ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 938a8b40-7905-11dc-88e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 16, person 73, work 2, org 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 23. listopadu 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 323.
4 article
Na ranní a odpol. list přodplácí nee v Praze v zdminisíraei na měsle na čtrrt leta . . . . s dvojí donáškoe měsk ndvit lata . . . . 7 K 50k ve filialkáchn 2Kn na měsle . . . . .. Poštont na něsle el n aint leta“ . . s dvojí zásilkou na měsí n dtrrt leta . . . k ek
Praha Kněžná
5 title
Dasšní čisle pro Prahu le s 10 stranách
Praha
6 article Půjde to i u nás po — „vzoru moravském“?
Půjde to i u nás po — „vzoru moravském“? Na Moravě je osudné dílo „smiřovaček“ právě zkoncováno a u nás — počíná Vyslovujeme to a upozorňujeme na to v čas veškeru naši vlasteneckou veřejnost po bedli- vém sledování porad v příslušných komisích sněmu českého. Totiž v širším jako v užším výboru pro revisi volebního řádu a zřízení zem- ského. Postup velkostatkářsko-německé většiny v třchto komisích (kde je český národ v nehodné menšině jediné třetiny!), je čím dále, tím svor- nější proti nám a sleduje týž cíl jako na Mo- ravě: odstranit a zmařit naše poža- davky po rozšíření autonomie zemské a po spravedlivé opravě volební na základě rovného práva všeho obyvatelstva země české, za to ale zachránit a utužit nadále zabořilý, středověký kuj riátní systém a tím posavadne državu velkostatkářův i Němcův Cechách. Čím dále objevuje se zřetelněji, že všechen nedávný hluk a „zásadný“ odpor Němcův proti Gautschově předloze volební a kuriátní byl holou taktickou 1stí a kome- dií, pro zmýlení nás o pravých jejich plánech, a že pánové Němci a velkostatkáři již dnes svorně pracují k tomu, aby Gaut- schovy „smiřovačky“ právě tak hladce prošly ve sněmu českém, jako prošly Fuxovy Skénovy ve sněmu moravském. Do zejířka či do pozejtřka, kdy sněm bude odročen, ovšem se to již provést nedá, ale v lednovém sněmu, doufají Němci, se to již „šťastně podařil Pozorujme a sledujme celou tu podezřelou hru krok za krokem.
Němcův Gautschův Němec Fuxův Morava
7 article
Veškery naše, vládní i německé reformní návrhy (úhrnem 9 na počet) přikázány 24člen- né komisi (8 Němců, 8 velkostatkářů, 8 Čechů). Hned v první schůzi plného volebního výboru Němci a velkostatkáři plec na pleci bojoval proti našemu požadavku všeobecného, rovného hlasovacího práva. Hrabě Thun varuje před skokem do nejista, varuje před všeobecným, rovným právem hlasovacím, jímž by vše, co trvá, bylo přetvořeno a navrhuje proto, aby vládní předloha byla vzata za základ: „O n vyhovje kompromissu, uzavře nému ve velkostatku a to vítám s radostí. Ne- jinak kn. Fürstenberg s radostí uvital kompromis ve velkostatku a také na dvéře tlu- keucí otázka rozšíření volebního práva lidu řeší prý se nejlépe IV. kurií vládní osnovy. Proto volá vůči rostoucím hnuti národnímu za rychlé přijeti vládní osnovy, „aby se vlno biti všeobecného práva hlasovacího nepře- valilo přes naše hlavy“ ...
Čecho Němec Thun Fürstenberg Němec
8 article
Tolikéž všichni němečtí řečníci dr. Ri- niger, Peters, Bachmann a dr. Schreiner har- eují proti myšlence všeobecného, rovného hla- sovacího práva, ze strachu, že by byli námi přealasováni, bojí se vůbec každé opravy vo- lebního řádu, dokud není provedeno národní rozdělení territoriální a správní. Marně naši řečníci (dr. Herold, Baxa, Kramář dr. Podlipný) s veškerým důrazem upozor ňují panstvo na vážnost a velikost doby světo- dějné, kdy nelze uvědomělý, historický národ, rozhořčený staletým protivenstvím, odbýti polo- vičatým nedočinem, přídavkem několika man- dátů, které mu pořád ještě nesjednávají spra- vedlivého zastoupení na sněmu odvěké vlasti své, marně upozorňují, jaká by v tom byla ne- srovnalost pošetilá, kdybychom na sněmu če- ského království zamitli princip všeobecného, revného práva v tu chvíli, kdy jej vláda slibuje uskutečnit pro nejbližší již volby říšské. Jak bychom vypadali, kdybychom zde, v nejpokro- čilejší zemi říše, si znovu utvrdili to feudální haraburdí různě privilegovaných volebních sbo- rův, zatím co vláda v říšském volebním řádu všechny kurie rušl. Marně posléze dr. Podlipný konservativcům nadhodil myšlenku, kterak by staroslavnému království českému zcela dobře slušel sněm český o dvou komorách, lidovéa magnátské, jako jej má království uherské, čímž by otázka velkostatkářské kurie byla odklizena.
Ri Peters Bachmann doktor Schreiner Herold Baxa Kramář Podlipná
9 article
Pánové by se odstěhovali do sněmovny „pan- ské“, národu českému a lidu německému by zůstala vyhražena sněmovna „dolní“, složená všeobecným, rovným hlasovacím právem. Než, „naší“ šlechtě přijít s novou myšlenkou! Ani slovem na ni nereagovali, nýbrž šmahem, po- spolu s Němci — 12 hlasy proti 9 — za- mítli náš návrh na všeobecné, rovné právo hlasovací a limine. Ani ku podrobné debatě o něm nechtěl přivolit! To stalo se dne 3. listopadu t. r. naše skromné mínění jest, že by byli našine po tomto hlasováni učinili nejlépe, kdyby byl šmahem z komise vystoupili. Situace již byl jasna. Co tam ještě dělat? Vládní předloha je pro ná nepřijatelna a k takovému předělání ji, aby byla pro nás aspoň snesi- telna: k takové fundamentální opravě její se panstvo německo-velkostatkářské po té ukázce ducha svého ještě dlouho nerozhoupá! To by musil přijít ještě ostřejší vítr. — V druhé schůzi velkého výboru dne 9. t. m. přiznal se za Němce p. Pacher bez mučení, že „veškeré návehy něme- cké cílí jen ku pojištění dnešní ně- mecké državy v Čechách“, druhý ně- mecký řečník Pergelt nás poučil, že olázk velební je Němcům otázkou další je- jich — moci v Čechách i v říši, ho- roval opět pro rozdělení Čech dle národnosti vyslovil se rozhodně proli rozšířen zemské samosprávy, to prý by bylo ne- štěstím pro říši i pro zemi českou!! — Když byl ještě velkostatkář p. Damm vy- stoupil jako politický embryolog a našel svým bystrozrakem šťastně ve vládní předlo ze pozoruhodné „zárodky miru (!), které dlužno vzíti v úvahu“ a když byl udatně pří- sahal, že „my velkostatkáři budem až do posledního okamžiku há- jiti — zájmy své kurie...“ vyrušil dr.
Němec Pacher Damm Čechy
10 article
Herold panstvo, strojící se po návrhu kn. Ferd. Lobkovice již již do podrobné de- baty o vládní předloze, kaustickou po- známkou: „Dnes radí se vláda o nov úpravě práva volebního a tím již vládní předloha je vlastně — od- velána.“ Upozornění mělo svou váhu. Kníže Lebkovic se počal omlouvat, že opravdu ne- známe té doby stanovisko vlády, pročež, aby se mu prominul jeho návth na podrobnou de- batu o vládním návrhu, a též předseda ko- mise, Němec Eppinger uznal, že rozhod nutí o tom, který návrh (zda český neb vládní) má býti vzat za základ porad volební komise. bylo — vlastně pochybeno.... To vypa- dalo na pohled skoro jako malé „pater pec cavi“ po pohřbu našeho návrhu na všeobecné. rovné hlasovací právo, a jako slib, že pánové chtějí svůj hřích v subkomitétu napravit. A zatím nevězela za celou tou kajícností líče- ncu než opět válečná lest: udržet nás při na- ději a dostat nás dále do subkomitétu, kde jsme ovšem se octli ještě v bezmocnější men- šině: dvou proti čtyřem; totiž, za české po slance dr. Herold a Žďárský, za německé dr. Eppinger a Prade, za velkostatkáře hr. Buquoy a dr. Damm.
Herold panstvo Lobkovic Eppinger doktor Herold Žďárský Buquoy Damm
11 article
Nuž a co se dělo v tomto užším vý- boru? O tom po třech schůzích podává dnes dr. Eppinger na veřejnost tuto pozoru hodnou zprávu: Hned v první schůzi užší výbor za- mítl návrh dra. Herolda a Ždárského na všeobecné, rovné hlasovací právoa usnesl se: vzíti za základ dalšíhe jednání osnovu vládní o změně vo lebního řádu — ovšem, že „s výhradou zá sadních námitek, jež učinili j edno tliv členové proti ní.“ V dalších schůzích pustil se již do po- drobného rokování o paragrafech vládní předlohy a přijal blez námite k čl. 5. o zastoupeni velkostatku, jakož další paragrafy 16.—65.; nedošel ku dohodě toliko o výměře počtu posl an- cův městských a venkovských o závěrečném § 66. stran kvalifikovaně většiny. Usnesl se proto požádat vládu, aby ohledně těchto sporných otázek osnovu svou ještě po- opravila a doplnila, zároveň pak subkomitétu potřebný statistický materiál dodala. Tedy sedmdesátihlasová výsada kurie velkostatkářské, přijata bez ná- mitky. To úplně stačí, aby se poznalo hrozie nebezpečí. Neboť to znamená prostě: Vzdej se. národe český, naděje na dosažení spra- vedlivé většiny na sněmu českém. která je při potrvání sedmdesštihlasové kurie velko statkářské naprosto nemožna a vyloučena!
doktor Eppinger Herold Ždárský
12 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 22. listopadu. Šest plných neděl to trvalo, než dostalse sněm tohoto královatví do rychlejšího tempa. Dvou- a třířádkové jednací pořady zmizely a je- jich místo zaujaly programy tak dlouhé, že by byly na počštku sněmu stačily na pět schůzl... Škoda jen, že píle ta dostavila se na sněm teprve při jeho skonu. Dodatkem k referátu o schůzi minulé budiž ještě uvedeno, že vedle některých záležitostí menší důležitosti, o nichž byli jsme se zmínili, vyřízena byla věc, pro hlavní město této země a jeho hospodářský vývoj vele- důležitá — předloha o holešovickém pří- s t a vě. Ona veliká nádržka na holešovické pláni jež stála milliony a jež po léta byla terčem žíravého posměchu, bude konečně tedy vypravena tak, aby hověla účelu svému a stala se tím, čím měla býti — jestli se nevyskytnou zase nové překážky, finanční a technické. Referentem v věci, jemuž přičísti sluší nepopíratelnou zásluhu že věc vůbec dostala se do proudu a byla v nv nějším tak málo plodném zasedání vyřízena, by poslanec Kaftan.
Kaftan Praha
13 article
O zřízení nového okresního soudu okresu v Hostomicích rozpředla se dost živá debata. Poslanec Kubr navrhl, aby předloha byla vrácena zemskému výboru za tím účelem, aby ji doplnil po případě nově vyšetřenými okolnostmi. Ve smyslu tom velmi rozhodněa vřele mluvil též posl. Anýž, jenž sice nijak se nevyslovil proti zřízení okresního soudu v Hostomicích, ale žádal, aby dbáno bylo při tom oprávněných interessův mnohých obef, přes něž nemělo by se jen tak ledabylo překročiti k jednacímu pořadu. Poslanec Němec naproti tomu velmi důrazně přimlouval se za návrh okresní komise, jejž důkladně byl odůvodni ref. dr. Formánek. Když se byli pak pří- sedíci zemského výboru dr. Škarda a něme- cký poslanec Posselt rovněž vyslovili pro návrh výboru, přijat týž většinou hlasů. Velice rozvláčná debata rozpředla se, jak ostatně přirozeno a jak očekávati se dalo, finančních otázkách zemských, zejmena o zatímném opatření finančním pro dobu od 1. ledna do 1. července 1906. Refe- rentem byl posl. dr. Fořt, jenž obmezil se na stručný výklad předložených návrhů a na pří mluvu, aby sněm učiněným návrhům dal schvá- Prvním řečníkem v debatě, jež byla suro gátem debaty rozpočtové, byl všeněmecký posla- nec Kasper. Mluvil, jak to jinak stoupene Schönererovi na jedné a Wolfovi na druhé straně neumějí. Ličil bídu zemských financí a jal se dokazovati, že původci této mizerie jsme my Čechové a čeští poslanci, ti prý zavínili, že na- lézá se dnes česká »provincie« nad bankrotem.
Kubr Anýž Němec doktor Formánek Škarda Posselt Fořt Kasper Wolf Čecho Hostomice
14 article
Český chauvinismus stavěl prý zbytečné dráhy, jejichž vydržováním země se vykrvácí a vůbec prý milhony zemských peněz vyhozeny byly na větší slávu čechisace, jež odevšad z instifucí zemských Němce vyštvala. Pan Kasper zapo- mněl při tom jmenovati sněmecké« místní dráhy, jež se vyplácejí a na něž země nopřiplácí. Ostatně zemský rozpočet, o kterýž vlastně jde, jest nejvýmluvnějším k tomu dokladem. jak se Němcům ubližuje a nám nadržuje. Roz- počet sám o sobě je největší nespravedlivost naproti obyvalelstvu českému, jemuž, jakkol tvoří v zemi dvoutřetinovou většinu, vyměřuje se dle zásady parity, ba nejeden titul vykazuje na německé instituce větší vydání, než na české. Toť se vl, že rozházená argumentace Ka- sprova končila, jako všechny výklady této strany, německo-nacionálním ego aulem censen- němčina musí býli zákonem povýšena na ře státní a »provincie« česká musí býti rozdělen na dvě » provincie«. Nyní je ovšem nejvhodnější doba na ta- ková politická allotria, v jakých liboval si pan Kasper. Poslanci dru. Baxovi, jenž větší část svě řeči věnoval událostem pražským, podařilo se zbouřiti Němce, kteři dokázali tím opětně, s jakou vášní stotožňují se s policií a jak dne zrovna tak, jako bylo vždy, interes policie je totožný se zájmy německého kasina. Jakkoli neútočil naproti nim, jakkoli nade vši pochybnost prokázáno, že demonstrace dne 4. a 5. listopadu nečelily proti Němeům, jak- koli z poškozených soukromníků utrpěli Česi mnohem větší škody než Němci — přeces počínali němečtí poslanci při řeči Baxově jako kdyby je byl šidlem bodsl.
Němec Kasper Baxa Něme Baxův Ka
16 article
V drobném prodejt: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . na lk Ve alislkích sa veskově ranní česle, . . . . . . . r0 odpolední . . . . . . . . Bb Inserát platí se hotově napře Přečplacení a Inaerty příjímá sdminl- strace v Marlamské uliel č.s Tam nscházalí ss tél redakee tiskárna n erpačica „Károdních Listě Rukopisy ze norracoji.
Tama
17 article
S divokosti, jako by šlo o nejdůležitějs německonárodní zájem, burácela německá vášeň, když dr. Baxa líčil události krvavé neděle marně snažil se nejvyšší maršálek pány ztišiti Bylo zcela zbytečno, že k slovu přihlásil se mistodržitel, aby dr. Baxovi odpověděl přečte- ním známého a již uveřejněného communiquá policejního, vždyť Němci obstarali obranu policie sami a důkladněji, než on. Že při této příleži- tosti pan místodržitel mimoděk snad ostřejších užil akcentů, se nedivímo. Ale také on nesm se diviti, že jeho výklad, jenž vypracován byl jako obhajovací spis obžalovaného úřadu bez- pečnosti, neučinil pražádného dojmu. Tvrzení naproti tvrzení a pan místodržitel nesmí se di- viti, že po smutných zkušenostech z doby mi- nulé poslanci nevěří tomu, čím omlouvá se policie, jež ovšem pociťuje potřebu zhostiti se výčitky, že ona vlastně události ze dne 4. a 5. listopadu vyvolala a že za ně je zodpo vědna.
doktor Baxa Němec
18 article
Posl. dr. Kindermann věnoval sve výklady po většině polemice s německým agrár- níkem Lipkou, jenž vyslovil se onehdy prý ne- uclivě o nejnovějších pokrocích vědy lékařské. Mimo to zabýval se otázkami veřejného zdra- votnictví, jež na škodu obyvatelstva bůh vi jak dlouho již čekají na zákonné vyřízení. Posl. Lipka polemisoval navzájem zase s drem. Kindermannem a potom snažil se do- kazovati, jak mizerně je v tom německá krá- lovská hospodářská akademie v Libverdě u po- rovnání s tímže ústavem českým v Tábore. Porovnával-li pan Lipka stará stavení, v nicht umístěn je ústav německý, s novou loni ota- vřenou budovou v Táboře, pak zapomněl na to. pověděti tém, kteří to nevědí, jakými místnostm spokojiti se musila česká akademis po celou řadu let od svého založení. Nejvyšší zemský maršálek na to debatu přerušil. Zapsáno je ještě 7 řečníků proti ná- vrhům výboru a 11 pro návrhy. Jest ostatně oprávněna naděje, že na obou stranách několik jich ještě přibude.
Posl doktor Kindermann Lipka Lipka Libverda český v Tábor Tábor
19 article
Nsivyšší mazšálek zemský zahájil schůzi 11. hod. 15 min U vládního stolu: místodržitel král. českého hr. Coudenhove a dvor. rada Vojáček. Pelic podáno bylo celkem 98, mezi nimi 9 z zavedení všeobecného, přímého a tajného práva hla- sovacího, 31 za úpravu poměrů samosprávných úřad- níků, 3 za zřízení zemské pojišfovny. 7 proti zvýšení zemské dávky z piva, 15 za úpravu bytových poměro učitelů, 1 za udělení 15 proc. aktivního přídavku venkovským učitelům a j. v. Došlých spisů bylo 7, mezi nimi: zpráva ko- mise pro záležitosti okresní a obecní a komise roz- počtové o návrhu poslance dra. Al. Maška, o návrhu poslance dra. Jaksche a soudr. a o zprávě zemského výboru, týkající se úpravy výslužného obecních obvodních lékařů v království českém a zaopatřova cích požitků jich rodin. Po odbytí bezvýznamných formalit přikračuje se k dennímu pořadu, jehož prvním předmětem je druhe čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru stran změny § 11. pravidel, jimiž ze upravují osobní poměry učitelů na hospodářských školách v království českém zemi podporovaných Příslušný návrh zní: § 11. Pro řádné učitele ustanovují se dvě třídy základního služného totiž 2400 K a 2600 K ročně. 2. Tato úprava služného učitelů rolnických škol nabývá platnosti dnem 1. ledna 1906 Zpravodaj posl. Prášek přimlouvá se za to, aby učitelé na hospodářských školách, kteří mají s ředi teli stejné vzdělání, slejnou práci a stejné povinnosti měli také s nimi stejný plat, žádaje za přijetí na vrhu komise, což se po poznámce posl. dr. S chre ner a také stalo.
Coudenhove Mašek Jaksch Prášek doktor
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Krvavá neděle petrohradská. (Ze zápisků otce Gapon a.) (Dokončení.) Brzy na to nastoupili jsme výpravu svou Bylo to jitro mrazivé, suché; pravý ruský zimní den; ale přes krutou zimu kráčeli jsme všichn s hlavami obnaženými. »Máme postupovati zamříženým průchodem aneb učiniti okliku, abychom se vyhnul vojákům?« tázal se mě někdo. »Nikoliv,e odvětil jsem spěšně. »Jen odvahu Smrť nebo svobodu!« (Gapon ovšem zůsta živ a jest podnes zdráv jako ryba! Pozn. překl) Lid odvětil na to hlasitým urá! Vytrhl jsme nyní v před i zplvali jsme moe- ným, slavnostním sborem carsko hymnu: »Bože, chraň svůj lidl« Průvod pohyboval se v kompaktní masse; po straně běžely děti. Některé ženy chtělv všl mocí táhnouti v prvých řadách, aby, jak řekly, chránily mne tělem svým, i musili jsme užiti násili, abychom je odvedli. Tak dostihli jsme narvského mřížovi; lidu po cestě stále přibývalo, zpěv byl stále dojemnější a celá seéna stále dramatičtějši. Na konee byli jsme vzdáleni již jen dvě sté krokův od mista, kde stálo vojsko. Čety pěchoty za- mezovaly nám cestu a před nimi stála selnina jízdy, jejíž šavle se v slunci leskly.
Lido Gapon a
21 article
Náhle rozjela se kozácká četa tryskem k nám. Tak mělo tedy přece k řeži dojíti! Vý- křík zděšení ozval se, když kozáci přímo na nás udeřili. Předni řady (kde byl Gapon v předních řadách, jak sliboval v manifestu svěm? ?), roztrhly se pod úfokem jich i otevřely se v pravo, v levo. Viděl jsem, jak šavle se zvedly a opět dopadly a muži, ženy a dě- ti káceli se jako kůly k zemi, zalím co steny, kletby i střelba ovzduší naplňovaly. Táhlí jsme ale dále se slavnostním odhodláním a s rostoucí odvahou v srdci. Kozáci obrálili koně i počali si od zadu množstvím cestu ra- ziti. Projeli celou kolonou a jeli pak tryskem zpět k narvskému mřížovi, kdež se opět seši- kovali, když byla pěchota otevřela řady svéa je propustila. Kráčeli jsme stále ješté dále ačkoliv se bodáky hrozivě pozvedly.
Kozák
22 article
Nebyli jsme vzdálení více již než třice metrů od vojáků a byli jsme odloučeni od nich již jen mostem tarokonovského průplavu, když síyšeti bylo náhle bez nejmenší výstrahy nepře- tržitě rachot mnohých výstřelů puškových. Va- siljev, s nímž jsem kráčel ruku v ruce, pustil náhle ruku mou i sklesl do sněhu. Rovněž tak padl jeden z dělníků, kteří nesli prapory. Obrátil jsem se rychlě k zástu- pům a volal, by se vrhli na zemi, já sám jsem se na ni vrhl. Když jsme tak leželi, byla vypálena druhá salva, polom opět jedna a ještě jedna, až se mi zdálo, jakoby střelba vůbec již neustávala. Zá- stupy poklekly nejprve a vrhly se pak na břicho, skrývajíce hlavy před de- štěm kuli. Stařec Lavrentev, kterýž nesl obraz carův, padl jako první oběť. Jiný starý muž zachytil obraz, když onomu z ruky padal, nesl ho, až i on nejbližší salvou byl usmrcen. S posledním vzdechem ještě zvolal: »Che zemříti, ale chci viděti caral« Jed- nomu z praporečníků byla ruka rozdrcena kull. Malý hoch, jenž nesl svítilnu kostelní, padl, zasažen kulí, ale držel svítilnu stále ještě pevně a pokoušel se opět povstati, když tu druhá kule ho dobila. Tělesný strážce můj, kovář, byl rovněž usmreen, rovněž tak všlchni, kdož nesli obrazy svatých a pra- pory a tyto odznaky samy byly rozmetány nyní po sněhu. Nebyl-liž to tedy přímo — zázrak, jak Gapon vyvázl živ a zdráv. Kde byl? Jistě dle výzvy svojí v předních řadách obětí své obratné akce. Poz. překl.) Na konec střelba přestala. Povstal jsem s několika málokterými, kteří zůstali nezraněni,a pozoroval jsem těla kol sebe ležící. »Po- vstaňte« ! zvolal jsem. Ale zůstali ležeti. P otom jsem pochopil. Bylo to strašlivé! Vasiljev můj ležel mrtev u nohou mých. Hrůza schvá- tila srdce moje . .
Che Gapon Vasiljev Hrůza Virginie Poza svatá a přít
23 article
Náhle, uprostřed největšího zoufalství mého chytl mne někdo za rameno i táhl mne bleskurychle(?) do malé příční ulice, několik kroků od dějiště řeže vzdálené. Každý dalš protest byl zbytečný (??) V příčni ulicí při- stoupili ke mně ihned tři neb čtyři mojí děl- níci; v zachránci svém poznal jsem inženýra. jejž jsem předešlého večera byl vy hledal, a jenž vzal nůžky z kapsy. (Ejhle inžený r měl již nůžky v kaps e připr veny !) a ustříhl mne dlouhé vlasy moje, ježsi lidé ihned mezi sebou rozdělili. Jeden z nich strhl mně rychle roucho mojea čapku mou i dal mi za to ihned vlastní svrchník svůj, kterýž byl ale zkrvácen. Proto svlékl jiný nebožák roztrhaný kabát svůj a trval na tom, že si ho musím obléci. To vše stalo se ve dvou až třech minutách. Inženýr požádal mne, abych šel s ním do domu jednoho přitole, i rozhodl jsem se pro to. Zraněný muž jakýs ležel na ulici (Staral se Gapon i jen minutku raněných ošetření ?) když jsme kráčeli kolem. Obličej jeho nejevil ni bolesti, ni útrap; naopak hleděl vesele na nás. Cítil zajisté, že trpí pro velikou věc. Jiný dělník, jenž se k nám na ulici připojil, sdělil s námi, že se ulice hemž vojáky a špicdy: Řekl jsem průvodcům svým, aby se různými směry rozptýlili. My první srazili jsme se ihned s vojenskou hlídkou, ale byli jsme propuštění. Nékolik kroků dále přišli jsme k jiné hlídee, mohlí jsme ale i tentokráteneobtěžovánipro- jiti. Dostihli jsme baltské a varšavské sta- nice. Obě hemžily se četníky. Dali jsme se oklikou a narazili jsme však na lidi, kteří za
24 article
živých projevů nevole a zděšení mluvili o udá- lostech jitra. Na každém kroku viděli jsme srdcelomné seény. Konečně jsme do- sáhli eíle svého. Byla asi jedna hodina s po ledne. Když jsem seděl s pokoji svého přílele, přemýšlel jsem o tom, co se stalo. Teprve tr hodiny byly uplynuly od počátku projevů. Jaké smrtelné úzkosti byl jsem mez tím vystál! Mohli jsme býti na to připra- veni, že vojsko nás zadrží, ale kdo(?) mohl po- mysliti na tak lehkovážný, ukrutný a zcela bezdůvodný zločin? Hodlal jsem (odkud? ze zadních řad? Pozn. překl.) mluviti k vojsku také lidem svým dal jsem pokyny, aby se oni tolikéž pokusili k vojsku promluvitia sympatie jeho vzbuditi pro přípa d(!), že by nás zadrželo; ale byli jsme přepadeni bez vý- strahu a byli jsme bezmocni vůči tomuto ne- očekávaném u(?) úloku. (Před tím byl za- znamenal Gapon, že čekal, že ministr poradi caru, aby dal stříleti ! Pozn. red.) Pani přítelova uvedla mne po jednoho po- koje i přinesla mně jídlo, které jsem k vlastnímu podivu svému s chutí snědl. Potom dali mně studentský oblek i převedli mne do jiného domu; zde musil jsem
Pan
25 article
opět šaty změniti i oholili mně tu i vous. Potom uvedli mne do domu slavného ruského spisovatele X. Byl velmi rozčilen, když mne spatřil, objal mne i počal plakati. Podal mi sklenici červeného vína i prosil mne bych u něho zůstal, náhle ale překonala mne v tomto okamžiku myšlenka mukyplná. že v tomto okamžiku umírají lidé venku ieltil jsem, že musím ven a rovněž zemříti X. mne — zadržel. Jeli jsme do domu svobodné hospodářské společnosti pobliže Něvského pro- spektu. Když jsme vstoupili do předsíně, nalezl jsme ji naplněnu rozčileným množstvím. Řečník jeden po druhém vystupovali na tribunu a sdě- loval krátce, co z událostí dne v různých čá- stech města viděl. Na zvěst, že okna v palác velkoknížete Sergěje byla rozbita, propukli při- tomní v hlasité »Urá«, kteréž se při jiných ještě místech opakovalo. Ale bylo mně ná- padno, že ani jeden nenavrhl, že by měli jíti na ulici a páže k pá ž s dělníky bojovati.
pobliže Něvský
26 article
(A Gapon sám ? Otázka překlad. !) Nejprve vstoupil X. na tribunu. »Zde, pravil jest posel otce Gapona, i prosí o dovolení. aby směl k vám promluviti « Takto uveden, vystoupil jsem na tribunu a promluvil jsem ně- kolik jen slov. Když jsem mluvil, stál X. u dveř na stráži. Náhle slyšeti bylo sepot: »Po- licie«. Spisovatel jeden, jenž byl ve shromá ždění, přistoupil rychle ke mně, vzal mnezu rameno a vyvedl mne z budovy. Do vedl mne do svého domu, kterýž byl ve ve- dlejší jedné ulici a zde napsal jsem — jednu proklamaci k dělníkům a jednu k vojákům Potom usedl jsem zarmouceně, když mne tu hlasitý hluk z ulice vyplašil. Když jsem se podíval z okna, viděl jsem, jak zástupy pádlly k Něvskému prospektu. Mnozí lidé zdéšeně kři- čeli. Potom slyšel jsem opět temný rachot pušek Nemohl jsem déle zde nečinně otálet i spěchal jsem přes prosby hostitele svého ven Ještě když jsem dům opouštěl, cítil jsems v nových svých šatech velmt nevolným a cizím. Brzy dostal jsem se na Něvský prospekt, kdez zavledla chmurná samota. Kozáci byli zřejmě třídou projeli i zanechali hrůzu a poušť za se- bou. Když přišel jsem ke kostelu, nalezl jsem saně i poručil jsem kočímu, aby mne dovezl na nároží Obvodného a Drovjanného kanálu, kdež byl hlavní stan našeho spolku. Celá čtvrt, kte- rou jsme jelí, byla tichá jako hřbitov. Setkávali jsme se jen s hlidkami a s vojáky, táboří- cimi jako za války. Opustil jsem saně, přibližil jsem se k mřiži a vyhledal jsem dvorníka. Byla nyní tma jako v pytli i měl jsem k větší bezpečno st ještě i brejle (»nečinné otálení?4). Řek jsem muži, že jsem zpravodajem novinářským a prosil jsem ho, by mně vyprávěl, co se stalo s odborem spolkovým. Odvětil mi, že jest vše klidno a v pořádku.
Gapon Něvský Kozák
27 article
»Nejsou vojáci uvnitř?« táza jsem se. »Nikoliv, pane, žádní ! V okamžiku tom objevil se hošik za dvo níkem a přerušil ho křiklavě: »Ale strýčku, dvůr jest plný vojáků a dům také !« Chtěli zřejmě nastražiti mně aneb vůdeům spolku léčku. Odešel jsem proto rychle, řka- »Nu, nemohu li dostati žádné zprávy, nemá t pro mne též žádného účele, prodlévati« I usedl jsem rychle opět v saních odjel . . « Zde zalím zápisky končí. Jedni budou při- chvalovati si je, jiní ostře posuzovati. Jedno jest ale jisto: takhle nedělá se revoluce, jež chce opravdově zvítěziti. Prolo stále se vnucuje olázka: čemu vlastně Gapon sloužil ? Vědomky či nevédomky. V pravdě po jeho — revolu přišla na vrch reakce a Trepov! Nám pak zvláště stále jedno s mysli ne- jde: Otec Gapon ve chvíli, kdy se měly hrou- titi celé sociální systémy, kdy několšk jen me- trův od něho mřelo sta jeho druhův ať s písní ať s kletbou na rtech, měl čas pojísti a měl vlažnost silnou dost s chutí pojísti! Jsem věru z těch, kteří pociťovali vždy vnitřní sympatie ke skutečným revolucionářům, ať v jich úspěchu neb fiasku, ale kdybych po- tkal tohoto mnohomluvného imitátora . . . Win- kelrieda a Baudina, tohoto velikého zákulisního lomozitele, pochybuji, zdaž bych — smekl před ním klobouk. Měl bych stále na mysli, že zatím co tisíce oběti jeho na ulici rukou mozolnou stíralo si ze spánkův krev, on v salonu stiral si ze rtův — omáčku. Ar otíral je už ubrou- skem jemným či jen hladoučkou rukou svojíl Joset P achma y e .
Win Baudin