5
article
Jádro věci: Jazyková komplikace, ne-
dostatečná výchova mužstva se všemi nepří-
jemnými toho důsledky pro muže i věc samu z
míru, osudné zmatky a tedy velká pravdé-
podobnost nezdarů, pochybení a poklesků roz-
ličného druhu za války! Zařízení tedy v celku
válečnému účelu nevyhovující.
Zastanci tohoto nešťastného systému, ti ne
političtí, u veliké naivnosti své nadějí se divo
do výsledků germanisační politiky vojskové, oče-
kávajíce se vší opravdovostí, že dočkají se doby.
kdy snaha a námaha jejich korunována bude
úspěchem, že neněmečtí členové vojska, ne-li do-
cela správně, aspoň tedy „zur Noth“, vesměs do-
vedou se vyjádřiti německy tou měrou, že ne-
přihodí se více, aby hulánský poddůstoj-
ník (!) zavinil svou neznalosti němčiny novou
nějakou porážku královéhradeckou!
K jakým závěrům pošetilým dospívají tae
naivníci, jakých předivných „poučení“ čerpají
z válečných dějiní
Známe jinou, přirozenou a pro to
bezpečnou formulku odstraniti ve vojsku
políže jazykové: reformu státu na základě pol-
tických útvarů historických a vo jsko v o
dle národností.
Moderní vojna je záležitostí v šech ná-
rodností státu. Všechny budou jí dotčeny.
všem položí své kruté požadavky, osud všech
záviseti bude na výsledku jejím. Všechny mají
tudíž stejnou povinnost, leč i právo nále-
žitě a své individualitě přiměřeně na ni se
přihotoviti. Výchova a výevik proni
musí býti stejnoměrný, aby i soulad a souhra
všech byla možna; nikterý z narodů nesmí po-
kulhávati za druhými, neloliko jen tělesné,
mravné vlohy a schopnosti musí plnou měrou
přivedeny býti k platnosti. Proto musí býti
upuštěno od pošetilého prostředku, cizího jazy ka
jako prostředku vychovávacího pro výkonnost.
která vyžaduje svrchovaného využití přirozenýeh
sil a bystrého jednání.
6
article
Za války vše musí býti jednoduché, neoh
tížné, musí diti se hladce bez nesnází zbytečně
provokovaných, netoliko výstroj, zbraň a zři
zení, nýbrž i výstroj a výzbroj j a zv
ková. Všechno tedy, co způsobuje potíže
komplikace, už za míru musí býti olimi no
váno z potřeby válečně. S massou národů
nelze prováděti experimenty; národy pro válku
musí se organisovati tak, jak jsou, jinak nelze
s nimi vážně počítati: tedy zřízení vojenské
dle národnos tí.
Není pravda, že by jednola se tím
porušovala, není pravda, že by se bytl státu
reformou takovou ohrožovalo. Jednota vojenská,
výzbroj a výstroj i vše, co souvisí s vedením
celých těles ke společnému eíli, neklade na muž-
stvo nikterak požadavky takové, jakých klade
na ně vládnoucí dnes pochybený systém. Uká-
zali jsme, že naopak v soustátí mnohojazyčném
jednotnost jazyka všech členů vojskových docí
litelna není a že naopak je vysoce škodliva,
v ní že vlastně zárodek nevyhnutelných budou
cích nezdarů. Obráncové jednoty jazyka rádi
vytýkají, že společný jazyk armádní jest pou-
tem, zmírňujícím následky jazykového
»Babylonu«. Ani to nezakládá se na pravdě.
neboť předpokládá se tu něco, čeho v soustátí
našem není a nikdy nebude: všeobecná, doko
nalá znalost němčiny. Sen svůj prohlašují
zastanci toho názoru za skutečnost a na snu
budují. A v tom právě příčina tragiekýeh
zmatků, v tom i příčina chaosu nynějšího,
příčina, že nynější poměry vojskove
účelům válečným naprosto s
příčí.
Sen
Babylón
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. září. (Armádní roz-
kaz cisařův,) z něhož nejvýznačnější místa
podána již v dnešním večerníku, zní ve svém
celku:
„Důležité státní práce zaujaly Mne v on
dobu, kterou bych byl rád věnoval letošním ma-
névrům VII. a XII. sboru. Pověřiv Jeho c. a k.
Výsost generála jízdy arciknížete Františka Fer-
dinanda, aby Mne zaslupoval, byl jsem skrze
jeho zprávy stále obeznámen o průběhu manévrů
a měl jsem očekávané uspokojení, že slyšel jsem
říznut od světa. Té doby neteklo sice mnoho vody
řečiště však bylo i tak neschůdné. Pod tenkou
vrstvou seschlého dna byla všude voda anebo
hluboké bahno. Kdo zabředl, zřídka se už vy-
prostil. Obklíčen takto, byl Maritz téměř ztracen.
Uniknouti, aniž by se drát přesekal, bylo lze
pouze na dvou místech, živými ploty. Zvěděv, že
jest ohrožen se strany Kalvinie, měl se zvláště
na pozoru. S dvaceti dvěma muži dal se na pátrání
a také v noci střežil silnici, vedoucí do Brand-
wachtu z Kalvinie. Lid jeho, věda že vůdce sám
je na stráži, oddal se bezstarostně klidu. Maritz
sám, opatřiv se náležitě, nenadál se už přepadu.
Pyla však ještě druhá, stará už a téměř neužívaná
cesta do Kalvinie. A právě po té přivedl věro-
lemný jeden Afrikanec vojsko anglické. Dostav
zprávu Maritz kázal kvapem obrátit. Byl již na3
hodiny cesty od farmy. Vyslán polní kornet Ru-
dolf, Boomzaaier a třeti jezdec, aby tryskem do
farmy dojeli a zástup varovali.
František Fery
Maritz
Praha
Brand
Kalvinie
Lido
8
article
Tři muži jeli na život a na smrt. Naleli
farmu již obkličenu, avšak přitomnost nepřátel
seznali teprve, když jeden z vojáků anglických
uchopil koně Rudolfova za uzdu a zvolal: „Sur
render!“ (Vzdej se!) „Dobrá!“ odpovídá Rudolí
Sotva však voják ručníci sklonil, vrazil Rudolí
koni ostruhy do slabin, přejel vojáky a hnal se
k farmě. Za ním Boomzaaier a třetí pátrač. Všichni
tři koně trefeni kulemi Britů, kůň třetího dokonce
zastřelen. Muž zaběhl do poli, druzí dva dostali
se šťastně k četě, již varovali. Rudolfovi koule
britská roztrhla lýtko. Však i drát musil býti ještě
přeřezán, aby četa mohla projeti. Palba nepřátel
byla příliš hustá. Tu zahrála šťastná náhoda.
Množství uvolněných koní vrhlo se přímo na jedno
z anglických děl. Angličané domnívajíce se za
tmy, to že Burové útočí, spěchají se všech stran.
opouštějíce svá stanoviska. Z příhody mžikem
těženo: drát přesekán a tryskem hnali Burové me-
zerou, ztrativše pouze 3 raněné, 2 nemocné
snad 30 koní, kteří se byli od kolů utrhli.
„Hrála tu sice štěstěna,“ — libuje si pisatel
— „rád bych však viděl, kolik Angličanů bylo b
z pasti vyvázlo, kdyby poměr byl obrácený býval?
Brito
Rudolf
Angličan
Burová
Sura
9
article
Nás 700 Burě kolem 100 sevřených Britůl
— ek.
Nás 700 Burě kolem 100 sevřených Britůl
— ek.
od J. c. a k. Výs. jen chválu a uznání o celkovém
stavu a výkonech obou sborů vojska, jakož i při
vtělených větších sborů uherské zemské obrany
Byv přítomen větším manévrům jízdy v Haliči
mohl jsem se znova přesvědčiti, jak poučně
byly založeny, řízeny a provedeny, jakož i o zna-
menitém stavu i vysoké výkonnosti všeho zúčast-
něného vojska. Čím bezpečněji odůvodněn jest
Můj příznivý soud o vojenské ceně, o radostném,
oddanosti plném konání služby a jednomyslném
spolupůsobení všech částí Mé úhrnné branné moci.
tím více musím a chci setrvati při
jejích dosavadních a osvědčených
zařízeních. Zvláště Mé vojsko, jehož zda-
řilé ústrojí jednostranné snahy, zneuznávajíce
vysoký úkol, který má plniti ke blahu obou
státních území mocnářství, byly by ochotny
uvolniti, nechť zví, že se nikdy nevzdám
práv a oprávnění, zaručených jcho
nejvyššímu vojenskému pánu. Spo-
lečné a jednotné, jako jest, má Mé vojsko zů.
stati jakožto silná moc na obranu rakousko-uher-
ského mocnářství proti každému nepříteli. Věrna
své přísaze, Má veškera branná moc bude dále
plniti svou vážnou povinnost, jsouc proníknuta
oním duchem jednoty a souladu, jenž máv
úctě každou národní zvláštnost
a řeší všecky protivy tím, že zužitkuje zvláštni
přednosti každého národa k blahu velikého
celku.
V Chlopech, dne 16. září 1903.
Halič
10
article
František Josef v. r.
Tento vysoce politický armádní rozkaz, je
muž podobného sotva se najde v dějinách ra-
kouské armády za dobu nynějšího panování, způ-
sobí nade všechnu pochybnost rozruch v Uhrách.
kamž jest přímo adresován, nezůstane však bez
účinku ani v této polovině říše, jakož dosvědčuje
neočekávané, nepřipravované, náhlé svolání říš-
ské rady. Tímto armádním rozkazem vysvětluje
se záhada, co mohlo včera přiměti kabinet Kör-
brův ke svolání parlamentu, ač dva dni před tím
dal místodržitelem a zemskými presidentyv
Solnohradě, ve Vídni a v Celovci prohlásiti, že
se vláda za nynější krise v Uhrách nemůže roz-
hodnouti pro rychlé svolání říšské rady. Vy
světluje nám dále také komické přemety vlád-
ních orgánů, z nichž zejmena „Fremdenbl.
dne 30. srpna na vyšší pokyn napsal, že v Ra-
kousku nemohou býti letos novobranci zařaděni
do pluků a vysloužili vojáci musejí dosluhovati
jen proto, že v Uhrách nebylo odvodu a to proto.
aby nebyla porušena parita v ar-
mádě; dnes pak píše: „Poněvadž jsme vždy
konali svou povinnost k říši a i na příště jsme
hotovi ji konati, nemá se s našimi vojáky tře-
tiho ročníku nakládati tak, jako s uherskými.
Pykati za cizi hříchy nemá býti
jich povinnost...“ Dnes už tedy nebude
porušena parita a jednolitost armády, změní-li
říšská rada branný zákon ze dne 26. února t.r.
a umožní, aby se do pluků zařadili novobranci
na místa, jež se uprázdní odchodem vysloužilců.
A takovýmto vládním přemetům řiká se za vlády
dra. Körbra státnická moudrost a pro-
zíravo stl
František Josef
Uhry
Solnohrad
Vídeň
Celovec
11
article
Ze Lvova, 15. záři. (Ruský návrh na
změnu zemského volebního řád u.)
Klub ruských sněmovních poslanců podal v
dnešní schůzi dva návrhy, směřující ke z měně
zákona o zemském zastupítelstvu
a ke změně volebního řádu. V prv
osnově se navrhuje, aby zemský sněm haličský
sestával příště ze 180 členův, místo dosavadních
161. Členy sněmu mají býti 1. dvanáct dosa-
vadních virilistů (osm arcibiskupů a biskupů, tř
rektoři vysokých škol a předseda krakovské aka-
demie); 2. 168 poslanců, z nichž 44 mají jak
dosud voliti velkostatkáři, 28, též jako dosud,
města, 3 obchodní komory, 78 venkovské obce
místo dosavadních 74 a konečně 15 poslanců má
připadnouti nové, všeobecné kurii. Vo-
lební právo má býti všeobecné a tajné. V druhé
osnově podán podrobný návrh volebního řádu.
Ze Lvova, 15. září. (Stanislavovsk
gymnasium. — Jubileum Kotlja-
revského. — Ruské národní di-
vadlo) Zemský maršálek hr. Stan. Badeni
sdělil dle „Dila“ ruským poslancům, žev
otázce stanislavovského gymnasía
přijímá za svůj slib, daný jeho předchůdcem h.
Baden
Lvov
Dila
12
article
Potockým a dá ji na jednací pořad sněmovní
hned, jakmile si ruští poslanci budou přáti. —
K poltavské slavnosti odhalení památníku Ivanu
Kotljarevskému, zakladateli maloruské
pěkné literatury, vyslali haličtí a bukovinští Ru-
sové ze strany ukrajinofilské dvanáct zástupců.
s posl. Romančukem v čele. Zastoupeny byli Spo-
lek Ševčenkův, Prosvita, Spolek Kotljarevského.
akademická mládež, ruské divadlo atd. Hostům
z Rakouska bylo v Poltavě dovoleno čísti adresy
a přednášeti pozdravy v jazyku maloruském.-
Ve Lvově sestoupil se komitét, jenž si vzal za
úkol vystavěti ruské národní divadlo.
Časopis „Dilo“ otiskuje provolání ke sbírkám na
tento nový vzdělávací ústav ruský.
Z Pešti, 15. září. (Nový chorvatský
odborný přednosta.) Poněvadž chorvat-
ský odborný přednosta spravedlnosti Klein
hned po odchodu býv. bána hr. Khuena-Heder
vára podal demissi, přijel nyní nový bán hr. Pe-
jačevič do Pešti, aby provedl jmenování dosa-
vadního professora círk. práva při záhřebské
universitě Marjanoviče novým přednostou
odboru pro spravedlnost při záhřebské vládě.
Potocká
Kotljarevský
Romančuk
Ševčenkův
Prosvita
Klein
spo
Rakousko
Poltava
Lvov
Dila
Pešť
Khuen
spolek Kotljarevský
národní divadlo
univerzita Marjanovič
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 17. září.
Skotové a Francouzi.
V Lyonu byl 14. t. m. uspořádán meeting
franko-skotský za předsednictví lorda Gleneska
za Skotsko a Casimira-Periera za Francii. Je to
třetí schůze toho druhu, manifestující tradicio-
nální sympatie Skotů a Francouzů. Casimir-
Perier pozdravil skotské hosty velmi srdečnou
řečí: »Přišli jste k nám z Anglie a kráčeli jste
cestami, naznačenými našimi vzpomínkami. Vzbu-
dili jsme tyto historické vzpomínky přátelstv
francouzsko-skotského na sjezdu v Edinburgu.
Za různých epoch historických naše sympatie se
setkaly přes všechny překážky a předsudky. Vaše
vlastenecká loyálnost cití se nyní, po návštěv
krále Eduarda, volnější na půdě francouzské.
Oba kmeny, francouzský i skotský, pociťuje
svazky hlubokého přátelství. Setkáváme se jako
staří druhové po dlouhém odloučení. Naše srdee
idou si vstřic«.
V Grenoblu byla konána druhá část leloš
ního meetingu skolsko-francouzského. Účastníe
byli přijati rektorem a professory university, stu
denty, vědeckými a národními korporacemi ald
Slavnostní schůze byla konána v budově uni
versitní. Rektor Joubin v duchaplné řeči připo
mněl historické a filosofické svazky pojící Skotsk
a Francii. Potom mluvil Casimir-Perier a vy
zýval Skoty a Francouze, aby se spikli ke spo
lečnému dílu pro pokrok a mír. Lord Gilenesk
mluvil konečně o kulturním poslání národů zá
padních.
Francouz
Gleneska
Skotsko
Casimir
Perier
Skot
Eduard
Gilenesk
Praha
Lyon
Francie
Anglie
Edinburg
Grenobl
Rektor Joubina
14
article
Hnutí koltické.
V Lesnevenu konán byl tčehto dnů kongre
Unie bretoňské za předsednictví poslance markýze
L'Estourbeillona. Mimo jiné byli přitomni: Jenner,
člen britského musea, zabývající se keltickými
jazyky, Američanka pí. Mocherová, známá svými
přednáškami o Bretani v Severní Americe a »gal
ská drnidka« pí. Gwyneth -Vaugbanová. Hnut
keltické je nám Čechům z mnohých důvodů sym-
patieké a zasluhuje naší pozornosti, ať se jev
v Bretani, v Irsku neb ve Skotsku. Jde tu o re-
naisanci a emancipaci malých, zdatných národů.
L Estourbeillon
Jenner
Gwyneth
Vaugbanová
Čecho
Bretaň
severní Amerika
Irsko
Skotsko
15
article
Bretoňský kongres v Lesnevenu měl nepopíratelný
úspěch a nasvědčuje o vitalní schopnosti kmene
keltického v severní Francii. Skoro čírnácte dni
trvaly slavnosti, schůze, přednášky a divadelní
představení stýdnu keltického«. Elementy gal
ské, irské a skolské dodávají těmto výročním
shromážděním zvláštního rázu a jisto je, že tu
jde o něco hlubšího nežli o projevy slavností
a zevní. Bretoňský živel musí zápasiti prou
mnohým nepřátelům, jeho jazyk je ohrožen. Nad-
šenými přátely Bretoňců jsou angličtí přívrženei
keltického hnutí, mezi nimiž jmenovati dlužno
pana Jennera z »British Museum«, spolupraco
níka pařižské »Revue Celtique«, pl. Gwyneth
Vaughanovou a zejmena ušlechtilou hraběnku ot
Cromarlie, jež chová též srdečné sympatie k če
ské národní věci. Kongres v Lesnevenu byl řadou
uměleckých a hudebních slavností. Byly zpívány
národní písně, provozovány národní hry breton
ské. Bylo na kongresu usneseňo, aby literaturou,
poesil a hudbou se působilo na znovuzrození
racy a jazyka keliického a aby v jazyku fran
couzském a bretoňském byla vydána populárn
historie Bretaně. Guillaume Corzec, ředitel »L'In
dépendance Bretonne« měl přednášku o decen
tralisaei Francie, o znovuzrození keltickém a byla
přijata resoluce, domáhající se rozšíření aulo
nomních práv kraje bretonského. Resoluce bude
podána sněmovně i senátu.
Jenner
Celtique
Vaughanův
Guillaume Corzec
Francie
Bretaň
British muzeum
L ' Ina
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z klubu českých svobodomyslných po
slanců lidových na říšské radě. Parlamentní
komise sejde se v úlerý dne 22. září o 10. ho-
dině dopolední, klub pak téhož dne o 5. hodině
odpolední v klubovních místnostech ve Vídni.
— Výkonný výbor národní strany svobo-
domyslné má schůzi v sobotu dne 19. září
4. hod. odpol. ve své místnosti klubovní.
— Smiřovací akordy. Němci v Čechách
počinají si dnes už tak, jako by byli výhrad-
nými pány území, které nazývají »svým«, jak-
koli v něm žije bez mála million Čechů. Pouhou
obratností a žádnými čáry dovedli vykouzliti
přes noc nový státoprávní útvar, jemuž nescházl
již nie jiného, než aby příslušnými činiteli byl
uznán. Mají již také svou statistíku i dokazují
pomocí její, jak mohutným jsou v této zemi
činitelem a jací naproti tomu jsme my chuděr
kové. Toť se ví, že je ta »jejich« statistika tak
roztomilá, jako ten jejich mrav a zvyk. V po-
sledním čísle »Tetschen-Bodenbacher Zeitungs
na přiklad jsme se dočtli, že mají Němci v Če-
chách mnohem více koz než my, i v tom žeje
patrnou jejich »kullurní převaha«. Ale ne pouze
to. V českém kraji prý je 468.112 obytných
stavení českých, však 300 022 německých, při-
padá tedy na nás pouze 30.3 proc., kdežto dle
obyvatelstva je nás 62.733 proc. K tomu ale
sluší prý připomenouti, že Němci mají o mnoho více
míst s vyšší 20procentovou dani domovní, že
tedy vlastně platí větší domovní daň než my
Čechové. Že v tomto směru je obyvatelstvo
horském průmyslovém kraji v nevýhodě, že
platiti musí domovní daně více než obyvatelstvo
v kraji převážně živností a zemědělstvem se za-
bývající, je přirozeno, však na ukázku, jak Němei
počítají, vidno z toho, že Budějovice na př.
zařadili se všemi českými domy na účet německý.
Němec
Čecho
Vídeň
Čechy
Budějovice
17
article
Ostatně bychom si dovolili olázku, kdo že vy-
konal ohromnou práci a zjistil při každém
katastrálním čísle, jaké národnosti jest jeho
majitel? Co ale vyvozují národní odpůrci naši
z ledabylých, tendenčně stlučených číslic? Na-
stavme ucho, aby nám ani jediný zvuk z těch
roztomilých smiřovacích akordů neušel. »Co
z toho následuje? — táže se list, o němž jsme
se zmínili — na konec u »mravním« poučení.
Nic jiného, než že my Němci v Čechách ne
seme většinu břemene a že pokud vládne n
světě pořádek a rozum, máme právo žádati,
aby se nám dostalo též větší části práv. Co
ale se děje v Čechách? Hladový Václav,
kterého my Němci po většině ži-
víme, za něhož my z většiny hradit
musíme státní rozpočet, má první
slovo a brání Němci, svému chlebodárci, při-
stupu ke státnímu žlabu. Tu ovšem vzniká
otázka, zdali zapotřebí, aby synové Hermannovi
dali se trvale otrockým jhem poutati dělem
ďáblovým? Tomuto nedůstojnému poměru měl
by býti učiněn konec, Němci by si měli podat
ruce k boji proti příživníkům-cizákům!« —
Tak daleko. již dospělo smiřování? Ted jsme
již ve své otčině — cizinci a Němci, odvěe
nepřžtelé této země, jejími pány ! Na šlěst
ještě, že vše to pouze na papíře.
Němec
Václav
Hermann
Ted
Čechy
18
article
— Vídeňská »Zeit« odvažuje se popírati,
že by byl zákaz, jímž důstojníkům, kteří nale-
zají se posádkou v Praze, zapovídá se mez
sebou mluviti česky. Jistý vyšší důstojník prý
prohlásil, že o takovémto zákaze nie “ neví
ostatně prý se může každý o tom přesvědčit
jak v Praze na Příkopě důstojníci mezi sebou
česky hovoří. Naproti tomuto prohlášení »vyš-
šího důstojníka« trváme na tom, že zákaz ta-
kový od dávných let již existujea
že platnost jeho »kamarádskými pokyny« z dů-
stojnických kruhů vyšších stále se obnovuje.
Tak jako je pravda, že v kadelních školách
každý chovanec, jenž opováží se promluvit
česky, velmi přísně se tresce. Ostatně je známo.
Praha
19
article
mnoho-li důstojníků pyká za své vědomí české
v nejodlehlejších garnisonách, vždyť u českýeh
pluků českých důstojníků pomalu již nebude
A proč? Poněvadž jsou téměř všichní u cizích.
»Zeit« a český list, jenž s povděkem dementi
tohoto listu otiskuje, nechť si přečte seznam
důstojníků u 28. pluku pěchoty, tedy u pluka
pražského, a přesvědčí se, mnoho-li je tam Čechů.
Je pravda, že je dost důstojníků dnes, kteř
poměry u vojska, kde národnost jejich pranie
neplatí, naopak, kde dovoleno je v obcování
s mužstvem každému za uchem ještě ne-
osehlému kadetu o ni se otíral, trpce nesou.
Však žel, že na druhé straně též mnoho jich,
kteří přes to, že jsou z poctivé krve české,
nejen národních povinností svých nedbají, nýbrž
za ně se stydí. V žádném národě není na př
tolik zpotvořenin důstojnických jmen, jako
v národě našem. A věru, že máme právo, lázat
se po příčině tohoto zjevu. Je to ostuda dosu
nevysvětlená a kde zůstává důstojnická čest
která naproti vyšším nedovede ubránit ani svého
po olci zděděného jména? A na všechno to ne
sčíslněkráte jsme si stéžovali a v každém dele-
gačním zasedání se stížnosti tohoto druhu panu
ministru války předkládají, však dosud ani
prstem vojenská správa nehnula, aby křivdy ty
odčinila. Jestli chtěli mít podle starorakušáckého
způsobu armádu jako instituci obyvatelstvu od-
pornou a nepřátelskou, pak neměli zavádě
všeobecnou brannou povinnost. Při té to nejde.
Čecho
20
article
— »Pester Lloyd« a všechny zahraničné
listy, jež publicistieky jsou obsluhovány z Vídně.
přinesly dlouhé telegrafické zprávy o hrozném
případě Němců v Čouši, o tom, jak zběsilými
»Sokoly« napadeni byli klidní němečtí občané
jak české »megery« snášely se všech stran
kamení a uhli k bombardementu nie zlého
netušteích Němeů, kteří náhodou si vyšli v ml-
sta, kde shromážděni byli Čechově, na pro
cházku. V těchto telegramech líčeni jsme my
Čechové jako křováci a každý slušný člověk,
nechť přináleží ke kterékoli národnostti, s odporem
se od nás odvráti. Nevíme sice, stalo li se již
něco, aby pomluvy toholo druhu, jimiž v cizině
dobré naše jméno se hanobi, byly soustavně vyvra
covány. Nevíme, zda-li kdo sleduje potupné útoky na
nás a je-li vůbec postaráno o to, aby českému
jménu zjednána byla satisfakce, když, je potu-
peno. Zkušenost nás ovšem učí, že v tomto směru
neděje se po většině nic. Jde tu, jako v tomto
případě, o pouhé upozornění. Jsme přesvědčeni
že by u »Pester Lloydu« i u všech jiných listů
i u slušných listů německých, stačila pouhá
oprava neb vysvětlení, aby odčiněna byla sprostá
pomluva a národní štit náš byl z hanby očistěn.
Lloyd
Němec
Čechův
Čecho
Vídeň
Sokol
21
article
Zatím ale třeba i soudně se dokáže, j a k l ha
publicistický bídák, kterého by
jinde ve středu svém dávno již
netrpěli; však co to platno: o tom nikde
do listů, jež uveřejnily pohanu o Praze, nic již
se hedostane. Mizera, jenž listy tyto
mystifikoval, na jevo dostavší
se pravdu již netelegrafuje. A t ak
v cizině za faktum se pokládá, co
si jak dnes na jisto postaveno, vymyslil zvrhlý
německý krajinský tisk, jen za tím účelem, aby
pověsť naši za hranicemi pokálel. To velice
citelný nedoslatek naší organisace, který by se
dal snadně a poměrně nepatrným nákladem
odčiniti, kdyby postupovalo se ve věci té prak
— Jenom učenec Masarykovy školy může
o nás tvrditi, že zaměňujeme v polemice prot
němu náboženství s vyznáním, jak to včera učinil
Tyto dva pojmy jsou od sebe neodlučitelny v re-
alisticko-klerikální poučce, o niž běží: »Nábo
ženské stanovisko své klademe nad zá-
jem národní« Tu myslí se přece náboženským
stanoviskem vyznání. Že v hesle » Náboženstv
nad víru«, šířeném v denníku realistickém, nábo-
ženstvím rozumí theolog chefredaktor sám vyznání
zvlášť a nikoli náboženství vůbec, dokazuje
dnes, řka, že kdyby Komenský byl přestoupil k
katolietví mohl ve vlasti zůstati. Přestoupiv na
katolictví byl by sice nepozbyl křesťanského
náboženství, ale zajisté českobratrského vy
znání. Realistický filosof, uváděje výslovně Ko-
menského na důkaz vyššího cenění náboženstvi
nad národnost, dopustil se mechanického lapsu
úsudkového, zaměniv vlast s národnosti.
Mizera
Komenský
Praha
ko
Masarykův škola
22
article
Dal-li tedy Komenský přednost božským věcem
před lidskými, dal přednost víře své před po-
bytem ve vlasti, a nikoli před národ-
ností. Na tu zkoušku nedošlo. Dnes ovšem
vyskytují se i evangelici, kteří maji vyznání, ni-
koli však náboženství, a známe dokonce evange-
lika, který tvrdí, že mu jde náboženství nad ná-
rodnost a přece nazývá vyznání své — „menším
zlem“. Zejtra bude snad tvrditi, že dává bož
ským věcem přednost před vezdejšími —
on, dr. Jan Herben, největší náboženský kome-
diant doby současné. Těžké hádky s doktoren
filosofie, který se domnívá, že Hus byl prote
stantem! Domine doctissimel
— Manifestační sjezd českých okresních
zastupitelstev v Pardubicích pořádá se dne
28. září, kdy slavnostním způsobem zakončuje
se východočeská výstava. O 10. hodině dopol
zahájí v zasedací síni na radnici zemský po-
slanec a náměstek okresního starosta p. JUDr.
Antonín Formánek rozhovor o král. reskriptu
o nepravidelném a nedostačném svolávání sněmu
král. českého. O zamýšlené reformě volebníh
řádu v obcích pojedná pan Josef Podolák, ta
jemník obecního zastupitelstva v Pardubicích.
Komenský
doktor
Herben
Hus
Domin
JUDr
Formánek
Podolák
Pardubice
23
article
Po schůzi bude společný oběd v hotelu
Střebských«. O 2. hodině odeberou se pání
delegáti na výstavu.
— Nové násili brněnské obce. Z Brna
17. září. (Telef. zpr. „N. L.“) Brněnská obec
ve své nenávisti proti českému školství dopustila
se dnes nového, neslýchaně brutál-
ního činu. Jak známo, bylo přeložení če
ských škol obecných zemskou školní radou zru-
šeno. Pak domáhala se obec jen přeložení 6.
7. třídy chlapecké školy na Winterhollerově ná-
městí a divčí školy v Hutterské ulici do nové
budovy na ulici Giskrově. Aby provedla svoji
dnes obec sáhla k nejkrajnějšímu prostředku.
Dala z uvedených posledních dvou
tříd na náměsti Winterhollerově
v ulici Hutterské vynésti všeche
nábytek, lavice, tabule i kathedry
tak že žáci nalezli prázdné svět-
nice a musili bez vyučování být
propuštěni domů. Surový tento čin nej-
krajnějšího násilí proti české škole budí tu
všeobecné rozhořčeni
ticky.
Winterhollerův
Brno
Giskrov
Střebský
24
article
— Osobní. Fan MUDr. Ed. Slavík, maj. světl
léčebného ústavu, odejel dnes na kongress dermato-
logický v Sarajevě. Po čas jeho nepřítomnosti zastu-
puje jej assistent ústavu, pan MUDr. Otakar Cholin-
ský. V ústavě ordinuje se od 15. září opětně také v
svátky a neděle dopoledne. — Náměstek starosty
měst pražských p. inž. E. Neubert vrátil se včer
ze svých cest, v záležitosti vodních cest podniknu-
tých, do Prahy a dneškem zahájil úřadování. —
Lesní správce markraběte Pallavicina, odborný
spisovatel a známý v Čechách pěstitel růží, pan
Josel Horník v Poběžovicích u Holic vyzname-
nán byl zlatým záslužným křížem. — Zubní léka
pan MDDr. A. Kulhánek vrátil se z cest a ordi-
nuje jen ve Ferdinandově tř. č. 18.
— Rodinné zprávy. Slečna Slavěna Scheidle-
rova, dcera radního sekretáře v. v. Josefa Scheid-
lera, slavila 15. září t. r. v Praze své zasnoubenl
s nadporučíkem Jindřichem z Wetzerů.
— Maliř pan Václav Jansa, pobyv v letním ob-
dobí u černokostel. lesů, meška t. č. za účelem dalšího
studia krajin v Přímoří a vrátí se počálkem října
do Prahy, kdež od 19. t. m. započne s vyučováním
kreslení a malování ve svém atelieru Praha-
III., Všehrdova ul. č. 5. Přihlášky přijímá denně o
15. září od 9—12 hod. v poledne.
— Azcivévodo Ferdinand Karel včera odpoledne
odjel z Prahy do Vídně.
— Jubilenm. Dne 16. září slavil pan J o se
Tobiáš, pokladník akcionářského pivovaru na Smí-
chově, jubileum své 25leté činnosti v tomto závodě.
Fan
MUDr
Ed
Otakar Cholina
Ing
E Neubert
Pallavicin
Josel
Mddr
A Kulhánek
Scheidle
Scheid
Jindřich
Maliř
Jansa
Azcivévodo
Ferdinand
Karel
Tobiáš
Sarajevo
Praha
Čechy
Poběžovice
Holice
Wetzer
Všehrdův ulice
Vídeň
Jubilen
25
article
Ve schůzi správní rady v ten den konané, projevil
předseda p. dr. Vlček v kruhu sboru revisorů a ve-
škerého shromážděného úřadnictva, panu pokladníku
Tobiášovi za dlouholeté svědomité služby vřelé blaho-
přání a odevzdal mu přiměřený čestný dar. Týž den
uspořádalo úřadnictvo závodu k poctě svého kollegy
přátelský večírek, při čemž mu též dar úřadnictvem
věnovaný byl odevzdán.
— Pohřeb místodržitelského vrch. účetního rady
v. v. p. K. Blomanna konal se včera odpoledne z ko-
stela P. Marie Vítězné na Malé straně za přehojného
účastenství obecenstva. Zejmena byli přítomni po-
hřebním obřadům úřadníci místodrž. účetního oddělení,
prefessorský sbor právnické fakulty české university,
úřadníci pražské městské spořitelny a j. v. Před kata-
falkem bylo položeno množství drahocenných věnců.
Zesnulý byl pochován na hřbitově Malvazinkách
— Volba poslance v pražské obchodní komoře
Němečtí členové komory usnesli se, že nesáčastní se
volby poslance za tuto komoru do sněmu král. če-
ského; volba koná se zejtra
— Ve schůzi zemského výboru král. českého, dn
16. t. m. konané, vyřízeny byly dále tyto záležitosti-
(Školství hospodářské.) Při hospodyňské
škole v Německém Brodě povoleno bylo uspořádání
kursu o Hegelmundově způsobu dojení. — V zásadě
povolena byle zemská subvence na uhražení větších
nákladů na rozšiřování zímní hospodářské školy v
Opočně. — Bylo zadáno stipendium při podkovářské
škole v Karlíně. — Usneseno vypsati konkurs na sli-
pendia při zvěrolékařských ústavech. — V záležitosti
umístění mlékařské školy v Pizni bude provedeno
místní šetření. — (Akce živnostenská.) K roz-
dělení zemských subvencí pokračovacím školám prů-
myslovým zvolen byl subkomitét. — Byl vysloven
souhlas se zřízením pokračovací školy v Solnici. —
Tobiáš
K Blomann
Hegelmundův
německý Brod
Opočeň
Karlín
sbor právnický fakulta český univerzita
26
article
Byly poukázány k výplatě subvence: výrobnimu
společenstvu tkalců v Krásné Lípě, výrob. společenstvu
v Něm. Rychnově, pořadatelstvu výstavy učednických
prací v Hořicích a na učebný běh mistrovský v Krá-
lovci. — Byly povoleny subvence výrobnímu spole-
čenstvu v Cankovicích. — (Král. české řemesl-
nické školy) Při řemeslnické škole ve Volyni
upraveny byly osobní poměry učitelstva. — (Zem-
ský fond sirotčí.) Při ústavu pro hluchoněmě
v Budějovicích obsazeno bylo 5 stipendií, při řeme-
slnických školách ve Volyni, Litomyšli a Kolíně 2
stipendií. — Bylo zřízeno 10 stipendií pro sirotky a
opuštěné dítky v okrese kamenickém n. L. — (A rch iv
zemský.) Zpráva pro sněm o činnosti archivu zem-
ského byla schválena. (Zpravodaj vesměs. člen z.v.
Adámek)
— Zápis do českých škol v Č. Budějovicích del
se letos opět za neslýchaného nátlaku na české rodiče
se strany zaměstnavatelů V čele násilníků těchlo
stála obec, jíž statečně pomáhali továrníci Stegman.
dědicové Hardimuthovi a j. Užito všech možných pro-
středků k přinucení českých rodičů, aby děti své obě-
tovali molochu germanisace. A tam, kde nic nepomá-
halo, pohrozeno propuštěním z práce, zbavením chle-
ba. Tento bídný prostředek konal opět své dílo, nebol
opětně množství českých duší pohltily německé du-
chamorny. Jako každoročně, i letos budou německé
školy míti 40—50% dětí českých, tímto hanepným
způsobem nalapaných. Nieméně však zápis do če-
ských škol vykazuje opětné pokroky.
Král
Adámek
Stegman
Hardimuth
Německo
Rychnov
Hořice
Volyň
Budějovice
Litomyšl
Kolín
Č . Budějovice
27
article
Přesné výkazy nelze ještě uveřejniti, poněvadž školní
rok započne teprve 22. t. m. a množství dětí hlásí se
do školy teprve v tento den. — Velmi potěšitelné vý-
sledky vykazuje zápis na nových českých ústavech
budějovických, dívčím lyceu a škole hudební. Do lyce
jest opravdový nával, rovněž škola hudební má již
velmi značný počet žáků. Zápis na obou těchto ústa-
vech však není ještě skončen, takže úhrnná cifra za-
psaného žactva není ještě známa. Ukazuje se však,
že jak dívčí lyceum, lak i hudební škola budou v Čes.
Budějovicích velmi dobře na místě a že šťastnou byla
myšlenka, tyto ústavy tam založiti. Na dívčím lyceu
otevřen bude letos I. a IV. ročník. Školní rok započne
dne 18. t. m.
— Kde nejsou češlí právníci. Němci stále si stě-
žují, že všecky úřady zaplaveny jsou českými úřad-
níky. Jak nářky tyto jsou oprávněny, ukazuje nejlépe
„Kalendář právníků“, který právě vyšel redakcí dra.
Navrátila. Z obšírného statusu centrálních a dvorských
úřadů vidíme, že není jediného českéh
právníka u hofmistrovského úřadu, v nejv. lov-
čího úřadu, v gen. intendance dvor. divadel, u nejv.
kcmorního úřadu, v c. k. dvorní knihovně, u nejv
dvorního maršálkovského úřadu, v úřadě nejv. pod-
koního, ve vojenské kanceláři císařské, v gen. ředi-
telství soukromých a rodinných statků, u ministerstva
zahraničních věcí, v dvorním archivu, v konsulári
akademii, v říšském ministerstvu financí, v ministe-
stvu vojenství, v kanceláři panské a poslanecké sně-
movny. Na to by měla delegace naše poukázat na
místech kompelentních
— Host z Cařihradu. V těchto dnech meškal
Němec
Navrátil
Čes . Budějovice
Cařihrad
28
article
Praze pan Čeněk Zámečník z Cařihradu, jenž tam
35 let, od roku 1868 působí. Zprvu byl zaměstnán
v Cařihradě jako sultánův kaligraí a kreslíř, pozděj.
když mu zrak přestal sloužiti, věnoval se provádění
cizinců po Cařihradě, Kaiře a Palestýně. V Cařihrad
stal se populární osobností, známou pod jménem
„dragoman Vincene“, všady vážen i ctěn pro svoi
spolehlivost, všestranné zkušenosti i obsáhlé známo-
sti orientálních krajů. V Cařihradě jest v každé cizi-
necké kolonii osobou laktéž veleznámou. Naši krajaně
do Cařihradu přibyvší měli v něm povždy ochotného
rádce a přítele, jenž svými bohatými zkušenostmi pro-
kázal jim neocenitelných služeb. Pan Č. Zámečník od-
jíždí dnes přes Vídeň zpět do Cařihradu, kde sidl
v ulici Kumbaradji č. 45
— Dary. Reditel vyššího a reálného gymnasia
na Smíchově p. Karel Doucha daroval živelní pohro-
mou postíženým 20 korun. — Stolová společnost
v hostinci p. Hnilice na Král. Vinohradech darovala
místnímu odboru národní jednoty pošumavské n
Král. Vinohradech za letošní rok celkem 146 K.
Zámečník
Palestýn
Doucha
Král
Praha
Cařihrad
Kaira
Vídeň
Kumbarad
Smíchov
Vinohrady
národní jednota pošumavský můj Královský
29
article
— Kontrolní shromáždění záložníků a dovolenců
v Praze se zdržujících bude se konati v Praze od9
do 30. října. Všichni dovolenci a záložníci mají se
přihlásiti od 1. do 29. října v referátě vojenském
v čp. 930—
— K »Matici Časké«, sboru musejnímu pro vě-
decké vzdělání řeči a literatury české nově přistou-
pili za zakladalele pánové:. V. Nový, kandidát filo-
sofie, v Praze II., P. Josef Čáp, farář, v Srbči, Josel
Fantiš, úřadník státní dráhy, na Král. Vinohradech.
MUDr. Vinc. Tomek, panský lékař, v Chocní, V. Rösch.
syn lékárníkův, v Jindř. Hradci, K. Volenec, kaplan
Cirkvici, Petr Šimek, filosof v Praze- II. Sbor » M. Č
zakoupil zvíáště letos pro své členy některé valice
cenné a zajímavé spisy. Přihlášky nových zakladatel
přijímají se kdykoli v roce a dotazy zodpoví expedice
»M. Č.. v museu království českého.
V Nová
Čáp
Král
MUDr
Vinc
Tomek
V Rösch
lékárníkův
Jindřichův
K Volenec
Cirkvice
Šimek
M Č
Praha
Praha II
Srbeč
Choceň
Hradec
Josel Fantiš