Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v sobotu dne 25. listopadu 1905.

Praha

3

Číslo 325.

4 article

Na rauní a odpol. lIstr předplácí net v Praze v aduinistrai na něaí B dvrt leta . . . . 8 K —k s dvojí čonáškoe n dtvit leta . . . . 7 K 50h ve flislkách: 2 K 3o na měsíe . Poštont a nes n dlrrt leia . . . : 9 K 60h s dvojí zisilkou n čtrk la . . . K eok

Praha

5 title

Dsešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.

Praha

6 article Po letošním sněmovním zasedání.

Po letošním sněmovním zasedání. Sněm království českého zakončil včera své zasedání, zahájené dne 10. října. Zasedání toto konalo se v období kromobyčejného vzrušení mysli, ale odraz ruchu toho nerozčeřil hrubě jeho přesně vymezený průběh. Sněm nevybočil nikde z rámce dobře diseiplinovaného sboru zákonodárcův, jimž jej schmerlingovská ústava sešněrovala. Nouze finančních zdrojů zemských, vyrůstající rok co rok v nový a větší deſici byla dohoněna stejně hrozivým deficitem proni- kavé politické iniciativy. A přece poskytovaly právě letos události i v druhé polovici soustát i ve velikém sousedním státě na severu takové důtklivé napomenuti, aby se neotálelo déle s na- léhavými, moderními opravami! Sněm slavného historického království českého nepocílil ani touhy po historické samostatnosti ani po novo- dobých reformách. Vyřizoval celkem velmi klidně, co z běž- ných záležitostí se oetlo na pořadu jednaeím, ponechal za kulisami, co by bylo porušilo jeho činnost, dle programu ve Vídni předem vylčeného.

Vídeň

7 article

Ale přese vše to by bylo omylem, kdyby- chom letošní sněmovní zasedání zařadili mez zasedání bezvýznamná. Na samém počátku jeho ukázaly společné porady obou skupin velkostatkářů, že kurie tato postupem 21 mandátů menšině ústavověrné šlechty neměla pouze na mysli vyjíti vstříe men- šině ve svém středu, ale že spolu při tom krá- čela směřem k vlastní politické jednotě. Společn ony porady byly zevnějším projevem této vnitřní jednoty, chystající se na zápas za odžité stavov- ské zájmy, za uhájení vlivu zvýšeným lidovým bnutím opravným otřeseného. A tak když mohutná manifeslace dělnictva dne 10. říína t. r. se osvědčila velkolepě pro zavedení všeobecného, přímého a rovného práva volebního a deputacemi svými vyslovila svo přání jak nejvyššímu zemskému maršálkovi tak místodržiteli, za nedlouho se ukázalo, že slejně odmilavě se ku pronikavé opravě volebního práva chovají Němci z důvodů národnostních jako kurie velkostatkářská ze zájmových.

Němec

8 article

Toto odmítavé chování musilo tím spíše překvapiti, že zatím za souhlasu panovnikova ministerstvo Fejérvárovo pojalo v Uhrách na prvém místě ve svůj program zavedení všeobec- ného práva volebního, jež v sousedním Něme- eku bez újmy jeho velmocenského postavení od let trvá, a že dále i nynější vláda vídeňská učinila v úřadním listě určitý projev ve smyslu pronikavé volební opravy pro volby do říšské Jednomyslné návrhy poslanců českých, důmyslně hájené, zejmena i znamenitá řeč dra. Kramáře pro všeobecné, přímé a rovné právo hlasovací, narazily na sjednocenou falangu ku- rie velkostatkářské a Němeů, a pohřbeny ve sněmovních komisích. Marně vyzněl i skvěle hájený návrh dra. Herolda, aby se provedla důkladná a novým ůkolům a potřebám vyhovující oprava zřízení zemského, komise sněmovní většinou vzpome- nutou přijaly za základ svého jednání návrhy vládní, v poradách květnových ve srozumění se zástupci stran za okolností, od té doby pod- statně změněných, připravené. rady.

Kramář Herold Uhry

9 article

Výsledky porad komisí sněmovních však se již do plné sněmovny nedostaly, a včerejší veliká řeč dra. Herolda, ku prozatimnímu roz- počtu pronesená, poskytuje v záležitosti této vzácné informace. Jisto jest prozatím tolik, že český sněm v nynějším zasedání vládní návrhy, týkající se změny volebního řádu na sněm a zřízení zem- ského nevyřídil, a zbývá jen zodpověděti otáz- ku, co se bude díti v odročeném zasedání bude-li, jak dříve již se oznamovalo, sněm če- ský svolán opět v měsíci lednu? Dle nálady, jakáž byla v právě odročeném sněmu, možno za to míti, že vládní návrh vo- lební byl zatím předstižen událostmi, a že pro odpor poslancův českých provésti se nedá. Než v tomto soustáti nelze na každou vzniklou otázku dáti přímou a určitou odpověď, a protc nutno i v této příčině zachoväti náležitou opatr- Této vyžaduje zejmena otázka opravy vo- lební, kteráž v krátké poměrně době vykazuje přímo protichůdné obraty. Když v Uhrách ministr Kristoffy zaháji činnost ve prospěch zavedení všoobecného prá- va volebního a když později v poradách vídeň- ských oprava ta pro Uhry pojata byla přímo do vládního programu nynějšího ministerstva F - jérvárova, vyšlo na jevo, že předseda rakou- ského ministerstva, baron Gnutsch, vyslovil se o takovém záměru způsobem, jejž možno na- zvati pochybným; aspoň vyjádření ono zavdalo podnět ke sporům.

Herold F jérvárův Gnutsch Uhry plný sněmovna

10 article

Ale netrvalo to dlouho, když na počin českoslovanské sociální demokracie zahájena i v této polovině soustátí zvýšená agilace pro takovouto volební reformu, a zvláště když ve Vídni při tom dospělo ke srážce s policií v okoli sídelního hradu, že vláda náhle učinil známý projev ve večerníku úřadního listu vl- deňského — pro všeobecné volební právo. 1 záhodno při té příležitosti vzpomenouti. že i sociální demokracie, jež původně chtěln začíti s všeobecným volebním právem pro sněi český, zatím odročila projevy své až ke dn opětného svolání rady říšské, t. j. ke dni 28 listopadu. Dále došlo po onom prohlášen vládním pro pronikavou volební reformu k do hodě na sněmě moravském, a sice na základech posavadního volobního řádu, s připojením čtvrté, tak zvané všeobecné kurie volební. Vláda sice ústy ministra vnitra, hr. Bylandla- Rheidla, prohlásila k deputaci moravské so- elální demekracie, že moravská episoda bude záhy odstraněna proudem reformním, vládou sehvalovaným, ale neprohlásila, že nedoporučí usnesení moravská panovníku ke schválení. Jak vysvětliti tuto, nejmírněji řečeno, ne důslednost vládního stanoviska, jak dále pohli- žeti na odročení projevů sociální demokracie — až k zahájení rady říšské? Co se týče chování vlády, jež jest j ine hledí-li se k návrhům volební opravy pro sně- my, ktoréž nejen nebyly odvolány, ale na Moravě a ve Slozsku i projednány, v některých jiných zemích, jako ve Štyrsku Korutanech již dříve byly s přibráním čtvrté. všeobecné kurie provedeny — a ke slibované velební opravě pro volby do rady říšské, lze despěti pouze k následujícímu výkladu. Vláda i nyni ještě trvá, pokud se týká sněmů, na svém původním stanovisku, dle něhož opravu vo- lební podporuje dle analogie opravy pro říšskou

Vídeň 28 listopad Morava Štyrsko Korutany

11 article

nost. radu, zřízením všeobecné kurie provedené; snažíc se při tom dosíci odklizení národnost- ních sporů místními kompromissy, jako na Mo ravě, čímž zároveň zatlačuje otázku národ- nostní na vedlejší — sněmovní koleje. Pro říšskou radu chystaná volební oprave bude ovšem tak uzpůsobená ku požadavkůn německým, aby jejich postavení tam nejen ne bylo ohroženo, ale spíše ještě vydatněji zabez pečeno. Vzhledem k tomuto nebezpečí a vzhleden k dohodě na Moravě dosažené — a vládě ja kožto úspčeh ve smiřování národností zvláště vítané — nastává českému poselství nezbytn povinnost, aby, jak to včera dr. Herold přesvěd čivě vyložil, nepřipustilo nijakou jednostran ncu volební opravu pro radu říšskou, jež by potom sesilovala i tak veliký tlak na proveden velební opravy vládní pro sněm království če ského připravené.

doktor přesvěd Morava

12 title

Sněm království českého.

13 article

V Praze, 24. listopadu.

Praha

14 article

Podzimní zasedání sněmu království č ského skončeno. A výsledek bezmála sedminedělní kam- paně ?. Těměř žádný. Vyřízena sice řada záleži- tostí významu tak nepatrného, že až na dvě neb tři stačil by k tomu mnohem jednoduššía Jacinější aparát, než je náš zemský parlament A přece lolik věcí důležitých a velkých nahromaděno bylo k parlamentnímu zpracován ve vetchě budově na Sněmovním náměstí, tolik interessů národních, politických, společenských a hospodářských čeká marně po léta již na vy tízení v ubohém sněmu našem. A kde příčina té sterility a bidy, kdo je zod- povědným za hrozně poměry, v nichž nalézá zejmena finanční stav země, kdo brzdí, kdo zdržuje, kdo nemožnou činí jakoukoli význam- nější práci na sněmu českém Kdo jiný, než naši milí krajané druhéh jazyka, vždy ochotní ubiječi významu sněmu to hioto království. Je známo, jakou posici zaujali a jaké pod mínky si položili za milost, že upustí doča sně v zasedání, jež právě skončeno, od obstrukce.

sněmovní náměstí

15 article

»Sněm smí projednati pouze to, k čemu výslovně svolíme !« — Tak zněl hrdý jich diktát a nejvyšší pan maršálek, jenž tvrdošíj ným hájením práva svého, ustanoviti výhradně dle své vůle pořad jednací naproti českým po- slancům, byl vlasíně intelektualním původeem dočasné a krátké sněmovní obstrukce, diktátu německému tentokráte se podrobil, ba mimo očekávání a sklamal naprosto naděje v něho kladené: neučinil ani pokusu némeckou obstruke zlomiti. A proto konstatujeme smutné, nepopíratelné faktum, že letošní zasedání sněmovni má děko- vati za svou bídnou existenci — milosti ně- mecké. Dle toho také vypadalo. Co vyřízeno, byla — jak již z předu jsme řekli — parlamenln pleva a za věci větší váhy a důležitosti mu- sila býti Němeům zaplacena cena, kterouž výhody veřejného a obecního, nikoli národně českého prospěchu, byly úplně vyváženy. Taková je bilance skončeného právě z sedání Že dále to tak jíti nemůže, o tom netřeba plýtvati slovy.

16 article

Uzdravění sněmu našeho není jinak mož- ným, než radikální změnou v jeho složení, ji- nými slovy jeho obrozením pomoci transfuse svěžích sil, čerpaných z lidu. Sněm zhostiti se musí zbytků středověkého stavovského zřízení, jež jako podklad samostat nosti tohoto království vykonalo nepodcenitelné služby při obnovení ústavních řádů v této mon- archii, však má-li žít a jako zákonodárný sbo a jako nejvyšší centrum představitele této země konati plně své vznešené poslání na prospěch země a její obyvatelů, musí vzejíli také on ze vše obecného rovného práva volebního .. Ve včerejší poslední schůzi skončena přede vším debala o rozpočlovém provisoriu, jež měle celkem průběh neočekávaně živý. Generálním řečníkem proti návrhům rozpo- člové komise byl německý agrárník Krützner Mluvil za obecné nepozornosti a nikoli »gene- rálně«, nýbrž velice speciálně. Stal se ovšem generálním řečníkem jen na základě zastaralého sněmovního řádu, jenž ustanovuje, že v případě nedohodnutí se mají býti řečníci generální vy- losováni a ne zvoleni. Německý řečník mluvil zvláště o školách a dokazoval, že ná- rodní školství naše nevyhovuje potřebám lidu venkovského, zemědělského. Tvrdil, že nemáme škol národních, nýbiž pouhé přípravy pro školy střední. Obracel se proti způsobu, jakým se ustanovují okresní školní inapektoři a potom ličil, jak se otčimsky odbývají školy se strany zákonodárných sborů, že prý škrtí stovkami na potřeby školní, ale ochotny jsou nespočelné milliony povoliti na kanony. Otřel se také, jak bylo jeho německou povinností, o hospodářství zemské, jež laskavé byl poslal k čertu. Této instanci doporučil ostatně též rozpočtový výbor řišské rady

Krützner

17 article

Generální řečník pro návrhy dr. Herold odbyl především němockou smělostí ve tvář nám vrženou výčitku, jak »hanebné prý jet naše zemské hospodářství«. Dr. Herold pověd pánům, že výdaje zemské povoluje sněm a tedy také němečtí poslanci, pokud ale týče se vyk- návání usnesení sněmovních ve věcech finan ních, že ode dávných dob byli finančními refe- renty v zemském výboru Němci, dnes na přl- klad je referentem tím německý vůdce dr Eppinger. Dr. Herold odsoudil tyto neodů- vodněné a při tom nesmyslné nájezdy, jež svědč právě tak o neznalosti věci jako o zlomyslnosti, s louže rozhodností, jako žaloby Němců na to. že ubližuje se jim, pokud týče se zadáván úřadnických míst ve službách zemských. Ve znamenitě kritice finaněních poměrů země od- kryl vlastní příčiny zla a poukázal při tom též k jediné dle jeho náhledu možné cestě spásné reformy.

doktor Herold Němec Eppinger

18 article

Pří tom nezamlčel oprávněný, z české aulo- nomní duše vytrysklý stesk, že naproli zem- ským daním a dávkám mobilisuje se u nás všechno a každý v zuřivý boj, kdežto předpisy stamillionových daní státních přijímány s na- prostou resignaci. Proti daním zeměpanským, nebo vyšším a nespravedlivějším nikdy nedo vedli jsme se opřít, za to ale tím důkladněj jakékoliv dávce zemské. Po žel že příliš prav divé této výtce promluvil dr. Herold velkou skvělou řeč polilickou, v níž poznali jsme opě toho starého Herolda. Nebudeme vykládat obsah a postup její přinášíme ji ve sněmovnim referátě, připomi- náme pouze, že příležitosti té použil řečník V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . . za 8 vdpola tni . . . za 2h Ve flislkách na veskově ranní čísle. . . . . . . . 10h ospolední Iuserá t plati se hotově tapře Fřečplscení a šoterty piljíns čmlsl- straee v Marianské ulicl ě.a Tnm nacházaji se též redakee tiskárna a ezpedice „Nirodnich l.lta- Bukopisy se nevrassji.

Herold

19 article

k tomu, aby ze základu vyvrátil legendu o tom, že skutečně snad jadnání v subkomitétu pro opravu zřízení zemského a volebního řádu oprav- ňovalo v nynější situaci ve zdar, jakého ne- může se dočkati vláda, velkostatkáři a dnes jak se zda, již i mnozi stateční dosud »ob hájci veta«. Dr. Herold strhl roušku s jednání subko- mitétu, prohlásiv, že shoda stala se t a v oněch ustanoveních, jež nikd spornými nebyla a jakkoli s tím se přá- telé opravy zmíněné spokojí, je to jejich věcí. Poslanci češti stojí neústupně na všeobecném, rovném hlasovacím právu a ti, již zpolupůsobili ve volných, nezávazných poradách o věci té. právem dovolávají se událostí, jimiž situace o doby té se změnila a jež oprávnily je své sta- novisko oproli nim změniti. Úskočnými, na rychlo svolanými schůzemi a nepravdivými zprávamí do novin pan hrabě Buquoy s panem dr. Eppin- gerem volební opravě na nohy nepomůže. Po- slanci češti nemají příčiny tímto spůsobem získávati si smérem nahoru pověst mužů smířli- V postupu své výborné řeči, jež nepopíra- telný učinila dojem na sněmovnu celou, Němce nevyjímaje, líčil dr. Herold velikými rysy rozvoj politických událostí v télo vlasti i v říši a ne- zbytnost osvěžeti senilní práci nynějších sborů representativních přičleněním vratev nejširších, V polemice s posl. Pachrem vysvětlil mylné tvrzení poslance toho o nevlídném zacházení s Němci ve hlavním městě tohoto království poukázal na to, jak v ostatních dvou hlavních městech koruny české chovají se Němci naproti starousedlým českým menšinám.

doktor Herold Buquoy Eppin Němec Herold veliký

20 article

Přes rozhodnost a místy i ostrost v dikei nalezl dr. Herold přece dost smiřlivých akcentů i skončil vroucím appellem na všechny syny této země, aby si ruce podali ke společné práci v zájmu lidu a této tak bohaté a krásné a přece tak nešťastné země. Bouřlivý pollesk byl mu od- měnou za výbornou řeč. Tím zenith sněmov- ního jednání byl překročen. Po věených opravách poslanců dra. Pippi- cha, dra. Kramáře, Adámka a Baxy přijaty ná- vrhy rozpočtové komise. Na to přikročeno v rychlém postupu k vy- řizování předmětů více či méně důležitých ne konečného jednacího pořadu. Při některých od- staveích, jako na přiklad při zprávě rozpučtové komise o úpravě mololského potoka, rozpředla se krátká debata. Rovněž ve stručné debatě projednány významnější záležitosti o upravení výslužněho obecním a obvodním lékařům, jakož i zpráva o zemské akci ku povznesení malých živnosti.

Herold Adámek Baxa

22 article

Nejvyšši maržálek zemský zahájil schůzio 11. hod 15 min. dopoledne U vládního stolu: místodržitel král. českého h Coudenhove a dvor. rada Vojáček. Sdělení předsednictva. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že posl. dr. Fořl, zvolený za města Poličku a Lito- myšl, vzdal se mandátu. Pro dnešní schůzi omluvil svou nepřítomnost po sl. Kovařík Nejvyhši maršálak zamský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti Jednací pořad Potom přešlo se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jest pokračování v druhám člení zprávy komise rozpočtové o zalímném razpočíu zemském na dobu od 1. ledna do 30. června 19.56,

Coudenhove doktor Fořl Kovařík Nejvyhša Polička

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá Heller. V době přechodné. XIX (Zahájený boj o vládu v obci pražské. Koncem roku 1860 chystal se v Praze obrat v obeení správě. Jakmile byl tIak něměí cího absolutismu poněkud povolil a naděje na jakousi volnost svítati začala, pociťována ve vlasteneckých kruzích pražských touha, aby také ve správě města co možná radikální změnu se stala a vládě Haasovců konec byl učiněn- Že touha tato není žádnou nedosažitelnou utopil ukázaly události z let 1848 a 1849 a z upo- minek na tato léta čerpali našinci důvodnou na- ději, že se podaří zjednati Praze zastupifelstvo více moderní a především více národní. Ale k tomu bylo potřebi, aby obyvalelstvo pražské zase povoláno bylo k volebnímu osudí a náš generální štáb usnesl se v druhé polovici listo- padu ve schůzi »u Halánků« t. j. u Vojty Ná- prstka, že učiní v té příčině rozmach. Násled- kem toho ohlásil dr. František Brauner as 20. listopadu v městské radě návrh: vzhledem k očekávanému vydání zemského řádu pro krá- lovství české buďlež učiněna opatření, aby sbor obecních starších, který již dávno není úplným. novými volbami byl obnoven aneb aspoň do- plněn . . . Návrh ten položen byl na pořad příští schůze sboru obecních starších.

Heller Halánek Vojta Ná Brauner Praha sbor obecní starý

24 article

Mezi tím však, totiž dne 26. listopadu vy- dal státní ministr Goluchowski nařízení, v němž pravil: »Aby ku provedení instituci, jež císař- ským rozhodnutím ze dne 20. října byly sta- noveny, ziskán byl potřebný zákl ad, nařizuje se dle císařského rozhodnuti ze dne 25. listopadu takto: 1. Ve všech dle obecního zákona ze dne 17. března 1849 uslavených ob- cích buďtež provedeny na zákla de tohoto zákona a příslušných k němu mi- nisterských nařízení ze dne 7. března 1850, městech pak, jež zvláštní statuty mají, na zá- kladě těchto statutů nové volby do obec- ních zastupitelstev... Lhůta od vy- ložení voličských seznamů do vykonání voleb nesmí překročiti dobu sesti neděl.« Dále pak nařizoval státní ministr, aby laklo zvolená nová zastupitelstva v zákonem jim vyměřené působ nosti selrvala, dokud v platnost nevejde nějaký nový, zákonným způsobem sdělaný řád obecní. — Tím byl obeení řád z roku 1849 reaktivo- ván čili zase v platnost uveden a novému ži- votu v obeích otevřeny brány Vzhledem k tomu soudil purkmistr praž ský dr. Wanka, ve schůzi sboru obecních star- ších ze dne 29. listopadu, že by návrh dra.

Goluchowský doktor Wanek obecní star

25 article

Braunera mohl odpadnouti. Avšak dr. Brauner žádal, aby jeho návrh přec byl projednán at k vůli důsledkům, jež on z něho a z vydaného právě ministerského nařízení vyvoditi hodlá učinil tyto nové návrhy: 1. aby, ježto minister- ským natízením zákonná půda opět byla zjed- nána, dle § 117. obeeního řádu z r. 1849 ve- řejnost sch ůzí opět byla zavedena ; 2. uby se od příšti schůze opět stenogra- fové povolávali a slenografické protokoly poři- zovaly a 3. (jakožlo pilný návrh), aby by lo zrušeno obecním řádem z r. 1848 nařízené rozvržení volební eh sborů pražských na 5 volebních okresů, ježto pražská města už jenom dle jména trvají a ono rozdělení jenom ryze for- mální jest a aby tedy v každém volebním sboru voličové celé Prahy zároveň a společně pro vy- hlednuté kandidáty hlasovali, čili jinými slovy aby pro každý volební sbor stanoven byl je- nom jediný volební okres. Ohledně návrhu na opětné zavedení ve- řejnosti schůzí sboru obecních staršíeh prohlásil purkmistr, že zákaz veřejnosti není dosud odvolán a že se tedy návrh dra. Brau- nera hez předehozího poptání u vlády prověsti nedá. Sloučení všech pěti volebních okresů v okres jediný prohlásil purkmiste za změnu obecního statutu z r. 1849, kteréž obecní zastupitelstvo o své újmě provésti není oprávněno a že by se tedy v té příčině musila podati ministerstvu zvláštní petice. Návrhy Brau- n rovy přikázány městské radě k uvážení a po- dání zprávy o nich. Ve schůzi městské rady ze dne 30. listopadu pak bylo usneseno, navrhnouti sboru obecních starších, aby se podala c. k. místodržitelství žádost, aby zákaz veřejnosti schůzí obecního zastupitelstva odvolán a obe- censtvu zase přistup do schůzi dovolen byl, dále pak umneseno, aby stenografové hned do příšt schůze již zase byli povoláni. Ohledně sloučení

Brauner Praha

26 article

volebních okresů usneseno navrhnouti sboru, aby návrh byl zamítnut, aby však k vyrovnání na stalých nesrovnalosti spojeny byly Hradčany s Malou stranou a Josefov se Slarým městem O těchto pro Prahu velmi důležitých ná vrzích rokoval a rozhodl sbor obecních staršíeh dne 5. prosince. Do télo schůze dostavilo seze 70 členů, jež sbor nominolně čital, 56 obecnie starších, tedy více než do kterékoli z dřivějšíel schůzl. Návrh dra. Braunera, aby byl pro všechny tři voličské sbory stanoven jenom jediný volební okres, měl patrně za účel aby přirozené, celkové převaze českého obyva- telstva jednotným hlasováním ve všech sbo- rech zjednána byla příslušná většina, ježto při volení v pěti okresích tu a tam většina byla velmi nejista. Panující strana na radnici vycílila z Braunerova návrhu ihned, že jde o její pan- ství a přivedla tedy do schůze všechno svoje mužstvo; strana prolivná napjala ovšem také všechny síly a takž sveden byl na staroměstské radnici dne 5. prosince zápas, jehož výsledek v uvědomělém obyvatelstvu pražském očekáván byl s nemalým napjetím. Stenografové seděli zase na svých místech, jako před lety — o těch nebylo již žádného jednání. Za to bylo o dalších Braunerových návrzích rokování velmi dlouhé živé a facit jeho byl tento: ohledně veřejnosli schůzí sboru obeeních starších přijat byl návrh městské rady a sepsání pelice přikázáno radě; návrh dra. Braunera na sloučen všech pěti volebních okresů v jediný okres pro všechny sbory z amitnut 28 hlasy proti 26 (dva obecní starší se před hlasováníi vzdálili), návrh městské rady pak přijat týmiž 28 hlasy proti 26.

Brauner Braunerův Josefov Praha

27 article

Na to zahájeny na radnici ihned přípra vy k volbám. Členům městské rady Fürstovi Hankeovi a Scheibovi uloženo sestavení volič ských seznamů. To byl úkol velmi namáhavýa oblížný, ale pánové našli prostředek na jeho usnadnění; »aby žádný volič nebyl vynechián«, rozeslány majitelům domů zvláštní konskripěn čili soupisné arehy, do nichž se zapsati měl každý, kdo se domnival, že mu volební právo náleží, ovšem s udáním daní, jež platil nebo platit byl povinen. Revisí těchto archů byla pai hlavní práce vykonána, ale i ta vyžadovala ná mzhy několika neděl. Současné s ustanovením komitétu pro po fízení voličských seznactů se stoupil se, hlavně

Fürst Hanke Scheib

28 article

ze členů roku 1850 utvořené »mittelpartaje« komitét, jenž si za úkol obral sestaviti pro na- stávající volby úplnou kandidátní listinu; ale touž dobou zahájeny také na podnět našicl tehdejších předáků v Měšťanské besedě připravy. aby do radnice nový systém byl uveden a če- skému obyvatelstvu přiměřeného zastoupeníse dostalo. Za tím účelem zřízena nová strana, je- jímž heslem bylo »Pokrok k lepšímu — Fort- schrilt zum Besseren«, strana nikoli ryze česká, nýbrž utrakvistická, česko německá. Tehda ne- bylo totiž naděje, že by ryze česká strana na celé čáře pronikla a krom toho byla ideálem našich předáků svorná součinnost spravedlivě smýšlejících mužů obou národnosti. Z tehdej- ších poměrů pak plynulo, že ani »mittelpartaj« bez Čechů se nechtěla obejíli a že bylo tedy v jejím štábu zase několik »umírněných« na- šinců, kteří na naše voličstvo první a druhé třídy měli působiti jako magnet. To vše pak mělo za následek, že programy obou stran v zá- sadách čili v theorii téměř ani se nelišily a že voličstvo potom hlavně dle osobností, jež tua tam v popředí stály, se rozhodovalo, při čemž nejvíce působil ohled a kalkul, jak asi která strana by svoje hlásané zásady a theurie v skutečnosti prováděla.

Fort Čecho

29 article

Dne 15. prosince uveřejnil volební komil »liberální ústavní strany« — tak se totiž fa- mósní »mittelparlaj« před volbami překřuila — své volební provolání, jemuž dal prostý nadpie »Program«. Tolo provolání zasluhuje, aby- chom se nějakou chvili u něho pozdrželi. P obvyklých výkladech, jací mužové do obecního zastupitelstva voleni býti mají — kteréžto vý- klady ve volebních manifestech všečh stran celého světa bývají toložny — vykládal komilét politické zásady svého tábora všeobecnými rysy jakožlo program strany pokročilé, svobodomyslné a ke všem spravedlivé, tedy zase lesklými prin- cipy, proti nimž se dá těžko něco namitat a jimiž také skoro všechny programy politických stran pravou podstatu snah svých zastirají. Určitější a také zajimavější bylo vyznání komitétu otázce národnostní. »Program« pravil v té příčině: »Přiznáváme každé národnosti právo přirozeného vývoje. Systém, který jednu zemskou řeč z ůřadniho života vyloučil a český jazyk v našich školách zhola přezíral, byl výstřed- nosti, jejiž odstianéni v zásadě je rozhodnuto. Ale proto nechceme přece, aby se upadlo do extrému druhého. Naše vlasť poskytuje oběma národnostem dosti prostoru, aby smírně vedle sebe bydlely, aby nerušeně a přirozeně se vy- víjely . . . Tam, kde je obyvatelstvo české, buďtež úřad i škola česke; kde obyvatelstvo némecké jest, nechť se v úřadé německy jedná a ve škole německy vyučuje; tam pak, kde národní živly se stýkají a ve- spolek promlseny jsou, nechť činí se plnou měrou zadost stranám oběma.

Tolo

30 article

Nikoli v příkrém protivenstvi, nýbrž v vzájemném duševním pronikání se obou živl občanských spatřujeme záruku míru a klidného pokroku vlasti. Nejjistěji bude toho eíle dosa- ženo, když synům české země, kteři vzdělání hlodají výše školy obecné, možnost se poskytne, aby v obou zemských jazycích stejnoměrně se vzdělali. Čm více se znalost obou zemských jazyků rozšíří, tlm vétšl bude záruka klidného spolubydlení obou národů . ..« Na konec sdě- lovalo komité, že ponavrhne voličům vhodné kandidáty bez ohledu na národnost a náboženské vyznání a pravilo: »Naším heslem jest: svo- boda a zákon, nezávislost a pořádek!« Na »programu« byli podepsáni Ondřej šl. Haase jako předseda a jakožto členové: Eduard Balzer, Leopold Bělohlávek, Karel Brosche, Emanuel Broudre, Frant. Ellenberger, Karel Enlz, Ferdi- nand Feix, Bedřich Fleischinger, Karel šlechtie Helly, JUDr. Karel Helminger, Frant. Klutschak, Ant. Ferdinand Müller, MDr. Emanuel Příbram, W. Ed. Redelhammer, Jan Michal Schary, Fer- dinad Scheib, JUDr. Karel Seeling. A. Vei, JUDr. Jan Volkelt a JUDr. Bedřieh Wiener. Program »liberální ústavní strany« byl ze- jmena co do národnostní otázky na tehdejšt dobu velmi svůdný, neboť obsahoval již for- muli, která po 47 letech v Gautschových jazy- kových nařízeních přesného výrazu došlaa dosud — jak se říká — aktualní jest jakožto zásada rovnoprávnosti jednojazyčné, proti níž arci stále bojuje princip rovnoprávnosti dvoj- jazyčné; avšak smutná zkušenost s praxi, kte- rouž »miltelpartaj« deset let v Praze prová- děla, učinila české obyvatelstvo zdejší nedůvě- řivým tak, že celému »programu« ani valné pozornosti nevěnovalo, jseuc předem již odho- dláno voliti dle rady mužů, k nimž plnou dá- véru mělo, byť i tito vůdcové z taktických da-

šl Haas Balzer Bělohlávek Brosche Broudre František Ellenberger Enlz Ferdi Feix Fleischinger Hell JUDr Helminger Klutschak Antonín Müller Mdr Příbram Jan Michal Schara Scheib Seeling A Dei Volkelt Bedřieh Wiener Gautschův Fery Praha