2
masthead
I. Příloha „Národních Listů“
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Mosai ka.
= Klášter svatojirský na Hradčanech mě
ve svých zdech a kobkách tolik různých oby-
vatelů, samotářů dobrovolných i z přinucení.
že se asi pranic nediví, když se v jednomz
větších pokojů uvelebil malíř. Právě v onom,
kam ukládali a věšeli nejlepší obrazy z dómu,
kde musily ustoupit velikému slohovému či-
štění. Jsou mezi nimi krásné kusy silného štětce
Brandlova, madonny na čtyři sta let staré i po-
zoruhodně práce, před několika desetiletími
vzniklé. Ostatně i zpustlé chodby ochozu kol
rajského dvora jsou ověšeny starými plátny
zastaveny velkými sochami barokními, neboť na
Brandlův
Hradčany
6
article
Hradčanech se v kostelích stále opravuje, ob-
novuje a čistí . . . Malíř v oné světnici zde
však nemaluje. Nemá tu atelier, nýbrž dílnu,
ale vstoupíte-li do ní, kdy se nepracuje, sotva
asi poznáte, co se zde kuti. Aspoň na první
pohled ne. Nějaké staré skříně kolem, nějaké
neúhledné stoly u oken; na nich nějaká dlátka,
kolečka a mazadla a sem tam mezi tím malé
barevné, lesknoucí se kamínky, barevné hra-
nolky. Teprve, když ohlédnete se po pracích
začatých nebo dokončovaných, seznáte, že jste
v dílně mosaikářské. Pražská novinka a zvlášt-
nost! Viktor Foerster je jejím zaklada telema
majitelem, skromným v tom, jako ve všem ji-
ném. Ale jeho skromnost nevylučuje odvahu,a
jistě je k tomu odvahy zapotřebí, zaříditi u nás
co nebývalého a nezvyklého, převésti sem tech-
niku a pracovníky, kterých nikdo předem neob-
jednal. Za svého pobytu v Italii nahlédl Foer-
ster několikráte zevrubně a pozorně do mosai-
kových dílen v Římě a Benátkách a čemu se
při tom naučil, chce doma využít. Jeho malá
dílna jest ovšem v počátkách a ztěží as jeji
majitel sní o tom, vyrovnati ji jednou paříž-
ským, vlašským nebo inšpruckým, co do veli-
kosti. V jakkosti by je rád co nejdříve do-
Možná, že je dobrým znamením, že dílnu
svoji zařídil si několik kroků od oné mosaiky,
kterou Karel IV. kázal roku 1360 provésti nad
jižním portálem dómu, de opere pulchroe
multum sumptuoso, pictura solempnis, jak
Foerster
Foer
Karel Iva
Hradčany
Řím
Benátky
7
article
Beneš Krabice nadšeně pochvaluje. Teď ji ovšem
neuvidíte, jeť od nékolika let uložena někde v
bednách. Také ta, či její techničtí původci, při-
šli sem nepochybně z Benátek a zůstala po
všechny časy středověku jediným dílem toho
druhu na severu Alp a jen jeji vybledlosta
zcela nevhodné a nepřístojné opravy nesou
vinu, že si jí později jen archaeologové všímali.
Minulé století rozpomenulo se také u nás na
mosaiku, tuto malbu pro věčnost, třeba že pod-
nět k tomu nedala mosaika svatovitská. Kostel
smíchovský má v hlavní apsidě největši, dle
kartonů Trenkwaldových. Menší jsou jinde.
Rozumí se zrovna samo sebou, že to nejsou
práce domácí. Byly dodány z dílen inšpruckých.
kam jsme poslali spousty peněz. Za mosaiky,a
ještě častěji a více za malovaná okna. Kdyby
se sečtlo, mnoho-li se za posledních padesáte
let zaplatilo z Čech za sklenomalby do ciziny,
užasli bychom nad cifrou peněz a pochybeným
hospodářstvím. Neni milým zaměstnáním vésti
rekriminace, ale pomyšlení, že jsme vyházeli
přemnohé tisíce ven za hranice, aniž by kdo.
jenž jimi disponoval, zasadil se o to, výrobu
značné výnosnosti a u nás znamenitého a trva-
lého odbytu zakotviti a měl péči o její solid-
nost a dovednost, to pomyšlení by mělo aspoň
vynésti poučení pro přílomnost a budoucnost.
Beneš
Trenkwaldový
Benátky
Čechy
Alpa
8
article
Toto promeškání a zanedbání nám vytahalo
mnoho peněz z kapes a zkrátilo nás také umě-
lecky. Naši maliři kreslili kartony a malovali
lehce kolorované předlohy pro inšprucké dílny.
ale jiných styků s nimi neměli. Musili trpělivé
snášet způsob, kterak tam jejich barevné náčrtky
převáděny byly v chromatiku sklenomalby, která
nejednou se rozešla na sta honů s jejich kolo-
ristickou představou. Dojista bychom jim velmi
často křivdili, kdybychom všechen barevný křik
našich kostelních oken, všechny jejich drsnosti
ano brutálnosti připisovali na jejich vruba
podle nich usuzovali o koloristním citu a smy-
slu malířů, kteří jsou jako autoři oněch oken
uváděni. A kolik malovaných oken přive-
zeno bylo do Čech, na nichž není nic na-
šeho, nežli peníze, jimiž byly účty placeny
A ty právě jsou asi zrovna tak umělecké jako
Jobstovy malby v presbytáři kostela vyšehrad-
ského. Objednávkami sklenomaleb v cizině zba-
vovali jsme dále svoje umělee možnosti, aby se
náležitě vžili v technický sloh sklenomalbya
možné jest i to, že jsme tím nedopustili, aby
některý vhodný náš talent zrodil a vypěstil styl
sklenomalbě přiměřenější nežli je ten, s nímž se
musíme spokojovati. Jenewein téměř nepřišel
k podobné práci a M. Aleš, který na Jubilejní
výstavě mnohoslibně započal, zůstal se svým ta-
lentem nevyužitkován.
Jobstův
Jenewein
Čechy
9
article
O. Polívka byl tuším první, který svoje
banky počal vyzdobovati mosaikou. Také ob-
chodní dům Novákův dostal nedávno tuto mo-
numentální výzdobu. Ale zase kartony a náčrtky
Alešovy, A. Boudové a Jana Preislera putovaly
ven za hranice a za ně přišly hotové mosaiky.
Celá historie nové sklenomalby v Čechách měla
se opakovat, anebo má se opakovat? Opskovat
se svými národohospodářskými poklesky a umě-
leckými nevýhodami? Snad přece ne. Z Foer-
sterovy dílny mosaikářské vyšlo již několik men-
ších praci, nejprve pro kostely a kaple. Emauzští
mniši, noví primitivové, přinášejí kartony a dá-
vají si provésti právě obraz hlavního oltáře svého
kostela. Umělec se chystá dále k obsáhlé práei
mosaikové pro Lourdy, vlastní komposice. Jak
práce za sebou jdou, vždycky vykazují určitý
pokrok v rozmnožení odstínů, v technickém pro-
vedení. V. Foerster je s dostatek znám malbami
živě jemného smyslu barevného a vřele vážného
citu, které nyní uvádí v poplatnost nové své
techniky. Veliký štít nového hotelu »arcivévody
Štépána« bude jeho první rozměrnou prací svět-
ského určení a majitel stavby p. Hauner a sta-
vitel její p. arch. O. Bělský mohou si přičísti
zásluhu, že první pochopili celou váhu této umě-
lecko technické otázky.
Nové oživení sgrafita na stavbách pražských,
Ullmanem, Schulzem a zvláště Wiehlem podni-
kané, bohužel nesplňuje všechny naděje v ně
kladené. Ne svojí vinou, nýbrž pro naše těžké,
špinavé a zžíravé ovzduši. Rostoucí smysl ba-
revný, který i v zevní architektuře se chce
O Polívka
Novákův
Alešův
A Bouda
Preisler
V Foerster
Hauner
Bělský
Ullman
Schulz
Wiehl
Čechy
Foer
Lurdy
Štépat
11
article
uplatnit, vedl k malbám nástěnným, ale i ty
těžce, s námahou a možná že i marné vzpírají
se ničivému vzduchu pražskému. A přece měli
bychom stále k našim architektům volati: více
barvy! Méně stejnotvárné monochromie a víee
živosti barevné! Ne proto pouze, že tyto poža-
davky a hesla připlývají k nám s novými proudy
uměleckými: naše lidové umění skrz na skrz
dovozuje, že radost z barvitého zjevu, živéa
čilé polychromie předmětů a výzdoby je naší
notou národní. Je žádoueno, abychom překonali
už jednou ohlasy dob, které nás zbavily barvi-
tosti, které nám oklestily přirozený a vrozený
smysl pro barevnost a koloristní rozkoš a na-
vázali i na tomto poli na odkaz svých oteů,
Mosaika tak rychle nehyne jako sgrafitaa
nebledne jako malby a vedle věkovité trvanli-
vosti má výhodu silné, dle potřeby energické
zářivé noty barevné. Skládaná z drobných ka-
ménků a sklovin, nutně vede k velké, syntetické
linii, k markantní výraznosti v prostotě a zjed-
nodušení. Tato linie a ona jakost barevná rod
styl zvláštní dekorativnosti. Odstinové subtilnosti
liniové jemnosti sic virtuosnost dnešních někte-
rých mosaikářů dovede vystihnouti málem tak,
že podává skoro klamivou kopii obrazové malby,
ale to nejsou vlastnosti z její přirozené povahy
vyvoděné. Naši malíři, kterým bude dáno za
úkol dodávati předlohy pro mosaiky, budou-li
s otevřeným okem, vnímavou myslí a uměle-
ckým rozumem stopovati, kterak jejich předloha
přerozuje se v mosaiku a kterak tato s místa
svého určení opticky působí, ať ornamentisté.
ať figuralisté, v dílně mosaikářské vyzískají,
oč jejich soudruzi, vzdáleni dílny pro skleno-
malbu a jejím dělníkům na milost a nemilost
Karel B. Mádl.
vydaní, přišli,
Mádl
12
article
=Nové publikace zaslané redakci této rubriky
Der Staedtebau. (Berlín. E. Wasmuth.
První ročník tohoto »měsíčníku pro umělecké utvářen
měst podle hospodářských, zdravotních a sociálních
zásad« jest ukončen a ukazuje se jako časopis, který
i mimo oblast Německa může býti ku prospěchu.
Olázky přeměny a obměny měst, problémy nových
založení nebo rozšiřování jsou u nás zrovna tak
akutní, nevykvašené a palčivé jako tam, ba negativní
jejich stránky cítíme důkladněji nežli tam, kde ruch
je mnohonásobnější, síly zdatnější a prohloubenější
tribuny otevřenější, kde je více tříbení a zkušenosti
»Stavba měst« je dnes nová činnost a práce mo-
derní veškerého života se dotýkající, a úloha přikva-
pila dříve, nežli se jí kdo zabýval. Naši empiričtí
předkové měli na ni více času a přirozenou zku
šeností nabromaděné zásoby uchránily je ode vší
apriorní spekulace a všechen vlip dnešního řešení
leží ve využitkování jejich zkušeností ve spojení
prospěchem dnešního života a umění.
E Wasmuth
Berlín
Německo
13
article
Časopis »Staedtebau«, založený autoritami tohoto
oboru, Cam. Sittem a Th. Goeckem, usiluje o toto
spojení, jednak v článcích, jednak v hojných dokla-
dech obrazových, praktických výsledcích oné práce.
Vyšetřuje a oceňuje ústrojný vzrůst starých měst,
odvažuje uměleckou hodnotu starých a lidových
staveb, pojednává o umístění kostelů a budov monu-
mentálních, vykládá a osvětluje otázky nových ulic,
tratí a prostorů a má velikou výhodu v tom, že
může vždy vychůzeti od skutečných podniků buď již
provedených nebo právě projektovaných. Říká se, že
cizí zkušenosti jsou pro člověka jen nestravitelným
kamenem; je-li to pravda, nemělo by to být v životě,
jako to není ve vědě a umění. Proto pohlížíme na
tento časopis jako na hojnou snůšku zkušeností, je-
jichž obezřetné studium a kritické používání našemu
ruchu městské obnovy může mnohé v čas objasniti
ve všech hlavách, jež z povinností a povolání tímto
tvrdým ožlškem se zabývají.
Staedtebau
Sitte
Th
14
article
Chytil Karel: Úmění v Praze za Rudolfa Il
Otisk přednášky, konané v umělecko-průmyslovém
museu dne 6. a 13. března 1904. V Praze. Umělecko-
průmyslové museum 1904 — g
Knížka obsažná, klidná a vkusná. Umělecký ruc
na dvoře hradčanském za Rudolfa II. a neméně
jeho význam byly dosud u nás předmělem jen en-
tusiasmu a přepínání. Je na čase, a s novými pra-
meny je možno, pohleděti mu bystřeji do oči a uvést
vše do přirozených mezí; pak se pozná, že to bylo
umění ani ne tak dvorské, jako vkusu a zálibám
amatérově odpovídající, který s nesmírnou horlivostí
sbíral a obrazy a sochy, objednával a kupoval jedině
pro vlastní potěšení. Mělo to sice, jak Chytil správně
ukazuje, své předchůdce za doby Maxmilianovy, ale
i kdyby nebyl přišel rok 1618 se svými následky,
bylo by vše zůstalo, čím v podstatě bylo: pěstěním
ve sklenníku, mimo domácí přírodu.
K. Chytil v hlavních rysech a hlavních zjevech.
vždy stručně, ale přesně karakterisovaných, kreslí, co
kolem Rudolíz II. bylo se dálo. Kde třeba, u hlav-
ních bodů, doplňuje v poznámkách poukazy k širším
vědomostem a pečlivě vybranými vyobrazeními po-
učuje také názorně o tomto v Praze mezinárodním
kdysi umění, v obraze, který při vší stručnostije
beze sporu nejlepší, co do souměrnosti a historická
bezpečnosti, ze všeho, co bylo u nás o umění doby
rudolfinské psáno. A toho není málo.
Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če
ského. V Praze. »Unie«. Seš. 34.
Typografia. Odborný list knihtiskařů. Vy
dává spolek »Typografia«. Praha. Roč. XVI., čís.1
Der Staedtebau. (Leden 1905.) Ročník II.
čís. 1.
Der Slaedtebau. Měsíčník pro umělecké
utváření měst. Berlín. E. Wasmuth. Roč. II., čís. 2
Karel
Chytil
Maxmilianův
K Chytil
Lehner Ferd
E Wasmuth
Praha
Berlín
průmyslový muzeum
Úmění
Rudolíz II
der Staedtebao
15
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Řád školní a vyučovací.
III. Dovolená učiteli.
Nynější školní řád nemá zvláštních ustano-
vení o případech, kdy nutno učiteli uděliti dovo-
lenou, a stanovi pouze, že dovolenou do tří dno
dává učiteli místní školní rada, po případě řídíeí
učitel, a další dovolenou že má právo uděliti
pouze okresní školní rada. Za dobu čtyřicetileté
platnosti dosavadního řádu školního však ob-
jevilo se mnohdykráte nutným vymeziti určitěji
a přesněji jisté případy a okolnosti, provázejíeí
udělení dovolené.
Tak na př. úřadní školní správa, zemská
školní rada patří zcela správně na zúčastňování
se učitelů při spolkových schůzích učitelských
jednot jako na akt, směřující k dalšímu, své-
pomocnému vzdělávání učitelstva. O tom aspoň
svědčí výroční zprávy zemské školní radyo
stavu školsiví a mnohé výroční zprávy okresních
školdozorců o způsobu dalšího sebevzdělání uči-
telstva. Ale místní školní rady, ba i výjimečně
někteří byrokratičtí správcové škol nepatří ke
spolkovému životu učitelstva tak blahovolněa
těžce nesou, když mladý učitel dvakráte, tři-
kráte do roka zúčastní se schůze učitelské jed-
noty a nevyučuje v den schůze. Bývá tu nutno
učiteli, schůze se zúčastnivšímu, vyučovánív
den obvyklé prázdně nahražovati, čímž ovšem
se návštěva schůzí učitelských jednot okresnich
málo podporuje. Byly a jsou případy, kdy okres.
školní inspoktor nelibě nese, byla-li učiteli k vůl
učitelské schůzi udělena dovolená. Nastávají pak
napjatost, nedorozumění — a učitelé ociťují se
v trapné nejistotě, není-li se strany školní sprá-
vy, místní školní rady a okresního školdozorce
patřeno na ně jako na liknavce ve službě
16
article
školní, kteří raději odejdou do učitelské schůze,
než aby vyučovali. Proto bylo by si jen přáti ve
prospěch zdárného rozvoje učitelských jednot a
učitelské organisace vůbec, aby nový školní
řád stanovil, třeba za jistých mo-
dalit, že učitel nepotřebuje te-
prve opatřiti si dovolení, by směl
se schůze své organisace zůčast-
niti, ale že stači zde pouhé ozná-
mení.
Podobné obtíže nastávají učiteli, povolán-i
jest důvěrou občanstva k vykonávání některých
občanských funkcí ve službách obce, okresu
země a státu. Jde tu na př. o vykonávání man
dátu poslance říšského, poslance na sněmu, jde
o zastávání členství výboru okresního a obecního
atd. atd.
Arci u nás Čechů dosud zdá se býti jaksi
nepochopitelným, že by i učitel mohl býti zvolen
poslancem, ale případy, že učitel je členem
okresního zastupitelstva, obecního výboru ap.
se i u nás množi. Vyslovujeme tudíž přání, aby
řád školní a vyučovací obsahoval příslušná usta-
novení, že učitel k vykonávání man-
dátu poslance na sněmu nebo na
říšské radě nepotřebuje vůbec do-
volené a přejeme si, aby bylo sta-
noveno, že správa školní je povinna
učitelům poskytnouti volného času,
kdykoliv toho vykonávání veřej-
ných funkcí ve sborech zastupi-
telských vyžaduje. Pak by předešlo se
mnohým obtížím, a přispělo by se ke zvýšení
vážnosti učitelově v kruzích občanských.
Čecho
17
article
Také pro vykonávání aktivního práva vo-
lebního při volbách obecních, při volbách do
sněmu a rady říšské má učiteli poskyt-
nuta býti volnost, by k osudí vo-
lebnímu dostaviti se mohl, aniž by
potřeboval teprve dožadovati se
dovolené. Jest nutně potřebí, by těmito
ustanoveními rázu pokrokového řád školní byl
doplněn.
Pokud se týče dovolené vůbec, tu potřeb
jest vzhledem k dosavadní praxi stanoviti určitě,
zdali i v době velkých prázdnin nutno učitelům,
zvláště pak správcům škol teprve o dovolenou
žádati, aby směli své bydliště na delší dobu
opustiti. Dosud jsou řídící učitelé a ředitelé nu
ceni i o prázdninách o dovolenou žádati. Školní
úřadové poukazují tu k obstarávání úřadní
agendy a tak vlastně pro správce škol prázdniny
de facto neexistují. Přimlouváme se za to, aby
platilo ustanovení řádu školního v tom smyslu,
že veškery prázdniny, zákonem
ustanovené, jsou zároveň plnou,
nezkratitelnou dovolenou všech
učitelů, a že učitelé o prázdninách
nesmějí nikterak k služebním po-
vinnostem aneb ku pobytu v místě
školy býti nuceni.
18
article
IV. Prázdniny letní.
IV. Prázdniny letní.
Dosavadní řád školní a vyučovací v od-
dělení o čase vyučovacím stanovil původně, že
školní rok na všech obecných a měšťanských
školách bezvýjimečně trvati má 46 neděl. Pro
místa, kde jsou i školy střední, bylo nařízeno
že má se vyučování na obec. a měšť. školách
počíti touž dobou, kdy se počíná na školách
středních. Teprve r. 1882 nařízením ministra
ustanoveno, by školní rok na veřejných školách
obecných a na školách měšťanských ve hlavyích
městech zemských počínal a končil touž dobou
jako na školách středních. Zároveň pak splno-
mocněny zemské školní úřady, by nařízení to
rozšířily vzhledem k jednotlivým městům ji-
ným, kde střední školy se nalezají a zvláštní
místní nebo zdravotní ohledy toho vyžadují.
Pokud mi známo, zemská školní rada v krá-
lovství českém celkem liberálně nařízení toto
praktikovala, a povolila všude ve městech se
školami středními osminedělní prázdniny hlavní,
kde jen o ně bylo zažádáno. Ale největší počet
našich obecných a měšťanských škol dosu
má prázdniny pouze šestinedělní
Učitelé při různých příležitostech vesměs se pro
hlásili pro požadavek prázdnin stejně uprave-
ných na školách obecných jako na školách
středních, a také autonomní naše sbory, jmeno-
vitě na podnět místní školní rady v Sobotce
České Kamenici a j. několikrát a důrazně se do-
máhaly, aby na všech školách obecných a mě-
šťanských byly hlavní prázdniny rovnoměrněa
to v délce 8 týdnů ustanoveny.
Sobotka
19
article
Chystaný nový řád školní zajisté musí
k této otázce zaujati určité stanovisko, a bude
tu tudíž nejvhodnější příležitost, aby v oné části
řádu, kde bude jednáno o době vyučovacía
prázdninách, vyhovělo ministerstvo konečně
mnohokráte již prohlášenému přání učitelstva a
občanstva a aby slanovilo, že veškery
prázdniny na školách obecnýcha
měšťanských mají se rovnati
prázdninám škol středních.
V první řadě jde o trvání hlavních
prázdnin. Je-li jakás nesrovnalost v ustano-
vení, nár. našeho školství se týkajícím, pak je to
absurdní, neomluvitelné a pravému významu.
účelu a ceně prázdnin ve školském životě na-
prosto odporující uměření kratších prázdnin pro
žáky škol obecných a měšťanských, než pro
žáky škol vyšších. Tento stav je nadále ne-
myslitelným.
20
article
Nutnost prázdnín zdůvodněna jest pr
žáky arci důvody paedagogickými, hospodář-
skými i klimatickými, a také hygienické, paeda-
gogické a hospodářské důvody velmi závažné
mluví pro zavedení prázdnín k vůli učiteli, al
vlastní raison d'etre prázdnin je
hygienická péče o děti. Po stránce po-
sitvní jde tu o zvýšení tělesného rozvoje dětí.
o sesílení tělesné konstrukce, o posílení nervové
soustavy — a po stránce negativní jde o to, aby
po dobu prázdnín zbaveno bylo dítě všech
škodlivých vlivů, jež ve škole pramení a jsou
s to, zdraví dítěte a jeho zdárný růst ohrožovati.
Markantním důkazem veliké hygienické ceny
prázdnin je srovnání růstu a váhy dětí v dob
prázdnin s růstem v době povinné docházky.
Shledáme-li, že vskutku prázdniny mají blaho-
dárný vliv na tělesný rozvoj dítěte, zjistíme-li
že dítě v době prázdnin mnohem lépe tělesně
prospívá než v době školního učení, pak věru
nelze pochopiti, proč v nynější době mocného
hygienického hnutí a četných, někdy i proble-
matických a nepatrných zdravotnických oprav
ve školní hygieně, mělo by tak blahé hygieni-
eké opatření školské zdravovědy udělovatise
menším dětem v menší míře než mládeži do-
spělejší. A o takové makavé důkazy hygieni
cké prospěšnosti prázdnin máme již dávno po
21
article
staráno. Již švédský školní lékař Wertlind před
třiceti léty nejbedlivějším zkoumáním zjistil, že
dítěti v době prázdnin neobyčejně a nadprů-
měrně přibude — na váze u porovnání se se-
sílením v měsících školního roku. Od těch čas
školní lékařové tuto záležilost mnohými přesně
konanými pokusy tak ojasnili, že dnes je ne-
sporno, že právě prázdniny mají blahý vliv na
růst a váhu dítěte. Malý přiklad na osvětlenou
Desílilelému dítěti přibude na váze o prázdni-
nách t říměsíčních 1071 g, avšak za celou
ostatní dobu roční — devět měsíců — jeno
1912 g. Předpokládáme-li rovnoměrný růst dí-
těte po celý rok, v němž vůbec dítěti přibylo
2983 g, pak mělo by za měsíc přibýti ditěti
248.58 g a za tři měsíce tudíž 745.64 g-
Jestliže však přibylo o prázdninách 1071 g.
shledáme vítané plus 325 g za dobu prázdnin
nad průměr, jako cenný výsledek blahodárných
prázdnin.
Snad škarohlídové, jimž prázdniny jsou ne-
sympatickým zařízením, protože jsou výhodou
pro učitele, namitnou, že zjištěné nadprůměrné
zvýšení váhy dítěte nedékuje tak prázdninám
jako spíše nejpříznivější době roční vůbec.
22
article
Ale i tyto pochybovače pořážejí výsledky
studií jiných školních hygienikův. Tak na př-
kodaňský lékař Vahl nezvratně dokázal, že ne
snad jen léto má blahý vliv na tělesný rozvoj
dítěte, ale že čím déle dítě vlivu školy
jest podrobeno, tím méně přibír
na váze, ba, že váha jeho na kone
školního roku před prázdnina m
i značně klesá! A hygienik Malling Hansen
konstatuje, že čím dříve letní prázdniny nasta-
nou, tím menší úbytek tělesné zdatnosti dítěte
jest patrným a čím dřive letní prázdniny nastá-
vají, tím většího posílení se docilí.
Že i duševně blaze prázdníny u dětí pů-
sobí, dotvrdí každý praktický, zkušený učitel a
víme všichni ze zkušenosti, pamatujíce, jak ke
konci školního roku patrna je u žáků vesměs
seslabená duševní energie, větší únava, menší
pozornost a zájem.
Nůže, mají-li prázdníny tak mocný vliv n
tělesný a i na duševní rozvoj dítěte, pak je samo-
zřejmo, že dítě slabší potřebuje nutně prázdnin
delších než dítě silnější. Má-li, jak dokázáno,
škola tak zhoubný vliv na organismus dětského
těla, pak tomuto zhoubnému vlivu spíše a dříve
podléhá dítě slabě, dítě v nepříznivých poměrech
zdravotních doma žijící, než dítě silnější, starší
a žijící v poměrech slušných. A tu nelze popříti,
že právě největší počet dětí našich škol obecných
a měšťanských náleží chudině, vrstvám nezá-
možným, rodinám, které samy nuceny jsou žíti
v nepříznivých poměrech hygienických, v ma-
lých, nedostatečně větraných místnostech a které
nad to přinuceny jsou děti své i po skončeném
vyučování školním doma ponechávati k opatro-
vání dětí menších, k pracem domácím, ba někdy
i k pracem živnostenským. V těchto rodinách
Malling Hansen
Vahl
23
article
všechny podmínky hygienické výchovy dítěte
bývají nepříznivy: strava, byt, oděv, potřebný
klid a volný pobyt v přírodě na čerstvém vzdu-
chu, koupání, mytí a p. Pak nelze mluviti o tom,
že domov paralysuje škodlivé vlívy pobytu ve
škole, a přimyslíme-li si ke škodlivému vlivu
domova škodlivý vliv školy v ohledu hygieni-
ckém, dovedeme pak teprve oceniti pravý vý-
znam prázdnin pro děti chudších rodin. Ti, kdo
chodí do středních škol, vrstevníci anebo o mále
starší druhové žáků obecných a měšťanských
škol, oč bývají ve výhodě oproti dětem chudších
rodin. Po dokončení školních prací mohou se
věnovati procházce, hrám, nemusí opatrovati
menší děti, nemusí pomáhati při pracích domá-
cích a p. Jich tělesný rozvoj ohrožuje jen život
ve škole, ba i zhoubný jeho vliv bývá dobrým
poměry domácími na nejmenší míru uváděn.
24
article
Jest tudíž naprosto nespravedlivo, stanoví-l
se prázdniny dětem škol elementárních menší
než dětem škol středních. A je tato nesrovna-
lost i nehumanní a nesociální. Poně-
vadž desítiletý hoch má chudé rodiče, kteří ne-
jsou s to, poslati ho do školy střední a musí se
tudíž spokojiti se vzděláním, jaké poskytuje
škola obecná nebo měšťanská, je trestán za ne-
zaviněnou tu chudobu také zkrácením prázdnin,
jichž vlastně on více potřebuje. Výsada delších
prázdnin pouze pro děti bohatších rodin a pro
děti městské měla by přestati a spravedlivě,
hygienicky správně měla by býti doba hlavních
prázdnin na všech školách středních,
měšťanských i obecných uměřena
stejně bez jakéhokoliv rozdílu.
Jest si přáti v zájmu naší mlá-
deže, v zájmu spravedlnosti, aby
tomuto požadavku nový řád škola
plně vyhověl.
Do třídy přípravné při soukr. ústavě ku vzdělání
učitelek na Kladně, která vynesením min. kultua
vyučování ze dne 30. listopadu 1904 č. 40.808 byla
povolena, lze ještě přijati několik chovanek. Př-
hlášky přijímá pensioná! »Egem«.
Egem
Kladno
25
article
Nové publikace redakci této rubriky z
slané
Josef Černý: Snaly a práce učitelov
Spisů Dědictví Komenského č. 47. Cena K 6.—, váz
K 6.60. Pro členy K 2.90, váz. K 3.30.
Soubor výtečně stylisovaných, jadrných staií
jichž sytým obsahem dán podnět k vážným úvahám
o práci intelligenta vůbec, o práci učitelově zvláště
Černý, horlivý v práci, je povolán, aby učitelům na
značil nejen cestu k positivní práci, ale i obsah, vý-
znam a cíl této práce, methodu i šetření. Učitel na-
jde v novém spise stanovení nejen podmínek zdárné
práce, ale i vytknutí oboru pracovního Stať po stat
měla by býti pilně pročítána nejen jednotlivci, ale
ve sborech, okrscích a jednotách — a následoval-li
by skutek vždy po slovu, učitel by byl vzorema
vůdcem lidu. Přejeme knize hojné rozšíření a upřímně
ji doporučujeme učitelům i všem, kdo o snahy učitel-
stva se zajímají
Černá
Snala
Komenský
26
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** S. K. »Smíchov« koná dnes v 6 hodin
»na Plzence« II. řádnou valnou hromadu.
** Při poslední schůzi »rakouského svazu font
ballového« zařaděno prvé mužstvo »Sparty« do prvé
třídy klubů, tak že je teď v prvé třídě jedenáct klu-
bů. Dále volen předseda svazu, jelikož professor
Strehblow prohlásil, že volbu nepřijme. Schůze ale
nemohla se dohodnouti o osobě nového presidenta.
tak že nikdo zvolen nebyl a usneseno ohlédnouti se
po osobě, stojící mimo klubový život.
Zimní sporty-
** Dnes měly býti konány v Mladé Boleslav
bruslařské závody, pořádané tamním »bruslařským
klubem« a pražským »závodním bruslařským klu-
bem«. Dle všech okolností nebude asi dnes možno
závody uspořádati a budou odloženy na dobu po-
zdější — jestliže bude ještě vůbec mrznout.
** Mistrovství »alpských zemí« na lýžích vyhrál
dne 2. t. m. v Mürzzuschlagu Josef Wallner (Semme-
rink), který trať 16 km ujel za 1 hodinu 22 minut
před Wassermannem (1: 22: 6). Při skocích na lý-
žích přisouzena první cena K. Rutscherovi (Št. Hra-
dec, 467 50 bodů) a ve skoku do dálky Stazeloviz
Mürzzuschlagu, který skočil 24 m 70 cm, výkon to
velmi pěkný-
od 60 kr. za metr počinaje,
poslsdní novi ky. Dodávka
frankovaná a již vyolen á d
mu. Bohatý výber vzorkí
S K
Strehblow
Wallner
K Rutscher
št
Smíchov
Mladá Boleslav
Mürzzuschlag
Semme
Sparta
Stazelovizstán Mürzzuschlag
Wassermann
centimetr
29
article
Honnsbernava továrna na hsdvábí v Carycku.
sn
30
article
den a Otta
(Splsy a časopisy nákladem J. Otty
v Praze tento týden vydané.)
Světová knihovna. Čís. 442. Vít. Há-
lek, Večerní písně
Česká knihovna zábavy a poučení.
XVIII. Dary přírody. Sbírka kultur-
ních obrázků. Napsal prof. F. V. Vykoukal
Lidové rozpravy lékařské. Číš. 60.
Prof. dr. Formánek: O důležitěj-
ších pochutinách. I.
Arbes, Arabesky literární. Seš. 7.
Bourges, Ptáci odletují a květy
o padaj í. Seš. 2.
„ 1.30
Jirásek Bratrstvo. Část II., Seš. 6..
Jirásek, Chodisehe Freiheitskám-
pfer. Seš. 11
Malý Ottův Slovník naučný. Seš. 45.
Potapenko, Síla slabého Seš. 3.
Welis, Stroj času. Neviditelný. Se-
štt 8.
Světozor, dííve „Illustr. Svět“. Seš. 17. s
32 illustracemi, z nichž uvádíme: Car Mi-
kuláš kráčí ke slavnosti svěcení vody. Ru-
ský dvůr při slavnosti před attentátem.
Biskup Strossmayer. Sochař Wagner. Z
bouří v Petrohradě. Tunel vyšehradský.z
pražských ulic. Shakespearovo rodiště.
Největší vodopády na světě. Obrázky z bo-
jišté rusko-japonského (10 fotogr.)
Prnžské Hospodářské Noviny.
Číslo 4. Půlletné
Posel z Budče. Číslo 21. Půlletně . .
Zlatá Praha. Číslo 116. Obrazy: V. An-
toš, Rytíř. B. Knüpfer, Hlas moře. L
Marold, Roztržka. F. Kobliha: Praž-
ské střechy (3 obr.). K. Štrofí, Linka.
A. Levý, Josefov. Fotografie: Obrázk
z Escorialu (3 fot.). Dějišté bouřlivých udá-
lostí v Petrohradě (2 fot.). Ledové útvary
(3 fot.). B. Grünwald. Za zvláštní vydání
„Zlaté Prahy“, tištěné na křídovém papíře,
předplácí se čtvrtletně . .
S poštovní zásilkou .
Hudební příloha Zlaté Prahy. Č. 4.
B. Grünwald, Moment musical. J. Jin-
dřich, Nálada. Pro klavír na 2 ruce
Odběratelé „Zlaté Prahy“ připlácejí čtvrt-
letně pouze
Album Zlaté Prahy. Umělecká příloha
„Zlaté Prahy“. Č. 4. J. Jakší: Sekáči.
Barevná reprodukce
Ott
J Ott
Vít
profesor
F V Vykoukal
doktor
Formánek
I Arbes
Pták
Jirásek
Ottův
Potapenko
Strossmayer
Wagner
Shakespearův
B Knüpfer
L Marold
F Kobliha
K Štrofí
A Levá
Obrázk
B Grünwald
J Jakší
Praha
Bourges
Petrohrad
Budeč
Josefov
Escorial
Český knihovna
Světozor
Chodisehe Freiheitska
Hlas moře
zlatý Praha
32
article
Odběratelé „Zlaté Prahy“ připlácejí na
tuto přílohu čtvrtletně pouze
Odběratelé zvláštního vydání „Zlaté Prahy“
dostávají tuto přílohu bezplat né.
2975
Praha