23. listopadu 1905. Císlo 323.

NÁRODNÍ LISTY

Strana 3.

Klub zemských poslanců české strany agrárni měl včera za předsednictví posl. Kubra schůzi, ve které probrán byl pořad sezení sněmu; usneseno. by v debatě o zatímném rozpočtu promluvil za klub posl. Chaloupka. Do sněmovní komise pro osnovu hospodářských společenstvech usneseno kandidovati posl. Práška a Jana Dvořáka. Do odvolací komise pro osobní daň z příjmu usneseno kandidovati z člena posl. Kubra, za náhradníka posl. Nováka, do zemské komise pro daň výdělkovou za člena posl. Staňka a za náhradníka posl. Kotláře. — Přípisy z Vysokého n. Jiz, z Kostelce n. Orl. a ze Strašnie o všeobecném, rovném právu hlasovacím a o zemské dávce z piva byly vzaty na vědomi. Klub zemských poslanců němacké strany pokro- kové jednal včera o návrhu, uchystaném pro roz- pravu o zatímném rozpočtu, členem z. v. drem. Bu- rianem podaném, kterýžto návrh se týká systemisování nových míst úřadnických. Klub se usnesl opřítise všemi prostředky tomuto návrhu a zajistil si souhlas o této otázce s ostalními stranami německými. Jmenem klubu německo-pokrokového bylo pak nejvyš. mar- šálkovi zemskému oznámeno, že němečti poslanci jsou odhodláni, návrhy Th. dra. Buriana zmařiti po případě i obstrukci. Člen zem. v. Th. dr. Burian však návrh ten nepodal, prý na základě své rozmluvy s nejv. maršálkem kníž. Jiřím z Lobkovic a někte rými poslanci českými. — Včera večer měl klub ně- mecko pokrokový opět schůzi; konala se v německém domě.

Požadavky německých úřadníků a český po- slanec. Poslanec Maštálka podal pelice německého samosprávného úřadnictva z Ronšperka, Král. Dvora. Poříčí, Žlutic, Vimperka, Broumova, Blatna, Děčina, Nových Hradů a českého samosprávného úřadnictva z Kutné Hory, Poličky, Jílového, Kostelce nad Orl. Trhových Svinů a Nov. Strašeci, za změnu § 41. před lohy zák. o uspořádání právních a služebních poměrů samosprávného úřadnictva okresního. Je jistě vzácný případ, že německé úřadnictvo požádalo českého po slance za zadání svých pelie.

Sněmovní komise. V rozpočtové komisl po referátu posl. dra. Pip plcha a přímluvě posl. Kaltana schváleno udě lení subvence 2000 K ročně »České Filharmonii- Lázeňským městům: Karlovým Varům, Marianským Lázním a Františkovým Lázním navrhl posl. dr. Reiniger subvenci 30.000 K k obeslání londýnské výstavy, kterýžto návrh nebyl schválen, nýbrž k ná vrhu posl. dra. Pippicha povolen příspěvek 20.000 K. Po referátu posl. ryt. z Pergerů schvá- leny návrhy zem. výboru na zrušení zem. ústav k vyučování jízdě na koni, šermu a tanci s úpravou osobních poměrd. Subkomité výboru pro volební opravu zamít v první své schůzi návrh posl. dra. Herolda a Žďár ského na zavedení všeobecného voleb- ního práva a usnesl se vzítí za zákl ad dalšího jednání vlädní osnovu o změně volebního řádu do sněmu a to s výhradou zásadních námitek proti téže, které učinili jedno- tliví členové komitétu. V dalších schůzích svých podrobil subkomitét vládní osnovu podrob- nému rokování. Bylo při tom konstatováno, že proti čl. 1—5. (zastoupení velkostatku), potom II. odst. čl. 16—35 (o volebním právu a volitelnosti). pro III. odst. čl. 36—43 (o vypsání voleb a přípra- vách k nim), dále proti IV. odst. čl. 44—65 (o vy- konávání volby zemských poslanců) nebylo uči- něno podstatných námitek. O čl. 6—15 (nové seskupení volebních okresů pro mě sta venkovské obce) nebylo možno jednak pro závažnost předmětu samého, jednak pro množství pelic dociliti shody. Totéž plati o čl. 66. závěreč- ných ustanovení, který je v úzké souvislosti s ochranou menšiny (kvalifikovan většina nebo právo veta(!) národnostních kuril).

Subkomitét, který k posledním dvěma sehůzím přibral jako zástupce vlády ministerského radu Pie- trzikowského, shodl se konečně na tom, aby vládě podána byla žádost za upravení a do- plnění osnov. Zejména bylo žádáno, aby komitěl nabyl jasnějšího obrazu, za sdělení týkající se při- kázání jednotlivých míst do volebních okresů měst po případě do venkovských obcí a dále za sděleni číslice úhrnného obyvatelstva na míst dosavadní číslice domácího obyvatelstva. Z dosavad ního průběhu jednání komitétu lze se nadíti, že bude docíleno shody také v otázkách, které dosud jsou nerozřešeny.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. listopadu. Reformy ve Vatikáně. U příležitosti konsistoře 11. prosince hodlá Pius X. vyhlásiti některé reformy. Chce zrušiti úřad majordoma a spojiti jeho funkce zeela s úřadem maestra di camera (nejvyššího komo- řího). Od té doby, kdy papež pozbyl panství světského a co tedy upuštěno od veřejných slavností atd., pokládán byl úřad majordoma v praxi za zbytečný a udržován byl jen k vůli zásadnímu stanovisku. Dále dosazen býti má náměstek palácově prefektury, jelikož st. tajem- ník Merry del Val shledává právě tak jako dřive již Rampolla, že úřad ten jest pro něj velikým přetížením. Formálně jej však povede, kdežto skutečné práce konati bude náměstek. Anglie a Německo. Napjetí mezi Anglil a Německem neocha- buje a našlo ozvěnu i v nedávné řeči Bal- fourově. Předseda ministerstva chválil poli- tiku míru, provozovanou Anglil, která snaži se smírně a dorozuměním vyřizovati mezinárodní konflikly. Od mírumilovného tonu jeho řeči od- rážela se však jeho slova, adresovaná politice německého císaře, jemuž pohrozil koa- lici mocnosti. Jeho výrok byl tak ostře pronesen, že se nad ním pozastavuje i pařížská nacionalistická a klerikální »Patrie«, která mluví o arroganci Balfourově. »La Patrie« ve svém záští protianglickém je nyní osamocena. Chtěla by raději spolek s Německem nežli s Anglila její stanovisko v zahraničné politice jest málo sympatické veřejnosti francouzské. Ostatně žurnál ten stále pozbývá půdy v Paříži. Balfour ve své řeči obvinil Viléma II., že ohrožuje mír, že jeho ctižádost je nebezpečím ostatním státům. Premier- ministr doufá, že v pravý čas by se našla koa- lice států, jež by zasloupila Německu cestu k uskutečnění světového panství. »Patrie« mysll. že nenajde se v Evropě stát, který by se po- stavíl Anglii po bok v jejím boji proti Německu.

Ani Francie prý se nepropůjčí télo politice, na- mířené proti Německu. »Patrie« posmívá se téa námořním odborníkům anglickým, kteří s ne- vážností vyslovili se o německém námořnictví válečném. Nový pruský ministr spravedlnosti. Dr. Schönstedt nahražen byl v pruském misterstvu spravedlnosti, jak jsme již před ně- kolika týdny ohlásili, dosavadním presidentem vrchního zemského soudu vratislavského dr. Beselerem. Dr. Schönstedt stál přes deset le v čele pruské justice a provedl v ní několik reforem; také o zavedení nového občanského zákona zjednal si zásluhy. Zatlačoval soustavně židovský živel ze soudcovstva a byl prolo velmi neoblíben u německých listův liberálních, jež mu vytýkaly též persekuci ruských nihilistův ruských socialistů na pruské půdě. Dr. Beseler jest synem liberálníh někdejšího člena německého národního shro- máždění. Má za sebou skorem 40letou činnos soudcovskou, v niž těšil se dobré pověsti. Po- liticky nevystupoval. Politický ráz jako ukazovatel nejnovějšíhe kursu má ale zajisté jmenování známého pře- dáka katolické strany německé (»středu«) dr. Spahna, rady ríšského soudu, prosidentem vrch- ního zemského soudu v Kielu. Ovšem od hlasův »středu« závisí i nová lodní předloha . ..

K nedávně revoluci v Brazilii. O několikadenní revoluci v hlavním měst brazilském Rio de Janeiru přinesli jsme zde stručnou již zprávu, přirozeně ale při přisné censuře telegramů — kusou. Teprve nyní, když revoluce byla potlačena, sdělují se ještě některé podrobnosti: Byla to revoluce vojenská i námořní. Cel posádka hlavního města revoltovala a eskadra přistavu připojila se k revolucionářům a ohro- žovala město bombardováním. N sta osob bylo zabito při poulič- nich srážkách. Nepokoje začaly vzpourou posádky pevnosti Santa Cruz následkem špal- ného zacházení jednoho důstojníka se seržan- tem. Plukovník Pedro Ino byl zatčen a major Freire a jistý poručík zabiti. Vojsko okolní bylo vysláno ku přemožení vzpouvy, což se mu ko nečně zdařilo.

K otázce stavebního místa pro nový český universitní dům. Dne 17. t. m. přinesly „Národní Listy“ zprávu o novém návrhu, jenž byl dne 13. t. m. mnou podán ak. senátu v záležitosti universitní novostavby. Zájem, který vzbudílo tolo ohlášení, zvýšen byl ještě více rozpravou o věci ve včerejší schůzi sněmu zemského, kde pp. dr. Čelakovský a dr. B. svob. pán Rieger o tom, co dosud bylo vykonáno, a o tom co pedle práva chcemo, zevrubně a jasně pojednali. Př- rozeně dotkl se ve své řeči prof. Rieger i návrhu nejnovějšího Netajil se svými obavami, ale také po- tvrdil a ukázal, že místo stavební projektované dosud na bloku X. má řadu vad. Nechci předbihati jednání ak. senátu. Ale věe je jednou již ve veřejnosti a poněvadž představa která se o návrhu mnou podaném zprávou „Národ- ních Listů“ rozšířila, není, jak s různých stran sly- ším, úplně správná a poskytuje tím podklad k dal ším nylným konklusím, mám za vhodno oznámit širší veřejnosti důvody, jež mne vedly k podání ná vrhu svrchu zmíněného. A to tím spíše, že setu více nejedná o menší jednollivý ústav, jehož stavba leži pouze v zájmu a v ingerenci university, nýbrž o velký ústav, o nějž má zájem celý národ, a přede- vším celá Praha. Universitní dům má podle rozpočtu c. k. ministerstva státi s pozemkém asi 31/4 millionu korun, má býti budovou monumentální (aspoň ve fagadě), má krášliti Prahu, má státi staletí, jako stálo Karolinum — a za takových poměrů bude, myslím i v zájmu věci i v zájmu university, budou-li moci i znalci a interessenti, kteří stojí mimo universilu. vysloviti se, kde by budova slála nejlěpe.

Jakožto referent fakulty filosofické v této zále- žlíosti měl jsem olázku tuto v celku i v delailech stále na mysli a zejmena jsem často uvažoval o výtkách. jež se dosavadnímu projektu s různých stran činily a jež se vesměs týkají ne dosti vhodně polohy sta- vebního místa na X. bloku čivrti assanační. Ten sic svým úzkým čelem směřuje na náměstí Rudolfinské ale s ostatních stran sevřen je neširokými ulicemi Při tom se zároveň poukazovalo, že blok III., vyhlíd- nutý německou universitou, na nábřeží a při hlavní třídě Mikulášské, volný ze dvou stran, se širokou fron- tou (téměř 100 m) k Vltavě je položen mnohem výhodněji a representativněji. Nedostatky našeho stavebního místa byly nán všem, kteří jsme o věci jednali v komisi, ve sbor professorském a v senátě vyloženy a známy.A jestliže c. k. senát české university přece se proi rozhodl, učinil tak po důkladné rozvaze z toho dů- vodu, že mimo centrum města místo stavební prin cipiálně hledati nechtěl a v assanační čtvrti — o jiné čivrti ani nemluvě — nenalezl jiného, jež by polohou a zároveň rozlohou odpovídalo budoucím potřebám university. Na blok III. reflektovati nemohl z toho důvodu, žo je malý, obnášeje jen 4716 m. oproti 636 m. bloku X. Návrh předložený oběma fakullami c.k ministerstvu, žádá pro naši budovu ubjkační prostory přibližně 11.000 m' (9552 pro síně universitní, ostatel pro byty pedelů a sluhů a pro síně studentské, jak jsou rostaurace pro Mensu, šermírna, tělocvična, slr pro akad, orchestr, síně pro spolky ald). Pro ni všal mímo bloku X. v assanační čtvrti jiného vhodného místa není. To také konec konců uznala schůze če ských architektů, pojednavši o věci před minulým prázdninami. Její delegát marně hledal v assanační čtvrti místo příhodnější

Je pravda, nedostatky zde jsou a bojím se,že ještě více vyniknou a nechuť vzbudí, až se přistou k vlastnímu řešení a ke stavbě. Dojem celkový, budovy jinak veliké, nebude poměrně značný, poněvadž při- jde k platnosti jen úzká, 56 m. široká fronta; nejméně se dvou stran (ani na třetí straně není zajištěno, ne- objeví-li se tam též domy činžovní) bude budova ob- klopena ulicemi v šíři 20—19 m., tedy při výši čty- patrových činžovních domů — dosti úzkými, tak že v nižších prostorách university nebude dosti světla při projektovaně osmimetrové hloubce síní; nebude také dosti klidu poděl zadní fronty a fronly do uliee Kaprově, a nebude dosti vzduchu. Dále dva činžovni domy, připojené na zadní roh budovy universitní překvapí asi mnohého nemile, přes to, že v nich pr nás leží právě možnost rozšířiti universitu v bu- deucnosti.

Konečně dlužno uvážiti, že 11.000 m2 plochy ubikační žádané fakultami, i kdyby se násilně asi 10 seškrtalo, na úzkou plochu X. buď vůbec nelze umí- stiti aneb jen s největším využitkováním místa stěsněním síní, chodeb a schodišť. A bude ! o snac odpovídati představě moderní velké university dva- cálého stolati? Slovem, je to několik nedoslalků, jež nám všen ležely těžce na mysli a nutily k přemýšlení. Mně pak nový podnět dala poslední schůze klubu po- slanců strany svobodomyslné v Praze, jež jednala věcech universitních, a kde se jeden z vůdčích po slanců vyslovil a projektu dosavadním s netajenou výtkou. Přemýšleje znovu o tom, nabyl jsem nejdříve jedno přesvědčení: že princip, podle něhož by nová universita musila býti stavěna jen ve středu města. speciálně jen ve čtvrti assanační, není správný. Čín dále, tím více přicházel jsem k mínění, že tato před- slava, kterou jsme sami sobě vsugerovali, není jedině sorávná, a že přednosti, ktaré jinak blok č. X. má

nevyvažují výhod, které by mělo místo volné. Proč stěsňovati velkou moderní školu do úzkých ulic ob chodní čtvrti, plných hluku, prachu, proč ubírati do statek vzduchu a světla sludovnám, proč šněrovati novou universitu mezi fádní architekturu assanační čtvrti, kde každý metr stojí drahé peníze — je-li mimo assanaci místo vhodné a volně? Z úvah těch vyšel konečně návrh, který jsem podal c. k. akademickému senátu, žádaje v něm, aby poněvadž dosud je čas. volba místa stavebního ještě jednou byla podrobena revisi a při ní aby bylo uvá- ženo, zdali by nová universitní budov lépe a vhodněji nestála na vltavském okraji Letné nad vůstěním nového mo stu z třídy Mikulášské. Při tom jsem po- ukázal hned na výhody, které při tomto místě spatřuji i na slinně jeho stránky, pokud mi byly tehidy známy Výhody nového místa vidími v následujícíc bodech: 1. Předně je stavební nísto na Lelné mnohem lacinější a následkem toho by se dostalo za stej- nou sumu místo rozsáhlejší. Podle sumy po- žadované stojí na bloku X. průměrně 1 m' přes 152 korun. Jelikož še na přední části Letné odhaduje dnes 1 m' mnohem laciněji, připadlo by za stejnou sumu místo jednou tak veliké než je na bloku X., ne-li mnohem větší, Talo větší plocha přišla by už nyní vhod disposicím pokud jsou fskullami učiněny, po- něvadž pro ně na bloku X. je místa poskrovnu, a pr budoucnost byla by garancií, že jednou bude moci být škola podle nových potřeb zvětšena. Zároveň by tím nabyla universila nyní takové volnosti, jaké by dole nikdy neměla. Kolem university zbylo by snad místo pro malý park a kromě toho i celé okoli na Lelné, jež je projektováno jako villová čtvrť, nikdy by universilu neobstavilo vysokými činžovními domy.

Pokud se volnosti týče, lepšího místa jistě není. 2. Místo toto i polohou svou světovou hodí se vý- borně k účelům školním. Síně učební měly by frontu především k jihovýchodu, měně k severovýchodu jihozápadu, chodby a jiné místnosti k západu a n sever — situace to pro školy nejvýho- nější 3. Navržené místé na okraji Lelné, nad letenskou strání a novým mostem dominuje celé Praze. Vy- hlídka z budovy byla by překrásná. Se tří stran budovy ležela by před zraky rozložená celá Praha a z vyšších pater viděti bybylo daleko do kraje. Po- hled z dola na universitu byl by tak imposantní, že by se tvořil v tomto hradu budoucí české osvěly krásný pendant k soušednímu hradu české minulosti aniž by se tím rušil pohled na Hradčany. Umě- lecky luštiťi dala by se stavba zde velmi krásně. zejmena ve spojeni s nastávající úpravou průchodu ve stráni. Budova české university vyjímala by se zde malebně a imposantně nejen z protějšího nábřeží, ale dominovala by na obzoru při pohledu z Karlina, Libně, Žižkova, Král. Vinohradů a při po- hledu z mostu Frántiška Josefa nebo z mostu Pala- ckého. O této malebně imposanínosti není ani zdání př bloku X. a i německá stavba dole při. Vltavě by se jistě dojmem svým nevyrovnala české, jež by se na- proti vypínála nad moslem.

4. Timto umístěním university by teprve tříd Mikulášská a nový most nabyly jak svého harmo- nického ukončení, tak i osvěžení a oživení, jehož jinak budou postrádati. Tímlo umístěním universily dal by se zároveň nový úrodný podklad pro roz- luštění otázky dosud tak obtížné: jak upraviti skrze letenskou pláň průchod k novému mostu. Jistě, ž každě z dosud navržepých řešení i kombiinovaný průkop, itunel, i vinutá silnice dostaly by v na- vržené novostavbě objekt, s kterým by jen ke svému prospěchu mohly manipulovati. *) Zejmena vzhledem k malebnému přerušení táhlé linie letenské stráně 5. K léto ulěšeně, dominující poloze — a taková právem české universitě náleži — přidružila by se dále řada intimních, vnitřních krás. O volnosti a vyhlídce jsme se právě zmínili. Nahoře bylo by jasno v slních jako nikde v Praze a klid ab- solutní. Bylo by tam dále zdrávo, jako snad nikde jinde. Místo docílené bylo by snad tak velké. že by se mohlo pomýšleti i na realisaci zdravolních požadavků, na zlízení míst pro sport a hry. Plovárna byla by dole při ruce. Konečně pak nejkrásnější park, který Praha má, Krákovská Obora — stala by se studentstvu zcela blízkou.

Proti tomuto projektu mohly by se však činiii námilky: 1. že se nalézá budova trochu vysoko, a 2. ž je daleko od universitní knihovny v Klementinu vůbec vně centra Prahy Ale první námilka přeslane míti význam, jeslliž se výstup od mostu na universitní plateau náležitě upraví, kterážlo věc se sama sebou rozumí. Město Praha k upravení výstupu bude nuceno už následkem stavby nového mostu. Ostatně výška stráně obnáš pouze 30 m. a pro mladého studenta je výstupn Letnou osvěžující procházkou.

Vážnější je námitka druhá, ukazující na zvětšen vzdálenosti od centra města a od knihovny. Ale itu nepokládám za tak vážnou, aby vyvážila jen z daleka přednosti, které jinak místo má. Miísto navržené lež sice mimo assanaci, ale přece zůstává tak blízko, na samém kraji, že by všechny výhody, které poskytuje střed Prahy zůstaly v bezprostředním dosahu univer- sity. Také do knihovny universitní nebylo by tak příliš daleko. My jsme zvykli vůbec na velmi mal vzdálenosti v naší staré Praze. A co platí vůbec pro všem dosud uvedeným momentům, bude-li knihovn 10 minut vzdálena? Vždyt ostatně knihovna nebud moci zůstati věčně ve staré, nevhodně buďově Kl- mentina, v těch tmavých, nezdravých místnostech které ji ničí, kde není dostatečných bezpečnostních opatření atd. I ona bude musiti hledati jednou místo nové, v moderní budově a přiblíží se pak jistě jal německé tak i české universitě. Vzdálenost novo- stavby od ústavu v Slupi byla by v celku stejná jako při bloku X. Ti studenti, kleří by na obou mí- stech slyšeli přednášky (na př. geografické) nemohli by ani k Rudolfinu běželi v akademické čtvrli. Budou musiti míti přednášky rozděleny tak, aby dopoledne byli na jednom, odpoledne na druhém místě, ať bude státi universila na Letné, nebo u Rudolfina. Konečně nezapomínejme: jedině tím, že nebylo dosud komu- nikace, zůstala Letná prázdnou ač k saměmu středu posunutou prostorou; jakmile se ve dvou letech do- hotoví nový most (a ten se už staví), stane s

*) Když jsem návrh podával, měl jsem na mysl budovu, položenou v ose nového mostu, na event. tunelem lelenským. Po podání návrhu bylo m však poukázáno, že loto řešení setkalo by se s ob- tížemi právě vzhledem k projektovanému tunelu, jena vyůstí po neveliké dělce, čímž nad ním na plateau nezbude místa pro velkou budovu, ale že by nevadilo postaviti budovu vedle osy tunelové. Tímto řešením odpadl by ovšem se svrchu uvedených důvodů jeden moment povahy aesthetické, ale v něm jsem nevidě nikdy hlavní váhu nového místa. Hlavní přednost spo- čívá zajisté ve volnosti, v možnosti se rozložiti. v jasnu, klidu, ve stránce zdravotní atd. a ty by nebyly dotčeny i umístěním z osy ven. Ostatně by bylo snad možno pomýšleti na dvě budovy s ohou stran osy, spojené lehkým traktem nad tunelem. Ale to je již věcí odborníků. vlastně Letná středem celé budouc velké Prahy. A ten střed je pro nás dosud volný Je poslední chvile využíti ho pro něco velkého. Do poručuji každému malou procházkou ze Staroměst ského náměstí do třídy Mikulášské, aby bylo zřejmo jak je stráň blízko, uvnitř Prahy.

3. Třetí námitka, která padá na váhu, leží v tom že by ti studenti, kteří by bydlili na pravém břehu Vllavy, musili platiti mostné. Ale námitce předeji by se dalo tím, že by město Praha poskytlo volný přechod přes Mikulášský most pro sludenty, kteří by se vykázali legitimací. Město Praha by přece snad pro tulo věc nechtělo zničiti projekt české university, bu- de-li uznán jinak za výhodný a správný, nola ben projekt, jehož trvání připadne vlastně do dob, kdy mostné bude vůbec zrušenol Může-li choditi tisíce vojáků zadarmo, docílilo by se toho zajisté i pro to studenlstvo, které by na- vštěvovalo nový kollegijní dům. Město by musilo tedy předem tento závazek vzíti na sebe, a to by tím spíše učinilo, poněvadž i s tím závazkem ponese obci M kulášský most mnohem více, než kdyby university z mostem vůbec nebylo. Pak bude výnos mostu velm malý, poněvadž frekvence bude nepatrná. Jiných ná- mitek zatím neznám.

To jsou důvody, pro něž bych místu na Leln dával zatím přednost před blokem X. Čas na záměnu jest. Disposice, které sestavily fakulty pro novo- slavbu, platí pro klerékoli místo, a k řešení budovy se dosud nepřikročilo, ani ne skicou. Také nepřikročí dokud koupě nehude projednána, a toho dosud není Stačilo by tedy pouze v návrhu ke vládě na míst bloku X. navrhnouti za tutéž sumu, která je už povolena, místo na Letné. V záměně samé průtahu pro věc není. Průtahu ve věci lze se obávati jen v tom jak prof. Rieger správně naznačil, že na Letné nen dosuc provedena regulace. Nejsem tak dalece infor- mován, abych mohl posouditi, jak by tato věc mohln celou akci pozdržeti, a zdali by při dobré vůli, al ovšem i pevné vůli, nebylo lze ji rychle překonati O tom se snad odborníci vysloví. Ale to bych vždy se odhodlal hájiti: kdyby se mělo po svědomité úvaze ukázati, že místo na Letné jest rozhodn lepší bloku X., pak by nějaký průtah, snad jednoho roku, ničeho neznamenal při stavbě budovy, která má státi staletí. České sludentstvo by vydrželo ještě 1—2 roky choditi do síní starých, vědouc, že tím umožňuje uskutečnění věci veliké a dobré. Ovšem nebude-li té podmínky, ukáže-li se po svědomité zevrubné úvaze odborníků a ak. senátu. že před nosti místa na Letné nejsou tak rozhodné a veliké aby vyžadovaly zamítnutí projektu dosavadního, pak budu opět sám pro podržení bloku X., poněvadž př daných podmínkách finaněních, při daném petitu ubi kačním a při naléhavé nutnosti brzo věc skoncovati jiného místa není. Ale za novou úvahu věc slojí. L. Niederle.

O právu c. k. policie k použiti zbraně. Odpovídaje dne 7. t. m. ve sněmu králov ství českého na interpellaci, podanou v příčino posledních pražských nepokojů, prohlásil pan místodržitel, že bude přísně vyšetřeno, zdal c. k. policie pražská za zmíněných nepokojů jednala »dle platných předpisů«; při tom ozvala se poznámka: »Jaké jsou to předpisy ?« — Z poznámky té patrno, že předpisy, upravujíe chování policie, zejmena předpisy o tom, kdy smí policie použiti zbraně, v širších krozte nejsou známy. Účelem řádků těchto má býti, podati v otázce té stručnou informaci. »Základové zřízení úřadů policejních« z roku 1850 (které byly schváleny císařským roz- hodnulím ze dne 10. července 1850 a publi- kovány vyhláškou místodržitelskou ze dne 1. srpna 1850 v zemském zákonníku pod čís. 142 a mají tudíž moc zákona) stanovi (v § 29.), že vojenská stráž policejní, konají službu, požívá všech práv, která dle zákona přísluší strážím; co se týče už í vá n zbraně, odkázáno na zákon o četnictvu (Ss 45. a 46. zákona ze dne 18. ledna 1850 čís. 19. ř. z. Citované 8S pak ustanovují: »Čelnictv může užívati zbraně: a) v případě nutné obrany. aby odolalo učiněnému na ně skutečnému útoku - b) aby přemohlo odpor, kterým se zmařiti měl jeho služební konání; c) ve všech případech, kdežto dovoleno stráži vojenské užívati zbraně.

Vždy ale se má, pokud se to dá bez újmy věci dělati, užiti napřed napomenutí jiných mírných prostředků, a když se i užívá zbraně, má se to státi s takovou o pa- trností, aby se živobyti lidské bez potřeby nevydávalo v nebezpečí. — Z každého užívání moci branné, klerým se překroči toto právo, musí četník odpo- vídati.« (§ 45.) — »Pokud četnictvo uživat má zbraně při shluknutí lidu a při sro- cení, ustanoví se zákony pro zbrojnou moc vydanými a zákonnými předpisy, ježtou věci té ještě snad vydány budou.« (§ 46.) Vzhledem k tomu, že § 45 lit. c) odvo- lává se na ustanovení o vojenských strážích, nutno se zmíniti, že voj. trestní zákon (a sice § 175. ve znění upraveném na základě cís. rozh, ze dne 14. května 1861 nařízením mini- sterstva války ze dne 18. kvělna 1861 čís. 58 ř. z.) ve věci té předpisuje: »Aby byla strážím všeho druhu zabezpečena náležející jim vážnost. jsou stráže oprávněny použíti zbraně proti tomu kdo jim násilně ublíží, nebo útokem je nebez pečně ohrožuje a zadržen býti nemůže. Za pod- minky posléze zmíněné smí stráž také tehdy použiti zbraně, když se někdo proti ni dopust hrubých anebo přes předehozí napomenutí opa- kovaných urážek. — Když na místech nepřá- telsky nebezpečných někdo podezřele si počíná a po zavolání stráže bez uspokojivé odpovědi na útěk se dá, nebo když někdo jako nebez- pečný zločinec stráží jest zadržen, nebo jí ku přisnému opatrování odevzdán a třebas bez ná- silného odporu přes vyhrožující volání stráže uprehne, má stráž na prchajícího páliti, poku k jeho zadržení jiného prostředku není.« —

(Shodná ustanovení obsahují články 577. 589. reglementu pro c. a k. vojsko z r. 1880.) Pokud se týče zvláštních předpi so o intervenci zbrojné moci při shluknuti lidu a při srocení, ustanovuje ve věci té služební reglement pro c. a k. vojsko (v oddílu XI. čl. 516.): »Zbraně má býti použito: a) při shluknu- tích a sroceních na výslovnou a odůvodněnou žádost zmocněného politickéh o úřad- nika, v případech, kde jeho předchozí vy- zvání k zjednání zákonného stavu zůstala bez výsledku a také velitel přidaných sborů o nutnosti takového zakročení je přesvědčen i b) když sbor vojenský násilně jest insul- tován nebo dokonce zbraněmi napaden, rovněž když lidé se zbraněmi neb jinými násilnými nástroji v nepřátelském úmyslu proti sborům se tlačí a jest se obávati, že b tím způsobilost těchto k akci byla zmařena nebo nad míru ztenčena.« — Velmi zajímavé je dalšl ustanovení (následující čl. 517): »O jedinělá vyzývání, jakož i pokřikování a pí- skání rozčileného zástupu, které se shluk- nutím lidu obyčejně bývá spojeno, nesmí — pokud takovéto nepřálelské projevy nemají pro sbory následky nebezpečím hrozlcí — svésti hned k použití zbrojné moci, zejmena ke střelbř.« Nejprvé má se provésti útok bodákem (pokud jde o policii, tedy patrně útok š a v lí), při čemž bezbranné ženy, děti a sta rei mají býti šetřeni; nestačí-li úlok bo- dákem (šavll), když se na sbor střílí nebo sbor se donuceje k nutné obraně, má se užili zbraně střelné (čl. 518.) Co zde řečeno o vojsku, platí obdobně (dle cilovaného § 29. základů z r. 1850) též o policii; ustanovení ta jsou sama o sobě úplně jasná a netřeba jich blíže vysvětlovali.

Vzhledem k událostem posledních dnů nutno jenom zvláště vytknouti, že z čl. 516 plyne jasně, že před použitím zbraně předcházeti musí opětné vyzvání politického (policejního kon- ceptního) úřadníka k pokoji, že o použití zbraně musí býli shoda mezi konceptním úřadníkem a velitelem (revírním inspektorem) že dále třeba výslovného rozkazu velite- lova; článek 517 pak jest dokladem, že i vo- jenská správa — která jinak, jak netřeba do- kazovati, je velice ostrá — zná psychologii davu, uznávajíc, že samotné pokřikování, pí- skání a hlučení není ještě žádným sro- cení m. Sporno mohlo by býti, zdali »základy zří zení« z roku 1850 nebyly modifikovány tím, že původní zákon o četnictvu z r. 1850, na který se ony »základy« odvolávají, byl zákony později vydanými změněn (posléze § 12. zá- kona ze dne 25. prosince 1894 č. 1. ř. z. z roku 1895). Oproti předpisům z r. 1850 jest nyní právo četnictva k použilí zbraně ob- mezeno; zejmena vynecháno ustanovení, že četníci jsou na roveň postavení strážím vo- jenským. Vzhledem k tomu jest otázka, kterou are pro nedostatek mista zde řešíti nelze, zdali tím eo ipso nebylo také obmezeno právo policie, která (dle shora uvedeného § 29. základů z r. 1850) poslavena jest na roveň četnictvu. Nám běží zde hlavně jen o užití zbraně při shluknutích, v kteréžto věci pozdějším zákonodárstvím změna nenastala; nynější in- strukce služební pro četnictvo (schválená cís. rozhodnutím ze dne 3. března 1895, ale zá- konným způsobem nepublikovaná) odvolává se v otázce této opětně (v § 66.) na služební reglement pro c. a k. vojsko.

Při té příležitosti nelze se nezmíniti o okol- nosti na první pohled bez významu, ve skuteč- nosti však velice důležité: reglement pro c. a k. vojsko rovněž zákonným způsobem vyhlášen nebyl — patrně asi z důvodu, že nejvyšší vedení a řízení moci branné dle ústavy jest neobmezeně vyhrazeno mo- náři. Ať však opomenutí zminěné stálo s z toho či jiného důvodu, jest přece jen důka- zem velice chabého konstitučního vědomí rakouského parlamentu a celé ra- kouské veřejnosti vůbec, když bez ústavního projednání a řádného publikování mohl býti vydán předpis, který netýká se pouze vnitr- ních poměrů branné moci, nýbrž způso- bem velice citelným dolýká se práva zájmů veškerého občanstva. Stač jen si připomenouti, že použitím zbraně při po- sledních nepokojích zmrzačena a docela o živol připravena řada lidí nevinných. Jaká změna v předpisech o právu c. k. po- licie pražské k použití zbraně nastala změnou její organisace provedenou roku 1894, nen možno pisateli okamžitě zjistiti, ježto organisační statut zmíněný (schválený cís. rozhodnutím z 16. října 1894 a intímovaný min. výnosem ze dne 23. října 1894 čís. 27025) nemá po ruce. Na tom ostatně ani nezáleží, ježťo přes míru sta- novenou zákonem z r. 1850 nemohlo právo ono býti rozšířeno pouhým nepubliko- vaným ministerským nařízením, třebas toto se zakládalo na císařském zmocnění.

Pravděpodobně dle nového organisačního statutu je právo c. k. policie pražské k použití zbraně súženo — podobně jako súženo pozdějším zákony, jak zmíněno, u četnictva i u policie ví- deňské (org. statut z 5. dubna 1884), leda že by — což v Rakousku není nemožno — pro Prahu byla ustanovení ostřejší nežli pro Vídeň. — Také není docela nepochybno, zaa-li vůbec c. k. policejní stráž pražská dosud má povahu vojenského sboru, na jaký se vzta- hovala zák ladní ustanovení z r. 1850. Tolik však zajisté povýšeno je nade všechnu pochybnost: i když připustíme, že c. k. policie pražská používajíc zbraně má stejně roz- sáhlá práva jako c. a k. vojsko — což, jak naznačeno, nesporno není — tedy při posledních nepokojích, pokud zprávy v denních listech uveřejněné a nekonfiskované jsou správny, pražská policie ve mnobých případech použila zbraně přes podminky a přes míru práva v té věci jí příslušiciho. Jest tudíž povinností našich po- slanců, naší poctivé a neodvislé žurna- listiky a celé naší pokrokové a u vě- domělé veřejnosti vůbec, aby bedlivě měla v patrnosti slib p. místodržitele, že o rgá- nové c. k. policie pražské, kteří při posledních nepokojích překročili své právo na použiti zbraně, budou potrestáni a to vzhledem k následkům svého provinění způsobem exemplárním. Aby pak pro budoucnost pokud možná byly vyloučeny politováníhodné případy, jaké se za posledních bouři udály, jest povin- ností c. k. vlády, jde-li jí oprav du o klid a pořádek v král. hlav. městě Praze, jak nás pan místodržitel ubez- pečil, aby s všemožným urychlením podala k parlamentárnímu projednání návrhy, kterými by se práva a povinnosti c. k. po- licne pražské přesně stanovily zejmena právo k používání zbra ně obmezilo.