1
masthead
Národní hospodář.
2
masthead
Obohod — Průmysl
4
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 317. ze dne 16. listopadu 1907.
5
article
Nouze o vozy v pánvi hnědo-
uhelné.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Ve schůzi železničního výboru poslanecké sně
movny ze dne 7. t m. sneseny různými odborníky
veškeré příčiny dalekosáhlé hospodářské kalamily
ktorá už od let v obdobi podzimním jako nou ze
o vozy s nestejnou intensitou se doslavuje. Vedle
hlavního důvodu, nedostatečného vybudo-
vání parku vagonového u c. k. stálních
i soukromých drah, uváděny velmi závažné další
nedostalky našeho železnictvi za příčinu lelošní ka-
lamity vozové: nedostatek nutných tratí na různých
frekventovanějších liniích drah a zvýšenémui do
pravnictví nevyhovující zařízeni různých staníc a
dílen nádražních.
V pánvi hnědouhelně nouze o vozy jest vlastné
v roce letošním až na malé výjimky permanent-
ní. Vedle těchto všeohecných příčin můžeme ze-
jména u c. k. státních drah poukázali k tomu,že
postátněním severní dráhy cís. Ferdinan-
da, jejíž kontirgent vozový naprosto nevyhovoval
zkráceny dopravní trali v pánvi hnědouhelné o ur-
čité množství vozů nákladních, jež dirigovány pro
novou, poslátněnou trat. Tím vysvětlujeme, proč ani
v období letním, jak níže uvádíme, potřeba vozovt
v pánvi hnědouhelné nemohla býti plně kryta, při
čemž na počtu nedodaných vozů participovaly ze-
jména doly, ležící na tralich c. k. stát. drah. Tak uz
v prvém pololetí lelošním v pánvi hnědouhelné do-
daly zůčastněně dráhy o 21.000 vagonů méně, nez
doly objednéno; přislavování vozů vlastně jen
měsících dubnu a květnu bylo bezvadným, nebot
doly měly nad objednaný počel vagonů asi1100 vozů
k disposici.
Ferdinany
6
article
Po těchto zkušenostech musilo býti i pro ob
dobí podzimní počítáno s nepravidelnostmi v při-
stavování voziva. Byla proto pochopitelnou úzko-
prsost zůčastněných drah při jednání s interesenty
uhlářskými ke konci července 4. r., kdy poměrné
číslice kontingentu vozového pro jednollivé doly sta-
noveny s nebývalou přesností, dle potřeby skutečně
prokázané, ač v dotyčných rozpravách zároveň po
ukazováno k tomu, že vzhledem ke značným zá-
sohám uhelným v závodech průmyslových a vzhle-
dem ke zvětšení kontingenlu vozů uhelných jednak
nově zjednanými, jednak najmutými vagony netřeba
se obávati, že by zpracování návalu dopravního na
podzim narazilo na nezvyklé potiže rázu kata-
strofálního. — A tak ještě v měsíci září schá-
zelo při značně napjaté těžební výkonnosti dolo
uhelných v celé pánvi hnědouhelné jen 1550 vagono
čili 1.3% skutečné potřeby. Pohyb vozů uhelných
v pánvi hnědouhelné, zejména poměr objednaných
a dodaných vagonů od ledna do října t. r. vidoti lze
z tohoto sestavení:
7
article
vagonů
vagonů
v lednu . . . 127.226 124.094 3132
v únoru. . . 1 5.870 114.028 942 —
v březnu . . 133.274 124.909 8365 —
v dubnu . . 124.265 125.027 — 762
v květnu . . 113.552 113.912 — 360
v červnu . . 126.20? 116.493 9709 —
v červenci . . 135.953 127.630 8323
v srpnu. . . 125.967 125.279 688
v září . . . 123.754 122.204 12 50
114.230 32727
v říjnu . . . 146. 957
ert
8
article
Naděje na klidný rozvoj dopravy podtzimní
zvráceny pasivní resistencí železnič-
nich zřízenců. Pravidelná církulace vozů značně
zdržována a návrat voziva do pánve zpozďoval se
přetínaným spojením normálních transportů náklad-
ních v provoze různými drahami, jež nebylo možno
ani v částečné pravidelnosti udržeti. Tím zostřily se
nepravidelnosti v přistavování vozů k dolům tou měrou.
že jodnak objedrávky na vozy od začátku října kryty
jen částečně, jedhak vozy přistavovány ne-
pravidelně, na místě ráno v poledne, místo od-
poledne večer atd. Intensifa nouze vagonové poměrně
nestejně doléhala na jednotlivě doly; doly, soustře-
děné ve velkých centrech dopravních (Duchcov, Most
atd.) postiženy citelněji, než doly ojedinělé. Nehledě
k nepřavidelnému přistavování vozů, jež už samo
mělo v zápětí částečné poruchy v těžbě, kryty
objednávky dolů sotva v pondělí a z části v úterý
bezmála plně, k čemuž použito vozů za neděli do-
šlých; od středy až do soboly scházelo pak vozů
mezi 30—60% objednaného množství a ve dny tyte
buď čžba omezována anebo uhlí, pro kter
nebylo vozů. deponováno. Po skončení pasivní
resistonce nejen že se poměry nezlopšily, nýbrž ne
pravidelnosti v oběhu vozů vzhledem k váznoucí do-
pravě na různých tratích a ve větších stanicích skoro
ještě zvýšeny a tak výkonnost pánve hnědo-
uhelné v měsíci říjnu zkrácena skoro o 33 000
vagon, čili asi 2214% objednaného množství. Ztráty
konsumentů, poruchami těmito zaviněně, ovšem od-
hadnouti nelze.
Duchcov
9
article
Ani v prvé polovici listopadu nenastalo ještě
zmírnění této kalamity vagonové, jejíž intensila ze-
jměna v důsledích vro polřebitele citelně reste.
takže není vyloučeno, že úpadek dopravy hinedo-
uhelné za listopad bude ještě větši. — Celé zlo do-
pravní přiostřilo se také zmenšenou dopra-
vou labskou. Za normální splavnosti podziní
dopravuje se do Ústí k Labi denně 700—800 vagonů
uhlí, jež po 2 až 3 dnech vracejí se zase do páánve
pro nový nákiad. Letos klesla doprava labská pro
malou splavnost na 200 až 300 vozů denně, lakže
z loho už vlyne denní ztráta asi 500 vagonů dráhy
ústecko-teplické, kterých použito ke zdlouhavější do
pravě pro různé relace a jichž návrat za dnešní si
tuace jest nepoměrně zdržován. Okoinost tato hilavně
zavinila, že nouze o vozy nabyla letos rozměrů ne
tušených
Ačkoliv ministerstvem železnic ohlášené inve-
stice pro letošní a příští rok na nové vohy, lokomo-
tivy, vypraveni stanic a dílen v obnosu 132 mi
korun slibují zmírnění kalamity vagonově, myslíme.
že (arých hříchů v železnictví našem nebude
lze odčiniti před uplynutím několika let, vytr
vá-li jednak správa drah ve snaze investiční a zor-
ganisuje-li zaslaralý zystém vostátněním drah sou-
kromých. V uvedené schůzi železničního výboru po-
ukázal velmi případně posl. dr. Kaftan na neudržitel
nosi dosavadní centralisace dirigování va-
zemědělství
doktor
Kaftan
Ústí
10
article
gonů všech c. k. slátních drali ve Vídni, kter
nevede dostalečného prshledu o nejdůležitějších sku-
pinách dopravních, jako jsou Čechy a Morava a opíré
se nikoliv o účelnost svého zařízení, nýbrž jen o po-
chybenou organisací správy c. k. stát. drah. I zde b
účelná reerganisace a decentralisace nebyla bez
úspěšnou
Vídeň
Čechy
Morava
11
article
Cedulové banky a dnešní krise
peněžní.
Cedulové banky a dnešní krise
peněžní.
o čnh
V „N. Fr. Pr.“ činí známý ilalský finanční o
borník, ministr L. Luzzatti, návrh na svolá
mezinárodní mírové koníerence prot
boji o zlato. Výsližně líčí v úvodních větách dneš-
ní boj o zlato jako podnět dnešního zdražení peněz
A přece je stejně tolik zlata jako dříve, ba v r. 1900
zlaté doby uvedly více než 2 miliardy fr. v oběh
Důvěra je to, jež zlato zářivě přivádí na povrch, ne-
důvěra dává mu mizeti. Prolo je nutno vznik a vývoj
poněžních a bursovních krisí zkoumali s hlediska
mezinárodního a hledati mezinárodní prostředky o-
chranné. Toho dalo by se docíliti svoláním zvláštní
mezinárodní konference, na níž by musily býti za-
stoupeny státní ústřední úřady finanční a emisní
banky různých států Loyální zkoumání se strany
takovýchlo kompelentních osobnosti snadno by pře-
svědčilo o tom, že stanovy cedulových bank v někte-
rých zemích přispivají k tomu, že připravují a zhor-
šují peněžní krise a že jsou již starými, opotřebova-
nými nástroji. TTo platí v prvé řadě o cedulových
bankách v sov. Americe, ale i také o Bance anglické
která již ve skutečnosti neovládá trh zlata a je ne
skoku, pozbýti své peněžní autonomie: ježto její kc-
vová základna stala se příliš malou, je příliš časlo
nucena dožadovati se pomoci z ciziny. V tom by
tedy spočival prvý prospěch mezinárodní konference.
že by se zkoumalo, jak by se musily zlepšiti instru-
menty, jichž používají cedulové banky, aby zabrá-
nily výbuchu krisí nebo zmírnily jejich nebezpeči.
Druhým účelem konference byla by olázka skýtání
vzájemných záloh zlala a složení cizích zásob zlata.
V N
L Luzzatti
Francie
Amerika
12
article
Tyto zálohy, kterými si dnes cedulové banky jen
výjimečně za zcela zvláštních okolnosti vypomáhaji,
mohly by se státi pravidelnou instilucí. Kdyby se
podobné porady osvědčily, mohlo by dojíti po případě
i ke zřizení stálé komise pro mezinárodn
oběh peněz. Na konec ukazuje Luzzatti, jak
úspěšnou mohla by tu býti prozíravá iniciativa zejm
Rakousko-Uherska a Italie jakožto evrop-
ských států, dnes v řečených bodech jistě nejměně
interesevaných.
V témž čísle rozepisuje se známý odborník vo-
tázkách měnových, něm, prof. Lexis, o událostech
na trhu poněz, jak zrači se u cedulových bank a
docházi k těmto úsudkům: „System zákonitého ome-
zení vydávání bankovek, jak existuje v Anglii av
pružnější formě v Německu a Rakousko-Uhersku.
má všeobecně své dobré oprávnění, avšak za zvlášt-
nich okolností dnešního zdražení peněz působí beze
sporu velmi nepříjemně. Působí účelně k brzdění
spekulace nemírného přepínání úvěru ve vlastní zemi
a v tom směru prokázal v Německu v posledním rone
dobré, třebas mnohým nepohodlně služby. Avšak ny-
nější akutní napjetí trhu peněz nevyrostlo vůbec na
evropské půdě, jest jen důsledkem americké krise
a vysoká míra úroková jest proto jen drastickým
léčením výstřelků, které Německo nezavinilo. On
ovšem, kteří nyní přispivaji nějakým způsobem k vý-
vozu zlata do Ameriky, jsou nepřímo vinníky stou-
pání diskontu. Tyto obchody lze sice stěžovati, nelze
však o nich tvrditi, že by byly všeobecně škodlive.
Luzzatti
profesor
Lexis
RakouskoUhersko
Anglie
Německo
Amerika
Italia
13
article
Nobať jest si přáli, aby zlate způsobilo v Americe
uklidnění. Vždyť hlavním zlem nejsou tam ztráty
které ulrpí vklalatelé, nýbrž desorganisace celého
platebního řízení, na chekovém systemu založeného
Pro Německo nastává nebezpeči, že tak vysoký
diskont zadržuje nejen spekulaci, ale i normální
oprávněný další rozvoj hospodářský. Ovšem obav
před otřesy není. Třebas že v příštím roce nutn
očekávati pomalejší tempo hospodářského postupu.
nejsou pesimistické předpovědi přece dosud nikterak
opodstatněny.
Amerika
Německo
14
article
objednáno dodáno scházelo vybývalo
15
article
1,273.020 1,208.230 64314
16
article
Z trhů peněžních. (15. listopadu.) Poslední výka
Anglické banky značně upokojil Reserva vzrostla
3.4 mil. lib. šlerl., a zlalý poklad banky stoupl o 3.1
mil. lib. šterl. na 31.9 mil. (loni 29.8 mil.) Celkový
stav banky jest poněkud lepší než v téže doběr
1906. Oproti tomu jeví výkaz Francouzské banky
účinky vývozu zlata. Banka ziratila znovu 49.4 mil
fra, oproti čemuž stoupl porlefeuille o 49.3 mil. fr
V tom zřejmě zračí se transakce na výpomoc Anglick
bance. Banka má ovšem ještě 2705 mil. fr. zlala,
směnky, které za zlalo od Anglické banky obdržela
jsou opět ve zlalě splatny. Siluace její jest tudi
stále ještě výhodnou. Výkaz však nepolvrzuje někter
zprávy o přímé pomoci Francouzské banky amor-
ckým finančníkům.
Praha. Při dosti pevném trhu došlo na dnešn
burse k závěrkám kom. dl. úpisů České zem. banky
za K 94.90, mel. úpisů téže banky za 94.85, akci
České bonky „Union“ za K 238.25 a akcií strojírny
Daňkovy za K 456.—. Dále podáváno za akcie: Prvn
české tov. orient cukrov. K 250.—, První pražsk
zastavárny K 450.—, První české akc. pojišť. na žive
K 245.—, Kolinské tov. kávov. náhražíků K 640.—
pivovaru v Čes Budějovicích K 825.—, Živnostensk
hanky K 239..50, České spol. pro prům. cuker
K 140.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospod
úvěrní banky K 381.—, České prům. banky K 414.—
Mor. hyp. banky K 393 50, Podolské cementárny
198.—, První českomoravské strojirny K 850. —, Kra
lovéhradeckého úvěrního úslavu K 449.— peníze.
Kolinský
Mor
Praha
Čes Budějovice
Anglick banka
anglický banka
Český země
Český bonka
první český akciový
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový
Prvn český tov
17
article
Berlín. Dle toho jak mění se smýšlení n
trhu novovorském a v důslodku toho i na burse lon-
dýnské, mění se tvářnost na trhu zdejším. Chabě
zprávy z Ameriky ostře dolkly se dnes cillivé bursy
nad Temží a ochabnutí tam provázeno v Berlíně rea
lisacemi téměř ve všech skupinách. Nejcitelněji do-
těeny byly hodnoty americké a provázeny prodej
akcií dráhy kanadské snížením více jak Sprocentnlm
Realisace neomezily se pouze na titry přímo inter
esované, nýbrž zasaženy u vělší míře též akcie prů-
myslových podniků a domácí Lanky. Úslupky kursov
nepřesahovaly zde výši 11/2 2%. Mirně zlepšení vyka
zují hodnoty ruské. Soukromý diskont setrval n
6s
Ze Spoločnosti státní dráhy. Do slanice Krásné
Březno přijinují se opět náklady. Také do slanice
Krásně Břozno-Plekladiště mohou se opěl přijímal
zásilky, ač jestliže odesílatel prokáže, že je poslaráne
o místo na lodi.
Z pražského trhu obilního. Třebas že účastenstv
konsumu na nákupu bylo včera slabší, neztratil
smýšlení přec na pevnosti. Majitelé nezvýšili dále
své požadavky za pšenici, stojí však na dosavadních
cenách. Uřadně byla znamenána pšenice o 10 h níže
12—1275, povolovány však také plné úterní ceny.
Berlín
Amerika
burza nad Temže
Krásná Březno
18
article
Poptávka po žitu, v Praze uloženém, byla živá a
takové placeno nad záznam. Mlýny ubražovaly svou
potřebu obvyklým způsobem, čeka í však marně na
příchod žita. Nedostatek vagonů jest stále horší, na
místo slabší nakoupené zboží nemůže býti dopravo-
váno, čímž i úhrada nejnutnějšího konsumu spojena
jest s obtížemi. 72-73 kg pohotového žita placeno
12.35, znamenáno bylo 72—75 kg 12.20—12.40. Na
trhu ječmene jest nabídka slahů, smýšlení uhájeno.
S ohledem k deštivému počasí počítá vývoz znovu
lodní dopravou a jest ochoten k novým koupím
Že nedošlo k větším uzávěrkám, vysvětluje se reservou
majitelů a slabou nabídkou. Z Prahy placeno mer-
kantil 9.15—9.30, střední 9 35—9.65, prima 9.7
až 10.—. V obchodě s ovsem pociťováno jest zhor-
šení odbytu do alpských zemí, ceny mohou se jen
nesnadno udržeti. Z Prahy placeno 8.30.-8.50 za
100 kg. Haličská vika jest nabízena za 9.25 z Praby
Mák znamenal z Praby 39.50—41.— při mírné koupi-
Praha
Praba
kg
střední 9 35
19
article
chlivosti. Kukuřice měla dobrý odbyt. Dodávka na
prosinec znamenala z Vídně 7.30. Za řepku zvýšen
záznam na 18.65—18.75. Semena měla vleklý obchod,
ceny všech druhů kloní se k poklesu.
Nový podnik kamonouholný v Čechách. Před
krátkou dobou přišlo se při hloubení jámy v Horní
Bělé u Českého Nevstadtlu v hloubce 12 m. na ka-
menouhelnou slůj, přes 1 m. mohutnou. Uhel jes
výborné jakosti a s těžením jeho započno se v dolě
nejbližší.
Bursovní relorma v Uhrách. Po řeči uherského
ministenského předsedy lze nabýti jakýsi úsudek
lom, jakým způsobem bude v Uhrách asi provedena
bursovní relomma. Přodovším zdá se jisto, že jedná
se o refonu a obmezení lhůlního obchodu s obilím.
nikoli o jeho odstranění. Obmězení docíleno bude
asi tím, že onen okruh osob, které mohou lůlní ob-
chody s obilím s právní závaznoslí uzavírati, bude
obmozen na jistě osoby, které jsou k tomu co do
povolání oprávněny. Mimo to bude asi pro tenlo
kruh obmezena možnost uzavírání právoplatných ob-
chodů tím, že umožněno by bylo přezkoumání roz-
sudků bursovního rozhodčílto soudu státními soudy
Při tom odepřena by byla právní plalnost oněm hhůt-
ním obchodům, které vzbledem k povolání strany ne-
lae považovati za obchody lhůtní, nýbrž čistě speku-
lační. Konečně nebude napříště asi dovoleno uza-
vírání obchodů na příliš diouhé lhůty. Nyní na př
jedná se již k říjnu 1908, což dle bursovní reformy
nebude již dovoleno.
Uhel
Vídeň
Čechy
Horní Bělá
Uhry
20
article
K stavu českého průmyslu teztilního píše „T ex
tilní Obz.“: O situaci textilního průmyslu ne-
došlo valně nových zpráv a také nelze pozurevali
zatím žádných podlatnějších přesunů. Průmysl te
doby zaměstnán jest velmi inlensivně a sotva slačí
kyřizovati objednávky, které sjednány byly v době
velikých nákupů až do letošního podzimu. Posu-
uje-li se další siluace textilního průmyslu tu a tam
méně přiznivě, nutno vždy míli na mysli, že na
dobu jednoho roku průmysl jest úplně výprodán zn
ceny, které možno nazvati uspokojivými, kterě
ovšem nedosáhly oné vysoké úrovně, o níž tu a fam
se píše. Bezprostředních nějakých obav z přesunů
zaměstnanostních a prodejových tedy není. Nové zá
vedy, které projektovány byly při vzestupu konjunk-
tury, již prscují a budou tedy těžili spolu ze situ-
ace, která pro průmyst náš vytvářila se tak neoby-
čejně příznivě. Tím také nejlépe odpověděno na čelné
domněnky, které mluví o možných otřesech v prů-
myslu našem, demněnky, které nespočívají na přesné
znalosti jeho a nepočflají s jeho situací tak, jakou
de facto jest. Průmysl bavlnářský té doby na-
lézá se v plné práci a jsou přádelny nejen na
rok 1908 téměř úplně vyprodány, nýbrž dochází k zá-
věrkám i na rok 1909. Z toho jest nejlépe patrno,
jak značnou měrou vyprodány jsou tkalcovny, po-
něvadž by zajisté nepřislupovaly k úhradě přezné
spotřeby, kdyby nedisponovaly dostatečným počtem
objednávek. Nových objednávek nenií ovšem již tk
mnoho, jako bývalo ještě před několika měsici a sku-
točně uspokojivých cen lze dociliti vlastně jen za
příze prompiní. Dalši prodeje nesou do jistě míry
áz spekulativní. Režné tkalcovny bavlnář-
ské pracují rovněž plně, nedisponují téměř žádnými
zhsobami, zatim co jsou těměř veskrze kryty přízí.
Posa
21
article
Pestré tkalcovny rovněž jsou plně zaměst-
nány a dostatečně surovinou kryty. Odhyt uspokojuje
zde; klesnutí cen surové bavlny má však neblahý
vliv cenový na nové zavěrky. Obchod snaží se loliž
vždy srovnávati ceny surové bavlny foho kteréhe
lne, kdy závěika se stane, c cenou tovarů. Postup
tento nelze obchodně nazvati nijak správným, po-
ěvadž tkadlec, prodávaje zboží, prodává vlastně na
sákladě bavlny dříve již nakoupeně a nemůže tedy
přizpůsobovati se v okamžitém momenlu cenám su-
oviny, jak se vyvíjejí na trhu americkém Sklady
netrpí ovšem ani toto výrobní odvělví. Také za-
městnanest zušlechťovacích závodů naprosto uspo-
kojuje. Ruční tkalcovny počinají nyní opět
více pracovati, ale pracují stále ještě v nepatrně mníře
a lze vůbec těžko zboží od nich dosíci. Specišlně
letošní rok měl na další vývoj ručního tkalcovslví
bavlnářského velice nepříznivý vliv a v ústředích to-
hoto tkalcovství vyrůstají logicky a nutně mocha-
nické tkalcovny. Skladů u ručních tkalců není vůbec
22
article
Situace průmyslu lnu posuzuje se příznivě. Zá-
vody všech skupin disponují dostatečným počíem
objednávek Sklady suroviny jsou stále ještě značny
Z Ruska jeví se čilá nabídka lnu, ovšem jen v pro-
středních jakostech a nízkých. Dobrých jakostí jese
poskrovnu; vzhledem k velikým zásobám na všech
stranách se vyskylujícím netřeba se však báli žád-
ných úhon. Co se týče odbylu, nekoupi se nyní.
vzhledem k velikým záznamům a závěrkám již dříve
tjednaným, mncho. Ceny jsou nezměněny. Odbyi
kanin do Spojených států jest velice dobrý a jest
zajímavo, že pesledními finančními otřesy spotřeba
severoamerická ani v nejmenším neutrpěla. Pří-
znivá kampaň cukrovarnická neminula se tenlokrále
s dobrým vlivem na situnci průmyslu juto-
vého. Vzhledem k dobré kampani cukerní vyskyluje
te nyní s této strany značná poptáva, která přináš
průmyslu jutovému značné zaměslnání, ovšem jen
na krátkou dobu 2 měsíců. Při tom však rušivě vě-
sobu, že nepříznivá sklizeň v Uhrách obmezuje po-
lávku po jutových pyllech s této strany Závody
průmyslu julového disponují objednávkami asi d
konce t. r. Juta v posledních měsících uhájila svoji
oevnou posici a záznamy jsou poněkud vyšší posled-
sích. První dovozy july svojí jakoslí uspokojují
sou také zásoby mnohých přádelen dostatečny. Spo-
jené jutárny zvýšily ceny jutových výrobků asi o
3%, ale ani timto zvýšením nedosaženo úrovně, na
cteré by cena tovaru odpovídala ceně suroviny. Vy-
hlídky další, to jest na počátek roku 1908, jsou za-
tím méně příznivy
Jut
Rusko
spojený stát
Uhry
23
article
Vystěhovalectví do Spoj. slátů severoamerických
září 1907. Dle „slatistických zpráv c. k. stát. úst
omise“ také v záři t. r. u srovnání s loňskem při-
stěhování do sev. Ameriky značně vzrostlo. Počo
přistěhovalců konstalován v dotyčném měsíci u srov-
nání se zářím 1906 podrobněji takto; z Rakousko-
(herska 20.629 (+ 1333), z toho z Předlitavska 9910
+ 901), z Ilalie 19.316 (— 26), z Ruska 17.20
— 5430), Anglie 12.972 (+ 490), Řtecka 4171 (-
1741, Německa 3627 (+ 402) atd., úhrnem z Evropy
99.447 (+ 936), z Asle 2991 (+ 575), úhrnem z celéhe
vvěta 98.694 (+ 3353). Také v tomte měsíci připadá
naší monarchii — přes všecku přízeň konjunkturní —
smulný primát.
Rakousko
Ilalie 19.316
Rusko
Anglie
Německo
Evropa
Asle 2991
Předlitavsko 9910 + 901
Řtecko 4171
+ 575
24
article
Vyjednávání o obchodní smlouvu se Srbskem
Následkem změn v ministerstvech orby a obchodu
nastalo v jednání o uzavření obchodní smlouvy se
Srbakem přerušení, kleré však nebude trvati dlouho
Na 18. t. m. stanovena nová schůze, a poněvadí
v té době budou míli rakousko-uherští zástupci již
nové instrukce, lze očekávali, že 19. t. m. naslane
již rozhodnulí
Evropská konference pro jizdní řád bude zase
dali 11. a 12. prosince ve Vídni, aby dohodla se
stanovení mezinárodního letního jízdního řádu. Jed-
nati se bude mimo jiné o zavedení luxusního vlaku
mezi Terstem a Berlínem přes nové alpské dráhy
o zavedení nového rychlíkového spojení mezi Vídn
Moskvou aj.
Jednání o zavírání obchodů. Dne 4. listopadu
r. pozváni byli experli z oboru modního, souken
ného, hedvábného, rukodilného a potřeb krejčov-
ských, jmenovani gremii a obchodními společenslvy
k jednání do míslností obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze. Jodnání nevedlo k dohodě; zvoleno
ludíž subkomitě expertů, aby s komisí zřízenců dále
jednalo. Toto jednání konalo se 10. listopadu t. r
Se strany šéfů učiněný návrh: uzavirati 2 měsíce
v 7 hodin, 11/2 měsice v 1/48, 7 měsiců v 8 hodin,
134 měsíce volně, v sobotu volně, nedošel přijelí
Zřízenci žádali konečně 6)/2 měsíců 7 hodin, 4 mě-
síce 8 hodin, 11/2 měsíce velno. Dohody však nedo-
eileno. Z toho důvodu svolána nová schůze expert
na de- 14 listopadu t. r. Chefové většinou hlaso
jít14
Srbsko
Vídeň
Terst
Berlín
Moskva
Praha
25
article
shodli se na úpravě: zavírati 41/2 měsíce v 7 hodin
(leden, únor, červenec, srpen, první polovina zárí
6 měsíců v 8 hodin (březen, duben, květen, červen.
pak od 16. září do 15. listopadu) a 11/2 měsíce ne
omezeno (15. listopadu do 31. prosince), soboty pak
se rovněž vyjímají z úpravy. Zástupci organisací zří
zenců prohlásili, že nemají plné moci, by návrh ter
přijali. V důsledku toho skončila schůze bez dohody
komora dolazuje se nyní jednotlivých organisací
jaké slanovisko k posledně přijatému návrhu šsí
zaujímají.
Snížení doby prosté skladišlného a zvýšení skla-
dišiného na stanicích Praha c. k. st. dr. a Praha čes
sev. dr. při došlých zásilkách nákladních. Jelikož se
následkem mimuřádného návalu zboží ve skladišticl
slanic Praha c. k st. dr. a Praha čes. sev. dr. na-
hramadily veliké zásoby, které manipulaci citelně
stěžují, snižuje se za účelem zabezpečení pravideln
dopravy na základě § 60, odst. (7.) dopravního řádu
se svolením c. k. ministerstva železnic ze dne 14.
lislopadu 1907 čislo 60.908, s platností ade dne 18.
listopadu 1907 až do odvolání dobu prostá skladišt-
něho při došlých zásilkách nákladního zboží, které
se dopravuje v krytých vozech, pokud tarifní lhůta
48 hodin převyšuje na 48 hodin. Kdy počíná zkrácená
lhůta skladištného prostá, vypačitá se jako u rychlého
zboží. Mimo to se zvyšuje při takových zásilkách
ol stelného dne až do odvolání sklališlné včelně
přirážky o 50%. K žádostem za vrácení neb slevu
zaúčtovaného skladištného nebude bráno žádného
zřelele. K tomulo prostředku musilo se sáhnouti,
prolože obecenslvo vzdor všem uveřejňovaným vý-
zvám zboží z nádraží cís. Fr. Jos. se žádoucí rych-
lostí neodváži, takže jen tímto opatřením bude lze
aspoň části čeliti přoplnění sklalst.
doktor
František
Jos
Praha c
Praha
26
article
Z amerického trhu železářského oznamuje „Iron
Monger“; Poplávka úplně přestala. Ve všech žele-
zářských okresech shasínají se vysoké pece. Náslod-
kom zmenšení výroby jest severní litinové železo cl
a šedivé kujné železo o 11/2 dol. levnější, aniž by se
tím lákali kupci. Průmyslové vyhlídky vzbuzují těžké
obavy
Aukce koží v Hradci Králové. Prodejní druž-
stvo řezníků, uzenářů a obchodniko
s dobyťkem severovýchodních Čech se
sídlem v Hradci Králové (města: Náchod,
Semily. Železný Brod, Králové Dvůr n. L., Hořice,
Nové Město n. M., Dobruška, Pardubice, Kutná Hlora,
Nechanice, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Podě-
brady, Mělník a Nymburk), zapsané společenstve
s obmezeným ručením, koná 5. prodej hovězích koží,
teletin, skopovic a pod. v úterý dne 19 listopadu
1907 o půl 2. hod. odpol. v Grand-Holelu v Hradci
Králově. Ku prodeji přijde asi: 3000 kusů solených
hovězin, 2000 kusů solených teletin, 100 kusů sole-
ných konin, 150 kusů suchých skopovic a 500 kusů
suchých kozin. Prohlídka zboží dovoluje se dne 19
listopadu 1907 od 8. do 11. hodiny dopoledne. Kan-
celář a skladiště nalézá se v Kuklenách v místnostech
firmy A. Fuchs
Nové závody textilní v Čechách. Z »Text. Obz
se dovídáme: Pan Jos. Vondra v Červeném Kostelci
postaví tamtéž mechanickou tkalcovnu na pestré zboží
o 50 stavech. — Páni J. Boudy a syn staví v Jaro-
měři na Úpě přádelnu bavlny. K tomu účelu zakou-
pili již pozemky. Při přádelně zařízeno bude bělidl
na přízi. — Firma Adam a Weber zakoupila v Kun-
čicích mlýn a zřídí v něm tkalcovnu. — Parní ba-
revna a bělidlo, barevna a úpravna lněných a ba-
vlněných látek Jos. Těmín a syn v Úpici- rozšířila
své bělidlo bělidlem k bílení kopsů a s výrobou již
také započala.
Poplávka
A Fuchs
Jos
Vondra
J Bouda
Adam
Těmín
Hradec Králové
Čechy
Náchod
Semily
Železná Brod
Hořice
Nová město
Dobruška
Pardubice
Kutná Hlor
Nechanice
Mladá Boleslav
Pod
Mělník
Nymburk
GrandHolel
Hradec Králov
Kukleny
Kostelec
Úpa
Úpice
Iron Monger
27
article
Zemský spolek pro chov drůbeže a ochranu pla-
ctva koná výborovou schůzi 24. listopadu 1907 o
10. hod. dopol. v čílárně zemědělské rady v Praze-
Na pořadu m. j. pojednání o osnově zemského zá-
kona v příčině ochrany ptactva a zpráva a usnesení
v příčině spolkové exposice na příští komorní vý-
slavě v Praze.
Iukasní záležilosti v Ilalii. Routinovaného od-
borníka ve všech do oboru inkasního spadajicích zá-
ležitostí spociálně pro Italii má v záznamu Vývozní
spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze II., Pa-
lackého ul. č. 1., kdež se pánům interesentům blížši
reference na požádání sděli
Prodej starého materiálu. C. k. poštovní hospo-
dář. správa ve Vídni I., Postgasse 17, prodá řízením
ofertním starý materiál telegrafní a telefonový (dráty
kovy atd). Pisemné, kolkovaně 1 kor. oferty podati
jest do 23. listopadu 1907 do 12 hodin dopoledn
pod nadpisem „Oferta na telegrafní a telefonní starý
materál“. Do vyhlášky nahlédnouti lze u obchodní
a živnostenské komory v Praze.
Praha
Morava
Slezsko
Vídeň
spolek pro Čechy
živnostenský komora v Praga
28
article
Dodávka pro vojsko. C. a k. říšské ministerstvo
války ve Vídni vyhláskou čís. 3095 ze dne 29. října
1907 vypisuje pro polní dráhu v Korneuburgu do-
dávku nástrojů a výstrojných potřeb (výrobky žele-
zářské a různé polřebyl, dodávku drobných želez-
ných potřeb pro plochá pole a dodávku pražců bo-
rových. Tiskoviny k dodávce té jsou: Seznam po-
třeb, podmínky, návod k dodací uzávěrce, návod
k ofertě, formulář ofertní s vyhláškou, které, poku
zásoba stači, vydá intersentům svým také obchodní
a živnostenská komora v Praze. Oferty na formulá-
řích sepsané podati jest do 25. listopadu 1907 u c. k.
říšského ministerstva války. Na dodávku nástrojů
a výstrojných potřeb podati jest soubornou ofertu,
zvláštní oferty podati jest na dodávku drobných že-
lezných potřeb a dodávku pražců. Pražská obchodní
a živnostenská komora vyzývá své interesenty, aby
do vyhlášky nahlédli v její známkovém úřadě (me-
zanin)
Trhy. (Přeložení výročního trhu.) Velký
výroční trh na hovězí dobytok v Nové Kdyni.
t. zv. Ondřejovský, ktorý měl býti 30. listopadu t. r.
přeložen jest na pálek dne 29. listopadu t.r
Bauky, záložny a spořitelny.
Vídeň
Korneuburg
Nová Kdyně
Bauka
živnostenský komora v Praga
Izanin
29
article
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, cheky, poukázky a
faktury: Od 8. do 15. listopadu 1907 úhrnem
K 30,543.999 57, roku 1906 K 23,456.833 38.
Součet všech podání od 2. ledna 1907 obnáši
K 867,129 930.14 a vykazuje u porovnání se
K 751,123 363.40 téhož období předešlého
roku příbytek K 116,006 566 . 74.
Trny peněžní.
Pelrobradská bursa.
Z Polrohradu, 15. listop. (Zpráva Živnost. banky.)
15. listop. 14 listop.
Diskontní . . . . . . . . . 403.— 404.—
Baku . . . . . . . . . . . 507.— 509.—
Caspienne . . . . . . . . . 4200.— 4200.—
Sormovo . . . . . . . . . 139.——
139.50
rusko-činská banka. . . . . .
218.—
218.—
295. 50
296.—
Ruská průmyslová banka . . .
Petrohiradské metallurgické . ..
146.—
146.—
Kolomna . . . . . . . . . 178.—
178.—
Pulilovské železo . . . . . . 92 50
174.—
Caspienne
Sormův
Bak
Kolomna
činský banka
průmyslový banka
30
article
Fénix.
Fénix.
. . 174.—
Ruské papíry v Berlíně.
Z Berlína, 15. listop. (Zpráva Živnostenské banky.)
15. listop. 14. listop.
41/procentní ruská renta 1905. . 92.—
4proceniní ruská renta 1902
77.20 77.—
4proc ruská konsolidační renta 1889
3/aprocentní ruská zlatá renta. . 67.10 66 75
petrohradská diskontní banka . . 158.— 158. 75
petrohradská mezinárodní banka . 142.— 142.10
ruská banka pro vnější obchod . 125.50 125.50
Berlinská bursa.
Z Berlína, 15. listop. Původní zpráva »N. Listů«.)
15. listop. 14. listop.
Rakouské kreditky . . . . . . 195. 75 196.50
167. 87
168.50
Diskonto . . . . . . . . .
Německá banka.
Obchodní společnost
Drážďanská banka
Španělské exterieurv . . . . .
Bochumské ocelárny . . . .
Lauřina hut
Dortmund. Union lit. C.. .
Harpenská uhl. spol. . . . .
Hibernia
Consolidace
Severoněmecký Lloyd . . .
Packet
Turecké losy
Z kasovních pap
Concordia . . . . . .. . .
Eschweilské . . . . . . .
Geisweidské . . . . . . . .
Hochdahl . . . . . . . . .
Katovické . . . . . . . .
Wilhelm . . . . . . . . .
Phönix . . . . . . . . . .
Rh. Stah! . . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . . .
219.50
Westphalia . . . . . . . .
18. 30
Orenstem . . . . . . . . .
114.—
Rh. Metall . . . . . . . .
151 60
Hasper . . . . . . . . . .
301.-
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . . .
249.75
Vulcan . . . . . . . . . .
293.50
Bismark . . . . . . . . .
Fénix
Lauřin
Lloyd
Concordia
Wilhelm
Berlín
Dortmund
ruský banka
drážďanský banka
Phönix
zpráva živnostenský banka
Berlinská burza
31
article
Caro. . . . . . . . . . .
215.—
Hoesch. . . . . . . . ..
čeor atle . . . . . . . . 193.70
Nordstern . . . . . . . . .
Z Berlina, 15. listop (K. k.) Kreditky 196.—, ber-
Iínské obchodní 151.50, darmštadtská banka 123 70
německá banka 223.50, diskonto komand. 167 90
drážďanská banka 137.50, národní banka 113—
státní dráha 138.50, lombardy 27 20). Kanada 140 —,
Golthard -.—, dráha Henri 117.—, bochumsce
196.30, dortmundské 68 70, Laurina huť 217.30.
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 191.70, harpenske
193.—, Hibernia —.—, Packet 121.40, Lloyd 108 10,
dynam. trust 154.50. Smýšlení slabě.
Z Frankfurtu, 15. listopadu. (Tel. závěr. kursy.)
Úvěrní akc e 196.3), skene společnosti státní dráhy
138 75, lombardy 27.40, papír. renta —.—, stři-
prna renta 96.6) rak. zlatá renta 96 60, 4% rar.
korun. renta 95.45, uherska zlata renta 91.90, uher-
korunova renta 91.70. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 15. listopadu (Dodat. oursy.) Ú zěrn
akcie 196 30, státní draha 138.70, lombardy 27. 70.
Cara
Henri 117
Berlín
Kanada
Golthard
Frankfurt
Iínský obchodní 151.50
darmštadtský banka
německý banka
223.50
drážďanský banka
národní banka
Laurin huť 217.30
Hibernia
Packet 121.40
úvěrní akciový e 196.3
Lloyd 108 10
32
article
Pařlžská bursa.
Z Paříže, 15 listopadu (Počáteční bursa.) 3pro
renta 94.87. Smýslení uhájené.
Z Pařiže 15. listopadu. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc renta 95.02
3zproc. renta —.—, italská ranta 103.3), rakousey
pozemkový úvěrní ústav 1055, státní dráha —.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.251/2. rakou-
ská zlata renta 96.—, uherská zlata renta 93.—
otomanská banka 685.—, tabákova režie 415 —
turecké losy 163.50. Smýšlení pevné.
Pražská bursa.
V Praze, 15. listopadu. Oficiální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 5 e
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
. (v K)
Mel. úpisy . . » (ve zl.)
„ . . (v K)
Žel. » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . .
Dlužní úpisy České prům. banky
41n
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zemad. banky 490
Želez. úpisy .
Zástavní listy I. mor. spořitslny 4 ,.
Paříž
15 listopad
Londýn
Praha
Český průmyslový
33
article
Kom. dl. úpisy . . »
Železnič.
Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 41,
„ . Rak.sherské banky 4 0
k 0
„ Dolnorak. hyp. ústavu
34/r
Kom. dl. úp.
3 1 /2
4 10
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol, rak. míst. deah 3 e
Ruská stát. půjčka z r. 1903
Únorová spol. renta (v pap.)
4.2 0
Dubnová , , (ve stř.)
Květnová . . (v pag.)
Červencová spol. renta (ve str.)
Rakouská zlalá renta . . .
korunová renta .
investiční ,
ake
Česká eskontní banka . . . .
Česká banka Union
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . .
Hospodárska úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka .
Pražska úvěrní banka
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Králove
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Hakousko-uherska banka . ..
Českomoravská strojirna . ..
Daňkova strojirna . . . . .
lustonova strojírna
Česka společnost cukerní . .
Čuský pivovar v Č. Budějovicích
Kolinska továrna chemická.
Podolská cementárna . .
Poldina hut
Pražska železářska společnost
První česka raff. v Modřanech
„ tov. orient. cukruv
Hal
Prior
Daňkův
Poldin
Zala
Hradec Králov
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka
Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
Hospodársko úvěrní banka
úvěrní banka
živnostenský banka haličský akciový
hypoteční banka
uhersko banka
strojírna Česko společnost
0 Dubnová
34
article
Trhy na zboki.
Pražská plodinová bursa, 15, listopadu.
ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšeniíce
česká 1907 77—81 kg 12.—, 12.75, rakouská —
— —.—, uberská — ke —.—, vadná 11 25
1175, žito české 1907 72—75 kg 12 10, 12 40, j e -
men výběr 9 75, 985 I. jakosti 9.50, 96), střední
915, 980, merkantiiní 9 —, 910, ječmen k seti
0—, 0.—, vadný 0.—. 0.—; oves rychlík 1906
0.—, 0.—, prima 8.35. 840 morkantilní 8 25. 8.30
kukuřice 1906 8 90 9 — kukuřice 1907 8.10, 8.15
cinquantinová 1906 K 9 —, 9 25; vikev česka
9 35, 9.50, haličská —.—, —.—, uh. —.—, po-
hanka —.—, proso —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 38 50, 39.50, č. 1 37 50, 38 50
č. 2 37.—, 37 50, č. 3 35.—, 35.50, č. 4 33.—, 33.50
14. listop.
224.75
152.25
138.-
listop.
223 50
151.50
137. 50
196 25
217.30
58 .50
193.—
420 —
108 30
121. 30
140.—
lra
332.—
204. 75
167.—
193 90
202.40
271 —
170 80
165.60
kg
kukuřice
cinquantinová
50
35
article
197.30
218 10
194.50
420 25
109 75
121.8)
140.50
334.—
204.10
170.—
103 50
211. —
273 —
173.50
166.50
220.—
185 25
114.—
152.25
303.50
249 75
294 —
99 25
217 25
194.50
37
article
Penize Zboži
103.—
102.—
31/r
39
article
86 50
97.50
94 75
40
article
95 25
95 25
95 25
93 25
41
article
9475
9475
94 75
43
article
94 85
99 50
100 —
100 30
96 70
95 8)
96 90
101.—
96.60
100.65
90 25
93 75
93 70
93 50
97 25
83.50
96 50
88 25
96 50
78.20
100. —
44
article
103 z5
95.7
34.8
95..90
100 —
95 60
93 65
45
article
„ hal. zem. banky 41/,
46
article
34 25
92 70
96 25
87 5
95 50
87.25
95 50
77 80
47
article
85 60
239.—
416.—
383.—
396.—
85.4
48
article
238 2
kl4 —
481 —
333 5
50
article
250.—
245—
449 —
239 5
52
article
240.—
850.—
457.—
140—
825.—
198.—
865.—
53
article
459. —
145.—
875.—
200.—
250—
270.—