1
masthead
V Praze, v úterý dne 28. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 237.
číslo v Praze za 2t
a na venkově za 3k
Praha
3
article
Na »Národní Listy.
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administ raci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80b
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Ministrpresidentovy konference.
Z Vídně, 28. srpna. »Neue Freie
Presse« sděluje: Rozhovor minister-
ského předsedy s vůdci stran
počne již tento týden. Dr. Körber bude
bezpochyby míti poradu nejdříve s čelnými
členy českého klubu. Dále budou za-
mýšlené konference s vůdčími osobnostmi
německých stran. Podobná pozvání
zaslána budou také vůdcům pravice.
Jak se nám z parlamentních kruhů sdě-
luje, nemají německé strany žádného důvodu,
aby se officiálně zabývaly tímto přijímáním
poslanců u dra. Körbra, poněvadž porady
mají míti ráz informativní. Stanovisko,
které zaujmou německé strany při těchto
porádách, je vytknuto již ve projevech, učí-
něných koncem posledního zasedání říšské
radý.
Ministrpresidentův
doktor
Körber
Naka
Vídeň
Neue Frei Presse
5
article
Politik pravice.
Politik pravice.
Z Vídně, 28. srpna. »Politik pravicee
domlouvá v »Reichswehru« českým
poslancům, aby od obstrukce upu-
stili. Praví: Budou-li Čechové v obstrukci
pokračovati, tu by — dle fysického zákona
tlak budí protitlak — mohli způsobiti
koalici, která by obsáhla tak po-
malu všecky strany parlamentu.
Nebyla by to koalice, která by chtěla vyho-
vovati choutkám levice po moci, ani tak
zv. majorita pro denní pořad, byla by to
koalice zbudovaná z nutnosti a na zá-
chranu parlamentu. Čechové měli by
pak co činiti s převahou, které by v žádném
případě zdolati nemohli. Jejich ob-
strukční náraz byl by úplně odražen a jim
zbýval by — nanejvýše — odchod z říšské
Jak by se však měly věci, kdyby Če-
chové od obstrukce upustili nebo ji aspoň
zastavili? Zachránili by tím skutečně jenom
státní nezbytnosti? Článkem 14. mohly by
nadále býti vyřízeny rozpočtové provisorium.
rozpočet atd.
Pěkné to sice není, ale naposledy
rady.
zvykne si člověk i na nepěkné věci. Zane
Čecho
Vídeň
Reichswehr
6
article
cháním obstrukce mohly by skutečně z ís-
kati jenom investice, t. j. investice
mohly by konečně býti parlamentem schvá-
zjni
Ano — řekne se na české straně —
ale nač vyhazovati poslední trumf? Naši
čeští přátelé nechť se neklamou. My
myslím všecky rakouské parlamentárníky
— stáváme se již zbytečnými. Ni-
koli p. Körber potřebuje investic, nýbrž
potřebuje jich obyvatelstvo. Dr.
Körber konec konců potřebuje jen § 14.
a ten má. Může s ním vystačiti ještě plny
rok, až do delegačních voleb r. 1902.
Politik pravice vyvrací mínění, že by
poslanci čeští upuštěním od obstrukce po-
zbyli důvěry voličstva. Potom praví, že Če
chové by obstrukcí svou mohli způsobiti roz-
puštění sněmovny. Polákům a katolické
straně lidové by to patrně nebylo příliš milé.
Vstupovali by do yolebního boje s trpkými
pocity, že jej Čechové zavinili, a
tedy ještě před volbami byl by položen zá-
klad k jiné většině, ve které by pak
Čechové jistě nebyli. Dosti již politického
radikalismu! Další provádění obstrukce bylo
by nesmyslným a musilo by Čechům způso
biti jenom škodu.
Körber
Polák
Čecho
puštěný sněmovna
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 28. srpna. (C.-B.) Vídeňský
úřadní list sděluje: Čísař dal rozhodnutím
ze dne 23. srpna t. r. sankci osnově zákona,
přijaté sněmem král. českého, o regulaci
řeky Úpy vodním družstvem v České Skalici
— Rozhodnutím ze dne 22. srpna t. r. dal
císař sankci osnově zákona, přijaté sněmem
království českého, týkající se regulace svin-
ského potoka u Teplic okresním zastupitel-
stvem teplickým.
Z Vídně, 28. srpna. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval děkana
v Děčíně, Ant. Kropsbauera čestným
kanovníkem kathedrální kapitoly v Litomě-
řicích.
Z Bukurešti, 27. srpna. (C.-B.) Král
opustil dnes odpoledne s královnou Sinaj.
— Časopis »Roumanie« prohlašuje, že
Vídeň
Úpa
Český Skalica
Teplice
Děčín
Bukurešť
Sinaj
Čísař
Wiener Zeitung
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
je zmocněn vyvrátiti zprávy jiných
listů o domnělém pohraničním konfliktu mezi
rumunskými a bulharskými vojáky, dále
sdělení o domnělé urážce rumunského pra-
poru v Ruščuku, konečně zprávu, že byla
nařízena mobilisace rumunské armády.
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) Ve-
černí listy sdělují, že zdejší policie zaslala
státnímu zastupitelstvu v Miláně spisy o po-
bytu Bressia v Havru a v Paříži, jejichž
obsah jest důležitý a přináší zprávy o tom,
co stalo se před attentátem.
z Říma, 27. srpna. (C.-B.) Farář od
sv. Šebestiána (v Římě) byl zatčen na ža-
lobu, že schvaloval attentát na krále Hum-
berta.
— Dle časopiseckých zpráv bude ob-
hájcem Bressiovým advokát Mertino
z Říma, náležející straně anarchistické.
Vývoz obili z Ruska.
Z Petrohradu, 27. srpna. (C.-B.)
Ruská telegrafní kancelář oznamuje: Jsme
úřadně zmocněni vyvrátiti pověsti o na-
stávajícím zákazu vývozu obilíz
Ruska.
svatý . Šebestián
Mertino
Ruščuk
Paříž
Milán
Havre
Řím
Huma
Rusko
Petrohrad
11
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Washingtonu, 27. srpna. (C.-B.)
Americký vyslanec Conger telegrafoval dnes
přes Taku: Od poslední mé zprávy neudály se
žádné důležité pohyby. Vojenské úřady
usilují, by znova z jednaly pořádek.
Dosud nebyl zde nalezen žádný
zástupce čínské vlády. Jest prý však
v Pekině několik úřadníků tsungliyamenu. Oče-
kává se, že se brzy objeví na veřejnosti. Gene-
rálové spojenců se usnesli, že nevstoupí do cí-
sařského paláce, nýbrž že jej nechají neobsa-
zený. Dnes přibylo sem 2000 Němců.
Z Petrohradu, 27. srpna. (C.-B.) Gene-
rální štáb oznamuje: Mongolové přijali oddělení
generála Orlova přátelsky, zásobují vojsko
všemi možnými potřebami a nechtějí za to ná-
hrady. V Njučvangu byla civilní zpráva ode-
vzdána ruskému k o ni s ul u.
Conger
Mongol
Orlov
Čína
Washington
Petrohrad
Genus
Němec
Genus
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sřícenina hradu „Zvířetice“
u Mladé Boleslavi.
Na opáčné straně co Stránov a také tak
daleko proti proudu Jizery stojí sřícenina hradu
zvířetického.
Může se jíti podél řeky a trati přes Mi-
chalovice a kolem Josefodolu aneb městema
přes Debř. Debř jest stanicí Kosmonos— zem
ského blázince a často tam smutného hosta pro
ústav kosmonosský vídají.
Josefodol—Kosmonosy se vlastně tato sta-
nice jmenuje, ale Josefodol tu s Debří splývá.
Josefodol jest vlastně jenom továrna se skupi-
nou úřadnických domů a domků. Prostírá se v
dobře pěstovaném parku u řeky pod lesnatou
strání, kde k nebi ční štíhlá hrobka baronů
Leitenbergrů, majitelů těchto továren na světo-
známé kosmonosské kartouny. Výborně položené,
květinovými záhony vroubené továrny čin
spíše dojem lázeňského místa, kdyby nebylo
čoudivých komínů. Však tovární sály, jako
všude, zdraví ubíjejí a přece je tam stále ta
kový nával lidu, že okolní rolníci nemohou do-
stat človíčka k polní práci.
Šli jsme ve společnosti pana Š. a jeho
paní. Rozmilí lidé, ale pán je pohodlný na
chůzi a takž konalo se před každým rozcestím
»sezení s poradou«, kudy se má jít.
Při zatáčce cesty hrabala dole na louce
ženská seno. Tyto louky podél Jizery vinou se
od Semil až k Černému Kostelci, řekl nám jakýs
venkovan.
Leitenbergr
Sřícenina hrad
Zvířetice
Mladá Boleslav
Stránov
Jizera
Josefodol
Debř
Kosmonosy
Debří
Semily
Kostelec
13
article
»Pomáhej Pánbůh!« voláno na ženskou
»Dejž to Pánbůh!« odpovídá.
»Jářku! Jak daleko máme ještě na Zvíře-
tice?« ptal se pan Š.
»No — já jsem to ještě neměřila,« od-
sekla tato.
»No — já myslím, jak dlouho tam asi
ještě musíme jít,« vysvětloval pan Š. do-
brácky.
»Jen jdou! — až dojdou — uviděj!«
vece podrážděně ženská.
Pan Š. se zastavil, strčil ruce do kapes
jal se ženu »rozbírat«:
»A vy jste mi pěkná krobiánka! Myse
zdvořile ptáme a vy nám takhle odsekáváte?
Já myslím ..«
»A já zas myslím, že voni takový pán to
mohou vědět !« řekla ženská.
My jsme se smáli, pan Š. se zlobil a paní
ho musila chlácholiti. Šli jsme dále. Asi po
padesáti krocích spatřili jsme již Zvířetice mezi
hustým stromořadím. Tu se nám vysvětlilo, proč
se ženská na nás zlobila; patrně myslila, že si
děláme z ní »dobrý den«, vyptávajíce se na
místo, které od nás bylo vzdáleno už jenom asi
deset minut.
Zdálo se nám dosti nízkým, ale naškrábali
jsme se dost po strmé stráni, než jsme hrad
»slezli«. Obytné stavení jest ještě zřetelně znát
ba i omítka se dosud zachovala. Několik
okenních pískovcových rámů jest ještě zacho-
váno, ale více jich je vylámáno. Rozhlédli jsme
14
article
se, kde asi stávala kaple v rohu, nad tratí se
pnoucím. Vedle věže, jejíž do dvora jdoucí po-
lovina jest sesutá, stojí zeď a v ní dosud pa-
trna brána, vedle pak malá branka pro chodce.
Nad velkou branou otvory pro řetězy padacího
mostu.
Pod obytným stavením objevily se nám
sanytrem prosycené zdi, kde asi hrabali koně
bývalých pánů Zvířetických. Ze zdi pod vyso-
kým otvorem ční zbytky pavlánu nad bývalým,
nyní rumem zasypaným příkopem.
Přízemní místnosti jsou zasypány, však
dostali jsme se přece do jedné z nich. Tam je
podlaha vyrvaná a všude jsou jámy a vyko-
paná hlína zastírá okna na řeku vedoucí. Snad
tam hledali poklady! Dvůr je vysoko kamením
a rumem zavalen.
Nořili jsme se v posvátné náladě do minulosti
české, zanícenými zraky hleděli jsme na spustlé
zbytky sídla českých pánů, představovali jsme
si hrad, když ještě oživen byl houfy lomozících
zbrojnošů a sály plny byly veselého panstva a
na pavlánu hradu když slečna stávala a daleko
do šumných lesů hleděla . .. Však z toho snění
nás vyrušil pan Š. prosaickým vyzváním: »Eh,
pojďte radši do hospody!«
Ještě jsme si povšimli, že zdi v rozích ne-
jsou nikde v sebe zastaveny, nýbrž jen k sobě
přistaveny, tak že již dosti široké mezery mezi
nimi se rozstupují — a šli jsme.
Děti utrhli si chomáč mateřídoušky. Vyli-
sují je a s přiměřenými poznámkami na památku
si je uschovají. Než dorostou, budou mít hezký
herbář ze všech koutků naší milé vlasti.
Julie Vlasáková.
Vlasáková