ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 e9306ad0-7683-11dc-8b8c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 53 celkem · entity: place 88, person 36, work 15, org 41
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Obohod — Průmysl
3 masthead
Finančnictvá
4 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 317. ze dne 16. listopadu 1907.
5 article
Nouze o vozy v pánvi hnědo- uhelné. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Ve schůzi železničního výboru poslanecké sně movny ze dne 7. t m. sneseny různými odborníky veškeré příčiny dalekosáhlé hospodářské kalamily ktorá už od let v obdobi podzimním jako nou ze o vozy s nestejnou intensitou se doslavuje. Vedle hlavního důvodu, nedostatečného vybudo- vání parku vagonového u c. k. stálních i soukromých drah, uváděny velmi závažné další nedostalky našeho železnictvi za příčinu lelošní ka- lamity vozové: nedostatek nutných tratí na různých frekventovanějších liniích drah a zvýšenémui do pravnictví nevyhovující zařízeni různých staníc a dílen nádražních. V pánvi hnědouhelně nouze o vozy jest vlastné v roce letošním až na malé výjimky permanent- ní. Vedle těchto všeohecných příčin můžeme ze- jména u c. k. státních drah poukázali k tomu,že postátněním severní dráhy cís. Ferdinan- da, jejíž kontirgent vozový naprosto nevyhovoval zkráceny dopravní trali v pánvi hnědouhelné o ur- čité množství vozů nákladních, jež dirigovány pro novou, poslátněnou trat. Tím vysvětlujeme, proč ani v období letním, jak níže uvádíme, potřeba vozovt v pánvi hnědouhelné nemohla býti plně kryta, při čemž na počtu nedodaných vozů participovaly ze- jména doly, ležící na tralich c. k. stát. drah. Tak uz v prvém pololetí lelošním v pánvi hnědouhelné do- daly zůčastněně dráhy o 21.000 vagonů méně, nez doly objednéno; přislavování vozů vlastně jen měsících dubnu a květnu bylo bezvadným, nebot doly měly nad objednaný počel vagonů asi1100 vozů k disposici.
Ferdinany
6 article
Po těchto zkušenostech musilo býti i pro ob dobí podzimní počítáno s nepravidelnostmi v při- stavování voziva. Byla proto pochopitelnou úzko- prsost zůčastněných drah při jednání s interesenty uhlářskými ke konci července 4. r., kdy poměrné číslice kontingentu vozového pro jednollivé doly sta- noveny s nebývalou přesností, dle potřeby skutečně prokázané, ač v dotyčných rozpravách zároveň po ukazováno k tomu, že vzhledem ke značným zá- sohám uhelným v závodech průmyslových a vzhle- dem ke zvětšení kontingenlu vozů uhelných jednak nově zjednanými, jednak najmutými vagony netřeba se obávati, že by zpracování návalu dopravního na podzim narazilo na nezvyklé potiže rázu kata- strofálního. — A tak ještě v měsíci září schá- zelo při značně napjaté těžební výkonnosti dolo uhelných v celé pánvi hnědouhelné jen 1550 vagono čili 1.3% skutečné potřeby. Pohyb vozů uhelných v pánvi hnědouhelné, zejména poměr objednaných a dodaných vagonů od ledna do října t. r. vidoti lze z tohoto sestavení:
7 article
vagonů vagonů v lednu . . . 127.226 124.094 3132 v únoru. . . 1 5.870 114.028 942 — v březnu . . 133.274 124.909 8365 — v dubnu . . 124.265 125.027 — 762 v květnu . . 113.552 113.912 — 360 v červnu . . 126.20? 116.493 9709 — v červenci . . 135.953 127.630 8323 v srpnu. . . 125.967 125.279 688 v září . . . 123.754 122.204 12 50 114.230 32727 v říjnu . . . 146. 957 ert
8 article
Naděje na klidný rozvoj dopravy podtzimní zvráceny pasivní resistencí železnič- nich zřízenců. Pravidelná církulace vozů značně zdržována a návrat voziva do pánve zpozďoval se přetínaným spojením normálních transportů náklad- ních v provoze různými drahami, jež nebylo možno ani v částečné pravidelnosti udržeti. Tím zostřily se nepravidelnosti v přistavování vozů k dolům tou měrou. že jodnak objedrávky na vozy od začátku října kryty jen částečně, jedhak vozy přistavovány ne- pravidelně, na místě ráno v poledne, místo od- poledne večer atd. Intensifa nouze vagonové poměrně nestejně doléhala na jednotlivě doly; doly, soustře- děné ve velkých centrech dopravních (Duchcov, Most atd.) postiženy citelněji, než doly ojedinělé. Nehledě k nepřavidelnému přistavování vozů, jež už samo mělo v zápětí částečné poruchy v těžbě, kryty objednávky dolů sotva v pondělí a z části v úterý bezmála plně, k čemuž použito vozů za neděli do- šlých; od středy až do soboly scházelo pak vozů mezi 30—60% objednaného množství a ve dny tyte buď čžba omezována anebo uhlí, pro kter nebylo vozů. deponováno. Po skončení pasivní resistonce nejen že se poměry nezlopšily, nýbrž ne pravidelnosti v oběhu vozů vzhledem k váznoucí do- pravě na různých tratích a ve větších stanicích skoro ještě zvýšeny a tak výkonnost pánve hnědo- uhelné v měsíci říjnu zkrácena skoro o 33 000 vagon, čili asi 2214% objednaného množství. Ztráty konsumentů, poruchami těmito zaviněně, ovšem od- hadnouti nelze.
Duchcov
9 article
Ani v prvé polovici listopadu nenastalo ještě zmírnění této kalamity vagonové, jejíž intensila ze- jměna v důsledích vro polřebitele citelně reste. takže není vyloučeno, že úpadek dopravy hinedo- uhelné za listopad bude ještě větši. — Celé zlo do- pravní přiostřilo se také zmenšenou dopra- vou labskou. Za normální splavnosti podziní dopravuje se do Ústí k Labi denně 700—800 vagonů uhlí, jež po 2 až 3 dnech vracejí se zase do páánve pro nový nákiad. Letos klesla doprava labská pro malou splavnost na 200 až 300 vozů denně, lakže z loho už vlyne denní ztráta asi 500 vagonů dráhy ústecko-teplické, kterých použito ke zdlouhavější do pravě pro různé relace a jichž návrat za dnešní si tuace jest nepoměrně zdržován. Okoinost tato hilavně zavinila, že nouze o vozy nabyla letos rozměrů ne tušených Ačkoliv ministerstvem železnic ohlášené inve- stice pro letošní a příští rok na nové vohy, lokomo- tivy, vypraveni stanic a dílen v obnosu 132 mi korun slibují zmírnění kalamity vagonově, myslíme. že (arých hříchů v železnictví našem nebude lze odčiniti před uplynutím několika let, vytr vá-li jednak správa drah ve snaze investiční a zor- ganisuje-li zaslaralý zystém vostátněním drah sou- kromých. V uvedené schůzi železničního výboru po- ukázal velmi případně posl. dr. Kaftan na neudržitel nosi dosavadní centralisace dirigování va- zemědělství
doktor Kaftan Ústí
10 article
gonů všech c. k. slátních drali ve Vídni, kter nevede dostalečného prshledu o nejdůležitějších sku- pinách dopravních, jako jsou Čechy a Morava a opíré se nikoliv o účelnost svého zařízení, nýbrž jen o po- chybenou organisací správy c. k. stát. drah. I zde b účelná reerganisace a decentralisace nebyla bez úspěšnou
Vídeň Čechy Morava
11 article Cedulové banky a dnešní krise peněžní.
Cedulové banky a dnešní krise peněžní. o čnh V „N. Fr. Pr.“ činí známý ilalský finanční o borník, ministr L. Luzzatti, návrh na svolá mezinárodní mírové koníerence prot boji o zlato. Výsližně líčí v úvodních větách dneš- ní boj o zlato jako podnět dnešního zdražení peněz A přece je stejně tolik zlata jako dříve, ba v r. 1900 zlaté doby uvedly více než 2 miliardy fr. v oběh Důvěra je to, jež zlato zářivě přivádí na povrch, ne- důvěra dává mu mizeti. Prolo je nutno vznik a vývoj poněžních a bursovních krisí zkoumali s hlediska mezinárodního a hledati mezinárodní prostředky o- chranné. Toho dalo by se docíliti svoláním zvláštní mezinárodní konference, na níž by musily býti za- stoupeny státní ústřední úřady finanční a emisní banky různých států Loyální zkoumání se strany takovýchlo kompelentních osobnosti snadno by pře- svědčilo o tom, že stanovy cedulových bank v někte- rých zemích přispivají k tomu, že připravují a zhor- šují peněžní krise a že jsou již starými, opotřebova- nými nástroji. TTo platí v prvé řadě o cedulových bankách v sov. Americe, ale i také o Bance anglické která již ve skutečnosti neovládá trh zlata a je ne skoku, pozbýti své peněžní autonomie: ježto její kc- vová základna stala se příliš malou, je příliš časlo nucena dožadovati se pomoci z ciziny. V tom by tedy spočival prvý prospěch mezinárodní konference. že by se zkoumalo, jak by se musily zlepšiti instru- menty, jichž používají cedulové banky, aby zabrá- nily výbuchu krisí nebo zmírnily jejich nebezpeči. Druhým účelem konference byla by olázka skýtání vzájemných záloh zlala a složení cizích zásob zlata.
V N L Luzzatti Francie Amerika
12 article
Tyto zálohy, kterými si dnes cedulové banky jen výjimečně za zcela zvláštních okolnosti vypomáhaji, mohly by se státi pravidelnou instilucí. Kdyby se podobné porady osvědčily, mohlo by dojíti po případě i ke zřizení stálé komise pro mezinárodn oběh peněz. Na konec ukazuje Luzzatti, jak úspěšnou mohla by tu býti prozíravá iniciativa zejm Rakousko-Uherska a Italie jakožto evrop- ských států, dnes v řečených bodech jistě nejměně interesevaných. V témž čísle rozepisuje se známý odborník vo- tázkách měnových, něm, prof. Lexis, o událostech na trhu poněz, jak zrači se u cedulových bank a docházi k těmto úsudkům: „System zákonitého ome- zení vydávání bankovek, jak existuje v Anglii av pružnější formě v Německu a Rakousko-Uhersku. má všeobecně své dobré oprávnění, avšak za zvlášt- nich okolností dnešního zdražení peněz působí beze sporu velmi nepříjemně. Působí účelně k brzdění spekulace nemírného přepínání úvěru ve vlastní zemi a v tom směru prokázal v Německu v posledním rone dobré, třebas mnohým nepohodlně služby. Avšak ny- nější akutní napjetí trhu peněz nevyrostlo vůbec na evropské půdě, jest jen důsledkem americké krise a vysoká míra úroková jest proto jen drastickým léčením výstřelků, které Německo nezavinilo. On ovšem, kteří nyní přispivaji nějakým způsobem k vý- vozu zlata do Ameriky, jsou nepřímo vinníky stou- pání diskontu. Tyto obchody lze sice stěžovati, nelze však o nich tvrditi, že by byly všeobecně škodlive.
Luzzatti profesor Lexis RakouskoUhersko Anglie Německo Amerika Italia
13 article
Nobať jest si přáli, aby zlate způsobilo v Americe uklidnění. Vždyť hlavním zlem nejsou tam ztráty které ulrpí vklalatelé, nýbrž desorganisace celého platebního řízení, na chekovém systemu založeného Pro Německo nastává nebezpeči, že tak vysoký diskont zadržuje nejen spekulaci, ale i normální oprávněný další rozvoj hospodářský. Ovšem obav před otřesy není. Třebas že v příštím roce nutn očekávati pomalejší tempo hospodářského postupu. nejsou pesimistické předpovědi přece dosud nikterak opodstatněny.
Amerika Německo
14 article
objednáno dodáno scházelo vybývalo
15 article
1,273.020 1,208.230 64314
16 article
Z trhů peněžních. (15. listopadu.) Poslední výka Anglické banky značně upokojil Reserva vzrostla 3.4 mil. lib. šlerl., a zlalý poklad banky stoupl o 3.1 mil. lib. šterl. na 31.9 mil. (loni 29.8 mil.) Celkový stav banky jest poněkud lepší než v téže doběr 1906. Oproti tomu jeví výkaz Francouzské banky účinky vývozu zlata. Banka ziratila znovu 49.4 mil fra, oproti čemuž stoupl porlefeuille o 49.3 mil. fr V tom zřejmě zračí se transakce na výpomoc Anglick bance. Banka má ovšem ještě 2705 mil. fr. zlala, směnky, které za zlalo od Anglické banky obdržela jsou opět ve zlalě splatny. Siluace její jest tudi stále ještě výhodnou. Výkaz však nepolvrzuje někter zprávy o přímé pomoci Francouzské banky amor- ckým finančníkům. Praha. Při dosti pevném trhu došlo na dnešn burse k závěrkám kom. dl. úpisů České zem. banky za K 94.90, mel. úpisů téže banky za 94.85, akci České bonky „Union“ za K 238.25 a akcií strojírny Daňkovy za K 456.—. Dále podáváno za akcie: Prvn české tov. orient cukrov. K 250.—, První pražsk zastavárny K 450.—, První české akc. pojišť. na žive K 245.—, Kolinské tov. kávov. náhražíků K 640.— pivovaru v Čes Budějovicích K 825.—, Živnostensk hanky K 239..50, České spol. pro prům. cuker K 140.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospod úvěrní banky K 381.—, České prům. banky K 414.— Mor. hyp. banky K 393 50, Podolské cementárny 198.—, První českomoravské strojirny K 850. —, Kra lovéhradeckého úvěrního úslavu K 449.— peníze.
Kolinský Mor Praha Čes Budějovice Anglick banka anglický banka Český země Český bonka první český akciový Český společenský úvěrní banka Český průmyslový Prvn český tov
17 article
Berlín. Dle toho jak mění se smýšlení n trhu novovorském a v důslodku toho i na burse lon- dýnské, mění se tvářnost na trhu zdejším. Chabě zprávy z Ameriky ostře dolkly se dnes cillivé bursy nad Temží a ochabnutí tam provázeno v Berlíně rea lisacemi téměř ve všech skupinách. Nejcitelněji do- těeny byly hodnoty americké a provázeny prodej akcií dráhy kanadské snížením více jak Sprocentnlm Realisace neomezily se pouze na titry přímo inter esované, nýbrž zasaženy u vělší míře též akcie prů- myslových podniků a domácí Lanky. Úslupky kursov nepřesahovaly zde výši 11/2 2%. Mirně zlepšení vyka zují hodnoty ruské. Soukromý diskont setrval n 6s Ze Spoločnosti státní dráhy. Do slanice Krásné Březno přijinují se opět náklady. Také do slanice Krásně Břozno-Plekladiště mohou se opěl přijímal zásilky, ač jestliže odesílatel prokáže, že je poslaráne o místo na lodi. Z pražského trhu obilního. Třebas že účastenstv konsumu na nákupu bylo včera slabší, neztratil smýšlení přec na pevnosti. Majitelé nezvýšili dále své požadavky za pšenici, stojí však na dosavadních cenách. Uřadně byla znamenána pšenice o 10 h níže 12—1275, povolovány však také plné úterní ceny.
Berlín Amerika burza nad Temže Krásná Březno
18 article
Poptávka po žitu, v Praze uloženém, byla živá a takové placeno nad záznam. Mlýny ubražovaly svou potřebu obvyklým způsobem, čeka í však marně na příchod žita. Nedostatek vagonů jest stále horší, na místo slabší nakoupené zboží nemůže býti dopravo- váno, čímž i úhrada nejnutnějšího konsumu spojena jest s obtížemi. 72-73 kg pohotového žita placeno 12.35, znamenáno bylo 72—75 kg 12.20—12.40. Na trhu ječmene jest nabídka slahů, smýšlení uhájeno. S ohledem k deštivému počasí počítá vývoz znovu lodní dopravou a jest ochoten k novým koupím Že nedošlo k větším uzávěrkám, vysvětluje se reservou majitelů a slabou nabídkou. Z Prahy placeno mer- kantil 9.15—9.30, střední 9 35—9.65, prima 9.7 až 10.—. V obchodě s ovsem pociťováno jest zhor- šení odbytu do alpských zemí, ceny mohou se jen nesnadno udržeti. Z Prahy placeno 8.30.-8.50 za 100 kg. Haličská vika jest nabízena za 9.25 z Praby Mák znamenal z Praby 39.50—41.— při mírné koupi-
Praha Praba kg střední 9 35
19 article
chlivosti. Kukuřice měla dobrý odbyt. Dodávka na prosinec znamenala z Vídně 7.30. Za řepku zvýšen záznam na 18.65—18.75. Semena měla vleklý obchod, ceny všech druhů kloní se k poklesu. Nový podnik kamonouholný v Čechách. Před krátkou dobou přišlo se při hloubení jámy v Horní Bělé u Českého Nevstadtlu v hloubce 12 m. na ka- menouhelnou slůj, přes 1 m. mohutnou. Uhel jes výborné jakosti a s těžením jeho započno se v dolě nejbližší. Bursovní relorma v Uhrách. Po řeči uherského ministenského předsedy lze nabýti jakýsi úsudek lom, jakým způsobem bude v Uhrách asi provedena bursovní relomma. Přodovším zdá se jisto, že jedná se o refonu a obmezení lhůlního obchodu s obilím. nikoli o jeho odstranění. Obmězení docíleno bude asi tím, že onen okruh osob, které mohou lůlní ob- chody s obilím s právní závaznoslí uzavírati, bude obmozen na jistě osoby, které jsou k tomu co do povolání oprávněny. Mimo to bude asi pro tenlo kruh obmezena možnost uzavírání právoplatných ob- chodů tím, že umožněno by bylo přezkoumání roz- sudků bursovního rozhodčílto soudu státními soudy Při tom odepřena by byla právní plalnost oněm hhůt- ním obchodům, které vzbledem k povolání strany ne- lae považovati za obchody lhůtní, nýbrž čistě speku- lační. Konečně nebude napříště asi dovoleno uza- vírání obchodů na příliš diouhé lhůty. Nyní na př jedná se již k říjnu 1908, což dle bursovní reformy nebude již dovoleno.
Uhel Vídeň Čechy Horní Bělá Uhry
20 article
K stavu českého průmyslu teztilního píše „T ex tilní Obz.“: O situaci textilního průmyslu ne- došlo valně nových zpráv a také nelze pozurevali zatím žádných podlatnějších přesunů. Průmysl te doby zaměstnán jest velmi inlensivně a sotva slačí kyřizovati objednávky, které sjednány byly v době velikých nákupů až do letošního podzimu. Posu- uje-li se další siluace textilního průmyslu tu a tam méně přiznivě, nutno vždy míli na mysli, že na dobu jednoho roku průmysl jest úplně výprodán zn ceny, které možno nazvati uspokojivými, kterě ovšem nedosáhly oné vysoké úrovně, o níž tu a fam se píše. Bezprostředních nějakých obav z přesunů zaměstnanostních a prodejových tedy není. Nové zá vedy, které projektovány byly při vzestupu konjunk- tury, již prscují a budou tedy těžili spolu ze situ- ace, která pro průmyst náš vytvářila se tak neoby- čejně příznivě. Tím také nejlépe odpověděno na čelné domněnky, které mluví o možných otřesech v prů- myslu našem, demněnky, které nespočívají na přesné znalosti jeho a nepočflají s jeho situací tak, jakou de facto jest. Průmysl bavlnářský té doby na- lézá se v plné práci a jsou přádelny nejen na rok 1908 téměř úplně vyprodány, nýbrž dochází k zá- věrkám i na rok 1909. Z toho jest nejlépe patrno, jak značnou měrou vyprodány jsou tkalcovny, po- něvadž by zajisté nepřislupovaly k úhradě přezné spotřeby, kdyby nedisponovaly dostatečným počtem objednávek. Nových objednávek nenií ovšem již tk mnoho, jako bývalo ještě před několika měsici a sku- točně uspokojivých cen lze dociliti vlastně jen za příze prompiní. Dalši prodeje nesou do jistě míry áz spekulativní. Režné tkalcovny bavlnář- ské pracují rovněž plně, nedisponují téměř žádnými zhsobami, zatim co jsou těměř veskrze kryty přízí.
Posa
21 article
Pestré tkalcovny rovněž jsou plně zaměst- nány a dostatečně surovinou kryty. Odhyt uspokojuje zde; klesnutí cen surové bavlny má však neblahý vliv cenový na nové zavěrky. Obchod snaží se loliž vždy srovnávati ceny surové bavlny foho kteréhe lne, kdy závěika se stane, c cenou tovarů. Postup tento nelze obchodně nazvati nijak správným, po- ěvadž tkadlec, prodávaje zboží, prodává vlastně na sákladě bavlny dříve již nakoupeně a nemůže tedy přizpůsobovati se v okamžitém momenlu cenám su- oviny, jak se vyvíjejí na trhu americkém Sklady netrpí ovšem ani toto výrobní odvělví. Také za- městnanest zušlechťovacích závodů naprosto uspo- kojuje. Ruční tkalcovny počinají nyní opět více pracovati, ale pracují stále ještě v nepatrně mníře a lze vůbec těžko zboží od nich dosíci. Specišlně letošní rok měl na další vývoj ručního tkalcovslví bavlnářského velice nepříznivý vliv a v ústředích to- hoto tkalcovství vyrůstají logicky a nutně mocha- nické tkalcovny. Skladů u ručních tkalců není vůbec
22 article
Situace průmyslu lnu posuzuje se příznivě. Zá- vody všech skupin disponují dostatečným počíem objednávek Sklady suroviny jsou stále ještě značny Z Ruska jeví se čilá nabídka lnu, ovšem jen v pro- středních jakostech a nízkých. Dobrých jakostí jese poskrovnu; vzhledem k velikým zásobám na všech stranách se vyskylujícím netřeba se však báli žád- ných úhon. Co se týče odbylu, nekoupi se nyní. vzhledem k velikým záznamům a závěrkám již dříve tjednaným, mncho. Ceny jsou nezměněny. Odbyi kanin do Spojených států jest velice dobrý a jest zajímavo, že pesledními finančními otřesy spotřeba severoamerická ani v nejmenším neutrpěla. Pří- znivá kampaň cukrovarnická neminula se tenlokrále s dobrým vlivem na situnci průmyslu juto- vého. Vzhledem k dobré kampani cukerní vyskyluje te nyní s této strany značná poptáva, která přináš průmyslu jutovému značné zaměslnání, ovšem jen na krátkou dobu 2 měsíců. Při tom však rušivě vě- sobu, že nepříznivá sklizeň v Uhrách obmezuje po- lávku po jutových pyllech s této strany Závody průmyslu julového disponují objednávkami asi d konce t. r. Juta v posledních měsících uhájila svoji oevnou posici a záznamy jsou poněkud vyšší posled- sích. První dovozy july svojí jakoslí uspokojují sou také zásoby mnohých přádelen dostatečny. Spo- jené jutárny zvýšily ceny jutových výrobků asi o 3%, ale ani timto zvýšením nedosaženo úrovně, na cteré by cena tovaru odpovídala ceně suroviny. Vy- hlídky další, to jest na počátek roku 1908, jsou za- tím méně příznivy
Jut Rusko spojený stát Uhry
23 article
Vystěhovalectví do Spoj. slátů severoamerických září 1907. Dle „slatistických zpráv c. k. stát. úst omise“ také v záři t. r. u srovnání s loňskem při- stěhování do sev. Ameriky značně vzrostlo. Počo přistěhovalců konstalován v dotyčném měsíci u srov- nání se zářím 1906 podrobněji takto; z Rakousko- (herska 20.629 (+ 1333), z toho z Předlitavska 9910 + 901), z Ilalie 19.316 (— 26), z Ruska 17.20 — 5430), Anglie 12.972 (+ 490), Řtecka 4171 (- 1741, Německa 3627 (+ 402) atd., úhrnem z Evropy 99.447 (+ 936), z Asle 2991 (+ 575), úhrnem z celéhe vvěta 98.694 (+ 3353). Také v tomte měsíci připadá naší monarchii — přes všecku přízeň konjunkturní — smulný primát.
Rakousko Ilalie 19.316 Rusko Anglie Německo Evropa Asle 2991 Předlitavsko 9910 + 901 Řtecko 4171 + 575
24 article
Vyjednávání o obchodní smlouvu se Srbskem Následkem změn v ministerstvech orby a obchodu nastalo v jednání o uzavření obchodní smlouvy se Srbakem přerušení, kleré však nebude trvati dlouho Na 18. t. m. stanovena nová schůze, a poněvadí v té době budou míli rakousko-uherští zástupci již nové instrukce, lze očekávali, že 19. t. m. naslane již rozhodnulí Evropská konference pro jizdní řád bude zase dali 11. a 12. prosince ve Vídni, aby dohodla se stanovení mezinárodního letního jízdního řádu. Jed- nati se bude mimo jiné o zavedení luxusního vlaku mezi Terstem a Berlínem přes nové alpské dráhy o zavedení nového rychlíkového spojení mezi Vídn Moskvou aj. Jednání o zavírání obchodů. Dne 4. listopadu r. pozváni byli experli z oboru modního, souken ného, hedvábného, rukodilného a potřeb krejčov- ských, jmenovani gremii a obchodními společenslvy k jednání do míslností obchodní a živnostenské ko- mory v Praze. Jodnání nevedlo k dohodě; zvoleno ludíž subkomitě expertů, aby s komisí zřízenců dále jednalo. Toto jednání konalo se 10. listopadu t. r Se strany šéfů učiněný návrh: uzavirati 2 měsíce v 7 hodin, 11/2 měsice v 1/48, 7 měsiců v 8 hodin, 134 měsíce volně, v sobotu volně, nedošel přijelí Zřízenci žádali konečně 6)/2 měsíců 7 hodin, 4 mě- síce 8 hodin, 11/2 měsíce velno. Dohody však nedo- eileno. Z toho důvodu svolána nová schůze expert na de- 14 listopadu t. r. Chefové většinou hlaso
jít14 Srbsko Vídeň Terst Berlín Moskva Praha
25 article
shodli se na úpravě: zavírati 41/2 měsíce v 7 hodin (leden, únor, červenec, srpen, první polovina zárí 6 měsíců v 8 hodin (březen, duben, květen, červen. pak od 16. září do 15. listopadu) a 11/2 měsíce ne omezeno (15. listopadu do 31. prosince), soboty pak se rovněž vyjímají z úpravy. Zástupci organisací zří zenců prohlásili, že nemají plné moci, by návrh ter přijali. V důsledku toho skončila schůze bez dohody komora dolazuje se nyní jednotlivých organisací jaké slanovisko k posledně přijatému návrhu šsí zaujímají. Snížení doby prosté skladišlného a zvýšení skla- dišiného na stanicích Praha c. k. st. dr. a Praha čes sev. dr. při došlých zásilkách nákladních. Jelikož se následkem mimuřádného návalu zboží ve skladišticl slanic Praha c. k st. dr. a Praha čes. sev. dr. na- hramadily veliké zásoby, které manipulaci citelně stěžují, snižuje se za účelem zabezpečení pravideln dopravy na základě § 60, odst. (7.) dopravního řádu se svolením c. k. ministerstva železnic ze dne 14. lislopadu 1907 čislo 60.908, s platností ade dne 18. listopadu 1907 až do odvolání dobu prostá skladišt- něho při došlých zásilkách nákladního zboží, které se dopravuje v krytých vozech, pokud tarifní lhůta 48 hodin převyšuje na 48 hodin. Kdy počíná zkrácená lhůta skladištného prostá, vypačitá se jako u rychlého zboží. Mimo to se zvyšuje při takových zásilkách ol stelného dne až do odvolání sklališlné včelně přirážky o 50%. K žádostem za vrácení neb slevu zaúčtovaného skladištného nebude bráno žádného zřelele. K tomulo prostředku musilo se sáhnouti, prolože obecenslvo vzdor všem uveřejňovaným vý- zvám zboží z nádraží cís. Fr. Jos. se žádoucí rych- lostí neodváži, takže jen tímto opatřením bude lze aspoň části čeliti přoplnění sklalst.
doktor František Jos Praha c Praha
26 article
Z amerického trhu železářského oznamuje „Iron Monger“; Poplávka úplně přestala. Ve všech žele- zářských okresech shasínají se vysoké pece. Náslod- kom zmenšení výroby jest severní litinové železo cl a šedivé kujné železo o 11/2 dol. levnější, aniž by se tím lákali kupci. Průmyslové vyhlídky vzbuzují těžké obavy Aukce koží v Hradci Králové. Prodejní druž- stvo řezníků, uzenářů a obchodniko s dobyťkem severovýchodních Čech se sídlem v Hradci Králové (města: Náchod, Semily. Železný Brod, Králové Dvůr n. L., Hořice, Nové Město n. M., Dobruška, Pardubice, Kutná Hlora, Nechanice, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Podě- brady, Mělník a Nymburk), zapsané společenstve s obmezeným ručením, koná 5. prodej hovězích koží, teletin, skopovic a pod. v úterý dne 19 listopadu 1907 o půl 2. hod. odpol. v Grand-Holelu v Hradci Králově. Ku prodeji přijde asi: 3000 kusů solených hovězin, 2000 kusů solených teletin, 100 kusů sole- ných konin, 150 kusů suchých skopovic a 500 kusů suchých kozin. Prohlídka zboží dovoluje se dne 19 listopadu 1907 od 8. do 11. hodiny dopoledne. Kan- celář a skladiště nalézá se v Kuklenách v místnostech firmy A. Fuchs Nové závody textilní v Čechách. Z »Text. Obz se dovídáme: Pan Jos. Vondra v Červeném Kostelci postaví tamtéž mechanickou tkalcovnu na pestré zboží o 50 stavech. — Páni J. Boudy a syn staví v Jaro- měři na Úpě přádelnu bavlny. K tomu účelu zakou- pili již pozemky. Při přádelně zařízeno bude bělidl na přízi. — Firma Adam a Weber zakoupila v Kun- čicích mlýn a zřídí v něm tkalcovnu. — Parní ba- revna a bělidlo, barevna a úpravna lněných a ba- vlněných látek Jos. Těmín a syn v Úpici- rozšířila své bělidlo bělidlem k bílení kopsů a s výrobou již také započala.
Poplávka A Fuchs Jos Vondra J Bouda Adam Těmín Hradec Králové Čechy Náchod Semily Železná Brod Hořice Nová město Dobruška Pardubice Kutná Hlor Nechanice Mladá Boleslav Pod Mělník Nymburk GrandHolel Hradec Králov Kukleny Kostelec Úpa Úpice Iron Monger
27 article
Zemský spolek pro chov drůbeže a ochranu pla- ctva koná výborovou schůzi 24. listopadu 1907 o 10. hod. dopol. v čílárně zemědělské rady v Praze- Na pořadu m. j. pojednání o osnově zemského zá- kona v příčině ochrany ptactva a zpráva a usnesení v příčině spolkové exposice na příští komorní vý- slavě v Praze. Iukasní záležilosti v Ilalii. Routinovaného od- borníka ve všech do oboru inkasního spadajicích zá- ležitostí spociálně pro Italii má v záznamu Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze II., Pa- lackého ul. č. 1., kdež se pánům interesentům blížši reference na požádání sděli Prodej starého materiálu. C. k. poštovní hospo- dář. správa ve Vídni I., Postgasse 17, prodá řízením ofertním starý materiál telegrafní a telefonový (dráty kovy atd). Pisemné, kolkovaně 1 kor. oferty podati jest do 23. listopadu 1907 do 12 hodin dopoledn pod nadpisem „Oferta na telegrafní a telefonní starý materál“. Do vyhlášky nahlédnouti lze u obchodní a živnostenské komory v Praze.
Praha Morava Slezsko Vídeň spolek pro Čechy živnostenský komora v Praga
28 article
Dodávka pro vojsko. C. a k. říšské ministerstvo války ve Vídni vyhláskou čís. 3095 ze dne 29. října 1907 vypisuje pro polní dráhu v Korneuburgu do- dávku nástrojů a výstrojných potřeb (výrobky žele- zářské a různé polřebyl, dodávku drobných želez- ných potřeb pro plochá pole a dodávku pražců bo- rových. Tiskoviny k dodávce té jsou: Seznam po- třeb, podmínky, návod k dodací uzávěrce, návod k ofertě, formulář ofertní s vyhláškou, které, poku zásoba stači, vydá intersentům svým také obchodní a živnostenská komora v Praze. Oferty na formulá- řích sepsané podati jest do 25. listopadu 1907 u c. k. říšského ministerstva války. Na dodávku nástrojů a výstrojných potřeb podati jest soubornou ofertu, zvláštní oferty podati jest na dodávku drobných že- lezných potřeb a dodávku pražců. Pražská obchodní a živnostenská komora vyzývá své interesenty, aby do vyhlášky nahlédli v její známkovém úřadě (me- zanin) Trhy. (Přeložení výročního trhu.) Velký výroční trh na hovězí dobytok v Nové Kdyni. t. zv. Ondřejovský, ktorý měl býti 30. listopadu t. r. přeložen jest na pálek dne 29. listopadu t.r Bauky, záložny a spořitelny.
Vídeň Korneuburg Nová Kdyně Bauka živnostenský komora v Praga Izanin
29 article
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury: Od 8. do 15. listopadu 1907 úhrnem K 30,543.999 57, roku 1906 K 23,456.833 38. Součet všech podání od 2. ledna 1907 obnáši K 867,129 930.14 a vykazuje u porovnání se K 751,123 363.40 téhož období předešlého roku příbytek K 116,006 566 . 74. Trny peněžní. Pelrobradská bursa. Z Polrohradu, 15. listop. (Zpráva Živnost. banky.) 15. listop. 14 listop. Diskontní . . . . . . . . . 403.— 404.— Baku . . . . . . . . . . . 507.— 509.— Caspienne . . . . . . . . . 4200.— 4200.— Sormovo . . . . . . . . . 139.—— 139.50 rusko-činská banka. . . . . . 218.— 218.— 295. 50 296.— Ruská průmyslová banka . . . Petrohiradské metallurgické . .. 146.— 146.— Kolomna . . . . . . . . . 178.— 178.— Pulilovské železo . . . . . . 92 50 174.—
Caspienne Sormův Bak Kolomna činský banka průmyslový banka
30 article Fénix.
Fénix. . . 174.— Ruské papíry v Berlíně. Z Berlína, 15. listop. (Zpráva Živnostenské banky.) 15. listop. 14. listop. 41/procentní ruská renta 1905. . 92.— 4proceniní ruská renta 1902 77.20 77.— 4proc ruská konsolidační renta 1889 3/aprocentní ruská zlatá renta. . 67.10 66 75 petrohradská diskontní banka . . 158.— 158. 75 petrohradská mezinárodní banka . 142.— 142.10 ruská banka pro vnější obchod . 125.50 125.50 Berlinská bursa. Z Berlína, 15. listop. Původní zpráva »N. Listů«.) 15. listop. 14. listop. Rakouské kreditky . . . . . . 195. 75 196.50 167. 87 168.50 Diskonto . . . . . . . . . Německá banka. Obchodní společnost Drážďanská banka Španělské exterieurv . . . . . Bochumské ocelárny . . . . Lauřina hut Dortmund. Union lit. C.. . Harpenská uhl. spol. . . . . Hibernia Consolidace Severoněmecký Lloyd . . . Packet Turecké losy Z kasovních pap Concordia . . . . . .. . . Eschweilské . . . . . . . Geisweidské . . . . . . . . Hochdahl . . . . . . . . . Katovické . . . . . . . . Wilhelm . . . . . . . . . Phönix . . . . . . . . . . Rh. Stah! . . . . . . . . . Schalker . . . . . . . . . 219.50 Westphalia . . . . . . . . 18. 30 Orenstem . . . . . . . . . 114.— Rh. Metall . . . . . . . . 151 60 Hasper . . . . . . . . . . 301.- Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . . . . 249.75 Vulcan . . . . . . . . . . 293.50 Bismark . . . . . . . . .
Fénix Lauřin Lloyd Concordia Wilhelm Berlín Dortmund ruský banka drážďanský banka Phönix zpráva živnostenský banka Berlinská burza
31 article
Caro. . . . . . . . . . . 215.— Hoesch. . . . . . . . .. čeor atle . . . . . . . . 193.70 Nordstern . . . . . . . . . Z Berlina, 15. listop (K. k.) Kreditky 196.—, ber- Iínské obchodní 151.50, darmštadtská banka 123 70 německá banka 223.50, diskonto komand. 167 90 drážďanská banka 137.50, národní banka 113— státní dráha 138.50, lombardy 27 20). Kanada 140 —, Golthard -.—, dráha Henri 117.—, bochumsce 196.30, dortmundské 68 70, Laurina huť 217.30. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 191.70, harpenske 193.—, Hibernia —.—, Packet 121.40, Lloyd 108 10, dynam. trust 154.50. Smýšlení slabě. Z Frankfurtu, 15. listopadu. (Tel. závěr. kursy.) Úvěrní akc e 196.3), skene společnosti státní dráhy 138 75, lombardy 27.40, papír. renta —.—, stři- prna renta 96.6) rak. zlatá renta 96 60, 4% rar. korun. renta 95.45, uherska zlata renta 91.90, uher- korunova renta 91.70. Smýšlení klidné. Z Franklurtu, 15. listopadu (Dodat. oursy.) Ú zěrn akcie 196 30, státní draha 138.70, lombardy 27. 70.
Cara Henri 117 Berlín Kanada Golthard Frankfurt Iínský obchodní 151.50 darmštadtský banka německý banka 223.50 drážďanský banka národní banka Laurin huť 217.30 Hibernia Packet 121.40 úvěrní akciový e 196.3 Lloyd 108 10
32 article
Pařlžská bursa. Z Paříže, 15 listopadu (Počáteční bursa.) 3pro renta 94.87. Smýslení uhájené. Z Pařiže 15. listopadu. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc renta 95.02 3zproc. renta —.—, italská ranta 103.3), rakousey pozemkový úvěrní ústav 1055, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25.251/2. rakou- ská zlata renta 96.—, uherská zlata renta 93.— otomanská banka 685.—, tabákova režie 415 — turecké losy 163.50. Smýšlení pevné. Pražská bursa. V Praze, 15. listopadu. Oficiální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 5 e Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) . (v K) Mel. úpisy . . » (ve zl.) „ . . (v K) Žel. » » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . Dlužní úpisy České prům. banky 41n Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zemad. banky 490 Želez. úpisy . Zástavní listy I. mor. spořitslny 4 ,.
Paříž 15 listopad Londýn Praha Český průmyslový
33 article
Kom. dl. úpisy . . » Železnič. Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 41, „ . Rak.sherské banky 4 0 k 0 „ Dolnorak. hyp. ústavu 34/r Kom. dl. úp. 3 1 /2 4 10 Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol, rak. míst. deah 3 e Ruská stát. půjčka z r. 1903 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 0 Dubnová , , (ve stř.) Květnová . . (v pag.) Červencová spol. renta (ve str.) Rakouská zlalá renta . . . korunová renta . investiční , ake Česká eskontní banka . . . . Česká banka Union Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka . . Hospodárska úvěrní banka .. Moravská eskontní banka . Pražska úvěrní banka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králove Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Hakousko-uherska banka . .. Českomoravská strojirna . .. Daňkova strojirna . . . . . lustonova strojírna Česka společnost cukerní . . Čuský pivovar v Č. Budějovicích Kolinska továrna chemická. Podolská cementárna . . Poldina hut Pražska železářska společnost První česka raff. v Modřanech „ tov. orient. cukruv
Hal Prior Daňkův Poldin Zala Hradec Králov Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka Hospodársko úvěrní banka úvěrní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka uhersko banka strojírna Česko společnost 0 Dubnová
34 article
Trhy na zboki. Pražská plodinová bursa, 15, listopadu. ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšeniíce česká 1907 77—81 kg 12.—, 12.75, rakouská — — —.—, uberská — ke —.—, vadná 11 25 1175, žito české 1907 72—75 kg 12 10, 12 40, j e - men výběr 9 75, 985 I. jakosti 9.50, 96), střední 915, 980, merkantiiní 9 —, 910, ječmen k seti 0—, 0.—, vadný 0.—. 0.—; oves rychlík 1906 0.—, 0.—, prima 8.35. 840 morkantilní 8 25. 8.30 kukuřice 1906 8 90 9 — kukuřice 1907 8.10, 8.15 cinquantinová 1906 K 9 —, 9 25; vikev česka 9 35, 9.50, haličská —.—, —.—, uh. —.—, po- hanka —.—, proso —.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 38 50, 39.50, č. 1 37 50, 38 50 č. 2 37.—, 37 50, č. 3 35.—, 35.50, č. 4 33.—, 33.50 14. listop. 224.75 152.25 138.- listop. 223 50 151.50 137. 50 196 25 217.30 58 .50 193.— 420 — 108 30 121. 30 140.— lra 332.— 204. 75 167.— 193 90 202.40 271 — 170 80 165.60
kg kukuřice cinquantinová 50
35 article
197.30 218 10 194.50 420 25 109 75 121.8) 140.50 334.— 204.10 170.— 103 50 211. — 273 — 173.50 166.50 220.— 185 25 114.— 152.25 303.50 249 75 294 — 99 25 217 25 194.50
37 article
Penize Zboži 103.— 102.— 31/r
38 article
87 50
39 article
86 50 97.50 94 75
40 article
95 25 95 25 95 25 93 25
41 article
9475 9475 94 75
42 article
95 35
43 article
94 85 99 50 100 — 100 30 96 70 95 8) 96 90 101.— 96.60 100.65 90 25 93 75 93 70 93 50 97 25 83.50 96 50 88 25 96 50 78.20 100. —
44 article
103 z5 95.7 34.8 95..90 100 — 95 60 93 65
45 article
„ hal. zem. banky 41/,
46 article
34 25 92 70 96 25 87 5 95 50 87.25 95 50 77 80
47 article
85 60 239.— 416.— 383.— 396.— 85.4
48 article
238 2 kl4 — 481 — 333 5
49 article
548. —
50 article
250.— 245— 449 — 239 5
51 article
460. —
52 article
240.— 850.— 457.— 140— 825.— 198.— 865.—
53 article
459. — 145.— 875.— 200.— 250— 270.—