1
masthead
5. dubna 1901.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
6
article
Referát.
2— Zkusili jste již někdy vydat knihu
Ovšem dobrou knihu, jednu z těch, jež plni
mezeru v české literatuře, šíří obzor lidského
vědění vůbec a domácího zvláště, knihu přísně
vědeckou, ale zajímavě psanou, odbornou, přece
však populárni, — krátce, ideál knihy, po němž
sborem touží naše revue i týdenníky. Zkuste
to, prosím, bez literárního jmena, neznámi na-
kladatelům, čtenářstvu i časopisům. Předpoklá-
dám bezpečně, že v tom případě učinite to na
svůj vlastní náklad, neb pochybuji, že byste
našli mecenáše, který by byl ochoten pomoei
na světlo neznámému geniovi. Takoví mecenáši
jsou vyhrazeni jen maliřům a tenorům, a to
ještě spíše v románech než ve skutečnosti. Vy-
dali jste tedy nějakou takovou dobrou knihu,
na př. o sociálních poměrech tkalců v Rudo
hoří, neb o vzniku a vývoji evropské novelly
atd. a čekáte nyní, co řekne vaší knize veřej-
nost, jak přivítají ji odborníci, jak pronikne
v obecenstvo, jakou diskussi vzbudí v časo-
pisech, myslím však, že budete dlouho čekati.
7
article
Kdo nezkusil, neřekl by, jak těžko je vzbudi
zájem o knihu, třeba dobrou. Naši spisovátel
i naši nakladatelé mohli by o tom vyprávět kro-
niky. Není ovšem téměř listu, jenž by nemě
svoji rubriku literární a aspoň na deskách ne
oznamoval »došlé knihy«, ale co znamenají ta-
kové dvě bibliografické řádky neb několik pří
větivých slov v těch nekonečných sloupeích re
ferátů, úvah, kritik a studil, jimiž se to dnes
u nás jen hemží? Konkurrence je ohromná
záplava knih rok za rokem roste a téžko spo-
Jehat na to, že kniha vlastní cenou a před-
mětem svým vzbudí větší pozornost. Ovšem
stane se, že některá, spíš náhodou než úmyslně
přijde tempo, stane se časovou a pak roz
proudí se o ní živá debata, ať už je cenn
nebo ne. Jindy je to vážené jmeno autorovo
které vynutí na lhostejné veřejnosti trochu víee
zájmu a trochu více řádek, v nichž však seto
povážlivě hemživá běžnými, ustálenými epithety
a výňatky z předmluv, spíše než kritickým roz
borem a hlubším oceněním.
8
article
Skoro se zdá, že mnoho knih je vydáváno
spíš jen aby vyšly, než aby byly čteny. Aspon
tam, kde byste nejspíše očekávali stopy úsil
ného, zálibného čtení, bývá jich často pramálo.
A přece — nečte-li kritika, jak mají čísti
čtenáři?
Ale tu potkáváme zas podivný zjev. Jsou
knihy, o nichž odborné referáty jen kypí chvá-
lou, ale obecenstvo ne a ne kupovat a číst.
A jiné zas, jež officiální kritika míjí neb kárá.
a odbyt přece je víe než hojný. Odkud to
Zdá se, že styk kritiky s čtenářstvem, té oprav-
dové a vážné kritiky, není ještě dosti těsný.
Viiv kritiky nerozhoduje u nás ještě o úspěchu
díla, ale je tu jiný, silnější faktor — referát.
Aspon
9
article
Rád bych věděl, kdo vynalezl toto příjemné
slovo, jež tak obratně vymyká se zodpověd-
nosti, která tíží kritiku a zároveň střásá se sebe
odium, spočívající na reklamě. Referát je krotkýo
způsobný, ohebný, nikomu neubližuje, není vše-
tečný jako kritika a není neopatrně chlubnýa
širokomluvný jako reklama, klidně, jasně a pří-
jemně sděluje vám, co obsahuje to které dílo,
obratnými narážkami upozorní na to, o čem se
domnívá, že vzbuzuje váš zájem, ví ke komu
mluví, a dle toho řídí své distinguovaně styli-
sované věty. Nemůžete mu vyčítati ani stranni-
etvi, ani předpojatost, ani vtíravost, je pouhým
prostředníkem mezi obecenstvem a čtenářem,
je to dokonalý garcon hotelu první třídy, jenž
zná vkus a zvyky svých hostí a dovede doko-
nalou obsluhou a úpravou zastřiti slabě stránky
toho, ce vám předkládá.
Pro literaturu je referát čím dále tím ne-
zbylnější. Každá redakce nemůže si na všechno
pořiditi odborníky, každý dobrý kritik nemůže
všechno čísti a o všem důkladně kritiky podá
vati, nezbývá tudíž než referovat. A referent
byť nebyl ani kritikem ani odborníkem, je dosti
sečtělý, aby dovedl napsati malou causerii
o všem, co je nové a co může zajímati čte-
nářstvo.
10
article
Jde jen o to, v čí službách je referent
jeho referáty. Neboť přes zdánlivou nestrannos
není referát nikdy úplně neodvislý od všech
vnějších vlivů. Referát — ovšem příznivý —
je sám sebou již jakousi reklamou knihy,
reklamou snad účinnější než inserát, jenž řva-
vým a neurvalým způsobem se vám vtírá, spo-
léhaje, že jeho tvůrce není za jeho nevkusa
neslušnost zodpovědný. Za referátem nestoji
přímo firma, je tu již kdosi třetí, referent, re-
dakce, kteří již tím, že oznamují, uznávají dílo
za hodno pozornosti své i čtenářstva. A tu
hrozi bezůhonné pověsti referenta nebezpeči.
Dostal jsem na př. náhodou do rukou listky,
přikládaně našim novým knihám i časopisům,
lístky, na nichž otištěn obsah díla a několik
ne právě reklamních, ale přece pochvalných
přívětivých slov o knize a autorovi, jichž obsa
za nedlouho potom octne se v denních zprá-
vách, neb dokonce v literárních rubrikách na-
šich venkovských listů. Je to zcela přirozené.
Naši redaktoři venkovští nemají ustláno na rů-
žích, jsou přemoženi prací, tak že jim stěž
zbývá trochu volné chvíle na čtení všeho, co
dostanou na novinkách do redakce, tím méné
pak, aby mohli o všem psáti kritiky a úvahy.
Noticka, nakladatelem ku knize připojená, je
jim ulehčením práce. Avšak referát pozbývá
tím své neodvislosti. Je to reklama v jiné, ne-
nápadnější úpravě, tím však pro čtenáře svůd-
nější, poněvadž kryje se věrohodností kritiky.
Nezdá se vám, že je to škoda pro literaturu
Referát je nutný v každé rozrostlejší lite-
ratuře, tím spíše však bylo by potřebí hájit
jeho neodvislost, a nezviklávati důvěru v něj
12
article
* Antonín Hubka. Čechové v Dolníc
Rakousích. V Praze 1901. Obecnou pozornost
vzbudilo roku mínulého pilně sestavené dílko mla-
dého spisovatele o poměrech na národnostním pomezí
českém, v němž způsobem uznání zasluhujícím uvá-
ženy všechny poměry, neblabý stav národnostní
otázky české podmiňující. Spisovatel vytkl si úkolem
učiniti soupis české národní državy v kraji smíše-
něm i poněmčeném, čímž položil základy jak ku ře-
šení problémů národnostně-administrativních, tak
k úspěšnému podjímání se drobné národní práce.
V krátké době následoval po prvém nový ne-
méně důležitý spisek Hubkův, zahrnující to studie
o rozsídlení, poměrech a pravděpodobné resistentní
spůsobilosti Čechů dolnorakouských. Víme sice ze
zkušenosti všestranné, že mezi tři a čtvrt milliony
obyvatel dolnorakouských jest nejméně dobrá pětina
lidu původu českého, ale pohřichu není žádné auto-
rity, která by nepředpojatě a s hlediště pouze věc-
ného podjala se sčítání lidu českého v této zemi
Na dvou místech, v úkrají třebonském a břeclavském.
uchovaly se zajímavé zbytky původního českého
obyvatelstva, ve Vídni pak, v Novém Městě, Cmuntu,
v okolí schwechatském a svatopolítském, nabývvají
statisíce Čechů domovského práva, neboť skládají se
většinou z potomků českých rodičů, jež různé pří-
činy před dvěma nebo třemi pokoleními do Dolních
Rakous přivedly. A tito statisícové českého obyvatel
stva jsou prohlašováni v zemi za cizince, upírá se
jim škola i spolek na národním českém základě
organisovaný, to vše pro to, aby zachoval se něme-
cký ráz východní marky, datující se teprve od dob
posledních Babenberkův!
Hubka
Čecho
Hubkův
Babenberkův
Dolníc Rakousy
Praha
Vídeň
Nový město
Cmunt
Dolní Rakousy
13
article
Čeho opomíjejí povolaní činitelé, ano čeho
úřadní mocí zabraňují, toho podjal se jediný muž
Jako poutník, opatřený všemi vědomostmi, které do-
tud byly na snadě, dal se na cestu po českých
sídlech. Ode vsi ke vsi, ano i k prosté dělnické
chýži zašel, doplával se tu kněží, tu intelligentů, tu
i jedinců z lidu, informoval se o poměrech národ-
nosfních v duchovní správě, ve škole, v životě obee-
něm, ve spolcích, vyšetřoval zbytky lidovědné, uva-
žoval o všech okolnostech, které mohou býti buds
prospěchem buď se škodou českému živlu v cizině v
nedaleké budoucnosti. Všude s politováním konstatuje
že nic se neděje pro řádnou národní organisaci, ano
že i ve Vídni drobná národní práce pokulhává, při
čemž ovsem dospívá k závěrům, které jsou tolik
s užšího jeho stanoviska politického odávodnitelny
Naproti tomu schvalovati sluší pokyny, jež činí spi-
sovatel ve příčině podpory českých snah rakouských
z království.
Vídeň
14
article
Byť bychom s mnohou myšlenkou nesouhlasili.
jež spisovatel v uznání hodné snaze své pronáší.
přece celkem povinny vidíme se prohlásiti, že spiskem
jeho nutné vědomosti o české oblasti rozsahu jsou
znamenitě rozšířeny a vytříbeny
* Henryk Sienkiewicz, Listy z cost
Po dráze dvou oceánu. Skizzy americké. S povolením
spisovatele přeložil J. J. Langner. Nakladate
Hejda a Tuček.
V těchto cestopisných črtách psaných slobem
lehkým, elegantním, jeví se slavný autor velkých
románů, náležejících literatuře světové, jako bystr
pozorovatel kraje i lidu. Cizí přírodu i cizí poměry
kulturní stejně vábí jeho pozornost. Pozoruje krajinu
okem malíře, vnímavým pro formy i pro barvy a li
okem sociologa, jenž dovede prohlédnouti podstato
věcí. Jeho skizzy čtou se jako popis kvapné cesty
v rychlíku a přece z každé řádky nevelké té knížky
vyčtete dokonalou znalost toho, o čem vypravuje.
A právě tento lehký, feuilletonistický způsob vy
pravování při důkladné znalosti činí tyto skizzy tak
zábavnými. Uprostřed vypravování o svých přihodách
prohodí několik stručných poznámek o přírodě nek
obyvatelstvu toho kterého kraje a čtenář má před
sebou plastický, názorný obraz toho, co autor vidě
a pozoroval. Odtud ta bohatost látky v nevelké knižce.
Sienkiewicz
List
Langner
Nakladate Hejda
Tuček
15
article
Již líčení jízdy v americkém vlaku poutá svou živost
a pak, podle postupu cesty, vypravuje autor o živole
osadníků v amerických městech, o velkolepých peře-
jích Niagary a o všech těchto věcech, o nichž jste
měli příležitost, stokráte čísti, dovede pověděti něco
svého, osobního. Znamenitý dojem na antora učinilo
Chicago, tehdáž právě znovu povstávající po ohrom
ném požáru.
Zajímavě líčí antor poměr Indiánů k bělošským
dobrodruhům, kteří nedbajíce smluv, se zbraní vi rukou
zmocňovali se půdy, jejíž držení bylo rudochům za-
ručeno vládou Unie. Ukazuje, kterak Indiáni každým
krokem setkávají se s klamem a podvodem, kterak
jsou kde kým vykořisťováni a to i samými agenty
kteří jim mají dodávati potřeby, poskytované jim
vládou. A přece jsou mezi nimi kmenové intelligentní.
schopní civilisace, kdyby jim byla vštěpována roz-
umně a s poctivou vůlí.
Indián
Niagara
Chicago
16
article
Následuje znamenité líčení stepi dalekého Zá
padu a mrzutého intermezza několikadenního čekán
na malé stanici, kde vlak uvázl na zasněžené trati
pak neutěšených pouští Nevady, odkud přibyli cestu
jící do rajských nižin Kalifornie, načež líčení koně
popisem dojmu, jejž na autora učinilo San Fran-
cisco.
Ve »skizzách amerických« líčí autor společenské
poměry ve Spojených státech. Byl nadšen skuteč-
nou svobodou a rovností, společností vskutku demo-
kratickou, již nalezl ve Spojených státech. Nalez
tu demokracii nejen státní, ale 1 zvykovou, nejen
theorii, ale i v praxi. Lidé různých stavů byli sku
tečně sobě rovni, mohli spolu žíti, spolu se přáteliti
náleželi jedné společnosti, sedali při jednom stole.
nebylo zde nijakých příček společenského žebříku
byla tu rovina, na níž všichni stáli, aniž jeden dru
hého o hlavu převyšoval. Příčinou toho všeho bylo
naprosté ctění práce. Rovněž vzbudila jeho obdiv
organisace školství amerického a volný poměr obou
pohlaví. Ale pří všem tom nadšení nepřeblíží stinn
stránky společenského života, materialistický názo
a mělkost vyššího vzdělání, zejmena pokud se týče
literatury a umění.
Avšak ani toto nadšení pro společenské poměry
americké nesvědčí o povšechném pozorování. Tehdáž
kdy vznikly tyto črty, nejevily se ještě zhoubne
účinky kapitalistických trustův, ono surové, bez
ohledné vykořisťování slabšího, jež jsou skvrnou
společnosti demokratické. Tehdáž mohly poměry
americké vskutku vzbuditi nadšení člověka milovného
pokroku, zvyklého na evropské kastovnictví. Od te
doby také Spojené státy učinily značný pokrok —
k horšímu. Mají teď svoji aristokracii, založenou
na peněžním žoku, mají svoje heloty a mají svou
imperialistickou politiku.
Nevada
Kalifornie
spojený stát
Sana Fran
17
article
* Jar. Vrchlický, České ballady. Světová
knihovna, red. Jar. Kvapil č. 201—202. Nakl. Jan
Otto. Jsou to z celé bohaté tvorby básníkovy.
vyjma snad ještě »Legendu o svatém Prokopu«, nej-
populárnější básně autorovy. Mnohé z nich blíží se
svým tónem slohu ballady lidové, ba dvě z nich
»Ballada o smrti Jana Koziny« a »Ten chlumecký
rybník«, v pravém toho slova smyslu znárodněly
Mohutným výrazem citu, stručnosti dikce a plastikou
řadí se tyto básně k nejlepšímu, co u nás v oboru
ballady napsáno. A jsou to ballady prodchnuté du-
chem vskutku českým, líčící utrpení českého lidu i jeho
slávu s upřímnou vřelostí a nelíčenou prostotou
Lze jen schvalovati, že právě tyto básně učiněny
levným vydáním přístupny nejširším kruhům čt
nářstva.
* Gabriela Preissova, První obrázky
ze Slovácka. Povidky. Druhé vydání. Laciná
knihovna národní XXIV. sv. 187. Nakl. J. O tto.
Povídky tyto, vyšlé ve třech svazcích »Malice Lidu«,
rázem pojistily literární pověst autorčinu. Povídký
zcela prosté, ale vystihující bystře ráz lidu, dus
prostého člověka, svěže vypravované setkaly se ihne
se značnou oblibou a byly dobrým doporučením pro
přiští její práce. Autorka vydala nyní dva tucty
svých »Obrázků« po druhé, zcela prostě bez všeho
úvodu, v důvěře, že její prvotiny v novém vydání
budou se líbiti rovněž tak, jako před lety. A myslíme,
že důvěra její ji nesklame, jestiť v těchto prostých
povidkách tolik svěží nelíčené poesie, že dovedou
čtenáře upoutat.
A Studie o našem školstvi obecnéms
zřetelem k dějinnému vývoji jeho. Vydání druhé
přehlídnutý a rozšířený otisk článků » Nár. LListů«.
Vrchlický
Jan Otta
Prokop
Kozina
Preissův
Slovácko
Český balada
národní XXIV . svatý . 187
Malice Lido
18
article
Nakl. F. Šimáček. Členářstvu našemu známy jsou
tyto statě zkušeného paedagoga, pojednávajícího o po
třebách našeho školství obecného se stanoviska po-
žadavků moderních. První řada statí těchto pojednává
o školách ve vlnobití časových proudů, o jazyk
mateřském a českých dějinách ve službách idey ná
rodnostní, o poméru našich škol k osvětě přírod
vědné a proudu národohospodářskému. Autor, pouka-
zuje na zásady Komenského, podává v knize čeln
cenné pokyny a pobídky, směřující k tomu, ktera
by škola obecná nejplatnějším způsobem i za ny
nějších poměrů vyhověla svému úkolu vychovatel-
skému a národnímu.
* E. St. Vráz, V Siamu, zemi bílého slona
Cestopisné črty. Nakl. Bursik a Kohout. Velko
lepá exotická příroda dalekého Východu. fantastická
architektura i zcela zvláštní osobitá kultura obyva
telstva, stýkajícího se teprve v posledních desetile
tích se vlivy západními, vše to je jakoby stvořeno
pro malebný, názorný sloh autorův, jenž tak pěkně
dovede líčit lid i kraj. V tomto překypujícím bohat
ství látky jeví se nejlépe pozorovatelský talent au-
torův jak skvělým líčením přírody, tak zase střízlivým
líčením života lidu, zejmena té podivné směsíce nej-
různějších plemen ve velkých střediskách obchodníeh
i poměru domorodců k bělochům a poměrů nastav-
šich v době novější. Kniha jest opatřena četnými
illustracemi dle foiografií autorových.
F Šimáček
Komenský
Vráz
Siam
19
article
Pavla Moudrá, Do rozmaru i do pláče
Sbírka reminiscencí. Nakl. Hejda a Tuček
Sedmnáct črt, psaných slohem svěžím, elegantníma
přes zdravý humor, jenž charakterisuje většinu z nich,
jeví autorka vroucí, hluboký cit. Nejvíce as budou
zajímati čtenáře scény z dětství, velmi svěže a či-
perně vypravované a charakteristické obrázky z Ruska.
V črtě »Na klinice« vystiženo obratně zvláštní to
ovzduší velké nemocníce, za jejímiž azdmi skrývá se
tolik bídy a kde jest přece ještě nějaké to místečko
pro humor. Není to kniha vysokých pretensi, ale
příjemně pobaví, neboťhumůr její není lichý, ale
má zdravé jádro a všude přoníká upřímný, nesfekto-
vaný cit.
Kolda Malínský, Maria z Magdaly
Dějepisný obraz z dob Kristových. Nakl. E d. Bean-
forl. Autor »Obecné kroniky« a četných histo
rických povídek z dějin českých odhodlal se kdys
napsati pověst o té, jíž sbylo mnoho odpuštěno, po
něvadž mnoho milovala«: Nyní výdává dílo svoje
v knize. Biblické látky těší se od nějaké doby značné
oblibě, zejmena v literhtuře anglické. Ale autoru
nešlo o to, napsati obsáhlý román, v němž by mohi
uplatniti svoje obsáhlé vědomosti historické, spokojil
se s prostou, nevelkou povídkou, ale i v tomto ob-
mezeném rámci dovedl věcně podati obraz doby
rozvinouti zajímavý děj, v němž ličí stále se vzma-
hající odpor národa židovského proti panství Římano
a pronikáni idot vznikajícího křesťanství.
Ze slovanských liotů.
* V březnové knížce »Pyecaro Bkermka« vyše
překlad dvou povídek Svatopluka Čecha: »Kaw
vrarez crx« (Jak čílají se verše) a »CIacragBan
BuyKa znoncua« (Maliřský nápad). Překladate
není jmenován. — Téhož autora humoresku »Vesni
cký svatý« přineslo v srbském překladě »Bpaugon
Koxo«. Překladatel Dušan Kotur.
Pavel Moudrá
Hejda
Tuček
Kolda Malínský
Marius
Kristův
Pyecaro Bkermek
Čecho
BuyK
Překladate
Bpaugon Koxo
Kotur
Rusko
Magdala
E d . Bean
20
article
Z cizích spisů.
Z cizích spisů.
* Dopis z Paříže. Cinquante année
d'Amitié, nakl. Colin. Krásná a dobrá kniha
jež připomíná jen velmí vzdáleně ony sbítky anekdot
více méně zábavných, aneb vyznání více méně ušlech
tilé, jež se stalo zvykem, podávati nám jakožto pod
statu korrespondence dvou slavných spisovatelů —
takový vskutku činí dojem ne-li celek, aspoň někter
části uveřejněné korrespondence mezi George San
dovou a Alfredem de Musset — a pocítíme ještě lépe
rozdíl dvou prací, jež si obraly tutéž látku, ale
z nichž první ve svém výsledku snižuje, druhá pak
naopak zvětšuje spisovatele, jichž nejznamenitější
vlastnosti ducha a srdce přivádí k platnosti.
Publikace, jako tato zde, jsou nanejvýš osvě-
žující, a přál bych si, aby počet jejich čím dále tím
více vzrůstal — dokazovaly by, že milujeme ve svých
slavných spisovatelích nejen jejich literární mistrov
ství, aneb všímáme si soukromého jejich života z
účelem málo chvalitebným, abychom objevili nej
menší jejich nedůslednosti a nejmenší chybičky, ale
že máme v pravdě pocit obdivu a že dovedeme
jde-li o to, pozvednout v naší paměti nezničitelný
pomník těm, kdož uskutečníli jako zde Michelet
Ouinel onen celek harmonie a krásy, »soulad vel
kého talentu a krásné povahy«.
Tyto intimní listy maji se stanoviska dokumen
tárního rovněž značný význam. Vypravují o vzniku
nejdůležitějších prací obou spisovatelů a jsou vět
šinou nejlepším a nejvýmluvnějším komentářen
oněch knih, z nichž zejmena některé pronikají tal
hluboko v duši davů, poněvadž samy vyplynuly
z duše pisatělovy.
Amitié
Colin
San
Musset
Michelet
Paříž
21
article
Konečně, okolnost rovněž důležitá, poučují ná-
o vzájemném vlivu obou v těchto stycích v dopisec
brzy důvěrných, brzy pohnutých, brzy výmluvných
jež obsahují dobu padesáti let (1828—1878) plodnou
v každém ohledu — politické převraty, na něž ná
sledují červánky republiky, pozdravené nadšením
obou našich slavných spisovatelů, pak státní zločin
jímž proskribován Ouínet spolu s tolika šlechetným
obětmi, pak smutná epopej sedanská a bolestná Kal
varie zmučené vlasti, obrazující se velmi krušn
uprostřed zřícenin dosud dýmajících.
* A. Lichtenberger, Portraits de
jeunes filles. Nakl. Plon Nourrit
Pěkná kniha, při níž duch vskutku odpočin
po čtení některých psychologických studif podle dnešn
mody.
Titul sám oznamuje nám předmět studií, jent
by se zajisté zdál velmi malicherným neúprosným
psychologům: podobizny dívek. Kdož pak dnes po-
mýšlí na to, zabývat se mladými dívkami, leda že
by tvořily typ velmi určitý, jenž má toliko společne
jmeno s hrdinkami, zcela půvabnými, zcela čistými
a zcela roztomilými, jež romány dob minulých náa
naučily milovat.
A Lichtenberger
Portrait jít jeune
22
article
Vzdávám tudíž p. Lichtenbergovi stejnou počtu.
jakou jsem vzdal ouehdy p. Fernandu Greghovi,
autoru knihy »Beauté de Vivre« a rovněž mu gra-
tuluji, že nám opět vrací motiv, jemuž jsme byl
již dávno odvykli, což neznamená, že autor, vraceje
mladé dívce místo, jež jí literatura posledních l
byla příliš dlouho odpírala, chtěl rehabilitovat ně-
které starší typy dívek, poněkud ustárlé, třeb
že dosud jsou plny kouzla pro některé tvrdošíjné
idealisty.
Ale nechať kdo sebe horlivěji vyznává idea-
lismus, uznávám přece, že dlužno kráčetí s dobou
a p. Lichteňberga by v tom ohledu nestihla výtka
a přezdívka zpátečníka, jež tak kvapně se pronáší
vůči oněm z nás románopisců a kritiků, kleří ne-
sdílejí nejí ntastičtější theorie svých současníků
Neboť ačkoliv jeho »Jeunes filles« sebe více se is
od typu jinde obecně přijatého, nelze jim vytýkat.
že nejsou moderní a že nesdílejí starosti, předsudky
a někdy i malichernosti své doby. Neboť autor, mo
ralista svědomitý, ale nestranný, nespokojil se
představiti nám typy dokonalého půvabu a rozto-
milosti po příkladu oněch, jež vyčítány (proč tolik
můj Bože !) p. Georgesu Ohnetovi.
Lichtenberg
Gregh
Ohnet
Beautý jít Vivre
23
article
Zajisté, kniha obsahuje několik podobizen roz
košných bytostí, v nichž velmi živá citlivost pojí s
ku prostoté a šlechetnosti, pravé to přiklady žen
povýšených, jež však ostatně znaly některé dob
naší historie i naší literatury a jichž model snad
není nadobro zničen. Přiznávám se, že snad právě
tyto podobizny způsobily mi z celé knihy největší
potěšení, snad proto, že romanopisci nám dávno ji
čehož podobného nepodali. Avšak všechno není
v téže tonině — stupnice povah a fysiognomií mla
dých divek jest na štěstí rozmanitá. Možno tu stou-
pati a sestupovati dle libosti. A máme tu takto sku-
tečnou galerii podobizen, celá řada stupňů vede nát
od výtečného k dobrému a ku prostřednímu, aniž
bychom se v pravdě dostali až k nejboršímu. Al
nikterak si na to nestěžujeme, gratulují zde na nov
autoru, že ze své galerie typů vyloučil monstra
jež, myslím, na štěstí jsou vzácná i v přírodě, že
chtěl vytvořiti typy v pravdě lidské a že správně
soudil, že z typu mladé dívky dlužno učiniti tento
závěrek, zároveň logický, přirozený a morální, že
bytost mladá, již společnost dosud nepokazila, má
býti mravně povýšena nad průměr naší lidskosti, má
se povznášeti značně nad naše podlosti a naše ha-
nebné výpočty. 1 když špatné vychování pokazilo
tyto přirozené city, šťastná okolnost, ušlechtilá
vášeň může na novo nechati vytrysknouti těmto
pramenům, nikoliv vyschlým, nýbrž skrytým v půdě
a za maskou na novo objeví se mladá dívka, totiž
to, co kromě květiny jest nejušlechtilejší, nejčistší.
M. Wolff,
nejsvětější ozdobou lidstva.
Al
M Wolff
24
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* Studii o vydané právě milostné korrespondene
Victora Hugona napsal Fernand Gregh v posledním
čísle Revue bleu. Nikdo by dle obsahu dopisu
netušil, že pisatel bude jednou jmin z největších
geniů světa. Prozrazují sice nevšední intelligenci
vnímavost a hloubavost, ale není v nich nic, co by
ukazovalo na budoucího autora »Bidníků«. I styl je
bezbarvý a plochý. V. Hugo mluví tu zřídka o mi-
lostných citech, tím častěji dává se unášeti prudkeu
žárlivostí a rozepisuje se obšírně o praktických po-
třebách své příští domácnosti. Zkrátka, končí autor
svůj článek, zdů se vám, že listy psal dobře vycho-
vaný měšťácký synek, který si chtěl za každou cenu
zařídit rodinný krb . . . Někdo se básníkem narodl
Hugon
Gregh
V Hugo
25
article
jiný ke svému povolání teprv »vyrůstá«. Kterému
»druhu« dáti přednost?
* Rewiew of Rewiews přidává se po-
slední dobou na stranu téch, kteří radí, abyse
transvaalská válka stůj co stůj ukončila i třeba za
cenu neodvislosti Burů. V nejnovějším čísle je opělne
věnován válce obšírný článek, jenž obsahuje zdreu-
jící kritiku anglických generálů a vojenského mate
riálu. Vojsko prý sice vyníká v pustém drancování
a v zapalování burských farem; za to však, kde jde
o to, aby hrdinně čelilo nepříteli, ukazuje se zbaběl
a demoralisované. Není proto také divu, že je But
poníží na všech stranách.
* V Revue blanche Theodor Duret o » Re
voluci a Napoleonech« podává mnoho zajímavýcl
»apercu« o francouzském císaři a jeho potomcích
Napoleon je mu jen pokračováním Ludvíka XIV.
kterého prý napodobil a to mnohdy velmi nešťastně.
Jako velkou chybu přičítá mu, že místo, aby využi
politických reformací, kterých se domohla velk
revoluce, uvedl státní stroj zase do oněch zpáteč-
nických kolejí, na nichž se pohyboval za dol
Ludvíků. Podobně zase jeho potomstvo na trůně po-
pisovalo svého velkého předka, ale s výsledkem
ještě nešťastnějším. Vůbec značí prý éra Napoleonů
dobu neštěstí pro Francii a francouzský národ.
Duret
Napoleon
Ludvík XIV
Ludvík
Francie
26
article
Sesam.
Nuova Antologi a přináší výsledek šetřen
u knihkupců vlaských po tom, jaké knihy v minulém
roce šly nejvíce na odbyt. Všeobecně zjištěno, že
odbyt vědeckých knih stoupl, odbyt belletrie však
klesl. V belletrii pak původní byla mnohem méně
kupována, než cizí! V Miláně čte se mnoho německé
belletrie, ve Florencii, Římě a N-apoli mnoho anglicke
a po celé zemi mnoho francouzské belletrie. Nej
čtenější knihou minulého roku byl Octava Mirbeaua
»Journal dune femme de chambre«, pak Prévost
»Vierges fortes« a »L'heureux měnage«, Rostandů
»Cyrano« a »L'Aiglon«; z vlaských knih největš
úspěch měl d'Annunziův »Fuoco«, Matildy Serac
»ll paese di Gesů«, d'Amicis »Memorie«, z dramat
Giacosovo »Jako to listí«. Ale všechen tento úspěeh
předstihl daleko Sienkiewicz svým »Quo vadis«, jehož
úspěch jest v pravdě fenomenální.
Octava Mirbeau
chambre
L heureux
Rostand
Cyrano
L Aiglon
Annunziův
Fuoco
Serac
di Ges
Amicis
Giacosův
Sienkiewicz
Milán
Florencie
Řím
Nuov Antolog
Quo vadis
27
article
* Globus otiskuje přehled odálostí v německ
jihozápadní afcické kolonii za rok 1900. Hned n
počátku praví relerent G. A. Kannengiesser, ž
úspěchy za minulý rok hejsou valné. Známost ko
lonií německých roste velmi pomalu a stejně pomali
pokračuje i rozvoj hospodářský. Životní otázkou ně
meckých kolonií v Africe jest dráha z Winohoeku
do Swakobmundu. Stavba té roste však s hlemyžd
rychlostí. Kdežto Angličané zá měsíc zbudují dráho
v délce 24 km, nedosahuje měsíční stavba německýc
dráh ani 7 km! Příčinu toho svádí referent na skou-
posí finančního ministra. Cěny na této dráze budou
velice nízké: za 1 km v 1. (řídě 10 feniků, v II. třídé
6 (pro tuzemce 4) feniky. I stavba přístavu Swakob
mundu pokračuje více než zvolna. Smutné následky
toho se již pociťují, často před samým břehem ztro
skotají se lodi. Tak na příklad neštěstí to postihl
v srpnu loď s uhlím, proto také byla doprava v srpnt
zastavena. Přívoz za rok 1900 obnášel 8,941.145 m
(zvláště za pivo, železo, léky a kávu), vývoz ob
nášel 1,399.478 (zvláště za guano, hovězí dobytek
pštrosí péra, zvířecí kůže). Je tedy vývoz oprotí do
vozu dosud značně menší. Dvojí vážné nebezpeč
hrozí severozápadní africké kolonii německé: z jihu
záplavu Burů a ze severu Angličanů. Nebezpeč
tomu — soudí referent — čeliti možno pouze tím
že Němci hojně budou se stěhovati do kolonie a tam
pozemky zakupovati. Proto také vláda ustanovil.
tyto podmínky prodeje pozemků: 1. za 1 hektar půdy
platí se 50 feniků až 1 marka; 2. placení koupenéh
pozemku může se díti ve lhůtách, poslední splátk
musí však do 15 let býti splacena; 3. je-li více kupe
na týž pozemek, bude tento vydražen a 4. hošpo
dářství na koupeném pozemku musí začítí nejděl
za 6 měsíců po uzavření koupě.
Kannengiesser
Angličan
Němec
Afrika
km
ha
28
article
* Révue francouzské i anglické mají skoro v
směs otázku čínskou a jihoafrickou válku za jediný
předmět, jímž plní své sloupce. Literární themaje
v nich skoro bílou vránou. Z themat všeobecněji za
jímavých uvádíme úvahu v Century Maga
zine o rozvoji spořitelen ve státu newvorkském
Ústavů spořitelních jest ve státě tom 128, vkladatelt
as 2 milliony; co do tříd, ke kterým vkladatelé ná-
ležejí, jest 65% dělníků, 30% měšťanů a 5% boháč
a — zlodějů! Ukradených bankovek bývá velmí
mnoho uloženo ve spořitelnách. Mnohé vklady zu-
stávají dlouho nevyzvednuty; tak nedávno vyzved
si kdosi vklad z r. 1824! Obnos uložených peně
jest asi 5 milliard korun a obvyklé úroky jsou 312
Centura Mag
29
article
* La Révue (dříve Révue des révues) přináš
třetí obrázek ze života slavných spisovatelů dneška.
Na řadu přichází Victorien Sardou. Pocházeje z pra
staré rodiny sardinské, měl otce velmi moudrého
jenž přál si míti ze syna doktora, Ale Sardou vstoupiv
na práva, znechutil si louskání paragrafů a pře
stoupil na medicinu, ale ani tu dlouho nevydržel
Stal se literátem. Počátky byly opravdu trnité. Aby
se uživil, běhal Sardou z jednoho konce Paříže na
druhý za kondicemi, psal pro slovník, dostávaje z
řádku 1 centím, psal kritiky o umělecké výstavě
dělil se s kollegou medikem nejen o podkrovní svět-
ničku, ale i o toiletu, z níž jediným slušným kusem
byly zánovní kalhoty. Jsa neznám jako spisovatel
požíval Sardou jisté slávy jako medium. Až jede
den v říjnu r. 1853 rozhodl v jeho prospěch. Ten
den uložil Sardou rukopis svého kusu »Taverne des
Eludiants« u vrátného divadla T'Odéon. Toho dn
nastoupila nová správa divadla. Jeden z ředitelů
vešel s roztomilou herečkou k portýrovi, začal pro-
hližeti kupu došlých rukopisů; herečka bezděky vzala
do ruky kus Sardouův, byla jím při prvním nahléd
nutí nadšena a 1. dubna 1854 dočkal se Sardou své
premiéry. Od toho dne rostl v něm Francii slavný
dramatik.
Mr. Penn.
Victorien Sardou
Sardou
Sardouův
Paříž
Francie
T ' Odéon
Le Révue
31
article
* Korrespondence Karla Havlíčka-Borov
ského. Vydává dr. L. Ouis. Nákladem Bursíka
Kohouta. Seš. 1—4. Listy rodinné, korrespondence
s Girglem a jeho chotí i s K. H. Zopem.
* Dějiny města Litomyšle a okresu. Dele
I. sešit 1.: Zřízení obce městské. Napsal dr. Zdeněk
Nejedlý. Nákladem okresního zastupitelstva.
* Matice Lidu. Sv. 2.: »V zapomenute
povnůstce. Napsal Němirovič- Dančenko.
Nákladem tiskárny Edv. Grégra. Roč. 1901.
Knihovna nastupuje již svou XXXV. roční pout
přináší původní práce i překlady, s obzvláštním zře
telem na věci české a slovanské.
* Česko-německý slovník. Sestavuje pro
dr. Herzer. Nakl. J. Otto v Praze, 1901
*O magnetismu a elektřině. Výklady po
kusné napsal dr. Vl. Novák, doc. české university
České knihovny čís. XI. V Praze. Nákladem J. Otty
* Herberta Spencera: Filosofle sou
dobí u výtahu Collinsa. Přeložil prof. dr. Em. P
routka. Nákl. J. Laichtra, 1901.
* »Sběratel Pohlednic.« Illustrovaný orgár
sběratelů. Roč. III. Tisk Edv. Grégra, 1901
* Ottův Slovník naučný. Seš. 383. Morava
Nákl. J. Otty v Praze, 1901.
Havlíček
doktor
L Ouis
Bursík
Girgle
Zop
Nejedlá
Němirovič
Dančenko
Grégr
Herzer
Otta
Novák
docent
J Ott
Herbertus Spencer
Filosofle
profesor
em
J Laichtra
Ottův
Borov
Litomyšl
Praha
Morava
Délos I . sešít
Edv
Český knihovna
Matica Lido
Collinsa
32
article
* Výbor dramat. spisů Calderono
vých. Překl. Jar. Vrehlického: V. Posvátný
Parnas. Pomocí České Akademie. V. Praze. Gros
man a Svoboda, 1901.
*Vladimír Houdek: V pavučinác
nervů. Básně. Nákladem Grosmana a Svobody
v Praze.
*Em. z Lešehradu: Meditace. V Praz
Nákladem Em. Stivina, 1901.
* Vítězslav Záborský: Zrnka máku
Verše. V Lounech, 1901. Nákl. vlastním.
*»Stará Praha«, 100 akvarellů Václ. Jans
Popisuje Jan Herain. Nakl. B. Kočí. Sešit 21
tohoto skvostného díla přináší barevné reprodukce
následujících pohledů: »Kostel Panny Manie a sv
Karla na Karlově«, »Kostel sv. Mikuláše na Starén
městě«, »Salla terrena v zahradě Lobkovického paláce
na Menším městě pražském« a »Bývaly Cerninský
palác na Hradčanech“.
* Ubozí boháči. Román Morice Jókaje
Autorisovaný překlad G. N. Mayerhoflera. Na
kladatel F. Šimáček. Jest známo, jak napínavě
dovede autor osnovati děj svých románů, jak zají-
mavé figurky dovede postavit na jeviště a jak přese
Vrehlický
Gros
Houdek
Grosman
em
Vítězslav
Václ
Jans
Herain
B Kočí
svatý . Mikuláš
Moric Jókaj
G N Mayerhofler
F Šimáček
Praha
Lešehrad
Louny
Salla
Hradčany
Český akademie
kostel pannus Mania
svatý Karel na Karlův
34
article
všechnu romantiku dovede učiniti děi podobný pravdě
35
article
V přítomném románu podává nový doklad těchto
svých vlastností.
* Jókai Mór: Krotitel duší. Přeložil G. N.
Mayerholler. IHustruje V. Černý. Nakl. Al
Hynek. Román velmi napínavý, počínající na dvoře
císařském ve Vídni a odehrávající se v různých vrst-
vách společnosti maďarské a uprostřed příšerných
výjevů pařížské komuny. Středem romanticky napína-
vého děje jsou »zelené oči« hrdiny románu »Kro-
litele duší«.
* Matěje Kopeckého: Komedie a hry.
Nákladem A. Storcha syna. Praha. Sešit VII. »Kréma
v lese.« Hra o třech jednáních. Sešit VIII. »Kleveta.e
Veselohra o dvou jednáních. Sešit IX. »Tři králové.«
Drama o čtyřech jednáních. Každý sešit samostatná
ukončená hra. Cena sešitu 20 hal.
* Škola mateřská. Třetí sbírka původních
písní, her, básniček a přání pro mateřské školy
opatrovny. Napsala Božena Studničkova, ří-
dící pěstounka na mateřské škole městské v Praze.
Druhé vydání. Nakladatel A. Reinwart, knihkupe
v Praze, 1901. Nejlepším důkazem o výbornosti
knížky té, 58 stran silné, je zajisté vzácná okolnost,
že musilo pořízeno býti druhé vydání, což ovšem
jenom při spisech hledaných se stává. A proto jsme
pevně přesvědčení, že druhé vydání sbírky této pě-
stounky dělinců s povděkem velikým uvítají; vždyt
skytá jim výborná knížka tato výbornou pomůcku
pří volbě písní, her, básniček a přání pro tu nej-
útlejší drobotinu školní. Písní a her jest v ní 24,
říkání a přání po 17. Výběr to zajisté velmi
značný. Vzhledem k tomu, že text i nápěvy
písní jsou vesměs zdařilé a pro drobotinu naši
výtečně se hodicí, můžeme směle tvrditi, že
druhé vydání »Školy mateřské« nebude scházetiv
žádné školce a že ocitne se v knihovničkách všech
pěstounek a pěstounů dětinců českých.
—ák.
Jókai Mór
G N
V Černá
Al Hynek
Kopeckij
A Storch
Kleveta
Studničkův
A Reinwart
Vídeň
Praha
Drama
36
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Doprava uhlí na Labi a trh hnědouhelný
v měsici březnu. Později než v létech předešlých
zahájena letošní doprava labská; od 9. března do-
stavuje se teprv uhlí z pánve hnědouhelné k Labí a
po celý měsíc nemohl se vlastně obchod labský
platně rozvinouti, poněvadž opětným rozvodňováním
Labe ze břehů vystupovalo a zaplavujíc vlečky lab-
ské, překládání uhlí ze železničních vozů do lodi
neméně než čtyřikrát za měsíc přerušilo; již 14.
března, na to 17., pak 22. a 23. byla doprava labská
následkem povodně zastavena. Jednání na burse
ústecké zahájeno dne 9. března a za podklad zá-
znamů dopravních voleny sazby, jež při dostatečné
splavnosti labské, při plné poptávce se strany odbě-
ratelů a při dostatečné nabídce lodí pro dopravu
uhlí označití lze za normátní. Záznamy tyto udržely
se po celý měsíc na nezměněné výši, ačkoliv v druhé
polovici měsíce nabídka lodí byla slabší a nemohla
vyhověti poplávce. Rozhodným pro ráz obchodu lab-
ského byly ovšem celkové poměry tržní a zejmena
sestupný směr cen uhelných, jenž zdržoval odběratele
labské od větších nákupů; také zpozděné letos za-
hájení výroby v cihelnách a ve vápenkách, jež mezi
odběrateli labskými důležité místo zaujímají, zdržo-
valo rozvoj obchodu labského. Dodávky uhlí k Labi
dosáhly proto jen malého objemu; tak od 20. do 25.
března dopraveno na překladiště labská v Ústí a
Podmoklech 16.879 tun hnědého uhlí, což odpovídá
dennímu průměru asi 270 vozů. Ze sazeb pro jednot-
livé slanice uvádíme: do Drážďan placeno 160, do
Magdeburku 218, do Hamburku 240 a do Postupimi
320 fenyků za 1 tunu (= 1000 kg), pro stanice loni
otevřeného průvlavu labsko-trávského zaznamenána
jen asi 3 ujednání na základě sazby 290 fen. za tunu.
Ústí
Podmokly
Drážďany
Magdeburk
Hamburk
Postupim
kg
37
article
Poměry na trhu hnědouhelném v měsíci
březnu vystihnouti lze nejlépe nezbytně už nutnou
baissí cen. Při značných dosud zásobách industrie
a při ubývajícím odbytu uhlí pro domácnost čekáno
od zahájení dopravy labské zlepšení situace, jež, však
z příčin už uvedených nenastalo. Redukce výroby
uhelné, k níž vzato útočiště, aby bylo možno vy-
hnouti se většímu snížení cen, má ovšem své meze
a dá se jen do jisté míry trvale prováděti. K tomuto
poznání musily konečně přijíti také ony velkofirmy,
jež, pro upravení cen jsouce rozhodny, zařídily sní-
žení přemrštěných cen uhelných dle intensily po-
ptávky, jež s jakostí uhlí jest totožnou; tak nejmenší
snížení provedeno u uhli jakosti nejlepší Gjen 4 a
5 K za 100 metů.) a stoupalo dle stupůů jakosti, tak
že nejvice zlaciněly ony druhy uhelné, jež lze po-
važovati za jakost prostřední a zadní. Obnovování
uzavírek a nové nákupy tím zdrženy; pokud v plat-
ných uzavírkách obsažena klausule o baisse cen
ubelných, bylo nutno namnoze snížení takových
uzávěrek prověsti. Konečně tedy poměry byly sil-
nější než zvůle uhlobaronů a doufejme, že ještěv
letních měsících bude provedeno další snížení cen
uhelných, jež na své dosud nepřirozené výši se přece
udržeti nemohou.
Nová publikace ministerstva obchodu
počne vycházeti jakožto »Hospodářsko-politický archiv
rakouský«. Archiv tento bude vycházeli ve dvou
částech, z nichž jedna bude obsahovati sbírku důle-
žitých zahraničných zákohů, nařízení a smluv
z oboru obchodu, průmyslu, dopravy a pod., kdežto
druhá, stalislická část se bude zabývati výsledky
obchodu domácího i zahraničného způsobem srov-
návacím.
Gjen
38
article
Výstava plemenných býků, jalovic a plo-
menného vepřoveho dobytka uspořádána bude
hospodářskou jednotou napajedelskou a místním
družstvem pro chov a šlechtění dobytka hovězího
v Tlumačově (na Moravě) ve středu dne 17. L. m.
na náměstí. Na výstavu připouštějí se býci a jalo-
vice stáří od 1 roku počínaje. Dobytek musí býti
v den výstavy doveden do 9. hodiny ranní na vý-
staviště. Přihlášky zároveň s poplatkem z místa při-
jímá do 10. dubna pan Václav Skopalík, rolník
v Tlumačově. Výstavou tou naskytuje se vhodná
příležitost ku prodeji a koupi. O snížení dovozného
na dráhách je postaráno.
Dovoz uhorského uhlí. V minulém roce 190
dovezeno bylo z Uher do Cislajtanie uhlí a briket
o 61/4 mill. metů, více než roku 1899, celkem 9 mill.
a vývoz zdejšího uhlí do Uher klesl o 2 mill. mctů.
což jest patrný účinek neobyčejného zvýšení cen
uhelných. Uhlí v Uhrách jest i nyní ještě lacinější
než zde. Zajímavo jest, že spolek uherských uhel-
ných dolů ve svých stanovách výslovně vyloučil
úmluvy o ceně uhli a množství výroby jeho
Výstava plemenného skotu v Opočně
koná se v neděli dne 5. května 1901 a vystavovati
mohou chovatelé skotu z VI. okrsku odméňovacího,
radou zemědělskou ustanoveného. Výstava ta spo-
jena je s trhem a možno tam čistokrevný skot si
menský a jeho křížence k chovu koupiti. Přihlášky
chovatelů do 20. dubna t. r. Vstupné na výstavistě
40 hal. Katalog prodáván bude u kasy výstavní. Na
výstaviští koncertuje hudba.
Skopalík
Tlumačov
Morava
na náměstí
Uhry
Opočeň
spolek uherský uhel
39
article
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu
a Slezsko v Praze. Z Vídně hlásí se zástupce
pro zdejší sklárny, jenž cestuje po jihoslovanských
zemích. — Agent a komisionář v Buku-
reští přijal by zastoupení zdejších továren na tri-
kotové zboží. — Agent a komisionář v
Varně nabízí své služby jako zástupce zdejším
firmám. — Obchodní zástupce v Soluni,
jenž pracuje již pro některé zdejší firmy, zajimá se
o následující zboží: inkoust, čokoládu, kravaty, ru-
kavice, lněné zboží, zlaté a stříbrné listy. — Z Ant-
verp dochází poplávka pro příští sezonu na zvěřinu,
jako: bažanty, zajíce, mladé a staré koroptve, te-
třevy, srnčí atd. a dále na drůbež, zejmena hu-y. —
Obchod s drogami mohl by se s výlodou za-
říditi v jistém větším městě na Moravě.
Trh na člstokrevný skot simenskýv
Opočné konal se 15. února 1901 a prodaváu byl
tuberkulínem očkovaný dobylek, který již výchovali
členové družstva ke zvelebení chovu dobytka okresu
opočenského. Nákup provedl český odbor rady zemá-
dělské král. českého pro stanice plemenné svým in-
spektorem p. V. Laušmanem, jehož neúmorná snaha
po zvelebení chovu dobytka první přinesla ovoce.
Každý ze zástupců různých hospodářských spolků,
zvláště okolních (ač i z Čáslavska a Libáňska bylo
zastoupení) mohl si vybrati kterýkoliv kus jako sub-
venční rady zemědělské. Zvláště pěkné kusy zakoupil
hospodářský spolek králo-hradecký. Celkem prodáno
17 býcků a 4 jalovičky. Prvý pokus, který učinil
český odbor rady zemědělské s nakupováním čisto-
krevného skotu od rolníků, zajisté i na podzim bude
se v Opočně opakovati a tak nejvyšší korporace
V Laušman
Morava
Slezsko
Praha
Vídeň
Soluň
Anta
Čáslavsko
spolek pro Čechy