Císlo 51— 52.

NOVÝ JIHOČESKÝ DĚLNÍK“

Strana 19.

Stydno psáti. Spíláno jim zrádců a různých nejhorších jmen, podezříváni z úplatkářství, ano i osobně ohrožováni a slibováno jim, že bu- dou existenčně zničeni. To ovšem se různým těm štváčům nepodařilo a občané ti dnes, dík své energii, jsou dosti dobře situováni. To pá- nům se nelíbí a ještě loni jakýsi uličník vy- věsil jich karikatury na náměstí za to, že sym- patisují se stranou socálně demokratickou. Su- rovým pronásledováním těch tří volitelů docí- lili pánové pravého opaku, neboť část rozum- nějších lidí upozorněna tím na politické udá- losti a připravována tak cesta sociální demo- kracii. již v roce 1890 oslaven 1. máj důvěr- nou schůzí, což ovšem se neobešlo zase bez pronásledování, neboť byl odveden pořadatel strážníkem na obecní úřad, ale po kategori- ckém ohražení propuštěn. Z dalších nesčetných příkoří zaznamenáváme voličskou schůzi, pořá- danou kandidátem soudr. Vaňkem, na které se vyznamenali nár. dělníci, kteří schůzi tu asi. na komando vyšší rozbili a ohrožovali naše soudruhy otevřenými noži, a ještě na ulici do- provázeli soudr. Vaňka kameny. V odpověď na řádění to ustavena filiálka „jednoty pracující- ho lidu“,která však as po 11/2 roce následkem odcestování několika vedoucích soudruhů za- nikla. Někteří soudruzi přistoupli k právě se zakládající skupině staveb. dělnictva. Však i tato po několikaletém trvání se rozešla. Pří- činy toho bylý různé, hlavně však zbědované poměry našeho města, a tím měnění dělnictva a pak že starší soudruzi chovali se ku hnutí pasivně, nesúčastňujíce se politického života.

Mýlil se ale ten, kdo myslel, že soc. dem. jest u nás pochována. Stoupenci strany zůstali věr- nými i dále a pracovali v drobném. Důkazem toho byly první volby za všeobec. práva hla- sovacího, kdy obstáli jsme čestně, získajíce té- měř 100, při užších volbách 108 hlasů. A též i dále pracováno v dřívějším směru a získavše několik starších čilých druhů, súčastnili jsme se Noleb do říšské rady doni konaných. Když i za známého teroru a pronásledování se stra- ny našich nepřátel jsme obstáli, viděli jsme se dosti silnými ku založení organisace, což brzy po volbách provedeno. Za krátký čas trvání naší organisace počtem 70 členů dokázala pro- tivníkům, že s námi musí počítat, a že jsou ty doby pryč, když násilím a různým pronásle- dováním nás umlčovali. Jsme a budeme štikou mezi kapry a budeme i na dále pracovat ve prospěch dělného lidu. Dáváme na uváženou všem, kteří se nám ještě vyhýbají, tolik: Po- hleďte, na jedné straně známí bohatí zisku- chtivci, kteří mají zájem jen o své kapsy a chudšími pohrdají, znají je jen když je potřebují co hlasovací materiál a pak jejich nohsledy; n druhé straně lidé Vám rovní, poctiví, na práci rukou svých odkázaní, kteří neohroženě hájí Vaše práva. Pak zajisté po zralém uvážení vstoupíte v řady naše a pomůžete pracovati pro lepší znvot náš a našich dětí.

PŘÍSEČNO. Veřejná schůze jež konala se u nás dne 15. t. m. byla velmi četně navští- vená. K programu promluvil soudr. Křečan Buějovic, jenž ve svém referátě nastínil poli- tické záležitosti a zároveň význam organisace. Ku slovu přihlásil se i soudr. Klimeš ze Zl. Koruny a apeloval na přítomné, by vstupovali do organisace a ruku v ruce pomáhali odstra- ňovat všechno to příkoří, jež na lidu se páše, načež předseda soudr. Perník případným do- slovem schůzi ukončil. Nemile dotklo se všech přítomných, zejména těch, kteří za chlebem do ciziny se odebírati musí, když viděli, že v tak pohnuté době, dělníci, kteří společně s nimi jdou do ciziny, po celou dobu co schůze se konala, hráli v karty a hráli až pozdě do noci. Jiné zábavy nemáte, než že se o těžce vy- dřené peníze takovým způsobem připravujete? Nepomůže-li toto napomenutí, uveřejníme je pří- ště plnými jmény

CHLUM U TŘEBONĚ. Bylo to před de- seti lety, kdy společně se soudruhy Karešem, Janečkem a Zahradníkem jsme se radili, jak za- ložiti na Chlumecku i v okolí organisaci soc demokratickou. Ovšem še v této práci byli nám nápomocni soudruzi třeboňští, a hlavně soudr. Jos. Vosek, na kterého ještě dnes rádi vzpo- meneme. Byla to radost v takové org anisaci pracovat, kde sešli se zámečníci, skláři, zed- níci, tesaři a všichni za cílem stejné myšlenky a jednoho přesvědčení. Tenkráte čítala orga- nisace v Chlumě 114 členů. Mimo to zaklá- dány organisace v obcích okolních, jako v lu- tové, zíči a Mirochově, kde o soudruzích v po- předí stojících jsme si mysleli: „Vás již ne- převrátí ani čert,“ ale klamali jsme se. Bud je z něho dnes klerikál, aneb si veřejného ži- vota vůbec nevšímá. Takoví to byli socialisté. Musím také přiznati, že organisace v Chlumě utrpěla nejvíce tím, že průmyslové závody se od nás odstěhovaly, a s nimi i dělnictvo, ati kteří zde jsou, musí být členy organisace tam kde pracují. Dnes vypadá vše jinak, a také jsou jiné poměry. V první řadě jest to dra- hota všech životních potřeb, dle níž jsou ale malé platy, za druhé velká část lidí, kteří ni- kdy nic nečetli a nečtou, pak také jest tako- vé těžko do organisace získat. Doufám však, že přijde ještě doba, kdy socialism vyšine seu nás na vyšší stupeň, opět vyšší. Jenom více dobré vale, a půjdem v před.

Václav Maxa. Z HHMRU U CHLUMUI. Jak dnes sta- rají se obce o své chudé příslušníky, jest zná- mo. V naší obci jest také několik takových nešťastníků, kteří ač měli by býti aspoň čá- stečně podporováni obcí, jsou odkázáni sami na sebe, doma i v okolí. Když nechce takový ubožák zemříti dobrovolně hladem, musí jiti žebrat, ovšem, že mnohé takové sousto jest více než hořké. Když pak konečně smrt vysvo- bodí takového ubožáka z tohoto pozemského ráje, a druhý si vezme jeho inventář, přijde po čase dotazování od obecní správy, co zbylo po onom atd., my to potřebujem pro tam toho. To vypadá, jako by žebrákovi chtěli vzíti ještě mošnu. Což jest naše obec tak finančně tě- mito chudáky zatížena, že muselo by se brát jednomu a dáti druhému? Myslíme, že tako- véto šetření naší obec již také nevytrhne. Dou- fáme, že naše obecní správa aspoň částečně zlepší příštím tý zdejší chudinské poměry, by nebyli jsme nuceni na tyto poukazovat. NĚMHNICE. V neděli 15. prosince konal se u nás veřejná schůze s programem: „Po- litická situace v Rakousku a zahraniční.“ Soudr. Fencl z Budějovic vylíčil stručně vývoj událostí na Balkáně a kritisuje jednání evropských di- plomatů, kteří přehlížejí snahy a potřeby bal- kánských národů. Dále zabýval se politickými událostmi u nás, podrobil kritice neslýchaný provokační diktát vlády s mobilisačními před- lohami a objasnil stanovisko, jaké v této zále- žitosti jzaujali poslanci soc. demokratičtí. Re- ferát soudr. Fencla byl s velkou pozorností vy- slechnut a odměněn potleskem. Jeho výzva, b se hledělo dělnictvo připojit k řadám sociáln demokracie, nebyla oslyšena a přihlásilo se ně- kolik členů nových. Jen tak dál.

BÍDH-BOREK. V neděli 15. prosince ko- nala se u nás důvěrná schůze s programem: „Politická situace v Rakousku a zahraničnía zájmy dělnických žen.“ Soudr. Fencl z Budějovic podal nám jasný a srozumitelný obraz nyněj- ší vnitřní a zahraniční politiky a zabýval se poměry dělnictva, zejména žen. Schůze byla četně navštívena, zejména ženy byly četně za- stoupeny a referát soudr. Fencla byl s napětím sledován a odměněn pochvalou. Několik nových členů se přihlásilo do politické organisace. Na započaté cestě neochabovat! JINDŘ. HRADEC. Zavedení osobni do- pravy u nákladního vlaku na trati Jindř. Hra- dec—Jarošov. Od 15. prosince t. r. jest za- vedena u nákladního vlaku čís. 2073 mezi Jindř. Hradcem a Jarošovem doprava osob. Vlak ten- to vyjíždí z Jindř. Hradce ve 4 hod. 57 min. odpol. h přijíždí do Jarošova v 5 hod. 21 m odp. a na zastávce Rodínov nezastavuje. Za- vedení tohoto vlaku jest výhodné zvláště pro dítky okolní, zdejší školy navštěvující. Ze soudní síně. U zdejšího okresního soudu odsouzeni byli Repa ml. a Schneider k peněžité pokutě 20 K pro přestupek urážky na cti, je- hož se dopustili tím, že se smáli, když zdejší major Schwarzer vytýkal na ulici jednomu vo- jáku, že nesalutoval. Oba byli obžalováni pro přestupek urážky veřejné osoby a vměšování s do úředního výkonu. Pro tyto přestupky byli však z obžaloby sproštěni. Proti rozsudku po- dali obžalování i státní zástupce odvolání. Sylvestrovská zábava pořádá se dne 31. prosince t. r. večer v hostinci p. Bláhy, Jaro- šovská ul. Automobilová doprava mezi městy Jindř.

Hradec—Třeboň bude snad přece ještě během tohoto století provedena. Jak se dovídáme, majitel koncesse p. Kohoušek z Jindř. Hradce vyjednává právě s poštovním erárem o dopra- vu pošty a zamýšlí prý dopravu automobilovou již v červenci příštího roku uskutečniti. Sviti dosud petrolejem na zdejším nádraží i poště, ač jest zde zřízena velikým nákladem městská elektrárna. Bídné osvětlení toto jest na závadu nejen zaměstnanému personálu, ný- brž i obecenstvu. Ještě dobře, že aspoň pokro- čily přece až k petroleji a že dosud nesvítí starodávnými loučemi nebo lojovými svíčkami. Divného by to u nás nic nebylo. Plenární schůze místní politické organisac koná se v neděli 5. ledna 1913 v 10 hod. dop. v hostinci p. Bláhy v Jarošovské ul. Předná- šeti bude soudr. Sochovský. Soudruzi, agitujte pro velkou účast na této schůzi. Skupina pomocného dělnictva českoslovan- ského pořádá členskou schůzi 26. t. m. v 10. hod. dop. v hostinci p. Bláhy. Referent z Prahy. Vzhledem k důležitosti denního pořádku je ve- lice nutno, abychom všichni byli na místě. TŘEBON. Divné jubileum a ještě divnějším způsobem je oslavována šedesátka nynějšího mě- sta starosty v radničním časopise „Obzoru“. Autor o né lokálky — to vidno z celé stylisace v potu tváři snášel všecky ty „zásluhy“ páně starostovy, a kdo by se pak divil, že některé jmenoval i dvakrát. Jaké jsou ty „zá- sluhy“, však, bychom darmo v místě hledali. Prý „nezištně“ — té již bylo v tomto časopise věnováno černě! — pracoval, „neochvějně“ za- stával obec. To konec konců by bylo správné jako od strarosty obce, kdyby — kdyby to by- lo totiž pravda. S tou „nezištností“ obzvlášt!

Není to dávno — teprve v předposledním čísle jsme napsali — že chtěl-li by správně vysvětlit aféru s rybou, nezbylo by mu nic jiného, než podat resignaci. Pan purkmistr však mlčía nechává se chytře ofukovat kadidlem slovutného časopisu prvního radního, a tak pěkně rozná- šet slávu po okolí. „Ano, lepšího starostu jsme neměli a míti nebudeme“ — hude „spolupra- covník“ Obzůrku. Není to tak trochu otrocká podlízavost, přeceňování osoby, venkoncem nie zvláštního neznamenající, a podceňování všech ostatních občanů? To jest pravda: perfektně ně- mecky umí málo který, snad žádný; vždyť ale v Třeboni není rodin — mimo páně starostovu — do posledního záhybu duše německy cítíc i jednající, žádný občan nemá bratry generály, by tím otevřel si dvéře do vyšších společností, ale kde je ta česká demokratičnost, když to to pokládá se za unikum, když před osobou tako- vých vlastností plazí se po břiše? — A ještě hnusněji působí, pakli oslavenci přičítá se z zásluhu, že „On“ vzal si za úkol, by zříze- ním různých závodů město oživlo, a mlu- ví se dokonce o nějakých ústavech kulturních. Co řádka, to lež; nechť přijde se někdo podí- vat do Třeboně: klid, mrtvý klid zavládá, nikd ani potuchy po nějakém ruchu. Občanstvo platy přetížené vzdychá pod výší obecních přirážek. které přestoupí stovku, na druhé straně vyha- zují se na zbytečné representační jízdy sta, to má být nezištnost? Mluví se o ústavech hu- manních — kde jsou — kde je vše ostatní? Snad v budoucnu „něco“ bude, ale předem při- čítat za zásluhy někomu — ne — to je hrobá sprostota! šosácké poměry v malých venkovských mě- stech zhoubně působí na jednotlivce, kteříve