ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 e913bad0-660b-11dc-a059-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 39 celkem · entity: person 115, place 55, work 13, org 11
1 masthead
5. dubna 1901.
2 masthead
Přiloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 9a.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Referát. 2— Zkusili jste již někdy vydat knihu Ovšem dobrou knihu, jednu z těch, jež plni mezeru v české literatuře, šíří obzor lidského vědění vůbec a domácího zvláště, knihu přísně vědeckou, ale zajímavě psanou, odbornou, přece však populárni, — krátce, ideál knihy, po němž sborem touží naše revue i týdenníky. Zkuste to, prosím, bez literárního jmena, neznámi na- kladatelům, čtenářstvu i časopisům. Předpoklá- dám bezpečně, že v tom případě učinite to na svůj vlastní náklad, neb pochybuji, že byste našli mecenáše, který by byl ochoten pomoei na světlo neznámému geniovi. Takoví mecenáši jsou vyhrazeni jen maliřům a tenorům, a to ještě spíše v románech než ve skutečnosti. Vy- dali jste tedy nějakou takovou dobrou knihu, na př. o sociálních poměrech tkalců v Rudo hoří, neb o vzniku a vývoji evropské novelly atd. a čekáte nyní, co řekne vaší knize veřej- nost, jak přivítají ji odborníci, jak pronikne v obecenstvo, jakou diskussi vzbudí v časo- pisech, myslím však, že budete dlouho čekati.
7 article
Kdo nezkusil, neřekl by, jak těžko je vzbudi zájem o knihu, třeba dobrou. Naši spisovátel i naši nakladatelé mohli by o tom vyprávět kro- niky. Není ovšem téměř listu, jenž by nemě svoji rubriku literární a aspoň na deskách ne oznamoval »došlé knihy«, ale co znamenají ta- kové dvě bibliografické řádky neb několik pří větivých slov v těch nekonečných sloupeích re ferátů, úvah, kritik a studil, jimiž se to dnes u nás jen hemží? Konkurrence je ohromná záplava knih rok za rokem roste a téžko spo- Jehat na to, že kniha vlastní cenou a před- mětem svým vzbudí větší pozornost. Ovšem stane se, že některá, spíš náhodou než úmyslně přijde tempo, stane se časovou a pak roz proudí se o ní živá debata, ať už je cenn nebo ne. Jindy je to vážené jmeno autorovo které vynutí na lhostejné veřejnosti trochu víee zájmu a trochu více řádek, v nichž však seto povážlivě hemživá běžnými, ustálenými epithety a výňatky z předmluv, spíše než kritickým roz borem a hlubším oceněním.
8 article
Skoro se zdá, že mnoho knih je vydáváno spíš jen aby vyšly, než aby byly čteny. Aspon tam, kde byste nejspíše očekávali stopy úsil ného, zálibného čtení, bývá jich často pramálo. A přece — nečte-li kritika, jak mají čísti čtenáři? Ale tu potkáváme zas podivný zjev. Jsou knihy, o nichž odborné referáty jen kypí chvá- lou, ale obecenstvo ne a ne kupovat a číst. A jiné zas, jež officiální kritika míjí neb kárá. a odbyt přece je víe než hojný. Odkud to Zdá se, že styk kritiky s čtenářstvem, té oprav- dové a vážné kritiky, není ještě dosti těsný. Viiv kritiky nerozhoduje u nás ještě o úspěchu díla, ale je tu jiný, silnější faktor — referát.
Aspon
9 article
Rád bych věděl, kdo vynalezl toto příjemné slovo, jež tak obratně vymyká se zodpověd- nosti, která tíží kritiku a zároveň střásá se sebe odium, spočívající na reklamě. Referát je krotkýo způsobný, ohebný, nikomu neubližuje, není vše- tečný jako kritika a není neopatrně chlubnýa širokomluvný jako reklama, klidně, jasně a pří- jemně sděluje vám, co obsahuje to které dílo, obratnými narážkami upozorní na to, o čem se domnívá, že vzbuzuje váš zájem, ví ke komu mluví, a dle toho řídí své distinguovaně styli- sované věty. Nemůžete mu vyčítati ani stranni- etvi, ani předpojatost, ani vtíravost, je pouhým prostředníkem mezi obecenstvem a čtenářem, je to dokonalý garcon hotelu první třídy, jenž zná vkus a zvyky svých hostí a dovede doko- nalou obsluhou a úpravou zastřiti slabě stránky toho, ce vám předkládá. Pro literaturu je referát čím dále tím ne- zbylnější. Každá redakce nemůže si na všechno pořiditi odborníky, každý dobrý kritik nemůže všechno čísti a o všem důkladně kritiky podá vati, nezbývá tudíž než referovat. A referent byť nebyl ani kritikem ani odborníkem, je dosti sečtělý, aby dovedl napsati malou causerii o všem, co je nové a co může zajímati čte- nářstvo.
10 article
Jde jen o to, v čí službách je referent jeho referáty. Neboť přes zdánlivou nestrannos není referát nikdy úplně neodvislý od všech vnějších vlivů. Referát — ovšem příznivý — je sám sebou již jakousi reklamou knihy, reklamou snad účinnější než inserát, jenž řva- vým a neurvalým způsobem se vám vtírá, spo- léhaje, že jeho tvůrce není za jeho nevkusa neslušnost zodpovědný. Za referátem nestoji přímo firma, je tu již kdosi třetí, referent, re- dakce, kteří již tím, že oznamují, uznávají dílo za hodno pozornosti své i čtenářstva. A tu hrozi bezůhonné pověsti referenta nebezpeči. Dostal jsem na př. náhodou do rukou listky, přikládaně našim novým knihám i časopisům, lístky, na nichž otištěn obsah díla a několik ne právě reklamních, ale přece pochvalných přívětivých slov o knize a autorovi, jichž obsa za nedlouho potom octne se v denních zprá- vách, neb dokonce v literárních rubrikách na- šich venkovských listů. Je to zcela přirozené. Naši redaktoři venkovští nemají ustláno na rů- žích, jsou přemoženi prací, tak že jim stěž zbývá trochu volné chvíle na čtení všeho, co dostanou na novinkách do redakce, tím méné pak, aby mohli o všem psáti kritiky a úvahy. Noticka, nakladatelem ku knize připojená, je jim ulehčením práce. Avšak referát pozbývá tím své neodvislosti. Je to reklama v jiné, ne- nápadnější úpravě, tím však pro čtenáře svůd- nější, poněvadž kryje se věrohodností kritiky. Nezdá se vám, že je to škoda pro literaturu Referát je nutný v každé rozrostlejší lite- ratuře, tím spíše však bylo by potřebí hájit jeho neodvislost, a nezviklávati důvěru v něj
11 article
České splsy-
12 article
* Antonín Hubka. Čechové v Dolníc Rakousích. V Praze 1901. Obecnou pozornost vzbudilo roku mínulého pilně sestavené dílko mla- dého spisovatele o poměrech na národnostním pomezí českém, v němž způsobem uznání zasluhujícím uvá- ženy všechny poměry, neblabý stav národnostní otázky české podmiňující. Spisovatel vytkl si úkolem učiniti soupis české národní državy v kraji smíše- něm i poněmčeném, čímž položil základy jak ku ře- šení problémů národnostně-administrativních, tak k úspěšnému podjímání se drobné národní práce. V krátké době následoval po prvém nový ne- méně důležitý spisek Hubkův, zahrnující to studie o rozsídlení, poměrech a pravděpodobné resistentní spůsobilosti Čechů dolnorakouských. Víme sice ze zkušenosti všestranné, že mezi tři a čtvrt milliony obyvatel dolnorakouských jest nejméně dobrá pětina lidu původu českého, ale pohřichu není žádné auto- rity, která by nepředpojatě a s hlediště pouze věc- ného podjala se sčítání lidu českého v této zemi Na dvou místech, v úkrají třebonském a břeclavském. uchovaly se zajímavé zbytky původního českého obyvatelstva, ve Vídni pak, v Novém Městě, Cmuntu, v okolí schwechatském a svatopolítském, nabývvají statisíce Čechů domovského práva, neboť skládají se většinou z potomků českých rodičů, jež různé pří- činy před dvěma nebo třemi pokoleními do Dolních Rakous přivedly. A tito statisícové českého obyvatel stva jsou prohlašováni v zemi za cizince, upírá se jim škola i spolek na národním českém základě organisovaný, to vše pro to, aby zachoval se něme- cký ráz východní marky, datující se teprve od dob posledních Babenberkův!
Hubka Čecho Hubkův Babenberkův Dolníc Rakousy Praha Vídeň Nový město Cmunt Dolní Rakousy
13 article
Čeho opomíjejí povolaní činitelé, ano čeho úřadní mocí zabraňují, toho podjal se jediný muž Jako poutník, opatřený všemi vědomostmi, které do- tud byly na snadě, dal se na cestu po českých sídlech. Ode vsi ke vsi, ano i k prosté dělnické chýži zašel, doplával se tu kněží, tu intelligentů, tu i jedinců z lidu, informoval se o poměrech národ- nosfních v duchovní správě, ve škole, v životě obee- něm, ve spolcích, vyšetřoval zbytky lidovědné, uva- žoval o všech okolnostech, které mohou býti buds prospěchem buď se škodou českému živlu v cizině v nedaleké budoucnosti. Všude s politováním konstatuje že nic se neděje pro řádnou národní organisaci, ano že i ve Vídni drobná národní práce pokulhává, při čemž ovsem dospívá k závěrům, které jsou tolik s užšího jeho stanoviska politického odávodnitelny Naproti tomu schvalovati sluší pokyny, jež činí spi- sovatel ve příčině podpory českých snah rakouských z království.
Vídeň
14 article
Byť bychom s mnohou myšlenkou nesouhlasili. jež spisovatel v uznání hodné snaze své pronáší. přece celkem povinny vidíme se prohlásiti, že spiskem jeho nutné vědomosti o české oblasti rozsahu jsou znamenitě rozšířeny a vytříbeny * Henryk Sienkiewicz, Listy z cost Po dráze dvou oceánu. Skizzy americké. S povolením spisovatele přeložil J. J. Langner. Nakladate Hejda a Tuček. V těchto cestopisných črtách psaných slobem lehkým, elegantním, jeví se slavný autor velkých románů, náležejících literatuře světové, jako bystr pozorovatel kraje i lidu. Cizí přírodu i cizí poměry kulturní stejně vábí jeho pozornost. Pozoruje krajinu okem malíře, vnímavým pro formy i pro barvy a li okem sociologa, jenž dovede prohlédnouti podstato věcí. Jeho skizzy čtou se jako popis kvapné cesty v rychlíku a přece z každé řádky nevelké té knížky vyčtete dokonalou znalost toho, o čem vypravuje. A právě tento lehký, feuilletonistický způsob vy pravování při důkladné znalosti činí tyto skizzy tak zábavnými. Uprostřed vypravování o svých přihodách prohodí několik stručných poznámek o přírodě nek obyvatelstvu toho kterého kraje a čtenář má před sebou plastický, názorný obraz toho, co autor vidě a pozoroval. Odtud ta bohatost látky v nevelké knižce.
Sienkiewicz List Langner Nakladate Hejda Tuček
15 article
Již líčení jízdy v americkém vlaku poutá svou živost a pak, podle postupu cesty, vypravuje autor o živole osadníků v amerických městech, o velkolepých peře- jích Niagary a o všech těchto věcech, o nichž jste měli příležitost, stokráte čísti, dovede pověděti něco svého, osobního. Znamenitý dojem na antora učinilo Chicago, tehdáž právě znovu povstávající po ohrom ném požáru. Zajímavě líčí antor poměr Indiánů k bělošským dobrodruhům, kteří nedbajíce smluv, se zbraní vi rukou zmocňovali se půdy, jejíž držení bylo rudochům za- ručeno vládou Unie. Ukazuje, kterak Indiáni každým krokem setkávají se s klamem a podvodem, kterak jsou kde kým vykořisťováni a to i samými agenty kteří jim mají dodávati potřeby, poskytované jim vládou. A přece jsou mezi nimi kmenové intelligentní. schopní civilisace, kdyby jim byla vštěpována roz- umně a s poctivou vůlí.
Indián Niagara Chicago
16 article
Následuje znamenité líčení stepi dalekého Zá padu a mrzutého intermezza několikadenního čekán na malé stanici, kde vlak uvázl na zasněžené trati pak neutěšených pouští Nevady, odkud přibyli cestu jící do rajských nižin Kalifornie, načež líčení koně popisem dojmu, jejž na autora učinilo San Fran- cisco. Ve »skizzách amerických« líčí autor společenské poměry ve Spojených státech. Byl nadšen skuteč- nou svobodou a rovností, společností vskutku demo- kratickou, již nalezl ve Spojených státech. Nalez tu demokracii nejen státní, ale 1 zvykovou, nejen theorii, ale i v praxi. Lidé různých stavů byli sku tečně sobě rovni, mohli spolu žíti, spolu se přáteliti náleželi jedné společnosti, sedali při jednom stole. nebylo zde nijakých příček společenského žebříku byla tu rovina, na níž všichni stáli, aniž jeden dru hého o hlavu převyšoval. Příčinou toho všeho bylo naprosté ctění práce. Rovněž vzbudila jeho obdiv organisace školství amerického a volný poměr obou pohlaví. Ale pří všem tom nadšení nepřeblíží stinn stránky společenského života, materialistický názo a mělkost vyššího vzdělání, zejmena pokud se týče literatury a umění. Avšak ani toto nadšení pro společenské poměry americké nesvědčí o povšechném pozorování. Tehdáž kdy vznikly tyto črty, nejevily se ještě zhoubne účinky kapitalistických trustův, ono surové, bez ohledné vykořisťování slabšího, jež jsou skvrnou společnosti demokratické. Tehdáž mohly poměry americké vskutku vzbuditi nadšení člověka milovného pokroku, zvyklého na evropské kastovnictví. Od te doby také Spojené státy učinily značný pokrok — k horšímu. Mají teď svoji aristokracii, založenou na peněžním žoku, mají svoje heloty a mají svou imperialistickou politiku.
Nevada Kalifornie spojený stát Sana Fran
17 article
* Jar. Vrchlický, České ballady. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil č. 201—202. Nakl. Jan Otto. Jsou to z celé bohaté tvorby básníkovy. vyjma snad ještě »Legendu o svatém Prokopu«, nej- populárnější básně autorovy. Mnohé z nich blíží se svým tónem slohu ballady lidové, ba dvě z nich »Ballada o smrti Jana Koziny« a »Ten chlumecký rybník«, v pravém toho slova smyslu znárodněly Mohutným výrazem citu, stručnosti dikce a plastikou řadí se tyto básně k nejlepšímu, co u nás v oboru ballady napsáno. A jsou to ballady prodchnuté du- chem vskutku českým, líčící utrpení českého lidu i jeho slávu s upřímnou vřelostí a nelíčenou prostotou Lze jen schvalovati, že právě tyto básně učiněny levným vydáním přístupny nejširším kruhům čt nářstva. * Gabriela Preissova, První obrázky ze Slovácka. Povidky. Druhé vydání. Laciná knihovna národní XXIV. sv. 187. Nakl. J. O tto. Povídky tyto, vyšlé ve třech svazcích »Malice Lidu«, rázem pojistily literární pověst autorčinu. Povídký zcela prosté, ale vystihující bystře ráz lidu, dus prostého člověka, svěže vypravované setkaly se ihne se značnou oblibou a byly dobrým doporučením pro přiští její práce. Autorka vydala nyní dva tucty svých »Obrázků« po druhé, zcela prostě bez všeho úvodu, v důvěře, že její prvotiny v novém vydání budou se líbiti rovněž tak, jako před lety. A myslíme, že důvěra její ji nesklame, jestiť v těchto prostých povidkách tolik svěží nelíčené poesie, že dovedou čtenáře upoutat. A Studie o našem školstvi obecnéms zřetelem k dějinnému vývoji jeho. Vydání druhé přehlídnutý a rozšířený otisk článků » Nár. LListů«.
Vrchlický Jan Otta Prokop Kozina Preissův Slovácko Český balada národní XXIV . svatý . 187 Malice Lido
18 article
Nakl. F. Šimáček. Členářstvu našemu známy jsou tyto statě zkušeného paedagoga, pojednávajícího o po třebách našeho školství obecného se stanoviska po- žadavků moderních. První řada statí těchto pojednává o školách ve vlnobití časových proudů, o jazyk mateřském a českých dějinách ve službách idey ná rodnostní, o poméru našich škol k osvětě přírod vědné a proudu národohospodářskému. Autor, pouka- zuje na zásady Komenského, podává v knize čeln cenné pokyny a pobídky, směřující k tomu, ktera by škola obecná nejplatnějším způsobem i za ny nějších poměrů vyhověla svému úkolu vychovatel- skému a národnímu. * E. St. Vráz, V Siamu, zemi bílého slona Cestopisné črty. Nakl. Bursik a Kohout. Velko lepá exotická příroda dalekého Východu. fantastická architektura i zcela zvláštní osobitá kultura obyva telstva, stýkajícího se teprve v posledních desetile tích se vlivy západními, vše to je jakoby stvořeno pro malebný, názorný sloh autorův, jenž tak pěkně dovede líčit lid i kraj. V tomto překypujícím bohat ství látky jeví se nejlépe pozorovatelský talent au- torův jak skvělým líčením přírody, tak zase střízlivým líčením života lidu, zejmena té podivné směsíce nej- různějších plemen ve velkých střediskách obchodníeh i poměru domorodců k bělochům a poměrů nastav- šich v době novější. Kniha jest opatřena četnými illustracemi dle foiografií autorových.
F Šimáček Komenský Vráz Siam
19 article
Pavla Moudrá, Do rozmaru i do pláče Sbírka reminiscencí. Nakl. Hejda a Tuček Sedmnáct črt, psaných slohem svěžím, elegantníma přes zdravý humor, jenž charakterisuje většinu z nich, jeví autorka vroucí, hluboký cit. Nejvíce as budou zajímati čtenáře scény z dětství, velmi svěže a či- perně vypravované a charakteristické obrázky z Ruska. V črtě »Na klinice« vystiženo obratně zvláštní to ovzduší velké nemocníce, za jejímiž azdmi skrývá se tolik bídy a kde jest přece ještě nějaké to místečko pro humor. Není to kniha vysokých pretensi, ale příjemně pobaví, neboťhumůr její není lichý, ale má zdravé jádro a všude přoníká upřímný, nesfekto- vaný cit. Kolda Malínský, Maria z Magdaly Dějepisný obraz z dob Kristových. Nakl. E d. Bean- forl. Autor »Obecné kroniky« a četných histo rických povídek z dějin českých odhodlal se kdys napsati pověst o té, jíž sbylo mnoho odpuštěno, po něvadž mnoho milovala«: Nyní výdává dílo svoje v knize. Biblické látky těší se od nějaké doby značné oblibě, zejmena v literhtuře anglické. Ale autoru nešlo o to, napsati obsáhlý román, v němž by mohi uplatniti svoje obsáhlé vědomosti historické, spokojil se s prostou, nevelkou povídkou, ale i v tomto ob- mezeném rámci dovedl věcně podati obraz doby rozvinouti zajímavý děj, v němž ličí stále se vzma- hající odpor národa židovského proti panství Římano a pronikáni idot vznikajícího křesťanství. Ze slovanských liotů. * V březnové knížce »Pyecaro Bkermka« vyše překlad dvou povídek Svatopluka Čecha: »Kaw vrarez crx« (Jak čílají se verše) a »CIacragBan BuyKa znoncua« (Maliřský nápad). Překladate není jmenován. — Téhož autora humoresku »Vesni cký svatý« přineslo v srbském překladě »Bpaugon Koxo«. Překladatel Dušan Kotur.
Pavel Moudrá Hejda Tuček Kolda Malínský Marius Kristův Pyecaro Bkermek Čecho BuyK Překladate Bpaugon Koxo Kotur Rusko Magdala E d . Bean
20 article Z cizích spisů.
Z cizích spisů. * Dopis z Paříže. Cinquante année d'Amitié, nakl. Colin. Krásná a dobrá kniha jež připomíná jen velmí vzdáleně ony sbítky anekdot více méně zábavných, aneb vyznání více méně ušlech tilé, jež se stalo zvykem, podávati nám jakožto pod statu korrespondence dvou slavných spisovatelů — takový vskutku činí dojem ne-li celek, aspoň někter části uveřejněné korrespondence mezi George San dovou a Alfredem de Musset — a pocítíme ještě lépe rozdíl dvou prací, jež si obraly tutéž látku, ale z nichž první ve svém výsledku snižuje, druhá pak naopak zvětšuje spisovatele, jichž nejznamenitější vlastnosti ducha a srdce přivádí k platnosti. Publikace, jako tato zde, jsou nanejvýš osvě- žující, a přál bych si, aby počet jejich čím dále tím více vzrůstal — dokazovaly by, že milujeme ve svých slavných spisovatelích nejen jejich literární mistrov ství, aneb všímáme si soukromého jejich života z účelem málo chvalitebným, abychom objevili nej menší jejich nedůslednosti a nejmenší chybičky, ale že máme v pravdě pocit obdivu a že dovedeme jde-li o to, pozvednout v naší paměti nezničitelný pomník těm, kdož uskutečníli jako zde Michelet Ouinel onen celek harmonie a krásy, »soulad vel kého talentu a krásné povahy«. Tyto intimní listy maji se stanoviska dokumen tárního rovněž značný význam. Vypravují o vzniku nejdůležitějších prací obou spisovatelů a jsou vět šinou nejlepším a nejvýmluvnějším komentářen oněch knih, z nichž zejmena některé pronikají tal hluboko v duši davů, poněvadž samy vyplynuly z duše pisatělovy.
Amitié Colin San Musset Michelet Paříž
21 article
Konečně, okolnost rovněž důležitá, poučují ná- o vzájemném vlivu obou v těchto stycích v dopisec brzy důvěrných, brzy pohnutých, brzy výmluvných jež obsahují dobu padesáti let (1828—1878) plodnou v každém ohledu — politické převraty, na něž ná sledují červánky republiky, pozdravené nadšením obou našich slavných spisovatelů, pak státní zločin jímž proskribován Ouínet spolu s tolika šlechetným obětmi, pak smutná epopej sedanská a bolestná Kal varie zmučené vlasti, obrazující se velmi krušn uprostřed zřícenin dosud dýmajících. * A. Lichtenberger, Portraits de jeunes filles. Nakl. Plon Nourrit Pěkná kniha, při níž duch vskutku odpočin po čtení některých psychologických studif podle dnešn mody. Titul sám oznamuje nám předmět studií, jent by se zajisté zdál velmi malicherným neúprosným psychologům: podobizny dívek. Kdož pak dnes po- mýšlí na to, zabývat se mladými dívkami, leda že by tvořily typ velmi určitý, jenž má toliko společne jmeno s hrdinkami, zcela půvabnými, zcela čistými a zcela roztomilými, jež romány dob minulých náa naučily milovat.
A Lichtenberger Portrait jít jeune
22 article
Vzdávám tudíž p. Lichtenbergovi stejnou počtu. jakou jsem vzdal ouehdy p. Fernandu Greghovi, autoru knihy »Beauté de Vivre« a rovněž mu gra- tuluji, že nám opět vrací motiv, jemuž jsme byl již dávno odvykli, což neznamená, že autor, vraceje mladé dívce místo, jež jí literatura posledních l byla příliš dlouho odpírala, chtěl rehabilitovat ně- které starší typy dívek, poněkud ustárlé, třeb že dosud jsou plny kouzla pro některé tvrdošíjné idealisty. Ale nechať kdo sebe horlivěji vyznává idea- lismus, uznávám přece, že dlužno kráčetí s dobou a p. Lichteňberga by v tom ohledu nestihla výtka a přezdívka zpátečníka, jež tak kvapně se pronáší vůči oněm z nás románopisců a kritiků, kleří ne- sdílejí nejí ntastičtější theorie svých současníků Neboť ačkoliv jeho »Jeunes filles« sebe více se is od typu jinde obecně přijatého, nelze jim vytýkat. že nejsou moderní a že nesdílejí starosti, předsudky a někdy i malichernosti své doby. Neboť autor, mo ralista svědomitý, ale nestranný, nespokojil se představiti nám typy dokonalého půvabu a rozto- milosti po příkladu oněch, jež vyčítány (proč tolik můj Bože !) p. Georgesu Ohnetovi.
Lichtenberg Gregh Ohnet Beautý jít Vivre
23 article
Zajisté, kniha obsahuje několik podobizen roz košných bytostí, v nichž velmi živá citlivost pojí s ku prostoté a šlechetnosti, pravé to přiklady žen povýšených, jež však ostatně znaly některé dob naší historie i naší literatury a jichž model snad není nadobro zničen. Přiznávám se, že snad právě tyto podobizny způsobily mi z celé knihy největší potěšení, snad proto, že romanopisci nám dávno ji čehož podobného nepodali. Avšak všechno není v téže tonině — stupnice povah a fysiognomií mla dých divek jest na štěstí rozmanitá. Možno tu stou- pati a sestupovati dle libosti. A máme tu takto sku- tečnou galerii podobizen, celá řada stupňů vede nát od výtečného k dobrému a ku prostřednímu, aniž bychom se v pravdě dostali až k nejboršímu. Al nikterak si na to nestěžujeme, gratulují zde na nov autoru, že ze své galerie typů vyloučil monstra jež, myslím, na štěstí jsou vzácná i v přírodě, že chtěl vytvořiti typy v pravdě lidské a že správně soudil, že z typu mladé dívky dlužno učiniti tento závěrek, zároveň logický, přirozený a morální, že bytost mladá, již společnost dosud nepokazila, má býti mravně povýšena nad průměr naší lidskosti, má se povznášeti značně nad naše podlosti a naše ha- nebné výpočty. 1 když špatné vychování pokazilo tyto přirozené city, šťastná okolnost, ušlechtilá vášeň může na novo nechati vytrysknouti těmto pramenům, nikoliv vyschlým, nýbrž skrytým v půdě a za maskou na novo objeví se mladá dívka, totiž to, co kromě květiny jest nejušlechtilejší, nejčistší. M. Wolff, nejsvětější ozdobou lidstva.
Al M Wolff
24 article Z cizích revuí.
Z cizích revuí. * Studii o vydané právě milostné korrespondene Victora Hugona napsal Fernand Gregh v posledním čísle Revue bleu. Nikdo by dle obsahu dopisu netušil, že pisatel bude jednou jmin z největších geniů světa. Prozrazují sice nevšední intelligenci vnímavost a hloubavost, ale není v nich nic, co by ukazovalo na budoucího autora »Bidníků«. I styl je bezbarvý a plochý. V. Hugo mluví tu zřídka o mi- lostných citech, tím častěji dává se unášeti prudkeu žárlivostí a rozepisuje se obšírně o praktických po- třebách své příští domácnosti. Zkrátka, končí autor svůj článek, zdů se vám, že listy psal dobře vycho- vaný měšťácký synek, který si chtěl za každou cenu zařídit rodinný krb . . . Někdo se básníkem narodl
Hugon Gregh V Hugo
25 article
jiný ke svému povolání teprv »vyrůstá«. Kterému »druhu« dáti přednost? * Rewiew of Rewiews přidává se po- slední dobou na stranu téch, kteří radí, abyse transvaalská válka stůj co stůj ukončila i třeba za cenu neodvislosti Burů. V nejnovějším čísle je opělne věnován válce obšírný článek, jenž obsahuje zdreu- jící kritiku anglických generálů a vojenského mate riálu. Vojsko prý sice vyníká v pustém drancování a v zapalování burských farem; za to však, kde jde o to, aby hrdinně čelilo nepříteli, ukazuje se zbaběl a demoralisované. Není proto také divu, že je But poníží na všech stranách. * V Revue blanche Theodor Duret o » Re voluci a Napoleonech« podává mnoho zajímavýcl »apercu« o francouzském císaři a jeho potomcích Napoleon je mu jen pokračováním Ludvíka XIV. kterého prý napodobil a to mnohdy velmi nešťastně. Jako velkou chybu přičítá mu, že místo, aby využi politických reformací, kterých se domohla velk revoluce, uvedl státní stroj zase do oněch zpáteč- nických kolejí, na nichž se pohyboval za dol Ludvíků. Podobně zase jeho potomstvo na trůně po- pisovalo svého velkého předka, ale s výsledkem ještě nešťastnějším. Vůbec značí prý éra Napoleonů dobu neštěstí pro Francii a francouzský národ.
Duret Napoleon Ludvík XIV Ludvík Francie
26 article
Sesam. Nuova Antologi a přináší výsledek šetřen u knihkupců vlaských po tom, jaké knihy v minulém roce šly nejvíce na odbyt. Všeobecně zjištěno, že odbyt vědeckých knih stoupl, odbyt belletrie však klesl. V belletrii pak původní byla mnohem méně kupována, než cizí! V Miláně čte se mnoho německé belletrie, ve Florencii, Římě a N-apoli mnoho anglicke a po celé zemi mnoho francouzské belletrie. Nej čtenější knihou minulého roku byl Octava Mirbeaua »Journal dune femme de chambre«, pak Prévost »Vierges fortes« a »L'heureux měnage«, Rostandů »Cyrano« a »L'Aiglon«; z vlaských knih největš úspěch měl d'Annunziův »Fuoco«, Matildy Serac »ll paese di Gesů«, d'Amicis »Memorie«, z dramat Giacosovo »Jako to listí«. Ale všechen tento úspěeh předstihl daleko Sienkiewicz svým »Quo vadis«, jehož úspěch jest v pravdě fenomenální.
Octava Mirbeau chambre L heureux Rostand Cyrano L Aiglon Annunziův Fuoco Serac di Ges Amicis Giacosův Sienkiewicz Milán Florencie Řím Nuov Antolog Quo vadis
27 article
* Globus otiskuje přehled odálostí v německ jihozápadní afcické kolonii za rok 1900. Hned n počátku praví relerent G. A. Kannengiesser, ž úspěchy za minulý rok hejsou valné. Známost ko lonií německých roste velmi pomalu a stejně pomali pokračuje i rozvoj hospodářský. Životní otázkou ně meckých kolonií v Africe jest dráha z Winohoeku do Swakobmundu. Stavba té roste však s hlemyžd rychlostí. Kdežto Angličané zá měsíc zbudují dráho v délce 24 km, nedosahuje měsíční stavba německýc dráh ani 7 km! Příčinu toho svádí referent na skou- posí finančního ministra. Cěny na této dráze budou velice nízké: za 1 km v 1. (řídě 10 feniků, v II. třídé 6 (pro tuzemce 4) feniky. I stavba přístavu Swakob mundu pokračuje více než zvolna. Smutné následky toho se již pociťují, často před samým břehem ztro skotají se lodi. Tak na příklad neštěstí to postihl v srpnu loď s uhlím, proto také byla doprava v srpnt zastavena. Přívoz za rok 1900 obnášel 8,941.145 m (zvláště za pivo, železo, léky a kávu), vývoz ob nášel 1,399.478 (zvláště za guano, hovězí dobytek pštrosí péra, zvířecí kůže). Je tedy vývoz oprotí do vozu dosud značně menší. Dvojí vážné nebezpeč hrozí severozápadní africké kolonii německé: z jihu záplavu Burů a ze severu Angličanů. Nebezpeč tomu — soudí referent — čeliti možno pouze tím že Němci hojně budou se stěhovati do kolonie a tam pozemky zakupovati. Proto také vláda ustanovil. tyto podmínky prodeje pozemků: 1. za 1 hektar půdy platí se 50 feniků až 1 marka; 2. placení koupenéh pozemku může se díti ve lhůtách, poslední splátk musí však do 15 let býti splacena; 3. je-li více kupe na týž pozemek, bude tento vydražen a 4. hošpo dářství na koupeném pozemku musí začítí nejděl za 6 měsíců po uzavření koupě.
Kannengiesser Angličan Němec Afrika km ha
28 article
* Révue francouzské i anglické mají skoro v směs otázku čínskou a jihoafrickou válku za jediný předmět, jímž plní své sloupce. Literární themaje v nich skoro bílou vránou. Z themat všeobecněji za jímavých uvádíme úvahu v Century Maga zine o rozvoji spořitelen ve státu newvorkském Ústavů spořitelních jest ve státě tom 128, vkladatelt as 2 milliony; co do tříd, ke kterým vkladatelé ná- ležejí, jest 65% dělníků, 30% měšťanů a 5% boháč a — zlodějů! Ukradených bankovek bývá velmí mnoho uloženo ve spořitelnách. Mnohé vklady zu- stávají dlouho nevyzvednuty; tak nedávno vyzved si kdosi vklad z r. 1824! Obnos uložených peně jest asi 5 milliard korun a obvyklé úroky jsou 312
Centura Mag
29 article
* La Révue (dříve Révue des révues) přináš třetí obrázek ze života slavných spisovatelů dneška. Na řadu přichází Victorien Sardou. Pocházeje z pra staré rodiny sardinské, měl otce velmi moudrého jenž přál si míti ze syna doktora, Ale Sardou vstoupiv na práva, znechutil si louskání paragrafů a pře stoupil na medicinu, ale ani tu dlouho nevydržel Stal se literátem. Počátky byly opravdu trnité. Aby se uživil, běhal Sardou z jednoho konce Paříže na druhý za kondicemi, psal pro slovník, dostávaje z řádku 1 centím, psal kritiky o umělecké výstavě dělil se s kollegou medikem nejen o podkrovní svět- ničku, ale i o toiletu, z níž jediným slušným kusem byly zánovní kalhoty. Jsa neznám jako spisovatel požíval Sardou jisté slávy jako medium. Až jede den v říjnu r. 1853 rozhodl v jeho prospěch. Ten den uložil Sardou rukopis svého kusu »Taverne des Eludiants« u vrátného divadla T'Odéon. Toho dn nastoupila nová správa divadla. Jeden z ředitelů vešel s roztomilou herečkou k portýrovi, začal pro- hližeti kupu došlých rukopisů; herečka bezděky vzala do ruky kus Sardouův, byla jím při prvním nahléd nutí nadšena a 1. dubna 1854 dočkal se Sardou své premiéry. Od toho dne rostl v něm Francii slavný dramatik. Mr. Penn.
Victorien Sardou Sardou Sardouův Paříž Francie T ' Odéon Le Révue
31 article
* Korrespondence Karla Havlíčka-Borov ského. Vydává dr. L. Ouis. Nákladem Bursíka Kohouta. Seš. 1—4. Listy rodinné, korrespondence s Girglem a jeho chotí i s K. H. Zopem. * Dějiny města Litomyšle a okresu. Dele I. sešit 1.: Zřízení obce městské. Napsal dr. Zdeněk Nejedlý. Nákladem okresního zastupitelstva. * Matice Lidu. Sv. 2.: »V zapomenute povnůstce. Napsal Němirovič- Dančenko. Nákladem tiskárny Edv. Grégra. Roč. 1901. Knihovna nastupuje již svou XXXV. roční pout přináší původní práce i překlady, s obzvláštním zře telem na věci české a slovanské. * Česko-německý slovník. Sestavuje pro dr. Herzer. Nakl. J. Otto v Praze, 1901 *O magnetismu a elektřině. Výklady po kusné napsal dr. Vl. Novák, doc. české university České knihovny čís. XI. V Praze. Nákladem J. Otty * Herberta Spencera: Filosofle sou dobí u výtahu Collinsa. Přeložil prof. dr. Em. P routka. Nákl. J. Laichtra, 1901. * »Sběratel Pohlednic.« Illustrovaný orgár sběratelů. Roč. III. Tisk Edv. Grégra, 1901 * Ottův Slovník naučný. Seš. 383. Morava Nákl. J. Otty v Praze, 1901.
Havlíček doktor L Ouis Bursík Girgle Zop Nejedlá Němirovič Dančenko Grégr Herzer Otta Novák docent J Ott Herbertus Spencer Filosofle profesor em J Laichtra Ottův Borov Litomyšl Praha Morava Délos I . sešít Edv Český knihovna Matica Lido Collinsa
32 article
* Výbor dramat. spisů Calderono vých. Překl. Jar. Vrehlického: V. Posvátný Parnas. Pomocí České Akademie. V. Praze. Gros man a Svoboda, 1901. *Vladimír Houdek: V pavučinác nervů. Básně. Nákladem Grosmana a Svobody v Praze. *Em. z Lešehradu: Meditace. V Praz Nákladem Em. Stivina, 1901. * Vítězslav Záborský: Zrnka máku Verše. V Lounech, 1901. Nákl. vlastním. *»Stará Praha«, 100 akvarellů Václ. Jans Popisuje Jan Herain. Nakl. B. Kočí. Sešit 21 tohoto skvostného díla přináší barevné reprodukce následujících pohledů: »Kostel Panny Manie a sv Karla na Karlově«, »Kostel sv. Mikuláše na Starén městě«, »Salla terrena v zahradě Lobkovického paláce na Menším městě pražském« a »Bývaly Cerninský palác na Hradčanech“. * Ubozí boháči. Román Morice Jókaje Autorisovaný překlad G. N. Mayerhoflera. Na kladatel F. Šimáček. Jest známo, jak napínavě dovede autor osnovati děj svých románů, jak zají- mavé figurky dovede postavit na jeviště a jak přese
Vrehlický Gros Houdek Grosman em Vítězslav Václ Jans Herain B Kočí svatý . Mikuláš Moric Jókaj G N Mayerhofler F Šimáček Praha Lešehrad Louny Salla Hradčany Český akademie kostel pannus Mania svatý Karel na Karlův
34 article
všechnu romantiku dovede učiniti děi podobný pravdě
35 article
V přítomném románu podává nový doklad těchto svých vlastností. * Jókai Mór: Krotitel duší. Přeložil G. N. Mayerholler. IHustruje V. Černý. Nakl. Al Hynek. Román velmi napínavý, počínající na dvoře císařském ve Vídni a odehrávající se v různých vrst- vách společnosti maďarské a uprostřed příšerných výjevů pařížské komuny. Středem romanticky napína- vého děje jsou »zelené oči« hrdiny románu »Kro- litele duší«. * Matěje Kopeckého: Komedie a hry. Nákladem A. Storcha syna. Praha. Sešit VII. »Kréma v lese.« Hra o třech jednáních. Sešit VIII. »Kleveta.e Veselohra o dvou jednáních. Sešit IX. »Tři králové.« Drama o čtyřech jednáních. Každý sešit samostatná ukončená hra. Cena sešitu 20 hal. * Škola mateřská. Třetí sbírka původních písní, her, básniček a přání pro mateřské školy opatrovny. Napsala Božena Studničkova, ří- dící pěstounka na mateřské škole městské v Praze. Druhé vydání. Nakladatel A. Reinwart, knihkupe v Praze, 1901. Nejlepším důkazem o výbornosti knížky té, 58 stran silné, je zajisté vzácná okolnost, že musilo pořízeno býti druhé vydání, což ovšem jenom při spisech hledaných se stává. A proto jsme pevně přesvědčení, že druhé vydání sbírky této pě- stounky dělinců s povděkem velikým uvítají; vždyt skytá jim výborná knížka tato výbornou pomůcku pří volbě písní, her, básniček a přání pro tu nej- útlejší drobotinu školní. Písní a her jest v ní 24, říkání a přání po 17. Výběr to zajisté velmi značný. Vzhledem k tomu, že text i nápěvy písní jsou vesměs zdařilé a pro drobotinu naši výtečně se hodicí, můžeme směle tvrditi, že druhé vydání »Školy mateřské« nebude scházetiv žádné školce a že ocitne se v knihovničkách všech pěstounek a pěstounů dětinců českých. —ák.
Jókai Mór G N V Černá Al Hynek Kopeckij A Storch Kleveta Studničkův A Reinwart Vídeň Praha Drama
36 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Doprava uhlí na Labi a trh hnědouhelný v měsici březnu. Později než v létech předešlých zahájena letošní doprava labská; od 9. března do- stavuje se teprv uhlí z pánve hnědouhelné k Labí a po celý měsíc nemohl se vlastně obchod labský platně rozvinouti, poněvadž opětným rozvodňováním Labe ze břehů vystupovalo a zaplavujíc vlečky lab- ské, překládání uhlí ze železničních vozů do lodi neméně než čtyřikrát za měsíc přerušilo; již 14. března, na to 17., pak 22. a 23. byla doprava labská následkem povodně zastavena. Jednání na burse ústecké zahájeno dne 9. března a za podklad zá- znamů dopravních voleny sazby, jež při dostatečné splavnosti labské, při plné poptávce se strany odbě- ratelů a při dostatečné nabídce lodí pro dopravu uhlí označití lze za normátní. Záznamy tyto udržely se po celý měsíc na nezměněné výši, ačkoliv v druhé polovici měsíce nabídka lodí byla slabší a nemohla vyhověti poplávce. Rozhodným pro ráz obchodu lab- ského byly ovšem celkové poměry tržní a zejmena sestupný směr cen uhelných, jenž zdržoval odběratele labské od větších nákupů; také zpozděné letos za- hájení výroby v cihelnách a ve vápenkách, jež mezi odběrateli labskými důležité místo zaujímají, zdržo- valo rozvoj obchodu labského. Dodávky uhlí k Labi dosáhly proto jen malého objemu; tak od 20. do 25. března dopraveno na překladiště labská v Ústí a Podmoklech 16.879 tun hnědého uhlí, což odpovídá dennímu průměru asi 270 vozů. Ze sazeb pro jednot- livé slanice uvádíme: do Drážďan placeno 160, do Magdeburku 218, do Hamburku 240 a do Postupimi 320 fenyků za 1 tunu (= 1000 kg), pro stanice loni otevřeného průvlavu labsko-trávského zaznamenána jen asi 3 ujednání na základě sazby 290 fen. za tunu.
Ústí Podmokly Drážďany Magdeburk Hamburk Postupim kg
37 article
Poměry na trhu hnědouhelném v měsíci březnu vystihnouti lze nejlépe nezbytně už nutnou baissí cen. Při značných dosud zásobách industrie a při ubývajícím odbytu uhlí pro domácnost čekáno od zahájení dopravy labské zlepšení situace, jež, však z příčin už uvedených nenastalo. Redukce výroby uhelné, k níž vzato útočiště, aby bylo možno vy- hnouti se většímu snížení cen, má ovšem své meze a dá se jen do jisté míry trvale prováděti. K tomuto poznání musily konečně přijíti také ony velkofirmy, jež, pro upravení cen jsouce rozhodny, zařídily sní- žení přemrštěných cen uhelných dle intensily po- ptávky, jež s jakostí uhlí jest totožnou; tak nejmenší snížení provedeno u uhli jakosti nejlepší Gjen 4 a 5 K za 100 metů.) a stoupalo dle stupůů jakosti, tak že nejvice zlaciněly ony druhy uhelné, jež lze po- važovati za jakost prostřední a zadní. Obnovování uzavírek a nové nákupy tím zdrženy; pokud v plat- ných uzavírkách obsažena klausule o baisse cen ubelných, bylo nutno namnoze snížení takových uzávěrek prověsti. Konečně tedy poměry byly sil- nější než zvůle uhlobaronů a doufejme, že ještěv letních měsících bude provedeno další snížení cen uhelných, jež na své dosud nepřirozené výši se přece udržeti nemohou. Nová publikace ministerstva obchodu počne vycházeti jakožto »Hospodářsko-politický archiv rakouský«. Archiv tento bude vycházeli ve dvou částech, z nichž jedna bude obsahovati sbírku důle- žitých zahraničných zákohů, nařízení a smluv z oboru obchodu, průmyslu, dopravy a pod., kdežto druhá, stalislická část se bude zabývati výsledky obchodu domácího i zahraničného způsobem srov- návacím.
Gjen
38 article
Výstava plemenných býků, jalovic a plo- menného vepřoveho dobytka uspořádána bude hospodářskou jednotou napajedelskou a místním družstvem pro chov a šlechtění dobytka hovězího v Tlumačově (na Moravě) ve středu dne 17. L. m. na náměstí. Na výstavu připouštějí se býci a jalo- vice stáří od 1 roku počínaje. Dobytek musí býti v den výstavy doveden do 9. hodiny ranní na vý- staviště. Přihlášky zároveň s poplatkem z místa při- jímá do 10. dubna pan Václav Skopalík, rolník v Tlumačově. Výstavou tou naskytuje se vhodná příležitost ku prodeji a koupi. O snížení dovozného na dráhách je postaráno. Dovoz uhorského uhlí. V minulém roce 190 dovezeno bylo z Uher do Cislajtanie uhlí a briket o 61/4 mill. metů, více než roku 1899, celkem 9 mill. a vývoz zdejšího uhlí do Uher klesl o 2 mill. mctů. což jest patrný účinek neobyčejného zvýšení cen uhelných. Uhlí v Uhrách jest i nyní ještě lacinější než zde. Zajímavo jest, že spolek uherských uhel- ných dolů ve svých stanovách výslovně vyloučil úmluvy o ceně uhli a množství výroby jeho Výstava plemenného skotu v Opočně koná se v neděli dne 5. května 1901 a vystavovati mohou chovatelé skotu z VI. okrsku odméňovacího, radou zemědělskou ustanoveného. Výstava ta spo- jena je s trhem a možno tam čistokrevný skot si menský a jeho křížence k chovu koupiti. Přihlášky chovatelů do 20. dubna t. r. Vstupné na výstavistě 40 hal. Katalog prodáván bude u kasy výstavní. Na výstaviští koncertuje hudba.
Skopalík Tlumačov Morava na náměstí Uhry Opočeň spolek uherský uhel
39 article
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze. Z Vídně hlásí se zástupce pro zdejší sklárny, jenž cestuje po jihoslovanských zemích. — Agent a komisionář v Buku- reští přijal by zastoupení zdejších továren na tri- kotové zboží. — Agent a komisionář v Varně nabízí své služby jako zástupce zdejším firmám. — Obchodní zástupce v Soluni, jenž pracuje již pro některé zdejší firmy, zajimá se o následující zboží: inkoust, čokoládu, kravaty, ru- kavice, lněné zboží, zlaté a stříbrné listy. — Z Ant- verp dochází poplávka pro příští sezonu na zvěřinu, jako: bažanty, zajíce, mladé a staré koroptve, te- třevy, srnčí atd. a dále na drůbež, zejmena hu-y. — Obchod s drogami mohl by se s výlodou za- říditi v jistém větším městě na Moravě. Trh na člstokrevný skot simenskýv Opočné konal se 15. února 1901 a prodaváu byl tuberkulínem očkovaný dobylek, který již výchovali členové družstva ke zvelebení chovu dobytka okresu opočenského. Nákup provedl český odbor rady zemá- dělské král. českého pro stanice plemenné svým in- spektorem p. V. Laušmanem, jehož neúmorná snaha po zvelebení chovu dobytka první přinesla ovoce. Každý ze zástupců různých hospodářských spolků, zvláště okolních (ač i z Čáslavska a Libáňska bylo zastoupení) mohl si vybrati kterýkoliv kus jako sub- venční rady zemědělské. Zvláště pěkné kusy zakoupil hospodářský spolek králo-hradecký. Celkem prodáno 17 býcků a 4 jalovičky. Prvý pokus, který učinil český odbor rady zemědělské s nakupováním čisto- krevného skotu od rolníků, zajisté i na podzim bude se v Opočně opakovati a tak nejvyšší korporace
V Laušman Morava Slezsko Praha Vídeň Soluň Anta Čáslavsko spolek pro Čechy