2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. prosince 1913. Číslo 332
4
article
ních úřadů se zemědělci dochází většinou proto,
že berní úřad koná svou povinnost. (Hlučný od-
por u Slovinců.) Slovinci odevzdají své hlasy
pouze pro ona ustanovení, kterými mohou býti
postiženy skutečně bohaté kruhy. (Souhlas u Slo-
vinců.)
Posl. dr. Adolí Gross podává několik pozmě-
ňovacích návrhů.
Posl. Teltschik dovozuje, že ve snahách, aby
agrárníci byli vylíčeni jako vykořisťovatelé, jest
jistý systém. Nelze dnes více mluviti o stoupajíc
výnosnosti zemědělství. Agrárníci jsou pro náhle
do knih a pro všechna opatření, jimiž má být zji-
štěn skutečný příjem.
Posl. Sever přimlouvá se za sociálně demokra-
tické návrhy, týkající se zvýšení existenčního mi-
nima. (Souhlas u soc. dem.)
Pak bylo rokování přerušeno.
Sněmovna pokračuje v projednávání pil-
dých návrhů
o úpravě učitelských platů.
Posl. Hillebrandt dovozoval, že valná většina
učitelů právě v německé části Čech jest nejroz-
hořčenějším nepřítelem sociální demokracie, takže
sociální demokraté se stanoviska své strany ne-
měli by proč ujímati se učitelů. Činí-li to přece,
děje se to proto, že jedná se o stav, který se na-
lézá v nejkrutější nouzi, jehož špatné hmotné po-
stavení musí míti škodlivý vliv také na školu. —
Posl
doktor
Gross
Čechy
5
article
Návrh Pacherův je nyní zastaralým, poněvadž
ealuví toliko o 20 mil. Odvolání návrhů Pacher-
Waldnerových, k němuž své doby došlo, ospra-
vedlňuje se poukazem na § 14. Domnívají-li se pá-
nové, že musí se ustoupiti před hrozbou § 14., nač
potom třeba vůbec hráti si na parlament? Ať je
tolik odvahy, aby se vyvodily poslední důsledky
a volalo po absolutismu. (Hlučná pochvala a po-
šlesk u soc. dem.) Také opělný slib, že učitelé
budou postavení na roveň se 4 nejnižšími katego-
riemi státních úřadníků, nevedl doposud k žádné-
mu positivnímu výsledku. Německý národní svaz
oddálil úpravu učitelských platů a slíbil učitelům
celý zvýšený výnos údělů, nyní však, ač nové
úděly činí přes 50 mil., trvá na 20 mil. Národní
svaz zdržoval po léta učitelstvo sliby, namnoze
rušil dané sliby, oklamal učitele a dělal si z nich
blázny. (Hlučná pochvala a potlesk soc. dem.)
Posl. Schreiter pravil, že Pacher podal svůj
návrh, aby podporoval požadavky učitelstva. Hla-
sování o tomto návrhu musí nesporně přiměti vlá-
du, aby vyhověla požadavkům učitelů. Zejména
učitelé v Čechách trvají na svém požadavku, aby
aspoň počátkem roku 1914 vstoupila v platnost
usnesení školské komise českého zemského sněmu.
Pacherův
Pacher
Waldnerův
Posl
Hla
Čechy
školský komise
6
article
Oprávněné požadavky učitelů nebudou však ani
uspokojeny, uskuteční-li se sliby, dané minister-
ským předsedou nedávno deputaci učitelů. Učitel-
stvo trvá spíše, nyní jako dříve, na provedení
usnesení české školské komise. Je výsměchem, že
správní komise chce dáti z obrovských větších
příjmů učitelům jen dva miliony. Řečník vyslovuje
určitou naději, že ministerský předseda splní poža-
davky učitelstva. Se zatímní úpravou učitelské
otázky se však učitelstvo nespokojí. Bude nyní
jako před tím bojovat, aby jeho požitky byly ta-
kové jako požitky státních úřadníků se stejným
předběžným vzděláním. (Hlučná pochvala.)
Také toto rokování bylo přerušeno.
7
article
Dotaz na předsedu
Posl. Prošek poukazoval na odpověď ministre
vnitra k dotazu, ve kterém jednalo se o spor
většinu v okr. zastupitelstvu křivoklátském.
Konstatuje, že dříve byly kn. M. Eg. Fürstenber-
govi předpisovány osobní daně v jeho bydlišti Lá-
nech, avšak od r. 1910 předpisují se na zakročení
ředitelství panství daně v Křivoklátě, který není
stálým bydlištěm Fürstenbergovým ve smyslu zá-
kona. Tímto rozhodnutím přesunuje se většina
okr. zastupitelstvu křivoklátském uměle ve pro-
spěch města a obec Lány byla finančně poškozena.
Řečník je dalek, aby vinu za tyto poměry přípi-
soval kn. Fürstenbergovi. Je přesvědčen, že učiní
vhodná opatření, bude-li přiměřeně informován,
Aby zjednal jasnost v této záležitosti, obrátil se
posl. Kulich opět v interpelaci na správce mini-
sterstva financí, jejíž zodpovědění ať předseda c
nejdříve vymůže. (Pochvala českých agrárníků.
Místopředseda Jukel odpověděl, že obsal
dotazu sdělí správci ministerstva financí
Konec schůze o 147. hod. večer, příští bude
zejtra dopoledne.
Posl. šl. Langenhan a s. podali na správce
min. financí dotaz po nespravedlivém zvýšení
osobní daně z přijmu ve warnadorfském okresu.
Tážou se: . Je příčinou značného zvýšení před-
pisů pokyn ministerstva financí anebo vlastní ini-
ciativa podřízených úřadů? 2. Je ministr ochoten
připomenouti berní správě ve Warnsdorfě, že ny-
nější doba těžké hospodářské deprese není vhodná
ke zvyšování daní, naproti tomu je na místě, aby
z uvedených důvodů se co nejvíce vycházelo vstříc
poplatníkům?
Posl
Prošek
Fürstenbergův
Lána
Fürstenberg
Kulich
Jukel
Křivoklát
8
article
Dr. Jerzabek a soudr. podali interpelaci
ve které upozorňují, že slavnostní číslo časopisu
„Úber Land und Meer“, vydané k 65. výročí
panování císaře Františka Josela, bylo rakouskou
vládou subvencováno za účelem povznesení
návštěvy cizinců ve Vídni, leč v tomto čísle jsou
sice na prvních mistech obrazy členů panovnické
rodiny, ale dále jsou články od Felixe Saltena
„Duševní život v Rakousku“ a vídeňské skizzy,
mezi nimiž i od Rody-Rody. Veškeré tyto články
urážejí vídeňáctví (Wienertum) a charakter used-
Jého obyvatelstva císařského města skutečně per-
fidním způsobem. Interpelanti se táží, věděla-li
vláda o obsahu subvencovaného slavnostního čísla
a věděla-li, jak může tudíž omluviti, že nezakro-
čila proti snižování cfsařského města a co hodlá
podniknoutí, aby bezpříkladné hanobení vídeňá-
ctví příště bylo zamezeno. — Rozčilování křesťan-
ských sociálů je pochopitelné. Vynikající německý
spisovatel a kritik Felix Salten nemohl přirozen
psáti chválu, pojednával-li o duševním životě ra-
kouských Němeů.
doktor
Jerzabek
Josel
Salten
Vídeň
Rakousko
Rhódos
Úbry Land und Meer
9
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.)
Subkomitét vojenského výboru rakou-
ské delegace, pověřený projednáním dodávek
zvolil dnes mistopředsedou del. dra. Rosnera
zapisovatelem del. Golla a zahájil potom roz-
pravu
o zemědělských dodávkách.
Odb. přednosta ryt. Eril podal za ministerstvo
orby obširnou zprávu o zeměd. dodávkách v za-
jišťovacím období r. 1912/13, spojenou s hojaým
statistickým materiálem, který svědčí celkemo
vzrůstajícím podílu zemědělců a jejich družstev-
ních organisací. V tomto období činil jen obno
za čistě zemědělské věci, zajištěné jen u země-
dělců v Rakousku, na 35.5 mil. K.
Ref. Sedlák navrhl schváliti více resolucí, u-
snesených dřívějšími delegacemi.
Rozpravy zúčastnili se del. dr. Schlege
Goll, kteří navrhli další resoluce.
Zástupce ministerstva vojenství hl. intendan
Jarzebecki odpovídaje na vývody řečníků, slíbil
ochotně, že budoucně vezme se zřetel na prone-
sené výtky — pokud jsou oprávněny.
Po doslovu del. Sedláka byly resoluce
schváleny a v odpolední schůzi rokovalo se
o průmyslových a živnostenských dodávkách
Ref. dr. Exner podal zprávu o splněných už
požadavcích řemeslníků a maloživnostníků, jakoi
i požadavcích, jež teprve mají býti splněny. Stě-
žuje si, že ministerstvo zeměbrany nepřihlíží pri
vojenských dodávkách tou měrou na maloživnost-
níky jako ministerstvo vojenství. Zmiňuje se o
snesení delegace, které týká se podmínkových se-
šitů pro velkoprůmyslnické dodávky z oboru tex
tilního a kožního.
Debaty zúčastnili se del. Höher a Leuth
Podmaršálek šl. Arz podává zevrubné vy
světlení o uniformovacím ústavě u ministerstva v
jenství.
ner
Rosner
Goll
K Ref
Sedlák
doktor
Schlege Goll
Ref
Exner
Vídeň
Rakousko
10
article
Na žádost zpravodaje vysvětlil ministr obchodu
šl. Schuster své stanovisko k otázce podminko-
vých sešitů. Jsou pokrokem, prý zejména poku
jde o hájení dělnických zájmů.
Na to zahájil dr. Exner debatu o průmyslo-
vých dodávkách pro vojsko a válečne
lodstvo a navrhl následující resoluce
Min. vojenství uvítalo následkem návrhu, kte-
rý v roce 1911 byl podán uherským svazem pro
zkoumání materiálu, podnět rakouské vlády, aby
v obou státech zavedeny byly jednotné podmínky
dedávkové pro železo a ocel. Vyjednávání v tomt
směru pokračuje pomalu, ale věc sama jest nalé-
havě důležitá, pročež ministerstvo vojenství se
vyzývá, aby styk odborných skupin v obou státech
k němuž dala podnět rakouská vláda, byl neje
zahájen, nýbrž aby se na něm trvalo.
Ministerstvo vojenství se vyzývá, aby se vystří-
halo poškozování vývoje soukromého průmyslu, ze-
jména aby rakouskému průmyslu nečinilo obtíže
které v Uhrách neexistují. Rakouská delegace mus-
se ohraditi proti tomu, že její usnesení se bez na-
léhavého důvodu modifikují anebo neprovádějí
Aby takovým příhodám bylo vyvarováno, musily
by na příště objednávky v cizině býti prováděný
jenom po dohodě s rakouskou vládou a ve zvláštm
zprávě odůvodněny v přištím zasedání delegace.
Usnesení o těchto resolucích má za souhlasu
velitele válečného loďstva předcházeti cdhlase
vání úvěrů na rok 1914.
Jednání se přerušuje.
Schuster
Exner
Min
Uhry
11
article
Výbor pro zahraniční záležitosti konal odpo-
ledne schůzi, ve které markýz Bacguchem refero-
val o rozpočtu ministerstva zahraníčních věcí.
Zpráva podává historický přehled o průběh
událostí na Balkáně a zvlášť důrazně připominá
stanovisko Německa, státi po boku mocnářství také
vojensky. Obnovení trožspolku potvrdilo prý, že tři
mocnosti jsou odhodlány pevně při sobě setrvati
a že poměr trvá za všech změn a obratů. Zpráva
líčí snahu Rakousko-Uherska o zřízení samostatné-
ho Albanska. Mocnářství se dotklo eitelně, že ná-
lada v Rumunsku zdála se usnadňovati přístup-
nost jiným vlivům. Rumunsko je hlavní oporou po-
litiky trolspolku. Proto musíme v Bukurešti vždy
posilovati přesvědčení, že stojíme za své přátele.
pracujeme pro ně diclomatickými prostředkeya
snažíme se zjednati jim úspěch svým přičiněním. V
Bukurežti nesmí vzniknouti žádné pochybování, ne-
boť nálady jsou v politice tak důležité, jako sku-
tečná události. Rakousko-uherská politika se užv
zasedání poslední delegace vyslovila pro splnění
oprávněných rumunských požadavků a na konfe-
renci v Petrohradě přimlouval se trojspolek za
splnění rumunských požadavků. Zpráva poukazuje
pak na události druhé balkánské války až do uza-
vření bukureštského míru, o který Rumunsku při-
náleží největší zásluha. Bukureštský mír jest take
znamením pro rozvoj moci a pro státnickou umír-
něnost Rumunska. Rumunsko dobylo úspěchu, kte-
rý mu na Balkáně zabezpečuje silné postavení
Rozhodnutí Bulharska, uzavříti s Tureckem mír
při čemž upustilo od linie Enos-Mídia, ukázalo sta-
rou energii Bulharska.
Balkán
Německo
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
Bukurešť
Petrohrad
Bulharsko
Turecko
EnoMídium
12
article
Zpráva zabývá se pak kroky mocnářství z
vyklizení tak zv. strategických posic v Albansku
Dál poukazuje na obtíže, s nimiž setkaly se práce
ohraničovací komise se strany Řecka, na uzavřen
míru mezi Řeckem a Tureckem a prohlašuje, že
v mocnářství bylo symoaticky uvitáno, že se Řecku
podařilo zabezpečiti plody svých vítězství. Hospo-
dářské následky měly silnější vliv na mocnářství
než kterákoliv jiná dřívější událost. Od territoriál-
ních expansí jsme upustili, za to však musíme nvn
Balkán proniknouti hospodářsky. Plody míru do-
zrají znenáhla v pozvolném vývoji.
Zpráva shrnuje výsledek debaty takto: Výbon
byl v převážné většině toho přesvědčení, že utvo-
ření samostatného Albanska nejléne odpovídá na-
ším zájmům. pročež výbor schválil dotyčné kroky
min. zahraničních věcí. Rovněž úplně schválil, že
od úmyslů revise upustily jak ostatní mocnosti
lakk také my. Z četných stran bylo vysloveno poli-
tování, že nerištná politika, jež poustila od každi
exnanse a nomýšlela jenom na hájení vlastních zá-
jmů na Jaderském moři, byla spojena s velikými
obětmi.
Řecko
Turecko
Balkán
13
article
Jednomyslně bylo však živé usookolení.z
mocnářství byl zachován mír. Výbor předpokládá
že v kritických dobách, aby se všas čelilo znepoko-
jujícím pověstem, bude vždy pečováno o správnou
informaci veřejnosti. Výbor připojil se k naději, vy-
slovené v exposé že přetvořením na balkánskér
poloostrově nastane nová éra v našich noměrech
tamějším státém, čra těsnějšího, živějšího hosno-
dářského styku a důvěrvplných přátelských styků.
Výbor rád přijalna vědomí zprávu, že doby mezitim
bylo povžito, aby bylo skončeno vylednávání o na-
šich budoucích obchodně-politických stycích s bal.
kánskými státy, zejména se zvětšeným Srbekem
Výbor považuje však za jednu z nejnezbytněiších
podmínek úsoěchu, aby výsledkem tohoto vyjedná-
vání byl zjednán vhodný základ, na němž lze dou-
fatí tzavření obchodních smluv, jež by našemu prů-
myslu poskvtly možnost vsstoupiti s úspěchem d
pravděpodobně tuhého konkurenčního boje a odči-
niti tak škody, jež utrněl dlouhou krist. Výbor u-
snesl se tudíž doporučití delegaci nezměněné schvá-
lení rozpočtu.
Tato zpráva byla schválena.
14
article
Ve výboru pro bosenské záležitosti zástupce
mín, vojenství podmaršálek Scheyer odpovídaje na
Korošcův dotaz, dokazoval statistickým materi-
álem, že vojenské telegrafy byly v minu-
lých lelech intensivně zřizovány. Ministerstvo vo-
jenství soudí, že z důvedů hospodářských v zemí
kde kulturní a hospodářský rozvoj tepry započal
a nebude ještě dlouho ukončen, pešty ani te-
legrafy nemají vykazovali přebytek
takže všech přijmů má se použit opět jen ke stav-
bě pošt a telegrafů, tudíž k dalšímu hospodářské-
mu zvelebení. Pošty a telegrafy v Bosně nebyly
nikdy považovány za fiskální zařízení, nýbrž jen
za prostředek k povznesení dopravy. Civilní sprá-
va musí na účet země poskytovati značné příspěv-
ky, a to tím více, že vojenská správa může použí-
váním poddůstojníků, vejenského vozatajstva aj
vésti provoz mnohem laciněji.
Z toho vyplývá úspora asi mil. K a toho po-
užívá se k dalším stavbám, které prospívají tudíi
zemi samé. Obyvatelstvo má k vojenské správě
úplnou důvěru, takže není příčiny ke změně. Úřad-
níci a zřízenci bosenských pošt a telegrafů dle
možnosti vyhovují přání obyvatelstva a konají
úplně svou povinnost.
V odpovědi na Langenhanův dotaz sdělil zá-
stupce vlády, že nyní zahájené pokusy přímých
rozhovorů přes Dalmacii s Rakou-
skem oprávňují k naději v příznivý výsledek
takže přímé spojení bude lze zavésti. Mimo t
činí se přípravy, aby bylo zavedeno přímé spojení
mezi Bosnou a Vídní přes Pešt, o čemž se nyní
jedná s Uhrami.
Scheyer
Korošcův
Boseň
Dalmacie
Raka
Bosna
Vídeň
Peštátný
Uhry
15
article
Del. hr. Rey dovozoval, že přes velikou vzdá-
lenost zemí Haliče a Bosny a Hercegoviny stejné
momenty jsou společné. Společný ministr financí
jest nepřítelem úzkoprzé politiky a řečník si přeje,
aby živly, rušíci říši, proměnil co nejdříve v živly,
stát udržující. Jeho program velkých rysů učiní
annektované země samotné přitažlivou silou n
Balkáně. Jménem polských osadníků děkoval řeč-
ník ministru financí za péči o jejich kulturní zájmy
a obrací pezornost vlády na chov orientálských
plnokrevných a polokrevných koní v Haliči. Vyslo-
vuje vojenské správě v Bosně dák, že jednala se
záložníky líp a lépe je zásobovala a poskytovala
jim přistřeší než na frontě severní.
Del. Maštálka prohlásil politováníhodným, že
zástupci Bosny a Hercegoviny nemají možnosti zd-
častniti se rokování o záležitostech těchto zemí
Slyšíme jen vládu, avšak neslyšime obyvatelstvo
Řečník podal proto tento návrh: „Společný mi-
nistr financí se žádá, aby navrhl bosensko-herce-
govskému zemskému sněmu, by jmenoval ze svéh
středu tři členy zemského sněmu, jako znalce k
podání zpráv pro bosensko-hercegovské politické
kulturní a hospodářské záležitosti v bosenském vý-
boru rakouské delegace, kteří mají býti přibráni
rokování bosenského výboru ralouské delegace.
Del
Rey
Maštálek
Halič
Bosna
Hercegovina
Balkán
Boseň
16
article
Řečník žádal vysvětlení o účinku půjčky na
vyvazení kmetů, zdali zemské, erární průmyslové
podniky, doly, železárny a továrny na koberces
provozují a zdali finanční výsledky jsou takové,
aby další provozování bylo žádoucí? Dále činí do-
taz o zavedení úrazového pojišťování
Spojení předlohy o bosenských drahách
s otázkou rakouských lokálních drah v rakouské
říšské radě neznamená nikterak nepřátelské sta-
novisko proti nutnému vybudování bosenské sítě
železniční. Zástupci slovanských zemí v Rakousku
pedporovali by radostně rozkvět jihoslovanskýeh
zemí, kdyby byly dány všechny podmínky, které
umožňují podporu. Vybudování kýžených lokálních
drah v Rakousku jest stejně naléhavé jako vybu-
dování bosenských drah a obě tyto veliké hospodář-
ské úlohy musi býti rozřešeny. Pro rakouskou po
sloneckou sněmovnu bylo by však nemožno hlase
vatí pro bosenskou předlohu, poněvadž tato pře
loha obsahuje nepoměrně veliké odstrkování rakou
ských zájmů oproli uherským požadavkám. Bosn
a Hercegovina mají býti v budoucnosli výhradno
vrženy do Uherska a jen v lokální dopravě spojeny
s dalmatským pobřežím.
Rakousko
Uhersko
17
article
Poukaz na srbský průvoz není správným
Není jisto, že Srbové připojí se chystanými úzko-
kolejnými drahami na úzkokolejnou vojenskou drá-
hu na východních hranšcích. Zájmy Srbska neve-
dou po úzkokolejné dráze k jaderskému pobřeží
nýbrž úzkokolejnou drahou Soluna. Bosna
Hercegovina mají býti normálně rozchodovou dra
hou připojeny k Rakousku. Rakousko může oprot
dovozu Srbska do Bosny a Hercegoviny uhájit
svoji konkurenci jen, když přiměřeně vybudovano
drahou bude vykonáván vliv na stanovení tarifů
růmyslových středisk Vídně a Prahy přes Terst
Split. Bosenský železniční program jest pro ra-
kouskou říšskou radu nemyslitelný bez normálne
rozehodové dráhy Aržano-Bugoino. Řečník doufá.
že po vybudování této dráhy bude možným také
vývoj největšího dalmatského přistavu ve Splitu.
Řečník zabýval se na konec východní m
drahami a podává na ministra zahraničních zá-
ležitostí dotazy, jakým způsobem byla zabezpe-
čena svobodná cesta na východních drahách d
Soluna pro rakouské zájmy a jaké záruky byly zí-
skány, aby tato svobodná cesta byla zachována?
Srba
Srbsko
Bosna Hercegovina
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Praha
Terst
Split
18
article
Del. Němec lituje, že letos nebyla předložena
žádná zevrubná zpráva o Bosně a Hercegovině,z
níž by byly zřejmy číslice, směrodatné pro vývoj
země. Politická situace není tak růžo-
vou, jak ji ličil společný ministr fi-
nancí. Seskupení stran dle konfesijních hledisk.
jehož účelem bylo odniti půdu národnímu chauvi-
nismu, mělo v zápětí, že strany jsou dnes ovládány
konfesijním chauvinirmem daleko více nežli kdy
před tím národním chauvinismem. Pořádek v zemi
bude zjednán jen změnou volebního řádu do
zemského sněmu. Též státoprávní poměr musí býti
konečně jednou upraven. Sociálně-politické poměry
v zemi jsou neudržitelny, poněvadž každý podnik
vlády, byť i to bylo dobře míněno, v rukou bosen-
ských úřadníků stává se policejní pomůckdu. Z
výjimečného stavu nebvly rozpuštěny len dělnické
spolky, jejich jměni zabaveno, spolkový dům děl-
aíků zpustošen, nýbrž byli chikanováni neslýcha-
ným způsobem i lidě beze vší příčiny. Pojednáveje
o kmetské otázee, prohlásil řečník, že vše-
chna opatření ku povznesení zemědělství budou
zcela bezvýsledná, dolid aehude rozřešena kmet-
ská otázka. b železníních otázkách ne-
chce řečník zatím mnoho mluviti; poukazuje jen n
nemožnost zachovati trvale dneřní nákladní sazbv
Bosenská vláda mucí vydati pro svoje podniky, ze-
jména pro báňské podniky ochranné zákony, které
dnes již jsou v Rakousku zavedeny, poněvadž děl-
níci v těchto podnicích jsou vydáni zaměstnava-
telům bez ochrany v šane.
Němec
Boseň a Hercegovina
Rakousko
19
article
Řečník podal konečně tyto návrhy: 1. na re-
visi ústavy zavedením rovného, všecbecného, pří-
mého velobního práva do obcí, okresů a zemskéh
sněmu při úplné autonomii všech těchto korporaci
2. na zavedení moderního zákona o nemocenském
polišťování, dále na financování zákona o úrazo-
vém pojišťování, podaného již před 3 lety a koneč-
ně ra zavedení starobního a Invalidního pojišťová-
ní: 3. na novelovšeí soolkového zákona ve smyslu
stelnoměrného nakládání se zemskými příslušníky
bez ohledu na jejich sociální příslušnost, národnos
a vyznání, dále na stejnoměrné použití koaličního
zákona pro dělniky a zaměstnavatele: 4. na oka-
mžit“ vydání zákonů na ochranu horníků.
Rokování bylo přerušeno.
Příští schůze bude ve čtvrtek 11. prosinee
dopol.
20
article
Vojenský výbor uberské delegace konal dnes
dopoledne schůzi.
Vojenský výbor uberské delegace konal dnes
dopoledne schůzi.
Rozpoř-t námořnictva.
Velitel námořniciva admirál Hau
prohlašuje především, že rozpočet pohybuje se
přesně v rámci t. zv. Schönnichova programu; pro-
gram ten byl schválen delegacemi a záleží v tom
aby loďstvo bylo postupnými náhradními stav-
bami udrženo počtem asi na nynější výši, a to? 10
bitevních lodí, 12 křižníků. 24 torpědek, 72 tor-
pědových člunů, 12 ponorných člunů. 8 monitorů
několik zásobovacích lodí.
Probírá na to rozpočet a uvádí, které lodi
mimořádného úvěru byly zbudovány. Promlouvaje
o mobilisačním úvěru 401/4 mil., podotýká, že za
balkánské krise poprvé za 47 let zařaděno bylo do
služby celé operační loďsívo. Řečník chválí velmi
záložníky a konči: Má-li se však velkým úkolům
k nimž jest válečné námořnictvo povoláno, vyho-
věti, jest nezbytně nutno uskutečniti projektované
vybudování loďstva, poněvadž ani nejvýtečnější
mravní vlastnosti nemohou zaručiti úspěch, není-li
též lodní materiál udržován stále na výši situace.
Del. Chorin srovnává námořní rozpočet náš s
rozpočtem Italie; shledává jej nepoměrně velikým
a táže se, co přimělo monarchii k takovému roz-
vijcní námořní síly?
Min. předseda hr. Tísza prohlašuje, že lodnt
program z r. 1911 změněn byl pod tlakem zahra-
niční situace, a bude v r. 1914 ukončen. Lodn
program z r. 1912 byl o jeden rok zkrácen, o ně-
co více nežli polovina zbývajícího obnosu, určené-
ho pro r. 1914 byla zařaděna do nynějšího rozpoč-
tu. Zbývajících 45 milionů v rozpočtu na r. 1914
převedeno bude do rozpočtu na r. 1915. Následkem
toho bude možno již v prvé polovici kalendářního
roku 1915 přikročiti ke stavbě druhé dread-
noughtové divise. Protestuje proti domněnce, že
jsme chtěli sesíliti lodstvo proti
Italii.
Hau
Schönnichův
Italia
21
article
Del. Okolicsanyí táže se po důvodech, proě
tak velké procento dodávek dostává se za hra
Velitel námořnictva admirál Haus prohlašu-
je, že objednávky v cizině, na jichž nejkrajnějš
omezení se bere s největší svědomitostí zřetel
jsou omezovány na nezbytně nutnou míru.
Předseda bar. Tallian sdělil, že vyloučen
del. Št. Rakovszkého dnes vyprší, takže o
zejtřka může zúčastniti se schůzí.
Ref. Hegedüs podal zprávu o vojenském
rozpočiu s přáním, by ministr vojenství a uherská
vláda byli vyzváni setrvati v mezích úvěrů na bran-
nou reformu, nezařaďovati žádnou novou položku
a nepřícházeti s novými požadavky, pokud poža-
davky z dřívějších let nebudou úplně uhraženy
dilčími sumami v rozpočtu. Dál vyptával se mini-
stra vojenství na nutnost odstraniti nedostatky
které následkem zvýšeného počtu na stav válečný
nice.
vyplynuly z toho, že nebyl vydán žádný mobilisační
rozkaz, čímž při použiti mužstva vznikly velike
škody. Na konec poznamenal, že výklad ministra
vojenství udělal na delegáty nejlepši dojem svou
otevřeností, stručností a svou vážností. Každý
člen výboru jest prý proniknut přesvědčením, že
ministr vyznamenává se zcela mimořádnými vojen-
skými a lidskými ctnostmi, pročež všichni mají
k němu největší sympatii a důvěru. Žádal ministra
aby — poněvadž se dospělo na vrchol způsobilost
k zatížení — vážně opět jednou poskytl lidu pří-
ležitost, shromažďovati peníze.
Del. Lovaszy (opos.) pro výší rozpočtu má
velké obavy. Způsobilost lidu k zatížení byla znač-
ně překročena. Poukázal na nezaměstnanost, vzmá-
hající se vystěhovalectví a váznutí hospodářského
života a tázal se ministra, proč se na uherských
hranicích nezřizují žádné pevnosti?
Rakovszký
Hegedüs
Hausa
22
article
Del. Issekutz dovozoval, že většina nemůže
se prý uzavírati zvýšení vojenských výdajů a schva-
luje nevyhnutelné náklady v zájmu bezpečnost
země. Mezi sedmihradskými Rumuny není žádných
zvláštních snah. Za nedávných událostí splnily
uherské pluky věrné i na nejchoulostivějších po-
sicích svoji povinnost ke králi a vlasti.
Del. Chorin prohlásil, že několikrát byla
porušena vládou převzátá povinnost, že na 5 let
rozdělený náklad na Schönaichův program nebude
překážeti kulturnímu rozvoji země a že může býti
hrazen ze řádných příjmů. Nové útvary, které
proti naší vůli vznikly na jihu mocnářství, dostaly
se za práběhu balkánské krise svými zájmy d
rozporu se zájmy mocnářství. Vroucí slova ministr
Berchtolda o našem poměru k Rumunsku zů-
stala v trůnní řeči rumunské nezodnověděna, Řeč-
ník protestoval proti tendeněnímu tvrzení, že při-
činou, pro kterou ochladl poměr Rumunska k moc-
nářství, je národnostní politika v Uhrách. Rumu
v Uhrách těší se nejplnější svobodě v hospodář-
ském a kulturním vývoji. Na konec poptával se
řečník po dodatečných úvěrech a poskytnutí do-
volené náhradním záložníkům
Del. Miklos velebil schopnosti ministra v -
jenství a jeho zásluhy o zdokonalení dělostřele-
ctva: vždy snažil se prý, aby potřeby vojska uved
v soulad s hospodářskými poměry země. Vzhledem
ke spolkovému poměru k Italii nemůže si řečníl
vysvětliti, proč třeba- pevností naprot
Italii.
Rumun
Berchtold
Del
Miklos
Rumunsko
Uhry
Rumo
Italia
23
article
Del. Okolicsanyi navrhl zachovati dřivěj-
ší soustavu rozpočtovou. A jak je prý postaráno
o auditory se stanoviska nového vojenského trest-
ního řádu?
Tím byla povšechná debata ukončena.
Ministr financí šl. Teleszky schvaloval no-
vé rozdělení, rozpočtu. Proti nové soustavě nen
námitek a delegace nabude později jasnějšího obra-
zu o rozpočiu.
Ref. Hegedüs podal resoluční návrh.
Poněvadž ministr hodlá odpověděti zejtra na
dnešní dotazy, přikročil výbor na předsedův návr
ku projednávání
Hegedüs
24
article
zpráv užších výborů.
25
article
Především podal jménem dislokačníh
výboru ref. del. Okolicsanyi svou zprávu, jež
byla bez debaty jednomyslně schválena.
Jménem zúsobovacího výboru podal
obšírnou zprávu del. bar. Solimossy.
Následovala odpověd ministra vojenství o úča-
stenství uherského průmyslu na vojenských dodáv-
kách.
Del. Kabes konstatoval, že kvotový pomě
při objednávkách v r. 1911 a 1912 byl dosažen.
Zpráva byla vzata na vědomí a dřívější reso-
Ince obnovena.
Rokování bylo pak přerušeno a pokračováno
slanoveno na zejtřejší dopoledne. Na počátku
odpoví ministr vojenství na dotazy, načež výbon
bude pokračovati v rokování o rozpočtu min
vojenství.
„Deutschběhm. Korresp.“ oznamuje, že zl.
Mühlwerth podá v delegacích dotaz, podepsa-
ný téměř veškerými německými delegáty, o zákazu
návštěvy slavnostního předsťavenív
německém divadle v Plzni u přiležitosti
100. výročí lipské bitvy, vydaném ve formě přání
k plzeňským důstojníkům místním velitelem pod-
maršálkem Wurmem v Plzni. Táže se ministra vo-
jenství, je-li ochoten sděliti delegaci důvod ne-
zvyklého tohoto zákazu mistního velitele ve formě
přání uděleného, který Němce v Plzni hluboce
uráží.
Ince
Wurm
Němec
Plzeň
26
article
Dvorní hostiny delegační. Dvorní hostiny za
zasedání delegací konají se 11. a 12. t. m. v 7 hod.
večer v Schönbrunnu.
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Ministr hrab
Berchlold s chočí dávali dnes II. delegačn
hostinu. Zúčastnili se jí: místopředseda uherské
delegace hr. Zichy, místopředseda rakouské delega-
ce hr. Sylva-Taroucca, president spoločné účtárny
svob. p. Plener, několik uherských delegátů, jakoi
i rakouští delegáti dr. Baernreither, bar. Back
Blaly, Goll, dr. Kramář, dr. Laginja, dr. šl
Langenhan, dr. Levický, Loser, princ Lob.
kovic, hr. Lützow, Maštálka, hr. Rey, dr
Sehlegel a Wolf.
Ministr ryt. Biliňski s chotí uspořádal
dnes přijímání, jež mělo nadmíru skvělý průběh
Berchlold
Zich
Taroucca
Plener
doktor
Baernreither
Blala
Goll
Kramář
Laginja
Langenhan
Lützow
Maštálek
Rey
Sehlegel
Wolf
Schönbrunn
Vídeň
27
title
Politický přehled.
28
article
Země české.
Země české.
Vyrovnání a německé sdružení z Čech a jeho
kompensace.
Jako nesmírně důležitou sensaci sděluj
včerejší večerníky pražského kasina ujištěn
večerní „Neue Fr. Presse“, dodané jí se stra-
ny dobře zpravené, že se v záležitosti opět-
ného zahájení česko-německých dohod nestal
nic mimo „interní přípravy“ v německém
sdružení poslanců z Čech. Až budou dohoto-
veny všechny referáty o všech předměteci
vyrovnacích, pak prý bude možno pomýšlet
na „znovuzapředení“ vyrovnacího vlákna.
Zatím co se tedy pokračuje v této pa-
sivní resistenci německého sdružení, neustá-
vají „šriftlajtři“ krajinského mínění v Čechách
předkládati německým poslancům z Čech cho-
mutovské usnesení o nejostřejší oposicí bud
s celým německým Svazem poslaneckým, aneb
bez něho tak neúprosně, jako benátský ku-
pec. Ovšem jim povolují moratorium do té
doby, než bude mezi Verbandem a vládou z
služební pragmatiku vyměněn finanční plán
Potom však — poznamenává mostecký něme-
cko-nacionální orgán pro severozápadní če-
chy — nebudou míti němečtí poslanci z Čech
už žádné záminky, aby svého ucha uzavíral
napomínajícím hlasům a budou prý musit roz-
pomenout se na své oposiční barvy v Chomu-
tově oblečené. Že se v německých krajinských
redakcích počítá spíše s osamocenou oposici
německých poslanců z Čech, od ostatního Sva-
zu opuštěných, vysvítá z článku děčínského
Neue
Čechy
Francie . Presse
Choma
29
article
„Nordböhm. Tagblattu“, otiskovaného ostat-
ními listy německo-radikálního odstínu. člá-
nek ten pokládá dokonce za pravděpodob-
nější, že se hr. Stürgkhovi podaří k pracovní
většině připojiti rusínské hlasy, aby jimi na-
hradil úbytek hlasů německých z Čech, než
že by se rozhodl německo-nacionální Svaz jíti
do oposice s Němci z Čech. Kdyby tito byli
nuceni sami vstoupiti do oposice, nevznikly
by z toho žádné nesnáze pro Stürgkha, jiná
věc by prý ovšem byla, kdyby šel veškerý
Verband s nimi. Potom by nezbývalo hraběti
Stürgkhovi, než vzdáti se úřadu, pakliže by
Němcům z Čech nenabídl kompensaci a tou
jest — odstranění osoby knížete Thuna z úřa-
du místodržitele v Čechách. Ať prý se něme-
čtí poslanci z Čech nestydí říci to vládě zkrát-
ka a jasně, a nechť se i tento požadavek na-
zývá vyděračským, v první řadě přijde na to.,
bude-li míti úspěch.
Tedy pořád německá páka pod místodrži-
telské křeslo knížete Thuna! Ovšem že touto
pakou není nic jiného než klacek Schreinerem
dodaný a tak se jeví otázka česko-německé
dohody podle německé intriky vlastně jenom
otázkou uražené ješitnosti bývalé něm.-krajan-
ské excelence, kteráž nedovolí znovuzahájeni
vyrovnacích jednání, dokud bude místodržite-
lem kníže, jenž kdysi odmítl stisknouti Schrei-
nerovi ruku a nepronajal kukuské nadační
panství nájemci jím protežovanému o statisíc
levněji!
Stürgkh
Němec
Verband
Thun
Čechy
30
article
Boj českých radikálních stran proti česko-
budějovickému paktu,
v pátek minulého týdne ohlášený, vedl k řeč-
nické srážce na schůzi v Č. Budějovicích, svo-
lané místními organisacemi na předvčerejší
večer. Na schůzi dostavili se také čeští repre-
sentanti vyrovnací akce dr. Zátka, dr. Hro-
mada a posl. Vodňanský. Po řečech profesora
Maxy z Prahy, nár. sociála Gregora, sociál-
ního demokrata Kříže a stát. pokrokáře dra
Švece promluvili dr. Zátka a posl. Vodňanský
a vyvrátili námitky protivníků ze základů. Po-
slanec Vodňanský zaručil se za český pro-
spěch z vyrovnání plynoucí velmi vřele a dr.
Zátka dovozoval výhody dobytí č. Budějovic
cestou klidného věcného vyrovnání, zaručují-
cího čisté volby raději než ohromnou ztrátou
sil, vyplýtvaných dlouholetým bojem. Vyrov-
nání jest plodem dlouholetých námah, Němei
k němu přičinili jen velmi málo, vláda pak
nepřispěla ničím. Vývody obou řečníků uví-
tány byly bouřlivým souhlasem, tak všeobec-
ným, že jej lze považovati za náhradu hlaso-
vání, k němuž na této schůzi nedošlo.
doktor
Zátka
Vodňanský
Maxa
Gregor
Kříž
Švec
Č . Budějovice
Praha
31
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
32
article
Halíčský sněm
Halíčský sněm
Haličský sněm, zvolený v červenci, sejde
se poprvé 5. prosince, aby se ustavil a vyřídil
v tomto krátkém prosincovém zasedání je-
diný, ovšem pilný úkol, opravu zemského zří-
zení a volebního řádu. V páteční schůzi má
sněm zvoliti výbor pro volební opravu; tento
výbor má pracovati od 6. do 8. prosince tak,
aby vypracovanou již předlohu úplně projed-
nal. Dne 9. prosince má býti druhá plenární
schůze, v níž výbor podá zprávu o volební
opravě. Dne 10. a 11. prosince budou schůze
říšské rady, načež od 12. do 15. prosince má
zasedati zase haličský sněm, aby dle možnosti
skoncoval otázku volební reformy. Bude-li
možno, má se pak státi také ještě ustanovení
o zemské půjčce, jíž jest třeba na úlevu nouze,
panující v zemi.
V nynějším sněmě, jenž má 161 člena, jest
125 Poláků, 35 Malorusů a 1 Němec za Bialou.
Z Malorusů je 30 Ukrajinců, umírněný Staro-
rus dr. Korol, jenž jde s Ukrajinci a dr. Mar-
kov, který je v oposici. Mimo to jsou tři
maloruští virilisté, biskupové, jdouci s Ukra-
jinci. Poláci děli se v několik skupin a klubů.
Krakovští konservativci mají 19
poslanců, k nimž nutno připočísti min. Za-
leského, Biliňského, místodržitele Korytow-
ského a hr. Zamoyského, kteří stojí mimo stra-
ny. Polskýchdemokratů je 15 a s nimi
jdou dva pokrokovci a tři poslanci strany mě-
šťanské. Klub polských lidovců s mini-
strem Dlugoszem má 15 členů. Podolských
centrovců a autonomistů je 41, ná-
rodních demokratů a křesťanských lidovců 14.
skupina katolicko-národní má 3 členy. Mimo
to je devět polských virilistů, z nichž bisku-
pové jdou s oposicí, laikové s konservativci
a demokraty.
Obrat v Chorvatsku.
Polák
Němec
Malorus
Ukrajinec
doktor
Korol
Korytow
Dlugosz
Mar
Chorvatsko
katolickýnárodní
Malorus
33
article
Zrušení Cuvajových absolutistických opa-
tření, zvláště policejní censury a následující
hned za tím zrušení komisariátu a jmenování
bar. Ivana Skerlecze bánem, uvítal chor-
vatský a srbský tisk se zadostučiněním, ale
bez zvláštního nadšení. Odstraněna jen pouta,
jimiž byl chorvatský národ po 20 měsíců bez
jakéhokoli důvodu, bez jakéhokoli svého pro-
vinění spoután a tím celý hospodářský i kul-
turní život na dlouhou dobu v Chorvatsku za-
staven. Bar. Skerlecze chorvatský tisk vítá
jako bána upřímně, ale nadšení — jak píše
„Obzor“ — může se doslaviti teprve tehda,
až národ svou samosprávou, která mu byla
nyní vrácena, vytvoří podmínky věcných
úspěchů, jež mají nahraditi 20 jalových mě-
síců komisariátu. Politická skupina, kterou
národ za krátko vyšle do sněmu, aby řídiía
osudy země a napravila způsobené jí ztráty.
bude míti proto před národem dvojnásobnou
odpovědnost a každý jí přeje, aby se těžkého
svého úkolu zhostila co nejúspěšněji.
Nové volby do sněmu chorvatského jsou
vypsány na 16. prosince; případné užší volby
na 17. prosince, takže by se nový sněm mohl
sejíti již 27. prosince, aby vyřídil nejnutnější
v tomto roce úkol, prodloužil totiž platnost
finančního vyrovnání s Uhrami o jeden rok.
Z některých volebních okresů ohlašují se
již jména kandidátů. Podrobné kandidátní li-
stíny budou vyhlášeny v nejbližších dnech.
Chorvatsko-srbská koalice bude kandido-
vati ve všech 78 okresech; strana práva
půjde do volebního zápasu rozštěpena tak
sice, že v některých okresech budou kandido-
vati starčevičovci, v jiných frankovci. Orgán
dra. Starčeviče „Hrvat“ však popírá, že jeho
strana bude při volbách podporovati fran-
kovce. Radičova selská strana půjde asi spo-
lečně s koalicí, od níž obdrží některé man-
dáty.
Cuvajův
Skerlecz
Starčevič
Hrvat
Radičův
Chorvatsko
Uhry
35
article
Z Nového Srbska.
Z Nového Srbska.
S. K. Ministr orby vybral si z Nového
Srbska 29 mladíků, kteří budou na státní útra-
ty vzděláni v zemědělství: jiných 1í
ještě vybere. Z nich 10 nejschopnějších bude
posláno do Německa a do Čech na hospo-
dářské akademie, ostatní pak budou rozdě-
Nový Srbsko
Německo
Čechy