ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 e5336a10-78e8-11dc-a295-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 37 celkem · entity: person 70, place 29, org 7, work 10
1 masthead
5. února 1905
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů“
3 masthead
k číslu 36.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Mosai ka. = Klášter svatojirský na Hradčanech mě ve svých zdech a kobkách tolik různých oby- vatelů, samotářů dobrovolných i z přinucení. že se asi pranic nediví, když se v jednomz větších pokojů uvelebil malíř. Právě v onom, kam ukládali a věšeli nejlepší obrazy z dómu, kde musily ustoupit velikému slohovému či- štění. Jsou mezi nimi krásné kusy silného štětce Brandlova, madonny na čtyři sta let staré i po- zoruhodně práce, před několika desetiletími vzniklé. Ostatně i zpustlé chodby ochozu kol rajského dvora jsou ověšeny starými plátny zastaveny velkými sochami barokními, neboť na
Brandlův Hradčany
6 article
Hradčanech se v kostelích stále opravuje, ob- novuje a čistí . . . Malíř v oné světnici zde však nemaluje. Nemá tu atelier, nýbrž dílnu, ale vstoupíte-li do ní, kdy se nepracuje, sotva asi poznáte, co se zde kuti. Aspoň na první pohled ne. Nějaké staré skříně kolem, nějaké neúhledné stoly u oken; na nich nějaká dlátka, kolečka a mazadla a sem tam mezi tím malé barevné, lesknoucí se kamínky, barevné hra- nolky. Teprve, když ohlédnete se po pracích začatých nebo dokončovaných, seznáte, že jste v dílně mosaikářské. Pražská novinka a zvlášt- nost! Viktor Foerster je jejím zaklada telema majitelem, skromným v tom, jako ve všem ji- ném. Ale jeho skromnost nevylučuje odvahu,a jistě je k tomu odvahy zapotřebí, zaříditi u nás co nebývalého a nezvyklého, převésti sem tech- niku a pracovníky, kterých nikdo předem neob- jednal. Za svého pobytu v Italii nahlédl Foer- ster několikráte zevrubně a pozorně do mosai- kových dílen v Římě a Benátkách a čemu se při tom naučil, chce doma využít. Jeho malá dílna jest ovšem v počátkách a ztěží as jeji majitel sní o tom, vyrovnati ji jednou paříž- ským, vlašským nebo inšpruckým, co do veli- kosti. V jakkosti by je rád co nejdříve do- Možná, že je dobrým znamením, že dílnu svoji zařídil si několik kroků od oné mosaiky, kterou Karel IV. kázal roku 1360 provésti nad jižním portálem dómu, de opere pulchroe multum sumptuoso, pictura solempnis, jak
Foerster Foer Karel Iva Hradčany Řím Benátky
7 article
Beneš Krabice nadšeně pochvaluje. Teď ji ovšem neuvidíte, jeť od nékolika let uložena někde v bednách. Také ta, či její techničtí původci, při- šli sem nepochybně z Benátek a zůstala po všechny časy středověku jediným dílem toho druhu na severu Alp a jen jeji vybledlosta zcela nevhodné a nepřístojné opravy nesou vinu, že si jí později jen archaeologové všímali. Minulé století rozpomenulo se také u nás na mosaiku, tuto malbu pro věčnost, třeba že pod- nět k tomu nedala mosaika svatovitská. Kostel smíchovský má v hlavní apsidě největši, dle kartonů Trenkwaldových. Menší jsou jinde. Rozumí se zrovna samo sebou, že to nejsou práce domácí. Byly dodány z dílen inšpruckých. kam jsme poslali spousty peněz. Za mosaiky,a ještě častěji a více za malovaná okna. Kdyby se sečtlo, mnoho-li se za posledních padesáte let zaplatilo z Čech za sklenomalby do ciziny, užasli bychom nad cifrou peněz a pochybeným hospodářstvím. Neni milým zaměstnáním vésti rekriminace, ale pomyšlení, že jsme vyházeli přemnohé tisíce ven za hranice, aniž by kdo. jenž jimi disponoval, zasadil se o to, výrobu značné výnosnosti a u nás znamenitého a trva- lého odbytu zakotviti a měl péči o její solid- nost a dovednost, to pomyšlení by mělo aspoň vynésti poučení pro přílomnost a budoucnost.
Beneš Trenkwaldový Benátky Čechy Alpa
8 article
Toto promeškání a zanedbání nám vytahalo mnoho peněz z kapes a zkrátilo nás také umě- lecky. Naši maliři kreslili kartony a malovali lehce kolorované předlohy pro inšprucké dílny. ale jiných styků s nimi neměli. Musili trpělivé snášet způsob, kterak tam jejich barevné náčrtky převáděny byly v chromatiku sklenomalby, která nejednou se rozešla na sta honů s jejich kolo- ristickou představou. Dojista bychom jim velmi často křivdili, kdybychom všechen barevný křik našich kostelních oken, všechny jejich drsnosti ano brutálnosti připisovali na jejich vruba podle nich usuzovali o koloristním citu a smy- slu malířů, kteří jsou jako autoři oněch oken uváděni. A kolik malovaných oken přive- zeno bylo do Čech, na nichž není nic na- šeho, nežli peníze, jimiž byly účty placeny A ty právě jsou asi zrovna tak umělecké jako Jobstovy malby v presbytáři kostela vyšehrad- ského. Objednávkami sklenomaleb v cizině zba- vovali jsme dále svoje umělee možnosti, aby se náležitě vžili v technický sloh sklenomalbya možné jest i to, že jsme tím nedopustili, aby některý vhodný náš talent zrodil a vypěstil styl sklenomalbě přiměřenější nežli je ten, s nímž se musíme spokojovati. Jenewein téměř nepřišel k podobné práci a M. Aleš, který na Jubilejní výstavě mnohoslibně započal, zůstal se svým ta- lentem nevyužitkován.
Jobstův Jenewein Čechy
9 article
O. Polívka byl tuším první, který svoje banky počal vyzdobovati mosaikou. Také ob- chodní dům Novákův dostal nedávno tuto mo- numentální výzdobu. Ale zase kartony a náčrtky Alešovy, A. Boudové a Jana Preislera putovaly ven za hranice a za ně přišly hotové mosaiky. Celá historie nové sklenomalby v Čechách měla se opakovat, anebo má se opakovat? Opskovat se svými národohospodářskými poklesky a umě- leckými nevýhodami? Snad přece ne. Z Foer- sterovy dílny mosaikářské vyšlo již několik men- ších praci, nejprve pro kostely a kaple. Emauzští mniši, noví primitivové, přinášejí kartony a dá- vají si provésti právě obraz hlavního oltáře svého kostela. Umělec se chystá dále k obsáhlé práei mosaikové pro Lourdy, vlastní komposice. Jak práce za sebou jdou, vždycky vykazují určitý pokrok v rozmnožení odstínů, v technickém pro- vedení. V. Foerster je s dostatek znám malbami živě jemného smyslu barevného a vřele vážného citu, které nyní uvádí v poplatnost nové své techniky. Veliký štít nového hotelu »arcivévody Štépána« bude jeho první rozměrnou prací svět- ského určení a majitel stavby p. Hauner a sta- vitel její p. arch. O. Bělský mohou si přičísti zásluhu, že první pochopili celou váhu této umě- lecko technické otázky. Nové oživení sgrafita na stavbách pražských, Ullmanem, Schulzem a zvláště Wiehlem podni- kané, bohužel nesplňuje všechny naděje v ně kladené. Ne svojí vinou, nýbrž pro naše těžké, špinavé a zžíravé ovzduši. Rostoucí smysl ba- revný, který i v zevní architektuře se chce
O Polívka Novákův Alešův A Bouda Preisler V Foerster Hauner Bělský Ullman Schulz Wiehl Čechy Foer Lurdy Štépat
11 article
uplatnit, vedl k malbám nástěnným, ale i ty těžce, s námahou a možná že i marné vzpírají se ničivému vzduchu pražskému. A přece měli bychom stále k našim architektům volati: více barvy! Méně stejnotvárné monochromie a víee živosti barevné! Ne proto pouze, že tyto poža- davky a hesla připlývají k nám s novými proudy uměleckými: naše lidové umění skrz na skrz dovozuje, že radost z barvitého zjevu, živéa čilé polychromie předmětů a výzdoby je naší notou národní. Je žádoueno, abychom překonali už jednou ohlasy dob, které nás zbavily barvi- tosti, které nám oklestily přirozený a vrozený smysl pro barevnost a koloristní rozkoš a na- vázali i na tomto poli na odkaz svých oteů, Mosaika tak rychle nehyne jako sgrafitaa nebledne jako malby a vedle věkovité trvanli- vosti má výhodu silné, dle potřeby energické zářivé noty barevné. Skládaná z drobných ka- ménků a sklovin, nutně vede k velké, syntetické linii, k markantní výraznosti v prostotě a zjed- nodušení. Tato linie a ona jakost barevná rod styl zvláštní dekorativnosti. Odstinové subtilnosti liniové jemnosti sic virtuosnost dnešních někte- rých mosaikářů dovede vystihnouti málem tak, že podává skoro klamivou kopii obrazové malby, ale to nejsou vlastnosti z její přirozené povahy vyvoděné. Naši malíři, kterým bude dáno za úkol dodávati předlohy pro mosaiky, budou-li s otevřeným okem, vnímavou myslí a uměle- ckým rozumem stopovati, kterak jejich předloha přerozuje se v mosaiku a kterak tato s místa svého určení opticky působí, ať ornamentisté. ať figuralisté, v dílně mosaikářské vyzískají, oč jejich soudruzi, vzdáleni dílny pro skleno- malbu a jejím dělníkům na milost a nemilost Karel B. Mádl. vydaní, přišli,
Mádl
12 article
=Nové publikace zaslané redakci této rubriky Der Staedtebau. (Berlín. E. Wasmuth. První ročník tohoto »měsíčníku pro umělecké utvářen měst podle hospodářských, zdravotních a sociálních zásad« jest ukončen a ukazuje se jako časopis, který i mimo oblast Německa může býti ku prospěchu. Olázky přeměny a obměny měst, problémy nových založení nebo rozšiřování jsou u nás zrovna tak akutní, nevykvašené a palčivé jako tam, ba negativní jejich stránky cítíme důkladněji nežli tam, kde ruch je mnohonásobnější, síly zdatnější a prohloubenější tribuny otevřenější, kde je více tříbení a zkušenosti »Stavba měst« je dnes nová činnost a práce mo- derní veškerého života se dotýkající, a úloha přikva- pila dříve, nežli se jí kdo zabýval. Naši empiričtí předkové měli na ni více času a přirozenou zku šeností nabromaděné zásoby uchránily je ode vší apriorní spekulace a všechen vlip dnešního řešení leží ve využitkování jejich zkušeností ve spojení prospěchem dnešního života a umění.
E Wasmuth Berlín Německo
13 article
Časopis »Staedtebau«, založený autoritami tohoto oboru, Cam. Sittem a Th. Goeckem, usiluje o toto spojení, jednak v článcích, jednak v hojných dokla- dech obrazových, praktických výsledcích oné práce. Vyšetřuje a oceňuje ústrojný vzrůst starých měst, odvažuje uměleckou hodnotu starých a lidových staveb, pojednává o umístění kostelů a budov monu- mentálních, vykládá a osvětluje otázky nových ulic, tratí a prostorů a má velikou výhodu v tom, že může vždy vychůzeti od skutečných podniků buď již provedených nebo právě projektovaných. Říká se, že cizí zkušenosti jsou pro člověka jen nestravitelným kamenem; je-li to pravda, nemělo by to být v životě, jako to není ve vědě a umění. Proto pohlížíme na tento časopis jako na hojnou snůšku zkušeností, je- jichž obezřetné studium a kritické používání našemu ruchu městské obnovy může mnohé v čas objasniti ve všech hlavách, jež z povinností a povolání tímto tvrdým ožlškem se zabývají.
Staedtebau Sitte Th
14 article
Chytil Karel: Úmění v Praze za Rudolfa Il Otisk přednášky, konané v umělecko-průmyslovém museu dne 6. a 13. března 1904. V Praze. Umělecko- průmyslové museum 1904 — g Knížka obsažná, klidná a vkusná. Umělecký ruc na dvoře hradčanském za Rudolfa II. a neméně jeho význam byly dosud u nás předmělem jen en- tusiasmu a přepínání. Je na čase, a s novými pra- meny je možno, pohleděti mu bystřeji do oči a uvést vše do přirozených mezí; pak se pozná, že to bylo umění ani ne tak dvorské, jako vkusu a zálibám amatérově odpovídající, který s nesmírnou horlivostí sbíral a obrazy a sochy, objednával a kupoval jedině pro vlastní potěšení. Mělo to sice, jak Chytil správně ukazuje, své předchůdce za doby Maxmilianovy, ale i kdyby nebyl přišel rok 1618 se svými následky, bylo by vše zůstalo, čím v podstatě bylo: pěstěním ve sklenníku, mimo domácí přírodu. K. Chytil v hlavních rysech a hlavních zjevech. vždy stručně, ale přesně karakterisovaných, kreslí, co kolem Rudolíz II. bylo se dálo. Kde třeba, u hlav- ních bodů, doplňuje v poznámkách poukazy k širším vědomostem a pečlivě vybranými vyobrazeními po- učuje také názorně o tomto v Praze mezinárodním kdysi umění, v obraze, který při vší stručnostije beze sporu nejlepší, co do souměrnosti a historická bezpečnosti, ze všeho, co bylo u nás o umění doby rudolfinské psáno. A toho není málo. Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če ského. V Praze. »Unie«. Seš. 34. Typografia. Odborný list knihtiskařů. Vy dává spolek »Typografia«. Praha. Roč. XVI., čís.1 Der Staedtebau. (Leden 1905.) Ročník II. čís. 1. Der Slaedtebau. Měsíčník pro umělecké utváření měst. Berlín. E. Wasmuth. Roč. II., čís. 2
Karel Chytil Maxmilianův K Chytil Lehner Ferd E Wasmuth Praha Berlín průmyslový muzeum Úmění Rudolíz II der Staedtebao
15 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Řád školní a vyučovací. III. Dovolená učiteli. Nynější školní řád nemá zvláštních ustano- vení o případech, kdy nutno učiteli uděliti dovo- lenou, a stanovi pouze, že dovolenou do tří dno dává učiteli místní školní rada, po případě řídíeí učitel, a další dovolenou že má právo uděliti pouze okresní školní rada. Za dobu čtyřicetileté platnosti dosavadního řádu školního však ob- jevilo se mnohdykráte nutným vymeziti určitěji a přesněji jisté případy a okolnosti, provázejíeí udělení dovolené. Tak na př. úřadní školní správa, zemská školní rada patří zcela správně na zúčastňování se učitelů při spolkových schůzích učitelských jednot jako na akt, směřující k dalšímu, své- pomocnému vzdělávání učitelstva. O tom aspoň svědčí výroční zprávy zemské školní radyo stavu školsiví a mnohé výroční zprávy okresních školdozorců o způsobu dalšího sebevzdělání uči- telstva. Ale místní školní rady, ba i výjimečně někteří byrokratičtí správcové škol nepatří ke spolkovému životu učitelstva tak blahovolněa těžce nesou, když mladý učitel dvakráte, tři- kráte do roka zúčastní se schůze učitelské jed- noty a nevyučuje v den schůze. Bývá tu nutno učiteli, schůze se zúčastnivšímu, vyučovánív den obvyklé prázdně nahražovati, čímž ovšem se návštěva schůzí učitelských jednot okresnich málo podporuje. Byly a jsou případy, kdy okres. školní inspoktor nelibě nese, byla-li učiteli k vůl učitelské schůzi udělena dovolená. Nastávají pak napjatost, nedorozumění — a učitelé ociťují se v trapné nejistotě, není-li se strany školní sprá- vy, místní školní rady a okresního školdozorce patřeno na ně jako na liknavce ve službě
16 article
školní, kteří raději odejdou do učitelské schůze, než aby vyučovali. Proto bylo by si jen přáti ve prospěch zdárného rozvoje učitelských jednot a učitelské organisace vůbec, aby nový školní řád stanovil, třeba za jistých mo- dalit, že učitel nepotřebuje te- prve opatřiti si dovolení, by směl se schůze své organisace zůčast- niti, ale že stači zde pouhé ozná- mení. Podobné obtíže nastávají učiteli, povolán-i jest důvěrou občanstva k vykonávání některých občanských funkcí ve službách obce, okresu země a státu. Jde tu na př. o vykonávání man dátu poslance říšského, poslance na sněmu, jde o zastávání členství výboru okresního a obecního atd. atd. Arci u nás Čechů dosud zdá se býti jaksi nepochopitelným, že by i učitel mohl býti zvolen poslancem, ale případy, že učitel je členem okresního zastupitelstva, obecního výboru ap. se i u nás množi. Vyslovujeme tudíž přání, aby řád školní a vyučovací obsahoval příslušná usta- novení, že učitel k vykonávání man- dátu poslance na sněmu nebo na říšské radě nepotřebuje vůbec do- volené a přejeme si, aby bylo sta- noveno, že správa školní je povinna učitelům poskytnouti volného času, kdykoliv toho vykonávání veřej- ných funkcí ve sborech zastupi- telských vyžaduje. Pak by předešlo se mnohým obtížím, a přispělo by se ke zvýšení vážnosti učitelově v kruzích občanských.
Čecho
17 article
Také pro vykonávání aktivního práva vo- lebního při volbách obecních, při volbách do sněmu a rady říšské má učiteli poskyt- nuta býti volnost, by k osudí vo- lebnímu dostaviti se mohl, aniž by potřeboval teprve dožadovati se dovolené. Jest nutně potřebí, by těmito ustanoveními rázu pokrokového řád školní byl doplněn. Pokud se týče dovolené vůbec, tu potřeb jest vzhledem k dosavadní praxi stanoviti určitě, zdali i v době velkých prázdnin nutno učitelům, zvláště pak správcům škol teprve o dovolenou žádati, aby směli své bydliště na delší dobu opustiti. Dosud jsou řídící učitelé a ředitelé nu ceni i o prázdninách o dovolenou žádati. Školní úřadové poukazují tu k obstarávání úřadní agendy a tak vlastně pro správce škol prázdniny de facto neexistují. Přimlouváme se za to, aby platilo ustanovení řádu školního v tom smyslu, že veškery prázdniny, zákonem ustanovené, jsou zároveň plnou, nezkratitelnou dovolenou všech učitelů, a že učitelé o prázdninách nesmějí nikterak k služebním po- vinnostem aneb ku pobytu v místě školy býti nuceni.
18 article IV. Prázdniny letní.
IV. Prázdniny letní. Dosavadní řád školní a vyučovací v od- dělení o čase vyučovacím stanovil původně, že školní rok na všech obecných a měšťanských školách bezvýjimečně trvati má 46 neděl. Pro místa, kde jsou i školy střední, bylo nařízeno že má se vyučování na obec. a měšť. školách počíti touž dobou, kdy se počíná na školách středních. Teprve r. 1882 nařízením ministra ustanoveno, by školní rok na veřejných školách obecných a na školách měšťanských ve hlavyích městech zemských počínal a končil touž dobou jako na školách středních. Zároveň pak splno- mocněny zemské školní úřady, by nařízení to rozšířily vzhledem k jednotlivým městům ji- ným, kde střední školy se nalezají a zvláštní místní nebo zdravotní ohledy toho vyžadují. Pokud mi známo, zemská školní rada v krá- lovství českém celkem liberálně nařízení toto praktikovala, a povolila všude ve městech se školami středními osminedělní prázdniny hlavní, kde jen o ně bylo zažádáno. Ale největší počet našich obecných a měšťanských škol dosu má prázdniny pouze šestinedělní Učitelé při různých příležitostech vesměs se pro hlásili pro požadavek prázdnin stejně uprave- ných na školách obecných jako na školách středních, a také autonomní naše sbory, jmeno- vitě na podnět místní školní rady v Sobotce České Kamenici a j. několikrát a důrazně se do- máhaly, aby na všech školách obecných a mě- šťanských byly hlavní prázdniny rovnoměrněa to v délce 8 týdnů ustanoveny.
Sobotka
19 article
Chystaný nový řád školní zajisté musí k této otázce zaujati určité stanovisko, a bude tu tudíž nejvhodnější příležitost, aby v oné části řádu, kde bude jednáno o době vyučovacía prázdninách, vyhovělo ministerstvo konečně mnohokráte již prohlášenému přání učitelstva a občanstva a aby slanovilo, že veškery prázdniny na školách obecnýcha měšťanských mají se rovnati prázdninám škol středních. V první řadě jde o trvání hlavních prázdnin. Je-li jakás nesrovnalost v ustano- vení, nár. našeho školství se týkajícím, pak je to absurdní, neomluvitelné a pravému významu. účelu a ceně prázdnin ve školském životě na- prosto odporující uměření kratších prázdnin pro žáky škol obecných a měšťanských, než pro žáky škol vyšších. Tento stav je nadále ne- myslitelným.
20 article
Nutnost prázdnín zdůvodněna jest pr žáky arci důvody paedagogickými, hospodář- skými i klimatickými, a také hygienické, paeda- gogické a hospodářské důvody velmi závažné mluví pro zavedení prázdnín k vůli učiteli, al vlastní raison d'etre prázdnin je hygienická péče o děti. Po stránce po- sitvní jde tu o zvýšení tělesného rozvoje dětí. o sesílení tělesné konstrukce, o posílení nervové soustavy — a po stránce negativní jde o to, aby po dobu prázdnín zbaveno bylo dítě všech škodlivých vlivů, jež ve škole pramení a jsou s to, zdraví dítěte a jeho zdárný růst ohrožovati. Markantním důkazem veliké hygienické ceny prázdnin je srovnání růstu a váhy dětí v dob prázdnin s růstem v době povinné docházky. Shledáme-li, že vskutku prázdniny mají blaho- dárný vliv na tělesný rozvoj dítěte, zjistíme-li že dítě v době prázdnin mnohem lépe tělesně prospívá než v době školního učení, pak věru nelze pochopiti, proč v nynější době mocného hygienického hnutí a četných, někdy i proble- matických a nepatrných zdravotnických oprav ve školní hygieně, mělo by tak blahé hygieni- eké opatření školské zdravovědy udělovatise menším dětem v menší míře než mládeži do- spělejší. A o takové makavé důkazy hygieni cké prospěšnosti prázdnin máme již dávno po
21 article
staráno. Již švédský školní lékař Wertlind před třiceti léty nejbedlivějším zkoumáním zjistil, že dítěti v době prázdnin neobyčejně a nadprů- měrně přibude — na váze u porovnání se se- sílením v měsících školního roku. Od těch čas školní lékařové tuto záležilost mnohými přesně konanými pokusy tak ojasnili, že dnes je ne- sporno, že právě prázdniny mají blahý vliv na růst a váhu dítěte. Malý přiklad na osvětlenou Desílilelému dítěti přibude na váze o prázdni- nách t říměsíčních 1071 g, avšak za celou ostatní dobu roční — devět měsíců — jeno 1912 g. Předpokládáme-li rovnoměrný růst dí- těte po celý rok, v němž vůbec dítěti přibylo 2983 g, pak mělo by za měsíc přibýti ditěti 248.58 g a za tři měsíce tudíž 745.64 g- Jestliže však přibylo o prázdninách 1071 g. shledáme vítané plus 325 g za dobu prázdnin nad průměr, jako cenný výsledek blahodárných prázdnin. Snad škarohlídové, jimž prázdniny jsou ne- sympatickým zařízením, protože jsou výhodou pro učitele, namitnou, že zjištěné nadprůměrné zvýšení váhy dítěte nedékuje tak prázdninám jako spíše nejpříznivější době roční vůbec.
22 article
Ale i tyto pochybovače pořážejí výsledky studií jiných školních hygienikův. Tak na př- kodaňský lékař Vahl nezvratně dokázal, že ne snad jen léto má blahý vliv na tělesný rozvoj dítěte, ale že čím déle dítě vlivu školy jest podrobeno, tím méně přibír na váze, ba, že váha jeho na kone školního roku před prázdnina m i značně klesá! A hygienik Malling Hansen konstatuje, že čím dříve letní prázdniny nasta- nou, tím menší úbytek tělesné zdatnosti dítěte jest patrným a čím dřive letní prázdniny nastá- vají, tím většího posílení se docilí. Že i duševně blaze prázdníny u dětí pů- sobí, dotvrdí každý praktický, zkušený učitel a víme všichni ze zkušenosti, pamatujíce, jak ke konci školního roku patrna je u žáků vesměs seslabená duševní energie, větší únava, menší pozornost a zájem. Nůže, mají-li prázdníny tak mocný vliv n tělesný a i na duševní rozvoj dítěte, pak je samo- zřejmo, že dítě slabší potřebuje nutně prázdnin delších než dítě silnější. Má-li, jak dokázáno, škola tak zhoubný vliv na organismus dětského těla, pak tomuto zhoubnému vlivu spíše a dříve podléhá dítě slabě, dítě v nepříznivých poměrech zdravotních doma žijící, než dítě silnější, starší a žijící v poměrech slušných. A tu nelze popříti, že právě největší počet dětí našich škol obecných a měšťanských náleží chudině, vrstvám nezá- možným, rodinám, které samy nuceny jsou žíti v nepříznivých poměrech hygienických, v ma- lých, nedostatečně větraných místnostech a které nad to přinuceny jsou děti své i po skončeném vyučování školním doma ponechávati k opatro- vání dětí menších, k pracem domácím, ba někdy i k pracem živnostenským. V těchto rodinách
Malling Hansen Vahl
23 article
všechny podmínky hygienické výchovy dítěte bývají nepříznivy: strava, byt, oděv, potřebný klid a volný pobyt v přírodě na čerstvém vzdu- chu, koupání, mytí a p. Pak nelze mluviti o tom, že domov paralysuje škodlivé vlívy pobytu ve škole, a přimyslíme-li si ke škodlivému vlivu domova škodlivý vliv školy v ohledu hygieni- ckém, dovedeme pak teprve oceniti pravý vý- znam prázdnin pro děti chudších rodin. Ti, kdo chodí do středních škol, vrstevníci anebo o mále starší druhové žáků obecných a měšťanských škol, oč bývají ve výhodě oproti dětem chudších rodin. Po dokončení školních prací mohou se věnovati procházce, hrám, nemusí opatrovati menší děti, nemusí pomáhati při pracích domá- cích a p. Jich tělesný rozvoj ohrožuje jen život ve škole, ba i zhoubný jeho vliv bývá dobrým poměry domácími na nejmenší míru uváděn.
24 article
Jest tudíž naprosto nespravedlivo, stanoví-l se prázdniny dětem škol elementárních menší než dětem škol středních. A je tato nesrovna- lost i nehumanní a nesociální. Poně- vadž desítiletý hoch má chudé rodiče, kteří ne- jsou s to, poslati ho do školy střední a musí se tudíž spokojiti se vzděláním, jaké poskytuje škola obecná nebo měšťanská, je trestán za ne- zaviněnou tu chudobu také zkrácením prázdnin, jichž vlastně on více potřebuje. Výsada delších prázdnin pouze pro děti bohatších rodin a pro děti městské měla by přestati a spravedlivě, hygienicky správně měla by býti doba hlavních prázdnin na všech školách středních, měšťanských i obecných uměřena stejně bez jakéhokoliv rozdílu. Jest si přáti v zájmu naší mlá- deže, v zájmu spravedlnosti, aby tomuto požadavku nový řád škola plně vyhověl. Do třídy přípravné při soukr. ústavě ku vzdělání učitelek na Kladně, která vynesením min. kultua vyučování ze dne 30. listopadu 1904 č. 40.808 byla povolena, lze ještě přijati několik chovanek. Př- hlášky přijímá pensioná! »Egem«.
Egem Kladno
25 article
Nové publikace redakci této rubriky z slané Josef Černý: Snaly a práce učitelov Spisů Dědictví Komenského č. 47. Cena K 6.—, váz K 6.60. Pro členy K 2.90, váz. K 3.30. Soubor výtečně stylisovaných, jadrných staií jichž sytým obsahem dán podnět k vážným úvahám o práci intelligenta vůbec, o práci učitelově zvláště Černý, horlivý v práci, je povolán, aby učitelům na značil nejen cestu k positivní práci, ale i obsah, vý- znam a cíl této práce, methodu i šetření. Učitel na- jde v novém spise stanovení nejen podmínek zdárné práce, ale i vytknutí oboru pracovního Stať po stat měla by býti pilně pročítána nejen jednotlivci, ale ve sborech, okrscích a jednotách — a následoval-li by skutek vždy po slovu, učitel by byl vzorema vůdcem lidu. Přejeme knize hojné rozšíření a upřímně ji doporučujeme učitelům i všem, kdo o snahy učitel- stva se zajímají
Černá Snala Komenský
26 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** S. K. »Smíchov« koná dnes v 6 hodin »na Plzence« II. řádnou valnou hromadu. ** Při poslední schůzi »rakouského svazu font ballového« zařaděno prvé mužstvo »Sparty« do prvé třídy klubů, tak že je teď v prvé třídě jedenáct klu- bů. Dále volen předseda svazu, jelikož professor Strehblow prohlásil, že volbu nepřijme. Schůze ale nemohla se dohodnouti o osobě nového presidenta. tak že nikdo zvolen nebyl a usneseno ohlédnouti se po osobě, stojící mimo klubový život. Zimní sporty- ** Dnes měly býti konány v Mladé Boleslav bruslařské závody, pořádané tamním »bruslařským klubem« a pražským »závodním bruslařským klu- bem«. Dle všech okolností nebude asi dnes možno závody uspořádati a budou odloženy na dobu po- zdější — jestliže bude ještě vůbec mrznout. ** Mistrovství »alpských zemí« na lýžích vyhrál dne 2. t. m. v Mürzzuschlagu Josef Wallner (Semme- rink), který trať 16 km ujel za 1 hodinu 22 minut před Wassermannem (1: 22: 6). Při skocích na lý- žích přisouzena první cena K. Rutscherovi (Št. Hra- dec, 467 50 bodů) a ve skoku do dálky Stazeloviz Mürzzuschlagu, který skočil 24 m 70 cm, výkon to velmi pěkný- od 60 kr. za metr počinaje, poslsdní novi ky. Dodávka frankovaná a již vyolen á d mu. Bohatý výber vzorkí
S K Strehblow Wallner K Rutscher št Smíchov Mladá Boleslav Mürzzuschlag Semme Sparta Stazelovizstán Mürzzuschlag Wassermann centimetr
27 title
Plesové hedvábí
29 article
Honnsbernava továrna na hsdvábí v Carycku. sn
30 article
den a Otta (Splsy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.) Světová knihovna. Čís. 442. Vít. Há- lek, Večerní písně Česká knihovna zábavy a poučení. XVIII. Dary přírody. Sbírka kultur- ních obrázků. Napsal prof. F. V. Vykoukal Lidové rozpravy lékařské. Číš. 60. Prof. dr. Formánek: O důležitěj- ších pochutinách. I. Arbes, Arabesky literární. Seš. 7. Bourges, Ptáci odletují a květy o padaj í. Seš. 2. „ 1.30 Jirásek Bratrstvo. Část II., Seš. 6.. Jirásek, Chodisehe Freiheitskám- pfer. Seš. 11 Malý Ottův Slovník naučný. Seš. 45. Potapenko, Síla slabého Seš. 3. Welis, Stroj času. Neviditelný. Se- štt 8. Světozor, dííve „Illustr. Svět“. Seš. 17. s 32 illustracemi, z nichž uvádíme: Car Mi- kuláš kráčí ke slavnosti svěcení vody. Ru- ský dvůr při slavnosti před attentátem. Biskup Strossmayer. Sochař Wagner. Z bouří v Petrohradě. Tunel vyšehradský.z pražských ulic. Shakespearovo rodiště. Největší vodopády na světě. Obrázky z bo- jišté rusko-japonského (10 fotogr.) Prnžské Hospodářské Noviny. Číslo 4. Půlletné Posel z Budče. Číslo 21. Půlletně . . Zlatá Praha. Číslo 116. Obrazy: V. An- toš, Rytíř. B. Knüpfer, Hlas moře. L Marold, Roztržka. F. Kobliha: Praž- ské střechy (3 obr.). K. Štrofí, Linka. A. Levý, Josefov. Fotografie: Obrázk z Escorialu (3 fot.). Dějišté bouřlivých udá- lostí v Petrohradě (2 fot.). Ledové útvary (3 fot.). B. Grünwald. Za zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na křídovém papíře, předplácí se čtvrtletně . . S poštovní zásilkou . Hudební příloha Zlaté Prahy. Č. 4. B. Grünwald, Moment musical. J. Jin- dřich, Nálada. Pro klavír na 2 ruce Odběratelé „Zlaté Prahy“ připlácejí čtvrt- letně pouze Album Zlaté Prahy. Umělecká příloha „Zlaté Prahy“. Č. 4. J. Jakší: Sekáči. Barevná reprodukce
Ott J Ott Vít profesor F V Vykoukal doktor Formánek I Arbes Pták Jirásek Ottův Potapenko Strossmayer Wagner Shakespearův B Knüpfer L Marold F Kobliha K Štrofí A Levá Obrázk B Grünwald J Jakší Praha Bourges Petrohrad Budeč Josefov Escorial Český knihovna Světozor Chodisehe Freiheitska Hlas moře zlatý Praha
32 article
Odběratelé „Zlaté Prahy“ připlácejí na tuto přílohu čtvrtletně pouze Odběratelé zvláštního vydání „Zlaté Prahy“ dostávají tuto přílohu bezplat né. 2975
Praha