Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str — Čachr s národností. Ve výroční zprávě »Böhmerwaldbundu« vykládá budějovický pan Taschek též o »smutném« zjevu na pomez jazykovém, kde prý mnohé obce s pregnant ním rázem provádějí s národností svou mi zerné kupčení. Ucházejí prý se o školu, zejmena jde-li o budovu, u českých spolků a u »Schul- vereinu« či »Böhmerwaldbundu« zároveň. A po- tom dle toho, kdo nabídne více, se rozhodnou. Co se s nimi stane, po tom se neohlížejí. Jest prý jim to úplně lhostejno, ať Němei či Češi. Pan Taschek má pro takováto bezcharakterní obce jen slova hany. A to právem. Pochopujeme také z naší skutečnosti, že takovýchto bezcharakterních lidí, kteří ná- rodnost sveu veřejně dávají do licitace, je víc než třeba, však jakým právem smí se nad tím durditi pan Taschek, který vlastně sám svou národnost prodal a věru že ani tu školu zani nedostal. Němci vůbec nemají příčiny v tomto směru si stěžovati, neboť německá ob ee to nikdy není, která do té míry by se zapomněla, aby z některého spolku českého žebronila za českou školu. Sníží-li se některá obec k takové suplice, je to v každém případě obec česká, kde jest starostou neb radním nějaký bývalý kaprál, jenž mermocí chtěl by znalost tohoto jazyka opatřiti též jiným, zejmena mladé generaci.

Dosud německá agitace spolková české kandi- dáty a kandidátky germanisace neodmítala, na- opak je vší mocí sháněla a dokud o ně ještě čeští spolkové stáli, je přeplácela. Vždye celá jejich činnost nebyla ničím jiným, než lákáním a přemlouváním českých dětí do německých škol. Vždyť přec známo, že ve mnohé tak zvané »německé« škole schuiverein- ské nalézá se i dnes ještě mnohem více dětí českých než německých. Zdá se, že některá česká obec při takovémto vyjednávání p. Taschka napálila a on nyní na spekulantech tohoto druhu schladiti chtěl si žáhu. Jinak si páně Taschkovu žalobu nedovedeme vysvětliti.

— Královský hrad v Budíně a krá- lovský hrad v Praze. Byl své doby mnohem slavnější královský hrad pražský, než onen v hlavním městě uherském. Však časy se změ- nily. Třeba že obě královská sídla jsou si do jisté míry podobná, že oba strmí vysoko nad městem, jímž vine se velká řeka, jest přece jen veliký rozdíl co do rozsahu obou hradů a najmě co do významu dějinného. Na hradě pražském odehrála se veliká dějinná epopea, zahrnující v sobě více než tisíciletí a půl Evropy — kdežto Budín má vlastně jen svou tureckou slávu. Dnes jinak. Dnes hrdě pohlíží již nyní z části restaurovaný a zvětšený budínský hrad na svého upadajícího konkurenta ve Vídni. Po Praze, po Hradčanech již se ani neshánějí. Hradčany jsou pomníkem zašlé slávy a také dle toho vypadají. Kdyby šlo po chuti pražských Němců, zejmena »Bohemie«, byly by Hradčany dávno již ode vzdány účelu, jemuž slouží tak velkolepě Černínský palác. Staly by se prostě kasárny. Z Vladislav- ského sálu by se dala udělat pluková jízdárna pro kavalerii a jak výborně by se hodil tak zvaný sál španělský ku pořádání kontrolních shro- máždění. Musilo by to být ale brzo, aby hrad zatím nespustl docela. Jak jinak v Budíně. Právě bylo nařízeno, že přestavba hradu toho musí býti nejdéle do r. 1904 provedena a poukázáno na ni 9,600.000 zl., kdežto 2,800.000 zl. vy- kázáno na vnitřní zařízení a 500.000 na umě- leckou výzdobu. Na hradě pražském roste tráva mezi dlážděním. Roste tam už několik let, aniž by panu zámeckému hejtmanovi navadlo, dát ji vypleti.

— Schůzi voličstva svolává do Bra- tříkova na den 2. září t. r. ke 2. hodině odpolední do hostinské místnosti p. J. E. Klin- gera zemský poslanec Josef Janoušek Program: 1. V kterých znameních zvítězíme? 2. Volné návrhy. — Osobní. Za příčinou vyžádaného přeložen v trvalý odpočinek bylo c. k. loternímu vrchnímu officiálu panu Jindřichu Sterzingrovi šlechtici ze Streitfeldu za dlouholeté věrné a vždy uspokojivé služby finančním ministerstvem, jakož i loterním ředi- telstvím plné uznání vysloveno. — Vévoda Cumberlandský s chotí a dvěma dcerami a průvodem včera po 8. hod. večerní zvláštním vlakem přijel z Cmuntu do Prahy a dnes dopoledne odjel do Berlína. V Praze ubytoval se v hotelu su modré hvězdy«.

Německá služební řeč. Námořní sekce ministerstva vojenství nařídila, jak sdělují německé noviny, aby křestní jmena odvedených vojínů zaná- šela se do odvodních protokolů jen ve služební — tudíž německé — řeči a aby se poněmčelých těchto jmen užívalo také při vyhotovování osobních do- kladů vojínových. Křestní jmena, kterých nelze do němčiny přeložiti, zapíšou se do odvodního proto- kolu aspoň německými typy tak, jak uvedena budou v odvodní listině. Náš Břetislav stkvíti se bude tedy ve vojenských seznamech jako »Brzetieslaw«, anebo snad bude ještě lépe vymustrován. Jest však jen zá- hadou, jak budou u vojska psáti jmeno »Pravoslav«, zda stačí pánům, když užijí v něm jen dvoji- tého »w«, anebo co počnou si na př. se slovem »Mojmír«? — Česká škola v Horním Litvínově. Již po dlouhá léta usiloval odbor Národní jednoty seve- ročeské v Horním Litvínově o zřízení veřejné české školy, ale pořáde marně. Pro velký odpor městského úřadu horno-litvínovského bylo totiž vše zdržováno a u c. k. okresního hejtmanství v Mostě zůstávaly všechny kroky bezvýslednými. Teprve letošního roku bylo možno »Národní jednotě severočeské« věc do proudu přivésti, tak že přišlo od ministerstva naří- zení na okresní školní radu v Mostě, aby nařídila městské radě horno-litvínovské, by připravila míst- nosti pro české školní dítky do příštího školního roku, což obec horno-litvínovská také učinila ao místnosti se postarala. Místní odbor Národní jednoty severočeské žádá nyní své příznivce, aby mu po- skytli další podporu zasláním školních knih, třeba již opotřebovaných, pro tamější chudé české dítky a vzdává předem již za každý dárek vroucí díky.

— Stesk učitelův. Píše se nám: Mám rodinu, jmění žádné, vedlejší příjem žádný a jsem živ jen ze své mizerné mzdy. Pět roků působil jsem dle po- vinnosti a byla mi okr. školní radou povolena kvin- kvenálka. Těšil jsem se, že, až ji dostanu, pojedu se svým nemocným dítětem na kliniku. Čekal jsem marně! Na cestu musil jsem se vydlužiti na úrok. Dnes čekám již 9 měsíců a dosud — marně. »Mé- peníze leží u berního úřadu a já z nich musím platie úroky. Dosud jsme takovéto bolesti svěřovali listům učitelským, Byly bezvýsledny! Musíme, nyní prositi listy denní, aby nám je laskavě otiskovaly. — Zpráva časopisecká. Demokratického čtrnáctidenníku »Nové Hořické Noviny« re- daktorem Vlasákem v Hořicích vydávaného prvé číslo vyjde dne 30. t. m. Jak čtenářům známo, byly listy Vlasákovy již po 3krát c. k. úřadně zastaveny a red. Vlasák za 4 léta desetkrát uvězněn. — Místní odbor Ústřední Matice školské pro okres karlínský žádá tímto snažně všech pánů sběratelů matičních v okresu karlínském, aby neopomenuli letos co nejdříve dle vydaného provo- lání a dle zvlášť rozeslaných archů se ujati v celém okresu karlínském sbírek. Doba po žních a počátek školního roku dobře se hodí k akci. Veškery peně- žité obnosy buďte posílány jen výhradně pokladní- kovi p. V. Šimkovi, konceptnímu adjunktoví okres výboru v Karlíně. Dotazy ochotně zodpoví předseda p. J. Hofman ve Vysočanech nebo jednatel p. Lad.

Hejtmánek v Libni. — Horníci na Ostravsku stále ještě mluví o stávce, Jsou mezi nimi proudy, hlavně ve východní části revíru, které jeví chuť k opětnému stávkování za příští zimy. V neděli, dne 28. t. m., konala se schůze horníků v Karvíně, na které mluvil sociální demokrat polský, Reger, proti opětné stávce. Poukazoval na následky stávky minulé a na dra- hotu stále vstoupající, tak že by nebylo lze horníkovi boj s uhlobarony vydržeti. Poněvadž ženy horníků na Ostravsku jsou proti stáv ce. není naděje, že by stávka propuknouti mohla, aspon nikoli ve větších rozměrech. Kdo poměry v uhelném revíru ostravsko-karvínskémzná, ví, že jen tehdy stávkují horníci, když ženy jejich pro- hlásí se pro stálvku. Jest to také kus eman- cipace ženu!- — Výpravy do Kutné Hory. Tábor na výstavě kutnohorskě. Město Tábor a okolí chtěl pořádati zvláštní vlak do Kutné Hory, ale do- mácí manifestační slavnosti, hlavně matičná slavnost zaneprázdňuje kruhy občanské. Dne 26. t. m. však navštívil Kutnou Horu »Sokol« a dne 8. a 9. září bude pořádána hromadná navštěva spolku divadel- ních ochotníků. — Jihočeský ráj. Nyní, když upraveny jsou cesty podél Lužnice ku Příběnicím a kdy i zařízenou restaurací postaráno jest o občerstvení na cestě, ote- vřel se milovníkům přírody i historie české netušený jindy koutek polužnického ráje, jenž stane se jistě velice milým cílem české turistiky. Mohutný les, za- jímavé okolí a zbytky starého hradu a vůbec všechen celek tak ducha mile jímá, že návštěva utěšeného toho lužnického úvalu uspokojí a posílí každého. — Výstraha knihkupcům. Píše se nám: Po východních Čechách potuluje se nějaký hoch, který na jmeno ředitele Vávry z Ivančic jako student pod- vodně kupuje školní knihy. V těchto dnech byl v Německém Brodě a Čáslaví.

Stávka obchodních příručích. Před dvěma měsíci stávkovali obchodní příručí v obchodě smíšeném, patřícím Rosenbergrovi v Mor. Ostravě. Důvodem bylo nelidské s nimi zacházení se strany chefa. Záležitosti této uchopila se dělnická stranaa ohlásila boykot obchodu toho, dokud Rosenberg ne- zavede pro svůj personál poměry snesitelné. Rosen- berg skutečně po krátké době kapituloval a v časo- pisech slíbil provéstí nápravu. Nedostál však slovu a zacházel s příručími jako dříve; tito měli i na dále spávati v místnosti, která není spůsobilá ani pro do- bytek. Následkem toho zahájili příručí v pondělí dne 27. t. m. ráno opět stávku. Při prvé stávce udály se veliké sběhy lidu, tak že celá policie musila inter- venovati. — Přehlídka masa při nutných poráž- kách dobytka. Se zřetelem k opětovně zjištěným případům, kdy při nutných porážkách dobytka inter- venovali buď páni starostové, buď místní ohledatelé dobytka, připomínáme znovu znění 8 12.3zákona ze dne 29. února r. 1880 ř. z. č. 35 na základě kteréh při každé nutné porážce diplomovaný zvěrolékař pří- tomen býti musí, aby úsudek o požívatelnosti masa podal. Páni starostové a místní ohledatelé nemají dostatečných vědomostí, aby dovedli rozpoznati cho- roby, jako jest na př. snět slezinná, jež i u tučných kusů se objevuje a pro nezkušeného na mase a plí- cích velikých změn nezanechává a přece jest to ne- moc, která by požitím masa z takového dobytčete i životy lidské ohrozila, jak toho četné pří- klady zaznamenány. Z té příčiny bude proti pánům starostům a majitelům dobytka, kteří dotčeného para- grafu šetřiti nebudou, postupováno dle zákonitých prostředků. — Doprava vězňů. Od zemského soudu v Brně bylo včera v průvodu dvou četníků do trest nice na Pankráci dopraveno 12 trestníků.

— Krádež dynamitu. V minulém týdnu od- cizeno bylo z pátku na sobotu ze skladiště jámy »Gabriely« v Karvíně pět čtvrtí kilogramu dynamitu. Skladiště nebylo střeženo a zlodě) vnikl do něho oknem. — Výtržnost v kavárně a na ulici. V ka- várenské místnosti »u věnce« v čís. 571—I. na Ovoc- ném trhu včera o 11. hod. v noci mezi několika hosty vzniklo nedorozumění. Číšník Antonín Čížek, chtěje větší výtržnosti zabrániti, uchopil býkoveca udeřil několikráte hosty Edvarda Košaře a Františka Brože. Dva rozmachy býkovcem zasáhly také dělníka Frant. Malého, který tam seděl se svou milenkou Alžbětou Schüllerovou. Malý ve zlosti uchopil židli a hodil ji Čížkovi na hlavu. Tento výjev měl v zá- pětí velkou výtržnost, která se rozvinula až na ulici. Obyvatelé v okolních domech byli rámusem vyrušeni ze spánku. Výtržníci umlkli teprve tehdy, když přišla policejní hlídka a hlavní účastníky na strážníci od- — Souboj v Horažďovicích. Z Horažďovi se nám píše: Ve klidném městě našem bylo letos již třetím rokem ubytováno dělostřelectvo za příčinou vojenských cvičení, která v blízkém okolí se konala. Po celý ten čas přicházely obec, velkostatek ano i všechno občanstvo vojsku ochotně vstříc a hleděly dle možnosti vyhověti všem žádosteml a pokynům jeho.

Vždyť viděli jsme ve vojsku své syny, bratry, členy ná- roda. Na radnici sice byly přednášeny různé stezky do chování se některého mužstva, jako! tu skrmili seno ubytovatelovo, jinde slámu; bez vědomí se přestěho- vali, ovoce v zahradě potrhali, zámek od stodoly utrhli, aby mohli dovnitř a pod., ale toho nebylo dbáno a pečováno s neztenčenou pozorností a ocho- tou o ubytování další. Zatím ochota obecního sta- rosty, která mnohdy šla dále, než bylo třeba, takže mu pro ni od občanstva i zazlíváno, byla velmi špatně odměněna. Dne 31. července t. r. o 10. hod. dopolední odcházel obecní starosta p. Ed. P. Skála z kanceláře městské spořitelny. Sotva vyšel ze dveří, slyší volati obecního tajemníka: »Pane starosto, pro- sím vás, pojďte sem, jsem tu ohrožen, pan poručík

Majer tasí na mne šavli!« Starosta odkvapil ihned do úřadovny městské radnice, kdež přítomen byl dělo- střelecký poručík p. Majer od plzeňského pluku s četařem a tázal se, co se to na radnici děje? Po- ručík začal cosi německy povídat, ale byv upozorněn, že v Horažďovicích úřaduje se česky, odpověděl česky, že stěžuje si na přeplněné staje. Stárosta odvětil mu klidně, aby si našel pro koně místo jinde a dal je tám a vylíčil mu, jaké potíže má obec s ubytováním vojska, když neví ani, kolik mužů a koní ubytovati má a občanstvo po nabytých zkuše- nostech vojsko ubytovati nechce a nemůže. Na konec řekl: »Na příklad ve válce přiváže se kůň ke kůlu, a voják i důstojník, vše leží v polích a stává se často, že nepřichází ani strava ani krmivo a již ko- likráte se stalo, že důstojník byl rád, když mu voják podal chleba.« Po této rozmluvě se všichni přátelsky rozešli, a poručík podal jak starostovi, tak tajemníkovi ruku. Ale tím věc odbyta nebyla. O 6. ho- dině večerní dostavili se na radnici dva důstojnícia ménem poručíka Majera vyzvali starostu na souboj.

Jakkoli starosta mohl se celé věci vysmáti, neboi sám jmenem obce na ranní chování poručíkovo přímo si stěžovali, neučinil toho, ale jsa si nevinou jist a pro dobrou vůli a urovnání celé věci jmenoval si svědky. Ba i když jeden svědek důstojníkům ne- vyhovoval, jmenoval jim starosta ještě ochotně ji- ného. Rozumí se samo sebou, že páni důstojníci česky neuměli nebo mluviti nechtěli a poněvadž svědci prohlásili, že německy neumějí a nerozumějí, byli důstojníci nuceni, zjednati si důstojníka třetího zá tlumočníka. O věci jednáno čtyřikráte a oběma zástupci starosty prohlášeno, že v jeho posledních slovech není žádné urážky ani jednotlivce aniž koho jiného a že tedy odpadá příčina celého jednání a že se věc u přítomnosti všech zúčastněných vysvětlí a náležitě objasní. Leč o ně- jakém smírném jednání nechtělí důstojníci ani sly- šeti a s celým důrazem prohlásili, že jenom »se zbraní v ruce« se věc může vyříditi. Bylo jim ko- nečně připomenuto, že souboj v Rakousku jest zákázán a že svědci nemohou přivoliti a nepřivolí ku věci nedovolené a protizákonné. Ale ani to ne- působilo. Zákon sem, zákon tam, usmál se jedenz nich a pohodil rukou. Konečně nadíktovali si a na- psali protokol a vyzvali oba svědky, aby ho pode- psali. Tito prohlásili s celou rozhodností, že podepíší jenom v tom případě, bude-li protokol úplný, a bu de-li obsahovati tyto dva dodatky: 1. Že celou věc vyvolal poručík Majer tím, že v obecní úřadovně tasil na obecního tajemníka zbraň. 2. Bude-li proto- kol podrobně obsahovati ona slova slarostova, jimiž cítí se poručík Majer uražen. — Požadavek tento byl důstojníky zamítnut jako »ku věci nepatřící«a proto protokol podepsali pouze svědci poručíkovi. —

Tím byla afféra soubojová vyřízena, ale bylo by žá- doucno, aby příslušné kruhy věnovali věci této ná- ležitou pozornost, aby se případy podobné neopako- valy. Vážnost k důstojnictvu, ani láska ku armádě — a armáda stojí poplatnictvo krvavé milliony se tímneposiluje. Z věci této přispíšil si »Pilsner Tagblatt« vytloukati kapitál z příčin dobře pochopi- telných a podal zprávu nepravdivou a nesprávnou. Proto připomínáme, že zpráva tato jest jedině auten- vedla.