ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e6202d20-8f10-11dd-8c0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 30, person 36, org 16
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 7. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 154.
4 article
Ma ranni a večerní llsty předplácí se V Praze v admainistracit na měsle. na čtvrt lata . . . . 8 K — s dvojí donáškou na měste na čtvrt ieta : . . . 7 K esh ve filiálkách s K n0 na měsio a Poštou- na měslo. na čtvrt fstá ! . . . K osn v dvojí zásilkou na měsin. na dtort ieta: . . . i K S
Pošta Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o B., s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Uherská krise.
Uherská krise. Následky osvobození Désyho ze žalo- by předsedou uherského ministerstva La- dislavem Lukácsem naň pro obvinění z pa- namismu ku podpoře posledních sněmov- ních voleb podané, se rychle dostavily. Lukács při audienci ve čtvrtek konané za sebe i celou vládu zažádal za propuštění z úřadu a panovník prosbě jeho vyhověl, vyslechnuv podrobný, déle hodiny trvající výklad jeho o dané situaci v Uhrách. Přá- telé Lukácsovi tváří se, jakoby osvobozo- vací rozsudek soudní nebyl s to otřástí po- stavením jeho, dovozujíce, že bylov Uhrách vůbec notorickou věcí, že příjmy pro pokladnu politických stran, zvláště vládní tradičně se opatřovaly podobnými manipulacemi, o nichž obžalovaný, bývalý státní tajemník Désy provedl zdařilý dů- kaz pravdy. Proto považovali Lukácse za možného i po nepříznivém výsledku jeho žaloby, jejž ostatně pokládali za vyloučený Lukács sám jest asi podobného názoru, popíraje, že by byl pro výsledek sensační své pře podal žádost za propuštěnou; pro- hlásilť na dotaz spolupracovníka „Esti Uj- ságu“: Bezprostřední příčina toho, že od- stupuji, nespočívá v soudním rozsudku. Rozsudek soudní, jenž jedná o politické otázce, nemůže sám o sobě zasáhnouti do politického položení vlády. Já odstupuji proto, že mé nervy mně vypovídají službu. Vždyť i já jsem člověk a nejsem s to sná- šeti déle tuto divokou štvanici, jíž mne pro- následují. Odstupují však z vláště proto. že odstoupením svým přeju si prospěti parlametnímu míru a obnoven pravidelných poměrů. Doufám, že tím, když se vzdálím a oni dosáhnou za- mýšleného cíle — navrátí se i žádouc uklídnění.
Désy Lukács Uhry Désa Est uj
7 article
Toto vysvětlení, dané Lukácsem sa- mým, způsobilo asi, že vyskytly se i v opo- sičních stranách — mimo Justhovu — hla- sy, že ve vnítřních zmatcích uherských na- dejde obleva a že ministerstvo Lukácsov vystřídáno bude jakýmsi přechodným mi- nisterstvem, jehož úkolem by pouze bylo, vésti mírně správu státní, aby strannické vášně se utišily; připraviti i v Chorvatsku návrat k normálním poměrům, načež by — někdy na podzim — se zřídilo nové mini- sterstvo, kteréž by současně se postaralo o rekonstrukci strany práce, tak, aby bu- doucí vládní strana v sobě chovala všecky uherské politiky, kteří stojí na základech vyrovnání Deákova. Tak se po poslední bouřlivé schůzi sněmovní do sněmovny nedostavil hr. An- drássy se svou skupinou a ve článku zvlášt- ním napsal: „Je-li pravda, že cílem posa- vadní nešťastné činnosti strany práce bylo zabezpečení věcných potřeb, pak by bylo nutno, vkročiti na půdu vyjedná- vání, neboť jedině takto může se zachrániti, co se ještě zachrá- niti dá. Uvážím-li ony děsné škody, ja- kéž by pokračování v posavadní občanské válce způsobilo národu, také se domnívám a doufám, kdyby se vyhlídky oposice po- někud polepšily, že by se dalještě na- léztizpůsob rozluštěníl Ba na samém počátku prvé bouřlivé schůze mezi stoupenci Košutovýmia Justhovými nebylo pevné dohody, jaksi vésti a košutovci radili, aby se do „padlé mrtvoly nekopalo, ale zachovalo se odmí- tavé mlčení.“ Z těchto a podobných zjevů soudilo se, že po Lukácsovi přijde ministerstvo tak zvané přechodní.
Lukács Justhův Deákův Chorvatsko
8 article
Podivno jest proto, že po slyšení Lu- kácsově, přes to, že bylo známo, že za své- ho nástupce odporučí panovníkovi hr. Ště- pána Tiszu jak ve Vídni tak v Pešti, pře- chodní ministerstvo jaksi ustoupilo do po- zadí a že rozmáhá se přesvědčení, že pa- novník snad již v zejtřejší audienci pověři hr. Tiszu sestavením nového, definitivního ministerstva. Ti, kdož tuto možnost mají za všech posavadních kombinací o tom, kdo bude povolán v čelo nového ministerstva, za nejvíce pravděpodobnou, jsou spolu pře- svědčeni, že hr. Tisza úkol sestaviti nové ministerstvo právě se zřením k nynější těž- ké situaci v Uhrách převezme, aby pokra- čoval v posavadní politice, jejíž ostatně jako předseda sněmovny a nejvlivnější oso- ba ve straně práce byl hlavní podporou. Vedle hr. Tiszy vyslechl by panovník již jen předsedu sněmovny magnátů bar Jossiku a snad i předsedu strany práce hr. Hédervára, takže by vzniklá vládní krise tentokráte zvláště rychle byla vyřízena.
Tisza Šta Vídeň Pešť Uhry sněmovna Tisza Jossik strana práce
9 article
Považujeť se prý ve Vídni za nezbytné. aby netrvala dlouho nejistota v Uhrách o rázu budoucí vlády, protože strany opo- siční octly se opětně ve vleku skupiny Ju- sthovy, kteráž se po pádu Lukácsově, v ně- hož, jak známo, Justh nejednou skládal své naděje, prý se stala krajně nesmířlivou. Kdyby opravdu po Lukácsovi násle- doval hr. Tisza, octly by se za nedlouho zá- ležitosti uherské ve vážném proudu. Hr. Tisza, kterýž železnou svou vůli osvědčíl jak při projednávání zákonu branného, tak při změně jednacího řádu a při volební re- formě, dovedl by boj s obstruující oposicí až do posledních konců. Toho, jak se po- dobá, lekají se i mnozí z přátel hr. Tíszy a snaží se, aby nedoporučil se v dnešním slyšení za nástupce Lukácsova, ale šetřil se pro dobu pozdější, kdy nebude míti proti sobě odpůrců tak rozhořčených, jako jest nynější oposice. Tito Tiszovi přátelé by raději viděli, kdyby hr. Tisza při dneš- ním slyšení odporučil panovníkovi hr. Khuena-Hédervára. Buď jak buď, věci uherské nabýval nezvyklé tvářnosti.
Lukácsův Justh Lukács Tisza Vídeň Uhry Hradec Tisza
10 title
Z parlamentních výborů.
11 article
Z Vídně, 6. června. (K. k
Vídeň
12 article
V další rozpravě rozpočtového výboru o za- tímném rozpočtu posl. dr. Tresič-Pavičič připomněl někdejší slib ministerského předsedy, že vynasnaží, se, aby absolutismus v Chor- vatsku byl zrušen. A jak dostál svému slovu? Zabývaje se otázkou chorvatské university, pro- hlásil, že chorvatští poslanci neustanou, dokudv Rakousku nebudou uznávány zkoušky na zá- hřebské universitě. Stěžoval si do zane- dbávání Dalmacie a navrhl, aby na jihu byla pro- vedena demobilisace. Ministr financí ryt. Zaleski litoval, že výbor už čtyřikrát byl nucen zabývati se zatímným roz- počtem. Loni na podzim viděl, jak je dobře, pro- bírají-li se jednotlivé položky rozpočtu společně s výborem. Omluvou sněmovny, že neprojednán rozpočet na loňský a letošní rok, je řada okolností.
doktor Tresič Pavičič Zaleski Chor Rakousko
13 article
Loni veškerá pozornost sněmovny soustředěna na projednávání branného zákona. Letos v zimě konal jeden z největších výborů intensivní práci v dlouhých schůzích. Přes to pokládá vláda za svou povinnost pomýšleti na prostředky a cesty. aby v budoucnosti ulehčeno bylo včasné vyři- zení státního rozpočtu. To má se státi pře- ložením torminu pro počátek roz- počtověho roku. S uherským ministrem f- nancí a společnou vládou bylo nyní ujednáno, aby počínaje r. 1914, začínal rozpočtový rok 1. července. Vláda myslí, že má navrhnouti 1. červenec za počátek rozpočtového roku. Du- vody jsou: dosavadní zvyk, předkládati rozpočet pro příští rok v září nebo říjnu, když poslanecká sněmovna sejde se na podzim. Zbývaly pak pro vyřízení rozpočtu před 1. lednem vzhledem na vánoční svátky pouze dva mě- síce, s druhé strany pak připravení st. rozpočtu až do září bylo obtížným úkolem se stanoviska činnosti jednotlivých odborů. Protože v prvé řadě jednotlivé resorty stanoví prelimináře na podkladě rozpočtu podřízených úřadů, připadají nutná vy- jednávání pro urovnání diferencí mezi jednotlivýmí
poslanecký sněmovna
14 article
resorty právě do léta, což v této době nebylo žád- nou lehkou praci. Jestliže však st. rozpočet bu- doucně počínati bude 1. července, budou nejprve jednotlivé resorty míti k disposici celý podzim. aby zmlněné práce důkladně provedly. Pak může býti předložen státní rozpočet asi v lednu anebo nejpozději počátkem března a sněmovna měla by tak pět měsíců času, aby vyřídila rozpočet před jeho platností. Nepostaví-li se v cestu mimořádné překážky, bude pak možno za normálních poměrů v této době se žádoucí důkladností projednatí státní rozpočet a také pro druhou sněmovnu zbude dosti času, aby svoje rozpočtově právo uplatnila. Aby tento nový stav zavedla, podá vláda letos na podzim nejprve rozpočet na 1/4 roku od 1. ledna do 30. června 1914 a pakv lednu neb únoru celoroční rozpočet na dobu od 1. července 1914 až do konce června 1915. Přechod k tomuto novému režimu doporučuje vláda co nejvřeleji sněmovně k schválení. Současně s přeložením rozpočtového roku obou státech monarchie přeložen bude tak rozpočtový rok pro společné státn hospodářství. Tím dosaženo bude ještě dalš výhody.
15 article
Ministr doužá, že touto změnou se zdaří na přesrok projednati rozpočet ve všech podrobno- stech. Na Tuzarovu výtku, že vláda neodpovídá na různé olázky, konstatoval ministr, že odpovídá ihned, jak se munaskytne přiležitost. Překročení povolených obnosů při miliardovém rozpočtuo 2%, není jistě žádným důkazem rozvratu správy nebo financí. Ministerstvo financí je velmi roz- hodným odpůrcem překročování, nejsou-li ospra- vedlněna nepředvídanými událostmi a pod. Avšak také sněmovna nešmí žádati na vládě výlohy, které nejsou preliminovány. Jsou arcí jednotlivé případy, kdy přednesená přání zasluhují největšího ohledu, ministr pros však, aby tyto tak správné základní zásady byly směrodatny i při jednání s vládou. Vláda pracuje horlivě ve všech oborech správy. aby vnitřními opatřeními, pokud možno, naléhal na snížení správních nákladů. V poslední době docilila značných úspor reformou pokladen, čímž asi 800 úřadnických míst stalo se zbytečnými, což znamená úsporu asi 1 mil. K ročně. V dalších opa- třeních jest oprava již zahájena anebo se provádí.
Tuzarův
16 article
Co se týče správy solivarů, finanční zprá- va usiluje, aby výrobu všude zmodernisovala. Roz- šířením denních solních várek v Ebensce bude možná odtud dodávat stanici pro dobytči sůl na Smíchově, čímž bude ušetřeno nejméné 50.000 K Co se týče návrhu Friedmannova, aby každo- ročně byl podáván výkaz o výsledku prove- dených úvěrních operací, vyhoví vláda velmi ráda tomuto přání. Prostřednictvím komise pro kontrolu státního dluhu vykonává parlament ostatně velmi přísnou kontrolu nad správou stát- ních dluhů. Méně srozuměn jest s Friedmannovým návrhem, abý provedena byla úvěrní opera- ce, která má vynésti 40 mil. a sloužiti k tomu, aby v letech 1913-14 byly prováděny inve- stice v oboru telefonním. Taksvou operaci nelze provésti dost dobře se zřetelem na nynější situnc na peněžním trhu. Ministr se domníá, že jedná opatrně a správ- ně, vyčkává-li se zadáním dalších půjček a po- mýšlí na nejbližší opatření, abychomv r. 1914 zahájili akci, jež vhodněji požede k cili. než cesta naznačená posl. Friedmannem. Vláda je rozhodnuta od příštího roku zařaďovati každoroč- ně příměřené umořovací splátky na stav- bu telefonní sítě, aby tak zřízen byl velký počet telefonních linií v krátké době. Ministr ob- chodu podá o tom bližší sdělení. Žádá za schvá- lení předlohy. V odpolední schůzi ministr obchodu šl Schuster obíral se zevrubně zřizováním te- lefonní sítě. Loni byl dán ministerstvu ob- chodu k disposici zvláštní úvěr 20 mil, a normálně do rozpočtu zařaděný úvěr 15.5 mil., celkem 35.5 mil. K. nikoli ovšem jen na nové zřizování telefo- nů. V krátké době byl sestaven rozsáhlý program asi 380 staníc, z nichž nyní je hotovo asi 300, m.j také veliká meziměstská spojení. Dle dosavadních výsledků jest jisto, že bude za všech okolností možno dokončiti stavby, které už byly zahájeny.
Friedmannův Friedmann Schuster Smíchov
17 article
Pokračování telefonních investicí je veskrze ospra- vedlněno také se stanoviska národobospodářského. Zamýšlí proto již nyní provésti nutné před- běžné práce pro další velmi rozsáhlě vybudování telefonní síti v příštích letech. Arci vyžadovalo by velmt značné náklady, jež mohly by se hradi umořovacími splátkami. Tak opatřily by se velké sumy, potřebné ku provedení této akce, aniž by rozpočet byl přespříliš zatížen. Posl. ryt. Pantz pojednal o výsledku oso bn daně z příjmů a poměrně malém podílu Haliče a zemí sudetských na této dani, zvláště pokud jde o příjem z majetku pozemkového. Žádal různá opatření na prospěch podniků zemědělských ohlásil návrh na vřadění obnosů do rozpočtu, kte- ré jsou autny ku provedení usnesení poslanecké sněmovny ve příčině zlepšení poměrů zřízenců železničních a poštovních a státních dělníků. Posl. Marckhl navrhl dosazení zvláštního sub- komitétu pro otázku sanace Jižní dráhy: — posl Tuzar dosazení sedmičlenného subkomitétu ku prozkoumání záležitosti vrácení 961.000 K dan arcibiskupu olomouckému. Posl. svob. p. Maliattí navrhl resolucí, aby vláda bez předchozího parlamentního zmocnění nesli- bovala společnosti Jižní dráhy nebo jejím věřitelům další trvání nynějšího nákladního tarifu, nýbri aby co možno nejdříve zavedla nákladní tarií stej- ný, jako je na státních drahách. Posl. dr. Diamand navrhl, aby ku proveden služební pragmatiky bylo zařaděno do rozpočte na II. pololetí t. r. na zlepšení platů státních úřad- níků 7.634.975 K, podúřadníků a sluhů 3,667.700 K dohromady 11.302.675 K. na zlepšení platů de- kretem stanovených a smluvních zřízenců 2,342.59 korun, platů poštovních zřízenců 4,014.231 K platů státních dělníků 2,550.000 K.
Posl Maliatt doktor Diamand Halič poslanecký sněmovna jižní dráha
18 article
Posl. Maštálka pojednal o sanaci Již ní dráhy a žádal ministra železnic, by pří- mo zasáhl, a konečně prohlásil, že na postát- nění nelze za daných poměrů pomýšleti a aby tím učinil přítrž vyhánění kursů hodnot Jižn dráhy do výše. Řečník se obává, že Sieghar tův sanační plán, jenž se opírá o dodatečné postátnění, musí býti zaplacen státem. Tázal se ministra železnic, jak pokročil reorganisace státních drah. Dlužno lítovati, že po 11/2 roku nevykazuje tato dů- ležitá otázka žádného pokroku. Ministr želez- nic měl by též sděliti, jak smýšlí o usneseních státní železniční rady stran postátněn Buštěhradské a Ústecko-teplick dráhy. Prohlášení ministrovo, že nemůže stavěti místní dráhy, protože potřebuje inve- stíce, narazí na všeobecný odpor poslanecké sněmovny, která zaujímá stanovisko, že místní dráhy, jakož i investice musí bý schválsny. Položení II. koleje na severo- západní dráze, na trati Plzeň-Stra- konice a na dráze Františka Josefa jest nejdůležitějším úkolem státní železniční správy. Řečník stěžoval si do neobsazován vysokých úřadnických míst českým úřadníky v ministerstvu železnic a zdůraz nil, že ze sedmi železničních řediteistev,“ jež se dotýkají Čech a Moravy, tři byla obsazen úřadníky české národnosti. Udalosti poslední doby, které ukazují, ž ministerstvo železnic posunuje stanovisk statu quo v otázkách jazykových na prospěch Němců, vysvětlují, že zástupci česko národnosti už pozbývají trpělivosti a způso- bily, že strana agrární vyhlásila zřejmé opo- siční stanovisko.
Posl Maštálek František Josef Plzeň Stra Čechy Morava poslanecký sněmovna
19 article
Ve příčině správy justiční pouka zoval řečník na oprávněné stížnosti, které by ly proneseny v poslanecké sněmovně při pro- jednávání pilného návrhu Koernerova. My- slí-li však posl. Pacher, že Čechově mají mi- nistra orby, v jehož resortu se neděje nic proti českým zájmům, poukazuje řečník na skuteč- nost, že nelze prosaditi zřízení nového ředitel- ství statků v Praze, poněvadž jest obava, že Němci budou proti tomu protestovati. Také zřízení filiálek poštovní spořitel- ny v celém Rakousku Němci brání. Neně- mecké zákaznictvo poštovní spořitelny žádá důtklivě korespondenci a účetní výkazy ve své mateřštině a protestuje proti nepřijímání příkazů s neněmeckým označením místa urče- ní v chekovém řízení. Tvrzení ministra obchodu, že stavba no- vých tratí byla zastavena, aby byla proveden kontrola o tom, kolik budou činiti náklady. jest krajně nešťastné. Řečník navrhl, aby z úspor při investicích státních drah bylo po- užito přiměřeného obnosu na telefonn stavby v r. 1913 a obnos, vzatý z úvěru pr státní dráhy, byl v roce 1914 restituován. Řečník pojednal o nutnosti zřízen nových okresních hejtmanstv v Čechách, žádal zřízení přiměřené budo- vy mistodržitelství v Praze a stěžu- je si do stavebních závad v politických správ- ních budovách. Ministr veřejných prací měl by věnovati svoji pozornost obrovskému zdra- žení benzinu. Řečník litoval, že vyučovací správa nevě- nuje pozornost obchodním akademiím V drobném prodejle za ranní čisle o soba večurní za tk Ve dliálkách na venkové ranní čislo večerní Inseráty plau sa hotově napřed- Předplnouni a inserty příjímá administrace v Marianské ul., S. Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expedice „Národních Llstů“ Rukopiny se novracsjl.
Koernerův Čechův Němec Praha Čechy poslanecký sněmovna národní Llstus
20 article
Ja že se činí potíže zakládání těchto důležitých ústavů. Zřízení nových obchodních akademií v Hořicich, Kolíně a Českých Bu- dějovicích, jakož i v Olomoucia Uherském Hradišti mělo by býti beze všeho dalšího povoleno. Konečně žádal zřízení nových středních škol, postátnění reálek v Mělníku a Berouně a zařa- dění obnosu na novou gymnasiální bu- dovu v Rychnově do rozpočtu na rok 1914, jakož i podporu pro stavbu střed- níchškol v Nové Pace a Sušicí. Rokování bylo pak přerušeno a schůze skončena. Příští schůze bude v pondělí odpo- ledne.
Hořicich Kolín Mělník Beroun Rychnov Nová Paka Sušice Olomoucia uherský Hradiště
21 title
Politický přehled.
22 article Země české.
Země české. „Prozatímní správa v království Českém.“ Ve Věstníku poradního sboru českých okresů v království Českém pojednává o této otázce stručným, leč výstižným článkem dr. J. Uchytil, napsaným z uložení Poradního sboru. Autor již z předu popírá titul „vlád- ního komisaře“ pro orgán prozatímné správy zemské, poněvadž právo jmenovati provisor- ního správce země nepřísluší vládě, resp. mi- nisterské vládě, nýbrž výhradně českému králi, užívá tudíž výrazů „prozatímní správa zemská“, „zemský správce“, „zemská správní komise“. Při řešení otázky, zda zřízení pro- zatímné zemské vlády jest možné a pří- pustno podle platných zákonů, dovozuje se v článku, že ustanovením zemského zřízení § 14. a § 42. postaráno jest dostatečně o kon- tinuitu správy zemské za normálních poměrů. Může však nastati případ, že počet přísedí- cích zemského výboru a jich náhradníků klesne pod pět a zmenší se tak, že zemský výbor dle ustanovení § 42. zemského zřízení platně usnášetí se nemůže, pro ten případ není zemským zřízením českým nic opatřeno.
doktor J Uchytil
23 article
Nemůže se tudíž zřízení prozatímné správy zemské státi způsobem ústavním, může se tak státi způsobem protiústavním, kte- rým se porušuje platná zemská ústava aneb mimoústavním, který není založen na platné ústavě zemské, ale kterým se ústava ta v konkretním případě pod tlakem nutnosti a po vyčerpání všech ústavníc prostředků doplňuje. Protiústavním by takové zřízení bylo v době, kdy je v zem- ském výboře nejv. maršálek, anebo jeho ná- městek a mimo náměstka čtyři (celkem 5) přísedících. Kdyby však počet tento klesl pod pět, a zemský výbor sněmem nebyl aspoů na pět přísedících doplněn, nastal by zcela určitý požadavek pouhého zdravého lidského rozumu, aby pro obstarávání agendy zemské- ho výboru zřízena byla prozatímní správa zemská. Na označení, že se tento akt stal pod nátlakem krajní nutnosti, bylo by potřeb užiti v nejrychlejším tempu všech prostředků ke zvolení nového zemského výboru: rozpu- štění neschopného k tomu sněmu, nové volby svolání sněmu za účelem nové volby zemské- ho výboru. Zřízení prozatímní zemské správy bylo by v případě tomto aktem neústavním avšak u všech rozumných a nepředpojatýci lidí omluvitelným. Zřízení prozatímné zemské správy bylo by v tomto konkretním případě doplnění zemské ústavy, poněvadž pak změna ústavy nebyla by možna bezodkladným usnesením sněmu, připadlo by právo učiniti opatření ta- kové výhradně na druhého činite- le zákonodárného v král. České m. t. j. na krále českého. Provisorní toto opatření, učiněné králem v krajní nutnosti. mělo by platnost zemského zákona a mělo by býti uveřejněno v zemském zákoníku s vý- slovným ustanovením platnosti až do zvolení nového zemského výboru. Závěrek článku zabývá se ustavením prozatímné zemské sprá-
Český m
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Slovník.) Říká se, že stačí tři sta slov, aby se člověk naučil zběžně cízí řeči Sklepníci, konduktoři, hoteloví portýři, prů- vodčí cizinců jich opravdu víc nepotřebují, cestovatel, jenž projíždí cizinou, jakoby byl zřízencem Cookova cestovního bureau, nebo společenský člověk, jenž pokládá za svou po- vinnost bavit se při schůzkách v salonech. při jídle, na tennisu, na závodní dráze v něko- lika jazycích, vystačí pro společenskou zá- bavu snad ještě s menší zásobou. Hlavní věcí je při tom nemyslit sám a pronášet jen obecně známé, nesčíslněkrát stejně opakované věty. jichž je pro každou určitou situaci všedního člověka vždy několik pevně stanoveno. Zdrže- livost, kterou ukládá takovému polyglottovi chatrná znalost řečí, platí spíše za důstojný klid a moudrost zkušeného muže, neplýtvají- cího slovy, všední, banalní fráse, v nichž není stopy vlastní myšlenky, jsou ve všedním spo- lečenském styku právě svou samozřejmostí všeobecností všem srozumitelné, jasné, do- dávajíce mluvčímu vzezření člověka výborně se shodujícího se svojí dobou.
Cookův
25 article
Ale i lidé těžce pracující, dělníci, havíři. rolníci, tkalci, jichž život vyplněn celý den mechanickou prací, stále jednotvárně se opa- kující, nemají pro své myšlenky, často velm samostatné, potřebí mnoho slov. Již na šest set slov stačí člověku, jenž nezabývá se lí- teraturou, aby vyjádřil značné bohatství vlast- ních citů a myšlenek. Stane-li se náruživým čtenářem, rozmnožuje se sice jeho slovník. ale lze snadno poznati, jak málo z toho pří- rostku stává se mu skutečným duševním ma- jetkem, většina je pouhou reprodukcí ne my šlenek, ale čtených a slyšených vět. Jen silné a tvořivé duše dovedou si zpracovat slovn příval, jenž se na ně hrne z denního listu. z přednášky nebo knihy, a užívat jich svým vlastním způsobem. Odborníci, ať vědečtí, ať techničtí, i když v denním životě vystačí s nepatrnou slovní zá- sobou, ve svém oboru spotřebují spoustu no- vých terminů, i nových úsloví, zkratek, způ- sobů vyjadřování, a vytvářejí si přímo pro svoji potřebu svůj zvláštní slovník, často i bez ohledu na zákony a ducha řečí, v horečné sna- ze pojmenovati, aspoň pro své soudruhy, vý- stižně ve vlastním jazyce, nové pojmy a nové útvary, jichž jejich obor práce vyžaduje. škola, noviny, knihy a velkoměstský styk vyvolávají v každém národu stále větší zásobu slov v denním životě potřebných. Slovník ná- rodní řeči tím vzrůstá o množství novotvarů, jednotlivá slova nabývají řady nových význa- mů a objevují se ve zcela nových vztazích. často i sevšedňují a ztrácejí svoji hodnotu. Nejúsilnějšími výtvarníky řeči a jejíh slovníku jsou spisovatelé. Spisovatel umělec, jenž vyjadřuje bohatý rozkvět citů vlastního nitra, líčí nejrozmanitější vrstvy společenské.
26 article
zpodobuje charakter jejich mluvy a myšlenek, je nucen ovědoměle a účelně vytvářeti si styl své řeči, ujasňovati si přesně význam slov jeho odstíny, nalézati slova nová a hodnotit starší významy. Je, mimo národní celek, úmy- slným tvůrcem řeči, jenž, když ji živě cítí, do- vede i do budoucna řídit její rozkvět a mě- nit její zákony. Mezi ním a filelogem je ne- ustálý zápas o hodnoty jazykové. Filolog sta- noví přesně zákony řeči, ty neovědomělé změ- ny, jež se během času dějí v mluvě obecné tištěným slovem. Rozlišuje změny, způsobené zákony jazykovými, změny vyvolané živým rozvojem jazyka, úchylky, způsobené vnější- mi příčinami, bojuje o mluvnickou i rythmi- ckou ryzost řeči, dává pravidla, jimiž, pomocí školy a tisku, hledí zamezit úpadek, působený necitelností vůči duchu jazyka. Spisovatel je povinen těžit z filologických objevů a pravi- del při vytváření svého stylu, ale i on může se cititi strážcem svého národního jazyka,a hájit, i proti stanoveným pravidlům, tvary. slova, rythmus, jenž se vytvořil v duchu řeči a jež svým smyslem pro řeč pokládá za opráv- něné. Mohou býti ovšem stejně filologové. kteří domnělými pravidly vnucují svému ja- zyku svěrací kazajku, jako spisovatelé, hýříci stylem, jenž je přímo hříchem proti duchu základním zákonům jazyka. Konečně i mluva obecná v některých dobách — a čím více se šíří tisk, tím jsou intervaly těchto period kratš — náhle podivným hnutím rozbíjí staré tra- dice a formy a přerozuje násilně svoji řeč na pohled proti všem pravidlům a všemu zvyku
27 article
Když uplynou staletí, lze vždy najít zá- kony, podle kterých se děl ten zdánlivě ně- kdy porušovaný vývoj řeči. Ale i když nalez- neme nejpřesnější zákony pro jazyk, jímž mlu- víme a píšeme, když odvodíme si z nich do všech podrobností pravidla, jimiž nutno do budoucna se říditi, přece nepozbýváme nikdy — ať prostý člověk, ať vědec, ať básník — živého vědomí, že zůstáváme přes tu konsta- tovanou zákonnost skutečnými tvůrci svého národního jazyka. A to, co na básnickém díle má pro řeč do budoucna význam, není on přesné šetření stanovených pravidel — je- muž ovšem žádný básník nemá se zbytečně
28 article
vyhýbati — ale nové vytváření rythmu a slov níku mluvy, nové útvary a nový styl. Děje-l se tato tvořivá práce v duchu starých pravi- del, potvrzuje tím jen, že byla pravidla správně odvozena. Vzpírá-li se jim však, ne- musí býti proto ještě pochybením: často úchylka znamená obohacení řeči, nový roz- květ, z něhož příští věda odvodí nová pra- vidla. Pravidlo samo o sobě je věcí mrtvou, básnícké úsilí snaží se je překonat, ne poru- šením a pokažením, ale vybroušením a zdoko- nalením. Kdo je soudcem v tomto zápasu me- zi strážci a tvůrci jazyka? Je jím lid, jenž se bezděčně rozhoduje, co přijme do obecné mluvy a co zavrhne? Jsou jím filologové, kteř měří novotvar svojí znalostí tradice a ducha řeči? Či básníci svým citem pro života rythmus řeči? Všichní jsou zúčastnění na za- pasu, všichní, ať bezděčně, ať úmyslně přispi- vají ke změnám, jimiž řeč nabývá stále no- vých forem ať již dokonalejších či chatrněj- ších, úměrně životu národního ducha. Jedno však je jisto, to cítíme všichni- čím úsilněji si ovědomujeme svoji řeč, čím pečlivěji sledujeme v minulosti její rozvoj čím opravdověji se úmyslně snažíme učiniti z ní nejen vhodný prostředek denního styku ale též přesnou pomůcku logického myšlení co nejcitlivější a nejbohatší výtvarný prostře- dek uměleckého tvoření, tím účelněji a tím prospěšněji se rozvíjí. K tomu však je především potřebí znát řeč co nejdokonaleji. Toho si byli vědomi již první pracovníci na našem obrození. Dobrov ského i Jungmannovo dílo je toho svědectvím. Nám Gebauer dal pevný základ znalosti sta- rého našeho jazyka svou mluvnicí a svým
Jungmannův Gebauer
29 article
slovníkem. Prohlížíme-li však vzrůst našeho spisovného jazyka od dob Puchmayerových na naší dobu, jaké úžasné bohatství tvarů roz- silo se za jedno století! Je svrchovaně na čase, aby ta nová, živá látka, vytvořená tisíci a tisíci knihami, spoustou novin a revuí bě- hem devatenáctého věku, byla ujasněna sou- stavnou vědeckou prací, která by nalezla, co nového a prospěšného vyrostlo za tu dobu, a co modního, náhodného a rušivého nutno odklidit, aby nebyl porušován rozkvět řeči. Práce, jež tu čeká slovníkovou komisi České Akademie, je věru obrovská. Ale přes to je nezbytným záslužné to dílo — vedené profe- sorem Pastrnkem za horlivé účasti jazyko- zpytce prof. Zubatého — jímž má být sesta- ven z moderních českých autorů nový slovník dnešní české řeči. Ty statisíce lístků pracně a značným nákladem již vyrobených jsou ovšem dosud jen materiálem, a ne úplným. pro vlastní vědeckou práci. Dílo však, jež z nich vyroste, bude bohatým zřídlem nového. úspěšného tvoření jazyka, a neocenitelnou pomůckou pro vystižení zákonů jeho dalšího vzrůstu. Jen jedno přání chtěl bych k tomu říci, jež ostatně snad již je i splněno: neza- pomínejme při tak rozsáhlém díle na sloven- štinu. Slovenský jazyk je pro osvěžení a roz- květ české řeči nezbytný a neocenítelný. V něm je pramen čisté mluvy, ducha řeči, u nás mnohdy již necitěného, a rozmnožíme-li náš slovník touto bohatou zásobou živých, svěžích slov, přispějeme víc než čím jiným k tomu, co zůstává stále naší touhou: vytvo- ření jednotně spisovné řeči československé
Puchmayerův Pastrnek Český akademie