Periodikum ALTO Viewer

1

18. září 1903.

2

Číslo 255

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 2.

5 article

— Výstavní vlak z Pardubic do Kolfna. Za pří- činou prodloužení východočeské výstavy v Pardubi- cích včetně do 28. t. m. vypraví přiv. spol. rak. ub. státní dráhy dne 20. t. m. opětně zvláštní vlakz Pardubie do Kolína, jak v neděle a svátky v době o 26. července do 13. září jezdil, ale s tím pozměně- ním, že vlak nevyjede ze zaslávky Pardubice, nýbrž přímo ze stanice pardubické. Odjezd z Pardubie (ná- draž!) v 10 h. 25 min. večer, příjezd do Kolína ve 12 h. 2 min. v neci. — Výstava skupiny worpswedských umělců v pa- villoně pod zahradon Kinského otevřena jesl denně od 9—6 hodin za vstupné 1 K. Studentské a dělnické lístky na průkaz legitimace 60 hal. Hromadné návštěvy žactva středních a měšťanských škol, v průvodu pro- lessora požívají zvláštních výhod. Prodán byl dále Vogelerův lept „Čarodějnice — Výsledek sbírek darů v okresu kolínském v prospěch krupobitím poškozených. Do 9. září 1903 měly sbírky v politickém okresu kolínském tento vý- sledek. Obce soudního okresu kolínského K 797 90. obce soudního okresu kouřimského K 1206.36, úhrnem K 2001.26. Další milodary přijímá politický úřad

Kinský Vogelerův Pardubice Kolfn Pardubi Kolín Pardubie

6 article Kolfně.

Kolfně. — K agitaci protiočkovací. V některých okresích království českého vzmáhá se měrou povážlivou agi- tace odpůrců očkování; se zřetelem k tomu obnovuje c. k. zemská školní rada veškerá vynesení, která se týkají správ škol, aby očkování bylo co možno nejvíce podporováno, zvláště nyní, kdy se očkuje vý- hradně látkou animální, získanou za nejpřísnější opa- trnosti ve státním ústavě aseplickou methodou, jež vylučuje možnost jakékoliv nákazy. Několik abitu- rientů jednoho c. k. ústavu ke vzdělání učitelů ode- přelo podrobiti se revaccinaci. Poněvadž se dá mysliti, že by kandidáti ti jako učitelé kladli nejméně passivní odpor proti očkování, upozorňují školní úřady, že očko- vání jest doporučeným ochranným prostředkem prol neštovicím — Z kruhů vojenských. Včera vrátila se celá po- sádka pražská z manevrů do svých kasáren. — Osmimillionová deíraudace ve svato-václavsk záložně Jedině čtenové výboru svato-václavské zá ložny znají podrobnosti o tom, co se stalo v po sledních dnech pravidelné činnosti této záložny. Po- něvadž se blíží výročí zavření nejen bývalých pře- dáků záložny, ale i zavření kanceláře záložny, jest zajisté zajímavo vzpomenouti tehdejších událoslí. Když se monsignore Drozd nuceně rozloučil se svým trůnem ve výborovně záložny, projednal výbor další záležilosti (25. září 1902) a učinil opatření pro příšti den, aby teliž jednotliví členové výboru v kanceláři úřadovati, dokud nebude zvolena nová správní rada.

7 article

Dne 26. záři 1902, v pátek, sešel se výbor opět a zvolil novou správní radu: farář p. dr. Vondruška, před eda a p. V. A. Křídlo, místopředseda. Zároveň bylo vzpomenuto, že v těch dnech jest lo právě 30 let, kdy záložna byla založena. Za tou příčinou vsnesl se výbor, aby v den sv. Václava, dne 28. září, sloužena byla slavnostní mše, kterou celebroval farář dr. Vondruška v kostele sv. Havla a jíž se zúčastnili kromě členů výboru také někleří úřadníci.

doktor Vondruška Křídlo svatý . Václav Havel

8 article

Zároveň pilně bylo pracováno na zjištění portefenillu směnek, aby byl opatřen reeskont. Počasí bylo velmi nepřijemné, hrom burácel a úřadníci povídali si: »Zdá se, že bude bouřka brzo tady!« Skoro každou čtvrt hodinu odhaleny totiž nové doklady pro názor, že v záložně prováděny nesprávnosti ve velkém a že škeda bude obnášet asi million korun. Ani ve snách nikomu nenapadlo, že schází vlastně — osm mil- lionů! — Výbor záložny rovněž se domníval, že ztráty záložny jsou úplně hraženy reservním fondem a vlaslními realitami a proto ohlašo al, že každý vklad tel dostane zaplacení. Následkem poplašných zpráv ve veřejnosti pronášených, očekával se znač nější nával vkladatelů, vklady své vybírajícícha proto výbor opatřil reeskoutem směnek značné hoto- vosti. Výbor byl posilován také tím, že v těchto po slednich dnech zálony, přicházeli mnozí lidé a v neskonalé dlvěře přinášeli do ní nové vklady k uschování. První ohromné zděšení nastalo ve výboru, když mu bylo oznámeno, že v portefeuillu směneč- nlin nalézá se směnek pouze za 1 mill korun, kdežto bilance ze 31. prosince 1901 vykazovala směnek za 3.313 000 korun! Výbor obeslal morsignora Drozda a žádal ho o vysvětlení. Odvětil, že ztrátu takovou nemů e nikterak vysvětlit. »To není možné! Tolik nemůže scházet!« prohlásil Drozd. Výbor žádal Drozda, aby ztrátu uhradil. Dvoučlenná depulace odebrala se za tím účelem k Drozdovi. Když mu sdělila, proč přichází, prohlásil Drozd: »Já, že jsem něco zavinil? Hned to odevzdám soudu a budu vás stíhat pro utrhání na cti!« Když deputace s takovou zprávou vrátila se do výboru, usnešl se výbor požá- dati vládn. radu p. Oliče, aby dal Drozda střežili, poněvadž je nebezpečí, že chce z Prahy ujeti.

Drozda Olič Praha

9 article

V pátek dne 10. října 1902 byl Drozd a jeho sou- druzi zatčeni — Priv. spol. rak. uh státní dráhy. Místní osebn vlaky č. 409 (odjezd z Roudnice 4 h. 40 min. ráno) a č. 410 (odj. z Ústí n. L. 11 hod. 25 min, v noci), kleré od 15. června t. r. mezi Roudnicí a Ústí n. l na zkoušku byly zavedeny, nebudou počínajíc 1. říj- nem t. r. více jezditi. — Uzavřená silnice. Obec smíchovská počne prováděním betonové stoky v nové silnici hrbitovní a sice od čp. 951 školní budovy na Březince až k novo- stavbě pana Bělouška. Za příčinou provádění télo betonové stoky jest třeba jízdu na nové silnici hřbi- tovní od školní budovy na Březince až k novoslavbě pana Bělouška pro povozy uzavříti od 18. září 1903 po čas provádění této práce. Veškeré povozy i pohřby budou se po čas provádění stoky ubírati po star silnici hřbitovní.

Běloušek Roudnice Ústí můj Březinka

10 article

— Koně splašili se při vojenském cvičení. Vzru- šujici případ stal se včera dopoledne na karlinském vojenském cvičišti. Nedaleko pivovarských kasáren cvičilo oddělení hulánů a sice za velení nadporučíka Steinera. Po 9. hod. dopolední u čtyřspřežního vojen- ského povozu dva koně se splašili. Huláni, kteří n koních seděli, nemohli je zadržeti a byli ze sedel vy- hozeni, náhodou však neutrpěli žádných značnějších zranění. Splašení koně uháněli k říšské silnici a vlekli za sebou nejen druhý pár koní, ale i povoz. Nedaleko silnice splašené spřežení narazilo na železný stojan u Křižíkovy elektrické dráhy s nápisem „Pozor na vlak!“ a přerazilo jej. Náruční kůň při tom upadl, dostal se pod kolo a pak ještě byl druhým koněm několik metrů vlečen. Tento kůň byl značně odřen. takže stal se k další jízdě nezpůsobilým. Podsední kůň rovněž potom upadl a zlomil pravou zadní nohu.

Steiner Křižíkův Kona

11 article

Zraněné koně nadporučík Sleiner na místě prodal ob- chodníku s koňským masem Růžičkovi z Karlína, který koně zabil. Čelné obecenstvo, které v tu dobu, kdy splašení koně k silnici uháněli, po chodníku se ubíralo, rozprchlo se v čas a tím bylo značné pohro- mě zabráněno — Neznámá žena, asi 32—35 let stará, byla vče- ra odpoledne nalezena v bezvědomí v příkopě u Michle. Stráž dala neznámou převézti do všeobecné ne- moenice. — V nebezpečí uhoření. Vinohradská hasičská stráž byla včera v podvečer povolána do domu čp. 1.27 v Koperníkově ullci na Král. Vinohradech, kde vypukl oheň. Stráž hasičská doslavila se do tohoto domu a shledala, že oheň vypukl v příbytku úřadníka lipské pojišťovací společnosti p. Zinmra. Paní Rozalie Zimmrová převařovala lak na podlahu na lihovém kahanci. Náhodou nádobu převrhla a lak se vzňal Plameny zachvátily p. Zimmrovou, která utrpěla znač- né popáleniny na nohou a na rukou. Záchranné zdra- vonické oddělení hasičské popálené paní posk ytlo první pomoci a spáleniny jí obvázalo.

Růžička Koperníkův Král Zimmrová Karlín Michle Stráž

12 article

— Záhadný případ z Bráníku. Včera konalo se v Bráníku komisionální ohledání okolí sludně, v níž byl pomocník V. Laner nalezen utopený. Komisi řídil vyšetřující soudce adj. p. Krouský. Pro podezření spá- chané domnělé vraždy zatčený A. K. byl opět pro- puštěn na svobodu. — K neštěstím na kolotočích. Nedostalečné za- řízení kolotočů bylo v poslední době příčinou něko- lika neštěsti: tak na př. byla před nedávnem při ven- kovské pouti hochu, který se nabídl za odměnu volne jízdy na koni, že bude poháněti na horní plošině kolotoč, zachycena při slézání po žebříku hlava otá- čejícími se příčkami a poněvadž se hoch dostal sou- časně nohou do trámoví, byla mu hlava úplně od trupu odtržena. K zabránění dalších neštěslí oznamuje se politickými úřady slarostům, aby při povolování kolo- toče v obci měli zřetel na příkazy, jež ku provozováni jízd na kolotočí jsou vydány. U kololočů, jichž pohá- nění neděje se strojním zřízením, nebo zdola, má: Plošina kolotoče až ke střednímu stožáru býti zabed- něna. Vystupování na plošinu smí se díti pouze na krajním obvodu jejím pomoci žebříku a to jen tehdy, když kolotoč stojí. K otáčení kolotoče budiž užíváno pouze osob přes 16 let starých. Pánům starostům obcí se ukládá, aby se před udělením povolení pře- svědčili, zdali zařízení kolotoče těmto požadavkům vyhovuje a zdali při provozování jeho šetří se zmí- něných bezpečnostních opatření. — Z Kej. (Koncert) Místní odbor Ústřední Ma lice školské v Kejích u Prahy pořádá v neděli dne 20 září o 8. hodině večerní v nově zřízených místnostech p. Frant. Řeháka koncertní večer za laskavého spolu- účinkování operních pěvců a virtuosů na housle, kla- vír, kontrabas a hoboc. Po vyčerpání programu ta- neční vínek. Stanice rak.-uh. společnosti státní dráhy je v místě.

V Laner Krouská A K František Řehák Bráník Keje Praha

13 article

— Loutková divadla. Stálé loutkové divadlo Ná- rodní jednoty pošumavské na Král. Vinohradech. Palackého třída v »Orfeu«. Dnes se hraje o 5. hod. »Paličova dcera«. Činohra v 5 jedn. Po představení »Variété«. — Panorama. Pestrý život mohamedánský, zří- ceniny Karthaga. Kairuan a jiná města tunisská spa- třiti možno v 50 slereoskopických pohledech ještě dnes a zejtra v panoramatu »Gea« v Praze II., Pala- ckého ulice čís. 15, ve prospěch Národní jednoty severočeské. — Divadlo Variété Ve středu vystoupil poprvé nový ensemble a docílil neobyčejného úspěchu. Atrakčním číslem programu je sedm Japonců, kteř provádějí balanční a ekvilibristické kousky ve zlato- lkaných krojích. Produkují se na trojnásobném že- bříku, na šikmo napja ém laně a jejich ikárské hry provázeny byly pochvalou. Dobře zastoupen je v no- vém programu »komcký genre«; šaškové Fonestové a výslředníci Flem a Brok, kteří podnikají s jeviště i malý výlet vzduchem nad hlavami obecenstva. Komikou oplývá produkce Conna a Conrada. Virtuosy na xylofon s průvodem orkestru jsou The Avolos. Překvapilo vystoupení akrobatických tanečníků Sous- loffových, 14letého hocha a mladšího děvčátka. Dále se produkují: ekvilibristé bratří Dekockove mladý at let Monte Saldo, uherská pěvkyně Rozsika de Uhornay a šašek Artur. V bioskopu jsou nové obrazy. — Tilul c. a k: dvorního dodavalele udělen byí pražské firně D. Emnil Schne der, závod s krajkami v Ovocné ulici. — Nová mední síň pro dámy Pan Karel Novák otevřel modní siň pro dámy v Praze, Ferdinandova tř. č. 18.

Král Palacký Japonec Flo Brok Conn Conrad Dekockov Rozsik Uhornay Artur Novák Kartágo Praha Palo Sousa Ferdinandov třída loutkový divadlo divadlo Ná Orfeo Panorama divadlo Variété Tilul c the Avolos Mont saldo

14 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Vypovězen. Z Prešpurku, 17. září. (C -B. ub. Policejní přednosta vypověděl z města i uherského území dra Abdulaha Dževdata, lékaře tureckého vy- slanectví ve Vídni. Masí ze země do 19. t. m. přes Rěku, nebo bude poslán postrkem. Právní zástupce Dževdetův odvolal se z tohoto nálezu. = Čtyři políčky na tureckém vyslanectví ve Vídni Jak již stručně sděleno, odehrála se v neděli o 11. hol dopolední na tureckém konsulátě ve Vídni zajímavá třeba že dost trapná scéna, která stala se předmětem denního rozhovoru. Turecký konsul Mahomed Ne- dim bey dostal od přiděleného mu lékaře dra. Abdulaha Dževdeta čtyři políčky, dle doslechu velice pádně. Prož použil lékař při jednání s konsu- lem tohoto neobvyklého, dorozumívacího prostředku. vysvělluje lékař sám asi takto: Před třemi roky byl přidělen tureckou vládou k vídeňskému konsulátu jako lékař. Krátce po nastoupení místa zpozoroval, že stává se předmětem intrik neznámé, třetí osoby. Přese všech- no pátrání nemohl se dopíditi nepřítele, který o něm šířil nepěkně pověsti až do samého paláce sultánova.

Dževdata Rěko Dževdet Prešpurk Vídeň Dževdetův

15 article

„Někdo sdělil o mně“ — vypravuje — „že jsem ve spolení s Mladoturky. Není na tom zbla pravdy a zpráva tato měla za účel otřástí mě postavení,“ Ko- nečně nabyl pronásledovaný lékař přesvědčení, že zprávy o něm zasilá buď konsul sám anebo osoba jiná na jeho ponuknutí. Utvrzení důmněnky o ne- přátelství konsula sesíleno, když objevila se v ture- ckém officiosním orgánu „Sabah“ zpráva, která měla za účel, vrhnouti na lékaře, jenž byl po kolik let do- pisovatelem tohoto listu, podezfení, že on jest jejím autorem. Dolýkala se věcí konsulátu fureckého ve Víd- ni, o nichž nikdo jiný neměl vědomostí, než konsul a lékař. Vida, jak podle proti němu konsul pracuje. poslal mu v pátek lékař své svědky a vyzval jej na souboj. Konsul však vyzvání odmítl a telegrafoval do Cařihradu, že lékař propůjčil se k politické agitaci jiných moeností a že žádá za okamžité jeho odvolání Lékař na to odebral se v neděli dopoledne na konsulát, kde v saloně konsulově zastihl vojenského attaché generála Chukri pašu a tajemníky Salih Hamidaa

Hamidaa ko Cařihrad

16 article

Azifa beye. Jak praví, byl tak rozčilen, že nepozoroval ani, že má obě ruce v kapsách. Obrátil se na konsul ihned otázkou, z jakých důvodů opovažuje se u sul- tána jej podezřivati z politické agilace a z celé řady jiných, nečestných věcí. Konsul na to odvětil prý mu pánovilě: „Chcete-li, abych s vámi vůbec mluvil, dejte ruce z kapsy a mluvte tönem, jakým má mluviti pod- řízený ke svému nadřízenému, rozumíte.“ Místo od- povědi vytáhl lékař ruce z kapsy, nikoli však, aby zaujal slušnou posici, nýbrž aby jimi vtiskl na tvář konsula rychle za sebou dopadající čtyři políčky. Vše stalo se tak rychle, že nebylo ani možno postřehnou ozvěnu, jinak zvučných ran. — Při rozmachu k pátěmu polčku byl lékař stržen nazpět a odveden, zatím co konsul, nevzpamatovav se ještě z leknutí, ohmatával si hlavu. Když se trochu z překvapení vzpamatoval telegrafoval sultánovi o tom, co se stalo, a aby si je pro sebe naklonil, zahrál si na velkomyslníka a žádal aby sultán dříve nevynášel soud nad lékařem, dokud i jeho nevyslechne. U ministerstva zahraničních zá- ležitostí vymohl si konsul okamžité vypovězení lékaře z Rakouska. Skutečně se tak stalo a po 24hodinném povoleném prodloužení odjezdu, odjel lékař do Pešti načež odebere se do Paříže, kde chce očekávati roz- hodnutí sultánova v nemilé afféře.

Rakousko Pešť Paříž

17 article

= Podvody u policejního úřadu v Madridě. Pro značné podvody v policejním úřadě madridském byl zbaven svého místa přednosta a na jeho úřad do- sazen jiný policejní úřadník. Také všichni policisté byli propušlěni. = Povodeň v alpských zemích. Ze Sale- purku se oznamuje: První bezpečné zprávy z Ga- stýna podávají obraz katastrofy. Lázeňské místo utrpělo nejen ohromnou škodu povodní, ale ještě větší značným sesedáním půdy, jež dosud trvá. V neděli počala se snižovati půda od hotelu »Ga- steiner Hef« až ke sv. Mikuláši se všemi hotelya obytnými domy, jež na ní stojí. Zároveň počal a se propadati tak zvaná Stará ulice s domy po obou stranách, obytný dům Höllerův, hospodářské stavení hotelu »Goldener Hirsch« a dependence Gessenhar- tova tak zvaný »Imperial«. Budovy ty byly kvapně vyklizeny. Velké škody uírpěla též elektrárna. Sesedání půdy trvalo dále a v úlerý sří- tily se Gessenhartova dependence a villa Höllerova a zmizely beze stopy ve vlnách. Mnohé jiné budovy jsou ohroženy. Spojení s Gastýnem je přerušeno, zprávy dopravují se pěšími posly. Od úterka padá tu sníh a panuje citelná zima. Vojsko může se do- stati do Gastýna toliko oklikou. — Ze Št. Hrade se oznamuje: Obec Anovice byla povodní skorem úplně zničena. Čásť mysliveckého praporu počínal si velmi neohroženě a pracovala často s nasazením vlastního života. Ve středu nalezena v ssutinách mrtvola ženy.

Mikuláš Höllerův Goldener Hirsch Imperial Gessenhartův Madrid Sala obytný dům

18 article

= Povštrnost v Ilalii. Z Milána se oznamujei Vedro a sucho, klerými po měsíce trpěla celá severní Ilalie, vystřídány byly nyní bouřemi a teplota klesla na 10° Č. V předhoří Alp padá sníh. Na mořském pobřeží stroskotaly se četné lodi. Bouře řádila tak v Benátkách a dostavila se dne 13. t. m. tak neoče- kávaně, že překvapila v lagunách malé parničky ob- starávající místní dopravu a hrozila je zničiti. Četné gondoly byly překoceny, ale osoby z nich do vo dy spadlé zachráněny byly strážníky. V jižní Italii je dosud vedro 40° C. = Konec theorie o kanálech a vodních slavbách na Marsu. Je jistě v dobrě paměti, jakou sensaci vzbu- dila před časem domněnka vlašského astronoma Scia- parella, že parallelně běžící pruhy na Marsu jsou dílem intelligentních tvorů, dle všeho mnohem pokročilejších ve vědách technických než my, a že jsou to obrovské průkopy, vodní stavby a kanalisace. Zejmena mezi laiky našla sympatická tato theorie hojně příznivců.

Vedra Milán Benátky Mars Alpa

19 article

Jinak arci mezi astronomy, kteří důkladnými výpočty dokazovali vlašskému hvězdáři, že by průkopy na Mar su musily býti nejměně 150 km širokými, aby byly viditelnými v té šířce, v jaké se nejdokonalejším da- lekohledem jeví. Nejnověji značně byla však otřesena theorie o kanálech a vodních stavbách na Marsu ob- jevy britských hvězdářů, kteří sestavením jednoho z nejdokonalejších dalekohledů světa přišli na zají- mavý fakt, že totiž na všech planetách podobné pru- hy a rýhy jako na Marsu existují. Soudí se z toho, že běží tu o optický klam, zaviněný tvořením různého vidma okolo planet. Theorie tato mnohem pravdě po- dobnější, ačkoliv také ne dosud positivní, jistě najde v kruzích učenců většího povšimnuti, než theorieo kanálech. = Veliká bouře v Novém Yorku. Z Nov. Yorku se oznamuje: Město stiženo bylo dnes prudkou bouřl. jež způsobila značné škody. Vichr měl sílu 60 angl mil za hodinu. Od mnoha let nebylo na pobřeží novo- yorském tak prudké bouře. President Roosevelt, jenž na válečné vachtě „Sylphe“ vyplul na Ellis-Island, aby prohlédl zařízení pro přistěhovalce, nalézal se v bouři po nějakou dobu v nebezpečné situaci. Ne- daleko ostrova polopil se rychlý parník, plující Hell Gatem. Orkán, provázený průtrží mračen, ochromi na chvíli úplně komunikaci v Nov. Yorku. Telegrafn a telefonní dráty byly zpřetrhány, okna rozbita, stře- chy částečně strhány a věž jednoho kostela tak poško- zena, že hrozí sesutím. Střecha mnohopatrové bu- dovy se sřítila a způsobila veliké škody. Loďstvo yachtového klubu, kotvící u Stalen-Islandu, bylo úplně zničeno. Mnohé lodi poblíž pobřeží byly vrženy na břeh. Ztráty na lidských živolech nejsou známy-

Vichr Roosevelt Ellis Mar Mars Nový York York Island Hella Gat km

20 article Z literatury.

Z literatury. České kolonie. 22— Při slavnostních příležitostech stává se častěji, že pojednou vynoří se v české společnosti zpráva o sympatiích neb o činné účasti, kterou projevuje ta či ona česká kolonie za hranicemi. Dovíme se o celých osadách českých za mořem, citujeme jména obětavých pracovníků, kteří ne- jen nezapomněli v cizině na svou vlasť, ale též účinně působí mezi svými sourodáky k udržen a pěstění českého jazyka. Ob čas i cestovatelé naši přinesou podrobnější zprávy o životě našich krajanů, kteří nalezli na cizí půdě druhou vlast, při tom však nezapomínají domova a žijí stele českým životem. Avšak pravidelných zpráv, soustavného po- učení o českých osadách v cizině, o jejich vzniku. vývoji, o jejich poměrech hmotných, jejieh životě duševním i společenském, máme uboze málo. A to, co máme, bývá nahodilé, jednostranné. často i tendenční — a styky, pravidelné duševní i obchodní styky české veřejnosti s oněmi vzdá- lenými osadami je tak málo, malounko . .. A přece, kdybychom se trochu starali o to, našlo by se tolik pásek, jež pojí zahraniční kra- jany k nám, našlo by se tolik styků, jež stále se udržují pomocí bank a jednatelů mezi pří- buznými doma i v cizině, našlo by se tolik in- teressu tam u těch, kterým nepopřáno žíti na domácí půdě, že by stálo za to, navázati takový styk poněkud živěji a postarati se též, aby du- ševní soužití kolonil se zemí mateřskou trochu bylo těsnější než dosud.

Český kolonie

21 article

Myslím, že bychom v takové přehledné prácio Češích v cizině došli k tak překvapujícím výsledkům. že by to vskutku překvapilo veřejnost. Co by tu byle českých besed a spolků po městech francouzských anglických, německých, ruských, co by tu bylo vel- kých kolonií na půdě americké, co by tu bylo men ších ale neměně věrných kroužků českých a jedno- tlivců i v postavení vynikajícím v cizíně, kteří by rádi přispěli daty a zprávami o českém životě v ci- zině i za mořem o tom, jak daří se české práci na cizí půdě, jak se sama udržuje, jak se rozvíjí česká duše neřekli byste, co časopisů českých vychází nimo země českě, co knih a listů českých putuje k takovým daleko zavátým osamělcům, k těm dávno z vlasti vystěhovalým družinám, lidí, kteří nezapo mínají na české slovo a stopují toužebně a horlivě české myšlénky a českou litersturu. Jak záslužná by to byla práce, ohlédnout se p širém světě, stát se přímo objevitelem těch dnes na veřejnosti téměř neznámých siln ch družin českých s nimiž se setkáváte téměř v každém velkém městě cizím, až stanete často překvapeni, poznat jejich život, vylíčit, čím se udržují, jak se zařídily, jak souvisí se svou vlastí a jaký samostatný, literární a umělecký život vyvíjejí. Bylo by k tomu ovšem potřebí věené sou činnosti našich zahraničních krajanů samých. Bylo by potřebí, aby sami poskytli pomoenou ruku, přihlásili se k práci, sbírali data, podá- vali nestranné informace atd. Dojde-li k tako- vému soubornému dílu o českých osadách zahraničních, jak o něm bylo už pověděno v pracovním programu Národopisné společnosti českoslovanské, nepochybuji, že naši krajané v cizině rádi chopí se součinaosti a že nejen všecek český zahraniční život, ale také litera tura v listech i samostatných knihách proje- vená, dojde uplalnění a náležité pozornosti.

Čech

22 article České opisy.

České opisy. * Věščij Oleg. Bulharsko a Makedonie. S map kou západní Makedonie. Z ruštiny přeložil Jan Wag ner. V Praze, 1903. E. Beaufort. Makedonská otázka, dnes bouřící veškeru diplo macii, vznikla vlastně již s traktátem berlínským dala podnět interessentům, Rusku, Bulharsku, Rakou- sku, Srbsku i Řecku, k pěči nejintensivnější. Kdežto Ra- kousko řídí se svými politickými zájmy, vystupuje v popředí Rusko jako ochránce slovanského a pravo- slavného živlu, Srbsko pak a Řecko domáhají se moci v Makedonii na základě temného ethnografického poměru, který dosud nedovoloval pravý národní rá země určiti. Úlohy té podjal se r. 1899 ruský publicista a slavista Věščij Oleg a procestoval nejprve Srbsko i Bulharsko, potom veškeru Makedonii i do odlehlej- ších koutů. Maje oko již vycvičené velikými cestami po východní Sibiři, kdež oddával se se zálibou studi poměru lidopisných, přinesl ruský pozorovatel na pohůří Šara i vřelé slovanské srdce, kteréž instink- tivně učilo jej poměry oceňiovati a posuzovati. Ve spise jeho, na vážném vědeckém podkladu spočíva- jícím, uloženo ovoce rozsáhlých cest, všestranného pozorování i bystrých úvah, vše pak podáno slohem vážným, významu věci přiměřeným, jehož výše do- stihnouti snažil se dle svých sil i český vzdělávatel. Věščij Oleg vidi překážku přirozeněho vývoje otázky makedánské v politice rakouské, která, řídíc se pokyny z berlínské Wilhelmstrasse, překáží Rusku vykonávati přírozenou jeho missi. Na základě svých zkušeností i studií prohlašuje autor Makedonii za zemi bulharskou a upírá k ní práva i Srbům i Ře- kům. Bulhaři jsou dle všeho národem budoucnosti.

Wag E Beaufort Věščij Oleg Srba Bulhar Bulharsko Makedonie Praha Rusko Raka Srbsko Řecko Maja Sibiř Věščij Oleg

23 article

Nezbavili se sice dosud následků pětistyleté turecké poroby, jevící se nedůvěřivostí proti všemu cizímu zdánlivou apathií k proudění časovému, jsou ale vla- stenečtí, učeliví a intelligeniní. Autor ovšem rozeznává ofliciální Bulharsko, nasáklé západoevropským ovzdu- ším knížecího konaku, a širé vrstvy národa, nezkažené v jádře svém a hledá u těchto budoucnost národa, jenž povolán k veliké úloze na balkánském poloostrově. Tyto úvahy mohou býti pokládány za výron subjeklivního nazírání, ale makedonské zkušeno- sti Věščijovy mají svůj význam. Čím byli Kanitz a Jireček Bulharsku, tím jest Věščij Makedonii. Zjisti slovanský ráz iejí a podal prvý přesný i zevrubný V. Doubek. popis země a obyvatelstva jejího. * Litomyšlsko. Vydává Musejní spolek v Lito myšli. Pořádá Ant. Tomíček. Dr. Zdeněk Ne jodlý: Dějiny města Litomyšle a okolí Díl prvý až do r. 1421. V Litomyšli. Nákladem osady města a okresu litomyšlského. 1909. Historicky klassické půdě při zemské bráně trste nické sice nenedostávalo se pilných vzdělavatelův a již Balbín jednou z cenných svých praci ji posvělil v prvé pak polovici XIX. stoleti z řad měšťanstva lito- myšlského vyvstal dilletant, řezník František Jelínek. a podal ve svých dějinách litomyšlských spis, jejž autor posuzované právě práce pokládá za nejlepší dějinný spis český, vyšlý v době mezi Novou kro- nikou Pelelovou a prvým dílem Palackého Dějin ale vědecky upraveného a veškeru nás došlou látku vyčerpávajícího spisu o dějinách litomyšlských posud jsme neměli. Musejní spolek litomyšlský za podpory místních činitelů, jichž příklad doporučujeme všem krajům a sídlům českého jazyka, počal vydávati sou- borné dílo, v němž veškera minulost i přítomnost pa- mátného trstenického Újezda má býti nejůplněji vy- ličena

Kanitz Jireček Bulharsko V Doubek Antonín Tomíček doktor Zdeněk ne Balbín Jelínek Palacký Bulharsko Makedonie Litomyšlsko Litomyšl trstenický Újezd

24 article

Dílo zahájil dr. Nejedlý Dějinami města Lito- myšle, jichž přítomný prvý díl končí vzetím biskup ského hradu a města r. 1421 Husity Litomyšl vedle Kutné Hory co do historického významu sotva ma mezi městy českými soupeře. Z počátku, sídlem jsouc slav. kláštera a později biskupství, stala se v XV. sto jedním z hlavních středisk jednoty bratrské a od X VII. stol. nabyla nedoceněného polud významu gymnasiem a později lilosofickým ústavem Piaristů, kteří i za nejtemnějších dob neustávali v péči své o pěstován jazyka českého. Vedle dějin města a někdejšího klá- štera vylíčeny v díle dějiny litomyšlského biskupství až do jeho náhlého faktického pádu r. 1421 — for- málně udržovala se fikce litomyšlského biskupstv ve Svitavách až do r. 1555. Práce záslužná buduje výsledky své na všech dosud přístupných a známých pramenech a korriguje mnohé z utkvělých ale věcně nedoložených náhledů způsobem místy až hyperkri- tickým. Některé částky mají význam trvalý pro dějiny české vůbec, jako vylíčení vnitřních poměrů litomyšl- ského biskupství, které ve mnohých příčinách uchylo- valo se od norem lehdy obvyklých, a šetření o stezce trstenické. Tu toliko pohřešujeme sledů jejích mezi Litomyšlí a Prahou, zejmena u Českého Brodu. P.

Litomyšl Kutná Hora Svitava Praha Český Brod

25 article

Z českých liotů- * »Nový Život« otiskuje Lankašův překlad řeči kterou pronesl Msg. Spalding ve Washingtoně při otevření kolleje sv. Kříže, připojené ke katolické universitě. Nazvána je »Universita, semeniště vyš- šího života«. Je zajímava důrazem, jejž klade na všeobecné filosofické vzdělání: »Universitní studeno těží ze své výchovy jen tehdy, osvojuje-li si onen filosofický duch, jehož attributy, jak dí Neumann. jsou svoboda, spravedlnost, klid, mírnost a moudrost.« K tomu připojen je známý Baconův citát o potřebě filosofie a universálního vědění. * »Lumír« zaznamenává pozoruhodné hnutí na obnovu staré celtické literatury. Hnutí to, jež po dlouhou dobu živořilo jen v theoretickém studiu ja- zyka a památek nabývá praktičtějšího rázu a sku pina umělců, i literátů stará se o vzkřísení, nejen studování starého jazyka, staré kultury a kdož ví zdali ne v budoucnosti staré jednoty Čeltů a oněch menších národních kmenů, které podlehly rase anglo- saské. Pro obrození literatury mají staré ony kul- tury, tak půvabně a mocně na obraznost působící nemalý význam. * »Rozhledy« mají dva články literární kritiky se týkající. V jednom z nich »Drobty literární ta bule«, neznámý referent ukazuje na typickém při kladě, jak vycházejí sbírky básní beze vší vnitřní struktury a bezmyšlénkovilé. V druhém E. Chalupný navazuje na předchozí článek o úpadku kritiky shledává při vědecké kritice dříve již uváděný důvod »naši malost«, pak dále vůbec osobní a obchodní zájem, a konečně důvod byť v podstatě ne nový přece nově odpozorovaný prostředí, jež vychováva mladší generaci. Vliv gymnasia a jeho jednostran- nost, jevící se v tom, že plán učební jedině při studiu češtiny nabádá k samostatné práci, je dobře vystižen.

Lankašův Kříž Baconův E Chalupná Washington Neumann

26 article

Ze slovanských Histů. Feminism v Polsce. Časopis »Blusz c z oznamuje vydání nového díla pod názvem »Sou- časná žena«. Práce různých autorů i autorek má podati systematický obraz činnosti žen v růz- ných odvětvích dnešního žití. Ohlášeny na př. statě Petr Chmielowski: »Účast žen v tvorbě literární« Dra. Melania Lipiňska: »Žena — lékař«. Walery Marrené Morzkowska: »Žena v malířství«. Mieczy- slaw Kallowicz: »Žena v hudbě«, Aniela Szye »Žena ve výchově“. Antoszka: »Žena venkovská« Dr. Tomaszewicz-Dobrska: »Zásady pěstování zdrav ženského«. J. M.: »Úkol žen ve společnosti«. Józefa Kallenbachowa: »Žena švýcarská«. Redakce ženského časopisu »Nowe Slowo« v Krakově chyslá spis s názvem »Požadavky sou časných žen«, řada prací deseti polských auturek dnešním stavu ženské otázky.

Blusz Chmielowski Lipiňska doktor Tomaszewicz Kallenbachowa Krakov Walera Marrený Morzkowsko Dobrsko Nowe Slowo být

27 article

Dále se ohlašuje kniha »Hlas žen v olázce žen ské« řada přednášek, již uspořádalo minulou zime »Stowarzyszenie pomocy naukowej dla Polek«. Z spisovatelek jsou tři doktorkami a jedna redaktorkou Přednášky zahájila redaktorka »Nowého Slowa« Marya Turzyma povšechným přehledem o ženské olázce Z ostatních přednášek byly: Politická práva žen Krásno v žilí ženy. Vzdělání ženské, Historie hnutí ženského. Paní Kuczalská Reinschmidtová na konci své přednášky »O historii hnulí ženského« pravila »K bezprostředním přičinám povšechné u nás lho- stejnosti žen k vlastním zájmům počítám: nevědo- most našich žen, co vlasině jest emancipace, postu- pování příliš podřízující se okolnostem vůbec a ne- dostatek vlastního programu přizpůsobeného potře- bám naší společnosti...« Navrhuje založiti sdružení které by vydávalo knihy o ženské otázce a vypiso váním konkursů vyvolávalo potřebná dila a brožury Paní Kuczalská ve své přednášce uvedla, jak soudil o ženách vynikající muž XVI. století. Polský spisovatel Gleber z Kobylina v r. 1533 připsal svů lékařský spis paní Jadvice Žarnowské a v dedikae pravil, že mužové chtějí, aby se ženy naučily psát a aby nečitaly knih »jedině proto, aby ženy, přiro- zeně nadané bystřejším chápáním, nepřevýšovaly —aná. pak muže svým rozumem.«

Kuczalská Gleber Nowý Slow Marya Jadvice Žarnowský

29 article

* Lidské srdce. Napsala Helena Noskov („Vilímkovy knihovny“ svaz. XII., ročně 12 K.) Na kladatel Jos. R. Vilímek v Praze. * Ve stínu palem. Napsal dr. K. May. Vycház v „Dobrodružných cestách“ v sešitech po 30 h. Právě vyšel sešit. 1. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze. * Hospodářský slovník naučný. Illustrovaná ency- klopedie veškerého hospodářství polního, zahradníno i lesního, jakož i hospodářského průmyslu. Vrchní redaktor dr. František Sitenský, zemský in- spektor hosp. vyučování v král. českém, hlavní spolu- pracovník professorský sbor král. české zemské aka- demie hospodářské v Táboře. Svazek II. (hesla Babo— Bramborové výpalky) s 5 zvláštními přílohami a hoj nými vyobrazeními v textu. Cena 3 K. Nakladatel Šimáček v Praze * Kalendáž duchovenstva českoslovanského na r. 1904. Redigoval dr. Karel Vondruška. S podrob- ným seznamem duchovenstva arcidiécesí a diéces českomoravských. Cena váz. 2 K 40 h. Nakladate Jos. R. Vilímek v Praze- * Kobrův Studentský kalendář na rok 1903—1904 Sestavíl F. Hejkovský. Ročník XIV. Cena váz. 90 h kart. 60 h. Nakladatel I. L. Kober v Praze.

Noskov Vilímkův R Vilímek doktor Sitenský Šimáček Vondruška Kobrův F Hejkovský Jos Praha Tábor Nakladate Jos Kalendáž

30 article

* První nejáplnější a nejnovější snář. Seslavi Amadeus Chimay na základě egypisko-perských a chaldejských pramenů. S illustr. Cena 2 K. Nakla- datel E. Solc v Telči. * Slovo k nastávajícímu obchodniku. NapsalA Carnegie. Cena 10 hal. Nakladatel J. Pelci v Praze Studie ze sončasné psychologie. (Baudelaire. — Renan. — Flaubert. — Taine. — Stendhal.). Napsa Pavel Bourget. Přeložil J. Mauer. („Knihovny kritické“ svaz. XX.) Cena 2 K. Nakladatel J. Pelc v Praze. *Vilimkův humoristický kalendář na vok 1904 Uspořádal Frant. S. Procházka. S hojnými illu- stracemi. Cena 1 K 20 hal. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze. Hanácké obrázky. Napsal Jan Hoch. Cen 1 K 60 h. Nakladalelství R. Promberger v Olomouci Karacson Aladar. Napsal Jan Klecanda Cena 1 K 80 h. Nakladatelství Jos. R. Vilímek v Praze. * Sirolek. Kus života. Napsal Karel V. Rajs Počalo vycházeti v sešitech po 32 hal. nákladem druž stva „Máje“ v Praze Hrdinný kapilán Korkoran. Napsal A. Asso lant. Druhé vydání. Cena 2 K 50 h. Nakladatel Jo R. Vilímek v Praze.

Chimay K Nakl E Solc Carnegie J Pelc Baudelaire Renan Flaubert Stendhal Pavel Bourget J Mauer Vilimkův František S Procházka R Vilímek Jan R Promberger Karacson Aladar Klecanda Sirolek V Rajs Vilímek Telč Praha Tain Jos Olomouc

31 article

* Pan Podfilipski. Napsal J. Weyssenhoft Přeložil Fr. Vondráček. Cena 2 K 50 h. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze * Pembe. Povídka z epirsko-albánského života Napsal K. N. Leontěv. Z ruštiny přel. G. Foust- ková. („Světové knihovny“ č. 342.) Cena 20 h. Na- kladatel J. Otto v Praze. V prondech života. Napsal Hektor M alok Přeložila Ot. Petrova. Illustroval Věnc. Černý. Cena 2 K 20 h. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze. * Dvě postela v jednom pokoji. Fraška o 1 jednání. Dle francouzského upravil Aleš Dumavský. („Žertovné divadelní hry“, svaz. 175.) Cena 20 hal. Nakladatel M. Knapp v Karlíně * Hraběnka Sara. Hra o 5 jednáních. Napsal G. Ohnet. Z franc. přeložila Olga Fastrová. (Ochot- nické divadlo, sv. 200.) Cena 1 K. Nakladatel M. Knapp v Karlíně. *Kamenný ideál. Náladová hra ve třech dějstvích. Napsal Josef Lukavský. — Labutí píseň. Drama- tická scéna. Napsal Anton P. Čechov. Se svo- lením antorovým přeložil dr. B. Prusík. („Ochotni- cké divadlo“ svazek 201.) Cena 60 hal. Nakladatel Mí. Knapp v Karlíně.

Podfilipský Vondráček R Vilímek K N Leontěv G Foust Otta Otakar Černá Fraško Dumavský M Knapp Sar G Ohnet Fastrová Lukavský Anton Čechov Prusík Knapp Francie Jos Praha Petrov Karlín Drama cký divadlo Probe

32 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Jednota učitelstva školního okresu rychnovského ke vzájemnému podporování v nemoci bude mílív sobotu dne 26. září o 1. hod. odpolední výroční valnou schůzi v místnostech měšť. školy divčív Rychnově nad K. Smíchovsků obchodní škola pokračovací zahájí příští školní rok dnem 1. října 1903 a bude trvati do 30. června 1904. Zápis žáků koná se dne 27. a 28. září 1903 v ředitelně III. obecné školy chlapecké na Smíchově, Plzeňská třida, čís. 243 od 2 do 3 hod. odpoledne. Schválená učebnice. Výnosem ministerstva vy- učování ze dne 15. září čís. 30 629 schválen pro střední školy reální i gymnasijní professora Václava Müllera »Dějepis církve katolické pro nejvyšší třídy škol středních“. Učebnicí tou nahražena kniha býv. prol. J. Drozda.

Smíchovsk Müller J Drozda Rychnov nad K Smíchov

33 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes braje se po delší přestávce Charpentierova opera »Lo uis ae (3. čtvrtka předpl.) řízením chefa opery p. Kovařovice a se sl. Slavikovou, pí. Klánovou, p. Mařákem a p. Klimentem ve hlavních partiích. Zejtra opakuje se poprvé Fuldova veselohra »Blíženk a«. V neděli odpoledne hráti se bude opětně velká výpravná hra »Carův kurýre; k minulému předslavení byl takový nával, že všecky lože a všecka sedadla byla již dopoledne rozprodána a odpoledne odcházelo mnoho obecenstva, na které se vstupenek více ne- dostalo. Aby se hra mohla provésti úplně nezkrá- cená, počne představení opět o půl třetí. V neděli večer bude premiéra Sullivanovy operety »Mikadoc; zábavná tato práce těšila se na všech čelných je- vištích tak velké oblibě, že lze též u nás doufati v úspěch i u širšího obecenstva. Záznamy k pre- miěře přijímají se u denní pokladny + Lidové divadlo »Urania« v VII. části Prahy.

Charpentierův Lo uis Kovařovic Slaviková Klánův Mařák Kliment Fuldův Blíženk Carův Sullivanův Praha národní divadlo + lidový divadlo kurýr

34 article

Dnes hraje se po druhé Jeřábkovo sociální drama »Služebník svého pána«, Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová, Baláková, Šipková. Pražská, Světlá, Vej- vodova, Stará a pp. Šípek, Haasen, Čekanský, Spurný, Počepický, Rabský, Mráček. Režisér F. Šípek. Začátek o 7. hod., konec o 10. hod. več. Po divadle dosta- tečný počet vozů elektr. dráhy. — Zejtra hraje se Bartošova rozmarná fraška »Ideály manželství«. Před- stavení toto pořádá vzáj. podporovací spolek »Vlasti- mil« v Praze—VII. Začátek o 34 na 8. hod. Ceny míst poloviční. — Ve čtvrtek dne 24. t. m. jest bene- fiční vačer režiséra p. Bohumila Kováře, který zvolil si působivou frašku »Paragrafy na střeše«. Pro třetí jednání pořízena nová dekorace »Na střechách«. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny »Othello, mouřenín benátský«. Tragedie o pěti jednáních od W. Shakespeara. — Zejtra je lidové představení »Jiříkovo vidění«. Národní báchorka se zpěvy o 5 jednáních od J. K. Tyla. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se Suppéova opereta »Boccaccio« se sl. Groszovou v titulní úloze. Ostatní hlavní úlohy jsou v rukou dam: Hadrbolcové, Halové, Hesové a Zdrůbeckéa pánů: Charváta, Kubíka ml., Beneše, Zdrůbeckého Vaveriy-

Jeřábkův Baláková Šípek Haasen Čekanský Spurná Počepický Mráček F Šípek Bartošův Kovář Král Othello W Shakespeare Jiříkův Tyl Suppéův Boccaccio Groszův Hadrbolec Hal Hes Zdrůbecké Charvát Kubík Beneš Zdrůbecký Praha Pištěkův lidový divadlo smíchovský divadlo

35 article Hudba.

Hudba. + Cyklus českých oner XIII. Oratoriem »Svatá Ludmilas ukončen zdařilý podnik. Vzhledem k tomuto momentu, jakož i k onomu, že zařaděna byla sem i balletní pantomíma Nedbalova, nejeví se název »cyklus českých oper« vlastně správným, rovněž jako nepřiléhal před tím název »Smelanův týden«, když trval osm dní. »Cyklus hudebních her českých« bylo by snad všeobecností svou lépe vyhovovalo. Velkolepé dílo Dvořákovo jevištní svou úpravou stalo se přístupnějším i vrstvám širším, a jest rozhodně polěšitelno, že za dobu poměrně nedlouhou dočkalo se v nové formě již pátého představení, co by v téže lhůtě na koncertním podiu za našich poměrů možno nebylo. Z toho se musí radovati i přísný hudebník, třeba jemnější jeho smysl pro slobové rozdily vždy bude pociťovati rozpor mezi oratorně epickým slo- hem výtvoru a jeho dnešní dramatickou formou,a třeba dával přednost, raději se zavřenýma očima jen a jen ponořovati se do nádherných krás Dvořá- kovy hudby. A ta v sobě tají poklady nepřebratelné, místa kouzelné lyriky, sbory úchvatné krásy, solové zpěvy vzácné čístoty a citové hloubky, gradace tak mohutné, v jaké vrcholí na přiklad finální meno messo quasi allegro moderato »O světlo věčné«, co se týče dlla prvého, a celý díl třetí v

Svatá Ludmilas Nedbalův Smelanův Dvořákův český oprat

36 article

své stále rostoucí struktuře, od předehry, založené na starobylé naší sekvenci »Hospodine, pomiluj ny«, až k monumentální fuze závěrečné, co se týče díla jako celku. Ale i úprava textu pro potřebu divadelní není neobratná, a bylo potřebí vlastně jen malých změn, aby krásná báseň Vrchlického, rovněž pů- vodně jen oratorně myšiená a tak i stylisovaná, mohla žíti na jevišti. Úprava scény vyniká pak ta- kovou promyšleností a zvláště ve třetím dílu i nad pomyšlení skvělou nádherou, při tom plnou vkusu kostumové i architektonické správnosti, že skytá se tu laikům, pro něž výšiny hudby Dvořákovy byly by nedostupny, podivaná prvého řadu, schopná přivésti nedivadelní výtvor i na divadle k plnému úspěchu. K tomu druži se pro hudebníky výborné propraco- vání, jímž pan Kovařovic jako dirigent ovládl celek. Skvělost orchestru, dobře zapadající výkony sólové i přes některé intonační neurčitosti jaré podání sborů spojují se k výslednici nemalé působivosti. Z jednotlivých výkonů předčila Ludmila paní Matu- rové, ač hlasově nikoli nejlépe disponované, přece jen grandiosní linil, kterou tato poslední dobou ne- právem poněkud zanedbávaná umělkyně dovede svým výkonům propůjčiti. Výkonem žulově pevným a jme- novitě po deklamační stránce jadrným a jasným jest poustevník Ivan páně Klimentův — něco hudebně zvláště ušlechtilého.

Vrchlický Dvořákův Kovařovic Ludmila Mat Ivan pán Klimentův

37 article

Tak tedy plným akkordém ukončen cyklus, který osvědčil velkou vytrvalost a přesnost veškerého na- šeho zpěvoherního souboru a jeho ředitele pana Ko- vařovice, k nemalé obou chvále. Ať cyklus co do pů- sobení na cizinu nesplnil ještě nadějí, které se do něho kladly — to budé otázkou ještě další vytrvalé agilace a práce, k níž nutno přikročiti jinou cestou, nežli z nepřátelské půdy našich lázní, žurnalistickou kampaní a oznamovací agitací v cizině samé — cyklus objevil nám v nejkrasším světle příchylnost naši vlastní k domácí tvorbě hudební, a to je vý- sledek nejpositivnější. Bude nám pro budoucnost platen nejvíce. Chováme naději, že nyní bude se v cyklu každým rokem pokračovati a pak zajisté dojde i na mnohé drahé nám jméno — Bendla, Blodka atd. — které jsme dosud postrádali, a jiné. jež jako Flbich a Dvořák nebylo zastoupeno nejvý- stižněji. K další práci mnoho zdaru! + L. V. Čelanský v Rusku těší se neobyčejným úspěchům. On a jeho český orkestr jsou předmětem největších ovací po čas každé opery nebo koncertu. Tak »Goniec Lódzki« píše: Znamenitý ředitel L. V. Čelanský diriguje ne taktovkou dřevěnou, ale štětcem čarovným, kterým z orkestrálního těla všechny od- stíny skladby vydobývá. Pod kouzlem hudby strávili jsme tři plné hodiny, docela zmagnelisováni taktov-

ko Bendl Blodek Dvořák L V Čelanský Goniec Lódzki Rusko