1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. června 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní listy
přodpláci a
V Praze v admaínist
a měslo.
na čtvrt lieta
s dvojt donáško
na vrtiata
na měsio.h a K. n
a mon
na rt'ieta : : :
dvoji zke ln
Praha
6
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov o 14
stranách.
Praha
7
article
Nové námluvy mezi dualisty.
Nové námluvy mezi dualisty.
Na konci své veliké úterní řeči, již
dnes v plném znění otiskujeme, dotkl se
dr. Kramá zvláště důrazně i nebezpečí, jež
z neshod mezi balkánskými spojenci může
vzniknouti i pro ostatní Slovany, ježto by
neshody ty ponechaly volné pole rozma-
chu německému. Upozornění toto jest ve-
lice včasné; vždyť možno již nyní pozoro-
vati, jak i Maďaři pomocí německé Vídně
rovněž hodlají budovati plány své dalšt
budoucnosti na soupeřství mezi Slovany
jižními. Nejen změny, jež pádem evropské-
ho Turecka nadešly na Balkáně, ale i bli-
žící se obnova r. 1918 končících smluv ob-
chodních nutí oba posavadní dualistické
společníky, aby včas se rozhodli o dalším
postupu a aby plody jejich úsilí nepřišly
na zmar.
Jest to ovšem zajímavá hra osudu, že
v čele akce na straně německé staví se
dědicové dra. Luegra, jenž svou nechut
protimaďarskou nikdy netajil, a že na dru-
hé straně Maďaři jsou panamistickými afé-
rami vnitřními více rozervaní, než byli kdy-
koliv dřível
Kramá
Maďar
Luegr
Vídeň
Turecko
Balkán
8
article
Přes to, že křesťanští sociálové vídeň-
ští mají ve všech svých projevech na mysli
opětné sjednocení dualistického soustátív
duchu starorakouském, a že mezi Maďary
není nikoho, kdož by na tyto základy ví-
Heňské upřímně se chtěl postaviti, přece
se již konaly hromadné sbližovací schůze.
jednak agrárníků, jednak obchodu a prů-
myslu, z nichž a doprovodů k nim jest nade
vši pochybnost jasno, že jsou to předehry
k novým německo-maďarským dualistickým
námluvám: o přesnější rozdělení mocia
nadvlády právě se zřetelem k událostem
balkánskýml
V obou schůzích se pronášely řeči tu
na prospěch politiky agrární, tu obchodně
průmyslové, připíjelo se na společenství
sil, kruhy méně zasvěcené pozvedaly proti
projevům dotyčným své hlasy; tak na př
hospodářská ústředna pro živnosti, obcho
a průmysl podala ohražení proti usnesen
valné hromady rakouské agrární ústředny
V Pešti naopak vytýkalo se zástupcům ob-
chodu a průmyslu, že šli do Vídně, dříve
než doma se stalo rozhodnutí o směru
příští hospodářské politiky, při čemž se vý-
slovně doznalo, že slabší obchod a průmysl
uherský bez opory o uherský agrarism
snadno může podlehnouti vídeňským svo-
dům; ale vlastní pozadí těchto obapolných
návštěv a zájezdů tlumočí se v maďarských
listech asi takto:
Jak Maďaři, tak rakouští Němci octl
se pádem tureckým ve značných nesná-
zích; jestiť pro oba životní otázkou, aby
zdejší Slované zůstali lhostejni, aby sbli-
žování srbsko-chorvatské a česko-sloven-
ské touhy po sjednocení přestaly, protož
by jinak posavadní stav dualistický se ne-
dal udržeti. Vždyť Němci tvoří na př. ve
vojště již jen 25 a Maďaři 23.5%, a tato
síla odkazuje oba národy, německý a ma-
darský rovněž na sebe.
Maďar
Němec
Slovan
Pešť
Vídeň
9
article
Avšak Maďaři pociťovali za posavad-
ního stavu, že z úspěchů, o něž se společně
dosud zasazovali s Němci — na ně málo
nebo nic nepřipadlo, a nemohli by proto
budoucně postaviti se s plným přesvědče-
ním po bok Němcům, kdyby Němci měli
opět sebrati sami všecku dobytou kořisť.
Byť tedy měli Maďaři sebe větší zájem na
vládě Němců v Rakousku, nemohou se
spřáteliti s myšlenkou dalšího společného
postupu, dokud všecek národ maďarský
nenabude přesvědčení, že zápas společně
vedený zbaví ho spolu všeho nebezpečí, j ž
jej okružuje a že skončí tedy také vítěz-
stvím Uher. Jinak bude v Uhrách vždycky
významná strana, kteráž bude se vzpírati
každému podniku a lekati se veškerých
obětí, a kteráž bude o to usilovati, ab
rozhodnutí se oddálilo co možná na dobu
nejpozdější, když by bylo nezbytí vypíti
hořký pohár až na dno.
Musí tedy, dle názoru maďarského
rakouští Němci přesvědčiti Maďary o tom.
že by Uhry ze zápasu společného na jist
získaly, že by Rakousko úspěchy dosažené
společným úsilím nestrčilo samo do kapsy
na újmu Uher, aby sesílilo myšlenku jed-
noty a znemožnilo úplné dobudování ma-
darského národníhd státu.
V tomto směru se dle domnění maďar-
ského doposud nejenom nic nestalo, a na-
opak velmi mnoho se dělo, co by v pří-
padě společného podniku mělo nepříznivé
účinky pro samostatnást a celistvost uher-
ské země. Vždyť prý jsou ještě pamětnía
r. 1909, jak úspěch protisrbský skončil
přepjatým sebevědomím vídeňských kruhů
vojenských, znepřátelením skupin stran ne-
odvislých, pádem koalice a odmítnutím
všech maďarských požadavků . .
Proto prý se chovalo veřejné mínění
maďarské na počátku balkánské války po-
měrně lhostejně, třeba že z tábora něme-
ckého se ozývaly hlasy po těsnějším
sblížení. Kdykoliv však Maďaři chtěli
zvěděti, v čem by toto těsnější sblížení
Maďar
Němec
Uher
Rakousko
Uhry
10
article
spočívalo, vždy shledali, že Němci mluv
pouze o tužší jednotě soustátí.
Ale tím právě se Maďaři odpuzují
vzmáhá se v nich nedůvěra i proti vyrov-
nání z r. 1867.
Takové těsnější sjednocení tedy proste
není způsobilé získati Maďary
a nadchnouti je k nějakým obětem. Naopal
si však přejí, aby rozdělení na obě strany
bylo co nejdokonalejší, proto, že se tím o
sebe oddělí ostře i Slované a vzroste
Uhrách síla Maďarů, v Rakousku pak Něm-
ců! Toho se prý však nedocílí jednotou
říše, ale konečným vybudováním jak císař-
ství rakouského, tak uherského královstvi.
Nesmějí se tedy pojítka mezi oběma státi
těsnějšími, stačí, obmezí-li se na společ-
nou obranu a společné vystupová-
ní ve věcech zahraničních.
Pouze na těchto základech jest možná
dohoda s rakouskými Němci; nechať tedy
co nejhorlivěji podporují samostatný vývo
Uher, snahy maďarské a nemíchají se do
vnitřních záležitostí uherských . ..
Takový jest tedy rub sbližovacích zá-
jezdů a schůzí mezi Maďary a Němci.
Na těchto jest, aby dali jasnější odpo-
věď, než jakou jsme slyšeli z řečí a pří-
pitků vídeňských křesťanských sociálů
jejich starosty tyto dny!
Němec
Maďar
Slovan
Uhry
Rakousko
Německo
11
title
O jednotný český klub.
12
article
z Vídně, 4. června.
Vídeň
13
article
(Zvlástní tel. » Nár. Listů«)
Celý spor ve příčině založení nového
jednotného českého klubu záleží v tom
zdali má býti klub ten nahodilou formac
pro oposici jedině proto, poněvadž některým
poslancům se zdá, že by mohli pro svoj
okamžitou oposiční taktiku získati ještě po-
slance jiné, či má-li jednotný a společný če-
ský klub býti tím, co chtějí všichni rozumn
lidé v král. Českém a celá jeho veřejnost
totiž aby byl pevnou politickou formací pr
všechny případy, aby stejně jako poslane
umirnéní by se podrobili usnesení pro tak-
tiku oposiční, na vzájem musili se podrobit
radikálové usnesení, učiněnému kvalifikova-
nou většinou pro taktiku oportunní. To chce.
to žádá všechno voličstvo české, které ne-
dopustí, by s myšlenkou jednotného a spo-
lečného klubu českého tropeny byly hříčky
a žerty. České voličstvo také nedopustí, aby
zas ideál jednotného a společného českého
klubu též byl kompromitován, jako se již
stalo, má-li býti jednotný český klub též
klubem řádným a pro všechny časy. Toho
si žádají všichni Čechové, nikoliv pouze
mladočeský klub. Zakládati však pouze jed-
notný společný český klub z toho důvodu,
aby někteří poslanci mohli pomocí jeho pou-
štěti kalafunové blesky oposični, bylo by po-
čínáním nejen zbytečným, nýbrž i škodlivým
nejen pro myšlenku jednotného českého
klubu, nýbrž také pro celý český národ.
Čecho
14
article
Domnívají-li se pak někteři vychytralci, že
se jim podaři, aby několik skupin českých
spojilo se a srazilo ve skupenství oposiční,
při tom však aby národní strana svobodo-
myslná a katolicko-národní odstrčeny byly
stranou, můžeme říci jim jménem národních
poslanců svobodomyslných, že se tito takové
možnosti nikterak nebojí. Celá veřejnost če-
ská ví, že národní poslanci čeští jednotný
klub opravdu chtějí a že poslanci ti mají
též odvahu a zmužilost stanovisko svoje ve-
řejně přiznati a hájiti. Naši čeští lidé nejson
tak nedospělí politicky, že by někdo mohl
spekulovati na jejich nesoudnost, kdyby chtel
mámiti a zaslepovati je blesky svých stroje-
ných oposičních ohňostrojů.
Z Vídně, 4. června. Dnes odpoledne
o 3. hod. sešli se předsedové českých klub
ke společné poradě. Posl. drem, Kra-
mářem položena přesná otázka: zdal
české strany založiti chtějí jednotný český
klub pro oposiční a pro každou jinou taktiku
na základě závazné zásady většiny. Zástupei
národních katolíků a českých
agrárníků odvětili přisvěděive.
Posl
Vídeň
národní strana svoboda
15
article
Zástupcové národních sociálů však prohlásili
posl. Chocem, že nelze počítati na
né při žádné formaci vládní a také při
žádné vyčkávací taktice naproti nějaké
vládě, že chtějí setrvati jen v oposici
a že tudiž jednati by se mohlo jen o to.
zdali by mohli národní sociálové klidné
snášeti, kdyby jiné strany postavily se do
přátelského poměru k určité vládě.
Posl. dr. Masaryk prohlásil jménem
neodvislých poslanců českých, že otázku,
drem. Kramářem položenou, pokládá před-
časnou; ať jenom se založí zatím jednotný
český klub, ke kterému dali podnět agrár-
níci svým projevem oposičním, tudíž jednotný
klub oposiční; co se později stane, budit
zůstaveno rozhodnutím pozdějším, toliké
pak rozhodnuti stran otázky, co by dosta-
čilo, by mohlo vejiti se vůči nějaké vládě
do poměru přátelského.
Vzhledem na toto prohlášení nestal
se rozhodnutí v dnešní schůz
žádné.
Osnova stanov jednotného českého klubu
byla odevzdána jednotlivým předsedům, aby
jednotlivé kluby samy se rozhodly, zda z
poměrů vyložených je vůbec účelno, spo-
lečný český klub zakládati.
Posl
doktor
Masaryk
Kramář
16
article
Poslanec dr. K. Kramář
na veřejné schůzi Staroměstského
občanského klubu v Praze.
Úterní schůze Staroměstského občan-
ského klubu, pořádaná za součinnosti
organisací národní strany svobodomyslné
na Starém a Novém městě, s největším-
spěchem splnila své poslání: vyjasniti
úplně stanovisko poslanců Českého klubu
na radě říšské v nynější politické
situaci. Řeč předsedy Českého klubu
poslance dra. Karla K ramáře nezanechá
nikoho v pochybnostech o přesném stano-
vísku poslanců svobodomyslných k dané
politické situaci a ke konkretním otázkám
jak programovým tak i taktickým. Volič-
stvo pražské, jež dostavilo se vyslechnouti
vývody dra. Kramáře, dalo naprostý
souhlas postupu našich poslanců v si-
tuaci, způsobené taktickým obratem po-
slanců agrárních a projevilo úplné pocho-
pení pro myšlenku vyčkávací politiky na
radě říšské, jak byla vůči obratu agrárních
poslanců našimi poslanci ostře preciso-
vána.
Uveřejňujeme řeč dra. Kramáře v ce-
lém znění; jeví se toho potřeba nejen pro
informaci naší nejšírší politické veřejnosti,
nýbrž i proto, že včerejší „Čas“, který na-
dobro už ztratil veškeru úctu k intelektu,
vzdělání a odchylnému úsudku politickéh
soupeře, usiluje řeč dra. Kramáře vylíčiti
jako plnou obvyklých (l) útoků proti všem,
kdo jsou syti dosavadní positivní politiky
mladočeské!!! Tisíc posluchačů v útern
řeči dra. Kramáře neslyšelo z úst dra.
Kramáře naprosto žádných útoků proti ni-
komu ani „proti všem, kdo jsou syti dosa-
vadní positivní politiky mladočeské“ —
pouze referent „Času“ slyšel útoky! Mezi
úterními posluchači dra. Kramáře byli
i četní tak zv. „skalní“ realisté, leč ani
proudu řeči dra. Kramáře ani po ní ne-
ozval se ani jedíný projev nesouhlasu,
natož odporu s drem. Kramářem.
A nyní dejme slovo věrnému referátu.
doktor
K Kramář
Karel
Kramář
Praha
staroměstský občanský klub
národní strana
17
article
a že následkem toho přestala ona treuga dei.
která zde byla, totiž: ono příměří, které zde
bylo po čas vyjednávání a které přerušil
tak zločinným způsobem jen a je-
dině ministr Hochenburger; ná-
sledkem toho — praví agrárníci — české
strany nabyly úplné volnosti pro svou poli-
tiku. Proti tomu konečně nedá se nie namí-
tati, tyto předpoklady jsou správné, ale jedná
se jen o to, měla-li se tato vollná ruk
české politiky využíti v tom smě-
ru, ve kterém se odhodlali využíti
jí poslanci agrární. Vezměte na jedné
straně to, co se říká a co jest pravda, že
s české strany docela přirozeně přestaly
všechny ohledy vůči Němcům. To jest úplně
správné. Nemáme nejmenších příčín, abychom
jakýmkoliv způsobem ohlíželi se na Němce —
zrovna naopak. Jejich vystoupení z jed-
nání vyrovnacího bylo tak neodů-
vodněné, tak bryskni, bylo tolik vedeno
jenom ohledem na budoucí volby, že my ne-
máme nejmenší příčiny, abychom Němcům
snad za to usnadňovali sítuaci. Ale tu se
ptám: Jest to nejlepší odměna, kte-
rou se můžeme odvděčiti Němcům
za to, že tak jednostranně, bez pří-
činy přerušili česko-německé vy-
jednávání, když řekneme, že pů-
jdeme do nejostřejší oposice?
Němec
18
article
Když se zeptám v Čechách kohokoliv,
kdo jen trochu zná politiku, co si myslí, je-li
Němcům příjemno, když jest naše postavení
ve Vídni takové, že vláda není ostře proti
nám anebo není-li jim to příjemné, myslím, že
mi v celých Čechách každý odpo-
ví jenom jedno, a to jest, že je st
přece jen nejživotnější intere
Němců, pokud nenašli s námi ně-
jaké dohody, aby nás viděli v te
neiostřejší politice protivládní
(Výborněl)
To jest přece jasné nad slunce, a já
divím, jak se může v Čechách někdo najít.
kdo tuto nejprimitivnější větu nedovede si ta-
kovým způsobem zodpověděti. Ale když to
však víme, když jest to docela jasno, že jest
to v interesu a přáním Němců, a by
nás dohnali do oposice — vzpomeňm
jen na všechno to, co dělali páni Němci s
svými buršáky na Příkopě, aby nás přinutil
přímo k oposici — pak musíme si říci: Jes
to trest na Němce za to, že přeru-
šili svevolně vyrovnání, když jim
uděláme to, co jest jim nejpříjem-
nější? Račte odpustiti, moje hlava této lo-
gice naprosto nerozumí! Po měm soudu jes
to jenom splnění toho nejtainější h
plánu Němců, když tak jednám
ostré oposice.
Němec
Výborněl
Čechy
Vídeň
19
article
(Souhlas.)
A slyšeli jsme, že nyní vlastně celé čes ké
Při té příležitosti promluvím také o dru-
poselstvo musí dělat to, na čem
hém kompascientu. Říká se: My teď můžeme
se agrární strana usnesla. Konečně.
býti bezohledni proti vládě, poněvadž je vy-
bude-li zřízen jednotný český klub, jehož my
jednávání přerušeno. Jest mi konstatovat
si nejvřeleji přejeme a když se na změně tak-
toto: Vláda v celém našem jednání česko-
tiky usnese, pak se bude dělat taková poli-
německém vlastně stranou nebyl a. O-
tika, na níž se usnese většina klubu. To roz-
pusťte, když řeknu že jsem pro to já zrovna kla-
umí se pro nás samo sebou. Ale jenom jedno
sickým svědkem. Jak víte, naše vyjednávání
řeknu: Ať se usnese většina klubu jakko-
táhne se jíž od roku 1910, a já se docela upřím-
liv, ona nás přece jen nemůže donu-
ně přiznám, že jsem to byl já, který dal k němu
titi, abychom myslili tak, jak to-
popud. Baron Bienerth se mne ptal — byl
mu chce většina, když to neodpo-
tenkrát ministerským předsedou — co ted
vídá našim názorům na prospěchy
dělat v Čechách a já jsem mu na to odpověděl
národa českého. A poněvadž přece jen
„Působitik tomu všemi silami, ab
v naší straně můžeme mluviti o tom, že se
zástupcové obou národů snažil
nás zachoval i politický úsudek, a jelikož má-
se dohodnout sami mezi sebou, př
me mezí sebou mnoho těch, kteří se přee
čemž však musí býti splněna jed-
vyznamenávají dlouholetou parlamentní zku-
na a jediná podmínka, totiž ta, že ee
šeností, musíme si vyprositi, aby nám bylo
vláda do toho naprosto nebud
dovoleno. bychom o všech věcech
O tik
Baron Bienerth
Čechy
20
article
Prostorný nádherný sál Obecního domu
byl o 8. hodině večer přeplněn posluchač
stvem, v němž bylo mnoho dam. Z poslanc
se dostavili pp.: Maštálk a, dr. S ch a uer
Němec a Weigner.
Krátce po 8. hod. več. byl posl. dr. Kramái
při vstupe na řečniště uvítán bouří potlesku
načež schůzi zahájil jménem pořadatele Staro-
městského Občanského klubu a místní orga-
nisace národní strany svobodomyslné místo-
předseda Občanského klubu a předseda staro-
městské organisace, městský radní pan dr
Pík, který pravil: Staroměstský Občanský
klub ve snaze, by našemu voličstvu bylo vy-
světleno stanovisko poslanců národní strany
svobodomyslné k posledním politickým událo-
stem ve Vídni, pozval vůdce naší strany pana
dra. Kramáře k dnešní schůzi a jménem Klubu
děkuji tímto panu dru. Kramářovi, že nám tak
laskavě vyhověl. Omlouvám nepřítomnost
předsedy našeho klubu pana dra. Podlip-
ného, jemuž choroba nedovoluje schůze se
zúčastniti a jí předsedati. Jelikož schůzi tuto
spolupořádají organisace staroměstskáa
novoměstská, dovoluji si navrhnouti, by do
předsednictva jejího byli povoláni zástupci
těchto organisací pp.: prof. dr. Maršan a
stavitelé Raboch a Doležal. Vítám pana
dra. Kramáře co nejsrdečněji a uděluji mu
slovo.
Němec
Weigner
doktor
Kramáe
Kramář
profesor
Maršan
Raboch
Doležal
Vídeň
městský občanský klub
staroměstský občanský klub
21
article
Poslanec dr. Karel Kramář
uvitán bouři potlesku ujal se slova a pravil:
Poslanec dr. Karel Kramář
uvitán bouři potlesku ujal se slova a pravil:
Velectěné shromáždění
Také já jsem povděčen, že je mně dána
možnost, abych před voličstvem pražským
zrovna v tuto chvíli promluvil o politické si-
tuaci, neboť bylo by hříchem tajiti si, že naše
veřejnost je hluboce rozvířena vším tím, co
se stalo v posiedních dnech. A poněvadž už
je to naším údělem, že většina české veřejno-
sti, pokud nepatří k naší straně, vždycky má
co vyčítati nám a poněvadž, bohužel — při-
znejme si to — i ve vlastních našich řadách
je vždycky dosti pochybovačů, kteří si myslí
že naši nepřátelé přece jen nemají vždycky
tak úplně nepravdu, tož skutečně vděčím pořa-
datelům dnešní schůze, že je mně možno
abych zde řekl několik upřímných slov o všem
tom, co se děje na říšské radě.
Jak víte, usnesl se Klub agrárníc
poslanců na říšské radě jednomyslně
na tom, změniti svou politicko
taktiku a vstoupiti do
doktor
Kramář
22
article
ktené se národa českého týka jí mícha t.“ Baron Bienerth do slova tuto pod-
Baron Bienerth
23
article
myslili docela samostatně, ovšem
s náležitou loyálností ke všem dru-
hým, se kterými by nás spojoval svazek
Jednotného českého klubu.
A proto dovolím si říci své názory docel
upřímně a otevřeně, tím spíše, poněvadž přec
jen nemůžeme si tajíti, že usnesení agrárního
klubu není tak samozřejmo, jak by se snad
mohlo zdáti nebo očekávati. Kdyby bylo
usnesení agrárního klubu něčím, co tak ne-
zbytně vyplývá z celé politické situace, ne-
bylo by možné ono veliké překvapení, které
bylo po celých Čechách, když se četla známá
oposiční agrární resoluce. Nikdo nevěděl
nechápal, proč najednou ten obrat a domýšlel
se, že musily se stát nějaké docela zvláštní
zákulisí věci, když byla veřejnost česká tak
náhle překvapena docela odchylným usnese-
ním od dosavadní taktiky agrárního klubu.A
že jsme my byli rozhořčeni a že js me
měli právo býti rozhořčeni tím,
že se s námi agrární klub o věe
Čechy
24
article
neporadil, to přece je samozřej-
mo. My jsme přece s poslanci agrárními tak
věrně bok po boku do úmoru pracovaliv
otázce česko-německé dohody, která — to se
nedá popřít — ovládala politickou situaci p
celou tu dobu, kdy začalo se zase znovu váž-
ně o vyrovnání jednat, že měli jsme prá-
vo očekávati, že nestane se se
strany agrární žádný důležitější
krok, ariž by se s námi oté věci do-
hovořili. My nikdy nemůžeme a nechceme
nutiti druhé strany a zejména agrární stranu
k tomu, aby dělala, co my chceme; ale mů-
žeme žádat — a to jsme žádali — abychom
se spolu radili, když už jsme dosud dělal
spolačnou politiku, abychom tu politiku ne-
změníli, když jsme si předem neřekli vzájem-
ně pro to důvody.
Neboť bylo mnoho příčin o věci promlu-
vit. A já dovolim si říci ty důvody, které
bychom byli se své strany řeklí agrárníkům
proti každému ukvapenému jednání. Rozhod-
nuti agrárního klubu odůvodňuje se Hlavně
tím, ze-
25
title
Němcí rozbili vyrovnání
26
article
V drobném prodejie
ranni dislo o sobě . za sh
Ve fliálkach na venkově
ranní jislo
. . 5b
večern
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty příjín
administrace v Marianské nl., s.
Tam nncházejí se tás
edakce, tiskárpa, 2 prpodie
nákoptay se novrase
27
article
mínku splnil a ještě mně to dopisem stvrdil.
Tedy vláda v jednání nebyla pranic zúčast-
něna, a konstatuji, že v celém jedná-
ní o změně zemského zřizení vlá-
da vůbec naprosto nebyla zúčast-
něna. To bylo jednání, které se vedlo jen
a jedině mezi stranami. Vláda musila jistou
účast míti v tom momentu, když jsme po naš
vůli po našem přání — poněvadž to bylo n a št
podmínkou — začali mluviti o jazykové
otázce u státních úřadů v Čechách. Jenom
tenkrát vláda řekla, že má na věci jistý in-
teres, ale bylo jasno, že v láda přistoupí
na všechno, na čem se obě strany
usnesou. Tedy vláda nebyla také
zde oním elementem, který všech-
no řídí, zrovna naopak, možná dokonce,
že se vláda chovala poněkud passivně. A tu
musím říci, že přece jen v tomto jednání, v
němž byla účastněna vláda a které vedl za
vládu kníže Thun, přece jen nemělí
jsme žádné příčiny, bychom řekli,
že se vláda k nám chová nepřátel-
s k y. Že nemohla vyplniti všechna naše opráv-
něná přání, poněvadž přece jen musila vyko-
návati úlohu prostředníka, jest snad docela
jasno. Ale myslím, že žádný účastník jednání
z naší strany nemohl říci, že by se k nám vláda
chovala v této příčině nepřátelsky.
Vláda se stala přímou účastnicí našeho
jednání teprve tenkrát, když jednalo se o tak
zvané
jazykové reserváty.
Thun
Čechy
28
article
S těmito reserváty se v Čechách natro-
pilo tolik křiku, jakoby to bylo bůh ví co
nového. Od prvního okamžiku, kdy se
začalojednat o úpravujazykovov
v Čechách, vždycky byla zde otáz-
ka reservátů. Řekněme sí to upřímně, at
je to příjemné nebo ne, ale my tu nejsme pro
to, bychom strkali hlavu do písku a namlou-
vali si něco, co není pravda: Dokud bude
centralismus, budou reserváty.
Bojproti nimje dvojí: Jednak sna-
žitise, a by vláda proreserváty ne-
chtěla nic, než co je naprosto nut-
no, aby to nedělala pod charakte-
rem státní němčiny, jednak musíme si
upřímně přiznati, že boj proti obsahu
reservátů se vede nejlépe a nej-
důkladněji tím, když se s úspě-
chem může bojovati proti centra-
lisaci. Čím méně centralisace, tím
méně reservátůl
To jsou věci tak jasné, že nepotřebují dal-
šího osvětlení. A zase musím říci pravdu, že,
jestliže tenkrát vládní reserváty nedopadly
tak, jak bychom si toho přáli, pak nechci sice
hájiti vládu, která je povinna i proti nátlaku
s vyšších míst hájiti, co za dobré uzná, ale
přece jen řeknu tolik, že kdyby sebývale
podařilo zdárně ukončiti jednání
česko-německéjiž vlétě, ževotáz-
ce reservátů bychom bývali na
tom daleko lépe, než jsme byli
nyní. A zase nemohu říci po dobrém svě-
domí a nemůže říci žádný účastník, že — a
na některé věci, které ostatně nebyly tak váž-
né, ze kterých mluvil pan ministr Hochen-
burger, který se ovšem nikde nemůže za-
přit — nebylovtomžádné, řeklbych,
nepřátelství vlády k české stra-
ně, nýbrž že to byl diktát kruhů.
Čechy
29
article
které jsou mimo vládu anebo snad
dokonce nad vládou a které si po-
řádještě nenavykly myslit, že Ra-
kousko se spasí jenom tenkrát,
když bude miti co možná nejvíce
něměiny. Jsou arciť věci, proti kterým je
velice obtížno bojovati, ale třeba byla i situace
taková, rozumí se samo sebou, že nám ani
nenapadlo, vzdáti se boje proti
tomu a nenechali jsme vládu ani
v nejmenší pochybnosti, že reser-
váty, tak jak ona nám je předlož ila,
jsou přo český národ naprosto ne-
přijatelny, poněvadž jdou za míru one
nezbytné nutnosti, kterou bychom mohli uznati
pro potřebu oné centrální správy, která zde
jest a kterou ovšem pro okamžik nedovedeme
odstranit.
Tedy ani v těchto věcech nevidím nějaké
specielní příčiny, proč bychom bývali musili
obrátiti svou politickou taktiku.
30
article
Dále se řeklo, že vláda nevyplnila
svou povinnost
v otázce zemských financí.
Přiznávám to. Spravedlivý náš požada-
vek by byl, aby vláda potvrdila snesení zem-
ského výboru království Českého, podle kte-
rého by se zavedlo jednak zvýšení přirážek
a na druhé straně přirážky k dani z piva. Než.
soudíme-li docela objektivně: jest možno, aby
to byla vláda udělala? To mohla udělat je-
dině vláda Bienerthova, to měl udě-
lat pan Biliňski tenkrát, když došla plat-
nost pivní dávky, poněvadž nebylo pražádné
zákonné příčiny, ale také žádného důvodu
státní raisony, by se odepřelo potvrzení sne-
sení většiny zemského výboru. Naopak, sfát-
níraisona mluvila pro to, by se za-
chránilo království české před
finanční zkázou, státní raisona
mluvila pro to, aby se takovýmto
způsobem nepodporovala něme-
cká, podle našeho soudu opravdu
zbytečná a naprosto neodůvod-
něná obstrukce. Ale tenkrát za Biener-
tha jsme to svou politikou přivedli tak daleko,
že byl proti nám obrácen celý systém vlády
barona Bienertha a následkem toho jsme udě-
lali to, k čemu vlastně chceme nyní
zase pracovati, že vláda se o pí-
Bienerthův
Biliňski
Bienerth