Periodikum ALTO Viewer

1

Slkana 2.

2

NAKONI LITY.

3

25. listopadu 1905.

4

Číslo 395.

5 article

Nejevšši maršálek zemský udělil. slovo generál nímu řečníku prati návrhům posl. Krülzusrovi. Posl. Krülzner (něm. agr.) zabýval se nejprve školstvím zemědelským, vytýkal, že malým obicím. jež obecných škol potřebují, vznikají velké výlohy stavbami škol a jich vydržováním, načež, vysloviv se pro svobadnou školu, dokazoval, že ahecné školy nejsou zřízeny tak, jak by zřízeny býti měly, nepod- porujíce rolnictvo a živnostnictvo. Je tedy třeba, by jich učebný plán byl změněn. Je třeba, by se v nicí vyučovalo přírodním vědám, politickým důjinám ná- roda a dějinám správy veřejné. Račník. žádal pak za zřizování pokračovacích škol hospodářských. Řečník pojednal potom o rolnických společen stvech, pravě, že jest povinností státu a země, aby je podporovaly. Posuzuje rozpočet útočil řečník ostče na správu zemskou, jíž připisuje vinu za smutný stav zamských financí. V občanském životě by takový hospodá jako je zemský výbor, byl prostě poslán k čertu. Řečník nebude nikdy hlasovati pro zvýšení přs rážek nebo pro nové daně, poněvadž spočívají na ramenech širokých vrstev lidových. K úhradě schodku zemského má býti přibrán velkokapitál. Řečník soudi že zemský výbor by úhradu schodku zemského mě požadovati od státu, aby část daní, zemí českou pla- cená, se vrátila domů.. Kdyby stát tak učinil, musi by české správě zemské hleděti na prsty. Řačník li- tuje, že v rozpočtové debatě nikdu neoká al na pro středky. vedoucí k nápravě zemských financf. Re ník skončil požadavkem národnostuího rozdělení země. (Souhlas u přátel řečníkových.)

Posl Krülzner

6 article

Posl. dr. Herad (generální řečník pro návrby): Slavný sněme! Dnešní pan generální řeč- ník proti návrhům komise dotkl se v závěrku své řeči zemského finančního hospodářstvía stěžoval si, že při posuzování zemského roz- počtu vlustně je nejaktuálnější věet, poukázati na různé křivdy, spáchané na druhém kmeni v naší zemi. Bylo lze očekávati, že pan řečník po takovém svém úvodu předloží určité doklady pro svoje tvrzení. Ale on nevěděl nic lepšího než nazvati hospodářství zemské »Saeuwirt sehafte a pronésti mínění, že zemské hospodářství naše by nebylo jindle trpěno. Pokládám za svou povinnost, jakož včera již učinil kollega Pippich, obhájití zemskou finanční správu. Dříve, než tak učiním, táží se pana řečníka, koho měl na mysli, mluvěo špatné zemské ftoanční správě, kdo to jest? Minil-li ty, kdož se na výdajich zemskýeh usná- šejí a hleři příjmy a vydání zemské stanovi, pak toho nečiní zemský výbor, nýbrž sněm, al pak jsou to zrovna títéž pánové, kteři nám zde činí výtky. Minikli však zemskou finanční správou ty, kdež vykonávají usnesení sněmn, pak faké nemůže mlaviti o »Sanwirtschaft«, poněvadž také zástupcové německé strany v zem. výboru o zemských fmanefch spolu rozhodují Já buda hájity všechny stejně, ať jsou Čaši nebo Němei Jest třeba veřejně řici, jská máme vydání.

Posl doktor Herad Pippich Čaš

7 article

Vedle 40millionového výdaje na školství ht-rý neustále vstoupá a jenž se řidli rezhodnulim zemské školní rady, má země jestě vydání na kommunikace, na humani ní ústavy. Jest pravda, že deficit každého roku vzrůstá a že již po celou řudu let nemůže býti uhražen proto, po- něvadz řádné příjmy s přirážkami a s'átní sub- ve ce i se zemskou dávkou z piva, na jebo úhradu nestačí. Doznáváme loyalně, že zemská vydání na základě nynějších návrhů rozpečtové komise d sahojí sumy jubilejní, přes 100 milli- onů korun. Každý, kdo cíti tihu tak velkých výdajů a zodpovědnost zu ně, která na nás spo- čivá, musí se tázati, jaké jest to hospodářsíví, když již dnes platíme pouze na úrocích 4 mil- liony korun? Kdykoliv se jedná neho jen za- vadí o kteroukoli otázku, která by měla za účel sanování zemských financi nebo rozmnožen příjmů zemských, shledáváme, že proti kuždé mu projektu vyskytuje se námitka buď věcná anebo námitka povšechná, že tím způsobem na novo uvalují se břemena na poplatníky a že iimi stiženy budou právě nejehudší vrstvy lidu. Kde vězí kořen zla? Celý základ finanční politiky, jak vyvinul se při poměru mezí zemía státem, jest falešný. Jest zahanbujíeím pro nás úkazem, že kdykoli se jedná o zavedení někte- rého nového zdroje přijmu pro stát, nikdy se

8 article

vodů s umírněnými Němei ve spolku bylia také jenom smírné učení hlásnli. Dne 27. prosince uveřejnily »Čas«a »Prager Moganpost« volební provol á ni strany »pokroku k lepšímu«. Provo- lání toto obsahovalo celkem také jenom po- všechné zásady a vyhýbalo se ještě více, než »programe liberální strany ústavní, určilým po- drohnostem, ale ono učinilo přece mnohem vétší a hlubší dojem ani ne tak lönem nebo leskem svojí mluvy, jako spíše váhou a zvučností jmem, jimiž bylo opatřeno. Hlavní odstavee provolání zněl takto: . . . »Život národů necht vyvíjí se po zákonu svobodně v obci, zemia státu, nerušen libovolným zakročováním a vy- bočováním jakéhokoli způsobu a nezadržován pri- vilegiemi a činiteli uměle strojenými. Ani nábo- ženské vyznání, ani národnost nebudiž důvodem, aby se činil rozdil v doznávání práv státoobčan- ských a obecnfeh; také má každý národní kmen svoji bohem samým danou legilimaci původu.

Prager Provo

9 article

Avšak nejde jenom o passivní uznání, zá- sady národní rovnoprávnosti, kteréž bez toho u nás nikdo nepopírá, nýbrž o její konečné loyální provedení, aby dle možnosti se napra- vilo, co dosavadním systémem zameškáno a za- viněno bylo. . * Pojednavši pak o důležitosti a významu města Prahy, pruvilo provolání: .. . »Přiměřeně tomuto velkému významu maji mužové, kteří povoláni budou, aby město uvniti moudre spravovali a na venek důstojně zastu- povali, nejenom této své přímé úloze dostát, nýbrž talé, aspoň z větší části schopni býti, aby otázky vyššího politické h života správně pojímali a re- sili.« Podepsání byli na tomto provolánl, jakožto »volební výbor strany pokreku« Bachofen z Echtu, Bělský Václav JUDr., Brau- ner Frant. JUDe., Dittrieh František, Dormitzer Mawmilian, Dudek Ant, Franzl Bedřieh, Fri Josef JUDr, Hamernik Josef MDr, Horáček Antonin, Huleš Josef, Krása Alois JUDr., Lip- manu Joseí, Matějka Bedřich MDr., P'alacký František Ph. Dr., Pilz Gustav, Pinkas Adolí JUDr., Pštross Feanlišek (syn), Rieger Fr. Lad.

Václav JUDr František Jude Dudek Franzl Bedřieh Fri Josef JUDr Mdr Huleš Josef Krása Alois JUDr Joseum Matějek František fón doktor Pilz Gustav Pinkas JUDr Pštross Feanlišek Praha Brau Horáček Antonina Dittrieh František Dormitzer Mawmilian Rieger Francie

10 article

JUDr., Š mek E. B., Schmitzer Vincene Seutter Eduard z Lützenu. Vydáním tohoto pro- volání uveden do plného proudu volební ruch, kterýž teprve v tuhý energický zápas se pro- měnil, když »Národní Listy« dnem 1. ledna 1861 vycházeti začaly a který posléz po něko- likanedělním zápolení dne 11. března 1861 úplnou purěžkou »mittelpartaje« skoni ě k práce v tomto směru nepolká s takovou bouří odporu, jako když země snaží se dosíci nových příjmů. Krátce stát dovede si zjednati auto- ritu pro svoje účely. Zemský výbor uvažoval o nejrůznějšíeh projektech finančních, ale snad podle měho m- nění jediná a základní chyba úvah těch záleží v tom, že pomýšli vždy na to, jak uhraditi zemský deficit, který se objevil při závěrce zemského rozpočtu, ale že vlastně nepomýšlí na to, co musí býti primum necessarium, první nutností pro úpravu zemských finanel: a by se zřídila vlastní zemská sou- stava finanění. K tomu působili byli by povinni Čeehově i Němci bez ohledu na svou popularitu, poněvadž bez soustarného upra- vení a sanování zemských finanei neprovede se ničeho!

JUDr Schmitzer Seutter Eduard Němec Lützen

11 article

Rozpočtová komise navrhuje zřízení ankety- My jsme pro ni! Budešli se však o volání této ankety jednati, pak třeba miti na mysli, jak mají býti její úkoly. Máme smutné zkušenosti s anketami. Pokud poslanci podléhají vůli vo- ličů, potud takovou anketou neprospěje se věci, pro křerou byla svolána. Kdyby taková unketa byla zřízena, musila by býti složena z lidí ne- interessovaných, ale poměrů národohospodářských v našem lidu dobře znalých, při tom znalých všeho příslušného zákonodárství v cizích zemích, obeznalých dále se všemi způsoby a prostředky zavádění jednotlivých dávek a sestavování finan- čních zákonů. Myšlenku takové ankety byeh vítal, doufaj, že ji snad zemský výbor pro- vede, protože my vlastní finanění soustavu zem- skou musíme míli pohotově také z jiných dů- vodů, nejen k vůli úhradě okamžitého defiertu zemského. V r. 1909 vyprší lhůta dosavadaí berni soustavy státní, také ozobní daně z přijmů též zemské dárky z píva. Bude-li no vá soustava berní utvořena pro stát dřive než pro království české, pak provede se berní reforma n radě říšské bez ohledu na nás my budeme opět jaku žebráci, kteří budou nu- eeni choditi s mošnou. Pak také nedospějeme k uzdravení zemských financi.

12 article

Jsme zodpovědni lidu, který nás sem vy- slal; uznáváme-li tedy požadavek řádné nápravy financí zemských za odůvodněný, tu máme po vinnost nechati všeho, co je zastaralé, a pak se postavíme jenom na lo zdravé stanovisko našeho zemského egoismu: vybudovati zemské finance soustavně tak, aby byly založeny na principu stálů mobilnosti, a aby jejich soustava byl hotova dříve, nežli racionelní berní soustava státní. Nepoznal jsem ještě žádné berně, která by byla populární a s jásotem byla uviřána ob- čanstvem. Vzhledem k tomu snahy, s každou ankefou stále choditi na veřejnost, poškodily každou dobrou věe; na to jest přece čas, až bude vše vypracováno a až výsledky rozprav odpovídati budou polřebám země. Ovšem s pro- středky, které nyní máme po ruce, nevyjdeme, nýbrž musíme se snažíti, abychom zavčas našl ůplnou racionelní reformu financi zemských abychem v prvé řadě pomýšleli na odpomoe částečnou.

13 article

Ve sehůzích se říká; stát ať nám dá do- stalečné prostředky! Stát jest pavinen ze svých bohatých zdrojů nám pomoci! Kdyby věci měly se tak, že by stát jako nevyčerpatelný millionát měl penize, že by byl bohatým kapifalistou, byl byeh prvý, kdo by ve prospěch země penize od něho chtěl. Avšak my musíme si býti vědomi toho, že to, co od státu žádáme a dostáváme, vždy musíme sami dříve s většími procenty nežli zemské bance platime, státu zaplatití. Tente obchod není pro nás výnosný. Nechci mluviti dnes řeč spornou. Způsoh. jak zde od nějaké doby zase jedná se o finan- efeh zemských se strany některých pánů z tá- bora německého, že se toliž do každé subtilní otázky zanáší jimi národní moment a že se vy počilává, tak řikaje, na knofliky, který kmen ná- rodní dostává vle a který méně, vede daleko.

14 article

Kam bychom došli takovou cestou? My, kteri jsme v zeuském výboru, dobře víme, že když se jedná o veřejnou stavbu, neb o eokoli jiného, vždy stavíme se na stanovisko rovnoprávně rozpočlová komise zachovává stanovisko slejně. 3 přece se nám zde vytýká české hospodářství (Obrácen k Němeům) Kdybychom si my počínali stejně, a kdy bychom Vám předložili zemské rozpečly z doby. kdy ještě na sněmě vládla německá věfšina. ukázalo by se, jaká povolovala se zde vydání na úkor českého národa; pak by také bylo zřejmo, čemu se říká brutální využit ko- vání moci. Ale my zapomínáme na dobu. kdy dávaly se tisíce a lisíce zemskýeh penět na stavby němcckých budov školníeh, kdežto naše obce tehdy samy si musily školy své sta- věti. Zapomínáme na to, poněvadž jsme samí částečně tím vinni, následkem tehdejší své ab stinence. Za nás věru mluví eifry samy. Stě- žuje-li si kdo na školské výdaje, poukazuji na školské zákony, ve kterých vládne pravidlo, že všechno si musi vydržovat lid, ale ve všem že musí poroučeti úřady. (Hlučný souhlas). Výtky zemskému výboru jsou neoprávněny; nynějši zemský výbor hledí sobě zjednat pověsť dohrou tím, že jedná spravedlivě.

15 article

Proto mne trapně dojaly také zabalené a s malíchernou finessou vedené boje proří našemu zemskému úřadnictvu. Kdyby příšel jednou mezi nás cizinec a zeptal se nás na poměry naše, mobli bychom mu poukázati na veliké zá- pasy mezi oběma národy v této zemí a na dvoji nazírání na soustavu a správu země. Co však by si eizinec o nás pomyslil, kdybych mu řekl. že přičiněním německých profesorů se náš národní zápas sevykl na bej o zemského úřadníku Zemský výbor je velice úzkostlivý. Znám naše úřadnictvo a znám též do jisté miry úřadnietvo v kancelářích ministerskýeh ve Vídni. Minister- stva vídeňská kladou zajisté váhu na to, aby měla úřadnietvo co možná nejlépe kvalifikované. Sem tam ovšem stane se tak zvané protekční nedopatření (hlučná veselost), ale přece se ne- může říci, že by úřadnietvo to nevyhovovalo. Pan dr. Urban prohlůsil, že o konecpin místa v zem. výboru němečti kandidáli nikdy ucházeti se nebudou. Není divu, když mohou vstoupiti do ministerstva, kde přece mají postup daleko lepší. Uvážíme li, co vykonává úřadnictvo zemského výboru při dnešním návalu práce, mohli bychom očekávati, že rozpočto v výbor sám postará se o zlepšen

doktor Urban Vídeň

16 article

jeho postupu. Což jsou to příznivé vy- hlídky pro konceptního úřadníka u zemského výboru, když postup jeho konči místem zemského rady, který jest postaven asi na roveň soudnímu sekretáři? Dnes již se ostatně musí pomýšleti na to, aby budoucí přisedici, kteři sna budou voleni z lidových vrstev, měli k ruce odborného přednostu, poněvadž nelze žádali, že by dočasně volený člen zemského výhoru věnoval se čistě jen zá- jmům země, zanedbávaje při tom své povolání Pro náklad 72.000 K byly činěny z německé strany námitky. Co by se stalo, kdybychom my příšli na říšskou radu a prohlásili, že ne- schválime žádnou položku pro úřadnictvo miní- sterské, poněvadž nejsou tam naši lidé zastou- peni tak, jak by toho význam našeho národa zasluhoval? Ještě malichernější jest výtka, že zemšt úřadníci pracuji v národních jednotách. Dnes nedá si v tom směru nikdo rozka- zovati, ať jest ve službách jakýchkoli; dnes dávno minula již doba Franců, kteří by chtěli a směli tlumiti národnostní uvědomění úřadni- etva; kdyby tak se stalo, budou rázem zakřiknuti veřejností. Co pak platů se týče, mají zemští úřadníci v zemích menších, na př. v Dol. Rakousích platy dvojnásobně.

Franc Dolo

17 article

Sněm království českého zasedá již skoro dva měsíce, ale mimo několik nejna- lehavějších záležitostí nebylo možno učiniti nic, co by bylo mo- hlo přispěti ke šťastněmu řešen otázky politické. Zahájili jsme tolo za- sedání ve znamení velké otázky volebni Sněm minul, ale v této otázce nestal se žádný pokrok, který by kohokoli mohl potěšiti. Když v kvělnu lelošního roku byli jsme pozváni k soukromým, nezávazným rozpravám s německými krajány o reformě volebního řádu, zúčastnil jsem se porad těch s největším potě- šením. Nálada byla taková, že bylo lze očeká- vati positivní výsledek. Tehdy jsme výslovně prohlásili, že trváme na zavedení všeobecného práva hlasovacího, ale neodporovali jsme snaze, zlskati kompromis mezi všemi či- niteli zúčastněný mi. Od té doby však, kdy rozešli jsme se z paláce hr. Trautmannsdorfa, nastaly ve vnitřním politickém životě ta kové zjevy, že i největši oplimista musi uzneti bezvýslednost všelikého kompromissu. Viděli jsme, že němečti krajané neminí se vzdáti svých panovačných choutek.

18 article

Vyhnali slovanské pobočky z Opa- vy, aě snad zřízení celého samostatného úslavu potřebám českého obyvatelstva mnohem lépe odpovidá. A na brněnském „Volkstagu“ vyslo- vili se způsobem, který s nynějším sta- vem vzdělanosti je neslučitelný, proti našemu kulfurnímu požadavku universit- nímu, který stal se již požadavkem cli českého lidu. Když jsme viděh, že se zde začiná s po- žadavkem vela a dělením zemského výboru a když jsme viděli, že vláda sama niči svou osnovu, připravujic pro- jevem mistodržitelovým půdu pro rozděleni země, došli jsme ku přesvěděení, že na télo česlě se s Němci nikdy sejili nemůžeme. Že jsme se postavili v čolo požadavku všeobecného, rovného préva vo- lebniho, to nebyl hon za popularitou. Nám jde o to, abychom učiníli toto hnuli sláto- tvorným, tim, že přivedeme široké vrstvy ku positivní politické práci. Pro nás nezna- mená vitězství této myšlenky zvrácení positivních sil, ať če- ských nebo německých, nezna- mená výhru ulice, neznamená re- voluci, nýbrž znamená záruku, že národ- nostní boje se odstrani, že ubohá, těžce zkou- šená země bude koncčně spasena. (Výborně!) Smír s Němci musí odpovídati novému ná- zeru lidu českého i německého, musí býti mo- derní. Smir, který by spočíval na starých základech anachronisti- ckýeh, nebude nic platen; pouze smir, odpovídajíci výši doby, vy- cházejicí z přesvědčení lidu, bude pevnou ochranou pro budoucnost země. Každá politika jest jen ten- krát moudrá, je-li připravena pro bu- dorcnost. Rakousko trpí svým starým ne- dohem, proto, že se zde provádi poli- tika okamžiku, politika náladya že nikdo jasným okem nevidi do budoucnosti. (Výborně! Tak jest.)

Němec Smir Rakousko

19 article

Proto nemohu sdileti naději, kterou vyslovil subkomitét vo- lebního výboru, že všechno je holovo, že všechno půjde nejlepši cestou. Nel Nio neni holovo, neklamme se! Slyšime nyni, že vláda připravuje volehní reformu pro říšskou radu a že dala širo- kým vrstvám slib, jejž schvalila koruna. Vláda ovšem může se ze svého slibu vyzouti demissí, ale žádný, kdo je přítelem všeobecného, rovného práva hlaso- vacího, nebude žádati splnění slibu od vlády, nýbrž půjde na mislo vyšši. (Hlučný souhlas.) Jest však také známo, že již nyní moudi státníci uvažují o tom, jak by se při všeobee- něm, rovném právu hlasovacím daly zachovati staré privilegie. Že takové řešení ne- bude korunováne výsledkem, o tom netřeba se zmiňovati. Jedním z hlavních úkolů zákonodárstvív tomto státě musí býti příslušná ochrana národ- ních menšin. Jest to nejšlechetnějš myšlenka, která v mnohojazyč- ném státu může býti učiněna zá- kladem struktury ústavy. Máme však právo ptáti se Němců, když dovolávaji se men- šinového veta, jsou-li ochotni zasaditi se o ochranu každé menšiny, bez rozdílu, je-li českou, nebo něme- ckou. (Výborně!) Smýšlejí-li Němci upřímně, pak každý poctivý Čech rád podá jim ruku. Nemůžeme však souhlasiti s mi- něním — bude-li pro vídeňský parlament za- vedeno všeobecné hlasovací právo — aby ve Vídni byly řešeny národnostní otázky, aby na základě tohoto práva rozlišován byl český děl- ník od německého, německý měšťák od če- ského. Otázky tohoto druhu musi býti vyhra- ženy zemským sněmům. Podal jsem svůj návrh na změnu zemského zřízení zde na sněmu ne bez přičiny; třeba byl podeeňován, přece má svůj význam, nejen pro nás, nýbrž stejně take

Nio Němec Čechy Vídeň

20 article

pro Němce. Nadejde snad doba, kdy němečti politikové a státníci nabudou poznání, že je třeba, aby žádali na sněmu změnu zřízení zem- ského. Jest jen obava, abychom se nevrátili k této myšlence pozdě; býváť osudnou naší chybou, že všech velikých myšlenek chápeme se pozdě. Přes to nevzdávám se naděje, že přece jednou ke změně zřízení zem- ského dojde. Pan posl. Pacher stěžoval si zde včera že německé kasino v Praze je před- mětem neustálé pozornosti českých demon- strantů. Kdyby se však spočetlo, kolik oken byle vyllučeno v kasině a kolikrát přeď nim bylo provoláno „hanba“, dospělo by se k tak nepatrnému počiu projevů těch, jakého se ve velkém městě může dostati každému pořád- nému člověku. (Hlučná veselost.) Pan poslanec Pacher citoval Havlička, že prý se má každý jednotlivec přizpůsobiti většině. Ale my jsme ještě tak daleko nedospěli. U nás se Němci ještě nepřizpůsobili, my s nimi i v Praze mluvime ještě německy. Německá menšina má v Praze život tak svobodný a volný jako žádná menšina na světě. (Od- por u Němců.) Ani Němci a Angličané v Paříži ač jsou vesměs téměř bohati a neodvislí, netěší se tam takové volnosti jako Němci v Praze. Posl. Pacher: Vždyť my jsme přece jednou z politických národnosti v zemi, vždyť my jsme zde doma! Posl. dr. Herold: Když německý professor se vyslovi pro rozbije- ní českých lebek, když němečtí student u přítomností svých professorů na sehůzích mluví o české universitě tak potupným způso- bem a když dojdou zprávy o neslýchaném pro- následování Čechů v němeských městech, pak ovšem není divu, že některé vzně- tlivé mysli vzplanou a že pak mlu- vi uliee. A jak vede se českým men- šinám v jiných hlavnich městech zemí českých, na př. v Opavě nebov Brně? Brno, jak zajisté může dokázati dr.

Němec Pacher Havliček Angličan Posl doktor Herold Čecho Praha Paříž Opava Brno

21 article

Bachmann, ač snad v jeho dějinách obsaženy jscu některé pochybné jednotlivosti (Voselost). bylo v minulosti městem ryze če- ským, ale dnes nechtějí tam připustici ani českou universitul Posl. Pacher: Kdyby dnes měla býti zří- zena zde německá universita, nevim, co bysto tomu říkali! Posl. dr. Herold: Jen si ji zřiďle, my proti tomu nikdy nebudeme. Není dnes jistě Pražana, který by nebyl hrdým. na to, že Praha jest jediným městem na světě, které je sídlem čtyř vy- sekých škol. Pan posl. Pacher řekl, že Němci v Praze nechtějí ničeho dobývat, protože nemohou. (Veselost.) Brno však dobyto bude i bez české university, poně- vadž lid tam i v širokém okolí je st český. Elementární jcho sjlu ne- zastavi ani surovost policie, ani magistrátni vyhlášky. Ostalně je na

Bachmann Posl Pacher doktor Herold Pražan Němec Praha Brno

22 article

Moravě smír a já ho nebudu rušiti. (Smích mezi českými poslanci.) Pan posl. Pacher mluvil také o dobývání. Toto dobývání není však vlast- ně nie jiného, nežli fluktnace obyvatelstva, a řidí se z pravidla rozvojem poměrů. Statistika prcf. Rauchberga nás poučuje, že v královstv českém je stále stejný poměrný počet obyvatel- stva českého i německého. Neztratili jsme tedy nic, ani jsme ničeho ne- dobyli. A Němei podobně. My tedy pouze nechceme, aby se splynutí dělo násilím, ať se stává z politických nebo hospodářských příčin. Přirozená assimilace je mno- hem jistější a bezpečnější a pro nás jako hospodářsky slabši národ mnohem nebezpečnějši, nežli násilí, které nás stále jen vybízí k novému bojia odperu. (Tak jest! Zcela správně!) (K Něm- cům obrácen): Vy tu assimilaci provádile špat- ně; chcete-li v ni pokračovati, obrafte, třeba to potom jinak dopadne. (Veselost.) Již v úterý olevře se říšský parla ment a nechutná komedie tam začne znova. Vláda ohlásí hned v první sehůzi vo- lební reformu a také ji snad za nedlouho před- loží. Varoval bych věak vládu, kdyby se domnívala, že tak zastíní aneb dokonce odstraní českou otázku.

Pacher Morava Německo

23 article

Na konee budiž mi dovoleno, obrátiti se s upřímným slovem ke svým vlastním kraja- nům. Žijeme v době, jejiž velikos a důležitost sotva dovedeme chá- pati, v době, která může přiné st dalekosáhlé převraty. V télo době po- važují za svatou povinnost appello- vati na všechny, kteří jsou učiteli a rádei národa, aby upustili o malicherných bojů a národu do- kázali, že národ celý musí se po- staviti na výší doby, že musí bojo- vati velký boj svůj velikými pro- středky. Spojme se, slučme se, a by velká doba nenašla nás nepřipra- veny. (Výborně! Hluěný, dlouhotrvající pollesk Řečníku se s mnoha stran blahopřeje.) Poslanec dr. Pippich (ve věcné poznámce) kon- statoval, že položka 10.000 K, kterou navrhl roz- počtový výbor pro galerii umění, měla býti vložena do rozpočiu jednou pro vždy. Dále konstatoval, že resoluce rozpočtového výboru, týkající se prací regu lačních, neměla býti útokem na zemskou komisí re- gulační; resolucí tou se pouze žádá, aby při řešení velkých otázek byly uváženy všechny okolnosti. Posl. dr. Baxa (ve věcné poznámce) pravil, že místodržitel nepodal důkazy svého tvrzení. Místo- držitel sdělil, že údaje jeho o pražských demonstra cích spočívají na policejních raportech; ve sněmu byly však na policii proneseny těžké obžaloby obžalovaný nemůže přec lýti zároveň svědkem.

doktor Pippich Posl Baxa výbor pro galerie uměný

24 article

Řečník odvolává se na důkazy celé veřejnosti české a žurnalistiky, která na svě referáty nedostala od- nikud žádné úřadní opravy. O přílišném odsuzování úřadem policejním pan místodržitel nic se nezmínil také nepopřeh, že zatknutí byli na po- licii ztýrůni. Rečník pak uvedl na důkaz svýeh dřívějších vývodů připad instrukeí, jaké úřadníkům se davají. Při známých pražských výtržnostech roku 1904 zavolal si pan rada Peschika konceptního úřad- níka a pravil mu: »Poslechněte, až dosta- nete nějakého českého demonstranta. postarejte se, aby z teho byl kriminálle Týž výrok pronesl i pan rada Ploch. Na řečníkův dolaz v poslanecké sněmovně nedostalo se mu od- povědi. Z toho nejlépe je vidět, jakým způsobem na policii úřadníci jsou nuceni, aby si vedli proti de- monstrantům českým. Proto řečník setrval na svém tvrzení a konstatoval, že místodržitel nemůže po- slancům vytýkal, že nem'uví pravdu a že spíše je povinen přijíti před sněm s docela jinými důkazy než s jakými před sněm včera předst upil. Člen zem. v. posl. Adámek (ve věcné poznámee pravil, že jest stejně přítelém moderní galerie, jako fečník dřívější, ale že jest také referentem zemskéh výboru, který musí bráti zřetel k financím zemským. Řečník opravuje věcně, že 20.000 K břemen na účely umělecké povolených nebylo v žádné souvislosti s moderní galerií povolováno, ty že byly. povoleny mnohem dříve, než byla galerie fundována.« Co se týká obnosu 10.000 K na instalaci, nemchl zepaský výbor náklad ten povoliti, poněvadž podaná žádost nebyla ničím doložena. Co se pak týká otázek regu- lačních, pravil řečník, že o všech otázkách, kterých se posl. dr. Pippich dotkl, zemská komise regulační rokuje a uvažuje při veškerých řekách v království českém, nikoli pouze při Chrudimce.

Adámek doktor Pippich poslanecký sněmovna

25 article

Posl. dr. Kramář pravil (ve věcné poznámc vůči členu z. v. posl. Adámkovi, že by se mohlo zdáti, že v moderní galerii se hospodaří tak, žese kuratorium galerie obrací na zemský výbor s neda- loženými žádostmi o povolení výplat. Ale tak se věc nemá. Účty nemohly býti předloženy, dokud nebylo vše hotovo a schváleno. Sněm usnesl se po návrau řečníkově na resoluci, aby se každoročně dala do rozpočtu zemského částka 20.000 K pro podperování umění v království českém. Bohužel statut, který zemský výbor přet'ožil, dosud vyřízen nebyl a proto oněch 20.000 K země po celou řadu let ušetřila. Žádost, aby zemský výbor, respektive sněm krá- lovství českého uhradil náklady instalační, není za- jisté neskromná. Kdo viděl moderní galerii království českého, kdo ví, jaký duch tam panuje, kdo se do- vede trochu těšiti z toho, že na poli ideálního sna- žení uměleckého jsme se svými krajany německými dovedli se srovnati a pracovati společně, kdo ví, jak přispívají všecky jiné stáy a království k rozvoji svého umění, ten nebude toho, co galerie dostává, nikdy litovati, naopak s nejvřelejším přáním bade sledovati rozkvět této g lerie a činiti tolik, co v krá- lovství českém činiti může. Člen z. v. posl. Adámek (ve druhé věcné po- známce) ohradil se proti mínění, že by snad byl podezříval hospodářství v moderní galerii. Konsta- toval prostě, že zemský výbor nemohl vyhověti žá- dosti, poněvadž nebyla řádně doložena.

Posl doktor Kramář Adámek Konsta

26 article

Tím bylo rokování skončeno. Zpravodaj posl. dr. Fiedler odpověděl ve svém doslovu na některé námitky, v rozpravě pronesené Pravil mezi jiným: První řečník vybral z květomluvy řečnické, která byla dosud obvyklou v parlamentě vídeňském, ale nebyla dosud obvyklou na tomto sněmě, výrazy velice ostré, aby jimi krilisoval zem- ské hospodářství za nynějšího zemského výborua aby vynášel bývalý německý zemský výbor. Za české majority prý hospodářství zemské zabředlo tak hlu- boko, že ne ze se dnes naditi nápravy. Jest pravda, že dosud marně se hledů ozdravění zemských financí, ale nesmí se zapomínati, že v době, kdy německá majorita opustila zemský výbor, vypadalo hospodař- ství zemské velmi idylicky. Tenkráte veškeré zem- ské výdaje nečinily více než 7,60 1000 zl., kdežto dnes činí 76,000.0Č0 K, tedy pětkráte tolik. Ten- kráte náklady na školství dosáhly dohromady sumy 3.200.000 K, dnes však činí 41,000.000 K. Pan posl. Kasper vyčítal dále nehospodářství s pivní dávkou. Tu měl asi na mysli to, co se událo v rozpočtovém výboru, kde posl. dr. Reiniger uvedl, že v závére- čných účtech zemského výboru za r. 1904 jsou uve- deny při pivní dávce pouze výsledky, ale že není uvedeno, kolik bylo předepsáno. Pan posl. Kasper tvrdil, že ví z praxe, že pivní dávka se řádně ne- platí. Mohu odpověděti, že inspektorát pivní dávky mohl by podati padrobné zprávy, a že učiní tak do- dalečně. Čekalo se pouze až se ukončí tento rok.

doktor Fiedler posl Kasper Reiniger Č 0 K

27 article

Nedoplatky za pivní dávku jsou však celkem skrovné. Odočlou-li se platební rozkazy, které dosud nevstoupily v moc práva, činí všechny nedoplatky za celou dobu, co se dávka pivní vybírá, celkem 2,000.000 K, nedoplatky ty se však dosud vy- máhají a nedobytných zůstalo celkem za 21.000 K. Jiná výlka týkala se rozpočtové komise. Byla učiněna se strany velice vážné, členem z. v. posl.

28 article

Adámkem, který uvedl, že komise rozpočtová přímo horečně povolovala různá vydání. Je pravda, že letos povolovala komise rozpočtová nová a nová vydání, která dosáhla značné výše, z toho však činí nová vydání na školství náklad 779.000 K; připočítá-li se přirozené stoupání nákladů školských ročně asi 800.000 K, stoupne rozpočel školský v příštích letech o sumu roční větsí než 1,580.000 K. Nové pense obvodních lékařů budou vyžadovati nových nákladů asi 100.000 K, náklady na meliorace, rozpočleně celkem na 2 milliony korun a rozvržené na delší řadu let, zatíží zemský rozpočet pro příští rok obnosem asi 1/2 mill. korun, náklady na silnice činiti budou asi 100.000 K, na vystavění nových budov pro hospodářské školy 500.000 K. Celkem zvýšil tedy rozpočtový výbor oběti zemské asi o 41/2 mill. korun; z toho tížiti bude rozpočet na r. 1906 summa aspoň 21/2 mill. korun; ťo znamená ovšem, že zemský deficit, který ve zprávě rozpočtové vykázán jest 13,800.000 K. stoupl již skutečně příbližně asi na 16 mill. korun. Z toho jest zjevno, že otázka ozdravění zem- ských financi jest nad míru důležitá. Komisi roz- počtové bylo vyčítáno, že povolila takové velké ná- klady přes nepříznivý stav zemských financi. Tu však dlužno uvážili, že po lři léta nebyly vy- řizovány rozpočty zemské a násled- kem toho že mnoho nalehavých potřeb jednotlivých vrstev nedošlo svéh splnění; musily tedy býti nyní vyřízeny, aby se nestala vrstvám těm bospodářská újma.

Adámek hospodářský škola 500.000 K

29 article

Největší čásť usnesení komise rozpočtové stala se na návrhy výboru zemského Od rozpočtové ko- mise nemohlo býti očekáváno, že bude jednati způ- sobem, kterým by hospodářský rozvoj země nebo jednotlivých jejích vrstev mohl býti zastaven. Ná- sledkem toho se ovšem stav financí zem- ských zhoršil. Jsme si jisti, že nedospějemek ta ové nápravě zemských financi, která by mohla uhraditi delicit zemský; nejvíce jest pravdě podobuo, že do roku 1909 budeme hospodařiti zápůjčkami. V roce 1909, kdy následkem nové úpravy osobní daně z přijmu bude také jednáno o nápravě zem- ských financi, dospějeme k zemskému deficitu, který bude činiti nejméně 20,0000.000 K a rozmnožíme dluhové břemeno země zajisté do 150,000000 K, takže úrokové břemeno roční bude vy- žadovali výdaje aspoň šesti millionu korun. V roce 1909 nepůjde však jen o zemské finance království českého, nýbrž o linance sedmnácti zemí, které jsou rovněž nepříznivé. V některých zemlch jsou přirážky zemské ještě větší než v krůlovství českém, tak na př. ve Slezsku činí 60 proc., v Korutanech rovněž 60, v Solnohradech 58.3 proc. atd. Každá úprava financí zemských bude vyžado v ati obětí, které půjdou do millionů. Lze počítati, že úprava linaneí všech zemí předlitavských bude vyžadovati 90 až 100 millionů korun.

Ná Slezsko Korutany Solnohrad

30 article

Myslímeli, že budeme s to upraviti své zemské finance samostatným aktem zákonodárným, o kterém bychom se usnesli na tomto sněmu, mýlíme se. K úpravě smutných svých zemských fi- naneí dospějeme jen za součinnosti říšského zákonodárství (Souhlas), jen spojení s financemi státními. Oddává li se někdo na- ději, že stát nám přikáže výnos některé z daní renl- ných, myslím, že se klame. Bez zvýšení břemen po- platnictva náprava ani nebude možna. Pan posl. P'eters vytýkal nám a specialně mně nepoclivost, poněvadž prý jsme v komisi rozpočtové vyřídili všechny záležitosti, kterými byly požadovány peníze na české účely, ale že na účely německ bylo povoleno málo. Pan posl. Peters měl dříve, než výtku takovou učinil, se aspoň trochu informo vati. Požadavky německé, které byly komisí rozpo- čtovou splněny, nejsou obsaženy pouze v provisoriu, nýbrž předkládají se také sněmu jako zprávy samo- statné. Konstatuji, že všem požadavkům německým, které byly zemským vý ho- rem doporučeny, bylo vyhověno, ba v některých případech bylo povoleno i více, nei zemský výbor sám navrhl. Na konec prohlásil se řečník prolí podanýn návrhům pozměňovacím a doporučil ku přijetí návrh komise rozpočtové. (Hlučný souhlas.) Návrhy komise rozpočtové byly pak přijaty, pozměňovací návrhy posl. Pelers a Trautzla zamilnuty. Tím vyřízen jest zatímný rozpočet zemský na první polovinu příštího ro ku. Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druhe

Peters