2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. června 1913. číslo 152.
4
article
ralajenomo Němceaženásledkem
toho dělala všechno to, co Němei
chtěli, i to, co odporovalo zájmům
státu a království Českého a co
odporovalo spravedlnosti. Když se
to však stalo, pak mně přece přiznáte, že to,
co udělala jedna vláda, váže potom svými dů-
sledky také vlády pozdější a že to, co by bý-
valo za Bienertha a Biliňského prostým vý-
ronem povinnosti státní správy a plněním stát-
ních základních zákonů a všech povinností
ke království Českému, které mají také mi-
nistři vídeňští — bohužel, mají z našeho státo-
právního stanoviska, ale mají také míti podle
dnešní ústavy — bylo by nyní, kdyby to vláda
zavedla, docela něco jiného, byl by to ve
smyslu německé politiky akt ta-
kového nepřátelství proti Něm-
cům, že by to žádná vláda byla ne-
vydržela. A poněvadž my žádné té vládě
nemůžeme dát více než v nejkrásnějším pří-
padě 62 hlasů, poněvadž ostatní čeští poslanci
budou vždycky dělat oposici, jak řílají, a po-
něvadž Němci dávají té vládě 16
až 170 hlasů, jest to velmi prostá
matematika anemůžete seníkom
na světě divit a vyčítat mu to, že
neudělal něco, co by mu jeho ve-
škeru situaci prostě vyhodilo
přímo do vzduchu a další existen-
ci udělalo nemožnou.
Němei
Bienerth
Němec
Německo
5
article
Jest velmi těžko souditi o politíce jen ze
svého vlastního stanoviska a nemíti tolik ob-
jektivnosti a vmysliti se také do stanoviska
toho druhého. Ale na druhé straně ani naši
agrární poslanci nemohou vládě upříti, že dá-
vala úděly království Českému již tenkráte,
kdy nebylo ještě ani ponětí o jejich splatnosti,
že dávala v dubnu, to co bylo splatno teprv
v prosinci. Co se týče záloh na úděly, dala je
vláda do posledního haléře a dokonce našedši
ještě kdesi asi 213.0000 korun, hned je ještě
zemskému výboru království Českého poslala.
Tedy také v tom nevidím, že by se musilo
mluviti o nějakém zvláštním nepřátelství vlá-
dy. Že vládanemůže prosaditi u ně-
meckých bank výpůjčku zemské-
mu výboru království Českého, to
jest také věc, se kterou musíme počítati, po-
něvadž ten kapitál je německý av
řízení oněch bank jsou lidé, kteří
podléhají velmi mnoho něm ecké
politice, alespoň na veřejnosti jí musí pod-
léhati více, než nátlaku vlády.
Jak pravím, nevidím v celé otázce vyrov-
návací těch příčin, které by nás musili nutiti
k tomu, abychom taktiku změnili.
6
article
Řekněme si jen jedno: Máme proti sobě
vládu, ve které sedí -
největší náš nepřítel
a to jepan Dr. Hochenburger. Ohled-
ně jeho, myslím, v celém království Českém
není vůbec různého mínění a snad smím říci,
že zrovna ti nejumírněnější poslanci svůj soud
o ministru práv řekli způsobem tak rozhod-
ným, že nemohl být rozhodnější. Neboť co
udělal Hochenburgerproti česko-
německé dohodě svým výnosem.
jest jedním z největších zločinů
nejen na národě českém (Výborněl).
ale také jedním z největších zlo-
činů na státu, jakého se kdo kdy
mohl dopustití. (Výborněl Bouřlivý po-
tlesk.) A jestlíže se ho dopustil ministr, pakje
to něco, co opravdu jest možné jen u nás. (Vý-
borně! Potlesk. )
Ale že ten Hochenburger sedí v tom ka-
binetu, věděli jsme už tenkrát, když tento ka-
binet byl utvořen. My jsme museli v této pří-
čině přijati situaci, která je zatím nezměnitel-
ná a sice proto, poněvadž, jak pravím, 160 ně-
meckých poslanců ze setrvání ministra Ho-
chenburgra v kabínetu činí se své strany ka-
binetní otázku. Tak věci stojí, tak s nimi mu-
síme počítati. V této příčině je těžko, aby-
chom vyvážili 160 německých hlasů svými
60ti. Pro nás musí býti otázka jen ta, abychom
hledali a našli u ché fa vlády tolik do-
bré vůle a tolik smyslu pro spra-
vedlnost, aby, pokud je mu to možno,
všechny křivdy, které dělá Dr. Ho-
chenburger napravo v al. Já bych lhal
a nikdy nebudu lhát, když mluvím o rakous-
kém ministerském předsedovi, kdybych chtěl
tvrditi, že nebylo skutečně poctivou vůlí hra-
běte Stürghka, aby, pokud možno, napravil
věci, které udělal Dr. Hochenburger. Že je ne-
mohl napraviti všechny, rozumí se samo sebou.
doktor
Hochenburger
7
article
Ale přes to přese všechno řeknu — a myslím,
že v tom budu v souhlasu jistě i s těmi neju-
mírněnějšími v Čechách — že přítom n ost
dra. Hochenburgra v kabinetu hr.
Stürgkha a snad i druhých mini-
strů přece jenom tento kabinet
dělá takovým, že nám k srdci ne-
může přirůst, že se nemůžeme pro
nějrozohniti, žejej můžeme trpě-
ti, ale jen potud, pokud nevíme, že
přijde lepší, ve kterém by takový
nepřítel národa českého nemě
tak důležitý portefcuille jako jest
portefeuille ministra spravedl-
nosti. (Výborně! Dlouhotrvající pochvala.)
To jest také celá naše láska k h.
Stürgkhovi. My nejsme do žádného minister-
ského předsedy zamilování, to nám ani nena-
padá a sice proto, poněvadž bychom tu svou
zamilovanost v Rakousku musili často měnit
a to docela zbytečně. (Hlučný potlesk.) My
prostě přijímáme každého ministerského před-
sedu tak, jak jest. Je-li proti nám, jsme my
proti němu, je-li pro nás, jsme ochotni ho pod-
porovat a nemůže-li býti docela pro nás, ne-
smí také žádati, abychom my byli docela pro
něho. A z toho vyplývá to, co nazývám oním
stanoviskem vyčkávacím,
které po mém soudu jedině je st
oprávněným proti takové vlád
ja ko jest vláda hr. Stůrgkha. (Sou-
hlas.)
Když myslím o politice, vždycky se ptám
— to mně snad nebude vykládáno ve zlé ani
od těch, kteří s takovým nadšením přijali opo-
siční agrární usnesení — co můžeme o če-
kávat od té jiné politiky, kterou
Stürgkh
Čechy
Rakousko
8
article
nám slibujídruzí. Ti nám slibují, že ted
bude se to z ko u šet
vRakousku s vládou rovnoprávnosti.
Slyším slova, ale víra mně schází. Já po-
sud tu vládu v Rakousku nevidím, která by
to zkoušela, nebo chtěla zkoušet s naprostou
rovnoprávností. Bohužel, to bude stát ješte
velmi mnoho a velikých bojů, než
něčeho takového dosáhneme a nejen bojů, al
také ohromné trpělivosti, kterou mu-
síme míti, bychom snášeli všechno to, co do-
cela přirozeně nemůže býti po naší vůli a po
právu a spravedlnosti, jak by nám přináleže-
lo. Dále se mluví o tom, že prý jsme povinni
k změně své politiky proto, abychom zachrá-
nili
prestyž českýchi poslanců.
JJá nevím, čím se má zachraňovat ten
prestyž. Tim, že se snad dělá oposice? Od-
pusťte, my toho prestyže jsme měli již tolik, ž
naposled byl celý český národ velmi spokojen
když se z toho dostal. Myslím, že presty
české politiky není ani v oposici,
ani ve vládní politice, ani ve
vyčkávací politice, nýbržjen a je-
dině v dobré a prospěšné politice.
(Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Tedy také
s tím prestyžem to nepůjde, poněvadž jak se
člověk dá do prestyžové politiky, jest to velm
nebezpečné, neboť ví, kde začíná, ale neví
kde skončí. Stálý a stálý prestyž vyžaduje, aby
byl také stále stupňován, poněvadž obyčejně
prestyžová politika nemá žádných výsledků.
Poněvadž však slyším, že se to možná
zkusí v Rakousku s rovnoprávností, dovolte,
abych jako zcela konkretní politik nemluvi
jenom velká slova a abych si také prohlédlty
pány, o kterých se mluví, že by mohli býti
budoucímí rakouskými ministrpresidenty.
Rakousko
9
article
Nejnovější kandidatura je p. dr. Hus-
sarka. Nemyslím, že bychom od něho mu-
seli očekávati nějaké úmyslné nepřátelství
proti českému národu, ale p. Hussarek jest
přece jen vyslovený klerikál a kdy-
bymělitakovéhoklerikál a Něm i
snésti, pak, prosím mně řekněte, j a ký mi
ústupky Němcům proti nám by t
musil dr. Hussarek zaplatiti, a by
ho snesli. (Výborně! Potlesk.) Vemte si
druhého kandidáta, dra. Körbera. Z dai
byv Čechách mimo p. dr. Stránské-
ho snad ještě někdo byl spokojen
kdyby přišel dr. Körber, to oprav-
du nevím! (Hlučný souhlas.) A jestli je to
ten p. dr. Körber, který má dnes příjíti s rov-
noprávností, pak račte odpustit, za to musi
bychom se a priori poděkovat, poněvadž jedno
jsme se naučili u něho jako u žádného mini-
sterského předsedy, to jest: nevěřiti a n
jednomu slovu, které povídá. Pak se ří-
ká, že má příjíti baron B.ec k. To by jistě ne-
bylo největším neštěstím pro český národ, my
jsme ho zachovali ve věčné paměti, ale vy.
kteří jste zasvěceni do poměrů, víte, že jsou
tu dosti velké překážky. A pak se ptáma
Proč jsme toho Becka vlastně tedy vy-
hazovali, když ho opět máme do-
stat? Pak prý to má být p. Bilinski.
doktor
Hus
Němec
Hussarek
Körber
Stránský
Bilinský
Německo
Čechy
10
article
Má-li ten nás spasiti, za to bych se velmi po-
děkoval. Když dr. Bilinski udělal naprosty
krach v Bosně, kde je jeho politika na celé li-
nii naprosto hotova — jeho jediný positivní
skutek byl, že jmenoval neobyčejného znalce
bosenských poměrů p. rytíře Wasilka správ-
ním radou bosenské zemské vlády — chce
to zkusiti patrně v Rakousku. Ovšem geniální
způsob, jakým se mu právě podařilo usmířit
p. Stapinského, nachází mnoho souhlasu na
mnohých stranách, ale my ostatní bychom se
za takový způsob řešení krise poděkovali. Po-
vím jedno. Byltodr Bilinski, který je
s baronem Bienerthem vinníkem
celého našeho finančního neště-
stí v království českém. poněvadž to
byl, o n, a utonomista, Polá k, který ne-
dal svolení k zvýšení přirážek ak
zavedení pivní dávky. Já nikdy neza-
pomenu, že když jsem ho prosil a zaklínal
aby nenutil českéhofinančního úřed-
níka, který chtěl přísahati po če-
sku, aby musil přísahati po něme-
cku, že on Slovan a Polák tohoto
úředníka k tomu donutil. (Výkřiky:
Hanba mul) Tedy jestli to je ten spasitel,
opravdu nevím. Potom se mluví o baronu
Bienerthovi. Ale tu musím přece jen říci,
že památka na systém barona Bienertha je
přece jen ještě velmi svěží, a má-li snad být
zaveden starý systém Bienerthův
my k tomu zasemáme pomáhati změ-
něnou svojítaktikouoposiční, my-
slím, že by se celý český národ vel mi
zdvořile za něco takového podě-
koval.
doktor
Bilinský
Byltodr Bilinský
Bienerth
Slovan
Polák
Ted
Bienerthův
Boseň
Rakousko
11
article
Dovolte mi, abych řekl krátkými slovy
několik reminiscencí.
Bylo to za vlády barona Becka. Tenkrát mo-
hli být Němci usmířeni tím, že bychom byli
prostě zvolili na zemském sněmu permanentní
komisi vyrovnávací bez určitého programu,
která by se prostě radila o prostředcích, ja-
kým způsobem odstraniti příčiny nesvárůa
sporů v Čechách. Tenkrát se řeklo s největším
radikalismem: To se nesmí dělat. Tak
se to nedělalo a potom se musilo
zahájit jednání o změně zřízení
zemského. Tenkrát ministři Fiedler, Prade
a Prášek, aby bylo odpomoženo tomu, co nej-
více ohrožovalo kabinet barona Becka, totiž
anarchii u soudů v Čechách, jednali velmi ener-
gicky o předloze nového zákona jazykového.
A můžeme si říci s jistotou, že do-
kudtambyl dr. Fiedler, žeby se bý-
valodotohozákona nedostalo nic,
co by bylo nám nepříznivé. A v té
chvíli jsme donutili, resp. agrárníci vy-
nutili, aby naši ministři vystou-
pili z kabinetu, a přišel jazykový
zákon Bienerthův s úžasnou před-
lohou ohraničovací, A kdyby se byl
nestal onen „zázrak prosincové noci“, totiž-
kdyby se nám bylo nepodařilo zavésti nový
jednacířád, kdyby se nám bylo nepodařilo
takovým čestným způsobem skončiti svou ob-
strukcl, není nejmenší pochy b n o s ti,
Beck
Němec
Fiedler
Prade
Prášek
doktor
Bienerthův
Čechy
12
article
že by nám byl docela klidně § 14.
oktrojovánnejenjazykový zákon,
ale také ohraničovací předlohy.
Neboť to bylo výslovně to, co řekl dr. Gess-
mann v klubu křesťanských sociálů, když se
s největší rozhodností vyslovil proti tomu, aby
byla zavedena tato reforma jednacího řádu.
On to nechtěl, poněvadž řekl, že bude k o-
nečně učiněn pořádek § 14. Dokud
však byl baron Beck, měl ministr dr. Fied-
ler skoro skoncovaný nový pořádek u pošt
v království Českém a ten by byl jinak vy-
padal, než to, co nám potom poslali z Vídně
nejen veřejným výnosem Mattajovým, ale také
tajným jeho doprovodem.
A proč se to všechno stalo? Jenom proto,
poněvadž to vyžadoval náš — prestyž! Ten-
krát také najednou agrární klub se u-
snesl, že má býti vyzván Prášek, aby vystou-
pil z ministerstva. Nám se o tom neřeklo ani
slova, byli jsme postaveni před hotovou udá-
lost. náš Fiedler musil vystoupiti z kabinetu
s Práškem, a my jsme byli před novou sítuací
nepřipravenou, nehotovou. Pak přišel system
Bienerthův s drem. Schreinerem, a my jsme
měli to, co potom nás zavedlo do celé oné do-
by Bienerthova režimu, kdy nastalo v Čechách
tak veliké vystřízlivění z veliké oposičnosti.
Tedy pravím: než učíním jisté u-
snesení v politice, musím si dobře
rozmyslet, jaké z toho mohou býti
důsledky. Jestliže se nám dnes maluje
straka na vrbě, že budeme
parlamentarisovat mínisterstvo,
Beck
Fied
Mattajův
Prášek
Fiedler
Bienerthův
Schreiner
Vídeň
Čechy
13
article
pak řeknu docela jasně a určitě — a myslím.
že to smím říci za celou naši stranu —:
„V tom my nehrajeme“. My jsme pro
parlamentární ministerstvo, poněvadž to má-
me za požadavek demokracie, ale jenom ten-
krát, když toto parlamentární mi-
nisterstvo bude moci zdárně pra-
covati a působiti. Ale dokud máme
v Čechách nevyřízenu jazykovou otázku, do-
kud máme takové věci, jako se nám dnes ději
v Rumburku, my v takový poměrk vlá-
dě, který předpokládá parlamen-
tarisaci, totiž úplné podporová-
ní vlády za každou cenu, vstoupi-
ti nemůžeme a sice proto, poně-
vadž by každou chvíli náš český
ministr parlamentární byl v nej-
větším konfliktu s vlastním svě-
domím, poněvadž by nemohl v ka-
binetu seděti a zastávati tu polí-
tiku, kteráby trpěla v Čechách ta-
kové věci, jako se dějí nyní. To mů-
žeme trpěti z nutnosti své parlamentární tak-
tiky, můžeme proti tomu remonstrovat, ale
nedělat z toho nejhorší důsledky, kdežto par-
lamentární zástupce náš v radě koruny to ne-
smí. Jsem pro parlamentární ministerstvo roz-
hodně, jsem ochoten, jako jsem je podporoval
za Becka, také vždy a dojista i naše strana to
také dělá, ale jenom tenkrát, když
k tomu bude zjednán podklad.A
ten podklad nemůže býti jiný, než d-
prava jazykových poměrů v Če-
chách ve smysluprávaa spravedl-
nosti oběma národům. (Bouřlivý sou-
hlas a potlesk.) To se mohlo státi česko-ně-
meckou dohodou, ale když se to nestalo, pak
se z toho musí vésti konsekvence. Ale a by-
chom my nemožnou situaci zápla-
tovali tím. že si utvoříme několik
parlamentárních excellencí, pro-
ti tomu jsem s největší rozhodno-
stí. (Výborně! Souhlas.)
A nvní se mne zeptáte, co děla t. Řeknu
vám to s upřímnou otevřeností, třeba by to
snad neodpovídalo té oposiční náladě, která
na jistých stranách v Čechách jest. Řekněme
si jednou několik slov
Beck
Čechy
Rumburk
14
article
o politické taktice.
Mluvil jsem o této věci v Nymburce, ale vi-
dím, že to musím ještě doplnit. Řeknu něco.
co sám vždy dobře úplně nedovedu vyplniti.
Po mém soudu parlamentární taktika
je něco, co musí býti úplně odloa-
čeno odkaždého afektu citua tem-
peramentu, ode všeho toho, co
člověk v hloubi duše cítí. Abychom
si dobře 1ozuměli: Kdybychom měli dělatv
Rakousku politiku podle toho, co cítím
všichni bez rozdílu — v tom není žádného
rozdílu mezi radikály a urírněnými — když
se na nás páše staletá křivda a zase křivda
za dob konstitučních, cítíme ji všichni stejně
palčivě a není nikoho, kdo by to cítil hlou-
běji v království Českém, než my nejumírně-
nější, v tom nemají radikálové privilej pře
námi žádnou — kdybychom měli položití za
základ naší politiky tu citovou náladu, ne-
mohli bychom dělat jinou politi-
ku než politiku naprostého odpo-
ru stůj co stůj, lámání a potírání
všeho bez ohledu, jako jsme si myslili,
že jen přes rozvaliny centralis-
mu dostaneme se k svému právu.
To by byia politika důsledná, kde by hráli cit
onu rozhodující úlohu, kterou bychom si přece
všichni přáli, aby mohl hrát. Bohužel
přesvědčili jsme se že takovát
politika u nás v Rakousku je na-
prosto nemožná, že poměry se
utvářily prohraným státopráv-
ním bojem příliš proti nám, že na-
kupily proti nám tak ohromné pře-
kážky, že nejsme s to, abychom je
zmohli rázem touto politikou,
která na rozvalinách něčeho, co
rozbije, chce stavěti nové. Proto
jsme byli nucení od roku 1879 dělati politiku
jinou s různými fásemi, která konečně našl
výrazu v tom, co nazýváme
Nymburk
Rakousko
15
article
politikou positivní.
A tu říkám: Když děláme politíku positivní
tu musíme dělat — cítí to i pan poslanee
Klofáč, to vy jste četli zcela jasně v jeho vý-
vodech — jest přirozeno, že není možno, ne-
stojíme-li na stanovisku naprosto zamítavém
jako státoprávní pokrokáři, v tom momenta.
když vidíme, že musíme býti na říšské radě.
že musíme počítati s poměry, otázka tak-
tiky není více otázkou citu, nýbrž
jedině otázkou vypočítavosti
Musíme se stejnou odhodlanost
dělat politiku naprosto oposiční
jako musíme se stejnou odhodla-
ností dělat politiku vyčkávací,
ba musíme dělat, když toho je po-
třeba, i politiku vládní, třeba
bych ve svém srdci cítil největší
roztrpčenost proti každé centra-
listické vládě v Rakousk u, poněvadž
ona je negací toho nejsvětějšího,
co máme, negací našeho státního
práva, kterého se nikdy a nikdy
za žádnou cenu nemůžeme vzdát
(Nadšené projevy souhlasu.)
Tedy když vidím, že jest potřebí, bych
dělal oposici, pak jí dělám ne proto, že jsem
vnitřně rozhořčen, nýbrž proto, že jí musím
dělat, ale pak ji dělám velmi ostře do po-
sledních důsledků, bezohledně ostře. Pak to
nezávisí na tom, jsem-li více nebo méně roz-
hořčen, pak je to prostě povinno stí
A zrovna tak, když dělám druhou politiku.
Ale ovšem, já se přiznávám sám ke své chybě.
Klofáč
Rakousk
16
article
Hlásám zde theorii, ale řeknu upřímně: Já
to také docela nedovedu. Jsem také ještě
obětí svého temperamentu. Někdy chci být
velmi mírný, ale když mně do toho zvolá ně-
kdo z Němců takovou věc, která mně ukáže
všechnu tu křivdu, kterou člověk musí v sobě
zkousat, když o ní nechce mluvit, docela při-
rozeně to pak jinak nejde. To jest, jak pra-
vím, ohromná obtiž české politiky,
se kterou musíme počítati. Ale my se k to-
mu musíme dostat a musíme ko-
nečně v Čechách docíliti toho, že
se nebude nic posuzovati podle
toho, zda někdo miluje vlast svou
více, nebo že je rozhodnější, když
dělá oposici, nýbrž že se politika
bude posuzovati podle toho, je-li
dobrá nebo špatná, prospěšná nebo
škodlivá. Tu se musím ptát: Když dělám
oposici, co jest první, co musím vědět? Zdali
se neříznu do vlastního masa, zdali to nebude
škoditi nejvíce mně a zvláště musím vědět,
co přijde potom, co svalím. Ale dělat poli-
tiku, když neznám, co přijde a říkat si, však
Němec
Čechy
17
article
ono něco přijde, buďto tak zvaná vláda spra-
vedlnosti, anebo ono z toho mnoho nebude,
ale bude z toho prestyž, račte odpustit —
to neni žádná politika! Proto vyčítám, co se
stalo za Becka. Možná, že situace byla ne-
udržitelna, ale my jsme se měli připraviti na
to, co mělo přijíti potom. Vždyť i Bienerth
měl dobrou vůli, a kdo ví, jak by se byly po-
měry utvářily, kdybychom byli měli čas jed-
nat. Ale najednou vše shoditi, převrátiti to
jako domek z karet, poněvadž se nalezlv
agrárním klubu pán, který štval proti Práško-
vi a který hlasem nejhlubšího přesvědčení
říkal, že vlast bude spasena, když Prášek
půjde, jenom proto změniti situaci, když dnes
tentýž hlas mluví tím samým hlubokým tónem
přesvědčení, že to zase musíme z mě-
nit, pak to není politika rozumu,
pak jest to politika náladovosti
(Hlučný souhlas). to, co vyčitají vždycky mně
v celých Čechách. Ale vezmete-li celou histo-
rii měho jednání a konání na říšské radě, ne-
najdete tam ani trochu náladovosti a nikdo
také nezkousal tolik špatné nálady, jako já.
Beck
Bienerth
Prášek
Čechy
18
article
Přemáhal jsem se, ale když jsem změ-
nil politiku, nikdy jsem to neuči-
nil, že mně jen tak něco napadlo,
ale poněvadž jsem myslil, že mám
k tomu důvody. Ty důvody chei
dnes vidět. Dnesje nevidím. Když
mně někdo těší, že přijde vláda
spravedlnosti, není to důvoda
když se řekne, že máme bojovati
za prestyž, je to fráse a ne důvodl
Dlouho trvající bouřlivý potlesk.)
Já, pánové, docela nemy s lí m, ze.
hr. Stürgkh je naším spasítelem,
ani mně to nenapadne. Stürgkh je
prostě výslednicí poměrů. Má jistou
benevolenci k nám a řeknu s velikou hrdostí
jako Čech, jakou měli posud všichni ministři
vyučování. Víte, jaký byl Gautsch, jak byl
proti nám, ale když se stal ministrem vyučo-
vání a zejména když následkem práce Rez-
kovy poznal náš kulturní život, stal se jedním
z největších přátel našeho národa. A baron
Stürgkh
Gautsch
Rez
Čechy
19
article
Bienerth také nebude jako ministr vyučování
naším nepřítelem, naopak my jsme ho teprve
vehnali do té situace, ve které později byl,
svou nepromyštenou politikou. Také on sev
ministerstvu vyučování naučil ceniti český
národ. Zrovna tak Stürgkh a my ne-
smíme lháti české veřejnosti, j ak
ministr vyučování hr. Stürgkh
byl k nám neobyčejně spravedli-
vým. Ale, jak pravím, Stürgkh je pro mn
ministerským předsedou jako
druhý, a když nemá síly, aby pro-
vedl ty věci, které musí minister-
ský předseda v Rakousku prové-
sti, aby byl konečně pořádek, pak
je to pro mne jenom otázkou času.
otázkou politického rozpočtu.
kdy jestto prospěšno nebo nepro-
spěšno, abychom se s ním rozlou-
čili. Kromě toho my nikdy a nikdy nemů-
žeme zapomínati, že hr. Stürgkh i při své
nejlepší vůli, kterou snad má k nám (že by měl
nějakou zvláštní dobrou vůli, to nemohu tvr-
diti; je benevolentní povaha zrovna jakok
ostatním) jest zatížen tím, že má ve svém ka-
bínetu dra. Hochenburgra. Proto říkám, že
lásky k tomuto kabínetu nemůže býti. My se
s tímto kabínetem bez pláče a nářku rozlou-
číme každou chvili, když budeme vědět, že do-
staneme něco lepšího, pomůžeme
s radostí, aby se poroučel a může-
te býti jisti, že to budeme dělati
alespoň tak energicky jako ostat-
ní strany. Ale musíme vědět, že
přijde něco lepšího a zejmén
musíme vědět, že přijde něco lep-
šího v té
těžké krisi, ve které jsme my v královstv
českém.
Stürgkh
Rakousko
20
article
Pánové, neklamme se bláhovými nadě-
jemi, poměry jsou těžké, přetěžké. My děláme.
co můžeme a musímebýtivděční zem-
skému výboru, že se mu podařil
dokázati, že odchod dra. Urban
není okamžitou katastrofou. Mu-
síme býti vděčni všem těm, kter
s takovou námahou a pílí to pro-
lvedli. Ale na věčně se politika nedá děl t
jenom s dluhy, a proto jsme v těžké situacív
království Českém. A tu musím vědět.
kdo bude v Čechách vládnout a ve
Vídni vládnout, kdyby příšel oka-
mžik, že se musí udělat pořáde k.
Máme to vésti tak daleko, a by se vy pl-
nilo nejlepší přání a nejtoužeb-
nější sen Němců, aby to byla vlá-
d a, která by dělala v čechá ch pořá dek
protinám, pro Němee? Vždyť by tio bylo
šílenství, pracovati do rukoru na-
šich nejzavilejších nepřátél. Ti,
kteří to chtějí, ti kteří na německé straně zma-
řili česko-německou dohodu, kteří dělaj všech-
no, by přivodili situaci, kde vláda vysloví se
rozhodně proti nám a sice proto, pponěvadž
„Němci jsou oporou říše“, poněvadži „Němci
dávali oporu každé politice zahraničéní“, vědí
dobře, že jest to nejhorší pélitika,
kterou byckom mohli dělat.
Tedy tak to máme dělat? Proto říkám
nemáme nic proti tomu, aby se o věcech pro-
mluvilo, ale důvody musí být. Musíme býti
ubezpečeni o tom, že neděláme skok do
tmyaženevrhámenášnárodakrá-
lovství České v nebezpečí, které
bychomnedovedlizodporvídati, na
které naříkati potom bylo by již
pozdě, jako bylo tak čalsto již po-
zdě, kdyžjsmelehkomyslně dělalí
politické chyby. (Výbornal)
Dovolte ještě, bych vám řekl, v čem my-
slím, že jesť přece ten
element síly naší politiky.
Urban
Němec
Čechy
Vídeň
21
article
Především říkám — ve vytrvalosti
a trpělivosti. Poměry v Rakousku
dokonce nejsou tak veselé, aby-
chom nemohli na to počítati, že se
změniti musí. Krise zevnější ne-
zůstane bez účinku na poměry
vnitřní. Ale jest tu také rozháranost ve
všech ostatních poměrech. Podívaejte se jen na
říšskou radu: jest možno, aby ať s jednacím
řádem nebo bez jednacího řádu fungovala jako
nyní. Jsou to nemožné věci. Tak to mátei
v jiných zemích. Zde jest potňebí jenom jisté
pevnosti a vytrvalosti, a bychom simohli
říci, že budeme při tom, když se
bude musit retormovat. My mu-
síme být při tom a nesmíme dělatí
nic, aby se to provedlo proti nám.
Na druhé straně musíme býti vami silni,
a k tomu je potřeba jednoho: jest potřebt
jisté jednoty v českém národě.
Rakousko
22
article
Musíme ty síly, které na říšské radě má-
me, spojiti v jeden šik. My jsme rozhodně pro
jednotný český klub, byli jsme pro něj
vždycky, byli jsme pro něj, když jeme šli do
voleb a budeme pro něj vždy, poněvadž myslí-
me, že jestto myšlenka zdravá pro
českou politiku ve Vídni. Ale dělat
— řeknu to docela upřímně: dělat jednotný
český klub jenom k tomu, aby dělal oposici.
za to se poděkují, to dovedeme dělat také bes
jednotného klubu, k tomu není potřeba jed-
noty. Jednotný český klub zde musí být, aby
dělal jednotně každou politiku českou (Bouř-
livý potlesk), kterou většína českého posel-
stva uzná za nutnou. Když se my podčíníme
politice radikální, usnese-li se na ní většina,
zachováme si přece právo, aby-
chom voličstvu řekli otevřene
proč jeme pro druhou politikk a
zrovna tak máme právo žádatí od
druhých, aby dělalitaké politiku.
na které se usnese většina, třebr
by to neodpovídalo jejich tempe
ramentu. Nemáme nic proti tomu, kdyř
také vyloží své důvody voličům pro svou po-
litiku. Ale dělat jen tu politiku, která je mni
pohodiná, která se mně líbí, žo neni
dělání jednotné politiky, to je po-
litika příkazu menšiny většině
to přece ve spořádané společno-
sti nejde. (Výborně! Souhlas. )
Vídeň
23
article
Tedy v těchto věcech není nřjak možno,
než když docela klidně řekneme, že chcema
jednotný klub pro každou polítíku.
Řeknu vám, že toho jednotného klu-
bu je zrovna tenkrát potřebí nej-
víc, když máme dělat polítiku
vyčkávací nebo vládní. K oposlel
stačí daleko méně hlasů. Konečně
když to vytryskne z potřeby českéhio národa,
všichni se v té oposici sejdeme. Ale tenkráte,
když se váží podpora vlády hlasy.
jest potřebí, aby na váhu bylo možn
položiti všechny hlasy českého
národa. Potom nemůžeme chtít,
aby jednotný klub znamenal zni-
čení všech jednotlivých klubů če-
ských, to jest naprosto nemožné.
My budeme dělat ve Vídni jednotný klub, kde
už nebude ani řeči o jednotlivých klubech, ale
když přijdeme do voleb, budeme
servát, jak tojenmy v Čechách do-
vedemel To jsou věci naprosto nemyslitel-
né. Kromě toho řekněme si ještě to:
Je to neštěstí, že nejsme více jednou stra-
nou. To se nestalo z nahodilých příčin, nýbrž
z hlubokých příčin oekonomických a sociál-
ních. Přiznáte mi, že není možno mlu vi-
ti o naprosté jednotě všech klubů
českých, když máme před sebou
ohromnou otázku rakousko-uher-
ského vyrovnání, kde se musí ko-
nečně rozřešiti
Vídeň
Čechy
24
article
otázka drahoty.
25
article
To jest přece jasné jako boží den, že my
zástupeové městského obyvatel-
stva nemůžeme k tomu mlčet, aby
nynější poměry zůstaly, jak jsou
Musíme se přece proti tomu brá-
ni tl (Hlučná pochvala.) My přejeme rozhodně
našemu rolnictvu největší rozkvět, vždyť je to.
pevná základna našeho národního života i ho-
spodářského života, neboť průmysl nemůže
býti bez silného rolnictva, ale to rolni-
ctvonesmíbýttak silné, aby úplně
ničilo všechny ostatní stavy. T -
iest nemožné! (Dlouhotrvající pochvala a
potlesk.) Tedy jistá rovnováha musí býti.
a k tomu účelu musí tu býti také klub, kteý