ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e8b68610-7184-11dc-b7f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 99, place 76, org 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. září 1903
4 masthead
Číslo 253.
5 article
Jádro věci: Jazyková komplikace, ne- dostatečná výchova mužstva se všemi nepří- jemnými toho důsledky pro muže i věc samu z míru, osudné zmatky a tedy velká pravdé- podobnost nezdarů, pochybení a poklesků roz- ličného druhu za války! Zařízení tedy v celku válečnému účelu nevyhovující. Zastanci tohoto nešťastného systému, ti ne političtí, u veliké naivnosti své nadějí se divo do výsledků germanisační politiky vojskové, oče- kávajíce se vší opravdovostí, že dočkají se doby. kdy snaha a námaha jejich korunována bude úspěchem, že neněmečtí členové vojska, ne-li do- cela správně, aspoň tedy „zur Noth“, vesměs do- vedou se vyjádřiti německy tou měrou, že ne- přihodí se více, aby hulánský poddůstoj- ník (!) zavinil svou neznalosti němčiny novou nějakou porážku královéhradeckou! K jakým závěrům pošetilým dospívají tae naivníci, jakých předivných „poučení“ čerpají z válečných dějiní Známe jinou, přirozenou a pro to bezpečnou formulku odstraniti ve vojsku políže jazykové: reformu státu na základě pol- tických útvarů historických a vo jsko v o dle národností. Moderní vojna je záležitostí v šech ná- rodností státu. Všechny budou jí dotčeny. všem položí své kruté požadavky, osud všech záviseti bude na výsledku jejím. Všechny mají tudíž stejnou povinnost, leč i právo nále- žitě a své individualitě přiměřeně na ni se přihotoviti. Výchova a výevik proni musí býti stejnoměrný, aby i soulad a souhra všech byla možna; nikterý z narodů nesmí po- kulhávati za druhými, neloliko jen tělesné, mravné vlohy a schopnosti musí plnou měrou přivedeny býti k platnosti. Proto musí býti upuštěno od pošetilého prostředku, cizího jazy ka jako prostředku vychovávacího pro výkonnost. která vyžaduje svrchovaného využití přirozenýeh sil a bystrého jednání.
6 article
Za války vše musí býti jednoduché, neoh tížné, musí diti se hladce bez nesnází zbytečně provokovaných, netoliko výstroj, zbraň a zři zení, nýbrž i výstroj a výzbroj j a zv ková. Všechno tedy, co způsobuje potíže komplikace, už za míru musí býti olimi no váno z potřeby válečně. S massou národů nelze prováděti experimenty; národy pro válku musí se organisovati tak, jak jsou, jinak nelze s nimi vážně počítati: tedy zřízení vojenské dle národnos tí. Není pravda, že by jednola se tím porušovala, není pravda, že by se bytl státu reformou takovou ohrožovalo. Jednota vojenská, výzbroj a výstroj i vše, co souvisí s vedením celých těles ke společnému eíli, neklade na muž- stvo nikterak požadavky takové, jakých klade na ně vládnoucí dnes pochybený systém. Uká- zali jsme, že naopak v soustátí mnohojazyčném jednotnost jazyka všech členů vojskových docí litelna není a že naopak je vysoce škodliva, v ní že vlastně zárodek nevyhnutelných budou cích nezdarů. Obráncové jednoty jazyka rádi vytýkají, že společný jazyk armádní jest pou- tem, zmírňujícím následky jazykového »Babylonu«. Ani to nezakládá se na pravdě. neboť předpokládá se tu něco, čeho v soustátí našem není a nikdy nebude: všeobecná, doko nalá znalost němčiny. Sen svůj prohlašují zastanci toho názoru za skutečnost a na snu budují. A v tom právě příčina tragiekýeh zmatků, v tom i příčina chaosu nynějšího, příčina, že nynější poměry vojskove účelům válečným naprosto s příčí.
Sen Babylón
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. září. (Armádní roz- kaz cisařův,) z něhož nejvýznačnější místa podána již v dnešním večerníku, zní ve svém celku: „Důležité státní práce zaujaly Mne v on dobu, kterou bych byl rád věnoval letošním ma- névrům VII. a XII. sboru. Pověřiv Jeho c. a k. Výsost generála jízdy arciknížete Františka Fer- dinanda, aby Mne zaslupoval, byl jsem skrze jeho zprávy stále obeznámen o průběhu manévrů a měl jsem očekávané uspokojení, že slyšel jsem říznut od světa. Té doby neteklo sice mnoho vody řečiště však bylo i tak neschůdné. Pod tenkou vrstvou seschlého dna byla všude voda anebo hluboké bahno. Kdo zabředl, zřídka se už vy- prostil. Obklíčen takto, byl Maritz téměř ztracen. Uniknouti, aniž by se drát přesekal, bylo lze pouze na dvou místech, živými ploty. Zvěděv, že jest ohrožen se strany Kalvinie, měl se zvláště na pozoru. S dvaceti dvěma muži dal se na pátrání a také v noci střežil silnici, vedoucí do Brand- wachtu z Kalvinie. Lid jeho, věda že vůdce sám je na stráži, oddal se bezstarostně klidu. Maritz sám, opatřiv se náležitě, nenadál se už přepadu. Pyla však ještě druhá, stará už a téměř neužívaná cesta do Kalvinie. A právě po té přivedl věro- lemný jeden Afrikanec vojsko anglické. Dostav zprávu Maritz kázal kvapem obrátit. Byl již na3 hodiny cesty od farmy. Vyslán polní kornet Ru- dolf, Boomzaaier a třeti jezdec, aby tryskem do farmy dojeli a zástup varovali.
František Fery Maritz Praha Brand Kalvinie Lido
8 article
Tři muži jeli na život a na smrt. Naleli farmu již obkličenu, avšak přitomnost nepřátel seznali teprve, když jeden z vojáků anglických uchopil koně Rudolfova za uzdu a zvolal: „Sur render!“ (Vzdej se!) „Dobrá!“ odpovídá Rudolí Sotva však voják ručníci sklonil, vrazil Rudolí koni ostruhy do slabin, přejel vojáky a hnal se k farmě. Za ním Boomzaaier a třetí pátrač. Všichni tři koně trefeni kulemi Britů, kůň třetího dokonce zastřelen. Muž zaběhl do poli, druzí dva dostali se šťastně k četě, již varovali. Rudolfovi koule britská roztrhla lýtko. Však i drát musil býti ještě přeřezán, aby četa mohla projeti. Palba nepřátel byla příliš hustá. Tu zahrála šťastná náhoda. Množství uvolněných koní vrhlo se přímo na jedno z anglických děl. Angličané domnívajíce se za tmy, to že Burové útočí, spěchají se všech stran. opouštějíce svá stanoviska. Z příhody mžikem těženo: drát přesekán a tryskem hnali Burové me- zerou, ztrativše pouze 3 raněné, 2 nemocné snad 30 koní, kteří se byli od kolů utrhli. „Hrála tu sice štěstěna,“ — libuje si pisatel — „rád bych však viděl, kolik Angličanů bylo b z pasti vyvázlo, kdyby poměr byl obrácený býval?
Brito Rudolf Angličan Burová Sura
9 article Nás 700 Burě kolem 100 sevřených Britůl — ek.
Nás 700 Burě kolem 100 sevřených Britůl — ek. od J. c. a k. Výs. jen chválu a uznání o celkovém stavu a výkonech obou sborů vojska, jakož i při vtělených větších sborů uherské zemské obrany Byv přítomen větším manévrům jízdy v Haliči mohl jsem se znova přesvědčiti, jak poučně byly založeny, řízeny a provedeny, jakož i o zna- menitém stavu i vysoké výkonnosti všeho zúčast- něného vojska. Čím bezpečněji odůvodněn jest Můj příznivý soud o vojenské ceně, o radostném, oddanosti plném konání služby a jednomyslném spolupůsobení všech částí Mé úhrnné branné moci. tím více musím a chci setrvati při jejích dosavadních a osvědčených zařízeních. Zvláště Mé vojsko, jehož zda- řilé ústrojí jednostranné snahy, zneuznávajíce vysoký úkol, který má plniti ke blahu obou státních území mocnářství, byly by ochotny uvolniti, nechť zví, že se nikdy nevzdám práv a oprávnění, zaručených jcho nejvyššímu vojenskému pánu. Spo- lečné a jednotné, jako jest, má Mé vojsko zů. stati jakožto silná moc na obranu rakousko-uher- ského mocnářství proti každému nepříteli. Věrna své přísaze, Má veškera branná moc bude dále plniti svou vážnou povinnost, jsouc proníknuta oním duchem jednoty a souladu, jenž máv úctě každou národní zvláštnost a řeší všecky protivy tím, že zužitkuje zvláštni přednosti každého národa k blahu velikého celku. V Chlopech, dne 16. září 1903.
Halič
10 article
František Josef v. r. Tento vysoce politický armádní rozkaz, je muž podobného sotva se najde v dějinách ra- kouské armády za dobu nynějšího panování, způ- sobí nade všechnu pochybnost rozruch v Uhrách. kamž jest přímo adresován, nezůstane však bez účinku ani v této polovině říše, jakož dosvědčuje neočekávané, nepřipravované, náhlé svolání říš- ské rady. Tímto armádním rozkazem vysvětluje se záhada, co mohlo včera přiměti kabinet Kör- brův ke svolání parlamentu, ač dva dni před tím dal místodržitelem a zemskými presidentyv Solnohradě, ve Vídni a v Celovci prohlásiti, že se vláda za nynější krise v Uhrách nemůže roz- hodnouti pro rychlé svolání říšské rady. Vy světluje nám dále také komické přemety vlád- ních orgánů, z nichž zejmena „Fremdenbl. dne 30. srpna na vyšší pokyn napsal, že v Ra- kousku nemohou býti letos novobranci zařaděni do pluků a vysloužili vojáci musejí dosluhovati jen proto, že v Uhrách nebylo odvodu a to proto. aby nebyla porušena parita v ar- mádě; dnes pak píše: „Poněvadž jsme vždy konali svou povinnost k říši a i na příště jsme hotovi ji konati, nemá se s našimi vojáky tře- tiho ročníku nakládati tak, jako s uherskými. Pykati za cizi hříchy nemá býti jich povinnost...“ Dnes už tedy nebude porušena parita a jednolitost armády, změní-li říšská rada branný zákon ze dne 26. února t.r. a umožní, aby se do pluků zařadili novobranci na místa, jež se uprázdní odchodem vysloužilců. A takovýmto vládním přemetům řiká se za vlády dra. Körbra státnická moudrost a pro- zíravo stl
František Josef Uhry Solnohrad Vídeň Celovec
11 article
Ze Lvova, 15. záři. (Ruský návrh na změnu zemského volebního řád u.) Klub ruských sněmovních poslanců podal v dnešní schůzi dva návrhy, směřující ke z měně zákona o zemském zastupítelstvu a ke změně volebního řádu. V prv osnově se navrhuje, aby zemský sněm haličský sestával příště ze 180 členův, místo dosavadních 161. Členy sněmu mají býti 1. dvanáct dosa- vadních virilistů (osm arcibiskupů a biskupů, tř rektoři vysokých škol a předseda krakovské aka- demie); 2. 168 poslanců, z nichž 44 mají jak dosud voliti velkostatkáři, 28, též jako dosud, města, 3 obchodní komory, 78 venkovské obce místo dosavadních 74 a konečně 15 poslanců má připadnouti nové, všeobecné kurii. Vo- lební právo má býti všeobecné a tajné. V druhé osnově podán podrobný návrh volebního řádu. Ze Lvova, 15. září. (Stanislavovsk gymnasium. — Jubileum Kotlja- revského. — Ruské národní di- vadlo) Zemský maršálek hr. Stan. Badeni sdělil dle „Dila“ ruským poslancům, žev otázce stanislavovského gymnasía přijímá za svůj slib, daný jeho předchůdcem h.
Baden Lvov Dila
12 article
Potockým a dá ji na jednací pořad sněmovní hned, jakmile si ruští poslanci budou přáti. — K poltavské slavnosti odhalení památníku Ivanu Kotljarevskému, zakladateli maloruské pěkné literatury, vyslali haličtí a bukovinští Ru- sové ze strany ukrajinofilské dvanáct zástupců. s posl. Romančukem v čele. Zastoupeny byli Spo- lek Ševčenkův, Prosvita, Spolek Kotljarevského. akademická mládež, ruské divadlo atd. Hostům z Rakouska bylo v Poltavě dovoleno čísti adresy a přednášeti pozdravy v jazyku maloruském.- Ve Lvově sestoupil se komitét, jenž si vzal za úkol vystavěti ruské národní divadlo. Časopis „Dilo“ otiskuje provolání ke sbírkám na tento nový vzdělávací ústav ruský. Z Pešti, 15. září. (Nový chorvatský odborný přednosta.) Poněvadž chorvat- ský odborný přednosta spravedlnosti Klein hned po odchodu býv. bána hr. Khuena-Heder vára podal demissi, přijel nyní nový bán hr. Pe- jačevič do Pešti, aby provedl jmenování dosa- vadního professora círk. práva při záhřebské universitě Marjanoviče novým přednostou odboru pro spravedlnost při záhřebské vládě.
Potocká Kotljarevský Romančuk Ševčenkův Prosvita Klein spo Rakousko Poltava Lvov Dila Pešť Khuen spolek Kotljarevský národní divadlo univerzita Marjanovič
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 17. září. Skotové a Francouzi. V Lyonu byl 14. t. m. uspořádán meeting franko-skotský za předsednictví lorda Gleneska za Skotsko a Casimira-Periera za Francii. Je to třetí schůze toho druhu, manifestující tradicio- nální sympatie Skotů a Francouzů. Casimir- Perier pozdravil skotské hosty velmi srdečnou řečí: »Přišli jste k nám z Anglie a kráčeli jste cestami, naznačenými našimi vzpomínkami. Vzbu- dili jsme tyto historické vzpomínky přátelstv francouzsko-skotského na sjezdu v Edinburgu. Za různých epoch historických naše sympatie se setkaly přes všechny překážky a předsudky. Vaše vlastenecká loyálnost cití se nyní, po návštěv krále Eduarda, volnější na půdě francouzské. Oba kmeny, francouzský i skotský, pociťuje svazky hlubokého přátelství. Setkáváme se jako staří druhové po dlouhém odloučení. Naše srdee idou si vstřic«. V Grenoblu byla konána druhá část leloš ního meetingu skolsko-francouzského. Účastníe byli přijati rektorem a professory university, stu denty, vědeckými a národními korporacemi ald Slavnostní schůze byla konána v budově uni versitní. Rektor Joubin v duchaplné řeči připo mněl historické a filosofické svazky pojící Skotsk a Francii. Potom mluvil Casimir-Perier a vy zýval Skoty a Francouze, aby se spikli ke spo lečnému dílu pro pokrok a mír. Lord Gilenesk mluvil konečně o kulturním poslání národů zá padních.
Francouz Gleneska Skotsko Casimir Perier Skot Eduard Gilenesk Praha Lyon Francie Anglie Edinburg Grenobl Rektor Joubina
14 article
Hnutí koltické. V Lesnevenu konán byl tčehto dnů kongre Unie bretoňské za předsednictví poslance markýze L'Estourbeillona. Mimo jiné byli přitomni: Jenner, člen britského musea, zabývající se keltickými jazyky, Američanka pí. Mocherová, známá svými přednáškami o Bretani v Severní Americe a »gal ská drnidka« pí. Gwyneth -Vaugbanová. Hnut keltické je nám Čechům z mnohých důvodů sym- patieké a zasluhuje naší pozornosti, ať se jev v Bretani, v Irsku neb ve Skotsku. Jde tu o re- naisanci a emancipaci malých, zdatných národů.
L Estourbeillon Jenner Gwyneth Vaugbanová Čecho Bretaň severní Amerika Irsko Skotsko
15 article
Bretoňský kongres v Lesnevenu měl nepopíratelný úspěch a nasvědčuje o vitalní schopnosti kmene keltického v severní Francii. Skoro čírnácte dni trvaly slavnosti, schůze, přednášky a divadelní představení stýdnu keltického«. Elementy gal ské, irské a skolské dodávají těmto výročním shromážděním zvláštního rázu a jisto je, že tu jde o něco hlubšího nežli o projevy slavností a zevní. Bretoňský živel musí zápasiti prou mnohým nepřátelům, jeho jazyk je ohrožen. Nad- šenými přátely Bretoňců jsou angličtí přívrženei keltického hnutí, mezi nimiž jmenovati dlužno pana Jennera z »British Museum«, spolupraco níka pařižské »Revue Celtique«, pl. Gwyneth Vaughanovou a zejmena ušlechtilou hraběnku ot Cromarlie, jež chová též srdečné sympatie k če ské národní věci. Kongres v Lesnevenu byl řadou uměleckých a hudebních slavností. Byly zpívány národní písně, provozovány národní hry breton ské. Bylo na kongresu usneseňo, aby literaturou, poesil a hudbou se působilo na znovuzrození racy a jazyka keliického a aby v jazyku fran couzském a bretoňském byla vydána populárn historie Bretaně. Guillaume Corzec, ředitel »L'In dépendance Bretonne« měl přednášku o decen tralisaei Francie, o znovuzrození keltickém a byla přijata resoluce, domáhající se rozšíření aulo nomních práv kraje bretonského. Resoluce bude podána sněmovně i senátu.
Jenner Celtique Vaughanův Guillaume Corzec Francie Bretaň British muzeum L ' Ina
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z klubu českých svobodomyslných po slanců lidových na říšské radě. Parlamentní komise sejde se v úlerý dne 22. září o 10. ho- dině dopolední, klub pak téhož dne o 5. hodině odpolední v klubovních místnostech ve Vídni. — Výkonný výbor národní strany svobo- domyslné má schůzi v sobotu dne 19. září 4. hod. odpol. ve své místnosti klubovní. — Smiřovací akordy. Němci v Čechách počinají si dnes už tak, jako by byli výhrad- nými pány území, které nazývají »svým«, jak- koli v něm žije bez mála million Čechů. Pouhou obratností a žádnými čáry dovedli vykouzliti přes noc nový státoprávní útvar, jemuž nescházl již nie jiného, než aby příslušnými činiteli byl uznán. Mají již také svou statistíku i dokazují pomocí její, jak mohutným jsou v této zemi činitelem a jací naproti tomu jsme my chuděr kové. Toť se ví, že je ta »jejich« statistika tak roztomilá, jako ten jejich mrav a zvyk. V po- sledním čísle »Tetschen-Bodenbacher Zeitungs na přiklad jsme se dočtli, že mají Němci v Če- chách mnohem více koz než my, i v tom žeje patrnou jejich »kullurní převaha«. Ale ne pouze to. V českém kraji prý je 468.112 obytných stavení českých, však 300 022 německých, při- padá tedy na nás pouze 30.3 proc., kdežto dle obyvatelstva je nás 62.733 proc. K tomu ale sluší prý připomenouti, že Němci mají o mnoho více míst s vyšší 20procentovou dani domovní, že tedy vlastně platí větší domovní daň než my Čechové. Že v tomto směru je obyvatelstvo horském průmyslovém kraji v nevýhodě, že platiti musí domovní daně více než obyvatelstvo v kraji převážně živností a zemědělstvem se za- bývající, je přirozeno, však na ukázku, jak Němei počítají, vidno z toho, že Budějovice na př. zařadili se všemi českými domy na účet německý.
Němec Čecho Vídeň Čechy Budějovice
17 article
Ostatně bychom si dovolili olázku, kdo že vy- konal ohromnou práci a zjistil při každém katastrálním čísle, jaké národnosti jest jeho majitel? Co ale vyvozují národní odpůrci naši z ledabylých, tendenčně stlučených číslic? Na- stavme ucho, aby nám ani jediný zvuk z těch roztomilých smiřovacích akordů neušel. »Co z toho následuje? — táže se list, o němž jsme se zmínili — na konec u »mravním« poučení. Nic jiného, než že my Němci v Čechách ne seme většinu břemene a že pokud vládne n světě pořádek a rozum, máme právo žádati, aby se nám dostalo též větší části práv. Co ale se děje v Čechách? Hladový Václav, kterého my Němci po většině ži- víme, za něhož my z většiny hradit musíme státní rozpočet, má první slovo a brání Němci, svému chlebodárci, při- stupu ke státnímu žlabu. Tu ovšem vzniká otázka, zdali zapotřebí, aby synové Hermannovi dali se trvale otrockým jhem poutati dělem ďáblovým? Tomuto nedůstojnému poměru měl by býti učiněn konec, Němci by si měli podat ruce k boji proti příživníkům-cizákům!« — Tak daleko. již dospělo smiřování? Ted jsme již ve své otčině — cizinci a Němci, odvěe nepřžtelé této země, jejími pány ! Na šlěst ještě, že vše to pouze na papíře.
Němec Václav Hermann Ted Čechy
18 article
— Vídeňská »Zeit« odvažuje se popírati, že by byl zákaz, jímž důstojníkům, kteří nale- zají se posádkou v Praze, zapovídá se mez sebou mluviti česky. Jistý vyšší důstojník prý prohlásil, že o takovémto zákaze nie “ neví ostatně prý se může každý o tom přesvědčit jak v Praze na Příkopě důstojníci mezi sebou česky hovoří. Naproti tomuto prohlášení »vyš- šího důstojníka« trváme na tom, že zákaz ta- kový od dávných let již existujea že platnost jeho »kamarádskými pokyny« z dů- stojnických kruhů vyšších stále se obnovuje. Tak jako je pravda, že v kadelních školách každý chovanec, jenž opováží se promluvit česky, velmi přísně se tresce. Ostatně je známo.
Praha
19 article
mnoho-li důstojníků pyká za své vědomí české v nejodlehlejších garnisonách, vždyť u českýeh pluků českých důstojníků pomalu již nebude A proč? Poněvadž jsou téměř všichní u cizích. »Zeit« a český list, jenž s povděkem dementi tohoto listu otiskuje, nechť si přečte seznam důstojníků u 28. pluku pěchoty, tedy u pluka pražského, a přesvědčí se, mnoho-li je tam Čechů. Je pravda, že je dost důstojníků dnes, kteř poměry u vojska, kde národnost jejich pranie neplatí, naopak, kde dovoleno je v obcování s mužstvem každému za uchem ještě ne- osehlému kadetu o ni se otíral, trpce nesou. Však žel, že na druhé straně též mnoho jich, kteří přes to, že jsou z poctivé krve české, nejen národních povinností svých nedbají, nýbrž za ně se stydí. V žádném národě není na př tolik zpotvořenin důstojnických jmen, jako v národě našem. A věru, že máme právo, lázat se po příčině tohoto zjevu. Je to ostuda dosu nevysvětlená a kde zůstává důstojnická čest která naproti vyšším nedovede ubránit ani svého po olci zděděného jména? A na všechno to ne sčíslněkráte jsme si stéžovali a v každém dele- gačním zasedání se stížnosti tohoto druhu panu ministru války předkládají, však dosud ani prstem vojenská správa nehnula, aby křivdy ty odčinila. Jestli chtěli mít podle starorakušáckého způsobu armádu jako instituci obyvatelstvu od- pornou a nepřátelskou, pak neměli zavádě všeobecnou brannou povinnost. Při té to nejde.
Čecho
20 article
— »Pester Lloyd« a všechny zahraničné listy, jež publicistieky jsou obsluhovány z Vídně. přinesly dlouhé telegrafické zprávy o hrozném případě Němců v Čouši, o tom, jak zběsilými »Sokoly« napadeni byli klidní němečtí občané jak české »megery« snášely se všech stran kamení a uhli k bombardementu nie zlého netušteích Němeů, kteří náhodou si vyšli v ml- sta, kde shromážděni byli Čechově, na pro cházku. V těchto telegramech líčeni jsme my Čechové jako křováci a každý slušný člověk, nechť přináleží ke kterékoli národnostti, s odporem se od nás odvráti. Nevíme sice, stalo li se již něco, aby pomluvy toholo druhu, jimiž v cizině dobré naše jméno se hanobi, byly soustavně vyvra covány. Nevíme, zda-li kdo sleduje potupné útoky na nás a je-li vůbec postaráno o to, aby českému jménu zjednána byla satisfakce, když, je potu- peno. Zkušenost nás ovšem učí, že v tomto směru neděje se po většině nic. Jde tu, jako v tomto případě, o pouhé upozornění. Jsme přesvědčeni že by u »Pester Lloydu« i u všech jiných listů i u slušných listů německých, stačila pouhá oprava neb vysvětlení, aby odčiněna byla sprostá pomluva a národní štit náš byl z hanby očistěn.
Lloyd Němec Čechův Čecho Vídeň Sokol
21 article
Zatím ale třeba i soudně se dokáže, j a k l ha publicistický bídák, kterého by jinde ve středu svém dávno již netrpěli; však co to platno: o tom nikde do listů, jež uveřejnily pohanu o Praze, nic již se hedostane. Mizera, jenž listy tyto mystifikoval, na jevo dostavší se pravdu již netelegrafuje. A t ak v cizině za faktum se pokládá, co si jak dnes na jisto postaveno, vymyslil zvrhlý německý krajinský tisk, jen za tím účelem, aby pověsť naši za hranicemi pokálel. To velice citelný nedoslatek naší organisace, který by se dal snadně a poměrně nepatrným nákladem odčiniti, kdyby postupovalo se ve věci té prak — Jenom učenec Masarykovy školy může o nás tvrditi, že zaměňujeme v polemice prot němu náboženství s vyznáním, jak to včera učinil Tyto dva pojmy jsou od sebe neodlučitelny v re- alisticko-klerikální poučce, o niž běží: »Nábo ženské stanovisko své klademe nad zá- jem národní« Tu myslí se přece náboženským stanoviskem vyznání. Že v hesle » Náboženstv nad víru«, šířeném v denníku realistickém, nábo- ženstvím rozumí theolog chefredaktor sám vyznání zvlášť a nikoli náboženství vůbec, dokazuje dnes, řka, že kdyby Komenský byl přestoupil k katolietví mohl ve vlasti zůstati. Přestoupiv na katolictví byl by sice nepozbyl křesťanského náboženství, ale zajisté českobratrského vy znání. Realistický filosof, uváděje výslovně Ko- menského na důkaz vyššího cenění náboženstvi nad národnost, dopustil se mechanického lapsu úsudkového, zaměniv vlast s národnosti.
Mizera Komenský Praha ko Masarykův škola
22 article
Dal-li tedy Komenský přednost božským věcem před lidskými, dal přednost víře své před po- bytem ve vlasti, a nikoli před národ- ností. Na tu zkoušku nedošlo. Dnes ovšem vyskytují se i evangelici, kteří maji vyznání, ni- koli však náboženství, a známe dokonce evange- lika, který tvrdí, že mu jde náboženství nad ná- rodnost a přece nazývá vyznání své — „menším zlem“. Zejtra bude snad tvrditi, že dává bož ským věcem přednost před vezdejšími — on, dr. Jan Herben, největší náboženský kome- diant doby současné. Těžké hádky s doktoren filosofie, který se domnívá, že Hus byl prote stantem! Domine doctissimel — Manifestační sjezd českých okresních zastupitelstev v Pardubicích pořádá se dne 28. září, kdy slavnostním způsobem zakončuje se východočeská výstava. O 10. hodině dopol zahájí v zasedací síni na radnici zemský po- slanec a náměstek okresního starosta p. JUDr. Antonín Formánek rozhovor o král. reskriptu o nepravidelném a nedostačném svolávání sněmu král. českého. O zamýšlené reformě volebníh řádu v obcích pojedná pan Josef Podolák, ta jemník obecního zastupitelstva v Pardubicích.
Komenský doktor Herben Hus Domin JUDr Formánek Podolák Pardubice
23 article
Po schůzi bude společný oběd v hotelu Střebských«. O 2. hodině odeberou se pání delegáti na výstavu. — Nové násili brněnské obce. Z Brna 17. září. (Telef. zpr. „N. L.“) Brněnská obec ve své nenávisti proti českému školství dopustila se dnes nového, neslýchaně brutál- ního činu. Jak známo, bylo přeložení če ských škol obecných zemskou školní radou zru- šeno. Pak domáhala se obec jen přeložení 6. 7. třídy chlapecké školy na Winterhollerově ná- městí a divčí školy v Hutterské ulici do nové budovy na ulici Giskrově. Aby provedla svoji dnes obec sáhla k nejkrajnějšímu prostředku. Dala z uvedených posledních dvou tříd na náměsti Winterhollerově v ulici Hutterské vynésti všeche nábytek, lavice, tabule i kathedry tak že žáci nalezli prázdné svět- nice a musili bez vyučování být propuštěni domů. Surový tento čin nej- krajnějšího násilí proti české škole budí tu všeobecné rozhořčeni ticky.
Winterhollerův Brno Giskrov Střebský
24 article
— Osobní. Fan MUDr. Ed. Slavík, maj. světl léčebného ústavu, odejel dnes na kongress dermato- logický v Sarajevě. Po čas jeho nepřítomnosti zastu- puje jej assistent ústavu, pan MUDr. Otakar Cholin- ský. V ústavě ordinuje se od 15. září opětně také v svátky a neděle dopoledne. — Náměstek starosty měst pražských p. inž. E. Neubert vrátil se včer ze svých cest, v záležitosti vodních cest podniknu- tých, do Prahy a dneškem zahájil úřadování. — Lesní správce markraběte Pallavicina, odborný spisovatel a známý v Čechách pěstitel růží, pan Josel Horník v Poběžovicích u Holic vyzname- nán byl zlatým záslužným křížem. — Zubní léka pan MDDr. A. Kulhánek vrátil se z cest a ordi- nuje jen ve Ferdinandově tř. č. 18. — Rodinné zprávy. Slečna Slavěna Scheidle- rova, dcera radního sekretáře v. v. Josefa Scheid- lera, slavila 15. září t. r. v Praze své zasnoubenl s nadporučíkem Jindřichem z Wetzerů. — Maliř pan Václav Jansa, pobyv v letním ob- dobí u černokostel. lesů, meška t. č. za účelem dalšího studia krajin v Přímoří a vrátí se počálkem října do Prahy, kdež od 19. t. m. započne s vyučováním kreslení a malování ve svém atelieru Praha- III., Všehrdova ul. č. 5. Přihlášky přijímá denně o 15. září od 9—12 hod. v poledne. — Azcivévodo Ferdinand Karel včera odpoledne odjel z Prahy do Vídně. — Jubilenm. Dne 16. září slavil pan J o se Tobiáš, pokladník akcionářského pivovaru na Smí- chově, jubileum své 25leté činnosti v tomto závodě.
Fan MUDr Ed Otakar Cholina Ing E Neubert Pallavicin Josel Mddr A Kulhánek Scheidle Scheid Jindřich Maliř Jansa Azcivévodo Ferdinand Karel Tobiáš Sarajevo Praha Čechy Poběžovice Holice Wetzer Všehrdův ulice Vídeň Jubilen
25 article
Ve schůzi správní rady v ten den konané, projevil předseda p. dr. Vlček v kruhu sboru revisorů a ve- škerého shromážděného úřadnictva, panu pokladníku Tobiášovi za dlouholeté svědomité služby vřelé blaho- přání a odevzdal mu přiměřený čestný dar. Týž den uspořádalo úřadnictvo závodu k poctě svého kollegy přátelský večírek, při čemž mu též dar úřadnictvem věnovaný byl odevzdán. — Pohřeb místodržitelského vrch. účetního rady v. v. p. K. Blomanna konal se včera odpoledne z ko- stela P. Marie Vítězné na Malé straně za přehojného účastenství obecenstva. Zejmena byli přítomni po- hřebním obřadům úřadníci místodrž. účetního oddělení, prefessorský sbor právnické fakulty české university, úřadníci pražské městské spořitelny a j. v. Před kata- falkem bylo položeno množství drahocenných věnců. Zesnulý byl pochován na hřbitově Malvazinkách — Volba poslance v pražské obchodní komoře Němečtí členové komory usnesli se, že nesáčastní se volby poslance za tuto komoru do sněmu král. če- ského; volba koná se zejtra — Ve schůzi zemského výboru král. českého, dn 16. t. m. konané, vyřízeny byly dále tyto záležitosti- (Školství hospodářské.) Při hospodyňské škole v Německém Brodě povoleno bylo uspořádání kursu o Hegelmundově způsobu dojení. — V zásadě povolena byle zemská subvence na uhražení větších nákladů na rozšiřování zímní hospodářské školy v Opočně. — Bylo zadáno stipendium při podkovářské škole v Karlíně. — Usneseno vypsati konkurs na sli- pendia při zvěrolékařských ústavech. — V záležitosti umístění mlékařské školy v Pizni bude provedeno místní šetření. — (Akce živnostenská.) K roz- dělení zemských subvencí pokračovacím školám prů- myslovým zvolen byl subkomitét. — Byl vysloven souhlas se zřízením pokračovací školy v Solnici. —
Tobiáš K Blomann Hegelmundův německý Brod Opočeň Karlín sbor právnický fakulta český univerzita
26 article
Byly poukázány k výplatě subvence: výrobnimu společenstvu tkalců v Krásné Lípě, výrob. společenstvu v Něm. Rychnově, pořadatelstvu výstavy učednických prací v Hořicích a na učebný běh mistrovský v Krá- lovci. — Byly povoleny subvence výrobnímu spole- čenstvu v Cankovicích. — (Král. české řemesl- nické školy) Při řemeslnické škole ve Volyni upraveny byly osobní poměry učitelstva. — (Zem- ský fond sirotčí.) Při ústavu pro hluchoněmě v Budějovicích obsazeno bylo 5 stipendií, při řeme- slnických školách ve Volyni, Litomyšli a Kolíně 2 stipendií. — Bylo zřízeno 10 stipendií pro sirotky a opuštěné dítky v okrese kamenickém n. L. — (A rch iv zemský.) Zpráva pro sněm o činnosti archivu zem- ského byla schválena. (Zpravodaj vesměs. člen z.v. Adámek) — Zápis do českých škol v Č. Budějovicích del se letos opět za neslýchaného nátlaku na české rodiče se strany zaměstnavatelů V čele násilníků těchlo stála obec, jíž statečně pomáhali továrníci Stegman. dědicové Hardimuthovi a j. Užito všech možných pro- středků k přinucení českých rodičů, aby děti své obě- tovali molochu germanisace. A tam, kde nic nepomá- halo, pohrozeno propuštěním z práce, zbavením chle- ba. Tento bídný prostředek konal opět své dílo, nebol opětně množství českých duší pohltily německé du- chamorny. Jako každoročně, i letos budou německé školy míti 40—50% dětí českých, tímto hanepným způsobem nalapaných. Nieméně však zápis do če- ských škol vykazuje opětné pokroky.
Král Adámek Stegman Hardimuth Německo Rychnov Hořice Volyň Budějovice Litomyšl Kolín Č . Budějovice
27 article
Přesné výkazy nelze ještě uveřejniti, poněvadž školní rok započne teprve 22. t. m. a množství dětí hlásí se do školy teprve v tento den. — Velmi potěšitelné vý- sledky vykazuje zápis na nových českých ústavech budějovických, dívčím lyceu a škole hudební. Do lyce jest opravdový nával, rovněž škola hudební má již velmi značný počet žáků. Zápis na obou těchto ústa- vech však není ještě skončen, takže úhrnná cifra za- psaného žactva není ještě známa. Ukazuje se však, že jak dívčí lyceum, lak i hudební škola budou v Čes. Budějovicích velmi dobře na místě a že šťastnou byla myšlenka, tyto ústavy tam založiti. Na dívčím lyceu otevřen bude letos I. a IV. ročník. Školní rok započne dne 18. t. m. — Kde nejsou češlí právníci. Němci stále si stě- žují, že všecky úřady zaplaveny jsou českými úřad- níky. Jak nářky tyto jsou oprávněny, ukazuje nejlépe „Kalendář právníků“, který právě vyšel redakcí dra. Navrátila. Z obšírného statusu centrálních a dvorských úřadů vidíme, že není jediného českéh právníka u hofmistrovského úřadu, v nejv. lov- čího úřadu, v gen. intendance dvor. divadel, u nejv. kcmorního úřadu, v c. k. dvorní knihovně, u nejv dvorního maršálkovského úřadu, v úřadě nejv. pod- koního, ve vojenské kanceláři císařské, v gen. ředi- telství soukromých a rodinných statků, u ministerstva zahraničních věcí, v dvorním archivu, v konsulári akademii, v říšském ministerstvu financí, v ministe- stvu vojenství, v kanceláři panské a poslanecké sně- movny. Na to by měla delegace naše poukázat na místech kompelentních — Host z Cařihradu. V těchto dnech meškal
Němec Navrátil Čes . Budějovice Cařihrad
28 article
Praze pan Čeněk Zámečník z Cařihradu, jenž tam 35 let, od roku 1868 působí. Zprvu byl zaměstnán v Cařihradě jako sultánův kaligraí a kreslíř, pozděj. když mu zrak přestal sloužiti, věnoval se provádění cizinců po Cařihradě, Kaiře a Palestýně. V Cařihrad stal se populární osobností, známou pod jménem „dragoman Vincene“, všady vážen i ctěn pro svoi spolehlivost, všestranné zkušenosti i obsáhlé známo- sti orientálních krajů. V Cařihradě jest v každé cizi- necké kolonii osobou laktéž veleznámou. Naši krajaně do Cařihradu přibyvší měli v něm povždy ochotného rádce a přítele, jenž svými bohatými zkušenostmi pro- kázal jim neocenitelných služeb. Pan Č. Zámečník od- jíždí dnes přes Vídeň zpět do Cařihradu, kde sidl v ulici Kumbaradji č. 45 — Dary. Reditel vyššího a reálného gymnasia na Smíchově p. Karel Doucha daroval živelní pohro- mou postíženým 20 korun. — Stolová společnost v hostinci p. Hnilice na Král. Vinohradech darovala místnímu odboru národní jednoty pošumavské n Král. Vinohradech za letošní rok celkem 146 K.
Zámečník Palestýn Doucha Král Praha Cařihrad Kaira Vídeň Kumbarad Smíchov Vinohrady národní jednota pošumavský můj Královský
29 article
— Kontrolní shromáždění záložníků a dovolenců v Praze se zdržujících bude se konati v Praze od9 do 30. října. Všichni dovolenci a záložníci mají se přihlásiti od 1. do 29. října v referátě vojenském v čp. 930— — K »Matici Časké«, sboru musejnímu pro vě- decké vzdělání řeči a literatury české nově přistou- pili za zakladalele pánové:. V. Nový, kandidát filo- sofie, v Praze II., P. Josef Čáp, farář, v Srbči, Josel Fantiš, úřadník státní dráhy, na Král. Vinohradech. MUDr. Vinc. Tomek, panský lékař, v Chocní, V. Rösch. syn lékárníkův, v Jindř. Hradci, K. Volenec, kaplan Cirkvici, Petr Šimek, filosof v Praze- II. Sbor » M. Č zakoupil zvíáště letos pro své členy některé valice cenné a zajímavé spisy. Přihlášky nových zakladatel přijímají se kdykoli v roce a dotazy zodpoví expedice »M. Č.. v museu království českého.
V Nová Čáp Král MUDr Vinc Tomek V Rösch lékárníkův Jindřichův K Volenec Cirkvice Šimek M Č Praha Praha II Srbeč Choceň Hradec Josel Fantiš