1
masthead
5. června 1913. číslo 152.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
konečně odpovídá tomuto rozvrstvení obyva-
telstva, aby tuto politiku dělal.
Jenom tedy jednotu nepřepínej-
me, jinak tetiva praskne! Buďme, jenom
loyální k sobě ve všem, chtějme s po-
lečně dělat onu politiku, která je
skutečněspolečná, kdejestnutna,
zapomínejme, kde jde o společné
interesy, na to, že máme různé
zájmystranické, pak — a jsem pevněo
tom přesvědčen — půjdeme společnč
do Vídně, alenezacenutoho, žebu-
deme ničiti samostatnost jedno-
tlivých klubů, již proto ne, ponč-
vadžtak věrni tomu, coby se usne-
slo, bylibychomjenommy, a také tak
naivní ve své poctivosti, a těm druhým by
to ani nenapadlo. Přichází se nám již
s požadavkem, jak to řekl kol. Choc, že ka-
ždá změna taktiky musí býti usnesena dvěma
třetinami hlasů ze tří čtvrtin přítomných po-
slanců jednotného klubu. Odpusťte, to by by-
lo polské „Nie pozwolam!“ Dnes stačí, aby
někdo odešel, nebo z nás může někdo odstou-
piti, nebo oni vyhrají mandát a pak jsme vů-
bec hotovi, pak nemůžebýtibezjeji ch
svolení nižádná změna taktiky,
když bry to vyžadoval prospěch ná-
roda. Jsem pro kautely, ale dvoutřetinová
většina stačí. Presence, to jest něco, co máme
v českém sněmě a na co naříkáme již 30 let.
Abychom si to zavedli ještě do klubu, za to
pěkně děkuji. (Výborně! Bouřlivý potlesk.)
My si uděláme, doufám, jednotný klub.
ale takový, aby v tom nebyly nemožnosti a
takové podmínky, které by každou jednotu
při každém důležitějším hlasování ohrozily.
Vídeň
5
article
Neboť kdybyste měli takové polské „Nie
pozwolam“ v klubu, taková dvoutřetinová
většina by to nemohla vydržeti, když by men-
šina viděla škodlivost svého postupu, musil
by z klubu vyjíti, a bylo by po jednot
českého klulbu. Tedy dělejme jakoukoliv
politiku, ale po zralém uvážení a vězme pře-
devším, kam jdeme a jaké toho mohou býti ná-
sledkyl
Jenom jedno bych si přál: Nikdy ne-
dělejme politýku pro blížící se
volby, nýbrž dělejme politiku pro
prospěch českého národa. (Výborně,
bouřlivý potlesk!) Dklat rozumnou po-
litiku teprve po volbách a blázni-
ti před volbami, to je největš
urážka českého voličstva, jaká vů-
bec může býti. (Bouřlivý potlesk.) Dělejme
rozumnou politiku, dobrou politikua
nebojme se volíčstva,
poněvadž jsem pevně přesvědčen, že voličstvo
v Čechách jest takové, jak si ho poslanci vy-
chovají a jestliže ho budou vychovávat k roz-
umu, k mužnému úsudku, který se neleká ta-
ké jistých obětí, nebudou-li ho vychovávat je-
nom k citovosti, pak se ho vůbec nemusí bát.
když se mu řekne otevřeně a poctivě, co se
chce a co se myslí, najde se pro rozumnou po-
litiku vždycky souhlas v českém voličstvu.
(Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Hledati
souhlas ve voličstvu pro politiku jenom veli-
kými frásemi, za to bych se poděkoval.
Dovolte mně, abych ke konci vám řekl
jedno: Vezměme si přece příklad z toho, cos
děje okolo nás. Jsme svědky jedné z největ-
ších tragedií, jaké kdy byly. Jest to, bohužel.
zase
pozwolam
Čechy
6
article
tragedie slovanská.
7
article
To, co se děje na Balkáně, rozdírá každé-
mu, kdo jest trochu Slovan, přímo srdce.
Vždyť my tím strádáme, že jest to něco
úžasného. Nám srdce krvácí, když vidíme, že
ti, ke kterým se nesly naše nejkrásnější my-
šlenky, všechno, co jsme v sobě měli ide-
álního a krásného, tižeby dovedli
dnes pozvednouti zbraň proti so-
bě, žeby dovedli prolévat po ture-
cké slovanskou krev! Vždyť jest to
úžasné. Co to je 7Tojeto, žejako všude
u Slovanů rozhoduje citovost,
vášnivost a že nerozhoduje to, co
jedině v politice můžerozhodova-
ti, rozum. (Výborně! Bouřlivý potlesk.)
A celý český národ bez výjimky i naši
radikálové a celé Slovanstvo přejeme si a tou-
žíme po tom, aby tam dole zvítězil
nad citovostí a vášnivostí chlad-
ný rozum a společná láska k Slo-
vanstvu. (Výborně. Dlouhotrvající bouřli-
vý potlesk.) Kdyby se jednalo jenom o rozum,
pak musí se vyjednati otázky v míru. Když
udělají balkánští národové, zejména slovanští,
to, co jest logickou nutností, že totiž utvoří
pevný spolek politický a hospodářský, kte-
rým úplně vyrovnají své interesy jak politi-
cké tak hospodářské, kde bude docela lhostej-
no, je-li někdo Srb nebo Bulhar, poněvadž
oba budou představiteli velké slovanské jed-
notky, poněvadž oba budou participovat na
síle a moci tohoto balkánského svazu a jestli
následkem toho vzdají se všeho vzájemného
utlačování, jestli nechají naprostou svobodu
rozvoje oběma národům, ať jest kdo Srb nebo
Srb
Bulhar
Balkán
Slovan
8
article
Bulhar, jestli oběma dají možnost, aby měli své
školy, aby žíli svým národním životem, poně-
vadž nemusí se jeden bát vzrůstu druhého.
pak může se rozřešit otázka hranic mírným
způsobem. Bulhaři nebudou se musit bát, že
budou míti příliš malou převahu nad obyvatel-
stvem tureckým a řeckým, které nyní dosta-
nou: Srbové nebudou se musit bát, že budou
kdysi napadeni Bulhary, kteří by se na ně
vrhli, aby mohli míti hegemonii na Balkáně,
nebudou se musit bát, že se nedostanou
k Egejskému moři, poněvadž, jakmile bude
společná politika hospodářská, pak předsta-
vují Slované, ať jsou to Bulhaři nebo Srbo-
vé, převahu pnoti Turkůmi ne b
Řekům na Balkáně a nemusejí se nie
bát a jednota hospodářská a celní zabezpečí
Srbsku průchod k Egejskému moři. Potom by
Srbové teprv viděli, že jest to v interesu Slo-
vanstva, aby Bulhaři na Egejském moři byli
aby tam byli Slované. Já zde řeknu něco ka-
cířského: Pak by Srbové poznali, že jest to
interesu jejich vlastním i Slovanstva balkán-
ského, aby Solun byl bulharským.
To byl rozum, rozum, který jistě můžeme
předpokládati u tak výtečných vůdců politiky
srbské a bulharské, jako jsou nynější ministr-
presidenti. Jen o to se jedná, aby tento sku-
tečně státnický rozum nepodlehl vášnivosti,
citovosti a oné rozdrážděnosti, která jje dů-
sledkem války, ale která nesmí rozhodovatv
politice po válce právě proto, že vykonala tak
ohromné skvělé věci ve válce. Máme jenom
jedno přání a touhu, aby na Balkáně zvítězil
rozum, aby podařilo se opravdovým státní-
kům utvořiti pevnou balkánskou jed-
notu, nebo to nebude odpovídat
jenom interesům balkánských ná-
rodů, nýbržto bude odpovídati ta-
ké interesům celého Slovanstva.
Bulhar
Srba
Slovan
Řek
Balkán
Srbsko
Soluna
9
article
(Výborně! Hlučná pochvala a potlesk.).
Jenom jednotný Balkán jest proti pří-
valu germanisace onou hradbou
kterou potřebujeme my všichní, ne-
jen balkánští národové. (Bouřlivý
potlask.) Ale jestli sami balkánští národové
do těchto hradeb položí podkopy, sami je roz-
vrátí a umožní, aby se využitkovali a vyhráli
jeden proti druhému, pak nemůžeme, bobužel
více se těšit tomu, čeho se všichni Něm-
ci tak báli, že je konec postup
Germánstva na Balkáně. Doufejme.
že se tak nestane. Myslím, že jest to jedno-
myslným přáním celého českého národa
řeknu-li, že neznáme jiné touhy a ne-
máme jiné prosby k balkánským
národům, než aby nezapomína
své budoucnosti a budoucnost
celého Slovanstva a aby dnes ne-
zkazili svou nesvorností, co svou
jednotou tak grandiosním způso-
bem postavili. (Bouřlivý, dlouhotrvajíc
potlesk a pochvala.)
Ale všechno to, co se na Balkáně stalo
musí míti také
důsledky ve vnitřní naší politice.
Tomu se nikdo neubrání. Tady se mus
stát rozhodnutí mezi dvěma směry
mezi těmi, kteří říkají, že následkem toho
co se stalo na Balkáně, nesmí Rakousko
dělat politiku Slovanům nepřá-
telskou a mezi onou politikou, kterou hlá-
sají Němci, že Rakousko musí se stát
baštou němectví proti přílivu
Němec
Balkán
Německo
Rakousko
10
article
Slovanstva. Mezi těmito dvěma směry
politiky musí se stát rozhodnutí a nesmí na
se dlouho čekat. Chce-li Rakousko
beze strachu a bázně budoucnosti
hledět vstříc, musí obrátiti se
svou politikou. Ať se děje na Bal-
káně cokoliv, ať třeba je poškozeno Slo-
vanstvo bratrovražednou válkou mezi Slo-
vany jižními, přece jen vědomí Slo-
vanstva takovým způsobem se
zmohlo i tam, kde posud o něm ne-
bylo ponětí, že s tím Rakousko
musí počítat v tom směru, že nen
možno, aby se dělala v Rakousku
stále a stále politika protisla-
vanská. A bude-li ji Rakousko dělat přes
všechno to naučení, pak ať neobviňuje
Slovanstvo znelásky k Rakousku
nýbrž Rakousko z nekonání po-
vinnosti k Slovanstvul (Bouřlivá po-
chvala a potlesk.)
Rakousko jest na rozcestí a také
proto — nejen pro situaci v Čechách — jes
situace kritická a v takové situaci kri-
tické musí se počítati s psychologický.
mi momenty, s psychologií těch.
kteří rozhodují o budoucnost
Ral ouska. Zrovna v takové době není to
prospěšné nám, naší budoucnosti, ale také ne
budoucnosti mocnářství, aby zrovna v této
chvíli byly nuceny rakouské vlády spoléha
na Němce a na Slovany nejméně slovanské
na Poláky a Ukrajince. (Výborně! Potlesk.)
Němec
Polák
Ukrajinec
Rakousko
Bala
St
Čechy
11
article
To si musíme docela otevřeně říci. A proto,
jestli my poctivě veřejně a upřímně říkáme
poněvadž jsme tím povinni svému voličstvu
poněvadž se nesmí dělat již v Čechách žádná
kabinetní tajnůstkářská politika, jestliže ve-
řejně a poctivě svému voličstvu říkáme, proč
myslíme, že jest potřebí, abychom vážně uva-
žovali o tom, jakou máme dělat politiku, pak
myslím, že to neděláme z nějaké lá-
sky k hr. Stürgkhovi, nebo k jeho
kabinetu, které naprosto nemáme
a že to neděláme také ze žádného
strachu. Jestli nám dokáže větši-
na jedaotného českého klubu roz-
umnými důvody, že toho vyžaduje
politika českého národa a jeho
prospěch, abychom dělali poli-
tiku nejostřejší, my, velectění pá-
nové, rádi se dáme přesvědčiti
budeme dělat tu nejostřejší poli-
tiku s největší rozhodností a bez-
ohledně, poněvadž budeme přesvědče-
ni o její prospěšnosti. Ale jestli my
o tom přesvědčeni nebudeme, pak
se sice podrobíme většině, ale nikdo ná
nedonutí, abychom se dali větši-
nou přemluvit neb donutit k ji-
nému přesvědčení. (Bouřlivý potlesk.)
Stürgkh
Čechy
12
article
A jedním končím: máme-li názory, které
se dnes liší od oposiční náladovosti, pak smí-
me snad říci, že není to ze strachu nebo
bázně, ani ze strachu a bázně před
někým vyšším, tím méně ze stra-
chu a bázně před vámi, před če-
skou veřejností, poněvadž ta by nám
jistě spíše tleskala, kdybychom mluvili slova
nejrozhodnější a nejostřejší. Bohužel, ještě to
v Čechách tak je. Ale ne strach a bázeň, ta
nevede naši politiku, ale doufám, že snad
přece v Čechách již jsou poměry takové, aby-
chom si mohli říci: ať se dělá politi ka
taková, neb onaká, ať se hájí ten
či onen směr politiky, pak ti po-
slanci. doufejme, nedělají to ze
strachu a bázně před nikým, ný-
brž jen a jedině proto, poněva dž
to mají za prospěch českého ná-
roda. (Výborně! Bouřlivý, neutuchající po-
tlesk a pochvala.)
Když se utišila bouře potlesku, zakonči
p. dr. Pík schůzi konstatováním, že řeč dra.
Kramáře, jak bouřlivý souhlas dosvědčuje.
setkala se se souhlasem a porozuměním celého
shromáždění. (Souhlas.)
Čechy
14
article
POšlanecká sněmovna.
POšlanecká sněmovna.
(Zvl. telef, zpráva „Nár. Listůny
Z Vídně, 4. června.
Pět hodin trvala dnes schůze, nedělose
v ní však nic, pranic. Ani zpravodaj men-
šiny finančního výboru Rusín dr. Budzi-
novský nedomluvil. Když byl vyplnil4
hodiny, vyžádal si, by mohl zítra pokračo-
vati, což mu jeho krajan prof. Romanč uk
místopředseda, povolil.
Posl. Habermann v dotaze na před-
sednictvo sdělil sněmovně faktum konfiskační
jež opravdu je křiklavé. Plzeňská »Nová
Doba« byla zabavena pro odstavec z proto-
kolované řeči posl. Tuzara. To je opravdu
věc neslýchaná, která za vlád daleko v mi-
nulosti ležících a daleko byrokratičtějších.
konservativnějších a zpátečničtějších, nežl
je nynější, nebyla možna.
Ke konci žádal rusínský kněz Folis
by zítra žádná plenární schůze se nekonala.
poněvadž je řeckokatolický svátek Nanebe-
vstoupení Páně. Návrh byl odmítnut.
V pravém kuloaru došlo ku prudk
srážce mezi Poláky a Rusíny. Onino vyčítali
témto, že byli povinni jim návrh svůj ohlá-
siti, potom že by byli proň hlasovali, že
však nemohou dáti se překvapiti a Rusíny
komandovati. Hluk touto srážkou způsobený
bylo slyšeti daleko ještě v prostorách parla-
mentního paláce.
Rusín
doktor
Budzi
profesor
Romanč
Posl
Tuzar
Polák
Vídeň
POšlanecká sněmovna
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 4. června. (K. k.) Rozpočtový výbor
hlasoval napřed o návrzích podaných k zá-
věrce účtů z r. 1911
Návrh Verstovškův, aby účetní závěrka nebyla
schválena, propadl, a byl ohlášen jako minoritní
návrh. Příjat návrh subkomitétu, aby účetní zá-
věrka byla schválena. Dále přijaty návrhy posl.
dra. Heilingera na dosazení výboru k vypracováni
předloh o zákonné úpravě postavení a oboru pů-
sobnosti nejvyšší účtárny a o zásadách vedení roz-
počtu a kontroly státního hospodářství.
V příčině resolučního návrhu posl. Friedmanna.
vyzvati vládu, aby výnos pošty se zvlášť účtoval
a to zvlášť pro poštu, telegraf, pneumatickou poštu
a telefon, jakož i pro běžné výdaje, udržování
investice, prohlásil zpravodaj, že pojme toto přán
do své zprávy
Návrh Chocův, vyzvati vládu, aby předložila
seznam ministerských pensí, nyní vyplácených, při-
jat: — Kraftáv, aby pro podniky, pracující za ob-
chodním úspěchem, bylo zavedeno dvojité účet-
nictví, přikázán výboru, jenž bude po návrhu Hei-
lingerově dosazen. Přijat Němcův návrh, vytýka-
jíci, že všeobecné výdaje politické správy překro-
čily přes 11/2 mil. obnos, v rozpočtu žádaný
Propadl návrh Němcův, dle kterého se odnimá
příplatek na píci a na konírny vojínům, přiděleným
ministerstvu zeměbrany: rovněž Tusarův návrh.
vyslovující pokárání, že na terezianské vojenské
akademii bylo zřízeno šest nadačních míst po 3000
K pro dalmatské jinochy, a vyslovuje se očekávání
že položka ta do příštího rozpočtu už nebude vřa-
děna. — Oba tyto návrhy ohlášeny jako minoritno
vota.
Přijat byl návrh Kolischer-Tuzarův: Výchova
albanských jinochů ve Vídni na státní útraty ne-
může býti považována za podporu vývozu a nebud
toto vydání do příštího rozpočtu vřaďováno.
Verstovškův
Friedmann
Chocův
Němcův
Tusarův
Kolischer
Tuzarův
Vídeň
Hei
16
article
Přijat Tuzarův návrh: Sněmovna vyslovuje po-
kárání, že pod tit. „Podpora průmyslu“, se dává
subvence soukromé akciové společnosti pro vý-
robu cellulotdu, zřízené bankou Union; dále návrh
Kraitův na předložení zevrubných účtů ve příčino
zvelebení cizineckého ruchu a bytové péče.
Na to výbor projednával zatímný rozpočet
o kterém k návrhu předsedy dra. Germana provád-
se povšechná a podrobná debata najednou
Zpravodajem pro výbor byl zvolen posl. Stein
wender, který zahájil jednání
Posl. Němec navrhl, aby do § 1. byl přijat od-
stavec: „Vláda má na úpravu poměrů železničních
zřízenců použíti 17 mil. ve smyslu návrhu posla-
necké sněmovny ze 16. prosince 1911.
Redlův případ považuje za nejostřejší ilu-
straci naší vojenské správy. Tisíce otců rodin byly
zničeny, byla vyvolána veliká hospodářská krise
kterou celý stát těžce trpí. Řečník brojil proti opa-
třením na jihu říše, kde chtěli pronásledováním
Slovanů čeliti velezrádě, která byla spáchána dů-
stojníky hl. štábu, Jandričem a Redlem. Bída
krise přiostřuje se u nás ještě persekue
lisku a politického hnutí. V době, kdy je co či-
niti s Redlem, je velice nebezpečno utlačovati nej-
širší vrstvy obyvatelstva.
V odpolední schůzi posl. Kraft litoval, že
slovinská obstrukce na podzim 1912 učinila ilusor-
ním kontrolní právo parlamentu a rozpočet nebyl
číselně přezkoušen . Stanovísko jeho strany ke
vládě není stíženo nedostatkem dobré vůle u vlády
nýbrž nedostatkem silného vystupování vlády
olázkách vnitřní a zahraničné politiky. Řečníl
žádal stavbu tyrolských drah, zvláště dráhy slovan-
ským údolím a navrhl, aby na telefonní sítě věno-
valo se ne 20, nýbrž 25 mil.
Tuzarův
German
Stein
Posl
Němec
Redlův
Jandrič
Redl
Kraft
Union
necký sněmovna
Slovan
17
article
Posl. Tomaschík přimlouval se za zlepšení ho-
spodářských poměrů železničních zřízenců a stát-
ních dělníků a doporučoval ke schválení svůj návrk
o 17 mil. Chce-li se spořiti, ať spoří se na dietách
jež v posledním roce činily 7 mil. Téměř n
každého zaměstnance připadá jeden kontrolní or-
gán. Přes to však v poslední době proslýchá se
leccos o manipulacích. Táže se, proč v Pardubicích
může se manipulovati mzdovými listinami, anebo
proč dříve nepřišlo se na manipulace s účtováním
zboží v Klatovech.
Posl. dr. Diamand vytýkal neuspokojivou že-
lezniční dopravu: la nezvýší se, nebude-li změněna
obchodní politika. Stát, konsumenti a výrobci ne-
směji vydáni býti v šanc kartelům a musí býti za-
bráněno, aby zájmy státu vydány byly na pospas
různým kapitalistickým skupinám. Probrav obšírně
poměry petrolejního průmyslu, stěžoval si, že vlád
udržuje vysoké ceny. Vyzýval jí, aby podala vy-
světlení sněmovně o cílech, jež příští hospodářskou
politikou bude sledovati. Řečník obírá se pak cho-
váním měšťanských stran. Ať konečně vzchopí se
aby vzaly do rukou řízení státu
Příští schůze bude zítra.
Berní výbor, jenž opět jednati měl o re-
formě třídní daně, byl zase k usnášení ne-
schopný, protože zástupci měst nedali se dnes za-
psati do presenční listiny.
Posl
doktor
Diamand
Pardubice
Klatovy
18
article
Výbor poplatkový jednal o předloze stran
úlev při obnově podání protokolů a listin.
jež elementárními nehodami byly zničeny, bez viny
strany. Přijaty vesměs návrhy dra. Czajko w-
ského s resolučním návrhem dra. Funka, dle
kterého dlužno považovati za dostatečný průkaz.
že listiny původní byly kolkovány, také to, že ne-
byly úřadně nocionovány a že tedy straně ne-
může v každém případě býti ukládán průkaz, že
listiny původní kolkovány byly.
Tiskový výbor pokračoval v projednáván
předlohy tiskového zákona. §§ 7. až 12
schváleny byly po zamítnutí návrhů Hummerových
a zahájena porada o §§ 13.—24.
Hlasovati se bude o těchto paragrafech vzí
třejší schůzí.
Užší státně-zřízenecký výbor pro poštovní za-
městnance v dnešní schůzi zvolil předsedou posl.
Buřivala (za onemocnělého předsedu Vojtu.)
Odb. přednosta Wagner šl. Jauregg
min. rada Hofer podali vysvětlení o zmíněných
záležitostech, o nichž vyjednávání s ministerstvem
financí dosud není skončeno. Bylo usneseno, požá-
dati naléhavě ministerstvo financí, aby nyní vy-
jednávání skončilo a podalo konečné prohlášení
o úpravě platových poměrů poštovních oficianti
a oficiantek v příští schůzi užšího výboru, stano-
vené na úterý 10. t. m.
Funk
Hummerová
Vojta
Wagner
Hofer
19
article
Sociálně-politický výbor zahájil rokování
ochraně pekařského dělnictva. Ref
Kratochvíl navrhl, aby vládní předloha byla
základem podrobné debaty; korreferent Mu-
chitsch navrhl, aby zevrubná debata byla za-
hájena na základě návrhu Silberer-Muchitschova
Posl. Al. Brandl bude pokračovati ve své řeč
zítra.
Právní výbor pokračoval v poradách o advo-
kátním řádu a zahájil rokování o podmínkách
které se týkají práva soudních radů, přestoupit
k advokacii.
Jednání toto nebylo ještě skončeno.
Ve výboru pro změnu jednacího řádu byl na
místě dra. Germana, jenž byl zvolen předsedou
rozpočtového výboru, zvolen posl. Rosner jedno-
myslně předsedou a zahájeno rokování o Rosne-
rově návrhu na prodloužení zatímného jedna-
cího řádu.
Zpravodajem byl zvolen posl. dr. Rosne
Promluvili: posl. Hummer. Seitz, Dürich
Miklas a zástupce vlády dr. Simone!li. Vý-
bor se usnesl, aby dodatečné návrhy Hum-
merovy na zkrácení rozpočtové debaty, byly
vytištěny, načež debata byla přerušena.
Zemědělský výbor vzal po delší debatě na vě-
domí zprávu o použitífondu 6 mil., určených
pro rok 1910—11, ku povznesení zemědělství.
Zpravodajem pro sněmovnu ustanoven byl
posl. Povše. — Přiští schůze bude zítra.
Ref Kratochvíl
Muchitschův Posl
Brandl
German
Rosner
doktor
Rosne
Seitz
Dürich Miklas
Simon
Huma
soudní rada
Hummer
20
article
Události v Uhrách.
Události v Uhrách.
Lukacs o své demissí.
Z Pešti, 4. června. (K. k. uh.) M.-p. šl.
Lukacs sdělil spolupracovníku »Pesti
Ujsagu« o příčinách své demisse: Bezpro-
střední přičinou demisse není soudní roz-
sudek. Rozsudek soudu o politické otázce
nemůže míti tento účinek na politické po-
stavení vlády. Odstupuji, poněvadž moje
nervy prostě vypověděly službu. Jsem jen
člověk a nemohu déle snášeti štvanice, které
byly proti mně zahájeny. Odstupuji zvláště
proto, že si přeji prokázati parlamentnímu
míru službu návratem normálních poměrů.
Doufám, že po mém odstoupení navrátís
dávno kýžený mír.
Na konec prohlásil ministerský před-
seda, že pravděpodobně ještě dnes odpo-
ledne odjede do Vídně.
Bouřlivá schůze poslanecké sněmovny.
Z Pešti, 4. června. (K. k. uh.) Oposičn
poslanci zůstavší v zasedací síni, provolával
opět a opět potupně na m.-p. Lukacse
hr. Tiszu a stranu práce.
Tři gardisté odebrali se ku posl
Juliu Justhovi a jeden z nich vyzval ho
jménem zákona, aby opustil zasedací síň.
Posl, Justh: Neznám takového zá-
kona. Protože se posl. Justh zdráhal vyho-
věti vyzvání, chtěli dva gardisté na něj vlo-
žiti ruku, načež Justh na domluvu členů své
strany dobrovolně odešel ze zasedací síně
Posl. Kun volá: Zloději zde zů-
stanou
Tyto scény opakují se také při vylou-
čení posl. Jana Justha a Desidera A bra
hama, načež na povel setníka Geröa gard
opustila zasedací síň.
Posl. Pavel Huszar (str. lid.) volá
Po Redlově aféře ještě to scházelo. Gard
Redlova jde do Slatiny!
Členové strany práce dostavili se opě
do zasedací síně.
Když se ujal předseda hr. Tisz
předsednictví, odešli poslanci oposiční v za-
sedací síni ještě přítomní, provolávajíce-
»Padouši! Vrahové! Pravice povstává
a po několik minut provolává »Eljen«
tleská.
Lukacs
Pest Ujsago
Justh
Posl
Desider
Pavel Huszar
Redlův
Uhry
Pešť
Vídeň
poslanecký sněmovna
Tisza
21
article
Posl. Desider Polonyi volal: S1á v
vojsku, které má německé dů-
stojniky! Z pravice se volá: Sláv
vojsku! V kuloárech protestují oposiční po-
slancí bouřlivě proti tvrzení, že posl. Lehel-
Hedervary měl v ruce revolver.
Posl. Hedervary byl dvěma četníky
odveden až k východu z parlamentu, neby
však zatčen.
Když oposice odešla ze sině, minul
další část schůze co nejklidněji. Min. pres
šl. Lukacs oznamuje demisi kabinetu
načež sněmovna odročila se do 11.
června.
Geröova zpráva o srážce s posl. Lehelem-
Hedervárem.
Setník parlamentní stráže Gerö, který
dnes podnikl útok na oposičního poslance
Hedervára, podal m.-p. Lukacsovi tute
zprávu: Když jsem uprostřed sněmovní síně
zůstal státi v čele parlamentní stráže, slyšel
jsem, jak oposiční poslanci ustavičně volali
»Fujl« Oči mé utkvěly na pánovi vysoké
postavy, o kterém jsem později slyšel, žeje
to posl. Lehel-Hederváry. Křičel nejsilněji
Přistoupil jsem k němu a viděl jsem, jak
učinil pohyb, jako by z kapsy chtěl vytáh-
nouti revolver. To jest ostatně věcí vedlejší
Hlavní věcí je, že jsem vojákem a nemohu
beztrestně ztrpěti žádné urážky. Když jsem
zpozoroval pohyb Hedervárův, vytáhl jsem
šavli a dvakráte jsem po něm sekl. Když
jsem zpozoroval, že přestal křičeti, zastavi
jsem útok.
Ministerský předseda vzal tuto zprávu
na vědomí. V kruzích oposičních poslanců
kolportuje se verse, že mezi setníkem Ge-
röem a posl. Rathem odehrála se nedávno
scena a že dnešní rozčilení setníkovo bylo
dodatečným účinkem této sceny.
Z Pešti, 4. června. Odpoledne bylao
použití zbraně setníkem Geröem podána zpráva
kabinetní kanceláři a ministerstvu vojenství.
Z Pešti, 4. června. (K. k. uh.) M.-p. šl
Lukacs odjel o 5. hod. odpol. do Vídně
Posl
Polonyi
Hedervara
Geröův
Gerö
Hedervár
Rath
Pešť
Vídeň
22
title
Politický přehled.
23
article
Země české.
Země české.
»Nevystupujte!-
24
article
Tak volá k německým přísedícím zem-
ského výboru včerejší úvodník »Pils. Tag-
blattu« a nazývá hodlání opustiti »těžké po-
stavení« proto, že protivník není obhájcům
postavení toho po vůli, »stanoviskem poho-
dlnosti.« Je-li tomu tak, ať prý rozhodnou
němečtí přísedící sami, hodlají-li se vzdáti
svého zajisté nepříjemného postavení a zů-
staviti docela bez odporu volné pole národ-
nímu protivníku. Také plzeňský orgán před-
stírá své veřejnosti bájku o nutnosti kon-
troly německé menšiny nad českou většinou
zemského výboru a dodává, že Němci proto
musí v zem. výboru zůstati, aby okamžitým
odporem na místě samém upozorňovali vládu
a tak ji varovali před přílišnou ochotou.
Vezmou-li Němci do zaječích s mrzutým po-
krčením ramen, nemusí prý si vláda teprve
ukládati zdrželivost a býti papežtější ne
papež sám. Možná prý, že takový jest právě
německý úmysl, nechat Čechy dohospodařit,
aby se sami uvedli ad absurdum. To však
bylo by velmi nebezpečno, varuje »P. T.e
nechť nikdo prý nepodceňuje inteligencía
útočnost Čechů. Až k nejzažšímu nedají prv
dojíti a vždy prý si ponechají zadní dvířka.
Potom to budou zvláště němečtí, silněji za-
tížení poplatníci, kteří první dostanou se
k políbení ruky. A konečně znamenalo by
to vtisknouti Čechům zbraň do ruky, nebot
by potom mohli říci, že to byli Němci, kdož
se zprostili veškeré zodpovědnosti, že Němci
odepřeli zemi svou radu (21) a se vším bez
odporu souhlasili A kdyby prý se stokráte
proti tomu namítalo, že už to Němci v zem-
ském výboru nemohli vydržet s českým majo-
risováním, nutno naproti tomu uvésti, že
osobní dojmy na tak důležitém kontrolním
místě nesmějí hráti žádnou úlohu. Celá ně-
mecká část Čech má prý právo věděti, eg
se v zemském výboru děje, neboť se jedni
politicky a hospodářsky o německou kůži.
Němec
Čecho
Čechy
25
article
List očekává, že usnesení zem. poslanců ně-
meckých dne 7. t. m. dopadne pro další vy-
trvání něm. přísedících v zemském výboru,
neboť opak byl by prý povážli vě
podoben zradě praporu.
Co tomu řekne pan dvorní rada Bach-
mann, který ve svých seancích přetřásá již
otázku emancipace německých Čech od zem-
ského výboru?!
»Nordböhm. Tagblatt« v článku.
v němž se jinak vyskytují neotesanosti proti
Čechům, táže se, co má býti docíleno od-
stoupením německých přísedících. Důvody.
dosud pronesené, nepokládá za závažné,
otázka, kolem které se bude vše točiti, zní
spíše takto: Co učiní vláda, složí-li němečtí
přísedící mandáty? List pochybuje, že by se
vláda odhodlala k silnějšímu zasáhnutí proti
Nordböhm
Čecho
Bachmann
26
article
Čechům. Kdyby vláda rozpustila sněm, no-
vými volbami česká většina odstraněna ne-
bude. Naděje, že by se novými volbami do-
cílilo vyburcování německého lidu v Čechách,
jest bezúčelná, neboť »víme, že německý lid
jest již dostatečně dopálen,« poznamenává
list klasicky. Zajímavý jest jeho názor, že
postavení Němců v Čechách bude provede-
ním finančního plánu stiženo i tehdy, bu de-l
přijat s návrhem Dammovým. Neboť takový
návrh jest velmi slabou útěchou a při jeho
sestavování dlužno se míti na pozoru. Proti
Němcům bude státi zase neuspokojené uči-
telstvo a finanční stav země bude posílen
i tehdy, když se peněžitých prostředků z fi-
nančního plánu vyplývajících nebude smět
dotknout, dokud Němci nedopustí příslušné
sněmovní usnesení.
Jak patrno, panuje v německém táboř
dosti zmatený chaos o tom, jak naložiti
s německými přísedícími. Ale pravý hřebík
zasáhl děčínský list přece jen otázkou, co
by vláda učinila, kdyby Němci z vý,
boru přece jenom odešli. Od toho bude také
sobotní usnesení německých poslanců závi-
seti a že se s vládou s německé strany vy-
jednává, v tom se shodují všechny německé
zprávy.
Čecho
Němec
jítl
Dammův
Čechy
27
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Po demisi uherského kabinetu.
Uherská vládní strana byla tak pře-
svědčena, že žádný maďarský soudce se
neodváží odsouditi dra. Lukácse, že pro
úterní schůzi poslanecké sněmovny připra-
vila ovaci, která měla býti provedena, jak-
mile dojde do sněmovny rozsudek. Oslavnou
řeč o dru. Lukácsovi měl promluviti ha.
Khuen Héderváry. S oslavy ovšem sešlo.
když soud uznal Désyho nevinným.
Oposiční »Budap. Tagbl.« připomíná, že
osudný pro Lukácse rozsudek byl vynesen
právě v předvečer výročního dne 4. června,
v kterýžto den hr. Tisza s Lukácsem pro-
vedli ve sněmovně známý husarský kousek
a prohlásili nový vojenský zákon za schvá-
lený bez debaty a bez hlasování proti od-
poru celé oposice. Dr. Lukács prý se vy-
čerpal ve svém snažilství; dostoupil největší
výše a nyní padl jako člověk, který se bez-
ohledně hnal do předu, nedbaje zákonů lid-
skosti, mravnosti a veřejné slušnosti. Soud-
cové neodsoudili nyní pouze jeho, nýbrž
odsoudili typ nesvědomitých, zištných poli-
tiků a třídní egoismus. Désy je osvobozen
a volně si oddychnou miliony lidí v této
zemi. Lež je zmožena a vítězství pravdy
jest pokrokem na dráze života, který se
konečně otvirá i této těžce zkoušené zemi.
Ale ve vládní straně ještě nezoufají.
Hr. Tisza pravil v klubu vládní strany, že
soudní nález o Désym je vlastně jen poli-
tický názor tří pánů, kteří rozsudek
vynesli. Soukromá čest Lukácsova ne-
byla rozsudkem nikterak dotčena. Ale Tisza
je prý rozhořčen, když pomyslí, že muž,
jako Ladislav Lukács, jenž tolik let pro
veřejnost pracoval a v poslední době si
získal neocenitelných zásluh, když
vyrval ničivé zbraně z rukou, které národu
kopaly hrob (!). musí nyní vyslechnouti
takový rozsudek.
Lukács
Khuen Héderváry
Tisza
doktor
Lukácsův
RakouskoUhersko
Hradec
poslanecký sněmovna
lidskost