1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 7. června 1913.
Praha
4
article
Ma ranni a večerní llsty
předplácí se
V Praze v admainistracit
na měsle.
na čtvrt lata . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
na měste
na čtvrt ieta : . . . 7 K esh
ve filiálkách
s K n0
na měsio a
Poštou-
na měslo.
na čtvrt fstá ! . . . K osn
v dvojí zásilkou
na měsin.
na dtort ieta: . . . i K S
Pošta
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o B.,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Následky osvobození Désyho ze žalo-
by předsedou uherského ministerstva La-
dislavem Lukácsem naň pro obvinění z pa-
namismu ku podpoře posledních sněmov-
ních voleb podané, se rychle dostavily.
Lukács při audienci ve čtvrtek konané za
sebe i celou vládu zažádal za propuštění
z úřadu a panovník prosbě jeho vyhověl,
vyslechnuv podrobný, déle hodiny trvající
výklad jeho o dané situaci v Uhrách. Přá-
telé Lukácsovi tváří se, jakoby osvobozo-
vací rozsudek soudní nebyl s to otřástí po-
stavením jeho, dovozujíce, že bylov
Uhrách vůbec notorickou věcí, že příjmy
pro pokladnu politických stran, zvláště
vládní tradičně se opatřovaly podobnými
manipulacemi, o nichž obžalovaný, bývalý
státní tajemník Désy provedl zdařilý dů-
kaz pravdy. Proto považovali Lukácse za
možného i po nepříznivém výsledku jeho
žaloby, jejž ostatně pokládali za vyloučený
Lukács sám jest asi podobného názoru,
popíraje, že by byl pro výsledek sensační
své pře podal žádost za propuštěnou; pro-
hlásilť na dotaz spolupracovníka „Esti Uj-
ságu“: Bezprostřední příčina toho, že od-
stupuji, nespočívá v soudním rozsudku.
Rozsudek soudní, jenž jedná o politické
otázce, nemůže sám o sobě zasáhnouti do
politického položení vlády. Já odstupuji
proto, že mé nervy mně vypovídají službu.
Vždyť i já jsem člověk a nejsem s to sná-
šeti déle tuto divokou štvanici, jíž mne pro-
následují. Odstupují však z vláště proto.
že odstoupením svým přeju si prospěti
parlametnímu míru a obnoven
pravidelných poměrů. Doufám, že
tím, když se vzdálím a oni dosáhnou za-
mýšleného cíle — navrátí se i žádouc
uklídnění.
Désy
Lukács
Uhry
Désa
Est uj
7
article
Toto vysvětlení, dané Lukácsem sa-
mým, způsobilo asi, že vyskytly se i v opo-
sičních stranách — mimo Justhovu — hla-
sy, že ve vnítřních zmatcích uherských na-
dejde obleva a že ministerstvo Lukácsov
vystřídáno bude jakýmsi přechodným mi-
nisterstvem, jehož úkolem by pouze bylo,
vésti mírně správu státní, aby strannické
vášně se utišily; připraviti i v Chorvatsku
návrat k normálním poměrům, načež by —
někdy na podzim — se zřídilo nové mini-
sterstvo, kteréž by současně se postaralo
o rekonstrukci strany práce, tak, aby bu-
doucí vládní strana v sobě chovala všecky
uherské politiky, kteří stojí na základech
vyrovnání Deákova.
Tak se po poslední bouřlivé schůzi
sněmovní do sněmovny nedostavil hr. An-
drássy se svou skupinou a ve článku zvlášt-
ním napsal: „Je-li pravda, že cílem posa-
vadní nešťastné činnosti strany práce bylo
zabezpečení věcných potřeb, pak by bylo
nutno, vkročiti na půdu vyjedná-
vání, neboť jedině takto může se
zachrániti, co se ještě zachrá-
niti dá. Uvážím-li ony děsné škody, ja-
kéž by pokračování v posavadní občanské
válce způsobilo národu, také se domnívám
a doufám, kdyby se vyhlídky oposice po-
někud polepšily, že by se dalještě na-
léztizpůsob rozluštěníl
Ba na samém počátku prvé bouřlivé
schůze mezi stoupenci Košutovýmia
Justhovými nebylo pevné dohody, jaksi
vésti a košutovci radili, aby se do „padlé
mrtvoly nekopalo, ale zachovalo se odmí-
tavé mlčení.“
Z těchto a podobných zjevů soudilo se,
že po Lukácsovi přijde ministerstvo tak
zvané přechodní.
Lukács
Justhův
Deákův
Chorvatsko
8
article
Podivno jest proto, že po slyšení Lu-
kácsově, přes to, že bylo známo, že za své-
ho nástupce odporučí panovníkovi hr. Ště-
pána Tiszu jak ve Vídni tak v Pešti, pře-
chodní ministerstvo jaksi ustoupilo do po-
zadí a že rozmáhá se přesvědčení, že pa-
novník snad již v zejtřejší audienci pověři
hr. Tiszu sestavením nového, definitivního
ministerstva. Ti, kdož tuto možnost mají za
všech posavadních kombinací o tom, kdo
bude povolán v čelo nového ministerstva,
za nejvíce pravděpodobnou, jsou spolu pře-
svědčeni, že hr. Tisza úkol sestaviti nové
ministerstvo právě se zřením k nynější těž-
ké situaci v Uhrách převezme, aby pokra-
čoval v posavadní politice, jejíž ostatně
jako předseda sněmovny a nejvlivnější oso-
ba ve straně práce byl hlavní podporou.
Vedle hr. Tiszy vyslechl by panovník
již jen předsedu sněmovny magnátů bar
Jossiku a snad i předsedu strany práce hr.
Hédervára, takže by vzniklá vládní krise
tentokráte zvláště rychle byla vyřízena.
Tisza
Šta
Vídeň
Pešť
Uhry
sněmovna
Tisza
Jossik
strana práce
9
article
Považujeť se prý ve Vídni za nezbytné.
aby netrvala dlouho nejistota v Uhrách
o rázu budoucí vlády, protože strany opo-
siční octly se opětně ve vleku skupiny Ju-
sthovy, kteráž se po pádu Lukácsově, v ně-
hož, jak známo, Justh nejednou skládal své
naděje, prý se stala krajně nesmířlivou.
Kdyby opravdu po Lukácsovi násle-
doval hr. Tisza, octly by se za nedlouho zá-
ležitosti uherské ve vážném proudu. Hr.
Tisza, kterýž železnou svou vůli osvědčíl
jak při projednávání zákonu branného, tak
při změně jednacího řádu a při volební re-
formě, dovedl by boj s obstruující oposicí
až do posledních konců. Toho, jak se po-
dobá, lekají se i mnozí z přátel hr. Tíszy a
snaží se, aby nedoporučil se v dnešním
slyšení za nástupce Lukácsova, ale šetřil
se pro dobu pozdější, kdy nebude míti
proti sobě odpůrců tak rozhořčených, jako
jest nynější oposice. Tito Tiszovi přátelé
by raději viděli, kdyby hr. Tisza při dneš-
ním slyšení odporučil panovníkovi hr.
Khuena-Hédervára.
Buď jak buď, věci uherské nabýval
nezvyklé tvářnosti.
Lukácsův
Justh
Lukács
Tisza
Vídeň
Uhry
Hradec
Tisza
10
title
Z parlamentních výborů.
11
article
Z Vídně, 6. června. (K. k
Vídeň
12
article
V další rozpravě rozpočtového výboru o za-
tímném rozpočtu posl. dr. Tresič-Pavičič
připomněl někdejší slib ministerského předsedy, že
vynasnaží, se, aby absolutismus v Chor-
vatsku byl zrušen. A jak dostál svému slovu?
Zabývaje se otázkou chorvatské university, pro-
hlásil, že chorvatští poslanci neustanou, dokudv
Rakousku nebudou uznávány zkoušky na zá-
hřebské universitě. Stěžoval si do zane-
dbávání Dalmacie a navrhl, aby na jihu byla pro-
vedena demobilisace.
Ministr financí ryt. Zaleski litoval, že výbor
už čtyřikrát byl nucen zabývati se zatímným roz-
počtem. Loni na podzim viděl, jak je dobře, pro-
bírají-li se jednotlivé položky rozpočtu společně
s výborem. Omluvou sněmovny, že neprojednán
rozpočet na loňský a letošní rok, je řada okolností.
doktor
Tresič
Pavičič
Zaleski
Chor
Rakousko
13
article
Loni veškerá pozornost sněmovny soustředěna na
projednávání branného zákona. Letos v zimě
konal jeden z největších výborů intensivní práci
v dlouhých schůzích. Přes to pokládá vláda za
svou povinnost pomýšleti na prostředky a cesty.
aby v budoucnosti ulehčeno bylo včasné vyři-
zení státního rozpočtu. To má se státi pře-
ložením torminu pro počátek roz-
počtověho roku. S uherským ministrem f-
nancí a společnou vládou bylo nyní ujednáno, aby
počínaje r. 1914, začínal rozpočtový rok
1. července. Vláda myslí, že má navrhnouti
1. červenec za počátek rozpočtového roku. Du-
vody jsou: dosavadní zvyk, předkládati rozpočet
pro příští rok v září nebo říjnu, když poslanecká
sněmovna sejde se na podzim.
Zbývaly pak pro vyřízení rozpočtu před 1.
lednem vzhledem na vánoční svátky pouze dva mě-
síce, s druhé strany pak připravení st. rozpočtu
až do září bylo obtížným úkolem se stanoviska
činnosti jednotlivých odborů. Protože v prvé řadě
jednotlivé resorty stanoví prelimináře na podkladě
rozpočtu podřízených úřadů, připadají nutná vy-
jednávání pro urovnání diferencí mezi jednotlivýmí
poslanecký sněmovna
14
article
resorty právě do léta, což v této době nebylo žád-
nou lehkou praci. Jestliže však st. rozpočet bu-
doucně počínati bude 1. července, budou nejprve
jednotlivé resorty míti k disposici celý podzim.
aby zmlněné práce důkladně provedly. Pak může
býti předložen státní rozpočet asi v lednu anebo
nejpozději počátkem března a sněmovna měla by
tak pět měsíců času, aby vyřídila rozpočet před
jeho platností. Nepostaví-li se v cestu mimořádné
překážky, bude pak možno za normálních poměrů
v této době se žádoucí důkladností projednatí
státní rozpočet a také pro druhou sněmovnu zbude
dosti času, aby svoje rozpočtově právo uplatnila.
Aby tento nový stav zavedla, podá vláda letos na
podzim nejprve rozpočet na 1/4 roku
od 1. ledna do 30. června 1914 a pakv
lednu neb únoru celoroční rozpočet
na dobu od 1. července 1914 až do konce
června 1915. Přechod k tomuto novému režimu
doporučuje vláda co nejvřeleji sněmovně k
schválení.
Současně s přeložením rozpočtového roku
obou státech monarchie přeložen bude tak
rozpočtový rok pro společné státn
hospodářství. Tím dosaženo bude ještě dalš
výhody.
15
article
Ministr doužá, že touto změnou se zdaří na
přesrok projednati rozpočet ve všech podrobno-
stech.
Na Tuzarovu výtku, že vláda neodpovídá na
různé olázky, konstatoval ministr, že odpovídá
ihned, jak se munaskytne přiležitost. Překročení
povolených obnosů při miliardovém rozpočtuo
2%, není jistě žádným důkazem rozvratu správy
nebo financí. Ministerstvo financí je velmi roz-
hodným odpůrcem překročování, nejsou-li ospra-
vedlněna nepředvídanými událostmi a pod. Avšak
také sněmovna nešmí žádati na vládě výlohy, které
nejsou preliminovány.
Jsou arcí jednotlivé případy, kdy přednesená
přání zasluhují největšího ohledu, ministr pros
však, aby tyto tak správné základní zásady byly
směrodatny i při jednání s vládou.
Vláda pracuje horlivě ve všech oborech správy.
aby vnitřními opatřeními, pokud možno, naléhal
na snížení správních nákladů. V poslední době
docilila značných úspor reformou pokladen, čímž
asi 800 úřadnických míst stalo se zbytečnými, což
znamená úsporu asi 1 mil. K ročně. V dalších opa-
třeních jest oprava již zahájena anebo se provádí.
Tuzarův
16
article
Co se týče správy solivarů, finanční zprá-
va usiluje, aby výrobu všude zmodernisovala. Roz-
šířením denních solních várek v Ebensce bude
možná odtud dodávat stanici pro dobytči sůl na
Smíchově, čímž bude ušetřeno nejméné 50.000 K
Co se týče návrhu Friedmannova, aby každo-
ročně byl podáván výkaz o výsledku prove-
dených úvěrních operací, vyhoví vláda
velmi ráda tomuto přání. Prostřednictvím komise
pro kontrolu státního dluhu vykonává parlament
ostatně velmi přísnou kontrolu nad správou stát-
ních dluhů. Méně srozuměn jest s Friedmannovým
návrhem, abý provedena byla úvěrní opera-
ce, která má vynésti 40 mil. a sloužiti k
tomu, aby v letech 1913-14 byly prováděny inve-
stice v oboru telefonním. Taksvou operaci nelze
provésti dost dobře se zřetelem na nynější situnc
na peněžním trhu.
Ministr se domníá, že jedná opatrně a správ-
ně, vyčkává-li se zadáním dalších půjček a po-
mýšlí na nejbližší opatření, abychomv
r. 1914 zahájili akci, jež vhodněji požede k cili.
než cesta naznačená posl. Friedmannem. Vláda je
rozhodnuta od příštího roku zařaďovati každoroč-
ně příměřené umořovací splátky na stav-
bu telefonní sítě, aby tak zřízen byl velký
počet telefonních linií v krátké době. Ministr ob-
chodu podá o tom bližší sdělení. Žádá za schvá-
lení předlohy.
V odpolední schůzi ministr obchodu šl
Schuster obíral se zevrubně zřizováním te-
lefonní sítě. Loni byl dán ministerstvu ob-
chodu k disposici zvláštní úvěr 20 mil, a normálně
do rozpočtu zařaděný úvěr 15.5 mil., celkem 35.5
mil. K. nikoli ovšem jen na nové zřizování telefo-
nů. V krátké době byl sestaven rozsáhlý program
asi 380 staníc, z nichž nyní je hotovo asi 300, m.j
také veliká meziměstská spojení. Dle dosavadních
výsledků jest jisto, že bude za všech okolností
možno dokončiti stavby, které už byly zahájeny.
Friedmannův
Friedmann
Schuster
Smíchov
17
article
Pokračování telefonních investicí je veskrze ospra-
vedlněno také se stanoviska národobospodářského.
Zamýšlí proto již nyní provésti nutné před-
běžné práce pro další velmi rozsáhlě vybudování
telefonní síti v příštích letech. Arci vyžadovalo by
velmt značné náklady, jež mohly by se hradi
umořovacími splátkami. Tak opatřily by se velké
sumy, potřebné ku provedení této akce, aniž by
rozpočet byl přespříliš zatížen.
Posl. ryt. Pantz pojednal o výsledku oso bn
daně z příjmů a poměrně malém podílu Haliče
a zemí sudetských na této dani, zvláště pokud jde
o příjem z majetku pozemkového. Žádal různá
opatření na prospěch podniků zemědělských
ohlásil návrh na vřadění obnosů do rozpočtu, kte-
ré jsou autny ku provedení usnesení poslanecké
sněmovny ve příčině zlepšení poměrů zřízenců
železničních a poštovních a státních dělníků.
Posl. Marckhl navrhl dosazení zvláštního sub-
komitétu pro otázku sanace Jižní dráhy: — posl
Tuzar dosazení sedmičlenného subkomitétu ku
prozkoumání záležitosti vrácení 961.000 K dan
arcibiskupu olomouckému.
Posl. svob. p. Maliattí navrhl resolucí, aby
vláda bez předchozího parlamentního zmocnění nesli-
bovala společnosti Jižní dráhy nebo jejím věřitelům
další trvání nynějšího nákladního tarifu, nýbri
aby co možno nejdříve zavedla nákladní tarií stej-
ný, jako je na státních drahách.
Posl. dr. Diamand navrhl, aby ku proveden
služební pragmatiky bylo zařaděno do rozpočte
na II. pololetí t. r. na zlepšení platů státních úřad-
níků 7.634.975 K, podúřadníků a sluhů 3,667.700 K
dohromady 11.302.675 K. na zlepšení platů de-
kretem stanovených a smluvních zřízenců 2,342.59
korun, platů poštovních zřízenců 4,014.231 K
platů státních dělníků 2,550.000 K.
Posl
Maliatt
doktor
Diamand
Halič
poslanecký sněmovna
jižní dráha
18
article
Posl. Maštálka pojednal o sanaci Již
ní dráhy a žádal ministra železnic, by pří-
mo zasáhl, a konečně prohlásil, že na postát-
nění nelze za daných poměrů pomýšleti a aby
tím učinil přítrž vyhánění kursů hodnot Jižn
dráhy do výše. Řečník se obává, že Sieghar
tův sanační plán, jenž se opírá o dodatečné
postátnění, musí býti zaplacen státem.
Tázal se ministra železnic, jak pokročil
reorganisace státních drah. Dlužno
lítovati, že po 11/2 roku nevykazuje tato dů-
ležitá otázka žádného pokroku. Ministr želez-
nic měl by též sděliti, jak smýšlí o usneseních
státní železniční rady stran postátněn
Buštěhradské a Ústecko-teplick
dráhy. Prohlášení ministrovo, že nemůže
stavěti místní dráhy, protože potřebuje inve-
stíce, narazí na všeobecný odpor poslanecké
sněmovny, která zaujímá stanovisko, že
místní dráhy, jakož i investice musí bý
schválsny. Položení II. koleje na severo-
západní dráze, na trati Plzeň-Stra-
konice a na dráze Františka Josefa
jest nejdůležitějším úkolem státní železniční
správy. Řečník stěžoval si do neobsazován
vysokých úřadnických míst českým
úřadníky v ministerstvu železnic a zdůraz
nil, že ze sedmi železničních řediteistev,“ jež
se dotýkají Čech a Moravy, tři byla obsazen
úřadníky české národnosti.
Udalosti poslední doby, které ukazují, ž
ministerstvo železnic posunuje stanovisk
statu quo v otázkách jazykových na
prospěch Němců, vysvětlují, že zástupci česko
národnosti už pozbývají trpělivosti a způso-
bily, že strana agrární vyhlásila zřejmé opo-
siční stanovisko.
Posl
Maštálek
František Josef
Plzeň
Stra
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
19
article
Ve příčině správy justiční pouka
zoval řečník na oprávněné stížnosti, které by
ly proneseny v poslanecké sněmovně při pro-
jednávání pilného návrhu Koernerova. My-
slí-li však posl. Pacher, že Čechově mají mi-
nistra orby, v jehož resortu se neděje nic proti
českým zájmům, poukazuje řečník na skuteč-
nost, že nelze prosaditi zřízení nového ředitel-
ství statků v Praze, poněvadž jest obava, že
Němci budou proti tomu protestovati. Také
zřízení filiálek poštovní spořitel-
ny v celém Rakousku Němci brání. Neně-
mecké zákaznictvo poštovní spořitelny žádá
důtklivě korespondenci a účetní výkazy ve
své mateřštině a protestuje proti nepřijímání
příkazů s neněmeckým označením místa urče-
ní v chekovém řízení.
Tvrzení ministra obchodu, že stavba no-
vých tratí byla zastavena, aby byla proveden
kontrola o tom, kolik budou činiti náklady.
jest krajně nešťastné. Řečník navrhl, aby z
úspor při investicích státních drah bylo po-
užito přiměřeného obnosu na telefonn
stavby v r. 1913 a obnos, vzatý z úvěru pr
státní dráhy, byl v roce 1914 restituován.
Řečník pojednal o nutnosti zřízen
nových okresních hejtmanstv
v Čechách, žádal zřízení přiměřené budo-
vy mistodržitelství v Praze a stěžu-
je si do stavebních závad v politických správ-
ních budovách. Ministr veřejných prací měl by
věnovati svoji pozornost obrovskému zdra-
žení benzinu.
Řečník litoval, že vyučovací správa nevě-
nuje pozornost obchodním akademiím
V drobném prodejle
za
ranní čisle o soba
večurní
za tk
Ve dliálkách na venkové
ranní čislo
večerní
Inseráty
plau sa hotově napřed-
Předplnouni a inserty příjímá
administrace v Marianské ul., S.
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Llstů“
Rukopiny se novracsjl.
Koernerův
Čechův
Němec
Praha
Čechy
poslanecký sněmovna
národní Llstus
20
article
Ja že se činí potíže zakládání těchto důležitých
ústavů. Zřízení nových obchodních akademií
v Hořicich, Kolíně a Českých Bu-
dějovicích, jakož i v Olomoucia
Uherském Hradišti mělo by býti beze
všeho dalšího povoleno. Konečně žádal zřízení
nových středních škol, postátnění
reálek v Mělníku a Berouně a zařa-
dění obnosu na novou gymnasiální bu-
dovu v Rychnově do rozpočtu na rok
1914, jakož i podporu pro stavbu střed-
níchškol v Nové Pace a Sušicí.
Rokování bylo pak přerušeno a schůze
skončena.
Příští schůze bude v pondělí odpo-
ledne.
Hořicich
Kolín
Mělník
Beroun
Rychnov
Nová Paka
Sušice
Olomoucia uherský Hradiště
21
title
Politický přehled.
22
article
Země české.
Země české.
„Prozatímní správa v království Českém.“
Ve Věstníku poradního sboru českých
okresů v království Českém pojednává o této
otázce stručným, leč výstižným článkem dr.
J. Uchytil, napsaným z uložení Poradního
sboru. Autor již z předu popírá titul „vlád-
ního komisaře“ pro orgán prozatímné správy
zemské, poněvadž právo jmenovati provisor-
ního správce země nepřísluší vládě, resp. mi-
nisterské vládě, nýbrž výhradně českému
králi, užívá tudíž výrazů „prozatímní správa
zemská“, „zemský správce“, „zemská správní
komise“. Při řešení otázky, zda zřízení pro-
zatímné zemské vlády jest možné a pří-
pustno podle platných zákonů, dovozuje se
v článku, že ustanovením zemského zřízení
§ 14. a § 42. postaráno jest dostatečně o kon-
tinuitu správy zemské za normálních poměrů.
Může však nastati případ, že počet přísedí-
cích zemského výboru a jich náhradníků
klesne pod pět a zmenší se tak, že zemský
výbor dle ustanovení § 42. zemského zřízení
platně usnášetí se nemůže, pro ten případ
není zemským zřízením českým nic opatřeno.
doktor
J Uchytil
23
article
Nemůže se tudíž zřízení prozatímné správy
zemské státi způsobem ústavním, může se
tak státi způsobem protiústavním, kte-
rým se porušuje platná zemská ústava aneb
mimoústavním, který není založen na
platné ústavě zemské, ale kterým se ústava
ta v konkretním případě pod tlakem nutnosti
a po vyčerpání všech ústavníc
prostředků doplňuje. Protiústavním
by takové zřízení bylo v době, kdy je v zem-
ském výboře nejv. maršálek, anebo jeho ná-
městek a mimo náměstka čtyři (celkem 5)
přísedících. Kdyby však počet tento klesl pod
pět, a zemský výbor sněmem nebyl aspoů
na pět přísedících doplněn, nastal by zcela
určitý požadavek pouhého zdravého lidského
rozumu, aby pro obstarávání agendy zemské-
ho výboru zřízena byla prozatímní správa
zemská. Na označení, že se tento akt stal
pod nátlakem krajní nutnosti, bylo by potřeb
užiti v nejrychlejším tempu všech prostředků
ke zvolení nového zemského výboru: rozpu-
štění neschopného k tomu sněmu, nové volby
svolání sněmu za účelem nové volby zemské-
ho výboru. Zřízení prozatímní zemské správy
bylo by v případě tomto aktem neústavním
avšak u všech rozumných a nepředpojatýci
lidí omluvitelným.
Zřízení prozatímné zemské správy bylo
by v tomto konkretním případě doplnění
zemské ústavy, poněvadž pak změna ústavy
nebyla by možna bezodkladným usnesením
sněmu, připadlo by právo učiniti opatření ta-
kové výhradně na druhého činite-
le zákonodárného v král. České m.
t. j. na krále českého. Provisorní toto
opatření, učiněné králem v krajní nutnosti.
mělo by platnost zemského zákona a mělo by
býti uveřejněno v zemském zákoníku s vý-
slovným ustanovením platnosti až do zvolení
nového zemského výboru. Závěrek článku
zabývá se ustavením prozatímné zemské sprá-
Český m
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Slovník.) Říká se, že stačí tři sta
slov, aby se člověk naučil zběžně cízí řeči
Sklepníci, konduktoři, hoteloví portýři, prů-
vodčí cizinců jich opravdu víc nepotřebují,
cestovatel, jenž projíždí cizinou, jakoby byl
zřízencem Cookova cestovního bureau, nebo
společenský člověk, jenž pokládá za svou po-
vinnost bavit se při schůzkách v salonech.
při jídle, na tennisu, na závodní dráze v něko-
lika jazycích, vystačí pro společenskou zá-
bavu snad ještě s menší zásobou. Hlavní věcí
je při tom nemyslit sám a pronášet jen obecně
známé, nesčíslněkrát stejně opakované věty.
jichž je pro každou určitou situaci všedního
člověka vždy několik pevně stanoveno. Zdrže-
livost, kterou ukládá takovému polyglottovi
chatrná znalost řečí, platí spíše za důstojný
klid a moudrost zkušeného muže, neplýtvají-
cího slovy, všední, banalní fráse, v nichž není
stopy vlastní myšlenky, jsou ve všedním spo-
lečenském styku právě svou samozřejmostí
všeobecností všem srozumitelné, jasné, do-
dávajíce mluvčímu vzezření člověka výborně
se shodujícího se svojí dobou.
Cookův
25
article
Ale i lidé těžce pracující, dělníci, havíři.
rolníci, tkalci, jichž život vyplněn celý den
mechanickou prací, stále jednotvárně se opa-
kující, nemají pro své myšlenky, často velm
samostatné, potřebí mnoho slov. Již na šest
set slov stačí člověku, jenž nezabývá se lí-
teraturou, aby vyjádřil značné bohatství vlast-
ních citů a myšlenek. Stane-li se náruživým
čtenářem, rozmnožuje se sice jeho slovník.
ale lze snadno poznati, jak málo z toho pří-
rostku stává se mu skutečným duševním ma-
jetkem, většina je pouhou reprodukcí ne my
šlenek, ale čtených a slyšených vět. Jen silné
a tvořivé duše dovedou si zpracovat slovn
příval, jenž se na ně hrne z denního listu.
z přednášky nebo knihy, a užívat jich svým
vlastním způsobem.
Odborníci, ať vědečtí, ať techničtí, i když
v denním životě vystačí s nepatrnou slovní zá-
sobou, ve svém oboru spotřebují spoustu no-
vých terminů, i nových úsloví, zkratek, způ-
sobů vyjadřování, a vytvářejí si přímo pro
svoji potřebu svůj zvláštní slovník, často i bez
ohledu na zákony a ducha řečí, v horečné sna-
ze pojmenovati, aspoň pro své soudruhy, vý-
stižně ve vlastním jazyce, nové pojmy a nové
útvary, jichž jejich obor práce vyžaduje.
škola, noviny, knihy a velkoměstský styk
vyvolávají v každém národu stále větší zásobu
slov v denním životě potřebných. Slovník ná-
rodní řeči tím vzrůstá o množství novotvarů,
jednotlivá slova nabývají řady nových význa-
mů a objevují se ve zcela nových vztazích.
často i sevšedňují a ztrácejí svoji hodnotu.
Nejúsilnějšími výtvarníky řeči a jejíh
slovníku jsou spisovatelé. Spisovatel umělec,
jenž vyjadřuje bohatý rozkvět citů vlastního
nitra, líčí nejrozmanitější vrstvy společenské.
26
article
zpodobuje charakter jejich mluvy a myšlenek,
je nucen ovědoměle a účelně vytvářeti si styl
své řeči, ujasňovati si přesně význam slov
jeho odstíny, nalézati slova nová a hodnotit
starší významy. Je, mimo národní celek, úmy-
slným tvůrcem řeči, jenž, když ji živě cítí, do-
vede i do budoucna řídit její rozkvět a mě-
nit její zákony. Mezi ním a filelogem je ne-
ustálý zápas o hodnoty jazykové. Filolog sta-
noví přesně zákony řeči, ty neovědomělé změ-
ny, jež se během času dějí v mluvě obecné
tištěným slovem. Rozlišuje změny, způsobené
zákony jazykovými, změny vyvolané živým
rozvojem jazyka, úchylky, způsobené vnější-
mi příčinami, bojuje o mluvnickou i rythmi-
ckou ryzost řeči, dává pravidla, jimiž, pomocí
školy a tisku, hledí zamezit úpadek, působený
necitelností vůči duchu jazyka. Spisovatel je
povinen těžit z filologických objevů a pravi-
del při vytváření svého stylu, ale i on může
se cititi strážcem svého národního jazyka,a
hájit, i proti stanoveným pravidlům, tvary.
slova, rythmus, jenž se vytvořil v duchu řeči
a jež svým smyslem pro řeč pokládá za opráv-
něné. Mohou býti ovšem stejně filologové.
kteří domnělými pravidly vnucují svému ja-
zyku svěrací kazajku, jako spisovatelé, hýříci
stylem, jenž je přímo hříchem proti duchu
základním zákonům jazyka. Konečně i mluva
obecná v některých dobách — a čím více se
šíří tisk, tím jsou intervaly těchto period kratš
— náhle podivným hnutím rozbíjí staré tra-
dice a formy a přerozuje násilně svoji řeč na
pohled proti všem pravidlům a všemu zvyku
27
article
Když uplynou staletí, lze vždy najít zá-
kony, podle kterých se děl ten zdánlivě ně-
kdy porušovaný vývoj řeči. Ale i když nalez-
neme nejpřesnější zákony pro jazyk, jímž mlu-
víme a píšeme, když odvodíme si z nich do
všech podrobností pravidla, jimiž nutno do
budoucna se říditi, přece nepozbýváme nikdy
— ať prostý člověk, ať vědec, ať básník —
živého vědomí, že zůstáváme přes tu konsta-
tovanou zákonnost skutečnými tvůrci svého
národního jazyka. A to, co na básnickém díle
má pro řeč do budoucna význam, není on
přesné šetření stanovených pravidel — je-
muž ovšem žádný básník nemá se zbytečně
28
article
vyhýbati — ale nové vytváření rythmu a slov
níku mluvy, nové útvary a nový styl. Děje-l
se tato tvořivá práce v duchu starých pravi-
del, potvrzuje tím jen, že byla pravidla
správně odvozena. Vzpírá-li se jim však, ne-
musí býti proto ještě pochybením: často
úchylka znamená obohacení řeči, nový roz-
květ, z něhož příští věda odvodí nová pra-
vidla. Pravidlo samo o sobě je věcí mrtvou,
básnícké úsilí snaží se je překonat, ne poru-
šením a pokažením, ale vybroušením a zdoko-
nalením. Kdo je soudcem v tomto zápasu me-
zi strážci a tvůrci jazyka? Je jím lid, jenž
se bezděčně rozhoduje, co přijme do obecné
mluvy a co zavrhne? Jsou jím filologové, kteř
měří novotvar svojí znalostí tradice a ducha
řeči? Či básníci svým citem pro života
rythmus řeči? Všichní jsou zúčastnění na za-
pasu, všichní, ať bezděčně, ať úmyslně přispi-
vají ke změnám, jimiž řeč nabývá stále no-
vých forem ať již dokonalejších či chatrněj-
ších, úměrně životu národního ducha.
Jedno však je jisto, to cítíme všichni-
čím úsilněji si ovědomujeme svoji řeč, čím
pečlivěji sledujeme v minulosti její rozvoj
čím opravdověji se úmyslně snažíme učiniti
z ní nejen vhodný prostředek denního styku
ale též přesnou pomůcku logického myšlení
co nejcitlivější a nejbohatší výtvarný prostře-
dek uměleckého tvoření, tím účelněji a tím
prospěšněji se rozvíjí.
K tomu však je především potřebí znát
řeč co nejdokonaleji. Toho si byli vědomi již
první pracovníci na našem obrození. Dobrov
ského i Jungmannovo dílo je toho svědectvím.
Nám Gebauer dal pevný základ znalosti sta-
rého našeho jazyka svou mluvnicí a svým
Jungmannův
Gebauer
29
article
slovníkem. Prohlížíme-li však vzrůst našeho
spisovného jazyka od dob Puchmayerových
na naší dobu, jaké úžasné bohatství tvarů roz-
silo se za jedno století! Je svrchovaně na
čase, aby ta nová, živá látka, vytvořená tisíci
a tisíci knihami, spoustou novin a revuí bě-
hem devatenáctého věku, byla ujasněna sou-
stavnou vědeckou prací, která by nalezla, co
nového a prospěšného vyrostlo za tu dobu,
a co modního, náhodného a rušivého nutno
odklidit, aby nebyl porušován rozkvět řeči.
Práce, jež tu čeká slovníkovou komisi České
Akademie, je věru obrovská. Ale přes to je
nezbytným záslužné to dílo — vedené profe-
sorem Pastrnkem za horlivé účasti jazyko-
zpytce prof. Zubatého — jímž má být sesta-
ven z moderních českých autorů nový slovník
dnešní české řeči. Ty statisíce lístků pracně
a značným nákladem již vyrobených jsou
ovšem dosud jen materiálem, a ne úplným.
pro vlastní vědeckou práci. Dílo však, jež
z nich vyroste, bude bohatým zřídlem nového.
úspěšného tvoření jazyka, a neocenitelnou
pomůckou pro vystižení zákonů jeho dalšího
vzrůstu. Jen jedno přání chtěl bych k tomu
říci, jež ostatně snad již je i splněno: neza-
pomínejme při tak rozsáhlém díle na sloven-
štinu. Slovenský jazyk je pro osvěžení a roz-
květ české řeči nezbytný a neocenítelný.
V něm je pramen čisté mluvy, ducha řeči, u
nás mnohdy již necitěného, a rozmnožíme-li
náš slovník touto bohatou zásobou živých,
svěžích slov, přispějeme víc než čím jiným
k tomu, co zůstává stále naší touhou: vytvo-
ření jednotně spisovné řeči československé
Puchmayerův
Pastrnek
Český akademie