2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
5. února 1905. Číslo 3e.
4
article
Sbromáždění usnese se zejtra, která ze tř
adres má býti přijata.
Sedmero druhů censury v Rusku
V Petrohradu, 19. ledna (1. února.)
(Původní dopis »Národních Listů «.)
Časopisy zahraniční vyslovily svůj podiv
nad tím, že v čísle časopisu „Petersburger
Zeitung“, obsahujícím článek o ženské univer
sitě z péra Anatola France, nebylo nejmenší
zminky o událostech 9. (t. j. 22.) ledna. Případ
ten však není ojedinělý. I nyní ještě zahraniční
kruhy téměř po 2 týdnech po bouřích nenale-
zají téměř ničeho v našich listech o původua
průběhu jejich.
Příčina toho jest následující: Až do jme
nování hlavního guvernéra generála Trepov
měli jsme v Rusku 6 druhů censury, jichž úko
a povaha byly tyto:
1. Všeobecná censura, vykonávaná
funkcionáři ministerstva vnitra. Podléhají tétc
censuře všechny časopisy a spisy, vydané v Ru-
sku, jež nemohou vyjít bez předchozí censury
2. vojenská censura. Ta trvá od po-
čátku války. Příčinou zavedení jejího byly zku-
šenosti, nabyté ve válce francouzsko-německé.
Franc
Trepov
Rusko
Petrohrad
Petersburger Zeitung
5
article
Tenkráte čerpali Němci celou řadu důležitých
zpráv a informací z francouzských listů ve svůj
prospěch. A tomu se má vojenskou censurou
při nynější válce rusko-japonské zabrániti;
3. censura církevní pravoslavná.
již podrobeny jsou všechny knihy, pojednávajíe
o náboženské otázce, dále obrazy, kresby atd.
jež představují boha, svaté, všecky stati, dotýka-
jící se církve nebo náboženstvi;
4. censura pro náboženské spo-
ečnosti nepravoslavné. Na štěst
tato censua jen zřídka prakuckého významu
mívá, vzhledem k tomu, že počet cizinců ne-
pravoslavných v Rusku je poměrně malý a že
knihy o náboženských a církevních věcech.
psané se stanoviska nepravoslavného, vycházej
v Rusku zřídka. Ale — censura je tu přecea
právě velmi přísná;
5. censura, vykonávaná ministrem za-
hraničních záležitostí, jíž podléhají
všechny otázky politické a mezinárodní;
6. censura dvorská, zřizená za příčinou
zvláště bedlivého zkoumání obrazů, podobenek
a p., carových, carevniných a vůbec všech členo
carské rodiny, přeblíží však také všechny člán-
ky, týkající se způsobu života carova, zpráv
o audiencích a jeho cestách.
Němec
Rusko
6
article
Avšak na těchto censurách nebylo ještě
dosti. V posledních dnech zřízena censara nová
a máme proto v Rusku nyni ještě
7. censuru policejní, kteréž podlehaj
všechny spisy, články, výkresy a p., ličící, ja-
kým životem ruský stát žije a dotýkajíci se vni-
derních ruských poměrů.
A jak se to má s publikacemi, jež mohou
vyjíti bez předchozí censury? Velmá
jednoduše. V Rusku je zaveden tak zvaný sy-
stém oběžníků: v kteroukoli hodinu ve dne nebo
v noci zřízenec státní může přinésti redaktoru
takovéhoto časopisu obálku s přípisem, obsahu-
jícím zápověd psát o tom neb onom předmětu
a časopisu takovému nezbývá nic jiného, než
mlčet. Ale v Rusku je obecenstvo zvyklé, č ísti
mez: řádky a vytuší s větší nebo menše
správností, co časopis takovýmto způsobem chee
říci. Úloha ruské žurnalistiky není zajisté
snadná.
Gorký.
Z Pebrohradu, 4. února. (Spb. Ag.) Zpráva
o propuštění Gorkého je předčasnou.
Maxím Gorký o své vazbě.
Z Petrohradu, 4. února. Maxim Gorkj
vypravoval své ženě, která ho navštivila ve
vazbě, že nakládá se s ním v pevno-
sti petropavlovské tak dobře, že
nemá žádného přání. Se všemi
spoluvězni i s nim nakládá se
jako se zajatými důstojníky. Jest
vesel a dobré mysli. Nemá obavy
v příčině osudu svého. Myslí, že jak-
mile bude propuštěn, nejepíše bude na krátko
někam internován dovnitr Rusi a snad prý ani
tolik se mu nestane.
Gorká
Gorký
Gorkj
Rusko
Petrohrad
Rus
Aga
7
article
Depeše starověrců.
Z Petrohradu, 4. února. (C.-B.) Předseda
ministerského komitétu, Vitte, předložil carovi
došlý ho telegram pěti starověrců z Nižního
Upisována ruská půjčka. V Praze ve čtyři
advaceti hodinách upsána řada millionů. Bylo to
neslýchané. Slovanská událost prvního řádu. Ne
proto, že šlo o ruskou půjčku, ale proto, že se
poprvé ukázala síla českých peněz! Zpráva mu-
sila zajímati slovanský svět. Aspoň slovanský
hospodářský světl
A víte, co se přihodilo
Marně jsme obraceli ve slovanských listech.
Slovanská veřejnost o tom nezvěděla. A
neví — dosud. Zpráv nebylo. Slovanská ve-
řejnost nemá potřebného apparátu, aby
sobě podávala zprávy.
Ale bez zpráv nemůže moderní čtenář žíti.
Petrohrad
Praha
8
article
— Raději špatné zprávy nežli žádné ! soudí.
A teď nadešly petrohradské události!
A známý apparát — ach, tak známý ! —
zase znovu se rozehrál. Dotyčné agentury už se
postaraly, aby zprávy byly po ruce ! A hodně
zpráv! Do syta zpráv.
O millionech upsaných za jediný den v če-
ské Praze na důkaz sily českého trhu peněžního
nebylo ve slovanských listech zmínky. Ale
o »vojenském spiknutí« v Petrohradě, které bylo
zbožným přáním jistých kruhů na Západě, vy-
rojilo se přičiněním známého apparátu, množ-
ství telegramů, dlouhosloupeových zpráv a in-
formačních fantasií. Jaké hodnoty, samo se
rozumí! Ale pod jich dojmem slovanský čtenát
na Západě neopomenul naladit struny své duše.
vybavit žádoucí nálady, vyvodit závěry zcela ve
smyslu zamýšlené suggesce milého apparálu.
Slovanský čtenář dal si jako na povel obrátit na
ruby svoji — slovanskou duši.
Jsme zase o zkušenost bohatší
Suggesce člověka v dané chvili je — vše-
chen člověk! Žit v cizí suggesci anebo v ciz
moci, je jedno. A národ jako člověk, nemá-l
vůbec zapomenout, co vlastně chce, musí v čas
se opatřit, aby ve chvíli osudné nepodlehal ji n
suggesci, než svého vlastního poznstku a —
zájmu.
Tak den za dnem nám důtklivě připama-
továvě, že jsou věci v záloze, s nimiž bylo by
radno si — posplšit.
Petrohrad
západ
9
article
Novgorodu a Charkova, jímž osvědčují svou
oddanost a dík za carské ukaz ze dne 25.
prosince 1904, jenž znamená pro ně — jak
sami praví — zoře nového života. Car pozna-
menal na depeši, že ji četl a povděkem.
Zastavené přednášky v Kyjevě.
Z Kyjeva, 4. února. (C.-B.) Přednášky na
universitě, obnovené 2. t. m., byly zase zasta-
veny, protože studenti chystali na dnešek poli-
tickou demonstraci.
Francouzšti dreyfusardi a Rusko
Z Paříže, 4. února. (C.-B.) Pod názvem
»Přátelé ruského národa« utvořila se dnes jed
nota, jež si vytkla za úkol veřejné míněn
v Rusku osvítiti a ruskému lidu ukázati, jaké
sympatie provázejí ho v boji za svobodu. V čele
jednoty té jsou Anatol France, Georges Cle-
menceau a Adolf Carnot, bratr zesnulého pre-
Reforma samosprávy v Rusku.
Z Berlína, 4. února. »Berliner T ag
blatt« sděluje z Petrohradu: Ministerské ko-
mité se usneslo přepracovat zákony
o samosprávě za součinnosti zástupeů
zemstev a patnácti zástupců ministerstev. Každá
gubernie vyšle po 2 zástupeích zemstev, každé
město, čitající přes 50.000 obyvatel, po jednom.
Car ustanovi předsedu. Novotou jest, že zemstra
voliti budou své zástupce sama
sidenta.
Franc
Georges
Carnot
Novota
Novgorod
Charkov
Kyjev
Rusko
Paříž
Berlín
Petrohrad
Berliner T
10
article
Podezřelé zprávy anglické o bou-
řích v Sevastopoli.
Z Londýna, 4. února. »Daily Mai le,
list velmi nespolehlivý, sděluje ze Sevastopole,
že vojenské úřady uložily námořníkům, kteři se
nedávno vzbouřili, drakonické tresty a že je 38
mužů odsouzeno k smrti. (?) Budou prý co ne-
vidět popraveni. Revoluční výbor počíná si ještě
horlivěji než dosud. Revoluční spisy vnikaji
hromadně do kasáren. Úřady měly podezření.
že spisy ty se zapékají do komisárků a takovým
způsobem se dostávají vojínům. Dalo několik
komisárků rozkrojiti a skutečně v nich revo-
luční výtisky nalezeny.
Londýn
Sevastopol
Daily Mai
11
article
Stávky.
Z Varšavy, 3. února. (C.-B.) Ve Zjěří, Pa-
běnicích a Čenstochově dělníci počali stávkovati
Stávkující v okolí Dabrové zpustošili nádraž
poviselské dráhy ve Střeněšci a zadrželi vlaky
jedouci do Varšavy.
Z Varšavy, 4. února. (C.-B.) V s o sno-
vickém okresu stávkuje 30.000 dělníků.
Stávka rozšířila se také na železnice a závody
V soukromých školách nevyučuje se. Dělnl
chovají se klidně. V Kališi slávky neustává
Krámy byly dnes otevřeny. Tam a ve V ar-
šavě stávkáři porouchali železniční stanicia
vodárny.
Z Moskvy, 4. února. (C.-B.) Včera večer
pozorováno hnutí mezi tramwayními zří-
zenci a dnes zastavena jízda na všech tratich.
Z Varšavy, 4. února. Dle soukromých zpráv
z Čenstochova zabarikádovalo se tamější obyva-
telstvo ze strachu v domech. V Sosnovicích
a Dombrové stávkuje 30.000 mužů v Zgeři
u Lodi zabila žena lopatou kozáka. V Rad-
zoczi zabil dav důstojníka a dva vojíny.
Celkem stávkují v ruském Polsku dělníci ve 42
cukrovarech, které do nedávna z rozkazu mini-
sterstva vojenství pracovaly dnem i nocí, aby
zásobily armádu.
Ze Lvova, 4. února. »Dzienniku Po
skému« sdělují z Varšavy, že za posledních
nepokojů bylo tam zabito 16 vojínů a zraněno
100. »Naprzód« oznamuje, že za nepokojů
ve Varšavě četní vězňové byli propuštěni, aby
se zúčastnili drancování, jemuž assistovaly
i orgány policie.
Krám
Dziennika
Varšava
Zjěřit
Dabrová
Moskva
Čenstochov
Zger
Polsko
Lvov
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 4. února.
Ruské napomenuti do Szbska.
V Srbsku opět vzplápolaly kruté boje po
litických stran. Příčinu k nim zavdal ředitel
tiskové kanceláře Balugdžič, osobní přítel krále
Petra a osvědčený jeho pracovník v posledníeh
letech proti dynastii Obrenovičů. V Bělehradě
stalo se již zvykem, že ředitelé tamější tiskové
kanceláře jsou zároveň dopisovateli »Neue freie
Presse« i jiných Srbsku nepřátelských listů,
které dobře platí. Před tím tuto bídnou úlohu
špicla sousedního státu hrál Alexandr Petrovič,
před ním pověstný Bresnitz von Židačov, kteříž
oba nyní v cizině konají námezdné publicistické
práce proti Srbsku. Nedávno se to na Balugd-
žiče prozradilo a králi Petru nezbylo, než ve-
řejně se ho odříci. Za to vídeňská žurnalistika
zahájila křížové tažení proti Srbsku a všechny
živly v Srbsku, které jsou živy z rakouského
disposičného fondu, vzehopily se a konají
k čemu jsou najaty: popuzují stranu proti
straně, všechny proti všem, a neschází už
mnoho, aby se Srbové navzájem krvavě po-
»Petrohradské Vědomosti« píšou do Srb
ska: Což pak rozumní srbští vlastenci, byť byl
přívrženci kterékoli strany, nenabudou vrchu
nad úklady odvěkých nepřátel Slovanstva vůbec
a Srbů zvlášť? Více zdravého rozumu a takto
a zvláště vědomého i obětavého vlastenectvi.
bratři Srbové, v tyto trapně těžké a zlověstně
osudné dni, které prožívá všechno Slovanstvo
Petro
Obrenovič
Petrovič
Židačov
Srba
Srb
Praha
Srbsko
Bělehrad
Balugd
Balugdžič
Neue freie Presse
13
article
Nezapomínejte, že starší vaše sestra, mocné
Rusko, od něhož vy po právu a tradicích mů-
žete se v každé trudné době naditi bratrské
pomoci, nyní je všecka zaujata krutou, krvavou
a dlouhou válkou na dálném Východě, jejíž
konec je nedohledný. Nezapomínejte, že odvěký
nepřítel váš i všeho Slovanstva nespí a všecky
síly napíná, aby pro sebe vykořistil nepřiznivý
Rusku i Slovanstvu moment a při nejmenším
vašem pochybení posune své pluky k Solunu
Prvou etapou při tom bude vaše krásná a
všemu Slovanstvu drahá Šumadie. Zapomeňte na
čas svých strannických nesvárů a nedorozumění,
buďte proniknuti občanským vědomím, naberle
na své hrudi slovanské statečnosti a ohradte
Srbsko i všechen slovanský jih od záhubnýeh
úkladů vnějšího nepřitele. Toho od vás žádá
nejen všechen srbský národ a všechno jižní
Slovanstvo, nýbrž i celá velká slovanská rodina.
Rusko
dálný východ
15
article
Anglie a Tibel.
Anglická vláda vydala nový svazek »modré
kniby«, jejž rozdala členům parlamentu. Kniha
dělá v Angli ohromnou sensaci. Odhaloies
v ní, že anglická vláda zapověděla svému místo-
králi v Indii, Curzonovi, podniknouti tibetské
dobrodružství, Curzon však učinil pravý opak
na svůj vrub vypravil do Tibetu plukovnika
Younghusbanda. Tím se Anglie zříká všeho, eo
Curzon a Younghusband pro ni v Tibetě zí-
skali: poplatku, protektorátu, území.
Angl
Curzon
Younghusband
Anglie
Indie
Tibet
16
article
Pařižské projevy.
Socialistické živly pařížské pokračují v ma-
nifestacích pro revoluění hnuti v Rusku. Též
kruhy universitní a literární pořádají projevy po-
dobného druhu. Včera byl konán v Paříži mee-
ting za účastenství několika tisíc osob, zejmen
studentů a professorů. Byly proneseny řeči váš-
nivého tonu proti carské řiši a zároveň projevy
nadšené sympatie ruskému lidu bojujíeímu za
reformy. Řečníci prohlašovali, že jsou proti alli-
anci Francie s carem, ale pro přátelství s Ru-
skem. Byla přijata resoluce, v níž odsouzeno
jednání ruské vlády a žádáno, aby byly na svo-
bodu propuštěni zatčení zástupci ruské inteli-
gence.
Druhý podobný meeting byl včera uspo-
řádán stranou sociálně-revolučních dělníků. Stáv-
kujícím dělníkům ruským vyslovena sympatie
Řečníci prudce útočili na ruskou vládu a tupili
ruskou armádu, jež střilela do dělníků a vyhla-
šovali spojení proletářů všech zemi, jež má na-
stoupiti místo rusko-francouzské alliance. Slov
se uchopil též ruský socialista Danevič. Nedošlo
k vážnějším nepokojům.
Spisovatelé Anatole France, Octave M ir-
beau a j., kteří uspořádali velkou manifestační
schůzi proti ruské vládě, uveřejňují provolání,
že se nezúčastní demonatrace chystané v neděli
u hrobu ruského revolucionáře Petra Pavlova,
poněvadž již zvěděli z jistého pramene, že vláda
čeká na tuto příležitost, aby hromadně vypově-
děla ruské uprchlíky a aby pozatýkala četné re-
volucionáře a anarchisty na základě zákona
o anarchistech. Provolání končí ostrým protestem
proti počínání vlády nedůstojnému svobodné
země.
Franc
Petro Pavlův
Rusko
Paříž
Francie
Octave M ir
17
article
K udavačským afférám.
Setník Avon přepadl na ulici a ztýral
universitního professora Debierra, jenžo
něm poslal zprávu do informačního oddělení
lože svobodných zednářů. Setník Avon byl po-
hnán před policejní soud v Lille a odsouzen
na 14 dnů do vězení a k pokutě 100 franků.
Trest vězení byl mu zatím prominu! na základě
zákona Bérangerova.
Hliněné pumy.
Dvě pumy, jež byly předevčírem nalezeny
v Paříži, byly naplněny pouze hlinou a sádrou
Bylo nalezeno několik podobných zdánlivých
pum. Jedná se pouze o bujné kousky mystiíi-
katorů, kteří vodi policii za nos.
Povstání v Argentině.
V hlavním městě této jiho-americké repu-
bliky kolovaly včera dle tamních depeší telegra-
fiekých zprávy, že v provineii buenos-ayrosské
vypuklo povstání. Bližších zpráv zatím ale není.
O válce anglo-německé.
Možnost příští války anglo-německé uvedl
na přetřes opětně v řeči své občanský zástupee
námořnictva v ministerské radě lord admirality
Avon
Debierra
Bérangerův
Lille
Paříž
Argentina
18
article
Lee. V projevu svém, proneseném v Eastlighu,
pravil, že vláda nemusí již tolik jako dříve
střežiti Franeii a moře Středozemní, za to že
ale musí s nepokojem, ač-li ne
s obavami hleděti na moře Se-
vernI. Z důvodu toho musí anglieké loďstvo
býti tak přetvořeno, aby nebezpečí z této strany
čeliti mohlo. Kdyby na neštěsti došlo ku pro-
hlášení války, zasadilo by první ránu
britské loďstvo a to dříve, než by na
druhé straně moře měli čas dočísti se
vypovězení války v novinách. Poslední
reformy v námořnictvu vztahují se skutečně jen
výhradně na stavby lodní. Nejrychlejší a nej-
silnější obrněné lodi hráti budou v budoucíeh
bitvách námořních hlavní roli. Rozhodnuto však
nečiniti již žádných výdajův na
opravu starých lodí. S obnosy tak
uspořenými vystavi se lodi největšího a nejt ych-
lejšího typu, jež výhradně budou vyzbrojeny
jen nejtěžším dělostřelectvem a obrněny budou
nejsilnějšími pancéři. Tyto lodi nebudou četné,
budou míti účinek mnohem ničivější než loďstvo
nynější. Jsme zvědavi, co na tuto řeč, zají-
mavou dost, odpoví se v Německu. V prvn
chyili využije ji hrabě Bülow k vymáhání no-
vých obnosů na loďstvo válečné.
Lea
Bülow
Eastligh
Německo
19
article
Slavnostní večer
na počest dovršeného sedmdesäfileti
professora Ferdinanda Schulze.
Dne 2. února t. r. sešla se intelligence našelío
mladšího světa obchodního, žáci prol. Ferd. Schulze
sezvání spolkem absolventů českoslovanské akademie
obchodní v Praze, aby vydala hoid svůj muži nejen
zasloužilému, ale i upřímně milovanému. Účasten-
ství bylo tak hojné, že prostorná dvorana „Merkuru“
okrášlená pliměřenou výzdobou květinovou, byla
přeplněna a ruch, jenž záhy skvělým shromá žděním
se rozproudil, byl velmi čílý, srdečný a přátelský.
Ke slavnosti dostavili se professoři českoslov. akade-
mie obchodní pánové: Pražák, Lukáš, dr. Pech, Ko-
vářík, Jaroš a Pižl. Omluvili se pro zahájení slav-
nosti ředitel zemské banky a předseda sboru pro zří-
zení českoslovanské akademie obchodní p. Frant.
Schulz
Lukáš
doktor
Pech
ko
Jaroš
Pižl
František
Praha
20
article
Procházka, jenž během večera však k ní zavital, p
cís. rada Jan Olto, vl. rada ředitel dr. J. Řežábek
prof. dr. Kamil Henner, prof. Josef Sládek, Jos. Smo-
lík a Jos. Talský
Po 6. hod. objevil se oslaveniec Ferdinand Schul
provázen dcerami, slečnou Anežkou a Dagmarou,
uvítán nekonečným, jásavým potleskem a uveden na
čestné místo. Na to předseda spolku p. Böhm za-
hájil slavnost krásným proslovem k oslavenci a udělií
slovo slavnostnímu řečníku za spolek, panu Josefu
Urbanovi, který mimo jiné pravil:
„Ráčil jete slaviti v minulých právě dnech
své 70. narozeniny. Kruhy literární i politické, u vzác-
né u nás jednomyslnosti, svou úctu a vážnost vše-
strannou vám projevily. Na konec přicházíme i my.
vaši bývali žáci, abychom významný ten den v ži-
votě vašem oslavili, a jsme šťastni, že ráči) jste
mezi nás zavitati. Používáme této vzácné příležitosti,
abychom oživili své milé vzpomínky na vás, a uji-
stili vás při tom nejen o své neobmezené úctěa
vážnosti, ale i — prosím, neračte to bráti za licho-
cení, nýbrž za upřímné doznání — o své Másce k vám,
jakož i zvláště o své trvalé a upřímné vděčnosti.
Není úkolem mým, a přesahovalo by laké
daleko rámec dnešního večera, nestačil by ani čas
který nám ráčil jste, pane professore, věnovati
kdvbych. byt i jen stručnými slovy, chtěl zminiti se
o Bohatě a velezáslužné činnosti vaší po tu dlouhou
dobu veřejného působení vašeho.
Při čtení slavnostních črt shledal jsem, že skor
mimochodem stala se zmínka, že prof. Schulz byl
též učitelem na Českoslovanské akademii obchodní
My jsme nejen povoláni, ale i oprávněni, dnes o této
činnosti podati svědeciví, které jesť pro našeho vele-
váženého učitele to nejlichotivější.
Procházka
Olto
doktor
J Řežábek
profesor
Henner
Sládek
Ferdinand
Anežka
Dagmara
Böhm
Urban
Schulz
Jos
spolek p
21
article
Prof. Schulz měl vzácné porozumění pro důle-
žitost stavu obchodního v našem národě vůbec, a pro
důkladné a náležitě vzdělání dorostu jeho zvláště, a
v tomto pravém porozumění významu našeho prvního
vyšího učiliště obchodního věnoval mu právě v době.
kdy toho nejvíce bylo zapotřebí — v začátcích jeho
trvání — veškery své síly v míře nejúplnější,a
úspěch jeho neúnavné práce shmouti lze v to prav-
divé doznání, že naučil více než 3000 mladých mužů,
chtějících se věnovati povolání obchodnímu, nejen
správně česky myslit, česky psál, ale
co zvláště — upřímně česky cítit!
První akademie naše obchodní měla vůbec hned
od založení to štěstí, že zakladatelé její dovedli na-
lézti pravé muže a postaviti je na pravé místo! V tom
vidím celě tajemství úspěchu tohoto nám všem tak dra-
hého, a pro náš hospodářský život tak důležitého
ústavu.
K řed. Tonnerovi přidružili se hned od počátku.
nyní již veteráni, dobrý prof. Smolík, prof. Tálský
— z nichž pivní nás počítati, druhý pak cifry na
pevno postaviti učil — snivý náš Sládek a konečně.
nechtěje zúmyslně jmenovati mílé nám všem učitele.
kteří až dosud na ústavě působí — oslavenec dnešního
večera, prof. Ferdinand Schulz. A tito všichni šle-
chetní, pro dobro a prospěch národa dle sil svých
pracující mužové měli tu nejhorlivější snahu, vycho-
vali z nás nejen dobré a řádné obchodníky, ale
muže poctivých povah a zvláště — což pro národ
náš velice důležito — upřímné syny jeho.
A tu připomínáme sobě zajistě všichni bez roz-
dílu, jakou vynikající snahou a nadšenou horlivost
v tomto směru se vyznamenal náš velevážený a
ode všech milovaný prof. Schulz!
Schulz
Tonner
profesor
Smolík
Tálská
22
article
Hodiny, ve kterých nám prol. Schulz vykládal.
byly pro nás pravým svátkem, a těmi nejmilejšími
Se zatajeným dechem naslouchali jsme jeho vroucím
slovům, kterými nám líčil slavné doby v minulosti
naší; se slzami v očích a se srdcem chvějícím
sledovali jsme jeho lak úchvatná vylíčení všech běd
bělohorských nás stihnuvších a hluboký úpadek náš
duševní i hmotný; a jak pohnutě naslouchali jsme.
když líčil nám to obdivuhodné znovuzrození našeho
národa.
Račte býti ujištěn, velectěný pane professore
že ještě dnes všichni vzpomínáme na vroucí slova
vaše a že nám zůstanou nevymizitelnou upomínkou
na vás. Přijměte za všecky ty chvíle nám tak drahé.
za laskavosti vaše nám v míře tak hojné vždy pro-
kazované v dnešní den vyjádření naší úplné vděčnosti
a oddané úcty.
Ale výchova prof. Schulze nenesla se jen tímto
směrem vlasteneckým; on také pro život praktický
nás připravoval, pro život plný boje a zápasů, a opa-
třiti nás hleděl tou nejlepší zbraní pro náš život: totiž
zralostí řeči našcho protivníka, s kterým od věků
jest nám souzeno zápasiti.
Končím vroucí prosbou: Bůh popřej ješt
dlouhá léta našemu milému učiteli! Práci jeho česl
a sláva!
Schulz
profesor
bůh
23
article
Potom pronesl srdečnou zdravici kollega Hue-
ber jménem nejsťarších absolventů Českoslovanské
akademie obchodní, načež ujal se slova jménem sboru
pro zřízení a vydržování Českoslovanské akademie
obchodní v Praze předseda jeho p. Jos. Řivnáč
který, jako jeden z nejstarších absolventů a vděčný
žák oslavence, vroucími slovy projevil prof. Schulzovi
nehynoucí vděčnost, úctu a lásku. Zároveň projevil
přání, aby ještě mnohá léla — k radosti všech —
mezi námi přebýval a byl očitým svědkem plodů
onoho zdárného símě, jež v mladá srdce s péčí otcov-
skou byl uložil. Jsem šťasten — končil řečník — že
mohl jsem za ty, již k dnešní tklivé slavnosti se do-
stavili, jakož i za ony, jimž dopřáno toho nebylo,
cily upřímné oddanosti a vděčnosti ze srdce vrouciho
tlrmočiti.
Všecky řeči provázeny byly neutuchajícím po-
Uleskem
Professor Schulz hluboce dojat děkoval a
následovně: „Přátelé milí! Přijměte nejupřímnějš,
díky mé za poctu, již prokázali jste mi dnes, shro-
máždivšo se počtem tak hojným a pozvavše mě
do středu svého, abyste mně, starému učiteli svému,
projevili stálou náklonnost svou a přízeň. Ujišťuji
vás, že jsem přišel rád mezi vás, jako jsem ve
škole rád býval mezi vámi; a že stálé přátelství
vaše mi působí velikou radost. K životu cennému
totiž náleží nezbylně, aby člověk měl nějakou ra-
dost a také nějakou naději, aby měl z čeho se těšiti
a več doufati. Život bezradostný a beznadějný jes
život velice smutný. Víle, že škola mi byla vždly
milá; přicházel jsem rád, abych vás učil. A měl
jsem pevnou naději, že nepracujeme společně na-
darmo. Naděje má skvěle se naplnila. Důkazem toho
jest dnešní shromáždění vaše a mě setkání se s vámi
po tolika létech. Zaujímáte důležitá, čestná, platná.
Řivnáč
profesor
Schulz
Hue
Praha
Jos
24
article
nanmoze i vynikající místa v národní společnosti
naší, v národní naší práci, v pokroku naší české
samostalnosti. S radosti upřímnou pohlížím na vás
všechny dnes, jako jsem s nadějemi pohlížel k vám
po třicet let. Škola naše nezklamala mě! — Z hloubi
srdce přeju dnes i vám všem, abyste vždy měli z čeho
se radovati a na něco se těšiti, več doufati. S tím
srdečným přáním vás tu dnes pozdravuji.
Po této řeči dostoupila nálada večera svého
vrcholu. Když se tišil potlesk, spěchali všichni
k oslavenci, jsouce šťastni, že mohou po drahném
čase na důkaz lásky a vděčnosti aspoň stisknouti mu
ruku a slyšeti jeho milý zvuk hlasu, jejž prof. Schulz
jako vždy dříve pro každého z nich měl.
Pak oznámeny dopisy a telegrafické pozdravy
některé z nich přečteny. Všecky takřka dýší odda-
ností, úctou i láskou.
Po 10. hodině rozloučil se prof. Schulz se svými
přáteli a odjel, provázen nejupřímnějším přáním
zdraví a všeho dobra. Ostalní společnost zůstala pok
pospolu ještě dlouho v přátelském rozhovoru, ožive-
ném přítomností četných dam, jež tak milého učitele
svých mužů poctily a k lesku večera zdatně při
spěly.
Dopisů a pozdravů došlo ze všech končín vlast
i z ciziny několik sel
Schulz
profesor
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné měl včera ve své místnosti poradu, věno-
vanou vyřízení celé řady záležitostí běžnýcha
správních. Po zmince o jubileu biskupa Stross-
mayera a po uctění památky zesnulých poslaneů
V. Sehnala a J. Holče, pojednáno bylo o nastá-
vající volbě říšského poslance za obchodní ko-
moru pražskou. Kandidatura člena komory p.
Boh. Ryšánka byla přijata s povděkem. Potom
vyřízeno bylo mnoho otázek jiných. Zpráva
předsednictva o této schůzi vydána nebyla.
— Na počešťovací akci v Pošumaví úpěn-
livý nářek vede včerejší »Bohemie« a slzy její
platí zvláště koupi deskového statku Albrechtce
okresním výborem sušickým i německoliberální
žal vzrůstá ještě tou okolností, že český odbor
zemědělské rady na zakoupeném statku hodlá
zříditi stanici pro pěstování plemenného skotu.
Zpráva tato způsobí prý v nejširších kruzích
německého obyvatelstva jižních Čech největší
úžas, jakožto první případ, kdy okresní výbor
jazykově smíšeného okresu »postavil se do
služby národnostní agitace a počeštění německého
jazykového územi«. Všechny pokusy počeštii
Albrechtice až dosud prý byly marny, nebot
v Albrechticích bydli většina Němců, až konečně
vystoupil na jeviště oficiálně (?) výbor okresu,
k němuž Albrechtec náleží, aby zakoupením
tamního malého deskového statku klestil cestu
počeštění tohoto města. »Bohemia« bouří nejen
německou menšinu okresního zastupitelstva k pro-
testům proti tomuto »jednání«, neváhajíc ovšem
nabádati všecka německá zastupitelstva smíšených
okresů v celýeh Čechách k tému ž jednánl.
Stross
V Sehnal
J Holec
Ryšánek
Němec
Pošumaví
Čechy
Albrechtice
národní strana svoboda
Bohemia
26
article
nýbrž i vládu proti českému odboru zemědělské
rady, aby nepovolovala mimořádné subvence na
škody suchem způsobené. Neboť Němci nejsou
prý ochotni dáti si z rukou vyrvati takovou ně-
meckou baštu takovými akty české libovůle
českého okresního zastupitelstva a české sekce
zemědělské rady. Zkrátka kleteb a výhrůžek na
celý sloupec drobného písma. Poprask tento ne-
může ovšem v ničem zmýliti okresní zastupi-
telstvo sušické v přesvědčení naprosté správnosti
jeho podnikání, kteréž provázeno jsouc ke všemu
dobrodiním, jaké přinese chovná stanice okresu,
znamená jenom jeho hospodářské povznesení,
tudíž plnění jedné z nejvážnějších úloh každého
okresního zastupitelstva. Naopak by zasluhovalo
výtky, že dalo se od takovéhoto prospěšného
zisku rolnického poplatnictva zdržeti tím, že Němci
Albrechtec pokládají náhodou za svou nacionální
baštu. Smutné vysvědčení vystavuje německý
list německému karakteru Albrechtce, musí-li se
třásti před stanicí pro skot na panském dvoře.
Však jsou známy ty německé povahy pošumav-
ských německých vesnic na pomezí jazykověm,
Albrechlec sám až kdysi sejde jarní snlh,
najednou pozná, že jeho německý karakter ten
tam. Jinak je to k popukání, troufá-li si ně-
mecká dvanáctina obyvatelstva sušického okresu
komandovati okresní zastupitelstvo dopisem
v pražské »Bohemii«, aby vzdalo zbraní čest
před »německou baštou« v Albrechtci a se
svinulými prapory vrátilo se do Sušice ! Ztráta
Albrechtce jest bohatě vyvážena německým ziskem
v nedaleké končině Pošumaví, českou bolestnou
ztrátou Přivozce, který znamená pro celou řadu
českých ohrožených obcí něco víc, než pro
Albrechtec či Albrechtice tamní panský dvoree.
Němec
Albrechtec
Albrechlec
Albrechtec
Sušice
Pošumaví
Albrechtice
český odbor zemědělský rada
Bohemia
27
article
Dnes jsou jeho pány němečtí dobytkáři z Falk-
nova, kteři se nic neohlíželi na to, jak se na
statku dřív hospodařilo a zda je povinnost
české zámožné společnosti, ohrožený český ma-
jetek hojně zaplatiti. Zaplatili sami
— Národní organisace starostenských sbor
ve Slezsku podle moravského na výsost osvěd-
čeného vzoru zřízená pálí německé oči, kteréž
se obávají patrně téhož ovoce pro německou
vládu ve Slezsku, jakého dočkala se německá
zpupnost od sdružovací akce starostenské na
Moravě v přemnohých připadech. Jak se sdě-
luje, vešli již mnozí pp. okresní hejtmané slezšti
ve »styk« s předsedy starostenských, sborů za
tim účelem, aby jim všemožně znechutili čin-
nost jich ve sborech. Starostenské sbory jsou
prý nezákonnosti, ježto jsou sdružením beze
stanov a neporozumějí-li starostové takovým po-
kynům, bude prý proti sborům zakročeno. Na
Moravě jsou starostenské sbory dávno v činnosti,
aniž by bylo proti nim nejmenších námitek,
tento vynález zůstaven německé byrokracii
slezské. Čeští starostové ve Slezsku nehodlají
se však lekati. V těchto dnech, jak »Ost. D
sděluje, ustanovena jest ve Svinově sehůze sta-
rostů, jejímž porady předmětem jest právě akce
okresních hejtmanů proti starostenským sborům.
Falk
Slezsko
Morava
Svinov
28
article
— Olázka sestátnění německé reálky v Pr-
slějově byla předmětem jednání v obecním vý-
boru města Prostějova dne 1. února t. r. Zem-
ský výbor i vláda nápadně kvapí. Jak známo,
usnesl se obecní výbor dne 17. srpna m. r., že
nemůže k tomu svého souhlas
uděliti, aby obmýšlené sestátnění německé
vyšší reálky zemské v Prostějově provedeno byl
za podmínek, obsažených ve výnosu zemského
výboru ze dne 30. března 1904 č. 21.862,
poněvadž by tím na obec prostějovskou bře-
mena nad míru vysoká byla uvalena. Zemský
výbor však učinil další kroky a uložil obci, aby
do konee ledna oznámila, které z podminek
c. k. ministerstva pro kultus a vyučování pova-
žuje za nepřijatelně a k jakým příspěvkům by
v případě sestátnění reálky byla ochotna se
zavázati. Jak zedpověděti tento přípis, podával
zprávu i návrh městský radní p. Špaček: Když
před třemi roky objeveny na tomto němčour-
ském ústavu nepořádky pnedagogické i hospo-
dářské, schopné demoralisovati žactvol i finančně
poškoditi město, začala obecní správa ne reálku
německou přísnéji dohlížeti. To nelíbilo se Něm-
cům, začali křičeti o utlačování a dr. Gross na
sněmu zemském navrhl vyzvati vládu, aby ně-
meckou reálku prostějovskou sestátnila. Na-
vzájem navrhli zase poslanci češti, aby sestát-
něna byla česká reálka v Olomouci. V téže
schůzi učinil hned místodržitel prohlášení vlády,
že jest ochotna oba ústavy sestátniti — ale uči-
nila z obou junctim, a — dvoji loket körbi smu
— reálku olomouckou nelze sestátniti prý dříve.
špaček
doktor
Gross
Prostějov
Německo
Olomouc
29
article
dokud nebude úplnou. Měl by tedy český ústav
čekati několik let, německý pak býti sestátněn
hned, ač prostějovská německá reálka jest za-
bezpečena a povinností vlády přece jest sestát-
ňovati ony ústavy, jež dosud zabezpečeny ne-
jsou a o své byti existenčně zápasi!! — Zpravo-
daj zevrubně probral celou záležitost a navrhl,
aby posláno bylo zemskému výboru obširné
memorandum, z něhož vyplývá konečný návrh,
že nelze přistoupiti na žádno
z podmínek, vládou činěných (poskyinut
budovy, pomůcek i určitého přispěvku obeí), že
se doporučuje akci sestátňovací přerušiti a po-
kračovati v ní, až poměry prostějovské budou
přivedeny do rovnováhy a reálka česká v Ole-
mouci doplněna (zatím však ať se upravi vnitřn
poměry ústavu); kdyby však zemský výbor n
odklad nepřistoupil, že jest obecní výbor ocho-
ten rozvázati svou smlouvu se zemi ohledně
německé reálky, t. j. ponechati si budovu, po-
můcky, zařízení — ať si stát postaví budovu
zakoupí sbírky i zařízení sám. Memorandum i
návrhy jednomyslně schváleny a po návrhu p.
posl. Skály bude memoraadum vytištěno a za-
sláno všem poslancům, čelným redakcím atd.
Zpravo
Skála
Ola
30
article
— K volbě na Zatecku do říšské rady.
Důvěrníci českých voličů volební skupině měst-
Žatce, Mostu, Blliny, Postoloprt, Jirkova a Hor-
ního Litvínova usnesli se na sčítací kandidatuře
k doplňovaci volbě do říšské rady, jež konali se
bude dne 14. února. Sčítacím kandidátem če-
ským jmenován známý menšinový pracovník pan
dr. Josef Štumpí, advokát, jednatel ústřed-
ního výboru Národní jednoty severočeské v Praze.
— Měslská rada pražská biskupu J.J.
Strossmayerovi. Jeho Exc. nejdůst. p. ThDru.
Josefu Jiřímu Strossmayerovi, biskupu a čest-
nému měšťanu král. hl. města Prahy v Dakovu,
byl jměnem rady král. hl. města Prahy zaslán
tento telegrafický projev: »Rada kr. hl. měst
Prahy ve sehůzi dne 31. ledna 1905 vyslovila
čestnému měšťanu svému k blížícím se naroze-
ninám nejupřímnější a nejoddanější přání všehe
zdaru a blaha. Nechť Vaše Exegllence ku pro-
spěchu a slávě mileného lidu chorvatského
doktor
Josef Štumpí
Strossmayer
ThDr
Žatec
Most
Bllina
Postoloprty
Jirkov
Litvínov
Praha
národní jednota severočeský v Praga
Měslský rada