ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e5ee47b0-8f10-11dd-8670-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 23, person 43, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 152,
4 article
Naranni a večerní listy přodpláci a V Praze v admaínist a měslo. na čtvrt lieta s dvojt donáško na vrtiata na měsio.h a K. n a mon na rt'ieta : : : dvoji zke ln
Praha
6 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 stranách, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
7 article Nové námluvy mezi dualisty.
Nové námluvy mezi dualisty. Na konci své veliké úterní řeči, již dnes v plném znění otiskujeme, dotkl se dr. Kramá zvláště důrazně i nebezpečí, jež z neshod mezi balkánskými spojenci může vzniknouti i pro ostatní Slovany, ježto by neshody ty ponechaly volné pole rozma- chu německému. Upozornění toto jest ve- lice včasné; vždyť možno již nyní pozoro- vati, jak i Maďaři pomocí německé Vídně rovněž hodlají budovati plány své dalšt budoucnosti na soupeřství mezi Slovany jižními. Nejen změny, jež pádem evropské- ho Turecka nadešly na Balkáně, ale i bli- žící se obnova r. 1918 končících smluv ob- chodních nutí oba posavadní dualistické společníky, aby včas se rozhodli o dalším postupu a aby plody jejich úsilí nepřišly na zmar. Jest to ovšem zajímavá hra osudu, že v čele akce na straně německé staví se dědicové dra. Luegra, jenž svou nechut protimaďarskou nikdy netajil, a že na dru- hé straně Maďaři jsou panamistickými afé- rami vnitřními více rozervaní, než byli kdy- koliv dřível
Kramá Maďar Luegr Vídeň Turecko Balkán
8 article
Přes to, že křesťanští sociálové vídeň- ští mají ve všech svých projevech na mysli opětné sjednocení dualistického soustátív duchu starorakouském, a že mezi Maďary není nikoho, kdož by na tyto základy ví- Heňské upřímně se chtěl postaviti, přece se již konaly hromadné sbližovací schůze. jednak agrárníků, jednak obchodu a prů- myslu, z nichž a doprovodů k nim jest nade vši pochybnost jasno, že jsou to předehry k novým německo-maďarským dualistickým námluvám: o přesnější rozdělení mocia nadvlády právě se zřetelem k událostem balkánskýml V obou schůzích se pronášely řeči tu na prospěch politiky agrární, tu obchodně průmyslové, připíjelo se na společenství sil, kruhy méně zasvěcené pozvedaly proti projevům dotyčným své hlasy; tak na př hospodářská ústředna pro živnosti, obcho a průmysl podala ohražení proti usnesen valné hromady rakouské agrární ústředny V Pešti naopak vytýkalo se zástupcům ob- chodu a průmyslu, že šli do Vídně, dříve než doma se stalo rozhodnutí o směru příští hospodářské politiky, při čemž se vý- slovně doznalo, že slabší obchod a průmysl uherský bez opory o uherský agrarism snadno může podlehnouti vídeňským svo- dům; ale vlastní pozadí těchto obapolných návštěv a zájezdů tlumočí se v maďarských listech asi takto: Jak Maďaři, tak rakouští Němci octl se pádem tureckým ve značných nesná- zích; jestiť pro oba životní otázkou, aby zdejší Slované zůstali lhostejni, aby sbli- žování srbsko-chorvatské a česko-sloven- ské touhy po sjednocení přestaly, protož by jinak posavadní stav dualistický se ne- dal udržeti. Vždyť Němci tvoří na př. ve vojště již jen 25 a Maďaři 23.5%, a tato síla odkazuje oba národy, německý a ma- darský rovněž na sebe.
Maďar Němec Slovan Pešť Vídeň
9 article
Avšak Maďaři pociťovali za posavad- ního stavu, že z úspěchů, o něž se společně dosud zasazovali s Němci — na ně málo nebo nic nepřipadlo, a nemohli by proto budoucně postaviti se s plným přesvědče- ním po bok Němcům, kdyby Němci měli opět sebrati sami všecku dobytou kořisť. Byť tedy měli Maďaři sebe větší zájem na vládě Němců v Rakousku, nemohou se spřáteliti s myšlenkou dalšího společného postupu, dokud všecek národ maďarský nenabude přesvědčení, že zápas společně vedený zbaví ho spolu všeho nebezpečí, j ž jej okružuje a že skončí tedy také vítěz- stvím Uher. Jinak bude v Uhrách vždycky významná strana, kteráž bude se vzpírati každému podniku a lekati se veškerých obětí, a kteráž bude o to usilovati, ab rozhodnutí se oddálilo co možná na dobu nejpozdější, když by bylo nezbytí vypíti hořký pohár až na dno. Musí tedy, dle názoru maďarského rakouští Němci přesvědčiti Maďary o tom. že by Uhry ze zápasu společného na jist získaly, že by Rakousko úspěchy dosažené společným úsilím nestrčilo samo do kapsy na újmu Uher, aby sesílilo myšlenku jed- noty a znemožnilo úplné dobudování ma- darského národníhd státu. V tomto směru se dle domnění maďar- ského doposud nejenom nic nestalo, a na- opak velmi mnoho se dělo, co by v pří- padě společného podniku mělo nepříznivé účinky pro samostatnást a celistvost uher- ské země. Vždyť prý jsou ještě pamětnía r. 1909, jak úspěch protisrbský skončil přepjatým sebevědomím vídeňských kruhů vojenských, znepřátelením skupin stran ne- odvislých, pádem koalice a odmítnutím všech maďarských požadavků . . Proto prý se chovalo veřejné mínění maďarské na počátku balkánské války po- měrně lhostejně, třeba že z tábora něme- ckého se ozývaly hlasy po těsnějším sblížení. Kdykoliv však Maďaři chtěli zvěděti, v čem by toto těsnější sblížení
Maďar Němec Uher Rakousko Uhry
10 article
spočívalo, vždy shledali, že Němci mluv pouze o tužší jednotě soustátí. Ale tím právě se Maďaři odpuzují vzmáhá se v nich nedůvěra i proti vyrov- nání z r. 1867. Takové těsnější sjednocení tedy proste není způsobilé získati Maďary a nadchnouti je k nějakým obětem. Naopal si však přejí, aby rozdělení na obě strany bylo co nejdokonalejší, proto, že se tím o sebe oddělí ostře i Slované a vzroste Uhrách síla Maďarů, v Rakousku pak Něm- ců! Toho se prý však nedocílí jednotou říše, ale konečným vybudováním jak císař- ství rakouského, tak uherského královstvi. Nesmějí se tedy pojítka mezi oběma státi těsnějšími, stačí, obmezí-li se na společ- nou obranu a společné vystupová- ní ve věcech zahraničních. Pouze na těchto základech jest možná dohoda s rakouskými Němci; nechať tedy co nejhorlivěji podporují samostatný vývo Uher, snahy maďarské a nemíchají se do vnitřních záležitostí uherských . .. Takový jest tedy rub sbližovacích zá- jezdů a schůzí mezi Maďary a Němci. Na těchto jest, aby dali jasnější odpo- věď, než jakou jsme slyšeli z řečí a pří- pitků vídeňských křesťanských sociálů jejich starosty tyto dny!
Němec Maďar Slovan Uhry Rakousko Německo
11 title
O jednotný český klub.
12 article
z Vídně, 4. června.
Vídeň
13 article
(Zvlástní tel. » Nár. Listů«) Celý spor ve příčině založení nového jednotného českého klubu záleží v tom zdali má býti klub ten nahodilou formac pro oposici jedině proto, poněvadž některým poslancům se zdá, že by mohli pro svoj okamžitou oposiční taktiku získati ještě po- slance jiné, či má-li jednotný a společný če- ský klub býti tím, co chtějí všichni rozumn lidé v král. Českém a celá jeho veřejnost totiž aby byl pevnou politickou formací pr všechny případy, aby stejně jako poslane umirnéní by se podrobili usnesení pro tak- tiku oposiční, na vzájem musili se podrobit radikálové usnesení, učiněnému kvalifikova- nou většinou pro taktiku oportunní. To chce. to žádá všechno voličstvo české, které ne- dopustí, by s myšlenkou jednotného a spo- lečného klubu českého tropeny byly hříčky a žerty. České voličstvo také nedopustí, aby zas ideál jednotného a společného českého klubu též byl kompromitován, jako se již stalo, má-li býti jednotný český klub též klubem řádným a pro všechny časy. Toho si žádají všichni Čechové, nikoliv pouze mladočeský klub. Zakládati však pouze jed- notný společný český klub z toho důvodu, aby někteří poslanci mohli pomocí jeho pou- štěti kalafunové blesky oposični, bylo by po- čínáním nejen zbytečným, nýbrž i škodlivým nejen pro myšlenku jednotného českého klubu, nýbrž také pro celý český národ.
Čecho
14 article
Domnívají-li se pak někteři vychytralci, že se jim podaři, aby několik skupin českých spojilo se a srazilo ve skupenství oposiční, při tom však aby národní strana svobodo- myslná a katolicko-národní odstrčeny byly stranou, můžeme říci jim jménem národních poslanců svobodomyslných, že se tito takové možnosti nikterak nebojí. Celá veřejnost če- ská ví, že národní poslanci čeští jednotný klub opravdu chtějí a že poslanci ti mají též odvahu a zmužilost stanovisko svoje ve- řejně přiznati a hájiti. Naši čeští lidé nejson tak nedospělí politicky, že by někdo mohl spekulovati na jejich nesoudnost, kdyby chtel mámiti a zaslepovati je blesky svých stroje- ných oposičních ohňostrojů. Z Vídně, 4. června. Dnes odpoledne o 3. hod. sešli se předsedové českých klub ke společné poradě. Posl. drem, Kra- mářem položena přesná otázka: zdal české strany založiti chtějí jednotný český klub pro oposiční a pro každou jinou taktiku na základě závazné zásady většiny. Zástupei národních katolíků a českých agrárníků odvětili přisvěděive.
Posl Vídeň národní strana svoboda
15 article
Zástupcové národních sociálů však prohlásili posl. Chocem, že nelze počítati na né při žádné formaci vládní a také při žádné vyčkávací taktice naproti nějaké vládě, že chtějí setrvati jen v oposici a že tudiž jednati by se mohlo jen o to. zdali by mohli národní sociálové klidné snášeti, kdyby jiné strany postavily se do přátelského poměru k určité vládě. Posl. dr. Masaryk prohlásil jménem neodvislých poslanců českých, že otázku, drem. Kramářem položenou, pokládá před- časnou; ať jenom se založí zatím jednotný český klub, ke kterému dali podnět agrár- níci svým projevem oposičním, tudíž jednotný klub oposiční; co se později stane, budit zůstaveno rozhodnutím pozdějším, toliké pak rozhodnuti stran otázky, co by dosta- čilo, by mohlo vejiti se vůči nějaké vládě do poměru přátelského. Vzhledem na toto prohlášení nestal se rozhodnutí v dnešní schůz žádné. Osnova stanov jednotného českého klubu byla odevzdána jednotlivým předsedům, aby jednotlivé kluby samy se rozhodly, zda z poměrů vyložených je vůbec účelno, spo- lečný český klub zakládati.
Posl doktor Masaryk Kramář
16 article
Poslanec dr. K. Kramář na veřejné schůzi Staroměstského občanského klubu v Praze. Úterní schůze Staroměstského občan- ského klubu, pořádaná za součinnosti organisací národní strany svobodomyslné na Starém a Novém městě, s největším- spěchem splnila své poslání: vyjasniti úplně stanovisko poslanců Českého klubu na radě říšské v nynější politické situaci. Řeč předsedy Českého klubu poslance dra. Karla K ramáře nezanechá nikoho v pochybnostech o přesném stano- vísku poslanců svobodomyslných k dané politické situaci a ke konkretním otázkám jak programovým tak i taktickým. Volič- stvo pražské, jež dostavilo se vyslechnouti vývody dra. Kramáře, dalo naprostý souhlas postupu našich poslanců v si- tuaci, způsobené taktickým obratem po- slanců agrárních a projevilo úplné pocho- pení pro myšlenku vyčkávací politiky na radě říšské, jak byla vůči obratu agrárních poslanců našimi poslanci ostře preciso- vána. Uveřejňujeme řeč dra. Kramáře v ce- lém znění; jeví se toho potřeba nejen pro informaci naší nejšírší politické veřejnosti, nýbrž i proto, že včerejší „Čas“, který na- dobro už ztratil veškeru úctu k intelektu, vzdělání a odchylnému úsudku politickéh soupeře, usiluje řeč dra. Kramáře vylíčiti jako plnou obvyklých (l) útoků proti všem, kdo jsou syti dosavadní positivní politiky mladočeské!!! Tisíc posluchačů v útern řeči dra. Kramáře neslyšelo z úst dra. Kramáře naprosto žádných útoků proti ni- komu ani „proti všem, kdo jsou syti dosa- vadní positivní politiky mladočeské“ — pouze referent „Času“ slyšel útoky! Mezi úterními posluchači dra. Kramáře byli i četní tak zv. „skalní“ realisté, leč ani proudu řeči dra. Kramáře ani po ní ne- ozval se ani jedíný projev nesouhlasu, natož odporu s drem. Kramářem. A nyní dejme slovo věrnému referátu.
doktor K Kramář Karel Kramář Praha staroměstský občanský klub národní strana
17 article
a že následkem toho přestala ona treuga dei. která zde byla, totiž: ono příměří, které zde bylo po čas vyjednávání a které přerušil tak zločinným způsobem jen a je- dině ministr Hochenburger; ná- sledkem toho — praví agrárníci — české strany nabyly úplné volnosti pro svou poli- tiku. Proti tomu konečně nedá se nie namí- tati, tyto předpoklady jsou správné, ale jedná se jen o to, měla-li se tato vollná ruk české politiky využíti v tom smě- ru, ve kterém se odhodlali využíti jí poslanci agrární. Vezměte na jedné straně to, co se říká a co jest pravda, že s české strany docela přirozeně přestaly všechny ohledy vůči Němcům. To jest úplně správné. Nemáme nejmenších příčín, abychom jakýmkoliv způsobem ohlíželi se na Němce — zrovna naopak. Jejich vystoupení z jed- nání vyrovnacího bylo tak neodů- vodněné, tak bryskni, bylo tolik vedeno jenom ohledem na budoucí volby, že my ne- máme nejmenší příčiny, abychom Němcům snad za to usnadňovali sítuaci. Ale tu se ptám: Jest to nejlepší odměna, kte- rou se můžeme odvděčiti Němcům za to, že tak jednostranně, bez pří- činy přerušili česko-německé vy- jednávání, když řekneme, že pů- jdeme do nejostřejší oposice?
Němec
18 article
Když se zeptám v Čechách kohokoliv, kdo jen trochu zná politiku, co si myslí, je-li Němcům příjemno, když jest naše postavení ve Vídni takové, že vláda není ostře proti nám anebo není-li jim to příjemné, myslím, že mi v celých Čechách každý odpo- ví jenom jedno, a to jest, že je st přece jen nejživotnější intere Němců, pokud nenašli s námi ně- jaké dohody, aby nás viděli v te neiostřejší politice protivládní (Výborněl) To jest přece jasné nad slunce, a já divím, jak se může v Čechách někdo najít. kdo tuto nejprimitivnější větu nedovede si ta- kovým způsobem zodpověděti. Ale když to však víme, když jest to docela jasno, že jest to v interesu a přáním Němců, a by nás dohnali do oposice — vzpomeňm jen na všechno to, co dělali páni Němci s svými buršáky na Příkopě, aby nás přinutil přímo k oposici — pak musíme si říci: Jes to trest na Němce za to, že přeru- šili svevolně vyrovnání, když jim uděláme to, co jest jim nejpříjem- nější? Račte odpustiti, moje hlava této lo- gice naprosto nerozumí! Po měm soudu jes to jenom splnění toho nejtainější h plánu Němců, když tak jednám ostré oposice.
Němec Výborněl Čechy Vídeň
19 article
(Souhlas.) A slyšeli jsme, že nyní vlastně celé čes ké Při té příležitosti promluvím také o dru- poselstvo musí dělat to, na čem hém kompascientu. Říká se: My teď můžeme se agrární strana usnesla. Konečně. býti bezohledni proti vládě, poněvadž je vy- bude-li zřízen jednotný český klub, jehož my jednávání přerušeno. Jest mi konstatovat si nejvřeleji přejeme a když se na změně tak- toto: Vláda v celém našem jednání česko- tiky usnese, pak se bude dělat taková poli- německém vlastně stranou nebyl a. O- tika, na níž se usnese většina klubu. To roz- pusťte, když řeknu že jsem pro to já zrovna kla- umí se pro nás samo sebou. Ale jenom jedno sickým svědkem. Jak víte, naše vyjednávání řeknu: Ať se usnese většina klubu jakko- táhne se jíž od roku 1910, a já se docela upřím- liv, ona nás přece jen nemůže donu- ně přiznám, že jsem to byl já, který dal k němu titi, abychom myslili tak, jak to- popud. Baron Bienerth se mne ptal — byl mu chce většina, když to neodpo- tenkrát ministerským předsedou — co ted vídá našim názorům na prospěchy dělat v Čechách a já jsem mu na to odpověděl národa českého. A poněvadž přece jen „Působitik tomu všemi silami, ab v naší straně můžeme mluviti o tom, že se zástupcové obou národů snažil nás zachoval i politický úsudek, a jelikož má- se dohodnout sami mezi sebou, př me mezí sebou mnoho těch, kteří se přee čemž však musí býti splněna jed- vyznamenávají dlouholetou parlamentní zku- na a jediná podmínka, totiž ta, že ee šeností, musíme si vyprositi, aby nám bylo vláda do toho naprosto nebud dovoleno. bychom o všech věcech
O tik Baron Bienerth Čechy
20 article
Prostorný nádherný sál Obecního domu byl o 8. hodině večer přeplněn posluchač stvem, v němž bylo mnoho dam. Z poslanc se dostavili pp.: Maštálk a, dr. S ch a uer Němec a Weigner. Krátce po 8. hod. več. byl posl. dr. Kramái při vstupe na řečniště uvítán bouří potlesku načež schůzi zahájil jménem pořadatele Staro- městského Občanského klubu a místní orga- nisace národní strany svobodomyslné místo- předseda Občanského klubu a předseda staro- městské organisace, městský radní pan dr Pík, který pravil: Staroměstský Občanský klub ve snaze, by našemu voličstvu bylo vy- světleno stanovisko poslanců národní strany svobodomyslné k posledním politickým událo- stem ve Vídni, pozval vůdce naší strany pana dra. Kramáře k dnešní schůzi a jménem Klubu děkuji tímto panu dru. Kramářovi, že nám tak laskavě vyhověl. Omlouvám nepřítomnost předsedy našeho klubu pana dra. Podlip- ného, jemuž choroba nedovoluje schůze se zúčastniti a jí předsedati. Jelikož schůzi tuto spolupořádají organisace staroměstskáa novoměstská, dovoluji si navrhnouti, by do předsednictva jejího byli povoláni zástupci těchto organisací pp.: prof. dr. Maršan a stavitelé Raboch a Doležal. Vítám pana dra. Kramáře co nejsrdečněji a uděluji mu slovo.
Němec Weigner doktor Kramáe Kramář profesor Maršan Raboch Doležal Vídeň městský občanský klub staroměstský občanský klub
21 article Poslanec dr. Karel Kramář uvitán bouři potlesku ujal se slova a pravil:
Poslanec dr. Karel Kramář uvitán bouři potlesku ujal se slova a pravil: Velectěné shromáždění Také já jsem povděčen, že je mně dána možnost, abych před voličstvem pražským zrovna v tuto chvíli promluvil o politické si- tuaci, neboť bylo by hříchem tajiti si, že naše veřejnost je hluboce rozvířena vším tím, co se stalo v posiedních dnech. A poněvadž už je to naším údělem, že většina české veřejno- sti, pokud nepatří k naší straně, vždycky má co vyčítati nám a poněvadž, bohužel — při- znejme si to — i ve vlastních našich řadách je vždycky dosti pochybovačů, kteří si myslí že naši nepřátelé přece jen nemají vždycky tak úplně nepravdu, tož skutečně vděčím pořa- datelům dnešní schůze, že je mně možno abych zde řekl několik upřímných slov o všem tom, co se děje na říšské radě. Jak víte, usnesl se Klub agrárníc poslanců na říšské radě jednomyslně na tom, změniti svou politicko taktiku a vstoupiti do
doktor Kramář
22 article
ktené se národa českého týka jí mícha t.“ Baron Bienerth do slova tuto pod-
Baron Bienerth
23 article
myslili docela samostatně, ovšem s náležitou loyálností ke všem dru- hým, se kterými by nás spojoval svazek Jednotného českého klubu. A proto dovolím si říci své názory docel upřímně a otevřeně, tím spíše, poněvadž přec jen nemůžeme si tajíti, že usnesení agrárního klubu není tak samozřejmo, jak by se snad mohlo zdáti nebo očekávati. Kdyby bylo usnesení agrárního klubu něčím, co tak ne- zbytně vyplývá z celé politické situace, ne- bylo by možné ono veliké překvapení, které bylo po celých Čechách, když se četla známá oposiční agrární resoluce. Nikdo nevěděl nechápal, proč najednou ten obrat a domýšlel se, že musily se stát nějaké docela zvláštní zákulisí věci, když byla veřejnost česká tak náhle překvapena docela odchylným usnese- ním od dosavadní taktiky agrárního klubu.A že jsme my byli rozhořčeni a že js me měli právo býti rozhořčeni tím, že se s námi agrární klub o věe
Čechy
24 article
neporadil, to přece je samozřej- mo. My jsme přece s poslanci agrárními tak věrně bok po boku do úmoru pracovaliv otázce česko-německé dohody, která — to se nedá popřít — ovládala politickou situaci p celou tu dobu, kdy začalo se zase znovu váž- ně o vyrovnání jednat, že měli jsme prá- vo očekávati, že nestane se se strany agrární žádný důležitější krok, ariž by se s námi oté věci do- hovořili. My nikdy nemůžeme a nechceme nutiti druhé strany a zejména agrární stranu k tomu, aby dělala, co my chceme; ale mů- žeme žádat — a to jsme žádali — abychom se spolu radili, když už jsme dosud dělal spolačnou politiku, abychom tu politiku ne- změníli, když jsme si předem neřekli vzájem- ně pro to důvody. Neboť bylo mnoho příčin o věci promlu- vit. A já dovolim si říci ty důvody, které bychom byli se své strany řeklí agrárníkům proti každému ukvapenému jednání. Rozhod- nuti agrárního klubu odůvodňuje se Hlavně tím, ze-
25 title
Němcí rozbili vyrovnání
26 article
V drobném prodejie ranni dislo o sobě . za sh Ve fliálkach na venkově ranní jislo . . 5b večern Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty příjín administrace v Marianské nl., s. Tam nncházejí se tás edakce, tiskárpa, 2 prpodie nákoptay se novrase
27 article
mínku splnil a ještě mně to dopisem stvrdil. Tedy vláda v jednání nebyla pranic zúčast- něna, a konstatuji, že v celém jedná- ní o změně zemského zřizení vlá- da vůbec naprosto nebyla zúčast- něna. To bylo jednání, které se vedlo jen a jedině mezi stranami. Vláda musila jistou účast míti v tom momentu, když jsme po naš vůli po našem přání — poněvadž to bylo n a št podmínkou — začali mluviti o jazykové otázce u státních úřadů v Čechách. Jenom tenkrát vláda řekla, že má na věci jistý in- teres, ale bylo jasno, že v láda přistoupí na všechno, na čem se obě strany usnesou. Tedy vláda nebyla také zde oním elementem, který všech- no řídí, zrovna naopak, možná dokonce, že se vláda chovala poněkud passivně. A tu musím říci, že přece jen v tomto jednání, v němž byla účastněna vláda a které vedl za vládu kníže Thun, přece jen nemělí jsme žádné příčiny, bychom řekli, že se vláda k nám chová nepřátel- s k y. Že nemohla vyplniti všechna naše opráv- něná přání, poněvadž přece jen musila vyko- návati úlohu prostředníka, jest snad docela jasno. Ale myslím, že žádný účastník jednání z naší strany nemohl říci, že by se k nám vláda chovala v této příčině nepřátelsky. Vláda se stala přímou účastnicí našeho jednání teprve tenkrát, když jednalo se o tak zvané jazykové reserváty.
Thun Čechy
28 article
S těmito reserváty se v Čechách natro- pilo tolik křiku, jakoby to bylo bůh ví co nového. Od prvního okamžiku, kdy se začalojednat o úpravujazykovov v Čechách, vždycky byla zde otáz- ka reservátů. Řekněme sí to upřímně, at je to příjemné nebo ne, ale my tu nejsme pro to, bychom strkali hlavu do písku a namlou- vali si něco, co není pravda: Dokud bude centralismus, budou reserváty. Bojproti nimje dvojí: Jednak sna- žitise, a by vláda proreserváty ne- chtěla nic, než co je naprosto nut- no, aby to nedělala pod charakte- rem státní němčiny, jednak musíme si upřímně přiznati, že boj proti obsahu reservátů se vede nejlépe a nej- důkladněji tím, když se s úspě- chem může bojovati proti centra- lisaci. Čím méně centralisace, tím méně reservátůl To jsou věci tak jasné, že nepotřebují dal- šího osvětlení. A zase musím říci pravdu, že, jestliže tenkrát vládní reserváty nedopadly tak, jak bychom si toho přáli, pak nechci sice hájiti vládu, která je povinna i proti nátlaku s vyšších míst hájiti, co za dobré uzná, ale přece jen řeknu tolik, že kdyby sebývale podařilo zdárně ukončiti jednání česko-německéjiž vlétě, ževotáz- ce reservátů bychom bývali na tom daleko lépe, než jsme byli nyní. A zase nemohu říci po dobrém svě- domí a nemůže říci žádný účastník, že — a na některé věci, které ostatně nebyly tak váž- né, ze kterých mluvil pan ministr Hochen- burger, který se ovšem nikde nemůže za- přit — nebylovtomžádné, řeklbych, nepřátelství vlády k české stra- ně, nýbrž že to byl diktát kruhů.
Čechy
29 article
které jsou mimo vládu anebo snad dokonce nad vládou a které si po- řádještě nenavykly myslit, že Ra- kousko se spasí jenom tenkrát, když bude miti co možná nejvíce něměiny. Jsou arciť věci, proti kterým je velice obtížno bojovati, ale třeba byla i situace taková, rozumí se samo sebou, že nám ani nenapadlo, vzdáti se boje proti tomu a nenechali jsme vládu ani v nejmenší pochybnosti, že reser- váty, tak jak ona nám je předlož ila, jsou přo český národ naprosto ne- přijatelny, poněvadž jdou za míru one nezbytné nutnosti, kterou bychom mohli uznati pro potřebu oné centrální správy, která zde jest a kterou ovšem pro okamžik nedovedeme odstranit. Tedy ani v těchto věcech nevidím nějaké specielní příčiny, proč bychom bývali musili obrátiti svou politickou taktiku.
30 article
Dále se řeklo, že vláda nevyplnila svou povinnost v otázce zemských financí. Přiznávám to. Spravedlivý náš požada- vek by byl, aby vláda potvrdila snesení zem- ského výboru království Českého, podle kte- rého by se zavedlo jednak zvýšení přirážek a na druhé straně přirážky k dani z piva. Než. soudíme-li docela objektivně: jest možno, aby to byla vláda udělala? To mohla udělat je- dině vláda Bienerthova, to měl udě- lat pan Biliňski tenkrát, když došla plat- nost pivní dávky, poněvadž nebylo pražádné zákonné příčiny, ale také žádného důvodu státní raisony, by se odepřelo potvrzení sne- sení většiny zemského výboru. Naopak, sfát- níraisona mluvila pro to, by se za- chránilo království české před finanční zkázou, státní raisona mluvila pro to, aby se takovýmto způsobem nepodporovala něme- cká, podle našeho soudu opravdu zbytečná a naprosto neodůvod- něná obstrukce. Ale tenkrát za Biener- tha jsme to svou politikou přivedli tak daleko, že byl proti nám obrácen celý systém vlády barona Bienertha a následkem toho jsme udě- lali to, k čemu vlastně chceme nyní zase pracovati, že vláda se o pí-
Bienerthův Biliňski Bienerth