ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e8e1fc70-660b-11dc-a8bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 47, place 17, org 1, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁROPNÍ LISTY
3 masthead
5. dubna 1901
4 masthead
Číslo 94.
5 article
Ruský tísk a annexe Bosny a Hercegoviny. »Pesther Lloyd« onehdy dokazoval, že Rakousko-Uhersko beze dlení musí přikročit ke konečnému záboru okupovaných zeml. Orgán pana Faleka je syt stálého kritisování okupace. Nebere jí v ochranu, připouští, žev Bosně a Hercegovině za rakouské správy nen všecko v nejlepším pořádku, avšak to ničeho nemění na věci, kterou on hájí a — Bosna Hercegovina musejí býti zabrány! »MCi BBMOcT«, rozebírajíce člá- nek »P. Ll.«, považují za zcela pochopitelné. že jemu a listům jemu podobným leze již za nehty neustálé vytýkání chyb, kterých se do- pouští okupace, avšak připomínají, že se zá- borem nejde to tak snadno. Zábor byl by v příkré protivě s mezinárodními povinnostmi. které Rakousko-Uhersko vzalo na sebe r. 1879 povaha a rozměr těch povinností nemůže být změněn z vůle jedné, nýbrž pouze z usnesen všech velmocí, podepsavších berlínský traktát. Toho ovšem Rakousko nadíti se nemůž a proto je zbytečno pro annexi se rozpalovati
Falek P Ll Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko Boseň a Hercegovina Bosna Hercegovina RakouskoUhersko mec BBMOcT Pesther Lloyd
6 article
Studentské nepokoje v Rusku. Z Varšavy se oznamuje, že vůdcové pol ské šlechty horlivě se zasazují, aby zdržel polské studenty od napodobení nepokojů na universitách ruských. Také z Haliče byly do Varšavy zaslány podobné rady. Naproli tomu židovští a ruští studenti varšavské universily chtěli minulého pálku osvědčiti sympatie svým kollegům v Rusku, ale rektor to zmařil, na řídiv, aby velkonoční prázdniny nastaly o ně- kolik dní dříve. Universita byla zavřena, stu denti se rozjeli. V Bělostoku minulé soboty byl pohřel nějakého židovského délníka. Na 2000 židov ských dělníků uspořádalo při tom demonstraci již i Poláci se zúčastnili. Byl nesen obrovský věnec s nápisem: »Socialisté bojovníku za svo bodu.« Dav zpíval revolučné písně a provo- lával slova vládě nepřátelská. »Daily Telegraf« má z Petrohradu zprávu že tam objevíli ústřední kancelář tajného revo- lučního komitétu. Policie v noci vnikla do domu, kde kancelář byla a zatkla 72 osoby níkoli bez boje. V domě byla také tajná tiskárna, v níž sázely studentky. Počet zatčených obojího pohlaví udává s na 3000.
Polák Rusko Varšava Halič Petrohrad
7 article
Ke schůzce hr. Bälowa se Zanar- dellem. Z povinnosti referentské jest nám zazna- menati hlasy všeho informovaného tisku o schůzce zajímavé, o niž byli jsme již dříve pojednali. Orgán italského předsedy mini- sterstva Zanardella »Tribuna« píše o schůzce té: »Setkání to má přes skromnou formu svou veliký význam. Italie, díky nov é mu obratu ve Franeii, nestojí již před dilem- matem: vystoupiti z trojspolku, aneb znepřáte- liti se s Francií. Řetěz událostí, jež spojovaly Mentanu se Sedanem, jest přetržen; obrat ten vidí v Berlině rádi. Účelem trojspolku s důstatek objasněn jest souhlas Něme- eka k sblížení franko-italskému. Zjednáno tím o jednu záruku míru více a jest to sou časně i novým důkazem (?) pro výlučně pokojné cíle trojspolku, k němuž též Ilalie náleží.« Schůze klubu národní strany svobodomy slné.
Francie Sedan Berlín
8 article
Schůzi vysoce vážnou konal včera ve svých místnostech Klub národní strany svobodomyslné. Byly na ní probrány nejaktuálnéjší otázky české politiky, byly pro- jednány upřímně, vážně a pečlivě, způsobem tak vybraným a na takovou výši vypjatým, že schůze včerejší má daleko větší význam, než aby mohla býti pojímána jen jako událost dne. Je jisto, že první dvě řeči, jak úvodní výklad dra. Pacáka, předsedy klubu svobodomysl- ných lidových poslanců českých na říšské radě, tak hned po něm následující vývody posl. dra. Fořta byly do podrobnosti připraveny. Poslu- chačům dostalo se také výkladů tak důkladných, jaké slyšeti je opravdovou raritou. Tím účastníci, jichž sešel se počet nadobyčej veliký, nabyli intensivně jasného situačního obrazu a získali látku a impuls ke vlastnímu přemýšlení. Tím spíše, ježto posl. dr. Pacák zastával čin 38členné majority klubu říšských poslanců, posl. dr. Fořt opět stanovisko jich 7členné mi nority. Do debaty zasáhl poslanec dr. Engel Chopil se motivů, vyslovených jeho předchůdci- řečníky, a provedl jich rozbor i klassifi kaci. jež vedly k úsudku, že jednání většiny klubu bylo správné. Poslanec dr. Brzorád prohlásil se za člena radikálního křídla klubu, ale výše toho postavil svědomité přesvědčení. A právě nejlepší přesvědčení jeho odmítá politiku katastrofální, jako se pozastavuje nad tím, že taktice přikládá se význam programový, větší, než jaký jí přísluš.
Pacák Posl doktor Fořt Engel Brzorád
9 article
Poslanec Hořica vynesl z historie ná- rodní strany svobodomyslné doklady pro f esi. že strana tato nebyla nikdy stranou nesmiřitel ného radikalismu. Poslanec Kratochvíl poukázal na ho spodářskou situaci výrobních vrstev českých z ni vyvozoval potřebu, aby v parlamentn práci bylo vymezeno činnosti hospodářské nále- žité místo. Výsledkem schůze je resoluce, jíž poslup majority říšského klubu poslaneckého byl úplné schválen. Schůzi velice četně navštívenou, také poslanci, zahájil předseda klubu poslane a přísedící zemského výboru pan dr. Václav Škarda sdělením, že správní výbor klubu po- žádal předsednictvo klubu svobodomyslných lidových poslaneů českých, aby vyslalo do klubu svého delegáta, který by promluvil o událostech politických v poslední době. Předseda klubu poslaneckého na říšské radě pan dr. Pacák byl tak laskav, že pozvání tomu vyhověl. Potom vyslovil pan dr. Škarda očekávání že pan dr. Pacák svým ústním výkladem do- plní objasnění o posledních událostech poli- tiekých v »Národnich Listech« učiněné a že rozpřýli všechny domněnky a obavy z jistých stran činěné, jako by timto taktickým postupem
Hořica Kratochvíl doktor Škarda Pacák
10 article
stala se nějaká změna v celém stanovisku po selstva českého vůči nynější vládě a požádal dra. Pacáka, aby se ujal slova. Poslanec dr. Pacák odkazoval v úvodu své řeči na výklady, jež podal v listu našem ze dne 29. března, proč češti svobodomysln poslanci na radě fíšské učinili taktický tah, o němž se tolik mluví a pokračoval: V úterý četl jsem v jednom pražském listě článek, ve kterém se pravilo, že to, co jsme nyní vyjednali s vládou, mohli jsme učiniti již za hraběte Clara, případně, že jsme mohli tak učiniti za nynějšího předsedy ministerstva už před rokem. K námitce té, myslím, třeba odpověděti. Doba hraběte Clara a celé jednání zdé doby není ještě tak objasněno před vo- ličstvem českým, aby se o něm nemohlo mluviti. Ministerstvo hraběte Clara činilo nám určitě na- bídky, o nichž se mezi námi mínění rozcházelo- Jední byli pro uzavření jakéhosi paktu, druzí proti. Těchto byla většina. Zvítězily tu nejen důvody citové, že rána, nám zasazená, byla ještě příliž čerstvá, ale i důvody rozumové, že třeba ve vídeňském parlamentě provésti důkaz. že česká obstrukce je stejnorodá s obstrukcí ně- meckou. Kdyby nebyl býval důkaz ten podán. byly by německé živly obstrukční parlamen ještě ve větší míře ovládly nežli dosud. Rozhodli jsme se proto, důkaz ten podati a zahájili jsme obstrukci tak zv. suchou, nikoliv technickou, a porazili jsme ministerstvo hr Claryho.
Pacák doktor Claro
11 article
Neučinili jsme dohodnutí s hr. Clarem také proto, poněvadž jsme měli za to, že jeho nabídnutí nestačí. Proč jsme neučinili však dohodnutí s drem. Körbrem, když jsme důkaz ten už provedli? My jsme dokázali sice, že obstrukce naše je stejnorodá s německou, al vláda stála na stanovisku, že Čechové musí po- voliti, jinak že s nimi jednali nebude. Na to jsme 8. června vynutili, že parla- ment byl poslán domů. Naše obstrukce zvítě- zila, my jsme provedli po druhé důkaz,že česká obstrukce jest, pokud se týká schopnost zastaviti parlament, s německou stejnorodá. Pro- vedli jsme důkaz ten, ale neuzavírali jsme se nikterak tomu, že obstrukce sama o sobě ne může býti trvalým programem žádné strany na světě. Porovnáme-li obstrukci s abstinencí čili passivitou, kterou jsme provozovali v létech dřívějších, vidíme, že mezi oběma těmito pro středky jest jakási kongunence. Není vždy passivita dobrým prostředkem a neni jím vždy obstrukce. V době let sedmdesátých užívali jsme plné míře paasivní politiky, ale račte uvážiti zdali jsme až do dnes odčinili celou řadu věci jež na nás v době té byly uvaleny, na př přímé volby, centralistickou ústavu atd., jež bychom byli jinak zamezili. Obstrukce zastaví legislativ. ale naproti tomu dává volnost exe- kutivě, která podle čl. 14. mů ž vládnoutidle libolsti Celý směr politiky hr. Glara a dra. Körbr zpočátku cílil k tomu, aby byli Čechové úplně isolováni. Ministerský předseda hr. Clary opa- koval okřídlené slovo Beustovo, že Slované musí býti přitisknuti ke zdi a dr. Körber na počátku své éry myslil, že se mu podaří nás úplné jso- lovati, utvořiti na říšské radě majoritu, která by nás zdolala a přivedla k naprostému osamoceni.
Čecho Claro Beustův Slovan doktor Körber
12 article
Nebudu tvrditi, že isolace jest neštéstím a zdá se mně, že isolace, v jaké se dnes nalezáme. kde jsme hledáni na pravo i na levo a nemáme vázané ruce ani na pravo, ani na levo, jestza nynějších poměrů nám nejzdravější, ale nikoliv isolace, jaká by byla nastala, kdybychom byl svou obstrukeí srazili veškeré strany dohromadly a utvořili proti sobě majorilu, která by nás byl tlačila. Rozpoznání to vedlo nás k tomu, že jsme při volbách žádali na našich voličích, aby nám byla ponechána volná ruka. Z mnohých stran se ozývaly hlasy, aby byl dán poslancům mandát imperativni, ale my jsme žádali, aby se tak ne- délo a aby byli poslanci posláni do parlamentu s politikou naprosté volné ruky. Když stopujete celou dobu předvolební, volební i její výsledky. přijdele k názoru, že voličové svý m hlasy i volbami osvědčili, že s nepřejí obstrukce programové, která má za účel vůbec všechno zamezitia nic nepřipustiti. Na schůzi důvěrníků dne 16. prosine konané navrhl jeden poslanec, aby bylo poselstvu českému uloženo imperativné, aby dělalo ob strukci, ale navrhovatel zůstal naprosto osa- mocen a byl přijat návrh p. dra. Vejvara, aby se poslancům na radě říšské ponechala naprosto volná ruka.
Vejvar
13 article
To bylo před volbami. Do volebního boje jsme šli pod heslem, že je třeba ukázati vláde vídeňské, že celý český národ souhlasí s ob strukeí a že schvaluje jednání svých poslanců. Proti nám vystoupily strany, které kandidovaly na programu agrárním a národně-sociálníma nejen že poslanci naší strany, kteří byli nej- prudčími obstrukčníky, propadli, ale zejmen prošli proti nám poslanci agrární, kteří šli do parlamentu na základě programu agrárního, arci zcela jiného, než dnes sledují. Bylo z toho viděti, že lid český nežádá od svý ch poslanců obstrukci programovo u, nýbrž aby se také stalo něco pro potřeby lidové a aby také v jiných ohle dech bylo pracováno.
14 article
Kdo čekal na naši obstrukci? Naši od půrei. Německá levice a německá žurnali stika nás vší silou štvaly do obstrukce, poně- vadž jim nebylo nic vhodnějšího, nežli aby se dosáhlo zastavení parlamentu, aby byla oktroyo- vána státní němčina a aby vláda udělala rakouskouherské vyrov- nání na základé § 14., Němci, aby s mohli umýti ruce a pak v parlamentě pracovati. Rakouskoluherské vyrovnání je tím bodem, kde se ukáže, že v parlamentě není pro ně většiny poněvadž Němci jsou v takovém postavení,že by jim bylo téžko se pro ně vysloviti. Po volbách přišly do parlamentu strany německé naprosto roztřištěny. Bylo viděti, že jen jeden náraz by je mohl sraziti a tím by byla česká obstrukce, která svým vystoupením by byla v jeden šik srazila všechny faktory německé. Kdo tomu nevěří, nochť se podívá, jak to nyní po čtyřech nedělích v souručenst vypadá a vyčká krátké doby, jak tato levice bude rozklížena. Nebyla-li způsobilou učinit většinu proti nám na začátku tohoto obdobl, je to v tuto chvíli naprosto už nemožno. Nejen však odpůrci naši přáli si naší ob slrukce, ale také vláda. Z četných přátelských kruhů byli jsme upozorněni, že vláda si vlastn dělného parlamentu nepřála a že § 14. by i byl býval nejmilejší. Mnohdy se na obstrukci druhé strany staví celá politika. Za hr. Thuna spoléhalo se, že Němci budou činiti obstrukci a tak zv. išelské úmluvy byly tímto předpokládáním posíleny. Tehdy Němci dověděvše se o tom plánu zasta- vili obstrukci technickou a nastoupili tak zv. cestu asuchou«. Začali ve výborech mluviti až přišla doba, kdy nastala změna situacea ministerstvo Thunovo vzalo za své.
Němec Thun Thunův
15 article
Divím se, že se namnoze na to zapomíná že se myslí, kdybychom byli šli ku předu roz- hodnou obstrukei programovou, že by to dnes dopadalo zcela jinak a že se má za to, že se stala chyba. Jsem přesvědčen, že z naší strany bylo jednáno moudře a že vzaty byly prostředky kruhům, jež by byly jednaly proti nám. Dnea už nikdo o isolaci Čechů nemluví, poněvadž nemůže. Faktory, které by snad bylo bývalo lze dostati do majority proti nám, když se mluvilo o obstrukci, nelze dnes už dostati.
Čecho
16 article
Když jsme letos přišli na radu říšskou, za- čal, jak známo, ministerský předseda dr. Körber se všemi stranami jednati. My jsme odešli p několika hovorech s přesvědčením, že nemá úmysl učiniti nějaké transakce. Proto jsmes usnesli vstoupiti proti tomuto režimu do nej ostřejší opposice, poněvadž jsme byli toho ná- hledu, že v této chvíli jest cesta tohoto postupu rozumnější, nežli cesta slepého obstruování. Ne- začali jsme hned z počátku s obstrukcí techni- ekou, nýbrž podávali jsme nutné návrhy, aby- chom oddalovali jednání všelikých vládních před loh. Žádali jsme, aby byly všecbny vládní před- lohy dány k prvnímu čtení do plena, což se z pravidla neděje a aby také rakousko-uherské vyrovnání bylo položeno k prvnímu člení n jednací pořad. Při těchto prvních čteních jsme kladli vesměs požadavky, ve příčině jichž náš lid nám uložil, abychom je na radě říšské hájili, Drželi jsme se v mezích parlamentníh jednání, takže vláda nemohla parlament poslati domů a vládnouti § 14., poněvadž vše, co se dálo, dělo se v mezích jednacího řádu a byl to týž. postup, jaký zaujali Němci za hr. Thuna. Přišli, jsme však k jednomu předmětu, který jsme z obstrukce vyloučili, to jest povolení kon- tingentu branců. V době, kdy byla obatrukce německá, nikdy nezamezila odvod branců. Loni. kdy jsme my dělali obstrukci, uvažovali jsme a přišli jsme k tomu názoru, že není možno ob strukcí zameziti tento jediný paragraf.
doktor Körber Němec Thun
17 article
Propustili jsme nováčky loni z obstrukce učinili jsme tak také letos, poněvadž bychom obstruováním rekrutů nebyli pranie dokázali. Nebyli bychom svrhli ministerstvo, nebyli by chom zamezili odvod a pro sebe nebyli bychom za to pranic vyzískali. Populárnějším by arciť bylo obstruovati. ale jsem přesvědčen, že později by se řeklo. že jsme měli věděti co máme dělati a že jsmo neměli to a to na český národ připustiti. Vláda vidouc, že nejdeme cestou, kterou naši odpůrci přáli, přistoupila k nám, aby uči- nila jakýsi pakt s námi. Nejednalo se o žádný pakt, v němž bychom byl my nějakým způsobem svůj po- litický program odstranili anebo od svých národních a politický ch požadavků upustili, nýbrž jen o to abychom vládě umožnidli proj ed- náni tří požadavků, které telha dy byly na jednacímpořadu S vládou ujednány věci, které jsme, spe- ciálně Moravané, uznávali v otázkách školských a hospa dářských za důležité., Dohojinutí ome zovalo se na dobu předvelikonoční, toliždo 18, dubna. Ujednání znělo, že my z obstrukce vyjmeme rekraty, totiž že je nezamezíme. Hla- sovali jsme ovšem proti jich. povolení. Dále jsme slibili, že připustíme k pro jednání v prvním a v druhém čtení před Veli- konocemi přadlohu o dani liho v é. Předloha ta má království českému vynésti ročně as tři milliony korun. Na jedné straně byla tu siee námitka antonomistická, že by se měla sdělat ve sněmu zemském, ale na druhé straně zase naše finance zemské křičí o. pomoc a za tře naši učilelé žádají, abychom jim upravili služné My jsme se usnesli, že dáme svým autonomi- stickým pochybnostem výraz, ale že vezmeme od státu, co nám dává, poněvadž máme za to. že je stát povinen více království českému nežl 3 milliony.
Moravan Hla
18 article
Třetí předlohou byly i nvestice. V těch jsou jednak refundace 80 millionů, kterési ehce vláda nahraditi do svých pokladen a pak výlohy na různé dráhy, z nichž 92 millionů připadá na dráhy v království českém. Tyto investice byly na denním pořádku již loňského roku a byly bez prvního čtení puštěny do vý- boru, kdežto letos jsme svolili jen, aby se první čtení odbylo před velikonocemi. O dalším jednání nemáme s vládou žádného ujednání, ale naproti tomu jsme učinili junctim, kterým jsme žádali, aby v trojím směru bylo království českému vyhověno, nežli by se tyto investice staly skutkem a sice za prvé vysta- vením síti kanálů v království českém a v ma krabství moravském, za druhé, aby bylo vy hověno království českému regulací řek a za třeti, aby byly spojeny s investicemi těmi malé meliorace, které v počtu 168 v království če ském byly vypracovány, ale nejsou pro nedo- statek peněz vypraveny a aby vláda dala na né tangentu na stát připadající, což čin 13 millionů. To jest celé jednání, co jsme my vladě povolili, respective co jsme v parlamentě pro pustili bez obstrukce. Přijdu teď k věci, o které musím setrvat na mínění mnou již proneseném: k tomu, že jsme s vládou učinili ujednání hospodářská kulturní, na základě kterých ona různým po- třebám našim, dávno želaným a nutným, vyho- věti slíbila, resp. se zavázala. Slovo » slibování« má sice v Čechách ode dávna špatný zvuk, ale při jednání politickém není žádné cesty jiné než podobného dohodnutí, poněvadž při něm není žádných hypotek a směnek, na které by se daly politické závazky hypotekárně zjistiti a kdybý to bylo možno, nebylo by žádného soudu,u
Čechy
19 article
kterého by se dalo žalovat. Já — a na to as čekáte — nemohu pověděti těch jednotlivých věcí. (Veselost v pozadí sálu.) Vidím, žes smějete, ale nemějte mně za zlé. Já čestné slovo v politice mám za takové slovo, že s mně zdá, kdybych ho porušil, že bych přestal býti počestným člověkem. (Výborně! Potlesk.) Já jsem slovo dal a řekne-li mně někdo: »T můžeš mluviti, poněvadž i ten druhý slovo po- rušil,« pak ten druhý není na místě mém, který na toto stanovisko nepřistoupím. Za nedlouho možná přijde doba, kdy budete viděti, zdase nám ujednání naše plní čili nic. My své zbraně z rukou nepustili, třímáme je stále a učinili jsme jen dočasný taktický tah, kterým jsme myslili národu svému na tu chvíli prospěti lépe, než programovou obstrukcí. Projednali a vládě jsme také ještě jine věci povolili. Ale co jsme jí povolili? Podali jsme předně nutný návrh na zru- šení erárních mýt, který přáli jsme si míti zá konem, a přiměli jsme celou sněmovnu, aby pro něj hlasovala. Jsem přesvědčen, kdyby tisíckrát finanční ministr řekl, že to k sanke nepředloží, že dekážeme, že erární mýta budou zrušena, poněvadž není možno, by se věc tato vysloví-li se pro ni dvakrát celý parlament, ne povolila. Druhým činem naším bylo, že jsme nalé hali na snížení 1!3 proc. zdanění komunálníeh úpisů hypoteční a zemské banky na půl pro- centa, poněvadž nemohli jsme prosaditi úplného jeho zrušení. Stalo se tak zajisté v zájmu hypoteční i zemské banky, resp. obcí, které činí komunální zápůjčky Tretí věcí bylo, že jsme změnili — ne ovšem úplně — ve výborech poplatkový zákon.
20 article
Je známo, že poplatkový zákon venkovským obcím poplatky z převodu nemovitostí snížil, kdežto městům je zvýšil. My v zájmu těchto zasadili se o jich snížení. V oboru sirotčích pokladen vyjednali jsme — ovšem po námitce, kterou provedl kol. Pan- tůček — projednání této věci — poněvadžs řídíme zásadou, trhnouti, co se trhnouti dá,- která vynese zemi 350.000 zl. Nevíme ovšem kdy věc přijde do sněmovny, ale jsěm přesvěd čen, že to přijde- Toť vše. Namítnete snad: »Ale to, e v politickém ohledu dostanete, jste nepravili.« Pravil jsem: po velkonocích máme volné ruce. Budele se pláti: »Budete dělat obstrukci či nic?« Dovolte, abych odpověděl týmiž slovy, jako ve svém článku: Budeme dělati, co je n prospěch českého nárola a ne našich odpůreo a co nám poměry ukážou nufným. Dokud nevidíme celý obraz, jaký se nám objeví za nedlouhou dobu, nemůžeme říci, že budeme si počínati tak či onak, poněvadž dl mého náhledu se politika nedělá dle theoremat. nýbrž dle poměrů daných. Namítne se dále pochybnost, zda nám dan slovo bude dodrženo a zda se naše plány ne- ztroskotají. Nedivím se, nevěří-li se v dnešní době slibům vídeňským, Vyčkejte však chvílku a pak suďte a nazvele nás třeba lehkověrnými slahochy. Ale buďte přesvědčeni, že při jednán svém řídili jsme se veškerou opatrností a neza- pomínejte, že naše ujednání, které plati pouze do velkonoc, je takového druhu, že nám nijak a nikdy nebrání, abychom učinili, co uznáme za dobré, že tento tah politický nám není na závadu, bychom svůj postup příští zařídili dl toho, jak žádá toho prospěch našeho národa. Byl jsem týrán za svůj výrok, že poslan do říšské rady vyslaní mají pracovati ve pro- spěch národa a ne pro svoji popularitu. Bylo řečeno, že tím se dotýkám poslaneů druhých.
Nevím
21 article
To mne ni ve snu nenapadlo. Ale to se mus říci: že kdybychom my sobě chtěli získat po- tlesk velkých mass, že by to zajisté byla cesta trvalé obstrukce, již bychom nastoupili. Ale zdali bychom tím národu prospěli, jest otázka jiná, poněvadž jsem pevně přesvědčen, že trvalá obstrukce programová žádněmu národu na světě k duhu nejde, neboť každý národ má své po- třeby hospodářské, kulturní a finanění, které s musí opatřovat a není možno, bychom na vždy zastavili všecku práci a ve všech oborech. Namítlo se nám též, že jsme opustili své státoprávní stanovisko. Je to námitka, která vždy se nám házi, kdykoliv se něco stane. Ale prosím, když páni, kteří přišli na základě jiných programů do říšské rady, stojí na tako- vém stanovisku, proč do říšské rady chodili Mám za to, že my samostatnost svoji sobě vybojujeme v abnormálních dobách, jako se stalo r. 1867 u Maďarů a že musíme v nor- málních dobách pracovati plnou silou k tomu, bychom ve všech oborech hospodářských, kulturních a finaněních sílili, tak aby, až přijde doba, nalezla nás silný a vyvinutý národ. Stran naše stojí a vždy státi bude na státoprávním stanovisku, ale nehlásá, že nebude starati seo poměry rolnické a živnostenské teprve tehda, až státní právo se uskuteční. Řekne se též, že jsme dříve naléhali n uspořádání jazykových věcí a jdeme nyní cestou jinou. Nezapíráme toho, ale račtež uvážiti jinou věc. Když jsme svého času jazyková nařízení vymohli, bylo na nás voláno, to že není nie. že to je pouhým paskvilem na rovnoprávnost My tehda mlčeli, neboť věděli jsme, eo to bylo. Zajímavo je však, že, když nám jazyková nařízen byla odňata, ozval se pokřik: »Oni námt vzali, musíme to dostati zpět!« K takovým ne- důslednostem dochází, mluví-li se jednou tak jednou onak.
Maďar
22 article
Nám při postupu našem musí na mysl tanouti eil a dle deby trvající musíme voli ceslu. Nemusí to vždycky býti cesta tatáž, cest ušlapaná. V polilice mohou cesty býti různě jen když vedou k témuž cili. My neupustili o žádné myšlenky: ani politické, ani národní, an státoprávní, ale jednáme tak, že dle doby při způsobujeme své cesty, jdouce určitě vytčenému cili vstřic. Nikdo neupře, že bylo by chybou, utlouci se na cestě jedné, lze-li druhou cestou dostati se k témuž cíli, po němž toužíme, Jde snad dnes o to, rozhodnouti, bylo-l dobře, že jsme programovou obstrukci neposta vili jaksi za základ své politiky a že jsme řekli: »Obstrukce může býti prostředkem do- brým v jisté době, jindy však může škoditi.« Jsem pevného náhledu, že jsme jednali správně O tom všem musí rozhodnouti národ, až bude o výsledeích naší politiky věděti. My se jeho soudu nebojíme a kdyby národ rozsoudil prot nám, padne několik lidí a přijdou lidé jiní, kteří politiku dále povedou. O ty však se ne jedná. Dnes jedná se o zájmy našeho národa tu nutno do pozadi postavití jak osobu, tak popularitu toho kterého jednotlivce. (Výborně Potlesk.) Pravilo se dále: »Kdybyste byli rozbi parlament, byl by přišel federalismus a mohl jste se absolutismem dostati k federativnímu útvaru říše.« Kdybych tohle věděl, byl bych první, který by rozbil tento parlament, ač ovšem síly k tomu nemám a celou českou delegae bych k tomu poštval. Bylo by snad lépe bý- valo, kdyby byli obstrukcí svojí parlament roz- bili Němci a snad bylo by došlo k jinému útvaru. Dnes však by čin tento, kdybychom my jej provedli, při známém vlivu a nalehání Ně- mecka na kruhy rozhodnjící nedopadl ve pro- spěch náš.
Němec
23 article
Jsem z hloubí srdce o tom přesvědčen, a obával bych se ten svůj národ vydávati de setiletému utrpení v šane, které je dle měh náhledu zbytečné. (Hlučná pochvala.) Pravíte: »Měli jste parlament učiniti ne dělným a viděli byste, co by se bylo stalo. Na to odpovídám: »Nikoli, my dokážeme ne- dělnost parlamentu. Nahoře dobře vědí, že jsme proti centralisaci a že nám jde o tento důka za každou cenu. Tento důkaz neprovedeme my, nýbrž jiné strany, naši odpůrcové sami. Ne cháme-li je jen chvíli tancovati volně a pustíme je k projednání rakousko-uherského vyrovnání, budeme viděti, bude-li parlament dělným. Jeden německý státník, který dnes bohužel již není v parlamentu a který byl jinak naším přítelen, řekl na rozhodujicích mistech, kamž byl po pádu Clarově povolán: »Ano, je to štěsti, z Čechové dělali obstrukci, poněvadž kdyby byl pustili ony dvě předlohy do sněmovny, doká- zalo by se, že nemaji ve sněmovně žádna většiny.« Nemohl jsem — bohužel — říci vám, c jsem si přál, poněvadž jsem vázán svojí ctí, toho neprozraditi. Leč až některé věci přijdou, posuďte celou situaci i postavení našeho národa a všecko, co v Rakousku je proti nám a co je pro nás. Posuďle pak, zda jsme jednali správně zda chybně. Všichni lidé podrobeni jsou om lům: jsem však pevně přesvědčen, že jsmes tehda onomu hlavnímu omylu vyhnuli a a cestou, která dle mého náhledu v této době byla správnější.
Clarův Čecho Rakousko
24 article
Buďte ujištěni, že nás k tomu vedla jen jediná snaha, která je pružinou našeho jednání: že jsme doufali, že touto cestou nejlépe prospě- jeme svému národu. Tím končím. (Hlučná, dlou- hotrvající pochvala a pollesk.) Posl. dr. Fořt: Zvláště z tě příčiny jsen se ke slovu přihlásil, abych reagoval na po- známku předešlého pana řečníka, která vyvreho- lila v tem, že všichni ti, kdož s postupem, jak jej naznačil p. dr. Pacák, nesouhlasi, mají snad snahu po popularitě. (Posl. dr. Pacák:. Tak já to neřekl !) Nesouhlasím s tímto názorema ujišťuji vás, že toho nečiním ze snahy po po- pularitě, nýbrž z pohnutek čistě věcných, které dovolím si několika slovy naznačiti Okamžik nynější je skutečně velmi vážný a v té věci měl p. dr. Pacák úplné pravdu. Na- lezáme se se svoji politikou u jakéhosi mezníku, který značí pro mladočeskou stranu politiku nové doby. A tu je třeba opět souhlasiti s p drem. Pacákem, že je nutno a povinností všech, bychom mohli své názory upřímně si projeviti, abychom ctili zároveň odchylná mínění, nepod- kládati sobě úmyslů nepravých a bojovati věcně a ne osobně Usnesení sboru poslaneckého, jak je vy- ličil posl. dr. Pacák, je vám známo. MIy s velkou většinou usnesli na tom, že do Velkonce má být propuštěna předloha o lihové dani a ko- nečně do výboru předloha investiční. Usnesen toto se nestalo jednohlasně. Několik poslancn hlasovalo proti tomu, také někteří členové par lamentní komise a já se nalezal mezí nimi.
Posl doktor Fořt Pacák Mio
25 article
Uvedla-li dnes věíšina důvody, za kterých za- ujala stanovisko, jež uznála za správné, jee také právem, ba povinností minority, by veřej- nosti vyložila důvody, které ji pro její hlasován byly voditkem. Sbor důvěrnický ze 16. prosince neda nám — jak laké p. dr. Pacák uvedl — vlast žádné určité maršruty obstrukční, nýbrž nán bylo výslovně dáno svolení k provozování pol- tiky volné ruky. To je formálně pravda. Ale včc má přece jenom háček. Jsem přesvědčen, že se toto usnesení dělo jednak pod dojmem ruchu táborového, jednak pod dojmem voleb- ních řečí, jednak z předpokladu, že k podslatně změně taktiky dřívější hned tak nedojde. Kdybj byla otázka, sboru důvěrníků položená, zněla tom smyslu, má-li se od obstrukce upustiti, bylo by usnesení sboru důvěrnického zněl jinak. Po stránce věcné dovolil bych si p. dru.
doktor Pacák
26 article
Pacákovi namitnouti, že jak věci znám a na celý průběh jejich nazírám, jest přeludem do mněnka, jakoby odstavení obstrukčního postupu bylo jen pro dobu předvelikonoční a jako bychom pro dobu povelikonoční měli zase volnou ruku. Z důvodů následujících: První důvod leží již v logice událostI. Každá příčina je v souvislosti s účinkem. My vstoupili v jakýsi pakt a plněn jeho se strany druhé spadá do doby zaveliko- noční. Z toho plyne, že mezi námi a vládouje jakýsi reciproční poměr. My pro ten případ,ž vláda bude plniti to, k čemu se zavázala o tom nepochybuji, poněvadž věci ty nenarážej na veliké překážky — jsme vázáni jak vůči ni, tak vůči parlamentu. Velká většina všech těch či oněch koncesi závisí tedy od projedná v parlamentu a ovšem též od dobré vůle vlády. Z toho plyne, že po dobu tohoto plnění, kter- se může táhnouti po dlouhou dobu, jsme úplne vázáni a že nemůže se ani proti vládě, ani proli parlamentu tak prudkým způsobem vystupoval jako dosud. O politice volné ruky tedy do splněn vládních závazků nemůže býti řeči. Jsem přesvědčen, že to, co se stalo, nen ničím jiným než přirozeným následkem zvláštníhe, řekl bych po dlouhá léta v naší straně trvaj- cího procesu, který záleží v tom, že se po- zvolna vyhraňují dva dosti od sebe se různicí proudy názorové a politické. A, pánové, rozpor mezi těmito proudy se týká základní naší otázky politické, která dle mého soudu zní takto: »Je vůbec za daných v Rakousku poměrů možno, abychom s jakousi pravděpodobností ve zdan provozovali přímou politiku, směřující k dosa- žení naší politické svéprávnosti změnou ústavg,
Pacák Rakousko