ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e4feec90-78e8-11dc-b13c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 80, place 70, org 14
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
5. února 1905. Číslo 3e.
4 article
Sbromáždění usnese se zejtra, která ze tř adres má býti přijata. Sedmero druhů censury v Rusku V Petrohradu, 19. ledna (1. února.) (Původní dopis »Národních Listů «.) Časopisy zahraniční vyslovily svůj podiv nad tím, že v čísle časopisu „Petersburger Zeitung“, obsahujícím článek o ženské univer sitě z péra Anatola France, nebylo nejmenší zminky o událostech 9. (t. j. 22.) ledna. Případ ten však není ojedinělý. I nyní ještě zahraniční kruhy téměř po 2 týdnech po bouřích nenale- zají téměř ničeho v našich listech o původua průběhu jejich. Příčina toho jest následující: Až do jme nování hlavního guvernéra generála Trepov měli jsme v Rusku 6 druhů censury, jichž úko a povaha byly tyto: 1. Všeobecná censura, vykonávaná funkcionáři ministerstva vnitra. Podléhají tétc censuře všechny časopisy a spisy, vydané v Ru- sku, jež nemohou vyjít bez předchozí censury 2. vojenská censura. Ta trvá od po- čátku války. Příčinou zavedení jejího byly zku- šenosti, nabyté ve válce francouzsko-německé.
Franc Trepov Rusko Petrohrad Petersburger Zeitung
5 article
Tenkráte čerpali Němci celou řadu důležitých zpráv a informací z francouzských listů ve svůj prospěch. A tomu se má vojenskou censurou při nynější válce rusko-japonské zabrániti; 3. censura církevní pravoslavná. již podrobeny jsou všechny knihy, pojednávajíe o náboženské otázce, dále obrazy, kresby atd. jež představují boha, svaté, všecky stati, dotýka- jící se církve nebo náboženstvi; 4. censura pro náboženské spo- ečnosti nepravoslavné. Na štěst tato censua jen zřídka prakuckého významu mívá, vzhledem k tomu, že počet cizinců ne- pravoslavných v Rusku je poměrně malý a že knihy o náboženských a církevních věcech. psané se stanoviska nepravoslavného, vycházej v Rusku zřídka. Ale — censura je tu přecea právě velmi přísná; 5. censura, vykonávaná ministrem za- hraničních záležitostí, jíž podléhají všechny otázky politické a mezinárodní; 6. censura dvorská, zřizená za příčinou zvláště bedlivého zkoumání obrazů, podobenek a p., carových, carevniných a vůbec všech členo carské rodiny, přeblíží však také všechny člán- ky, týkající se způsobu života carova, zpráv o audiencích a jeho cestách.
Němec Rusko
6 article
Avšak na těchto censurách nebylo ještě dosti. V posledních dnech zřízena censara nová a máme proto v Rusku nyni ještě 7. censuru policejní, kteréž podlehaj všechny spisy, články, výkresy a p., ličící, ja- kým životem ruský stát žije a dotýkajíci se vni- derních ruských poměrů. A jak se to má s publikacemi, jež mohou vyjíti bez předchozí censury? Velmá jednoduše. V Rusku je zaveden tak zvaný sy- stém oběžníků: v kteroukoli hodinu ve dne nebo v noci zřízenec státní může přinésti redaktoru takovéhoto časopisu obálku s přípisem, obsahu- jícím zápověd psát o tom neb onom předmětu a časopisu takovému nezbývá nic jiného, než mlčet. Ale v Rusku je obecenstvo zvyklé, č ísti mez: řádky a vytuší s větší nebo menše správností, co časopis takovýmto způsobem chee říci. Úloha ruské žurnalistiky není zajisté snadná. Gorký. Z Pebrohradu, 4. února. (Spb. Ag.) Zpráva o propuštění Gorkého je předčasnou. Maxím Gorký o své vazbě. Z Petrohradu, 4. února. Maxim Gorkj vypravoval své ženě, která ho navštivila ve vazbě, že nakládá se s ním v pevno- sti petropavlovské tak dobře, že nemá žádného přání. Se všemi spoluvězni i s nim nakládá se jako se zajatými důstojníky. Jest vesel a dobré mysli. Nemá obavy v příčině osudu svého. Myslí, že jak- mile bude propuštěn, nejepíše bude na krátko někam internován dovnitr Rusi a snad prý ani tolik se mu nestane.
Gorká Gorký Gorkj Rusko Petrohrad Rus Aga
7 article
Depeše starověrců. Z Petrohradu, 4. února. (C.-B.) Předseda ministerského komitétu, Vitte, předložil carovi došlý ho telegram pěti starověrců z Nižního Upisována ruská půjčka. V Praze ve čtyři advaceti hodinách upsána řada millionů. Bylo to neslýchané. Slovanská událost prvního řádu. Ne proto, že šlo o ruskou půjčku, ale proto, že se poprvé ukázala síla českých peněz! Zpráva mu- sila zajímati slovanský svět. Aspoň slovanský hospodářský světl A víte, co se přihodilo Marně jsme obraceli ve slovanských listech. Slovanská veřejnost o tom nezvěděla. A neví — dosud. Zpráv nebylo. Slovanská ve- řejnost nemá potřebného apparátu, aby sobě podávala zprávy. Ale bez zpráv nemůže moderní čtenář žíti.
Petrohrad Praha
8 article
— Raději špatné zprávy nežli žádné ! soudí. A teď nadešly petrohradské události! A známý apparát — ach, tak známý ! — zase znovu se rozehrál. Dotyčné agentury už se postaraly, aby zprávy byly po ruce ! A hodně zpráv! Do syta zpráv. O millionech upsaných za jediný den v če- ské Praze na důkaz sily českého trhu peněžního nebylo ve slovanských listech zmínky. Ale o »vojenském spiknutí« v Petrohradě, které bylo zbožným přáním jistých kruhů na Západě, vy- rojilo se přičiněním známého apparátu, množ- ství telegramů, dlouhosloupeových zpráv a in- formačních fantasií. Jaké hodnoty, samo se rozumí! Ale pod jich dojmem slovanský čtenát na Západě neopomenul naladit struny své duše. vybavit žádoucí nálady, vyvodit závěry zcela ve smyslu zamýšlené suggesce milého apparálu. Slovanský čtenář dal si jako na povel obrátit na ruby svoji — slovanskou duši. Jsme zase o zkušenost bohatší Suggesce člověka v dané chvili je — vše- chen člověk! Žit v cizí suggesci anebo v ciz moci, je jedno. A národ jako člověk, nemá-l vůbec zapomenout, co vlastně chce, musí v čas se opatřit, aby ve chvíli osudné nepodlehal ji n suggesci, než svého vlastního poznstku a — zájmu. Tak den za dnem nám důtklivě připama- továvě, že jsou věci v záloze, s nimiž bylo by radno si — posplšit.
Petrohrad západ
9 article
Novgorodu a Charkova, jímž osvědčují svou oddanost a dík za carské ukaz ze dne 25. prosince 1904, jenž znamená pro ně — jak sami praví — zoře nového života. Car pozna- menal na depeši, že ji četl a povděkem. Zastavené přednášky v Kyjevě. Z Kyjeva, 4. února. (C.-B.) Přednášky na universitě, obnovené 2. t. m., byly zase zasta- veny, protože studenti chystali na dnešek poli- tickou demonstraci. Francouzšti dreyfusardi a Rusko Z Paříže, 4. února. (C.-B.) Pod názvem »Přátelé ruského národa« utvořila se dnes jed nota, jež si vytkla za úkol veřejné míněn v Rusku osvítiti a ruskému lidu ukázati, jaké sympatie provázejí ho v boji za svobodu. V čele jednoty té jsou Anatol France, Georges Cle- menceau a Adolf Carnot, bratr zesnulého pre- Reforma samosprávy v Rusku. Z Berlína, 4. února. »Berliner T ag blatt« sděluje z Petrohradu: Ministerské ko- mité se usneslo přepracovat zákony o samosprávě za součinnosti zástupeů zemstev a patnácti zástupců ministerstev. Každá gubernie vyšle po 2 zástupeích zemstev, každé město, čitající přes 50.000 obyvatel, po jednom. Car ustanovi předsedu. Novotou jest, že zemstra voliti budou své zástupce sama sidenta.
Franc Georges Carnot Novota Novgorod Charkov Kyjev Rusko Paříž Berlín Petrohrad Berliner T
10 article
Podezřelé zprávy anglické o bou- řích v Sevastopoli. Z Londýna, 4. února. »Daily Mai le, list velmi nespolehlivý, sděluje ze Sevastopole, že vojenské úřady uložily námořníkům, kteři se nedávno vzbouřili, drakonické tresty a že je 38 mužů odsouzeno k smrti. (?) Budou prý co ne- vidět popraveni. Revoluční výbor počíná si ještě horlivěji než dosud. Revoluční spisy vnikaji hromadně do kasáren. Úřady měly podezření. že spisy ty se zapékají do komisárků a takovým způsobem se dostávají vojínům. Dalo několik komisárků rozkrojiti a skutečně v nich revo- luční výtisky nalezeny.
Londýn Sevastopol Daily Mai
11 article
Stávky. Z Varšavy, 3. února. (C.-B.) Ve Zjěří, Pa- běnicích a Čenstochově dělníci počali stávkovati Stávkující v okolí Dabrové zpustošili nádraž poviselské dráhy ve Střeněšci a zadrželi vlaky jedouci do Varšavy. Z Varšavy, 4. února. (C.-B.) V s o sno- vickém okresu stávkuje 30.000 dělníků. Stávka rozšířila se také na železnice a závody V soukromých školách nevyučuje se. Dělnl chovají se klidně. V Kališi slávky neustává Krámy byly dnes otevřeny. Tam a ve V ar- šavě stávkáři porouchali železniční stanicia vodárny. Z Moskvy, 4. února. (C.-B.) Včera večer pozorováno hnutí mezi tramwayními zří- zenci a dnes zastavena jízda na všech tratich. Z Varšavy, 4. února. Dle soukromých zpráv z Čenstochova zabarikádovalo se tamější obyva- telstvo ze strachu v domech. V Sosnovicích a Dombrové stávkuje 30.000 mužů v Zgeři u Lodi zabila žena lopatou kozáka. V Rad- zoczi zabil dav důstojníka a dva vojíny. Celkem stávkují v ruském Polsku dělníci ve 42 cukrovarech, které do nedávna z rozkazu mini- sterstva vojenství pracovaly dnem i nocí, aby zásobily armádu. Ze Lvova, 4. února. »Dzienniku Po skému« sdělují z Varšavy, že za posledních nepokojů bylo tam zabito 16 vojínů a zraněno 100. »Naprzód« oznamuje, že za nepokojů ve Varšavě četní vězňové byli propuštěni, aby se zúčastnili drancování, jemuž assistovaly i orgány policie.
Krám Dziennika Varšava Zjěřit Dabrová Moskva Čenstochov Zger Polsko Lvov
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. února. Ruské napomenuti do Szbska. V Srbsku opět vzplápolaly kruté boje po litických stran. Příčinu k nim zavdal ředitel tiskové kanceláře Balugdžič, osobní přítel krále Petra a osvědčený jeho pracovník v posledníeh letech proti dynastii Obrenovičů. V Bělehradě stalo se již zvykem, že ředitelé tamější tiskové kanceláře jsou zároveň dopisovateli »Neue freie Presse« i jiných Srbsku nepřátelských listů, které dobře platí. Před tím tuto bídnou úlohu špicla sousedního státu hrál Alexandr Petrovič, před ním pověstný Bresnitz von Židačov, kteříž oba nyní v cizině konají námezdné publicistické práce proti Srbsku. Nedávno se to na Balugd- žiče prozradilo a králi Petru nezbylo, než ve- řejně se ho odříci. Za to vídeňská žurnalistika zahájila křížové tažení proti Srbsku a všechny živly v Srbsku, které jsou živy z rakouského disposičného fondu, vzehopily se a konají k čemu jsou najaty: popuzují stranu proti straně, všechny proti všem, a neschází už mnoho, aby se Srbové navzájem krvavě po- »Petrohradské Vědomosti« píšou do Srb ska: Což pak rozumní srbští vlastenci, byť byl přívrženci kterékoli strany, nenabudou vrchu nad úklady odvěkých nepřátel Slovanstva vůbec a Srbů zvlášť? Více zdravého rozumu a takto a zvláště vědomého i obětavého vlastenectvi. bratři Srbové, v tyto trapně těžké a zlověstně osudné dni, které prožívá všechno Slovanstvo
Petro Obrenovič Petrovič Židačov Srba Srb Praha Srbsko Bělehrad Balugd Balugdžič Neue freie Presse
13 article
Nezapomínejte, že starší vaše sestra, mocné Rusko, od něhož vy po právu a tradicích mů- žete se v každé trudné době naditi bratrské pomoci, nyní je všecka zaujata krutou, krvavou a dlouhou válkou na dálném Východě, jejíž konec je nedohledný. Nezapomínejte, že odvěký nepřítel váš i všeho Slovanstva nespí a všecky síly napíná, aby pro sebe vykořistil nepřiznivý Rusku i Slovanstvu moment a při nejmenším vašem pochybení posune své pluky k Solunu Prvou etapou při tom bude vaše krásná a všemu Slovanstvu drahá Šumadie. Zapomeňte na čas svých strannických nesvárů a nedorozumění, buďte proniknuti občanským vědomím, naberle na své hrudi slovanské statečnosti a ohradte Srbsko i všechen slovanský jih od záhubnýeh úkladů vnějšího nepřitele. Toho od vás žádá nejen všechen srbský národ a všechno jižní Slovanstvo, nýbrž i celá velká slovanská rodina.
Rusko dálný východ
15 article
Anglie a Tibel. Anglická vláda vydala nový svazek »modré kniby«, jejž rozdala členům parlamentu. Kniha dělá v Angli ohromnou sensaci. Odhaloies v ní, že anglická vláda zapověděla svému místo- králi v Indii, Curzonovi, podniknouti tibetské dobrodružství, Curzon však učinil pravý opak na svůj vrub vypravil do Tibetu plukovnika Younghusbanda. Tím se Anglie zříká všeho, eo Curzon a Younghusband pro ni v Tibetě zí- skali: poplatku, protektorátu, území.
Angl Curzon Younghusband Anglie Indie Tibet
16 article
Pařižské projevy. Socialistické živly pařížské pokračují v ma- nifestacích pro revoluění hnuti v Rusku. Též kruhy universitní a literární pořádají projevy po- dobného druhu. Včera byl konán v Paříži mee- ting za účastenství několika tisíc osob, zejmen studentů a professorů. Byly proneseny řeči váš- nivého tonu proti carské řiši a zároveň projevy nadšené sympatie ruskému lidu bojujíeímu za reformy. Řečníci prohlašovali, že jsou proti alli- anci Francie s carem, ale pro přátelství s Ru- skem. Byla přijata resoluce, v níž odsouzeno jednání ruské vlády a žádáno, aby byly na svo- bodu propuštěni zatčení zástupci ruské inteli- gence. Druhý podobný meeting byl včera uspo- řádán stranou sociálně-revolučních dělníků. Stáv- kujícím dělníkům ruským vyslovena sympatie Řečníci prudce útočili na ruskou vládu a tupili ruskou armádu, jež střilela do dělníků a vyhla- šovali spojení proletářů všech zemi, jež má na- stoupiti místo rusko-francouzské alliance. Slov se uchopil též ruský socialista Danevič. Nedošlo k vážnějším nepokojům. Spisovatelé Anatole France, Octave M ir- beau a j., kteří uspořádali velkou manifestační schůzi proti ruské vládě, uveřejňují provolání, že se nezúčastní demonatrace chystané v neděli u hrobu ruského revolucionáře Petra Pavlova, poněvadž již zvěděli z jistého pramene, že vláda čeká na tuto příležitost, aby hromadně vypově- děla ruské uprchlíky a aby pozatýkala četné re- volucionáře a anarchisty na základě zákona o anarchistech. Provolání končí ostrým protestem proti počínání vlády nedůstojnému svobodné země.
Franc Petro Pavlův Rusko Paříž Francie Octave M ir
17 article
K udavačským afférám. Setník Avon přepadl na ulici a ztýral universitního professora Debierra, jenžo něm poslal zprávu do informačního oddělení lože svobodných zednářů. Setník Avon byl po- hnán před policejní soud v Lille a odsouzen na 14 dnů do vězení a k pokutě 100 franků. Trest vězení byl mu zatím prominu! na základě zákona Bérangerova. Hliněné pumy. Dvě pumy, jež byly předevčírem nalezeny v Paříži, byly naplněny pouze hlinou a sádrou Bylo nalezeno několik podobných zdánlivých pum. Jedná se pouze o bujné kousky mystiíi- katorů, kteří vodi policii za nos. Povstání v Argentině. V hlavním městě této jiho-americké repu- bliky kolovaly včera dle tamních depeší telegra- fiekých zprávy, že v provineii buenos-ayrosské vypuklo povstání. Bližších zpráv zatím ale není. O válce anglo-německé. Možnost příští války anglo-německé uvedl na přetřes opětně v řeči své občanský zástupee námořnictva v ministerské radě lord admirality
Avon Debierra Bérangerův Lille Paříž Argentina
18 article
Lee. V projevu svém, proneseném v Eastlighu, pravil, že vláda nemusí již tolik jako dříve střežiti Franeii a moře Středozemní, za to že ale musí s nepokojem, ač-li ne s obavami hleděti na moře Se- vernI. Z důvodu toho musí anglieké loďstvo býti tak přetvořeno, aby nebezpečí z této strany čeliti mohlo. Kdyby na neštěsti došlo ku pro- hlášení války, zasadilo by první ránu britské loďstvo a to dříve, než by na druhé straně moře měli čas dočísti se vypovězení války v novinách. Poslední reformy v námořnictvu vztahují se skutečně jen výhradně na stavby lodní. Nejrychlejší a nej- silnější obrněné lodi hráti budou v budoucíeh bitvách námořních hlavní roli. Rozhodnuto však nečiniti již žádných výdajův na opravu starých lodí. S obnosy tak uspořenými vystavi se lodi největšího a nejt ych- lejšího typu, jež výhradně budou vyzbrojeny jen nejtěžším dělostřelectvem a obrněny budou nejsilnějšími pancéři. Tyto lodi nebudou četné, budou míti účinek mnohem ničivější než loďstvo nynější. Jsme zvědavi, co na tuto řeč, zají- mavou dost, odpoví se v Německu. V prvn chyili využije ji hrabě Bülow k vymáhání no- vých obnosů na loďstvo válečné.
Lea Bülow Eastligh Německo
19 article
Slavnostní večer na počest dovršeného sedmdesäfileti professora Ferdinanda Schulze. Dne 2. února t. r. sešla se intelligence našelío mladšího světa obchodního, žáci prol. Ferd. Schulze sezvání spolkem absolventů českoslovanské akademie obchodní v Praze, aby vydala hoid svůj muži nejen zasloužilému, ale i upřímně milovanému. Účasten- ství bylo tak hojné, že prostorná dvorana „Merkuru“ okrášlená pliměřenou výzdobou květinovou, byla přeplněna a ruch, jenž záhy skvělým shromá žděním se rozproudil, byl velmi čílý, srdečný a přátelský. Ke slavnosti dostavili se professoři českoslov. akade- mie obchodní pánové: Pražák, Lukáš, dr. Pech, Ko- vářík, Jaroš a Pižl. Omluvili se pro zahájení slav- nosti ředitel zemské banky a předseda sboru pro zří- zení českoslovanské akademie obchodní p. Frant.
Schulz Lukáš doktor Pech ko Jaroš Pižl František Praha
20 article
Procházka, jenž během večera však k ní zavital, p cís. rada Jan Olto, vl. rada ředitel dr. J. Řežábek prof. dr. Kamil Henner, prof. Josef Sládek, Jos. Smo- lík a Jos. Talský Po 6. hod. objevil se oslaveniec Ferdinand Schul provázen dcerami, slečnou Anežkou a Dagmarou, uvítán nekonečným, jásavým potleskem a uveden na čestné místo. Na to předseda spolku p. Böhm za- hájil slavnost krásným proslovem k oslavenci a udělií slovo slavnostnímu řečníku za spolek, panu Josefu Urbanovi, který mimo jiné pravil: „Ráčil jete slaviti v minulých právě dnech své 70. narozeniny. Kruhy literární i politické, u vzác- né u nás jednomyslnosti, svou úctu a vážnost vše- strannou vám projevily. Na konec přicházíme i my. vaši bývali žáci, abychom významný ten den v ži- votě vašem oslavili, a jsme šťastni, že ráči) jste mezi nás zavitati. Používáme této vzácné příležitosti, abychom oživili své milé vzpomínky na vás, a uji- stili vás při tom nejen o své neobmezené úctěa vážnosti, ale i — prosím, neračte to bráti za licho- cení, nýbrž za upřímné doznání — o své Másce k vám, jakož i zvláště o své trvalé a upřímné vděčnosti. Není úkolem mým, a přesahovalo by laké daleko rámec dnešního večera, nestačil by ani čas který nám ráčil jste, pane professore, věnovati kdvbych. byt i jen stručnými slovy, chtěl zminiti se o Bohatě a velezáslužné činnosti vaší po tu dlouhou dobu veřejného působení vašeho. Při čtení slavnostních črt shledal jsem, že skor mimochodem stala se zmínka, že prof. Schulz byl též učitelem na Českoslovanské akademii obchodní My jsme nejen povoláni, ale i oprávněni, dnes o této činnosti podati svědeciví, které jesť pro našeho vele- váženého učitele to nejlichotivější.
Procházka Olto doktor J Řežábek profesor Henner Sládek Ferdinand Anežka Dagmara Böhm Urban Schulz Jos spolek p
21 article
Prof. Schulz měl vzácné porozumění pro důle- žitost stavu obchodního v našem národě vůbec, a pro důkladné a náležitě vzdělání dorostu jeho zvláště, a v tomto pravém porozumění významu našeho prvního vyšího učiliště obchodního věnoval mu právě v době. kdy toho nejvíce bylo zapotřebí — v začátcích jeho trvání — veškery své síly v míře nejúplnější,a úspěch jeho neúnavné práce shmouti lze v to prav- divé doznání, že naučil více než 3000 mladých mužů, chtějících se věnovati povolání obchodnímu, nejen správně česky myslit, česky psál, ale co zvláště — upřímně česky cítit! První akademie naše obchodní měla vůbec hned od založení to štěstí, že zakladatelé její dovedli na- lézti pravé muže a postaviti je na pravé místo! V tom vidím celě tajemství úspěchu tohoto nám všem tak dra- hého, a pro náš hospodářský život tak důležitého ústavu. K řed. Tonnerovi přidružili se hned od počátku. nyní již veteráni, dobrý prof. Smolík, prof. Tálský — z nichž pivní nás počítati, druhý pak cifry na pevno postaviti učil — snivý náš Sládek a konečně. nechtěje zúmyslně jmenovati mílé nám všem učitele. kteří až dosud na ústavě působí — oslavenec dnešního večera, prof. Ferdinand Schulz. A tito všichni šle- chetní, pro dobro a prospěch národa dle sil svých pracující mužové měli tu nejhorlivější snahu, vycho- vali z nás nejen dobré a řádné obchodníky, ale muže poctivých povah a zvláště — což pro národ náš velice důležito — upřímné syny jeho. A tu připomínáme sobě zajistě všichni bez roz- dílu, jakou vynikající snahou a nadšenou horlivost v tomto směru se vyznamenal náš velevážený a ode všech milovaný prof. Schulz!
Schulz Tonner profesor Smolík Tálská
22 article
Hodiny, ve kterých nám prol. Schulz vykládal. byly pro nás pravým svátkem, a těmi nejmilejšími Se zatajeným dechem naslouchali jsme jeho vroucím slovům, kterými nám líčil slavné doby v minulosti naší; se slzami v očích a se srdcem chvějícím sledovali jsme jeho lak úchvatná vylíčení všech běd bělohorských nás stihnuvších a hluboký úpadek náš duševní i hmotný; a jak pohnutě naslouchali jsme. když líčil nám to obdivuhodné znovuzrození našeho národa. Račte býti ujištěn, velectěný pane professore že ještě dnes všichni vzpomínáme na vroucí slova vaše a že nám zůstanou nevymizitelnou upomínkou na vás. Přijměte za všecky ty chvíle nám tak drahé. za laskavosti vaše nám v míře tak hojné vždy pro- kazované v dnešní den vyjádření naší úplné vděčnosti a oddané úcty. Ale výchova prof. Schulze nenesla se jen tímto směrem vlasteneckým; on také pro život praktický nás připravoval, pro život plný boje a zápasů, a opa- třiti nás hleděl tou nejlepší zbraní pro náš život: totiž zralostí řeči našcho protivníka, s kterým od věků jest nám souzeno zápasiti. Končím vroucí prosbou: Bůh popřej ješt dlouhá léta našemu milému učiteli! Práci jeho česl a sláva!
Schulz profesor bůh
23 article
Potom pronesl srdečnou zdravici kollega Hue- ber jménem nejsťarších absolventů Českoslovanské akademie obchodní, načež ujal se slova jménem sboru pro zřízení a vydržování Českoslovanské akademie obchodní v Praze předseda jeho p. Jos. Řivnáč který, jako jeden z nejstarších absolventů a vděčný žák oslavence, vroucími slovy projevil prof. Schulzovi nehynoucí vděčnost, úctu a lásku. Zároveň projevil přání, aby ještě mnohá léla — k radosti všech — mezi námi přebýval a byl očitým svědkem plodů onoho zdárného símě, jež v mladá srdce s péčí otcov- skou byl uložil. Jsem šťasten — končil řečník — že mohl jsem za ty, již k dnešní tklivé slavnosti se do- stavili, jakož i za ony, jimž dopřáno toho nebylo, cily upřímné oddanosti a vděčnosti ze srdce vrouciho tlrmočiti. Všecky řeči provázeny byly neutuchajícím po- Uleskem Professor Schulz hluboce dojat děkoval a následovně: „Přátelé milí! Přijměte nejupřímnějš, díky mé za poctu, již prokázali jste mi dnes, shro- máždivšo se počtem tak hojným a pozvavše mě do středu svého, abyste mně, starému učiteli svému, projevili stálou náklonnost svou a přízeň. Ujišťuji vás, že jsem přišel rád mezi vás, jako jsem ve škole rád býval mezi vámi; a že stálé přátelství vaše mi působí velikou radost. K životu cennému totiž náleží nezbylně, aby člověk měl nějakou ra- dost a také nějakou naději, aby měl z čeho se těšiti a več doufati. Život bezradostný a beznadějný jes život velice smutný. Víle, že škola mi byla vždly milá; přicházel jsem rád, abych vás učil. A měl jsem pevnou naději, že nepracujeme společně na- darmo. Naděje má skvěle se naplnila. Důkazem toho jest dnešní shromáždění vaše a mě setkání se s vámi po tolika létech. Zaujímáte důležitá, čestná, platná.
Řivnáč profesor Schulz Hue Praha Jos
24 article
nanmoze i vynikající místa v národní společnosti naší, v národní naší práci, v pokroku naší české samostalnosti. S radosti upřímnou pohlížím na vás všechny dnes, jako jsem s nadějemi pohlížel k vám po třicet let. Škola naše nezklamala mě! — Z hloubi srdce přeju dnes i vám všem, abyste vždy měli z čeho se radovati a na něco se těšiti, več doufati. S tím srdečným přáním vás tu dnes pozdravuji. Po této řeči dostoupila nálada večera svého vrcholu. Když se tišil potlesk, spěchali všichni k oslavenci, jsouce šťastni, že mohou po drahném čase na důkaz lásky a vděčnosti aspoň stisknouti mu ruku a slyšeti jeho milý zvuk hlasu, jejž prof. Schulz jako vždy dříve pro každého z nich měl. Pak oznámeny dopisy a telegrafické pozdravy některé z nich přečteny. Všecky takřka dýší odda- ností, úctou i láskou. Po 10. hodině rozloučil se prof. Schulz se svými přáteli a odjel, provázen nejupřímnějším přáním zdraví a všeho dobra. Ostalní společnost zůstala pok pospolu ještě dlouho v přátelském rozhovoru, ožive- ném přítomností četných dam, jež tak milého učitele svých mužů poctily a k lesku večera zdatně při spěly. Dopisů a pozdravů došlo ze všech končín vlast i z ciziny několik sel
Schulz profesor
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné měl včera ve své místnosti poradu, věno- vanou vyřízení celé řady záležitostí běžnýcha správních. Po zmince o jubileu biskupa Stross- mayera a po uctění památky zesnulých poslaneů V. Sehnala a J. Holče, pojednáno bylo o nastá- vající volbě říšského poslance za obchodní ko- moru pražskou. Kandidatura člena komory p. Boh. Ryšánka byla přijata s povděkem. Potom vyřízeno bylo mnoho otázek jiných. Zpráva předsednictva o této schůzi vydána nebyla. — Na počešťovací akci v Pošumaví úpěn- livý nářek vede včerejší »Bohemie« a slzy její platí zvláště koupi deskového statku Albrechtce okresním výborem sušickým i německoliberální žal vzrůstá ještě tou okolností, že český odbor zemědělské rady na zakoupeném statku hodlá zříditi stanici pro pěstování plemenného skotu. Zpráva tato způsobí prý v nejširších kruzích německého obyvatelstva jižních Čech největší úžas, jakožto první případ, kdy okresní výbor jazykově smíšeného okresu »postavil se do služby národnostní agitace a počeštění německého jazykového územi«. Všechny pokusy počeštii Albrechtice až dosud prý byly marny, nebot v Albrechticích bydli většina Němců, až konečně vystoupil na jeviště oficiálně (?) výbor okresu, k němuž Albrechtec náleží, aby zakoupením tamního malého deskového statku klestil cestu počeštění tohoto města. »Bohemia« bouří nejen německou menšinu okresního zastupitelstva k pro- testům proti tomuto »jednání«, neváhajíc ovšem nabádati všecka německá zastupitelstva smíšených okresů v celýeh Čechách k tému ž jednánl.
Stross V Sehnal J Holec Ryšánek Němec Pošumaví Čechy Albrechtice národní strana svoboda Bohemia
26 article
nýbrž i vládu proti českému odboru zemědělské rady, aby nepovolovala mimořádné subvence na škody suchem způsobené. Neboť Němci nejsou prý ochotni dáti si z rukou vyrvati takovou ně- meckou baštu takovými akty české libovůle českého okresního zastupitelstva a české sekce zemědělské rady. Zkrátka kleteb a výhrůžek na celý sloupec drobného písma. Poprask tento ne- může ovšem v ničem zmýliti okresní zastupi- telstvo sušické v přesvědčení naprosté správnosti jeho podnikání, kteréž provázeno jsouc ke všemu dobrodiním, jaké přinese chovná stanice okresu, znamená jenom jeho hospodářské povznesení, tudíž plnění jedné z nejvážnějších úloh každého okresního zastupitelstva. Naopak by zasluhovalo výtky, že dalo se od takovéhoto prospěšného zisku rolnického poplatnictva zdržeti tím, že Němci Albrechtec pokládají náhodou za svou nacionální baštu. Smutné vysvědčení vystavuje německý list německému karakteru Albrechtce, musí-li se třásti před stanicí pro skot na panském dvoře. Však jsou známy ty německé povahy pošumav- ských německých vesnic na pomezí jazykověm, Albrechlec sám až kdysi sejde jarní snlh, najednou pozná, že jeho německý karakter ten tam. Jinak je to k popukání, troufá-li si ně- mecká dvanáctina obyvatelstva sušického okresu komandovati okresní zastupitelstvo dopisem v pražské »Bohemii«, aby vzdalo zbraní čest před »německou baštou« v Albrechtci a se svinulými prapory vrátilo se do Sušice ! Ztráta Albrechtce jest bohatě vyvážena německým ziskem v nedaleké končině Pošumaví, českou bolestnou ztrátou Přivozce, který znamená pro celou řadu českých ohrožených obcí něco víc, než pro Albrechtec či Albrechtice tamní panský dvoree.
Němec Albrechtec Albrechlec Albrechtec Sušice Pošumaví Albrechtice český odbor zemědělský rada Bohemia
27 article
Dnes jsou jeho pány němečtí dobytkáři z Falk- nova, kteři se nic neohlíželi na to, jak se na statku dřív hospodařilo a zda je povinnost české zámožné společnosti, ohrožený český ma- jetek hojně zaplatiti. Zaplatili sami — Národní organisace starostenských sbor ve Slezsku podle moravského na výsost osvěd- čeného vzoru zřízená pálí německé oči, kteréž se obávají patrně téhož ovoce pro německou vládu ve Slezsku, jakého dočkala se německá zpupnost od sdružovací akce starostenské na Moravě v přemnohých připadech. Jak se sdě- luje, vešli již mnozí pp. okresní hejtmané slezšti ve »styk« s předsedy starostenských, sborů za tim účelem, aby jim všemožně znechutili čin- nost jich ve sborech. Starostenské sbory jsou prý nezákonnosti, ježto jsou sdružením beze stanov a neporozumějí-li starostové takovým po- kynům, bude prý proti sborům zakročeno. Na Moravě jsou starostenské sbory dávno v činnosti, aniž by bylo proti nim nejmenších námitek, tento vynález zůstaven německé byrokracii slezské. Čeští starostové ve Slezsku nehodlají se však lekati. V těchto dnech, jak »Ost. D sděluje, ustanovena jest ve Svinově sehůze sta- rostů, jejímž porady předmětem jest právě akce okresních hejtmanů proti starostenským sborům.
Falk Slezsko Morava Svinov
28 article
— Olázka sestátnění německé reálky v Pr- slějově byla předmětem jednání v obecním vý- boru města Prostějova dne 1. února t. r. Zem- ský výbor i vláda nápadně kvapí. Jak známo, usnesl se obecní výbor dne 17. srpna m. r., že nemůže k tomu svého souhlas uděliti, aby obmýšlené sestátnění německé vyšší reálky zemské v Prostějově provedeno byl za podmínek, obsažených ve výnosu zemského výboru ze dne 30. března 1904 č. 21.862, poněvadž by tím na obec prostějovskou bře- mena nad míru vysoká byla uvalena. Zemský výbor však učinil další kroky a uložil obci, aby do konee ledna oznámila, které z podminek c. k. ministerstva pro kultus a vyučování pova- žuje za nepřijatelně a k jakým příspěvkům by v případě sestátnění reálky byla ochotna se zavázati. Jak zedpověděti tento přípis, podával zprávu i návrh městský radní p. Špaček: Když před třemi roky objeveny na tomto němčour- ském ústavu nepořádky pnedagogické i hospo- dářské, schopné demoralisovati žactvol i finančně poškoditi město, začala obecní správa ne reálku německou přísnéji dohlížeti. To nelíbilo se Něm- cům, začali křičeti o utlačování a dr. Gross na sněmu zemském navrhl vyzvati vládu, aby ně- meckou reálku prostějovskou sestátnila. Na- vzájem navrhli zase poslanci češti, aby sestát- něna byla česká reálka v Olomouci. V téže schůzi učinil hned místodržitel prohlášení vlády, že jest ochotna oba ústavy sestátniti — ale uči- nila z obou junctim, a — dvoji loket körbi smu — reálku olomouckou nelze sestátniti prý dříve.
špaček doktor Gross Prostějov Německo Olomouc
29 article
dokud nebude úplnou. Měl by tedy český ústav čekati několik let, německý pak býti sestátněn hned, ač prostějovská německá reálka jest za- bezpečena a povinností vlády přece jest sestát- ňovati ony ústavy, jež dosud zabezpečeny ne- jsou a o své byti existenčně zápasi!! — Zpravo- daj zevrubně probral celou záležitost a navrhl, aby posláno bylo zemskému výboru obširné memorandum, z něhož vyplývá konečný návrh, že nelze přistoupiti na žádno z podmínek, vládou činěných (poskyinut budovy, pomůcek i určitého přispěvku obeí), že se doporučuje akci sestátňovací přerušiti a po- kračovati v ní, až poměry prostějovské budou přivedeny do rovnováhy a reálka česká v Ole- mouci doplněna (zatím však ať se upravi vnitřn poměry ústavu); kdyby však zemský výbor n odklad nepřistoupil, že jest obecní výbor ocho- ten rozvázati svou smlouvu se zemi ohledně německé reálky, t. j. ponechati si budovu, po- můcky, zařízení — ať si stát postaví budovu zakoupí sbírky i zařízení sám. Memorandum i návrhy jednomyslně schváleny a po návrhu p. posl. Skály bude memoraadum vytištěno a za- sláno všem poslancům, čelným redakcím atd.
Zpravo Skála Ola
30 article
— K volbě na Zatecku do říšské rady. Důvěrníci českých voličů volební skupině měst- Žatce, Mostu, Blliny, Postoloprt, Jirkova a Hor- ního Litvínova usnesli se na sčítací kandidatuře k doplňovaci volbě do říšské rady, jež konali se bude dne 14. února. Sčítacím kandidátem če- ským jmenován známý menšinový pracovník pan dr. Josef Štumpí, advokát, jednatel ústřed- ního výboru Národní jednoty severočeské v Praze. — Měslská rada pražská biskupu J.J. Strossmayerovi. Jeho Exc. nejdůst. p. ThDru. Josefu Jiřímu Strossmayerovi, biskupu a čest- nému měšťanu král. hl. města Prahy v Dakovu, byl jměnem rady král. hl. města Prahy zaslán tento telegrafický projev: »Rada kr. hl. měst Prahy ve sehůzi dne 31. ledna 1905 vyslovila čestnému měšťanu svému k blížícím se naroze- ninám nejupřímnější a nejoddanější přání všehe zdaru a blaha. Nechť Vaše Exegllence ku pro- spěchu a slávě mileného lidu chorvatského
doktor Josef Štumpí Strossmayer ThDr Žatec Most Bllina Postoloprty Jirkov Litvínov Praha národní jednota severočeský v Praga Měslský rada