka 605.—, tabáková režie —.—, tu-
recké losy 137.75. Smýšlení mdlé.
Frankfurt
Londýn
31
article
Peníze] Zboži
104.—
32
article
103.—
100.—
94.60
1007b
90.75
99 75
99.75
99.75
99 75
33
article
100 60
95 60
101.75
100.25
100.25
100.25
100.25
100.25
60 95
34
article
99 75
100.25
100.—
99.75
39.50
100.—
100.70
99 40
100.75
98 75
98.50
98.25
100 70
98.75
100.15
99.90
94.50
99.80
94.50
100.—
100. 70
100 80
100.—
99 75
118.25
99 95
91.15
246. 75
417.—
264 —
560 —
560.—
1642
490 —
247.—
600.—
480.—
296 —
152.—
650.—
400.—
522.—
2620
35
article
100 75
101.25
100.30
100.75
100.50
101.—
101.70
100.40
101.25
99 75
99.50
99. 20
101.70
99 75
101.15
100. 90
94.60
100.80
94. 75
101.—
82 80
100. 90
101.—
100.20
99 95
118.45
100.15
91 35
247.75
419.—
266.—
36
article
(v pap.) 4 %
37
article
Trhy na zbokí.
562.—
Pražská plodinová bursa, 24. listopadu.
387.—
389.—
ObilI. Znamená se za 50 kg transilo: pšenice
česká nová 76—80 kg 8.90, 9 35, uherská — kg
0.—, 0—, rak. jakosť — kg 0.—, vadná 1905
8.40, 8.50; žito české 1905 72—75 kg 7.90 až
8.15; ječmen výběr 9.—, 910, první jakosti
8 70, 8.80. střední 8.50, 860, merkantilní 8.30, 8 40.
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1905 7 90, 8.—, prima 1905 7..90, 8.—, merkantilní
1905 775, 7.80, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—
kukuřice uherská 0.— 0.—, cizozemská 8 45, 8. 50,
cinquant. 1904 K 9 60, 9.75, vikev česká 9.25, 9 . 50,
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohanka
—.—, pros0 —.—,
kg
38
article
570.—
1644
455.—
218.—
62J.—
481.—
300 —
160.—
670.—
415.—
526.—
2628
39
article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 30.—. 31.—, č. 1 29 —, 30.—,
č. 2 28.—, 28.50, č. 3 26.50, 27 50. č. 4 25.50, 26.—.
č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20,
č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. I. 22 50, 23.—, č. Il.
21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. 1V. 15.50, 16 50,
Pšeničné otruby jemné 12.—, 12 20. hrubé 12. —
12.40 otruby žitné 12.40, 12.60, krupice 30 —, 31.—,
prach 12.50, 13.50, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/U
39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—. čís. 2/0 38.——, 39. —
čís. 0 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 36.—. čís. 2 34.—,
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís.
30.—, 31.— čis. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—
23.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—,
zlom 22. 25, 23. 25.
kg
otruby žitná
40
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. —
—.—, hrách Viktoria 11.75, 13.—, k vaření žlutý
—.—, —.—, k vaření zelený 12 50, 13.—, ke krmení
—.—, —.—, čočka 1905 24 —-, 30 —
Semana. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 28. 50.
29 50, modrý ruský — —, —.—, kmin český —. —
—.—, holandský 32 50, 33 50, jetei bílý 1905 48. —
64.—, červený 1905 57.— 64.—, červ. 1904 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —. —, —.-
lněná semena haličská —.—. —.—, víčenec (ligrus)
—. — —, řepka zimní 1905 13.75, 14.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.80, 4.—, nelisované 3.80, 4.—, cizi —. —,
—.—, sláma cepy mlacená 2.30, 2 50, ke krmení 1. 80,
1.90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizi —.—, —. —
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
12.— 15.—, merkantil. —.—, —.—, bosenské 110/120
17.50, 18.— 95/100 19.50, 20.50, 80/65 22.-, 2250,
70/75 24.—, 25.—, srbské —.—, —.—, višne 46 —,
48.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří-
žaly —.—. —.—,
Zviřeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
77.50. 78 50. sádlo amer. 69 —, 70 —, 1ů1 —.—, —. —
Seman
Viktoria 11.75
kg
Švestka český 12
43
article
580.—
663 75
119 75
460.—
5630.—
429 —
413.—
447.—
365.—
3113.—
1122.—
217.—
100.——
44
article
94 50
90.75
90.75
Obili.
45
article
T. Z Vídně, 24. listopadu. (Telel. zpr. »Nár. L.«)
Plodinová bursa. Z amerických burs bylo
dnes oznámeno značné zotavení a také z Pešti signa-
lisována přívětivější nálada. Tyto zprávy však ne-
působily na dnešní burse žádným dojmem. Nabídka
chlebovin byla sice skromná, protože však laké pa-
ptávka byla slabá, zůstaly posledně ohlášené ceny
jak v pšenici tak v žitě. Tendence jest klidná, ceny
slabě upevněny. Pro ječmen byla poptávka, avšak
nabídka nedostačovala a kromě toho byly ceny příliš
vysoké. Situace na trhu s picninami jest rovněž
nezměněná. Knkuřice má lepší nabídku a jest na-
kloněna k povolnosti. Ústupků nebylo docíleno.
Oves jest klidnější a dobře upevněn.
Znamenaly: Pšenice tisská stará 0.—, 0.—,
nová 905, 9.55, banátská stará 0.—, 0.—, nová
0.—, 0.—, pšenice slovácká stará 0.—, 0.—, nová
8.65, 9.05, z Moravského pole nová 8.55, 8 75,
z jižní dráhy 0.—, 0 —. Žito slovácké staré 0.—
0.—, nové 7.30, 7.50, z okolí Pešti staré O.—,
nové 7.30, 7.50, z jižní dráhy nové 7.20, 7.40, dolno-
rakouské 7.25, 7.45, české staré 0.—, 0.—, nové
0.—, 0.—, Ječmen hanácký 875, 9.50, ze stanie
0.—, 0.—, dolno-rakouský 8.—, 8.75, ze stanic 0.—
0.—, slovácký 8.—, 9 25, ze stanic 0.—, 0.—, z jižní
dráhy 7.35, 8.50, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—
pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmeni 6.60, 7.35. —
Kukuřice uherská 7.45, 7.70, nová 0.—, 0.—, kuku-
řice cinquantinská 8.65, 9.—, laplatská 0.—, 0. —.
americká 0.—, 0.—, bulharská 0.—, 0.—, ruská
0.—, 0.—. — Oves uherský nuvý I. 0.—, 0.—, Špat-
nější 7.55, 7.70, vybraný 7.75, 8 25, prostřední 0 —
český a moravský 0.—, 0.—. Řepka pohotová 13.30
1378, rumunská 13.20, 13 50, krupky —.—. —.—
Ječmen
Řepka
Vídeň
Pešť