Periodikum ALTO Viewer

1

23. listopadu 1905

2

Příloha „Narodních Listu

3

k čislu 323.

4

Strana 9.

5 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 22. listopadu. (Polské hla sy o volební reformě.) Provedení volebn reformy na Moravě dle přání tamních Němeů. jimž se podařilo zachrániti opět na čas „něme- ckou državu“ v markrabství, budí v polských listech obavu, že také vládní osnova volební re- formy pro říšskou radu bude vycházeti ze zá- sady zachování německé državy. „Dude-li se však nový volební řád — píše „Nová Ref.“ opírati o „zachování državy“, stane se nepře- konatelnou překážkou pokroku a rozvoje kul- turního i národního, neboť utrvalí panující nyní bezpráví a křivdy národní. Volební řád na zá- sadě zachování německé državy uzákonil by germanisaci v zemích slovanských, zejmena ve Slezsku. Taková volební reforma nebyla by po- krokem, nýbrž zpátečnictvím, nezlepšila by peměry, nýbrž, upovňujíc nespravedlnost. značně by je zhoršila. Reforma taková neuspo- kojila by dojista ani lidu pracujícího, ani ná- rodů slovanských a ustálila by jen hegemonii německé menšiny ve státě... Všeobecné, rov- né volební právo nemůže znáti nijakého ome- zení. Mluviti při tom o stavu osvěty a síle po- platní, jest protimluv.“ List soudí proto, že plány, týkající se omezení počtu poslanců za Halič, nedeidou souhlasu tříd pracujících všech národnosti, poněvadž se všechny domáhají rov- ných politických práv pro každého. Též „Gaz. Narod.“ vyslovuje se co nej- rozhodněji proti jakémukoli ztenčení počtu mandátů za Halič, která dle své lidnatosti má právo na 282% všech mandátů říšské rady.

Něme Praha Morava Slezsko Halič Gaza

6 article

Lvovský list stýská si do bar. Gautsche, který od října změnil tak důkladně svůj názor na vše- obecné volební právo, že hodlá nyní sám podati sněmovně patřičný návrh a při tom jest hotov vyhověti nespravedlivým požadavkům Němců zkrátiti Poláky, jichž klub dosud ze zásady vždycky podporoval mocenské postavení státu. „ačkoli tento stát není jeho vlasti, jes mu národně cizím a přece podporoval stát i význam dynastie proti tak zvaným „nej- lopším synům“ tohoto státu, t. j. Němcům. Pi- satel vzpomíná při té příležitosti starého řl- kadla, jež dí: „Divná věc, jak malou dávkou rzumu možno říditi svět!“ V Praze, 22. listopadu. (O moravském smíru) píše vídeňský dopisovatel „Pester Lloydu“. Podávaje zprávu o novém volebním řádu pro Moravu nazývá jej „unicum co do spletitosti“. Vypočitav všechny různé způso- bení volení v různých kuriích, které nazývá sta- rou veteší, dodává: Následek bude ten, že za krátko, až zavedení všeobecného volebního práva pro říšskou radu začne svou váhou pů- sobiti na veškeren veřejný život v Rakousku, nikdo nebude s to zadržeti rozšíření všeobec- ného volebního práva také na zemské sněmy.

Gautsch Němec Polák Lloyd Praha Morava Rakousko

7 article

Pak bude nutno na Moravě opět reformovatia to, co právě usneseno, zvrátiti. Vzniknou opět národní a třídní boje, které si mohli ušetřiti kdyby se byli v Brně řídili duchem času, kte- rému nemohou ve Vídni vzdorovati již ani roz- bodující kruhy. Částečné vyrovnání na Moravě překvapilo i dobře zasvěcené kruhy; ještě více je však překvapilo, že tam učiněn nový pokus o petrifikaci starých volebních výsad. V Praze, 22. listop. (Uhorská kri se.) Zápas mezi koalící a vládou Fejérvárovou na- byl v poslední době rázu partizánské války po různých, nepoddajných stolicích. Vládní tisk zaznamenává dnes s radostí úspěch. Podžupan nevohradské stolice, již také byla odňata státní subvence, telegrafoval prý vládě, že úřadnie steliční nebudou se již říditi usnesením o pas- sivním odporu a podřídí se vládním rozkazům.

Morava Brno Vídeň Praha národní a třídní boj

8 article

Také vrchní tajemník pešťské stolice Faze- kaš hodlá prý odstoupiti a bude nahražen hr. Gabrielem Keglevičem. Hr. Jul. Andrássy doprovodil svůj dn 50.000 K výkonnému výboru zemplinské sto- lice přípisem, v němž pravi mimo jiné: „Vláda spravovala až dosud státní milliony bez dovo- lení a kontroly. Svou zvůli omezovala jen tím. že se dosud řídila posledním rozpočtem. Nyni však odvrhla i tuto poslední známku zdánlivé ústavnosti. Z choutky po pomstě sahá na jmění, jehož se dotýkati nesmí, a osobuje si moc, která nepřísluší ani zákonitě vládě. Vláda, která proli vůli národa sedí národu na šíji, hospodaří samovolně s veřejným jměním. Trhnutím péra zbavuje celý úřadnický sbor několika stolie příjmů, ačkoli úřadníci konají jen svou povin- nost. Vláda činí správu celých velikých krajů nemožnou. Toto nelidské a nezákonné jednání vlády musí býti napraveno především naší spo- lečností. Za tím účelem posílám stočlennému vý- boru k disposici 50.000 K. Hr. Jul. Andrássy.“ Ze Záhřeba, 20. listopadu. (Ze sněm u. V dnešní schůzi podal posl. Harambašič pilný návrh na zavedení všeobecného vo- lebního práva. Taktéž posl. Frank odů. vodňuje svůj návrh téhož smyslu. Návrhy při- kázány sněmovnímu výboru. Posl. Harambašič učinil pak dotaz o jednání policie při posledních výtržnostech v Záhřebě. Odborný přednosta Čavrak hájí obvyklým způsobem jednání po- licie. Za dalšího dotazu posl. Zagorce o vol- bách v Koprivnici došlo k hlučným výstupům mezi přívrženci čisté strany práva a opposič- ními poslanci, při nichž galerie vyklizena. Když nasíal opěl klid, odb. přednosta Čavrak pro- hlásil, že dotaz zodpoví, jakmile bude ukončeno vyšetřování, zahájené v Koprivnici.

Keglevič Jula Andrássy Frank Posl Zagorka Hradec Záhřeb Koprivnica

9 article Sněm vévodství slezského. (XLII. zasedání 17. schůze.)

Sněm vévodství slezského. (XLII. zasedání 17. schůze.) V Opavč, 17. listopadu. Schůze zahájena byla o 1411. hodině a přerušena po 12. hodině, pokračováno pak od 3 do 7 hodir večer. Schválena byla smlouva s obci opavskou o od- bourání části zemského domu, bývalé g ymnasijn budovy a povolen náklad na stavební úpravu tím za- viněnou, povolena řada podpor nemocnicím a po vět- šině zamítnuty žádosti učitelské za povolení různých připlatků. Z části byly přikázány zemskému výboru k vyšetření. Při žádosti obce Orlové za převzetí schodku 12.431 K, který vznikl při zřízení úřady vynucené centrální epidemické nemocnice na zemský fond, za- mitnut byl návrh posl. Halfara na povolení 8000 K a povolena podpora 6216 K ve dvou letech splatná. Žádost silničního výboru ve Vítkově (něme- ckého) za podporu na běžná vydání byla zamítnuta. Návrh nového posl. hr. Platra, aby subvence byla dána, nebyl vůbec podporován a schváleno, aby ná- kladem 350.000 K byla postavena proti zemskému domu budova pro úřady zemské, pro něž dosavadní míslnosti neslačí.

Halfar Vítkov

10 article

Dlouhé rokování rozpředlo se o návrhu, by sněn postavil se proti postátnění severní dráhy cís. Ferdinanda. Sněm zabýval se záležitostí oc roku 1884 několikráte a vždy byl pro postátnění Tentokráte výbor ústy zpravodaje posl. Janotty klerý podal obšírnou a jinak s finančního stanoviska důkladnou zprávu, vyslovil se proti a navrhl resoluci, v níž: 1. vyslovuje se zásadní souhlas s ponenáhlým postálňováním soukromých drah, uznává však, že sprůva, jak nyní se provádí, nepřináší prospěchů, které by zabezpečovaly výhody při provozování stá- tem očekávané. 2. Nehledě k těmto okolnostem spa- třuje sněm v oznámeném postátnění přímo kritické nebezpečí pro slezské samosprávné korporace, zemi, obce a obchodní komoru, kteréž nebezpečí by slát v případě postálnění odstraniti musil. 3. S ohledem na možné osobní změny na neprospěch německ áh živlu žádá se zřízení zvláštního ředitelství želez- ničního se sídlem v Opavě, aby nebyly probuzeny národnostní spory na škodu tiché hospodář- ské práce. 3. Úmysl seslětnili severní dráhu v roce 1906 považuje sněm za příliš uspíšený a nehospo- dářský, poněvadž stít má právo vlivu na výši tarif a může za posledních 7 let působiti na snížení. Tak má sněm za to, že slavba dunajsko-oderského prů- plavu vřivodila zmenšení příjmů, čímž by severní dráha zlaciněla. 5. Zemskému výboru se ukládá, aby poslal petice na všecka ministerstva a obě sněmovny říšské rady proti postá tnění.

Ferdinand Janotta Opava

11 article

Posl. v. r. Hrubý podává samostatný návrh který z části přibližuje se návrhu výborovému, roz- hodně však slaví se proli třelímu odstavci resoluce Otázce, má-li severní dráha býti postátněna, bylo jii kolikrále přisvědčeno. Prolo zpráva výborová je tan- cem mezi vejci. Ráda by řekla ano i ne. Včera sněm vyslovil se pro postátnění dráhy košicko-bohumínské dnes je proti postátnění severní dráhy. Stát musí do- stati do rukou dráhy k Uhrám směřující, poněvad by jinak Uhři nás mohli hospodářsky dle libosti ulla- čovati. Také v Německu jsou dráhy vesměs státní což nám nemůže býti lhostejno. Řtečník odsuzuje tě ve zprávě vytknuté stanovisko referentovo proti Ha- liči. Pro náhled výboru věcně mluví jen obavy fi- nanční. Tu třeba však positivního návrhu a o ná- pravu možno postarati se cestou zákonnou, což chce míti zvlášť vytknuto. Před 25 lety bylo vše pro postátnění a každý, kdo byl proti ve Slezsku pova- žován byl za zrádce, souhlas s postátněním severní dráhy značně uřispěl k pádu strany liberální a staro- české. Dnes Němci staví se proti postátnění ze strachu o svůj „Besitzstand“. Severní dráha z českého Př- vozu udělala německý Oderfurt, kdyby přišlo tam stejně českých úřadníků, byl by z něho opět Přivoz. My nemáme však ve Slezsku u vlády sluchu, panoval u nás klid, ale klid hřbitova. Leč i Slovan musí se hlásiti o své. Kdo ruší mír ve Slezsku, zdaž ten který leží na zemi a je druhým rdousen, při čemž křičí je však považován za rušitele klidu. V takovém po- stavení jsme my. Vystrkování národního momenlu j tu stejně nebezpečno jako v otázce pošlovního ředi- telství pro Slezsko a zrazuje většínu od přijetí třelího odslavce resoluce.

Posl Uher Němec Uhry Německo Slezsko

12 article

Posl. Michejda ujímá se zájmů Haliče proli referenlovi a poukazuje, že Němci mají ve Slezsku vše, 9055 svých lidí u státních úřadů. Boji-li se však, aby nepřišel na některou malou stanici v polském území neněmecký správce, dokazují, jer že nemaj čisté svědomí, cítí, že jejich „Besitzstand“ je ne- udržitelný a všeobecný vývoj takový, že se německá država zachránili nedá a doporučil Němcům, aby dle vzoru Moravy obrátili, dokud tak ještě učiniti mohou V otázce postálnění sněm nebude míti asi vůbec vlivu. lu rozhodují zájmy jiné. Posl. Hampel, dr. Menger a Josephy po- lemisovali se slov. řečníky, člen správní rady sev dráhy posl. bar. Spens pak vypočítával, kolik státu bude na dráhy dopláceti. Dle toho stavil se proti po- slátnění. Při hlasování zamítnut byl návrh prvního od- slavce dle znění posl. Hrubého a přijal výborový, v druhém odstavci změněn dodalek dle návrhu posl.

Posl Michejda Němec Hampel doktor Menger Joseph Halič Morava

13 article

Hrubého, aby náhrada samosprávným korporacim byla v zákoně vytčena, odslavec třetí byl přijat proli hlasům slov. poslanců, podobně čtvrtý a po delším sporu jako nový odstavec návrh posl. Hrubého, aby jednotlivým zemím nebyly dávány zvláštní výhody tarifní (posl. dr. Michejda vzdálil se) a konečně při- jat odstavec poslední dle návrhu výborového Dle referátu posl. Janolly schváleny byly změ- ny některých odslavců zákona o vybírání zem- ské dávky z piva, při čemž konstatováno, ž daň tato zvýšena nyní nebude, poněvadž nestane s tak letos ani na Moravě ani v Čechách. Větší debata rozvinula se o žádosti města T šína za subvenci na stavbu školní budovy nákladem 430.000 K, při čemž posl. Michejda odsoudil snaby proti polským školám a libovolné počínání úřadů př přejímání učitelstva evangelické školy v Těšíně do správy obecní. V delší debatě povoleno nověmu Spolku pr zprostředkování práce 2000 K podpory schůze po 7. hodině skončena, aniž by byl vyčerpár pořad jedná ní. Návrh na neudělení podpory hosp. škole v Kate řinkách byl vzat z jednacího pořadu

Hrubý doktor Michejda Morava Čechy Těšín

14 article Činnost technologického průmyslo vého musea v roce 1905.

Činnost technologického průmyslo vého musea v roce 1905. Museum lechnologické zodpovídalo v roce běž ném 542 dotazů, týkajících se strojů a nástrojů 821 dotazů z oboru technologie chemické. V Praze provedlo mnseum 3 kursy mistrovsk pro krejčí mužské, 1 kurs obuvnický, 1 mistrovský kurs pro malíře pokojů, 2 kursy pro truhláře stavby a nábytku, 3 kursy sklenářské, kurs kovozdobiteiský pro zámečníky a klempíře, kurs přednáškový pro litografy a kamenoliskaře, kurs pro barvení klobouků. kurs knihařský na ruční zlacení, na zlacení lisevé barvotisk, na úpravu barevných ořízek a mistrovský kurs pro moderní výzdobu knihy. Celkem absolvo valo v roce 1905 v Praze 340 posluchačů pražské kursy. Na venkově pořádány byly čtyřnedělní kursy obuvnické na Smíchově, v Želez. Brodě, Dolním Újezdě, Sušici a Ml. Boleslavi s 99 posluchači. Kursy pro mužské krejčovství konány byly v Horažďovicích.

Praha Smíchov Brod Dolní Újezd Sušice Boleslav Horažďovice

15 article

Hradci Králové, Mýtě Vysokém a Rakovníce s 89 po sluchači. Kursy pro ženské krejčovství konány ve Volyni a Hoře Kutné s 63 posluchači. Dále pořádány byly: textilní kurs ve Dvoře Králové (29 posluchačů) kurs na barvení a bílení perleli v Žirovnici (39 po- sluchačů), bednářský kurs v Čus. Budějovicích (28 posluchačů), bednářský kurs v Plzni(26 posluchačů kurs pro lakýrníky v Plzni (39 posluchačů), kurs pe- kařský v Plzni (46 posluchačů) a kursy pro moření dřeva a konečné práce úpravné v truhlářství konány byly: v Příbrami, Klatovech, Strakonicích, Písku, Blatné, Roudnici n. L., Plzni, Voticích, Nové Pacea v Benešově, které absolvovalo 141Zposluchačů. Na kursech vyučovali, mistři obuvničtí V. Ve- verka a J. Syrový, mistři krejčovští Josef Jermář H. Kopecký, arch. Sander, arch. Valečka, mistr tru- hlářský L. Voráček, prof. Beneš, arch. prof. Kotěra, arch. Novolný, knihaři V. Horák a V. Šubrt, malíi pokojů H. Čada, mistr bednářský Ant. Beneš, ředite arch. J. L. Němec; vedle toho vyučovali na kursech úřadníci musejní.

J Syrová Jermář H Kopecká Sandra Valečka L Voráček profesor Beneš Kotěra Novolný V Horák V Šubrt H Čada Němec Hradec Králové Rakovník Volyň Kutná Dvůr Králové Žirovnice Budějovice Plzeň Příbram Klatovy Strakonice Písek Blatná Roudnice Votice Nová Pacea Benešov Zposluchač

16 article

Celkem absolvovalo letošní kursy v Praze a na venkově 918 posluchačů. Přednášek konáno bylo celkem 99. Z těchto při padá na Prahu 12, ostatní na venkov. Na venkově konány byly přednášky v Terezíně, Kouřími. Něm. Brodě, Jindř. Hradci, Nymburce, Černém Kostelci. Rosdnici, Novém Městě n. M., Nuslích, HHradci Král. Nachodě, Bělé. Polné. Kladně, Poličce, Křivoklátě. Berouně, Kralupech, Kolíně, Benešově, Turnově, Un- hošti, Mýtě Vysokém, Plzni, Davli, Chrudimi, Voti- cích, Čáslavi, Čes. Skalici, Břevnově, Vršovicích. Svratce, Sadské, Třehechovicích, Rychnově n. Kn - Uhliř. Janovicích, Lomnici n. Pop. a Štaňkově. V čet- ných městech pořádány byly celé cykly přednášek. Přednášky tyto byly navšlíveny as 9800 osobami. Obsah přednášek týkal se jednak podpůrné akce maloživnostenské, státní i zemské, běžných živnost. otázek, úvěru maloživnostenského, pojednání o malo- živnostenských motorech, jich výhodách a nevýho- dách, znalosti chemie a jejího upotřebení v průmyslu a živnostech, účetnictví a kalkulace živnostenské. Celá řada přednášek konána byla z oboru efektro- technického, chemického a jiných průmyslových odvětví. Museum technologické spolupůsobilo při zřizo- vání družstev strojových, nákupních, skladních a vý- robních, jakož i při přenechávání strojů družstvům

Rosdnice Král Rychnův Pop Praha Praha 12 Terezín Německo Brod Jindřichův Hradec Nymburk Černý Kostelec Nový město Nusle Bělá Polná Křivoklát Beroun Kralupy Kolín Benešov Turnov Una Plzeň Davle Chrudim Vot Čáslav Břevnov Vršovice Svratka Sadská Třehechovice Kněžná Janovice Lomnice Če . Skalica

17 article

živnostenským v případech zejmena v Hoře Kutné Čes. Kameníci, Roudnici, Ustí n. L., Opořanech, Hradci Král., Nezdicích, Kostelci n. Orl., Liboci Plzni. Vimperku. Litomyšli, Lanškrouně, Sangerberku Skuči a Volyni. Ve všech případech konáno bylo še tření techn. úřadníky musejními s příslušnými inte ressenty na místě samém. Pokud výstav se týče, uspořádalo museum v Praze výslavy z kursu pro malíře pokojů, z kursu truhlá ského a sklenářského, byla uspořádána výstava pa pírů předsádkových, polahových a obálkových v Praze a Hradci Král. Při výstavě truhlářské v Praze uspo- řádalo museum technologické oddělení a výstavu prací odhorných a řemesinických škol a kursů mu- sejních. Ve výstavě této bylo vystaveno 11 motorů. 40 strojů pro obrábění dřeva a četné moderní ná- stroje. Pokud působení na výcvik učňů se týče, uspo- řádalo museum v Praze ústřední výstavu prací učed- nických, kterou obeslalo 22 měst počtem 226 učňů. Za spolupůsobeni musea konány byly místní výstavy prací učednických v Břevnově, Černilově, Dejvicich Dvoře Král. n. L, Horách Březových, Hořicích, Mnich Hradišti, Hronově, Chlumíně, Chrudimi. Kladně, No- vém Městě n. M., Nuslích, Opočně, Polici n. Met.

Opořany Hradec Král Král Březův Kutná Čes Roudnice Nezdice Kostelec můj Orlický Liboc Plzeň Vimperk Litomyšl Lanškroun Volyň Praha Břevnov Černilov Hořice mnich Hradiště Hronov Chlumín Chrudim Nusle Opočeň Sangerberk Skuč Dejvicich Dvůr

18 article

Rakovníku, Rožďalovicích, Sedlčanech, Semilech, Ces Skalici, Týně n. Vlt., Unhošti, Úpici, Vojicích, Vo- lyni a Vršovicích. Besídky učednické v tomto roce založeny byly spolupůsobením musea v Benešově, Slaném, Kard. Řečici, Mýtě, Vesell n. Luž., Pardubicích, Libni, Ml. Boleslavi, Opočně, Čes. Skalicí a Hronově. Četné be sídky podrobeny byly inspekci vzhledem k výnosu zemského výboru království českého. Celé řadě inte- resseniů podány byly informace ohledně zařízení vedení besídek a pro četná společen stva sestaveny byly zkušební řády pro zkoušky učednické. Při museu působily 2 odborné školy pro učně a sice škola knihařská a škola rukavičkářská; školn knihařská opatřena byla četnými moderními stroji. Z podníků musejních jsou zejmena kurs malířský. knihařský a sklenářský, které jsou ojedinělými pod- niky toho druhu v celém Rakousku. Museum vydává úřadní list »Věstník živno- stenský«, v němž seznamuje živnostníky jednak s činností zvelebovací akce živnostenské v královslví českém, jednak s vymoženostmi a pokroky novo dobými.

Rakovník Rožďalovice Sedlčany Semily Vltava Unhošť Úpice Vojice Vršovice Benešov Řečice Mýto Vesell můj Luže Pardubice Libeň Boleslav Opočeň Čes Skalica Hronov Rakousko Ces Skalica

19 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Poklas cen lihu. Záznamy pohotového kontin gentového lihu klesly ve Vídni na 33.60 až 54 —. Oproti nejvyššímu záznamu z 1. září 1904 (51.40 4.80) jeví se pokles o 20.80 k., čili asi o 38% v době neúplných patnácti měsíců. Posledně poklesly ceny na tuto úroveň 26. dubna 1899 (zl. 16.60 —16 80. Důvody poklesu toho jsou jednak všeobecny, jednak místní. Spotřeba lihu v poslední době z řady důvodů se zmenšila. K tomu druží se ještě přičiny povaby tižní. V minulé kampani měla prudká soutěž uher. ských rafinerií ve Vídni v zápětí, že raff nerie zdejší byly z částí nucený zmenšiti výrobu. České a mo ravské raff nerie, které trpěly značnými sklady a ná- stedkem toho byly postiženy v uplynulé kampani značnými ztrátami, by y v nákupech v kampaní letošní nyní velmi zdrželivy a nabizely nízké ceny. Následkem foho lihovary prodávaly značně vídeňským raffinérům kteří takto mají dostatek surového zboží a emancipo- vall se od trhu. Tím kupnost na něm podstátně se zmenšila, takže i menší nabídka má v zápětí oslabení záznamů. Protože 1. listopadem rozpuštěn i uherský kartel lihový, došlo v horních Uhrách k prudké sou těži s haličským zbožím, důsledkem čehož nabídka uherského zboží v= Vídni se oslabila Moment tento přinesl ovšem zlepšení situace vídeňským raffis eriím. Pro sestálnční severní dráhy císaře Ferdinanda.

Ferdinand Vídeň Uhry

20 article

Obchodní komora v Krakově usnesla se podati pol- skému kolu na radě říšské naléhavou žádost, aby urychleny byly práce za postätnění severní draliy cl- saře Ferdinanda Komora prohlašuje, že se důrazně ohražuje proli snahám, jež se opírají z místních ohledů utvoření jednolné státní sitě drah. Pouze postát něním drah a v prvé řadě severní dráhy císaře Ferdinanda, která roztrhuje státní dráhy vo dva nesouvislé díly, možno čeliti dnešní mizerii larifní. Propočítšní tarifů severní dráhy císaře Ferdinanda přineslo by Haliči, Moravě a Slezsku vý- hody jednolných dopravních sazeb a doložilo prakticky výhody sestátnění vůbce. Nulno se dále ohraditi proli domněnkám, že postátnění severní dráhy císaře Fer- dinanda prospěje pouze Haliči. — Vítáme tento pro- jev a speciálně s poslední vělou plně souhlasíme. Ob- chodní styky haličsko-české, které v poslední době tak utěšeně stoupají, jsou dnešním stavem tarifním přímo podlamovány.

Ferdinand komora Ferdinand Krakov Halič Morava Slezsko Fery Ob

21 article

Bavlna. Trh v minulém témdni kolísal, ale zá- kladní pevné smýšlení se udržovalo. Počátek týdne přinesl oslabení, důsledkem úřadní zprávy o stavu bavlny, zalím co na trh ještě pronikavěji působil odhad Neillovy firmy, vyšší o 11/4 mil. bal. všech dosavadních odhadů pro bursu rozhodných a jí při- jímaných. Neillova firma odhaduje výnos letošní sklizně 111/9 mil. bal. — Th. Price, který stojí v čela baissy, sjednal v posledních dnech řadu velikých závěrů, pro něž kryt není — moment tento glos sován v Novém Yorku vesměs ve prospěch dobrých vyhlídek sklizňových. Ale toto výhledné posuzování situace počátku týdne dlouho nepotrvalo. Úřadnt odhad proto nemá rozhodujíeího významu, protože nelze ho srovnati s podobnými publikacemi let před- chozích. Ale také ohledně Neillova odhadu vyskylla se řada pochybností, ačkoli loni a předloni od- hady této firmy osvědčily se býti správnými. Odhady sklizně v Texasu a indiánských obvodech, které firma tato uveřejnila, pokládají se za příliš vysoké, a při tom se dovozuje, že ani přebytky loňské sklizně nebudou tak značny, jak firma vypočítává

Neillův Price Nový York Texas

22 article

Jak chovají se oproti dané situaci pěstitelé bavlnyr Otázka tato nabývá vzhledem k jich dobrě posici ka- pitálové, kterou utvořily loňské a předloňské zisky jiel a k jich organisaci značné důležitosti, Dle dovozů soudě, jsou pěstitelé dosud zdrželivi a neprojevují nadbytek ochoty, prodávati bavlnu ve veliké míře za daných cen. Zatím ovšem — a nedostatek spolehli- vých informací bije tu stále víc a více do očí zdůrazňuje staré stesky našeho průmyslu do likna- vosti a neschopnosti našich konsulátů americkýeh v tomto směru -- otázka výdatnosti letošní sklizně není ještě ani z daleka vyjasněna. Kupnost průmyslu jest stále poměrně dosti značna, ačkoli průmysí uhradil to, co nutno, a chová se zdrželivěji, vyčká- vaje vývoje dalšího, ač není příliš opor, které by opravňovaly výhledy příliš baissistní. Amerika tri bavlny ovládá a její producent i obchodník jes příliš vyspělým, než aby posice této nevyužil V prvých dnech prosince bude vydána úřadní zpráva která do situace vnese ovšem více jasna. Vývoj cen na novoyorském trhu dán těmito dáty: bavlna bavlna na listopad pohotová listopad leden březen 11. 11.60 10.99 11.29 11.51 13. 11.40 10.66 10.95 11.14 14. 11.30 10.53 10.85 11.03 15. 11.05 10.38 10.68 10. 86 16. 11.15 10.53 10.83 11.01 17. 11.15 10.54 10.83 10.99 18. 11.15 10.34. 10.63 10.81 20. 11.15. 10.34 10.62 10.81 11.15 11.41 11.62

10.38 10.68 10 . 86 10.53 10.54 10.34

23 article

Washingtonská kancelář censurní uveřejnila, jal jsme již sdělili, zprávu o odsemeňování baviny. Dl ní odsemeněno do 14. t. m. 7,498.167 bal. proti 9,786.646 bal. v tomže období loňském. Zpráva ta vedla ku zpevnění kursů; nutno zatím ale vyčkati detailní zprávy, aby bylo zřejmo, kolik odsemeňo vacích stanic zprávu podalo, aby bylo možno uči niti si přesný obraz. Zpráva ovšem není přízniván a v kruzích interessentů čítáno alespoň 8 millionů baliků. Nedostatek vagonů v ssverozápadním obvodu uhslném. Staré slesky, které provázejí vždy vzpružen uhelného obchodu, ozývají se opět: Dle zpráv z Úst n. Lab. jest citelný nedostatek vagonů v severozápad- ním českém obvodu uhelném. Některé doly byly nu- ceny práci zastaviti.

24 article

Trh neněz. Trh peněz jest pevný a sazby blíží se — až na Německo — úrovní úřadních sazeb cedulo- vých bank. Ve Vídni znamená soukromý diskon 41a5. Protože před závěrem listopadovým jest vy- lcučeno oslabení, budou požadavky oproti banee značny a není nemožno, že objeví se opětně zdaněn bankovky v oběhu. Trh cizích směnek je pevný př vzeslupných kursech. V Berlíně kolísá soukromý dis- kont mezi 4/s4/4%. Ríšská banka německá m opět nezdanitelnou zálohu bankovkovou, leč obnos 18 mill. m. je příliš malý, laže asi bude záhy opět vyčerpán. V Londýně kupuje banka anglická nadále zlato, které se očine na trhu. Slav peněz na trhu tamním opět se zpevnil a sice potřebou pro mediovou likvidaci: soukromý diskont dostoupil opět 496. Stříbro kupováno za sloupajících sazeb východem. V Paříži převládá vzhlodem k čekané emissí japonské půjčky a větším ennssím domácím značná zdrželivost kruhů peníze skýtajících. I akceply největších bank umísfují se jen za sazbu bankovní; značné obnosy peněz obracejí se i do Němcka. V Nov. Yorku pev- nest peněžního trhu následkem přenesení značných ongagementů do Londýna a na pevninu evropskou povolila, takže znamená tam soukromý diskont 4 %.

Německo Vídeň Berlín Londýn Paříž York východ banka Ríšský banka

25 article

Nová daň na pivo a tabák v Německu. Potřeba reformy financí německé říše hlásí se již po delše dobu a my momentu tohoto opětně se dotkli. Zákla- dem financí německé říše jsou celní přijmy a spo- třební daně. Zvýšení prvé skupiny přinese nový celn tarif, skupina druhá má býti podrobena nyní proni- kavému zvýšení. Pivo a tabák stojí tu na prvém místě Zvýšení celních sazeb přinese německé říši vzestup přijmový o 95—105 mk. Z obnosu tohoto připadne 70—80 mill.mk, pojištění sirolčímu a vdov- skému, 25 mill. mk. pak financím říšským (dle úřad- ních dat). Prolože ale vzestup nákladů říšských se odhaduje na 245—255 mill. mk., jeví se nutnost no- vých zdrojů přijmových. Zvýšení daně pivní a z la- báku má dle vládních dat vynésti okrouhle 100 mill. mk. Spotřeba píva činila v Německu 69 mill. hl. čili 116.5 l. na 1 osobu. Na severní obvod připadalo 45 4 mill. hl., na Bavory 14.8 mill. hl. (na 1 oby- vatele 231 9 1.), na Virtembersko 38 mill. bl.

Bavor Německo Zákl Virtembersko mill

26 article

(168.9 1). Badensko 3 mill. hl. (157.2 1.) a na Elsasko 1.5 mill. hl. (88 1 1.) Celkový výnos daně pivní činil v Německu 93 mill. mk., na severu 39 mill., v Ba- vorsku 33.8, Virtembersku 8.6, Badensku 7.6 mill. Elsasku-Lotrynsku 3.8 mill. mk. Na 1 obyvatele pří- padalo pivní daně v Bavorsku 5.29 mk., Badensku 394. Virtembersku 3.84. Elsasku 2.20 a v severním obvodu 0.84 mk. Jde tedy — uživáme stále vládního elaborátu — o vyrovnání daně, čili o zvýšení pro obvody s nižší daní. Přesná data o zvýšení se ne uvádějí. Z tabáku mají býti specialně zdaněny cigaretty. Znanenitá kenjunktura německého průmyslu že- lezářského. Výroha surového železa v Německu činila v minulém měsíci dle dat spolku německých prů- myslníků železářských 1,006.943 t. proti 868.523 loni, 869.043 přede dvěma a 724.502, před třemi léty Oproli září jeví se vzestup o 53.163 t. Poprvé dostoupila produkce jednoho měsíce výše nad 1 mil1. t. Produkce od počátku roku. tedy za prvých 10 měsíců t. r. činí 8,970.539 t. proti 8,399.492 l., 8,394.056 t. a 6,917.737 t. v předchozích třech letech. Oproti r. 1904 jeví se tedy vzestupo 571.047 . 16.8%), oprali 1903 o 576.483 (+ 6.87 2% ) t a proti r. 1902 o 2,052. 802 t. (29.67 20) Čoský vývoz hnědouhelný. Od 12. do 18. t. m. dopraveno saskými státními drahami 84.906 t. če- ského uhlí hnědého, proti 84.678 t. Současně stoupla doprava německého hnědého uhlí o 18.107 t. (na 83.817 t).

168.9 1 Badensko Německo Bavorsko Virtembersko mill mk Badensko 394 29.67 20

27 article

Různé zprávy. Jednání zahájené o uzavření zá- jmového společenství mezi společností Ganz a s v Pešti a akciovou elektrickou společ ností Union ve Vídni vstoupilo v rozhodující stadium. Zdaří-li se dosavadní rozpory překlenout bude zejtra asi dosaženo shody. — Ceny jem- ných plechů byly v Americe trustem jemných plechů opětně a to o 2 doll. na 1 t. zvýšeny. — Ná- sledkem pokročilé doby roční byla doprava osob- ní na Labi sasko-českou dopravní společností za- stavena. Ústiední svaz spolků absolventů českých obchod- ních akademií. Klidně, ale opravdově na povznesení svého stavu pracující spolky absolventů obchodních akademií v zemích českých položily právě základy k nové organisaci, jejímž účelem má býti i sdružení spolků absolventských a soustředění činnosti ke spo- lečnému hájení zájmů. Dne 1. října 1905 konal se v Pardubicích sjezd absolventů, kterého zúčastnili se delegůti všech dnešních spolků absolventů obchod- ních akademií. Myšlenka tato není nová a pracováno na jejím provedení již déle. Jak velkého dosahu akce tato nejen pro zmíněný stav sám, ale i pro celý náš veřejný život bude míti, lze posouditi z toho, že stav tento počítá na půl čtvrlého tisíce příslušníků. z nichž slušné procento jest samostatných velkooh- chodníků a průmyslníků, převážná částka vedoucích úřadníků v závodech penězních, průmyslových ald.

Pešť Vídeň Amerika Pardubice Ganz Union Ústiední svaz spolek absolvent český obchod spolek absolventský

28 article

Sjednotí-li se prvky tyto v pevný šik, vytvoří se tím činitel s nímž bude nutno počílati a zmizí předsudky, s nimiž následkem nedostatečné informace selkáváme se často v naší veřejnosti. Zminěnému sjezdu před- cházel přátelský večírek, který měl za účel seznámení veškerých delegátů. Na druhý den o 10. hodině do- polední zahájil svolavatel, p. professor Komárek, po- radu a konstatoval, dle presenční listiny, přítomnos delegátů všech nynějších 6 spolků, jakož i kroužku chrudimských absolventů v Praze usedlých. Na to navrhl za předsedu sjezdu kollegu Böhma, předsedu pražského spolku, a zapisovatelem kollegu Kolíbala. předsedu brněnského spolku, což bylo schváleno. Především řešena olázka zakládání nových spolků. Skutečnost ukázala totiž, že v Praze i v jiných mě- stech usazeno jest mnoho absolventů ostatních aka- demif, jež vzájemná kollegialita sdružila v jakěsi kroužky, které pak pochlubiti se mohou velmi pěknou činností. Přirozeno, že kroužky tylo touží po samo- statnosti a nelze tedy stavěti se na odpor této snaze a schváleno tudiž aby zakládány byly další spolky, jež sloučí členstvo v jednom sídle. — Dále přikro- čeno bylo k projednávání návrhu stanov ústředního svazu, který s nevšední pílí vypracoval professor Ko- márek, jednatel chrudimského spolku. Svaz tento bude míti sídlo své v Praze; jeho výkonnými orgány jsou valná hromada, ústřední výbor a předsednictvo.

Komárek Böhm Kolíbal ko Praha pražský spolek

29 article

Valnou hromadu obesílají veškeré spolky svými de- legáty volenými po jednom za každých 50 členů. Na to rozpředena debala o pracovním programu budou- cího svazu, resp. o úkolech, jež uloženy mu budou ke provedení. Celého tohoto programu zde ovšem vyčerpati nelze. Zmínky zasluhují zde body: pracovati k tomu, aby některé obory služební byly obsazovány výhradně absolventy obchodních akademií (banky spořitelny, záložny atd.). Při přijímání do služeb státních a veřejných buďiež absolventi obchodních akademií postaveni na roveň abiturientů středních škol: při službě pokladní a účetní budiž jim dána přednost. Domáhati se zřízení vysoké školy obchodní s českým vyučovacím jazykem, působiti k tomu, aby s německými firmami dopisováno bylo česky. Napo- máhati a nabádati kollegy k rozšiřování vědomosti v cizině, zřizovati vzdělavací kroužky a kursy, čí- tárnu a knihovnu, utvořiti ústřední kondiční odbor a působiti k usamostatnění absolventů. Vydávati spol- kový věstník a jině publikace. Domáhati se různých výhod v životě veřejném a zastoupení v různých kor- poracích atd. Navržený pracovní program byl p některých dodatcích jednohlasně přijat a uloženo příštímu svazu jeho provedení. Veškeré přípravně práce byly právě zakončeny a stanovy, na sjezdu propracované a všemi spolky schválené, k úřadnímu schválení spolkem pražským předloženy. Lze míti za to, že podání to příznivě bude vyřízeno aže

Napa obchodní akademie banka spořitelna

30 article

bude možno ustavující valnou hromadu ještě před ukončením tohoto roku konati, takže počátkem pří- štího roku by ústřední svaz v život vstoupiti a činnost svou započíti mohl. Jest nyní jen na zúčastněných spolcích a zejmena na absolventech, aby dle sil svých na upevnění nové organisace pracovali a bylo by si přáti, aby oni absolventi, kteří dosud mimo své spol- ky stáli, hojnými přihláškami ke svým spolkům řady členstva jednotlivých spolků rozmnožili a tím ke vzrůstu a posílení nového svazu přispěli Spolek absolventů hospodážské školy slansk má dne 26. t. m. o půl 3 hod. odpol. v Knovízi v hostinci pana Václa a Loudy valneu schůzi s před- náškou pana ředitele J. Jírovce: »O výchově skota dojného a o mléku«, Zemský vinařský spolek pro markrabství moraví ské koná výroční valnou schůzi 3. prosince t. r. o 10. hodině dopol. v Brně v zasedací síni zemědělské rady, v Hradební ulici č. 18.

Václ Louda J Jírovec Knovíz Brno

31 article

Zrušení přirážek k dodacím Ihůlám Rak. státní dráhy (tratě v okresích ředitelství stát. drah v Praze a Plzni), výs. rakouská severozápadní a jiho severo- německá spojovací dráha oznamují: Ve věstníku pro železnice a plavbu č. 129 a 130 1905 uveřejněné přirážky k dodacím lhůtám na drahách jmenovaných pozbývají platnosti dnem 23. listopadu 1905 tím způsobem, že u rychlozboží a zboží nákladního všeho druhu, které se podá k dopravě počínaje dnes 23. listopadu 1905 na jmenovaných drahách neb tra- tích a nebo těmilo projde, neužije se již oněch uve- řejněných přírážek. (Přinesli jsme ostatně již dříve předběžnou zprávu o tom. Pozn. redakce.) Pro české tratě výs. rak. uber. společnosti státní dráhy, výs. společnosti čes. sev. dráhy a výhr. výs. buštěhradské dráhy z ůstávají v platnosti přirážky uveřej- něné v čísle 129 věstníku pro železnice a plavbu z roku 1905 pod běžným číslem 1669 až včetně do 25. listopadu 1905. Trhy. Výroční trh na koně a hovězí dobytek v Benešově u Prahy bude 30. t. m Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 22 listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů e.) Při klidném trhu placeno na dnešní burse za květ- novou rentu K 99 921/2, červencovou rentu K 99.80, zlatou rakouskou rentu K 118.55. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 247.—, České banky Union K 246.75, strojírny Daňkovy K 479—, Zajišťovací banky K 260.—, První českomoravské strojírny K 600.— peníze. OlHeiální záznamy zněji:

Daňkův Praha Benešov 22 listopad státní dráha Český banka Union 246.75

32 article

Zástavní listy české hyp. banky 590 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ » . „ . „ (v K) 40 Mel. úpisy » . » (ve zl.) 4 % » „ „ „ (v K) 4% Žel. . „ . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 49% Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy . » Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/, „. hal. zem. banky 4 1, Kom. dl. úpisy. . . 4% Železnič. » » . » 4 %. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, » Rak. uherskě banky 49 0- „ » Dolnorak. bypr ústavu 4 0 „ » 31/2 Kom. dl. úp. . . . 36/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 %. Únorová spol. renta (v pap.) 4.20 Dubnová » a (ve stř.) 4.20e (v pap.) 4 0 Květnová » , Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 4% investiční » . . 31/2

Mel Český průmyslový Hal bypr ústav 4 0 4 1 Dubnová

33 article

Česká eskontní banka . . . . akcj Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . a Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojirna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . .» Pražská železářská společnost» První česká raff. v Modřanech, » » tov. orient. cukrov. Z Vídně, 22. listopadu. (Závěrečné úřadni kursy.) Květnová renta . 99 85/ Ivovskočernovická 579.— spol. st. dr. rak uh. 666 80 únorová . . 100.55 99.70 jižní dráha . . 122 25 červenc. 100 55 štyrsko hr.-köHi. . 459.— říjnová, severní dráha . 5620.— 118.40 rakouská » zlatá 99 85 rak. severozáp. dr. 429 — „ kor. pardubická dráha 411.60 113 70 uherská » zlatá 95.45 polabská dráha . 419.— „ . kor. česká sev. dráha. 365.— rak. invest. renta buštěhradská A . 3113.— uher. ,

Daňkův Rustonův Kolinská Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost jižní dráha

34 article

B 1126.— 4% zást. listy Hyp pražsko - duchcov. 218.50 banky král. č. duchcov.- podmok —. 31/2% zást. 1. Hyp. ústecko-tepl. dr. . 2310 — banky král č. dunaj. paroplaveb. 1020.— 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . 755.— Zem. banky kr. č. turecká tabák. rež. 367.— 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 585.— Zem. banky kr.č. Rudolfova hut státní losy 1860 158.40 alpská montan, sp. 534.— po 500 zl. 190 20 rým.-muráň. spol. 532.— po 100 zl. 298 50 Poldina huť . 524.— státní losy 1864 472 — praž, želez. sp.. 2637.— losy úvěrního úst. 529 — česká montan. sp. vídeň. l. komun- 159..65 Daněk . . . 478.— tisské losy 146 80 zapadočeská uhl. 274 50 turecké losy 1637.— severočeská uhl. rak.uh. banka. 672.— mostecká uhl. sp. 678.— rak. úvěrní ústav 317.50 vídeň stavébní sp. —.— b. anglo-rakouská vídeňská uniunka 570.50 birtenberské . . 998.— 442.— Schodnica 709.— b. pro země rak. 782 50 haličsko-karpatské 766.— uh. úvěrní banka 566.60 pešťska vagonka . —.— bank. jednota. r. úst. pro úv. poz 1089.— devisa německa . 117 57 Česká průmyslová » pařížská . 95.52 banka. . . . 417 — „ curyšska . 95.37 » londýnská 240.15 roln. úvěr. banka 390 — česká b. Union . —.— dvacetifrank . . 19 16 marka papírová . 117.57 Živnost. banka králodvor. cement. 910.— rubi » . 253 75 Eakontní zazby 47/1a. 43/2 proconta Následkem zevnějších podnětů byl trh zdrželiv při uhájených celkem knrsech; zenly pevny. x. Z Vídně, 22. listopadu. (letefer. »Nár. Listů-. Denní bursa. Přes menší obchod panovala dne,

Lloyd Rudolfov Vídeň 218.50 banka Poldin huť úvěrní banka 95.52 banka Schodnica 709

37 article

100. 25 100.— 100.30 99.75 100.75 39.50 100.50 100.— 101.— 100 70 101.70 99 40 100.40 100.75 101.25 98.75 99 75 98.50 99. 50 99 20 100 70 101.70 98.75 93 75 100.20 101.20 99.90 100.90 94.50 94.60 99.80 100.8 94.50 94.75 100.— 101.— 82.85 100.55 100.75 100 55 100.75 99 87, 100.— 90 75 99 90 118.4 118.65 99 85 100.05 90.85 91 05 246. 75 417.— 260 — 560. — 388 50