1
masthead
3. prosince 1913. číslo 332.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
leni po středních hospodářských školáchv
Srbsku.
Srbská vláda pomýšlí na kolonisa c
volné půdy v Novém Srbsku. Volná
je tam nejprve půda, která dříve patřila ture-
ckému, a nyní připadla srbskému státu. Uvol-
něna je půda po tureckých majitelích, kteří
se před válkou vystěhovali do Turecka a do-
sud se nevrátili. Pozemky jejich vláda chce
zpeněžiti a za stržené peníze od majitelů ji vy-
koupiti. Při koupi bude dána přednost těm
domorodcům, kteří se před válkou vystěho-
vali do Ameriky, jestliže zatouží po staré vla-
sti a budou se chtít vrátit. V lůně ministerstva
orby utvořila se kolonisačná komise, která bu-
de práce tyto říditi. Dva členové této komise
mají se odebrati do Poznaňska a Vých. Pruska
studovat, kterak tam pruská vláda kolonisuje
na polské půdč. Tu je třeba Srbům dáti dobrou
radu, aby si v této příčině od Prusů vzor ne-
brali. Věříme, že přízeň Německa je při ne-
přízni Rakousko-Uherska dvojnásob vítána, ale
Srbové mějte na paměti, že by se dostali n
osudné scestí, kdyby si Prusy chtěli ve všem
bráti za vzor. Srbům třeba věděti, že pruská
kolonisace v Poznaňsku je založena na čirém
násilí, jemuž zákon dal posvěcení. Pruská ko-
lonisace v Poznaňsku jest hanebnost, a srbská
nebyla by nic lepšího, kdyby se spravoval
jejím příkladem. Chtějí-li Srbové studovati ko-
lonisaci, nechť ji studují na německých, slo-
váckých a českých osadách v Slavonii a již-
ních Uhrách; chtějí-li studovati, jak zakládati
pomocí vlády osady malorolnické a vystříhati
se tvoření velkých pozemkových majetků, at
studují ruskou kolonisaci Sibíře.
Prusek
Srba
Prus
Sibíř
Srbsko
Nový Srbsko
Turecko
Amerika
Poznaňsko
Německo
Rakousko
Uhersko
Slavonie
5
article
V Novém Srbsku srbský stát získal také
obšírné lesy, jež dosud byly divoké. Vlád
zavede pravidelné lesní hospodářství a po-
čítá při tom na české síly, neboť češt
lesníci se na slovanském jihu nejlépe osvěd-
Ministerstvo vojenství se ustanovilo vy-
stavěti v Gostivaru nové, velké kasárny.
a to již v době nejbližší. Také v jiných posád-
kových místech Nového Srbska budou se sta-
věti kasárny kromě Skoplje a Bitolje, kde Srb.
sko našlo krásné moderné kasárny po Tur-
cích.
Kr. srbskýsoudv Ochridě osvo-
bodil z obžaloby 40 Bulharů zo-
chridského kraje, kteří se zúčast-
nili albanského povstání a byli u-
chváceni. Když zpráva o tom stihla do Běle-
hradu, všecko obyvatelstvo bylo rádo, že po-
dán srbským úřadem v dobytém území důkaz
lidskosti a smířlivosti. Výborně!
čili.
Srb
Bulhar
Srbsko
Bělahrad
6
article
Nové předsednictvo dumy.
Každá nová volba předsednictva hosudarstvenné
dumy stává se politiekou událostí proto, že volba
předsednictva jest jaksi ukazovatelem politických
nálad v dumě. Na začátku čtvrté dumy všeobecně
se čekalo, že v dumě bude rozhodovat pravé
křídlo a bývalý nižně-novgorodský gubernátor
Chvostov již se chystal na předsednické křeslo,
zatím však mimo očekávání zvítězila kombinace
středu s levicí a zvolen byl předsedou Rodzjanko
s ostatními členy více levého rázu až na knížete
Volkonského, který se dostal do presidia jen
pro zachování dekora ve vyšších kruzích. Při těch-
to volbách kníže Volkonský odmítl kandidovat na
místopředsednictví. Dosud zvolení členové presidia
patří k oktábristům, progresistům a kadetům.
Politický profil Řodzjankův je znám; komoří
Jeho Veličenstva není ovšem politickým frondérem.
ale jako předseda dumy vždy byl horlivým obháj-
cem ústavnosti a dbalým ochráncem cti ruského
parlamentu.
Zajímavým zjevem na křesle místopředsedy du-
my jest progresist A. J. Konovalov. Proti ně-
mu pravice mobilisovala všechny síly, tak ho ne-
návidil Ale výsledek byl jen ten, že Konovalov
byl zvolen 184 hlasy proti 149.
Rodzjanko
Volkonský
A J Konovalov
Konovalov
7
article
Tyto číslice jsou významné: dokazují, že je
v dumě dnes již levookťábristská dělná většína.
Dokazují dále i to, že progresisté jsou živlem
politicky velmi vlivným a že dovedli prorazit se
svým člověkem i proti spojeným snahám reakční
ařístokracie a hierarchie. Neboť Konovalov je soli
v očích těmto lidem. Nemohou mu zapomnět, jak
při 100letém výročí založení závodu konovalov-
ského přihlásil se k účasti na veřejném životě ru-
ský průmysl a obchod zaujal výbojné postavení
proti dosavadním držitelům politické moci, proti
šlechtě,
Konovalov je majitelem ohromné přádelny.
mající milionovou hodnotu. Jeho továrna je velko-
lepě zařízena a proslulá svým pořádkem i sociáln
péčí o dělnictvo. Pnoto je Konovalov u dělniciva
velmi obliben a vyprávějí, že prošel při volbách
v kostromské gubernii, hlavně pomocí sociálně-
demokratických hlasů. Oslava 100letého trvání
jeho firmy stala se manifestací politické dospě-
losti ruských průmyslníků a obchodníků, kteří při-
hlásili se o dědictví po zkomírající šlechtě.
Konovalov
8
article
Tato manifestace byla tím reliefnější, že se
udála krátce po carské návštěvě v Moskvě, kde
bylo řečeno šlechtě mnoho zdvořilostí. Celá Mo-
skva postavila se na stranu „kupečestva“ a šlachta
nenašla v Moskvě ani jednoho časopisu, který by
ji byl bránil a musila se uchýliti se svou obha-
jobou na pohostinné sloupce petrohradského „No-
vého Vremene“
Takového bojovného představitele ruské bur-
žoasie zvolila si duma místopředsedoul
Německé vojenské poselstvo v Turecku.
Mocnosti trojdohody se rozhodně stav
proti tomu, aby vojenské poselstvo německé
kterému je svěřena reorganisace turecké ar-
mády, dostalo do rukou první armádní sbon
turecký v Cařihradě, sídle to velevyslanectví
Berlínský dopisovatel „Tempsu“ sděluje k té-
to věci:
Po dlouhých dnech mlčení dostali zde ko-
nečně z Paříže a Londýna odpovědi v záleži-
tosti německého poselství. Tento rozhovo
bude se konati dále zároveň v Berlíně a v
Cařihradě.
Německá vláda totiž stále tvrdí, že pouze
přijala turecké nabídky a prokázala žádanou
službu. Rusko a jeho společníci se tudíž obrátí
na Turecko. Berlín však zůstane skutečným
střediskem vyjednávání. Rusko bude si počí-
nati velmi přátelsky, neboť nechce žádného
ponížení pro Německo v této záležitosti. Na-
opak učiní vše možné, aby mu ušetřilo veške-
ré zranění samolibosti v úpravě otázky, která
se velmi úzce dotýká ruských zájmů.
Mám stále důvod věřiti, že vůdčí kruhy
ruské neusnadní zřízení německého protekto-
rátu v Cařihradě, dnes však musím toto tvr-
zení precisovati sdělením, že vyjednávání b
mohla býti přesunuta na dráhu kompensací.
JJe tedy možno, že tato otázka se vyvine smě-
rem k důležitým a velmi významným kompen-
sacím rázu politického a morálního, které
nyní Rusko žádá. Mluví se zde již střídavě
ptázce úžin, o reformách v Arménii, o ruském
Moskva
Turecko
Cařihrad
Paříž
Londýn
Berlín
Rusko
Německo
Arménie
9
article
velitelství u jiných armádních sborů ture-
ckých, ale poslední zprávy ukazují, že angli-
cký kabinet je určitě rozhodnut nepřipustiti
aby sbor, kterému budou veleti němečtí dů-
stojníci, byl sbor hlavního města otomanského
Z Vídně, 2. prosince. „W. Al1 g. Ztg.
oznamuje: Jak se nám ze zvláštního pramene
petrohradského telegraficky sděluje, trvá ru-
ská vláda nejrozhodněji na stanovisku, že pro
Rusko je jmenování německého g.-l. Liman-
na velitelem cařihradského armádního sboru
naprosto nepřijatelným. Konají se právě vy-
jednávání mezi velmocemi trojdohody, jejichž
předmětem je otázka, zda Rusko má zakro-
čiti v Turecku pouze svým, nebo také jménen
Anglie a Francie proti povolání vojensko-ně-
mecké komise. List podotýká: Dlužno vyčkati
zda Porta nátlaku povolí. V Berlíně vyvolává
otázka vojenského německého komisaře, jal
lze i z výroků konservativních listů dovoditi
velké rozčilení. Stanovisko Ruska se naprosto
odpírá. Nelze mysliti, že Německo by klidně
přijalo, kdyby Turecko povolilo ruskému po-
žadavku. Rozhodně sledují diplomatické kru-
hy tuto záležitost s velkou pozorností.
M. Z Cařihradu, 2. prosince. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Rusko zde dosud nezakročilo
proto myslí se v informovaných kruzích, že
se tak ani nestane a různé o tom zprávy jsou
přehnané. Turecko považuje přijetí německé
mise za svou vnitřní záležitost a odmítne prý
všeliké vnější zakročení.
Vídeň
Rusko
Liman
Turecko
Anglie
Francie
Berlín
Německo
Cařihrad
10
article
Vodní cesty a regulační čin
Vodní cesty a regulační čin
nost v Čechách.
V pondělní všestranně zdařené přednáškov
schůzi vysokoškolské sekce Techni
kého odboru národní strany svobodo-
myslné, pořádané večer v Obecním dom
pražském, o které jsme se již včera šířeji zmínili
ujal se jako druhý řečník slova
dvor. rada posl. inž. Hráský,
aby pojednal o stavu akce regulační n
řekách českých. Pravil v podstatě:
O nynějším stavu akce vodocestné promluvi
jsem před krátkou dobou ve spolku arch. a inž
a přednáška má byla publikována. Ve stručných
vývodech dnešních nebudu se tudíž blíže zabývati
vtázkou vodocestnou — spíše a keí regulační
Otázka pokračování regulací jest choulostivější
než akce vodocestná proto, že pro akci vodocest-
nou má vláda zbytek nevyužitých úvěrů přes 9
mil. korun z prvního období, s nímž může dle sku-
tečné potřeby a dle vlastního svého rozhodnut
disponovati; vedle toho může zejména při uplavnění
Vltavy v obvodu pražském i při uplavnění Labe
zúčtovati jako milionové aktivum „získané po-
zemky a vodní síly“ a z titulu toho poskytnouti
podniku stavebnímu podpory: jest zde též závaz-
né prohlášení vlády z r. 1903, že na uplavněn
Vltavy nad Prahou věnuje vedle rozvržených úvěrů
ještě 8 mil. korun — což do nynějška se nestalo
ač právě nyni při nedostatku úvěrů by toho roz-
pomenuto býti mělo.
Ing
Hráská
Čechy
Vltava
Praha
odbor národní strana svoboda
11
article
Dále jest ještě jedna položka, z kvoty na Čechy
připadající, 28% na ústřední řízení vodocestné ne-
bylo záčtováno jen ústřední řízení, nýbrž kvotou
tou přispívali jsme na administrativní, projekční a
jiné výlohy pro průplav dunajsko-oderský a halič-
ské vodní dráhy, čimž nám naúčtováno bylo na
1% mil. korun nad povinný příspěvek.
Při dobré vůli by mohla tedy vláda zcela ne-
rušeně akci uplavňovací rationelným postupem
Čechách dále sledovati, jelikož jest zavázána k
slíbeným 8 mil. K. pozemky a získané vodní síly
representují nejméně 6 mil. K, přeplatili jsme na
ústřední správu 132 mil. K, tedy úhrnem 151/2 mi
korun, k nimž jest vláda zavázána — vedle toho
může volně disponovati se zbytkem 90 mil. K.
U regulací jest to obtížnější do té míry, že vá-
zány jsou zemským zákonem jak v příčině příspěv-
ků, tak i ohledně rozvrhu podniků a programu pra-
covního. Překážku tu nepovažuji za nepřekonatel-
nou. V Haliči byly úvěry regulační též úplně vy-
čerpány a vláda poskytuje úvěry další pod for-
muli sanace katastrofy povodňové.
U nás z titulu „ústavní nouze“ odklizen by
zemský sněm i zemský výbor: regulační komise
záleží nyní ze samých státních orgánů a „nouze
regulační“ jest u nás jistě všude citelná, tudíž necht
si vláda konkretně vede a nejen domnělé ústavní
nouze, nýbrž i skutečné nouze zná. (Výborněí
Potlesk.) Nikdo v Čechách vládě nezazlí, kdyz
buď z kasovních hotovostí neb jiným způsobem
úhrady povolí pro úpravy v král. Českém alespoi
v tom ročním obnosu, jak toho rozvoj staveb sebou
přináší a definitivní rozřešení nechť ponechá po-
zdějšímu opatření legislativnému.
Čechy
Halič
12
article
Podle zprávy zem. regulační komise vyvíjela
se akce regulační postupně, takže v roce 1904
1.17 mil. K, v roce 1912 9.60 mil. K ročně vyžado-
vala — a jestliže by vláda akci regulační založila
ročním obnosem alespoň 10 mil., nenastala by až
do úpravy zákonné žádná patrná stagnace, ač sou-
stavný vývoj by vlastně větších než 10milionových
úvěrů vyžadoval; bylť percentuálný přírůstek po-
třeby rok co rok vyšší.
Jest to zajisté prazvláštní zjev, že v novele
vodocestné z roku 1911, jež sněmovnám předložena
byla, celková spotřeba na 15 let jen 71.7 mil. K za-
řaděna jest — to by stáčilo po 10 mil. korun ročně
jen na 7 let čili sotva na polovinu doby propono-
vané, anebo ročně jen necelých 5 mil. korun
pak by to stačilo na 15 let. Proč však vývoj regu-
lační náhle na polovinu nynější intensity srazit?
Vedle toho dlužno uvážiti, že do obnosu no-
velou vodocestnou navrhovaného jsou tři řeky po-
jaty, jež do povodí labského nespadají, ale v ně-
meckém území leží. Tím porušena či ignorována
byla základní idea zákona vodocestného, že jen
ony řeky upraveny býti mají, kteréž vykazují dů-
ležité účinky na vodní dráhy a vedle toho zkra-
cuje se i tak skrovná úhrada na práce regulační
neznámý, v novele nevyčíslený, ale jistě značný ob-
nos, jelikož se tkne německého území.
13
article
Aniž bych chtěl nadsazovat a neuznávat to
co výborného v krajinách českých akcí regulační
skutečně vykonáno bylo, přece jen cílím se povin-
ným na základě úřadních dat a z vlastního seznání
konstatovati, že v krajinách německých se mno-
hem více na stavby regulační péče a poměrně
peněz věnovalo, nežli v krajinách českých.
Co v rozvleklých obcích německých nastavěno
při úpravě řek nábřežních zdi, mostů i jiných zaří-
zení oproti českým městům! Když jednalo se své
doby o úpravu Chrudimky v Pardubicích, byla roz-
hodujícím činitelem regulační komise odbyta depu-
tace města, žádající nábřežních zdí místo dlažeb
svahů: Nechcete-li to, tak půjdeme do
německých měst. tam nás rádi uvítají.“
Kde v německých krajinách na Labi či Úpě
které vodní dílo úžilo průtok řeky a působilo
místní inundace, bylo odpomoženo tím, že uvolněn
proud a spuštěny přívaly do labské nížiny. Mělo-li
dojíti k přehradám na Labi a Úpě v krajinách če-
ských, kde měly veliký význam hydrotechnický
muselo se k vůli paritě na obou řekách hraditi iv
kraji německém — zde měla platnost hydrotech-
nická formule soustavy nádrží — ale na Doubravee
a Chrudimce, tam stačila osiřelá, jediná přehrad
a hodně skromná — tam vybudování soustavy pře-
hradové mohlo počkati, ačkoliv právě tyto řeky
v nejchoulostivější místa nižiny labské, přímo d
jejího středu ústí. Není divu, že tím způsobem se
jednalo u zemské regulační komise, když tam hlavn
slovo míval dr. Schreiner neb jeho nohsled.
když do ni ministerstva nezřídka vysílala zástupce
potřeb našich neuznávající a konečně sama proti
našim zájmům rozhodovala.
Schreiner
Chrudimka
Pardubice
Labe
Úpa
14
article
Výkonný úřadnik technický byl při tom všem
v příliš podřadné funkci, než aby mohl ve větším
slobu věci naší prospěti, přes to že nejlepší své
vědění a mnoho práce povolání tomu věnoval a ne-
smírnou odpovědnost přejímal.
A co za to ti úřadníci naši měli? Sociální mo-
ment velice interesantní. Mladí technikové jak
úřadníci smluvní aneb jako kresliči na denní pla
aě výkony jich na zdatném stupni byly, po léta
lěta v té bídě setrvávali! Jak rychle avanžují ně-
mečtí úřadníci techničtí u zelených stolů vídeň-
ských bez odpovědnosti! U vodocestné exprositury
technikové s tou obsáhlou odpovědností řadění jsou
od přednosty až k nejmladším v různých požitcích
niže, než v jiné obdobné kategorii státní služby. k
čemu to roztrpčení vyvolávat? že vývoj nebyl z
míst rozhodujících soustavně řízen, technikové
hmotné i osobní újmy doznávali. Byli to témět
samí čeští technikové! Němcům by se takové pří-
koří s míst ústředních jistě nestalo.
Konstatuji zde milerád, když blížil se r. 1912
ústřední výbor pro stavby vodní u zem. regul. ko-
mise měl již připraven obsáhlý návrh pro akci říč-
ních úprav pro r. 1912, jejž regulační komise v čas
ministerstvu i zem. výboru předložila. Úhrnný po-
žadavek pro týto práce činil 300 mil. korun.
Co asi stalo se s návrhem tím — ten byl v mi-
nisterstva veřej. prací asi dosti ignorován, jeliko
novela vodocestného zákona nesvěděí tomu, že by
se ve stati regulační opírala o propracovaný operát.
Novela jmenuje pořadně jednotlivé řeky, jež upra-
vovány býti mají (což spadá přece do kompetence
sněmu zemského), ale neuvádí nákladu; vedle toho
jsou v topografickém popisu hrubé, o neznalost
místních poměrů svědčící omyly.
Němec
15
article
Co však ve zprávě motivační chybí, jest od-
borné vysvětlení celého návrhu v příčině soustavy
regulační, jakých účinků práce ty na poměry odpa-
dové, na poměry plavební středního i dolního Labe.
Vltavy atd. míti budou, jaký účinek hospodářský.
industriální i zemědělský tím založen býti má?
tom však nikde ani potuchy.
Řeka Doubravka na př. z pokračování
úplně vypadla, ta je tedy hotova. To je skutečně
zajímavé. Vzali to s ní zkrátka.
Co mne však potěšilo, je, že jsem v průvodní
zprávě v odstavci 14. nalezl Berounku a v od-
stavi 15. úpravu u Plzně uvedenou. Já
mám však dojem, že je to též mýlka, a sice proto.
že by pak nemohl úhrnný obnos spokojiti se vy-
číslením 71.7 mil. K, nýbrž musil by býti hodně
Promluvme si několik slov o regulaci v Plzni
Plzeň a Jaroměř i Pardubice jsou hydnograficky
nejchoulostivější místa v povodí Labe v království
Českém. U Jaroměře i Pardubic stékají se 3 řeky.
u Plzně čtyři. Jaroměř má povodí vyšší a strmější
Plzeň však povodí mnohem rozlehlejší.
Na soutoku tolika řek koncentrují se veliké
spousty vodní za dlouho trvajících dešťů a přívalů
a z toho plynou zhoubné následky inundační a jiné.
Berounka
dolní Labe
Vltava
Doubravka
Plzeň
Jaroměř
Pardubice
16
article
Tak jest tomu i v Plzni; město to dávno krutě po-
cifovalo i postaralo se o regulační projekt řeky
Radbuzy a Mže, kterýž v roce 1897 c. k. okresním
hejtmanstvím v Plzni při řízení vodoprávním schvá-
len byl, ale dosud uskutečnění nedoznal.
Městská rada plzeňská dala vypracovati po-
drobný seznam škod, kterýž jí neupravenými toky
vzníká:
1. škody vzešlé menší produktivitou zá-
topních a podmočených pozemků ob-
nášeji ročně
2. škody z pozemků, zakoupených mě-
stem pro regulaci, interkalárními ztrá-
tami, ročně . . . . . . . . . .
3. ztráty na vodní síle, ročně . . . .
4. ztráty při povodních: roční položka
na povodňovou službu . . . . . .
bývá zatopováno . . . 250 domů
vyklizováno . . . . . 70 krámů
Plzeň
Radbuza
Mže
17
article
úhrn čistých ztrát ročních . . 207.000 K
5. ušlý zisk při zvýšení ceny pozemkové. Dle
podrobného výkazu zvýšila by se po regulaci cena
pozemková jako míst stavebních o 9,400.000 K
6. zdravotní závady
7. nemožnost konečné úpravy kanalisace o-
hledně hlavních sběračů, pobřežních pásem i co do
výstavby čisticí stanice a gravitačního hlavního o-
padu:
8. závady komunikační, překážky v asanaci.
Plzeň je druhé největší město v království
vypadlo v prvé periodě regulační úplně z úvah
v druhé je naň pamatováno necelými 300.000 K.
za to má býti provedena úprava tří řek, z nich
Radbuza středem města na délku 3 km protéká.
Mže na tutéž délku severní hranici města tvoří, ne-
hledě k soutoku Radbuzy a Úslavy.
Čeho všeho podniknuto na Nise do Německ
fekoucí pro Liberec! Byla tam nákladem mnoh
milionů zbudována soustava přehrad.
Berounka jest hydrotechnicky řekou velice
zajímavou: brzy po vydání zákona vodocestného
učinil jsem obchodní komoře plzeňské nabídku, ž
vypracuji studii o uplavnění a využití vodní síly na
Berounce až k Plzni. Nedožlo však k tomu.
Jsem tomu velice povděčen, že myšlenka ta
zcela nezapadla, nýbrž oživena byla „Ústavem ku
podpoře průmyslu při živnostenské a obchodní ko-
moře v Praze“. Ústav ten pověřil p. inž. Radouše
úkolem hydrotechnické studie, který vyřešil jejv
základních rysech jistě pozoruhodně a věcně tak
jak jest tomu při četných jeho pracích oboru toho-
to. Ústav ku podpoře průmyslu uveřejnil část studie
Ing
Plzeň
Mže
Radbuza
Úslava
Nisa
Liberec
Berounka
Praha
km
18
article
inž. Radouše, zpracované pro tisk inženýrem Mo-
ravcem; z toho i z elaborátů originálních vyjímám.
že spád Berounky až k Plzni řešen jest pouze
stupni o celkové výšce 108 m — největší z nich
Tejřovic, 60 m výšky, nadržuje vodu téměř až
Plzní do Nadryb; má zdrž na 330 mil. m3 vody
mohlo by jim 13.500 HP minimálně vyvozeno býti
všemi stupni více než 31.000 HP.
Vyrovnání průtoku by mělo patrných účinků n
úpravu Vltavy, na sklápění jezu i na plavební
dráhu dolnolabskou.
Tuto hospodářsky významnou ideu regulačn
komise do svých návrhů dosud nepojala.
Srovnáme-li tak skutečně hospodářské potřeby
král. Českého s intencemi novely vodocestné, ne-
můžeme si jiného přáti, než aby byla buď úplně
při projednání změněna anebo odvolána a přiměře-
ným operátem nahražena.
Spoléháme na J. Exc. ministra veřejných prae
dra. Traku, že věnuje těmto otázkám všemožno
péči a že vynasnaží se svou velikou mocí a působ
nosti přijíti vstříe zájmům svě domoviny. (Výborně
Všecbecný potlesk.)
Manifestace
pro východočeskou obchodní a živno
stenskou komoru.
Radouš
Berounka
Plzeň
Vltava
HP
19
article
V Hradci Král., 1. prosince.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
V sobotu a v neděli konalo se v obvodu libe
recké komory na 60 schůzí manifestačních, svola-
ných městskými radami spolu s odbornými korpo-
racemi. Spontanní tento projev českých interesentů
z komorního obvodu libereckého byl jednak pro-
jevem odůvodněné nespokojenosti s dosavadní čin-
nosti komory liberecké, jednak manifestací pro ne-
odkladné zřízení východočeské komory.
Z veliké řady oněch manifestací byla nejvý-
znamnější schůze v Hradci Králové, kterou svolala
městská rada spolu s obcemi P. Předměstímn
Kukleny a N. Hradcem Králové a na které pro-
mluvil předseda Ústředny dr. Fr. Ulrich. Na
schůzi dostavilo se asi 300 osob, většinou zástupei
odborných korporací, obcí, peněžních ústavů atd.
Dr. Ulrich v řeči stručné vylíčil poměry, jaké
byly a jsou v obvodu komory liberecké. Nebyly
to plané obžaloby, povrchní stesky. Otázka zřízení
komory východočeské je resultátem úsilí skoro
třicetiletého, resultátem činnosti liberecké komory.
Nazírání na vývoj otázky je mezi českými intere-
senty solidárni. Stačilo jen malé upozornění a
všecka česká města a odborné korporace manife-
stují pro tento požadavek. Mizí zájmy politicko-
stranické, osobní, stavovské, hospodářské zájmy
spojují všecky vrstvy, i dělnictvo s námi manife-
stuje, jak nasvědčují projevy dělnických listů. O
oprávněnosti požadavku nemůže býti pochybnosti.
Přikládá-li se mu význam příliš politický, je to
chybou, ne proto, že bychom si to nechtěli přiznati.
ale proto, že politická stránka otázky spočívá
jedině v minoritním charakteru hnutí, které žádá
spravedlnost a které je potlačováno.
Padají také slova, že otázka východočeské
komory je náběhem k trhání celistvosti královstvi.
N Hradec Král
doktor
Ulrich
Hradec Královský
Hradec Králové
Francie
Předměstímn Kukleny
20
article
Tyto předpoklady jsou prozatím, dle našeho
skromného soudu, předčasné, neboť není jistoty
jak by příští komorní obvody utvořeny byly, zda
by rozhodoval princip národnostní nebo teritoriální.
Jisto však jest, že v době, kdy v Rakousku začíná
se dělat malý pořádek, musí dojit i k řešení
otázek přímo žhavých pro život hospodářský.
Otázka zřízení komory vých, je sloučena s otázkou
revise obvodů všech komor a ta vyžádá si mnoho
času a svědomitého studia. V principu byla exi-
stenční oprávněnost vých. komoře přiznána v
vídeňských úmluvách a myslíme, že toto nazírání
cestu si konečně proklesti.
Rakousko
21
article
Dr. Ulrich dále zmiňuje se, jak utvořeny byly
komorní obvody na základě zřízení berních ob-
vodů, jak toto složení však neobstálo pod vlivem
hospodářského vývoje a dnes je naléhavou dů-
kladná revise jejich. Rozsáhlý obvod komory libe-
recké má velíkou minoritu českou: 1,174.973 Němců
a 923.421 Čechů, tedy skoro celých 44%% českého
obyvatelstva. Živnostenských závodů v české
oblasti komory je nejméně 40.000, mimo to asi
32.000 závodů domácko-průmyslových, dohromady
zaměstnávajících přes 200.000 dělníků. Českých
živnostenských společenstev a obchod. gremii je
v obvodu komory na 400 s více než 32.000 členy.
16.000 pomocníky a 9000 učni. Tato jedna třetina
živnostenských závodů je komorou zanedbávána, ne-
má v komoře žádného zastoupení, 44 %ní minorita
je v obchodní komoře bez zástupců. Na základě
dosavadních zkušeností volbami zastoupení si
získati nemůžeme. Ani v tom směru nedělejme si
illusí a neklamme se, že náš průmysl a obchod
je na postupu, že s jeho rozvojem vzroste možnost
spravedlivého zastoupení. Systém je takový, že
naše naděje jsou nesplnitelny. A tu teprve uvě-
domíme si, jak je to strašlivé pro každého člověka
o zvelebení svého závodu pracujícího, když musí
počítati s takovými poměry.
doktor
Ulrich
Němec
Čecho
pomocník
22
article
Liberecká komora pod vlivem poměrů národ-
nostních jest dnes národnostně umíněná. Celá její
tolerance k nám je v tom, že přijímá české pří-
pisy. Pod tlakem národnostních poměrů nemůže
konat povinnosti k českým svým interesentům, má
úřadníky, kteří neovládají český jazyk, nemá
s námi živých styků, nemá také v evidenci ná
hospodářský život. A nám přece nestačí byrokra-
tické vyřizování spísů. Náš hospodářský život chce.
aby komora působila iniciativně, aby sestoupila
dolů, byla rádcem, aby šla mezi drobné výrobce.
prováděla demokraticky hospodářskou práci. Ale
komora nemá osob jazykově kvalifikovaných k ta-
kovému poslání, má příliš rozsáhlý obvod, jde za
zájmy hspodářského života německých interesentů.
jež přirozeně znamenají konkurenci nám. V akcich
železničních pro české kraje nekoná takměř ničeho.
Pokud týče se exportu, přichází buď velmi pozdě.
často povrchně. Spíše z jiných komor českým in-
teresentům dostalo se účinných rad. Jak by to
na př. dlouho trvalo, kdybychom si byli chtěli
opatřiti naše strojní družstvo za pomocí liberecké
komory. Jenom Ústředně můžeme děkovati, že zde
strojní družstvo je. Liberecká komora má pořádat
tak zv. úřadní dny v městech svého obvodu. Ne-
pamatujeme, že by v některém českém městě
úřadní dny byly. V akci maloživnostenské nevy-
vinuje mezi českými interesenty žádnou činnost.
Z 59.000 K vydaných na pokračovací školství při-
padlo na české školy v r. 1913 jen 15.00 K. A
tak je to ve všech směrech. Vždyť kdyby poměry
byly jen trochu obstojnými, čeští interesenti, kteří
již na komoru platí, nevydržovali by si svou
dobrovolnou instituci Ústřednu, vyžadující ročně
na 50.000 K.
K . A
23
article
Otázka východočeské komory je otázkou čistě
hospodářskou. Uskutečnění její žádáme a žádati
budeme na všech činitelích. Máme právo na
takovou komoru, která by spravedlivě a svědomitě
naše hospodářské zájmy opatřovala. Kde komora
umístěna býti má, o tom mluviti netřeba. To je
prostě záležitostí interesentů. My chceme jen své
právo. (Bouřlivý souhlas.)
Po dru. Ulrichovi promluvil ještě za 16. župu
obchod. gremij c. r. Špalek, za Okres, jedn. živn.
společenstev p. Thoř, za Nový Hradec p. Valenta,
načež jednomyslně přijata následující resoluce a
schůze doslovem dra. Ulricha skončena.
„My na manifestační schůzi pro východočeskou
komoru shromáždění obchodníci, živnostníci a prů-
myslníci města Hradce Králové a okolí protestu-
jeme důrazně proti národnostně nespravdlivému
a všem novodobým poměrům hospodářským a do-
pravním odporujícímu rozdělení komorních obvodů
v Čechách, poukazujeme na nesnesitelné příkoří
jež se již více než čivrtstoletí děje téměř milio-
nové české menšině v komorním obvodu libere-
ckém, žádáme, aby obvody obchodních a živno-
stenských komor v království Českém byly podro-
beny revisi, zejména pak, aby zřízena byla
154.000
48.000 K
2.000 K
3.000 K
Ulrich
Špalek
Valent
Nová Hradec
Hradec Králové
Čechy
24
article
Našim P. T. inserentůml
V nedéli dne 7. t. m. vyjdou
„Národní Listy“ s bohatým
obsahem a se zábavnou a poučnou
přílohou. Jelikož se bude číslo toto
nalezati dva a půl dne v rukou
čtenářstva (v pondělí dne 3. t. m.
„Národní Listy“ nevyjdou, až
v úterý dne 9. t. m. v poledne),
doporučují se k výhodné inserci.
Jest však nutno, aby nám byly
dodány rukopisy nejdéle do soboty
do 10 hod. dopoledne.
z východních správních okresů liberecké a pražské
komory nová komora se sídlem v Hradei
Králové, a vyzýváme proto své poslancei
všechny české kruhy poslanecké důtklivě, aby
celým svým vlivem zasadili se o uskutečnění tohoto
všenárodního požadavku hospodářského v době
nejkratší, poněvadž jsme syti toho, platiti bez-
účelně komorní přirážky, kdyžtě obstarávání ko-
morních úkolů svépomocně si opatřovati musime.
M. I
Hradei Králové
národní List
25
article
V téže záležitosti konala se dne 29. t. m
manifestační schůze v zasedací síni městské
radnice ve Vamberce za účasti obecního
zastupitelstva, jakož i zástupců místního společen-
stva živnosti řemeslných, společenstva obchodních
živnostníků, jakož i zástupců místního průmyslu,
Schůze, velmi četně obeslaná, vyzněla jedno-
myslně v důrazný protest proti dosavadní-
mu křiklavému a neudržitelnému sta-
vu, jaký se jeví ve správě obchodní a živnostenské
komory v Liberci vůči české menšině, repre-
sentující téměř polovici obyvatelstva a na 2292
obyvatelstva celého království a to ve všech smě-
rech komorní správy, jakož i v opětování dlouho-
letého požadavku všeho obyvatelstva, representu-
jícího českou menšinu, aby z důvodů hospodář-
ských, komunikačních i národních zřízena byla bez
dalšího průtahu nová — šestá — obchodní a živ-
nostenská komora se sídlem v Hradci Králové,
jako přirozeném komunikačním středisku celých
severovýchodních Čech. Přijaté resoluce tohoto
obsahu byly na příslušná místa vypraveny.
Vamberk
Liberec
Hradec Králové
Čechy
živnostenský komora
26
article
Ze Dvora Král. n. L., 1. prosince 1913. Mani-
festace za východočeskou komoru
uspořádaná včera o 4. hod. odpol. v Hankově do-
mě, shromáždila plně zástupce zdejšího průmyslu,
živnosten, společenstev, obch. gremia a školy k
důraznému protestu jak proti neudržitelnému roz-
dělení komorních obvodů v Čechách (hlavně praž-
ského a libereckéhol, tak zvl. proti nacionálně ne-
spravedlivé a hospodářsky českou 45% menšinu
urputně ničící praxi liberecké komory. Po uvítání
referenta dra. Štanglera z Hradce Král. zahájil
zvolený předseda schůze, star. města p. Šubrt.
jednání, při čemž trefně zdůraznil vážnost oka-
mžiku, v němž pozvedá se nejodpornějším jhem u-
tlačovaná česká minorita k neústupnému odporu
proti dosavadnímu stavu a žádá vlastní českou in-
stitucí k ochraně svých v posledním čtvrtstoletí
mohutně vyrostlých zájmů. Pan referent podal
pak o poměrech v liber. komoře řadu cifer dra-
sticky vyjadřujících urážlivé zacházení s českým
poplatnictvem a vrhajících zároveň nejčernější
stíny na vedení liber. komory, jež patrně podléhá
úplně německo-nacionálním proudům činnost nej-
vážnější hospodářské instituce určujícím.
Král
Hankův
Štangler
Šubrt
Čechy
Hradec Královský
27
article
V Nov. Bydžově byla za stejným cílem měst.
radou v neděli odpoledne svolána schůze neob-
vykle četně navštívená zvláště živnostnictvema
obchodnictvem i ze vzdáleného okolí. Poměryv
komoře liberecké vylíčil tu známý živnostenský
pracovník p. Ant. Horál z Hořic. Po velmi živé
sledovaných vývodech ozval se shromážděním
bouřlivý protest proti dosavadnímu zlehčování
hospodářských zájmů ohromné české menšiny.
jenž se vtělil v důtklivou resoluci, po nové české
komoře volající.
Z Hořic, 30. listopadu. Manifestační schůze
včerejšího dne pro zřízení východočeské komory
do měst. divadla svolaná, měla za přečetného úča-
stenství zájemníků velkého i drobného průmyslu,
obchodu, živností i řemesel velmi živý průběh.
Souhlas, aby obchodní komora v Hradci Král. byla
zřízena, byl vřelý a všeobecný. Referát podal a
schůzi řídil star. města p. Fejfar. Zvláště se při-
mlouvali zástupcové okr. výboru (nám. star. p. M.
Stuchlík), velkoprůmyslu (tov. řed. p. Schorschl.
obchodu (p. J. Jezbera] a drob. živností (p. J.
Macák) za uskutečnění nejnaléhavějšího hospo-
dářského požadavku českého. Resoluce přijata
s nadšením
Z Miletína dochází zpráva, že manifestace
29. m. m. tam pořádaná (ref. p. A. Horál) přivedla
přítomné k přesvědčení, že stav v obchodní ko-
moře liberecké je nadále nesnesitelný a usneseno
celým vlivem se zasaditi o zřízení pro východní
část liberecké a pražské komory novou obchodní
komoru.
Z Chlumce n. C., 30. listopadu. Na dnešní
schůzi o požadavku východočeské komory, které
předsedal star. města p. Beneš a referoval p.
Král
Fejfar
M Stuchlík
Schorschl
J Jezbera
J Macák
A Horál
Beneš
Hořice
Hradec
já . star
Miletín
Chlumec
28
article
A. Fajt z Hradce Král., došla neutuchajícího
souhlasu myšlenka nové české komory, jejíž zří-
zení víc než dostatečně dokumentují oficielní ko-
morou naprosto zanedbané hospodářské zájmy 452
české menšiny.
Ve Smiřicích, 1. prosince. Městská rada sotva
kdy sklidila se strany svých výrobních i obchod-
ních vrstev tolik vděku, jako včera za poskytnuti
těmto utlačovaným interesentům liber. komory
příležitosti k projevu o „hospodářské práci“ v če-
ských okresech. Náladu české minority a směr
jejich neodbytných snah vyjádřila s dostatek jedno-
hlasně přijatá resoluce, která nenasvědčuje další
shovivavosti se strany českého živlu.
Na Opočně, 1. prosince. Naše živnostnictvo
zpravidla věnuje málo péče stavovským otázkám.
Včerejší manifestace za východočeskou komoru
však dokázala, že jedno nepotlačitelné přání je
spojuje, jež kotví v přesvědčení, že liberecká ko-
mora pro české příslušníky pracovat nehodlá a že
tudiž musí pole působnosti postoupiti instituci
nové české opravdovější.
V Semilech konala se schůze dne 29. t. m
za předsednictví starosty města p. Rud. Husáka
Referát přednesl p. J. Bachtík z N. Paky, načež
přijata resoluce, souhlasná s projevem ostatních
měst
Dne 29. listopadu t. r. konána byla schůze
v Žamberku. Zahájil ji starosta města p. JUDr
Karel Doubrava. Po referátu p. JUDra. AI. Wiškov-
ského, místotajemníka obchodní, živnostenské
průmyslové ústředny v Hradci Králové, schválena
jednomyslně resoluce, obdobná hradecké.
A Fajt
Husák
J Bachtík
Doubrava
Hradec Královský
Smiřice
Opočeň
Semily
N . Paka
Žamberk
Hradec Králové
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Osvětový svaz pro požadavky učitel-
stva. Osvětový Svaz v Praze podal tuto petici
správní komisi pro království České: Osvě-
tový Svaz v Praze, ústředí pro lidovou výcho-
vu v Čechách, spoléhá při plnění svých kultur-
ních úkolů na ochotnou pomoc přemnohých
pracovníků, rozptýlených nejen po městech a
městečkách, ale i odlehlých dědinách dale-
kého venkova. Jest samozřejmo, že mezi těmi
pracovníky-inteligenty jest největší procento
učitelstva, jež, žijíc mezi lidem a znajíc jeho
potřeby, nejvhodněji může působiti na jeho
vzdělání mimoškolské. Nacházíme pak po
pravdě mezí těmi, kdož lidu přednášejí,
knihovny mu zakládají a je spravují, kdožo
Čechy
osvětový svaz v Praga
tový svaz v Praga