2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
7. června 1913. Císlo 154
4
article
vy buď jedinou osobou, aneb sborem „pro
zatímné správní komise zemské“, jejíž členové
by měli míti pasivní volební právo se zastou-
pením každé kurie aspoň po jednom členu,
s působnosti zemského výboru, a pokud se
týče finanční správy s omezením na plnění
platných závazků země. Proti správním aktům
a judikátům zemské správní komise byly by
připuštěny tytéž opravné prostředky, jak
proti zemskému výboru.
O resígnaci německých přísedících zemského
výboru
jsou názory veřejného mínění, německých po-
litiků a stran, jak jsme již na několika při-
kladech ukázali, velmi rozrůzněny a veřejný
přetřes této otázky v německém táboře vy-
padá jako polemika všech proti všem. Z čel-
nějších hlasatelů krajinské německé žurnali-
stíky po „Nordb. Tagblattu“ přihlásila se k
slovu předvčerejší „Reichenb. Ztg.“, kteráž
důrazné vystříhá dnešní valnou schůzi něm.
zemských poslanců před každou politikou
z dneška na zítřek, která neví, co se státi má,
nedostaví-li se to, co se od resignace něme-
ckých přísedících očekává. Německá veřejnost
má prý právo zvěděti, je-li cíl sledovaný ob-
strukcí a nyní odvoláním německých zástup-
ců ze zemského výboru dosažitelný. Otázka
odvolání přísedících těch jest prý dosud ne-
zralou. Napřed musí býti německý lid dů-
kladně o tom poučen, neboť v případě ne-
zdaru (čeho?) bude to on, který prý zaplatí
útraty ukvapeného a pochybeného usnesení.
5
article
Radikální konkurent citovaného libere-
ckého listu, „Reich. deut. Volkaztg.“, naproti
tomu peremptoricky žádá odchod německých
přísedících ze zemského výboru. „Role, kte-
rou naši němečtí přísedící v zemském výboře
hrají,“ píše „R. d. V.“, „jest pro nás Němce
všim jiným, jenom ne čestnou“. List jest ovšem
toho mínění, že odstoupením německých při-
sedících stává se zemský výbor kusým a proti-
zákonným. Na tomto ubohém koníku jezdí
všichni němečtí vykladači, kteří drží zemské
zřízení nohama vzhůru.
Včerejší večerní „Prager Tagblatť“ má
ouverturu k dnešnímu rozhodnutí německého
poslaneckého plena. Opakuje zpozdilý refrén
že poslední zemská půjčka jest nezákonná.
což němečtí přísedící projevili tím, že proti
ní hlasovali. Podle různých mínění německých
kruhů prý to však nestačí, němečtí přísedíci
i když hlasují proti, jsou prý spoluzodpovědn
za zemské hospodářství. Musí prý vystoupiti
a zodpovědnost ponechati výhradně Čechům
Proti vystoupení německých přísedících cituje
pak „Prager Tagblatt“ obnošený, omšelý
směšný důvod nutnosti německé kontrolyv
zemském výboře. Sám od sebe rozumuje pak
„Prag. Tagbl.“ takto: Poněvadž musí Němc
provozovati především praktickou politiku
musí se tázati především, zdali jich exodu
ze zemského výboru vedle idejové demon-
strace může míti také praktický účin, zdal
by česká většína zemského výboru byla do
nucena v dohledné době zastavíti práci. T
musí býti popřeno. Zemský výbor tou
dobou vedle německých má pohotově
ještě devět přísedících a náhradníků, k usná-
šení jest způsobilým počet pěti přitomných
Vystoupením Němců by zemský výbor ochro-
men nebyl, o tom se nesmí německá strana
oddávati žádnému klamu.
Reich
Rol
Prager
Čecho
Praga
Němec
6
article
Na další doklad uvádí týž list výrok nej-
vyššího maršálka zemského, jenž se k jeho
zpravodají vyslovil takto:
„Usnesení německého poslaneckého sva-
zu, aby němečtí páni přísedící a náhradníc
mandáty do zemského výboru složili, musi
bych co nejživěji litovati. Neboť tím by se
politické a národnostní protivy ještě více při-
ostřily a zemský výbor pozbyl by cenného
spolupůsobení tak osvědčených pracovních
sil. Avšak činnost zemského vý-
boru by vystoupením zemských
přísedících, jak se samo sebo
rozumí, nemohla býti zdržována.
neboť, jak známo, stačí k schopnosti usná-
šení kolegia přítomnost pěti členů, a tento
počet je stále ještě po ruce. Pouze by se čí-
nily větší fysické nároky na zbývající pány
přísedící a náhradníky.
Jedno politování už by tedy pání němečt
zemští poslanci pro případ svého radikálního
usnesení v zásobě měli.
7
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Josipovič nástupcem Cuvajovým.
Spolu s ministerskou krisí uherskou bude
konečně rozřešena také krise chorvatská.
Cuvaj, který na rozkaz hr. Khuena-Hédervára
stůně už od Vánoc, dostane modrý arch
Chorvatsko dostane zase bána. Určitých
zpráv o tom, kdo bude jmenován bánem, do-
sud není, ale velice pravděpodobnou jest
dnešní zpráva z Peští, že bánem se stane ny-
nější ministr pro Chorvatsko, Géza Josipo-
vič, jemuž bude uloženo obnoviti v Chorvat
sku ústavní poměry. Josipovič jest unionista
t. j. stoupenec jednoty uhersko-chorvatské
ale z osob, které byly v poslední době jme-
novány jako kandidáti bánství, byl by asi také
oposičním stranám chorvatským a srbským
nejpříjemnějším, rozhodně příjemnějším, než
bar. Rauch, o němž se nedávno často mluvilo
Josipovič rozchází se v názorech na Chor-
vatsko s hr. Khuenem-Hédervárem v četnýcl
kusech a zejména také v tom, že budouc
ústavní vláda chorvatská bude nucena pakto-
vati s chorvatsko-srbskou koalicí a nesmí spo-
léhati jen na staré maďarony a frankovce
o něž se chtěl opírati bar. Rauch. Leckteré
mínění, jež Josipovič v posledních měsících
pronesl o chorvatských poměrech, došlo sou-
hlasu také u koaličních poslanců chorvatských
a srbských, což by mu bylo dobrým doporu-
čením na cestu do Záhřeba. Rozhodnutí
této věci bude však záviseti od toho, kdo s
stane předsedou uherského ministerstva a do
té doby nutno míti ještě strpení.
Přípravy ryt. Korytowského k halíčským vol-
bám.
Josipovič
Cuvajův
Cuvaj
Josipo
Chorvat
Rauch
Khuen
Hédervár
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Pešť
Záhřeb
8
article
Ryt. Korytowski, byv jmenován halič-
ským místodržitelem, odvolal ihned volební
instrukce, které jeho předchůdce, dr. B-
brzyňski, dal haličským okresním hejtmanům
vypracoval sám nové instrukce a dal je roze-
slati. Ve svých nových instrukcích upozor-
ňuje, že všechny strany v Haliči si přejí, aby
se sněmovní volby dály zákonitě, což vyniklo
při vyjednávání o nový volební řád. Ryt. Ko-
rytowski vypočítává zejména devět stížností
které se objevily v tisku i v různých deba-
tách. Jsou to 1. nesprávné sestavování vo-
lebních listin; 2. volební listiny se veřejně
nevykládaly a tím se znemožňovaly rekla-
mace; 3. voličům se nedodávaly v čas voleb-
ní lístky; 4. neohlašoval se v čas den,
hodina a místo, ve kterém se mají
konati volby volitelů: 5. volební ko-
mise se sestavovaly nezákonně; 6. voličům
se také zabraňoval přístup do vo-
lební místnosti; 7. dovolovala se agitace
a terorisování voličů v samé volební míst-
nosti; 8. připouštěly se přestávky mezi vol-
bou; 9. volební listina se nesestavovala dle
toho, jak voličové volili (v Haličí jsou ještě
volby ústní! Pozn. red.), nýbrž byla již před
volbami připravena.
Proti všem těmto steskům, jež jsou za-
jímavou ilustrací toho, jak se v Haliči prová-
děly dosud zemské volby, ryt. Korytowsk
nařizuje hejtmanům, aby dbali ve všem zákona
a nedopustili nikde, aby volební právo obča-
nů bylo jakýmkoli způsobem zúžováno neb
mařeno. Za každý přehmat, jehož by se př
volbách voliřelů dopustili podřízení hejtma-
nům političtí úřadníci jako volební komisaři
činí osobně zodpovědnými samotno
hejtmany. Mimo to se politickým úřadníkůn
bezpodmínečně zapovídá býti členy jakého-
koli volebního výboru.
Instrukce ryt. Korytowského jest dobrá
jde jen o to, budou-li se okresní hejtman
všude jí říditi.
Ryt
Halič
ko
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharsko-srbský spor.
Dnes se napětí zdá poněkud slabším, ne-
boť „Národní Práva“, orgán Radoslavova, jenž
by bezpochyby vystřídal Gešova, pod do-
jmem řeči Pašičovy žádá, aby tajná smlouva
mezi Bulharskem a Srbskem byla uveřejněna
i se změnou, která dle udání Pašičova byla
usnesena v listopadu m. r., když Bulharsko
na kvap potřebovalo srbské pomoci k Odrinu
a nezbývalo času, aby dodatek ke smlouvě
byl sepsán a utvrzen všemi obvyklými formál-
nostmi. Dosud Bulhaři uznávali jen původní
smlouvu písemnou a ničeho nepřipouštěli, co
by ji jakkoli měnilo ve prospěch Srbska. Ge-
šov a jeho vláda byli jediní, kteří se cítili vá-
zanými i smlouvou dodatečnou, nenapsanou.
Čestnou závaznost její musí si uvědomiti
všechna bulharská veřejnost a v článku „Ná-
rodních Práv“ spatřujeme potěšlivou známku,
že se to děje.
Radoslavův
Gešův
Pašičův
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
10
article
List p. Radoslavova zároveň kárá aka-
demickou mládež sofijskou, že přijala na
svém meetingu velmi vyzývavou resolucí proti
Srbsku, známou z telegramů. Vytýká mladým
pánům, že v salonech „Nové Ameriky“ čini
docela zbytečnou agitaci; takové prostředky
jsou dobré v pravidelných časech, ale nikoli
v okamžiku, který se může státi osudným
nikoli ve vážné chvíli, kdy Bulharsko stojí ve
zbrani a půl milionu jeho vojínů je připraveno
ke vtržení do země sousedovy, jenž byl do
včerejška spojencem Bulharska. V takové
chvili je pouze na vládě, aby promluvila
řekla národu, co je právo a co není. Vláda
měla promluviti už před národním sobráním,
ale ona mlčela a tím uvedla bulharskou veřej-
nost i národ v domnění, že se Srbskem žádné
jiné úmluvy neučinila, kromě hlavní smlouvy
spojenecké. Mlčení vlády, jak se zdá, prozra-
zuje jeji bázeň, aby dodatečná smlouva nebyla
považována za její zločin. Avšak chyba její
byla by ještě větší, kdyby národ zůstavíla v
bludu a nejistotě a při tom jej nechávala ještě
nésti břemena, jež ho tíží už osm měsíců.
p . Radoslavův
Srbsko
Nová Amerika
Bulharsko
11
article
Ruská diplomacie a balkánský spor.
Jako po celou dobu balkánské války, i v po-
sledním sporu hraje ruská diplomacie jakousi za-
miklou úlobu. Není možno vždy přesně říci, o
v dané chvíli Sazonov, nebo kdo v ruských za-
hraničních záležítostech rozhoduje, usiluje. Srdečné.
cilové vzrušení je z ruské politiky vyloučeno
snad jen na venek, snad v srdei ruských diplo-
matů zůstalo ještě trochu místa pro slovanské
city. Možno o tom pochybovat, čteme-li proslule
prohlážení ruského zahraničního úřadu o škodli-
vostí Skadru a katolicko-mohamedánského oby-
valelstva pro pravoslavnou Černou Horu. Dejme
tomu, že je to jen vliv skaderského konsula Míil-
lera, který patrně nessál s mlékem mateřským
slovanské city. Ale jindy zase zdá se, že jde
ruská politika za pevnými cíli. Do Cařihradu sice
nechtěla pustit Bulhary, i Odrinu si musili dobýt
proti vůli ruské diplomacie, nadějím na budouci
přiklonění Rumunska k trojdohodě nebo k bal-
kánskému spolku oběťoval Petrohrad i bulhar-
skou Silistrii, nepodporoval ani srbský postup z
Kosova pole k Jaderskému moli, ale přece jen
vždy bylo cítiř, že se stará o balkánské věcía
že snaží se působit proti rozkladným snahám ně-
mecko-maďarské diplomacie.
V poslední chvíli ruský zahranični úřad byi
postaven před těžkou zkoušku. Rozviklaný pomér
srbsko-bulharský hrozil válečným zakročením.
Sazonov
Bulhar
Kosův
Černá Hora
Cařihrad
Rumunsko
Petrohrad
Silistrie
12
article
Podařilo se však, jistě ne bez značné účasti Ru-
ska v Sukově pohnout zástupce ohou států k so-
lunské poradě balkánských spojenců.
Ruská diplomacie podle zpráv »Ruskéh
Slova«, pocházejících ze zasvěceného pramene,
dívá se nyní na balkánskou situaci klidně a po-
važuje možnost válečné srážky za vyloučenu. Vítá
zvláště, že snad podaří se na solunské poradě
vyřidit sporné záležitosti bez zakročení nebo
smírčího soudu jiných mocí. Jen tehdy, nebude-li
možno se dohodnout o některých důležitějších
sporných otázkách, bude svolána v Petrohradě
nová porada za předsednictví ruského ministra
zahraničních záležitostí, Sazonova. Nyní snaši
se ruská diplomacie, aby balkánské státy co nej-
rychleji provedly demobilisaci svých vojsk.
Branný příspěvek v Německu.
Poněvadž původní stupnice, vypracovaná sub-
komitétem rozpočtové komise říšského sněmu ně-
meckého pro branný příspěvek jednou pro vždy.
dle výpočtu říšského úřadu pokladu nevyhovovala
požadavku, aby příspěvek vynesl 1 miliardu, vy-
pracována po obtížném jednání stupnice nováa
ve čtvrtek přijala rozpočtová komise návrh zpra-
vodaje hr. Westarpa s některými změnami, navr-
ženými pokrokovou lidovou stranou. Dle toho má
činiti branný příspěvek z majetku do 50.000 m.
1.05, do 100.000 m. 0.35, do 200.000 m. 0.5 94,
do 500.000 m. 0.7%, do 1,000.000 m. 0.85%%, do
2,000.000 m. 1.1%, do 5.000.000 m. 1.3%%, do
10,000.000 m. 1.4% a z majetku vyššího 1.57%. Oso-
by s majetkem do 50.000 m., jejichž roční příjem
nepřevyšuje 3000 m., budou od placení příspěvku
osvobozeny.
Tím je v komisi vyřízena otázka příspěvku
vlastního majetku, o zdanění příjmu však ve čtvr-
tek ještě k hlasování nedošlo, ježto návrh subko-
mitélu se setkal s odporem svobodomyslné strany
která navrhla značné změny, o nichž se nedospěl
k dohodě.
Sazonov
Sukov
Petrohrad
Německo
13
article
Mezinárodní statut Tangeru.
Přednosta kanceláře pro marocké věcí v
francouzském ministerstvu zahraničních záležitostí
Dupevrat, vrátil se do Paříže z Madridu, kdež od
počátku března vyjednával s britským diplomati-
ckým jednatelem v Tangeru. Whitem, a ředitelem
ve španělském ministerstvu zahraničních záležito-
stí Padillou. Tato smíšená komise, jež měla vypra-
covati mezinárodní statut Tangeru, zasedala tedy
skoro tři měsíce.
Dle informací „Tempsu“ došlo mezi zástup
tří mocností k dohodě ve všech bodech, Jaž měl
projednati. Vyhraženy zůstaly ještě asi 3 body, k
jichž vyřízení se komise necitila povolanou a kter
budou upraveny přímo inferesovanými vládami
Výsledek jednání komise usneseno zatím neuve-
řejniti.
White
Temps
až
Tanger
Paříž
Madrid
14
title
Redlova aféra.
Redlův
15
article
Nové podrobností.
Nové podrobností.
„Arbeiter Ztg.“ přináší o událostech, Jež staly
se oné soboty, kdy přijel Redl do Vídně, mnoho
nových podrobností, velice pravděpodobných. Píše
v podstatě totor
Když ministr zeměbrany ve své odpovědi na
interpelaci v Redlově aféře mlčel o tolika věcech.
jež jistě zasluhují pozornosti veškeré veřejnosti.
budeme vypravovati my, co se vlastně dne 24.
kvělna stalo.
Především konstatujeme, že Redl přijel d
Vídně bez nejmenší potuchy o tom, co
ho tam čeká. Už o svatodušních svátcích pro-
jektoval cestu do Vídně patrně za příčinou svých
vyzvědačských obchodů, ale pak od ní upustil.
Jeho příchod dne 24. května do Vídně byl jím sa-
mým určen již den před tím. Vyslal napřed svého
sluhu a ten svému pánu přichystal pokoj. Redl opu-
stil ráno dne 24. května Prahu a jel ve vlastním
automobilu, neobyčejně elegantním a přepychovém
voze, do Vídně a sice napřed na Brigitino náměstí.
ke kočárnickému závodu Zedníčkovu. Jel tam ne-
jen proto, že vůz utrpěl cestou malé poškození,
nýbrž proto, že si chtěl dáti předělati vnitřní
úpravu vozu. To je dostatečný důvod pro to, že
Redl neměl potuchy o tom, co v nejbližší době
bude, neboť učinil u Zednička značné objednávky.
Redl
Redlův
Zedníčkův
Vídeň
Praha
brigitin náměstí
Arbeiter Ztg
16
article
Žádal, aby dolejší části postranních stěn vozu byly
potaženy novou lesklou koží a také, aby byl celý
vůz nově vyčalounován. Úraz, který vůz utrpěl,
mohl býti náhodou opraven hned u Zedníčka. Redl
pak přikázal šoférovi, aby jel k vídeňskému to-
várnímu skladu ruského dumového závodu „Pro-
vodnik“ a tam aby koupil k vozu nové pneuma-
tiky. Měly cenu asi 1000 K. Sám šel na stanoviště
ve Wallensteinstrasse, najal si automobil a jel
právě ve 4 hod. do svého hotelu. Když přijel k
Zedníčkovi, přicházel patrně přímo z Prahy. To
bylo přibližně asi půl čtvrté. Přes stejnokroj měl
plášť do prachu a nejen on, ale také jeho kufr nesl
známky prachu po cestě. Kromě kufru měl ještě
těžký ruční vak, který si dal podati do vozu; ob-
sahoval toiletní potřeby ješitného muže.
Zedníček
Redl
Praha
17
article
Automobil s korunkou.
Automobil s korunkou.
Třeba říci ještě slovo o automobilu. Také ten
charakterisoval tohoto člověka. Na červeně lako-
vaném plechovém plášti motoru jest zvláštní mono-
gram. Do sebe vepsány jsou přímočaré pismeny
A. R., čárka v A však není vodorovná, ale má po-
dobu v. Každý nepředpojatý musil tedy monogram
čísti A. v. R. Tím měl býti vzbuzen dojem, jakoby
byl Redl šlechticem. Tento dojem byl také
sesílen tím, že nad monogramem byla ko-
runka. Rozhodně byly tato ozdoba automobilu
a tato forma monogramu vypočítány na to, před-
stírati, že je majitelem vozu šlechtic. Toto samo-
volné povýšení do stavu šlechtického přece ne-
mohlo být také učiněno poukazem na dědictví; je
už to velice podivné, že na základě dědictví bylo
mu věřeno pořízení automobilu. Koupil si jej pro
svou „práci“ r. 1911 u závodů Daimler. Je to fak
zvaný řetězový vůz, za cenu 18.000 K. To bylo
hy tedy asi rok před dobou, do které
dává pan ministr zeměbrany počátek
špionáže Redlovy. Redl byl tehdy pod-
plukovníkem a byl by musil dáti gáži za dva roky
i s přídavky, aby byl mohl automobil zaplatit.
R. 1912 koupil u téže firmy druhý automobil, ale
jen chassis, za 13.500 K. Carosserii si pak nechal
zříditi za několik dalších tisíc korun.
A R
Redl
Redlův
Daimler
18
article
Tajemná jízda.
Tajemná jízda.
Redl přijel tedy ve 1/45 do hotelu. Šoférovi
sám nezaplatil. Dal mu vyplatiti taxu vrátným
a tato okolnost je příčinou, že víme, že byl pan
plukovník celý den v hotelu netrpělivě očekáván
Vrátný totiž řekl šoférovi: „No, konečně je tady
čekáme na něj už celý den.“ Redl odebral se ihned
do svého pokoje a v krátké době, vojensky vy-
měřené, objevil se opět na ulici v elegantním ob-
čanském obleku. Vzdálil se z hotelu pěšky, najal
si automobil a s několika zastávkami použil h
asi hodinu. Na Hlubokém Příkopu asi ve 14 6 za-
platil šoférovi.
V téže chvíli asi počala se kol jeho krku za-
tahovati neviditelná klička. Zatím co Redl šel za
svými záležitostmi, prohledávalo několik policej-
ních agentů, kteří už na něj před hofelem čekali
a jej nenápadně až na stanoviště automobilů ná-
sledovali, vůz a učinili v něm důležitý nález, kte-
rého jistý pán z generálního štábu použil k tomu
aby Redlovi jemným způsobem oznámil, že je od-
halen a že učiní dobře, když spáše sebevraždu.
anebo — což není vyloučeno — když uprchne.
Redl
19
article
Dříve ještě nežli se vrátil Redl do hotelu, objevil
se v hotelu tajný policista, kterého si ředitelství
generálního štábu od policie vyžádalo a předal
vrátnému prázdné pouzdro na kapesní nůž, malé
podlouhlé pouzdérko, v němž musilo být něco, co
plukovník ztratil. Jak určitě víme, měl Redl zka-
žený večer od okamžiku, kdy mu vrátný odevzdal
ztracené prázdné pouzdro. Tajní policisté našli
v koženém pouzdru útržky popsaného papíru, jež
vyňali a prázdné pouzdro dali vrátnému. Ředl pa-
trně papír v automobilu roztrhal a útržky dal do
pouzdra, aby je až doma spálil. Nyní měli jeho
pronásledovatele útržky a on pouzdro, jehož pre-
sentováním Radlovi bylo možno říci: teď víme.
co provádíš. To bylo první vyzvání k sebevraždě
Brzy po příchodu Redlově bral se Pansko
ulicí stepilý hulánský poručík Horinka, jenž byl
Redlem vydržován jako synovec. Horinka jest
synem sluhy se skromným důchodem a jest jisto
že Redl si ho vydržoval po čas, kdy byl fento ka-
detem, praporečníkem i poručíkem, Redl kupoval
v závodě Tillerově uniformy nejen pro Horinku.
jenž tam byl považován za jeho syna, nýbrž i pro
Horinkova bratra, který dnes jest ještě kadetem.
Redl
Radl
Redlův
Pansko
ulice
Horinka
Tillerův
Horinkův
20
article
Když miláček Redlův vyslovil přání, že by rád šel
k hulánům, byl s tím bohatý strýček úplně sroz-
uměn. Nechť vojenská správa usoudí laskavě z ve-
likých peněžních vydání pro tohoto mladíka, které
Redl ze svého platu setnického a majorského ne-
mohl zaplatiti, jak dlouho měl již mimořádné pří-
jmy. Také okolnost, že Redl asi před 12 lety
Hietzingu koupil dům pro předchůdce svého sluhy
kterýž potom zaměnil za malé hospodářství na
trati západní dráhy, svědčí o tom, že vyzvědačství
nepočalo teprve v březnu 1912, jak chce p. Georgi
světu namluviti. Koupě domu stala se asi před
13 lety. Sotva tedy vstoupil Redl do svého pokoje.
byla mu ohlášena návštěva Horinkova. Byla mu
sice před tím chlášena návštěva intimního přítele
generálního advokáta dra. Pollaka, ale jest jisto,
že s panem plukovníkem před 1/48. nebylo lze mlu-
viti. Brzy po odchodu Horinkově dostavil se pan
generální advokát dr. Pollak a oba šli pak Panskou
ulicí.
Redlův
Redl
George
Horinkův
Pollak
doktor
21
article
Souper s drem. Pollakem.
Souper s drem. Pollakem.
Oba přátelé šli pak do restaurantu Riedhofu
k souper či vlastně k večeři před popravou. Zatím
však pánové z bureau generálního štábu nezahá-
leli a netolíko, že prohlédli anto, nýbrž pustíli se
po tajných cestách Redlových Auto musils
dvěma páey nastoupití tutéž cestv,
kterou právě vykonal s Redlem, a zasta-
viti na týchž místech, kde Redl zastavoval. Takto
získán byl důkaz, že anonymní udání na Redla
přesně odpovídají skutečnosti. Touto jizdou uči-
něna byla odhalení, že nebylo více nejmenši
pochyby o tom, že Redl je hlavním vyzvě-
dačem. Záleželo nyní na tom, střežiti Redla
dopraviti jej na tak bezpečné místo, aby nemohl
více uniknouti. Jelikož se vědělo, že je s drem.
Pollakem na večeři v restaurantu Riedhof, stačilo
dáti jej vyvolati na ulici, beze vší nápadnosti za-
tknouti a dopraviti pod zámek. Nestalo se však
tak, nýbrž nejbližších žest hodin použito bylo ku
pátrání v Praze a k sestavení komise, která
by Redla vyslýchala. Zatím Redl s drem. Pollakem
odebral se do kavárny „zum Kaiserhof“, odku
Pollak telefonieky se pokusil vymo-
ci Redlovi dovolení k návratu do Pra-
hy. Telefonoval správci stální policie dv. radovi
Gaverovi, jemuž vyslovil svou obavu, že Redl
náhle zešílel. Dv. r. Gayer radil Pollakovi.
aby přiměl Redla k návratu do hotelu. Tak to vy-
právěl včera Georgi a dodal, že dr. Pollak vzdálil
se od Redla o půl 11. hod. v noci. Od té chvíle,
až do půl 12. hodiny, kdy přišel do kavárny „Cen-
tral“, kde napsal dopis a dvě pohlednice, byl
úplně sám a v této hodině opětně měl příležitost
k útěku. Kdo by to byl zodpověděl, kdyby sku-
tečně byl utekl?
Pollak
Redlův
Redl
Gaver
Gayer
George
Praha
Riedhof
22
article
Poslední noc v hotelu „Klomserově“.
Po půl dvanácté vrátil se Redl do hotelu a z
hodinu na to odehrál se poslední akt. Čtyři pánové
v uniformách objevili se ve vratech a žádali velmi
naléhavě o vpuštění. Po malém odporu, teprve
když prohlásili, že jdou k těžce nemocne
mu, zavřela se za nimi vrata.
Co se nyní odehrálo, nevíme, ale s určitost
můžeme říci, že Redl, když do Vídně jel, neměl
sebe ani v příručním kufru žádný revolver.
Sluha Josef S. prohlásil se vší určitostí, že
7. hodině ráno u mrtvoly nalezený revolver nepatři
jeho pánu. Ministr zeměbrany uváděl, že Redl dle
dýky na nočním stolku a provazu na lůžku zanášel
se sebevražednými myšlenkami, ale to právě
mělo býti komisi podnětem k tom u,
aby jej ihned zatkla a sebevraždu znemoži
nila. Místo toho však položen na stůl revol-
ver a instrukce, jak se ho používá.
Komise prokázala mu tudiž neskonalé dobro-
diní, ačkoliv dle tvrzení ministra země-
brany měla rozkaz Redla zatknouti. Jed-
nali tedy pánové proti rozkazu chéfa gene-
rálního štábu . ..
Redl
Vídeň
23
article
Kdo bylí členy komíse?
Kdo bylí členy komíse?
S vyličením ministra zeměbrany souhlasí faké
vnější události. Okolo 11/4 hod., tedy hodinu po-
tom, kdy pánové vstoupili do hotelu, objevil sev
kavárně „Central“ nápadně mladý generálmajor
plukovník generálního štábu. Čtvrt hodiny potom
přidružil se k nim selník generálního štábu a bez
obvyklých jinak formalit přísedl k jejich stolu.
načež všichni sklonili hlavy dohromady a tlumeně
spolu hovořili. Poněvadž kavárna byla zavfrána
musili ji zmínění důstojníci opustiti. Zašli do jiné
místnosti, kde rovněž byl telefon, neboť pokládali
za důležito věděti, zda-li ten, koho měli zatknouti
a přece nezatkli, jest zdráv. Puzení netrpělivostí.
telefonovali ještě v noci do hotelu a sice jménem
dra. Pollaka (pan generální advokát nechť se po-
děkuje panu generálmajorovi), jak se vede panu
plukovníkovi. Dotaz jejich svědčil o velké účasti.
ale zároveň byl právě tak důrazný... Zdá se však.
že jejich zvědavost nebyla ukojena. Neboť sluha
Josef teprve pět minut před 7. hodinou k prosbě
hotelního zřízence, který mu řekl, že se policie
dotazovala po stavu jeho pána, vstoupil do pokoje
plukovníkova a vyřitil se odtamtud s výkřikemr
„Pan plukovník je mrtev!“ Nalezl svého pána v le-
nošce před zrcadlem strašně zkrvaveného. Plu-
kovník měl na sobě jen civilní kalhoty a košili
s manšetami. Zpráva o sebevraždě brzy se roz-
nesla i v okoli hotelu, takže hlídky mohly se nyní
uklidíti.
Pollak
Josef
Pla
Central
24
article
Z tohoto vyličení vyplývá jasně, že rozkaz
chefa generálního štábu Redla zatknouti, nebyl
generálmajorem a jeho druhy splněn a že jejich vo-
jenský soucit s kamarádem Ředlem zvítězil nad
povinností poslušnosti, jakož i že oni to byli, kteří
proti danému rozkazu vinníka — a tím
také nejdůležitějšího svědka — zatknouti, poskytli
Redlovi příležitost spáchati sebevraždu. V tom je
největší „omyl“ vylíčení případu ministrem země-
brany, který tvrdil, že vyzvědačství Redlovo po-
číná teprve v březnu 1912. Neobyčejně nákladný
žival Redlův, který se nedá ani vysvětliti poznám-
kou ministra zeměbrany, že měl „dluhů jako štábni
důstojník“, počal již v letech, kdy byl leprve set-
níkem a stupňoval se asi již před 6 lely ohromnou
měrou. Že by to všechno bylo bývala na dluh.
jeho nádherné zařízení bytu, jeho pravidelné jizdy
fiakrem a automohilem do úřadu a z úřadu opět
domů, draze vydržovaný pan poručík, cesťa do
Paříže a nesmírný luxus ve stájích a později do-
konce automobily, vilka pro sluhu, šampaňské
pitky, nebude přece p. Georgimu věřiti žádný roz-
umný člověk. Dle všeho, co se ví o způsobu
Redlova života a jeho posledním dnu, jest jasno, že
pan Georgi ani zdaleka neřekl plnou pravdu o pří-
padu Redlově. Zamlčovati, znamená však zde
chtiti věc zatušovati.
Redl
Redlův
Georgi
George
Paříž
25
article
Osudné pouzdro.
26
article
„Militärische Rundschau“, orgán mlnisterstva
války uveřejnila ve včerejším svém večerním vydá-
ní pod titulem „Pravda o Redlovi“ nové podrob-
nosti v Redlově aféře. Asi před sedmi týdny bylo
evidenční kanceláři našeho generálního štábu
oznámeno, že na oddělení poste restante vídeňské
pošty došly opětně dopisy a peněžní zásilky, které
vzbuzují podezření, že souvisí s vyzvědačstvím.
Vojenské kruhy ihned nařídily střežení dotyčného
poštovního úřadu. Po týdny byl poštovní úřad stře-
žen tajnými policisty, jimž vykázán na poště zvlášt-
ní pokoj, který elektrickým zvonkem byl ve spo-
jení s oddělením poste restante. Do 24. května by-
lo opatření toto bezvýsledné, ježto došlé zásilky
po celou tu dobu — asi šesti týdnů — nebyly vy-
zvednuty
Dne 24. května o 6. hod. večerní objevil se
oddělení poste restante muž v civilním šatě, který
vyzvedl zásilky, opatřené chifrou. Detektivov
zpraveni o vyzvednutí zásilek, stopovali neznámé-
ho. Zatčení na místě samém nezdálo se býti vhod-
ným, poněvadž neznámý mohl být pouze prostřed-
níkem. Stopovaný vstoupil do automobilu a ježto
jiný automobil nebyl okamžitě po ruce, musili se
détektivové obmeziti pouze na zjištění čísla auto-
mobilu. Nedlouho potom spatřili však prázdný vra-
cející se automobil a tak podařilo se jim zjistiti ho-
tel, ve kterém neznámý se ubytoval. Při prohlídce
automobilu nalezli detektivové pouzdro na kapesní
nůž. Odebrali se do zmíněného hotelu a na dolazu
portýra, kdo nedávno přijel do hotelu v automobi-
lu, obdrželi odpověd, „plukovník Redl z Prahy“
Žádali portýra, aby se plukovníka dotázal, náleží-l
mu zmíněné pouzdro, načež portýr vrátil se s při-
svědčující odpovědí. Tím byla identita Redlova
s mužem, který zásílky vyzvedl, prokázána.
Redl
Redlův
Praha
Militärische Rundschau
27
article
Ze strany.
Ze strany.
Ustavující valná schůze odboru učitelů stře-
doškolských při národní straně svobodomyslné
koná se v neděli 15. června v 10 hod. v místno-
stech sekretariatu strany v Praze-II., Marlanská
ul. č. 3. Valnou schůzi zahájí zemský poslhnecp
vládní rada dr. J. Metelka, načež promluví z
akční výbornár. strany svobodomyslné říšský posl.
p. dr. Karel Kramář. O důležitých otázkách sta-
vovských pojedná říšský poslanec p. Ph. dr. Fr.
Lukavský. Potom podána bude zpráva o dosa-
vadní činnosti přípravného výboru a budou vyko-
nány volby. — Kolegové pražští i venkovští zt-
častněte se v počtu co nejhojnějším.
Technický odbor nár. strany svobodomyslné.
Výborová schůze Technického odboru koná se
dnes »u Choděrů« v 8 hod. več. s následujícím
programem: 1. Zprávy činovníků. 2. Zpráva pana
vrch. inž. R. Žižky: O prvním sjezdu plynáren.
elektráren a vodáren. 2. Zpráva sjezdu plynárníků
sasko-durynských, podá p. ředitel V. Vaigl.4
Volně návrhy. Účast pp, členů správního výboru
nutna.
K zájezdu delegátek mezi-
národního ženského sjezdu
do Prahy.
doktor
J Metelka
Kramář
Lukavský
Choděra
vrch
Ing
R Žižek
V Vaigl
Praha
Marlanský ulice
Francie
II
28
article
Zítra uvitá Praha vzácné hosty. Delegátky žen-
ských sdružení národních, přijíždějících od severu
západu na VII. mezinárodní sjezd Alliance pro vo-
lební právo žen, který konati se bude v Pešti
15.—20. června, zavítají na své cestě do Prahy.
Projevily přání seznati královskou Prahu a osobně
projeviti českým ženám sympathie pro jejich po-
divuhodný zápas za politická práva.
Praha a české ženy uvítají své milé hosty zná-
mou staročeskou srdečností a pohostinností. Máme
mnoho důvodů radovati se z tohoto zájezdu a má-
me povinnost přispěti každý všemi silami, srdečno-
sti a projevem radosti ke zdaru. Oceňujeme plně
vnitřní význam jeho.
Bude to v první řadě Praha, její cizinecký
ruch, který získá návštěvou víc než šedesáti hosti.
z nichž každý má svůj význam v životě svého ná-
roda a v ruchu ženském, neboť nepřibudou jedincí
bezvýznamní. Každý host, jenž sezná krásy Prahy,
a zamiluje si je, bude ku návštěvě její získávati
mnoho jiných, mnoho z těch, kdož tvoří nejbližší
i širší okruh známých v jeho domově, až po ná-
vratě rozhovoří se soukromě i veřejně o tom, co
víděl a co poznal.
Hlavní ale význam má zájezd pro české ženy.
Ženy, přední feministické pracovnice všech západ-
ních i severních zemí, z Ameriky, Anglie, Švědska,
Norska. Finska. Dánska, Holandska, Chorvatska,
Německa a z Moravy zavítají k nám, aby osvěd-
čily své sympathie se zápasem českých žan za
jejich práva, aby poznaly české ženy v jejich pro-
středí a životě z vlastního názoru, aby stiskly jim
ruce na našem území a upevnily vzájemný svazek
českých žen se světovými pracovnicemi.
Praha
Pešť
Amerika
Anglie
Norsko
Finsko
Dánsko
Holandsko
Chorvatsko
Německo
Morava
29
article
To znamená velmi mnoho. Ženy cizích zemí
nabudou o nás přímého osobního názoru, nebot
uvidí nás a nabudou vědomí pravdivého, nebo
poznají nás, naše snahy, naši práci a to vše o-
pětně nás posílí. Nejde o to, že bychom bez nich.
bez jejich porozumění, bez jejich stisku ruky nešly
dále klidně, pevně, bezpečně za svou povinností,
ale vědomí, že nás někdo sleduje s pochopením,
že je ochoten nám přispět, že nejsme samy, to po-
siluje v sebevědomí i v práci a plní hřejivou ra-
dostí. My nejsme samy v zápase za práva žen,
námi a za námi jdou miliony žen celého světa
Ale ještě více: my nejsme samy v našem zá-
pase národním, miliony žen jej sledují a snaží se
nám porozumětí. Seznají zajisté, že náš boj je spra-
vedlivý, že nechceme nic nesprávného, že zahořely
jsme jen jako ony touhou po svobodě individuální,.
která podmiňuje svobodu národní a u nás nemůže
se projevovati jinak, než národnostně.
30
article
A může nás těšit a plní nás hrdostí, že můžeme
těmto ženám svobodným a příslušnícím svobodných
národů ukázati mnoho svého, že neočekáváme od
nich jen posílení, podporu, pomoc, ale že navzájem
máme, co samy jim můžeme poskytnouti. Je to
naše hísforie, která k nim bude mluviť Prahou, je
to živoť našeho lidu, který jim se projeví v národo-
písném museu, je to naše přítomnost, která jim po-
skytne uvitání a pohostění, zpříjemní jim pobyt v
moderní Praze a je fo náš zápas o svobodu, který
jim ukáže život malého národa, který se usilovně
snaží se o plné probuzení svého ducha, svérázného
ducha, jehož jsme si vědomi a na nějž jsme hrdí,
ať projevuje se uměním výtvarným, hudbou, zpě-
vem či jinak.
Naší milí hosté vrátí se obohacení mnohými
novými poznatky, které přivodí jim jejich pobytu
nás a to nás nejvíce těší. Máme, co bychom dali,
a dáme to nejlepší.
S tím vědomím srdečně vítáme své hosty
Olga Stránská.
Stránská
Praha
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hlavní důvod počešťování německých
měsí v Čechách. Páně Tittův „Volksrat“v
Třebenicích publikuje v německých časopi-
sech provolání, nadepsané: „Němečtí rodi-
čové, dávejte své děti na řemeslo!“ Toto pro-
volání zaslouží s české strany pozornosti z dů-
vodů jednak sociálně-hospodářských, jednak
pro svou povahu národnostní. Provolání
„Volksratu“ je v jádře svém založeno na té,
i nám známé skutečnosti, že rodíče v častých
případech ženou i své méně nadané syny do
studií, následkem čehož rok po roce roste nad-
bytek studovaného a nedostudovaného prole-
tariátu, který živoří a ničím nepřispívá k posi-
le národního hospodářství celku. „Volksrat“,
uznávaje stinné stránky těchto poměrů, radí
německým rodičům, aby své syny věnovali ře-
meslům a sice i zvláště syny nadané, nebot,
jak praví celkem správně — „k blahobytu a
bohatství může vésti i řemeslo a živnost,
ovšem vyžadují zrovna tak jasné, bystré hla-
vy, jako povolání jiná.“ Třebenický „Volks-
rat“ nebyl by ovšem tím, čím je, kdyby i této
Čechy
Třebenice
Páně Tittův
Volksrat
Volksra
32
article
záležitosti povahy sociálně-hospodářské nepři-
dělal protičeskou tendenci. Praviť se dálev
jeho provolání: „Všade slyšeti nářky, že není
německých učňů a tovaryšů, že není německé-
ho dorostu v řemesle a žívnosti! Hlavní pří-
čina počešťování našich německých měst, je-
jich prolínání českým živlem! Německý miste
je nucen přijímati české učně a tovaryše,a
zavře-li jednou pro věčnost oči, zaujme jeho
místo mistr český, kdežto syn mrtvého něme-
ckého mistra živoří kdesi ve světě jako diur-
nista. Neuplatní-li se mezi německými rodičí
ještě včas lepší názor, musily by tyto poměry
nezbytně vésti ku počeštění řemesel a živností
v Čechách, což by ovšem znamenalo pone-
chati odpůrci široké výrobní pole a zdroj bla-
hobytu.“ Nikdo neupře „Volksratu“, že i
tomto podnětu k nacionalisování řemesela
živností je kus soustavy té německé politíkyv
Čechách, která svou obstrukcí ničí již pět roků
rozvoj živností a řemesel, ruinuje stav učitel-
ský a finance království Českého za cenu udr-
žování přeludu o uzavření německého území.
Čechy
33
article
Ale zrovna poměry hospodářské jsou to, které
se vzpírají tomuto nacionálně-politickému roz-
krajování země. Tím, co pravíme, nechceme
podceňovati nejnovější podník „Volksratu“
naopak upozorňujeme na něj velmi důtklivě!
— Poslanec Kloláč přes to, že byl námia
„Právem Lidu“ vyzván, aby svoje bez jmen
uváděné podezírání naších stoupenců doplnil
jmény a fakty, mlčí. Ve své prostějovské
aféře chce dostati se z celé zodpovědnosti tím,
že odevzdává celou věc do rukou svých dů-
věrníků. Ať důvěrníci páně Klofáčovi usoudí
o věci, jak chtějí — veřejnost si z celé řady
petitových lokálek pě. Klofáčových svůj úsu-
dek už utvořila asi velmi dobře. Usoudila, co
to znamená, když někdo začne se oháněti růz-
nými „známými - neznámými“, které nemůže
nalézti, když rozviřuje prach po silnicích, když
obviňuje, aniž by koho jmenoval a lakt uvá-
děl a když se všechno to dělá, jak zcela správ-
ně praví „Právo Lidu“, pod dvojí poslaneckou
imunitou. Usoudila, co to znamená, když pan
Klofáč o redakci „Nár. Listů“ píše do večer-
níku svého listu jako o zaprodané a zkoruim-
Klofáč
Klofáčův