ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 afd549b0-8f1c-11dd-9787-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 43, place 85, work 5, org 6
1 masthead
3. prosince 1913. číslo 332.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3
4 article
leni po středních hospodářských školáchv Srbsku. Srbská vláda pomýšlí na kolonisa c volné půdy v Novém Srbsku. Volná je tam nejprve půda, která dříve patřila ture- ckému, a nyní připadla srbskému státu. Uvol- něna je půda po tureckých majitelích, kteří se před válkou vystěhovali do Turecka a do- sud se nevrátili. Pozemky jejich vláda chce zpeněžiti a za stržené peníze od majitelů ji vy- koupiti. Při koupi bude dána přednost těm domorodcům, kteří se před válkou vystěho- vali do Ameriky, jestliže zatouží po staré vla- sti a budou se chtít vrátit. V lůně ministerstva orby utvořila se kolonisačná komise, která bu- de práce tyto říditi. Dva členové této komise mají se odebrati do Poznaňska a Vých. Pruska studovat, kterak tam pruská vláda kolonisuje na polské půdč. Tu je třeba Srbům dáti dobrou radu, aby si v této příčině od Prusů vzor ne- brali. Věříme, že přízeň Německa je při ne- přízni Rakousko-Uherska dvojnásob vítána, ale Srbové mějte na paměti, že by se dostali n osudné scestí, kdyby si Prusy chtěli ve všem bráti za vzor. Srbům třeba věděti, že pruská kolonisace v Poznaňsku je založena na čirém násilí, jemuž zákon dal posvěcení. Pruská ko- lonisace v Poznaňsku jest hanebnost, a srbská nebyla by nic lepšího, kdyby se spravoval jejím příkladem. Chtějí-li Srbové studovati ko- lonisaci, nechť ji studují na německých, slo- váckých a českých osadách v Slavonii a již- ních Uhrách; chtějí-li studovati, jak zakládati pomocí vlády osady malorolnické a vystříhati se tvoření velkých pozemkových majetků, at studují ruskou kolonisaci Sibíře.
Prusek Srba Prus Sibíř Srbsko Nový Srbsko Turecko Amerika Poznaňsko Německo Rakousko Uhersko Slavonie
5 article
V Novém Srbsku srbský stát získal také obšírné lesy, jež dosud byly divoké. Vlád zavede pravidelné lesní hospodářství a po- čítá při tom na české síly, neboť češt lesníci se na slovanském jihu nejlépe osvěd- Ministerstvo vojenství se ustanovilo vy- stavěti v Gostivaru nové, velké kasárny. a to již v době nejbližší. Také v jiných posád- kových místech Nového Srbska budou se sta- věti kasárny kromě Skoplje a Bitolje, kde Srb. sko našlo krásné moderné kasárny po Tur- cích. Kr. srbskýsoudv Ochridě osvo- bodil z obžaloby 40 Bulharů zo- chridského kraje, kteří se zúčast- nili albanského povstání a byli u- chváceni. Když zpráva o tom stihla do Běle- hradu, všecko obyvatelstvo bylo rádo, že po- dán srbským úřadem v dobytém území důkaz lidskosti a smířlivosti. Výborně! čili.
Srb Bulhar Srbsko Bělahrad
6 article
Nové předsednictvo dumy. Každá nová volba předsednictva hosudarstvenné dumy stává se politiekou událostí proto, že volba předsednictva jest jaksi ukazovatelem politických nálad v dumě. Na začátku čtvrté dumy všeobecně se čekalo, že v dumě bude rozhodovat pravé křídlo a bývalý nižně-novgorodský gubernátor Chvostov již se chystal na předsednické křeslo, zatím však mimo očekávání zvítězila kombinace středu s levicí a zvolen byl předsedou Rodzjanko s ostatními členy více levého rázu až na knížete Volkonského, který se dostal do presidia jen pro zachování dekora ve vyšších kruzích. Při těch- to volbách kníže Volkonský odmítl kandidovat na místopředsednictví. Dosud zvolení členové presidia patří k oktábristům, progresistům a kadetům. Politický profil Řodzjankův je znám; komoří Jeho Veličenstva není ovšem politickým frondérem. ale jako předseda dumy vždy byl horlivým obháj- cem ústavnosti a dbalým ochráncem cti ruského parlamentu. Zajímavým zjevem na křesle místopředsedy du- my jest progresist A. J. Konovalov. Proti ně- mu pravice mobilisovala všechny síly, tak ho ne- návidil Ale výsledek byl jen ten, že Konovalov byl zvolen 184 hlasy proti 149.
Rodzjanko Volkonský A J Konovalov Konovalov
7 article
Tyto číslice jsou významné: dokazují, že je v dumě dnes již levookťábristská dělná většína. Dokazují dále i to, že progresisté jsou živlem politicky velmi vlivným a že dovedli prorazit se svým člověkem i proti spojeným snahám reakční ařístokracie a hierarchie. Neboť Konovalov je soli v očích těmto lidem. Nemohou mu zapomnět, jak při 100letém výročí založení závodu konovalov- ského přihlásil se k účasti na veřejném životě ru- ský průmysl a obchod zaujal výbojné postavení proti dosavadním držitelům politické moci, proti šlechtě, Konovalov je majitelem ohromné přádelny. mající milionovou hodnotu. Jeho továrna je velko- lepě zařízena a proslulá svým pořádkem i sociáln péčí o dělnictvo. Pnoto je Konovalov u dělniciva velmi obliben a vyprávějí, že prošel při volbách v kostromské gubernii, hlavně pomocí sociálně- demokratických hlasů. Oslava 100letého trvání jeho firmy stala se manifestací politické dospě- losti ruských průmyslníků a obchodníků, kteří při- hlásili se o dědictví po zkomírající šlechtě.
Konovalov
8 article
Tato manifestace byla tím reliefnější, že se udála krátce po carské návštěvě v Moskvě, kde bylo řečeno šlechtě mnoho zdvořilostí. Celá Mo- skva postavila se na stranu „kupečestva“ a šlachta nenašla v Moskvě ani jednoho časopisu, který by ji byl bránil a musila se uchýliti se svou obha- jobou na pohostinné sloupce petrohradského „No- vého Vremene“ Takového bojovného představitele ruské bur- žoasie zvolila si duma místopředsedoul Německé vojenské poselstvo v Turecku. Mocnosti trojdohody se rozhodně stav proti tomu, aby vojenské poselstvo německé kterému je svěřena reorganisace turecké ar- mády, dostalo do rukou první armádní sbon turecký v Cařihradě, sídle to velevyslanectví Berlínský dopisovatel „Tempsu“ sděluje k té- to věci: Po dlouhých dnech mlčení dostali zde ko- nečně z Paříže a Londýna odpovědi v záleži- tosti německého poselství. Tento rozhovo bude se konati dále zároveň v Berlíně a v Cařihradě. Německá vláda totiž stále tvrdí, že pouze přijala turecké nabídky a prokázala žádanou službu. Rusko a jeho společníci se tudíž obrátí na Turecko. Berlín však zůstane skutečným střediskem vyjednávání. Rusko bude si počí- nati velmi přátelsky, neboť nechce žádného ponížení pro Německo v této záležitosti. Na- opak učiní vše možné, aby mu ušetřilo veške- ré zranění samolibosti v úpravě otázky, která se velmi úzce dotýká ruských zájmů. Mám stále důvod věřiti, že vůdčí kruhy ruské neusnadní zřízení německého protekto- rátu v Cařihradě, dnes však musím toto tvr- zení precisovati sdělením, že vyjednávání b mohla býti přesunuta na dráhu kompensací. JJe tedy možno, že tato otázka se vyvine smě- rem k důležitým a velmi významným kompen- sacím rázu politického a morálního, které nyní Rusko žádá. Mluví se zde již střídavě ptázce úžin, o reformách v Arménii, o ruském
Moskva Turecko Cařihrad Paříž Londýn Berlín Rusko Německo Arménie
9 article
velitelství u jiných armádních sborů ture- ckých, ale poslední zprávy ukazují, že angli- cký kabinet je určitě rozhodnut nepřipustiti aby sbor, kterému budou veleti němečtí dů- stojníci, byl sbor hlavního města otomanského Z Vídně, 2. prosince. „W. Al1 g. Ztg. oznamuje: Jak se nám ze zvláštního pramene petrohradského telegraficky sděluje, trvá ru- ská vláda nejrozhodněji na stanovisku, že pro Rusko je jmenování německého g.-l. Liman- na velitelem cařihradského armádního sboru naprosto nepřijatelným. Konají se právě vy- jednávání mezi velmocemi trojdohody, jejichž předmětem je otázka, zda Rusko má zakro- čiti v Turecku pouze svým, nebo také jménen Anglie a Francie proti povolání vojensko-ně- mecké komise. List podotýká: Dlužno vyčkati zda Porta nátlaku povolí. V Berlíně vyvolává otázka vojenského německého komisaře, jal lze i z výroků konservativních listů dovoditi velké rozčilení. Stanovisko Ruska se naprosto odpírá. Nelze mysliti, že Německo by klidně přijalo, kdyby Turecko povolilo ruskému po- žadavku. Rozhodně sledují diplomatické kru- hy tuto záležitost s velkou pozorností. M. Z Cařihradu, 2. prosince. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Rusko zde dosud nezakročilo proto myslí se v informovaných kruzích, že se tak ani nestane a různé o tom zprávy jsou přehnané. Turecko považuje přijetí německé mise za svou vnitřní záležitost a odmítne prý všeliké vnější zakročení.
Vídeň Rusko Liman Turecko Anglie Francie Berlín Německo Cařihrad
10 article Vodní cesty a regulační čin
Vodní cesty a regulační čin nost v Čechách. V pondělní všestranně zdařené přednáškov schůzi vysokoškolské sekce Techni kého odboru národní strany svobodo- myslné, pořádané večer v Obecním dom pražském, o které jsme se již včera šířeji zmínili ujal se jako druhý řečník slova dvor. rada posl. inž. Hráský, aby pojednal o stavu akce regulační n řekách českých. Pravil v podstatě: O nynějším stavu akce vodocestné promluvi jsem před krátkou dobou ve spolku arch. a inž a přednáška má byla publikována. Ve stručných vývodech dnešních nebudu se tudíž blíže zabývati vtázkou vodocestnou — spíše a keí regulační Otázka pokračování regulací jest choulostivější než akce vodocestná proto, že pro akci vodocest- nou má vláda zbytek nevyužitých úvěrů přes 9 mil. korun z prvního období, s nímž může dle sku- tečné potřeby a dle vlastního svého rozhodnut disponovati; vedle toho může zejména při uplavnění Vltavy v obvodu pražském i při uplavnění Labe zúčtovati jako milionové aktivum „získané po- zemky a vodní síly“ a z titulu toho poskytnouti podniku stavebnímu podpory: jest zde též závaz- né prohlášení vlády z r. 1903, že na uplavněn Vltavy nad Prahou věnuje vedle rozvržených úvěrů ještě 8 mil. korun — což do nynějška se nestalo ač právě nyni při nedostatku úvěrů by toho roz- pomenuto býti mělo.
Ing Hráská Čechy Vltava Praha odbor národní strana svoboda
11 article
Dále jest ještě jedna položka, z kvoty na Čechy připadající, 28% na ústřední řízení vodocestné ne- bylo záčtováno jen ústřední řízení, nýbrž kvotou tou přispívali jsme na administrativní, projekční a jiné výlohy pro průplav dunajsko-oderský a halič- ské vodní dráhy, čimž nám naúčtováno bylo na 1% mil. korun nad povinný příspěvek. Při dobré vůli by mohla tedy vláda zcela ne- rušeně akci uplavňovací rationelným postupem Čechách dále sledovati, jelikož jest zavázána k slíbeným 8 mil. K. pozemky a získané vodní síly representují nejméně 6 mil. K, přeplatili jsme na ústřední správu 132 mil. K, tedy úhrnem 151/2 mi korun, k nimž jest vláda zavázána — vedle toho může volně disponovati se zbytkem 90 mil. K. U regulací jest to obtížnější do té míry, že vá- zány jsou zemským zákonem jak v příčině příspěv- ků, tak i ohledně rozvrhu podniků a programu pra- covního. Překážku tu nepovažuji za nepřekonatel- nou. V Haliči byly úvěry regulační též úplně vy- čerpány a vláda poskytuje úvěry další pod for- muli sanace katastrofy povodňové. U nás z titulu „ústavní nouze“ odklizen by zemský sněm i zemský výbor: regulační komise záleží nyní ze samých státních orgánů a „nouze regulační“ jest u nás jistě všude citelná, tudíž necht si vláda konkretně vede a nejen domnělé ústavní nouze, nýbrž i skutečné nouze zná. (Výborněí Potlesk.) Nikdo v Čechách vládě nezazlí, kdyz buď z kasovních hotovostí neb jiným způsobem úhrady povolí pro úpravy v král. Českém alespoi v tom ročním obnosu, jak toho rozvoj staveb sebou přináší a definitivní rozřešení nechť ponechá po- zdějšímu opatření legislativnému.
Čechy Halič
12 article
Podle zprávy zem. regulační komise vyvíjela se akce regulační postupně, takže v roce 1904 1.17 mil. K, v roce 1912 9.60 mil. K ročně vyžado- vala — a jestliže by vláda akci regulační založila ročním obnosem alespoň 10 mil., nenastala by až do úpravy zákonné žádná patrná stagnace, ač sou- stavný vývoj by vlastně větších než 10milionových úvěrů vyžadoval; bylť percentuálný přírůstek po- třeby rok co rok vyšší. Jest to zajisté prazvláštní zjev, že v novele vodocestné z roku 1911, jež sněmovnám předložena byla, celková spotřeba na 15 let jen 71.7 mil. K za- řaděna jest — to by stáčilo po 10 mil. korun ročně jen na 7 let čili sotva na polovinu doby propono- vané, anebo ročně jen necelých 5 mil. korun pak by to stačilo na 15 let. Proč však vývoj regu- lační náhle na polovinu nynější intensity srazit? Vedle toho dlužno uvážiti, že do obnosu no- velou vodocestnou navrhovaného jsou tři řeky po- jaty, jež do povodí labského nespadají, ale v ně- meckém území leží. Tím porušena či ignorována byla základní idea zákona vodocestného, že jen ony řeky upraveny býti mají, kteréž vykazují dů- ležité účinky na vodní dráhy a vedle toho zkra- cuje se i tak skrovná úhrada na práce regulační neznámý, v novele nevyčíslený, ale jistě značný ob- nos, jelikož se tkne německého území.
13 article
Aniž bych chtěl nadsazovat a neuznávat to co výborného v krajinách českých akcí regulační skutečně vykonáno bylo, přece jen cílím se povin- ným na základě úřadních dat a z vlastního seznání konstatovati, že v krajinách německých se mno- hem více na stavby regulační péče a poměrně peněz věnovalo, nežli v krajinách českých. Co v rozvleklých obcích německých nastavěno při úpravě řek nábřežních zdi, mostů i jiných zaří- zení oproti českým městům! Když jednalo se své doby o úpravu Chrudimky v Pardubicích, byla roz- hodujícím činitelem regulační komise odbyta depu- tace města, žádající nábřežních zdí místo dlažeb svahů: Nechcete-li to, tak půjdeme do německých měst. tam nás rádi uvítají.“ Kde v německých krajinách na Labi či Úpě které vodní dílo úžilo průtok řeky a působilo místní inundace, bylo odpomoženo tím, že uvolněn proud a spuštěny přívaly do labské nížiny. Mělo-li dojíti k přehradám na Labi a Úpě v krajinách če- ských, kde měly veliký význam hydrotechnický muselo se k vůli paritě na obou řekách hraditi iv kraji německém — zde měla platnost hydrotech- nická formule soustavy nádrží — ale na Doubravee a Chrudimce, tam stačila osiřelá, jediná přehrad a hodně skromná — tam vybudování soustavy pře- hradové mohlo počkati, ačkoliv právě tyto řeky v nejchoulostivější místa nižiny labské, přímo d jejího středu ústí. Není divu, že tím způsobem se jednalo u zemské regulační komise, když tam hlavn slovo míval dr. Schreiner neb jeho nohsled. když do ni ministerstva nezřídka vysílala zástupce potřeb našich neuznávající a konečně sama proti našim zájmům rozhodovala.
Schreiner Chrudimka Pardubice Labe Úpa
14 article
Výkonný úřadnik technický byl při tom všem v příliš podřadné funkci, než aby mohl ve větším slobu věci naší prospěti, přes to že nejlepší své vědění a mnoho práce povolání tomu věnoval a ne- smírnou odpovědnost přejímal. A co za to ti úřadníci naši měli? Sociální mo- ment velice interesantní. Mladí technikové jak úřadníci smluvní aneb jako kresliči na denní pla aě výkony jich na zdatném stupni byly, po léta lěta v té bídě setrvávali! Jak rychle avanžují ně- mečtí úřadníci techničtí u zelených stolů vídeň- ských bez odpovědnosti! U vodocestné exprositury technikové s tou obsáhlou odpovědností řadění jsou od přednosty až k nejmladším v různých požitcích niže, než v jiné obdobné kategorii státní služby. k čemu to roztrpčení vyvolávat? že vývoj nebyl z míst rozhodujících soustavně řízen, technikové hmotné i osobní újmy doznávali. Byli to témět samí čeští technikové! Němcům by se takové pří- koří s míst ústředních jistě nestalo. Konstatuji zde milerád, když blížil se r. 1912 ústřední výbor pro stavby vodní u zem. regul. ko- mise měl již připraven obsáhlý návrh pro akci říč- ních úprav pro r. 1912, jejž regulační komise v čas ministerstvu i zem. výboru předložila. Úhrnný po- žadavek pro týto práce činil 300 mil. korun. Co asi stalo se s návrhem tím — ten byl v mi- nisterstva veřej. prací asi dosti ignorován, jeliko novela vodocestného zákona nesvěděí tomu, že by se ve stati regulační opírala o propracovaný operát. Novela jmenuje pořadně jednotlivé řeky, jež upra- vovány býti mají (což spadá přece do kompetence sněmu zemského), ale neuvádí nákladu; vedle toho jsou v topografickém popisu hrubé, o neznalost místních poměrů svědčící omyly.
Němec
15 article
Co však ve zprávě motivační chybí, jest od- borné vysvětlení celého návrhu v příčině soustavy regulační, jakých účinků práce ty na poměry odpa- dové, na poměry plavební středního i dolního Labe. Vltavy atd. míti budou, jaký účinek hospodářský. industriální i zemědělský tím založen býti má? tom však nikde ani potuchy. Řeka Doubravka na př. z pokračování úplně vypadla, ta je tedy hotova. To je skutečně zajímavé. Vzali to s ní zkrátka. Co mne však potěšilo, je, že jsem v průvodní zprávě v odstavci 14. nalezl Berounku a v od- stavi 15. úpravu u Plzně uvedenou. Já mám však dojem, že je to též mýlka, a sice proto. že by pak nemohl úhrnný obnos spokojiti se vy- číslením 71.7 mil. K, nýbrž musil by býti hodně Promluvme si několik slov o regulaci v Plzni Plzeň a Jaroměř i Pardubice jsou hydnograficky nejchoulostivější místa v povodí Labe v království Českém. U Jaroměře i Pardubic stékají se 3 řeky. u Plzně čtyři. Jaroměř má povodí vyšší a strmější Plzeň však povodí mnohem rozlehlejší. Na soutoku tolika řek koncentrují se veliké spousty vodní za dlouho trvajících dešťů a přívalů a z toho plynou zhoubné následky inundační a jiné.
Berounka dolní Labe Vltava Doubravka Plzeň Jaroměř Pardubice
16 article
Tak jest tomu i v Plzni; město to dávno krutě po- cifovalo i postaralo se o regulační projekt řeky Radbuzy a Mže, kterýž v roce 1897 c. k. okresním hejtmanstvím v Plzni při řízení vodoprávním schvá- len byl, ale dosud uskutečnění nedoznal. Městská rada plzeňská dala vypracovati po- drobný seznam škod, kterýž jí neupravenými toky vzníká: 1. škody vzešlé menší produktivitou zá- topních a podmočených pozemků ob- nášeji ročně 2. škody z pozemků, zakoupených mě- stem pro regulaci, interkalárními ztrá- tami, ročně . . . . . . . . . . 3. ztráty na vodní síle, ročně . . . . 4. ztráty při povodních: roční položka na povodňovou službu . . . . . . bývá zatopováno . . . 250 domů vyklizováno . . . . . 70 krámů
Plzeň Radbuza Mže
17 article
úhrn čistých ztrát ročních . . 207.000 K 5. ušlý zisk při zvýšení ceny pozemkové. Dle podrobného výkazu zvýšila by se po regulaci cena pozemková jako míst stavebních o 9,400.000 K 6. zdravotní závady 7. nemožnost konečné úpravy kanalisace o- hledně hlavních sběračů, pobřežních pásem i co do výstavby čisticí stanice a gravitačního hlavního o- padu: 8. závady komunikační, překážky v asanaci. Plzeň je druhé největší město v království vypadlo v prvé periodě regulační úplně z úvah v druhé je naň pamatováno necelými 300.000 K. za to má býti provedena úprava tří řek, z nich Radbuza středem města na délku 3 km protéká. Mže na tutéž délku severní hranici města tvoří, ne- hledě k soutoku Radbuzy a Úslavy. Čeho všeho podniknuto na Nise do Německ fekoucí pro Liberec! Byla tam nákladem mnoh milionů zbudována soustava přehrad. Berounka jest hydrotechnicky řekou velice zajímavou: brzy po vydání zákona vodocestného učinil jsem obchodní komoře plzeňské nabídku, ž vypracuji studii o uplavnění a využití vodní síly na Berounce až k Plzni. Nedožlo však k tomu. Jsem tomu velice povděčen, že myšlenka ta zcela nezapadla, nýbrž oživena byla „Ústavem ku podpoře průmyslu při živnostenské a obchodní ko- moře v Praze“. Ústav ten pověřil p. inž. Radouše úkolem hydrotechnické studie, který vyřešil jejv základních rysech jistě pozoruhodně a věcně tak jak jest tomu při četných jeho pracích oboru toho- to. Ústav ku podpoře průmyslu uveřejnil část studie
Ing Plzeň Mže Radbuza Úslava Nisa Liberec Berounka Praha km
18 article
inž. Radouše, zpracované pro tisk inženýrem Mo- ravcem; z toho i z elaborátů originálních vyjímám. že spád Berounky až k Plzni řešen jest pouze stupni o celkové výšce 108 m — největší z nich Tejřovic, 60 m výšky, nadržuje vodu téměř až Plzní do Nadryb; má zdrž na 330 mil. m3 vody mohlo by jim 13.500 HP minimálně vyvozeno býti všemi stupni více než 31.000 HP. Vyrovnání průtoku by mělo patrných účinků n úpravu Vltavy, na sklápění jezu i na plavební dráhu dolnolabskou. Tuto hospodářsky významnou ideu regulačn komise do svých návrhů dosud nepojala. Srovnáme-li tak skutečně hospodářské potřeby král. Českého s intencemi novely vodocestné, ne- můžeme si jiného přáti, než aby byla buď úplně při projednání změněna anebo odvolána a přiměře- ným operátem nahražena. Spoléháme na J. Exc. ministra veřejných prae dra. Traku, že věnuje těmto otázkám všemožno péči a že vynasnaží se svou velikou mocí a působ nosti přijíti vstříe zájmům svě domoviny. (Výborně Všecbecný potlesk.) Manifestace pro východočeskou obchodní a živno stenskou komoru.
Radouš Berounka Plzeň Vltava HP
19 article
V Hradci Král., 1. prosince. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) V sobotu a v neděli konalo se v obvodu libe recké komory na 60 schůzí manifestačních, svola- ných městskými radami spolu s odbornými korpo- racemi. Spontanní tento projev českých interesentů z komorního obvodu libereckého byl jednak pro- jevem odůvodněné nespokojenosti s dosavadní čin- nosti komory liberecké, jednak manifestací pro ne- odkladné zřízení východočeské komory. Z veliké řady oněch manifestací byla nejvý- znamnější schůze v Hradci Králové, kterou svolala městská rada spolu s obcemi P. Předměstímn Kukleny a N. Hradcem Králové a na které pro- mluvil předseda Ústředny dr. Fr. Ulrich. Na schůzi dostavilo se asi 300 osob, většinou zástupei odborných korporací, obcí, peněžních ústavů atd. Dr. Ulrich v řeči stručné vylíčil poměry, jaké byly a jsou v obvodu komory liberecké. Nebyly to plané obžaloby, povrchní stesky. Otázka zřízení komory východočeské je resultátem úsilí skoro třicetiletého, resultátem činnosti liberecké komory. Nazírání na vývoj otázky je mezi českými intere- senty solidárni. Stačilo jen malé upozornění a všecka česká města a odborné korporace manife- stují pro tento požadavek. Mizí zájmy politicko- stranické, osobní, stavovské, hospodářské zájmy spojují všecky vrstvy, i dělnictvo s námi manife- stuje, jak nasvědčují projevy dělnických listů. O oprávněnosti požadavku nemůže býti pochybnosti. Přikládá-li se mu význam příliš politický, je to chybou, ne proto, že bychom si to nechtěli přiznati. ale proto, že politická stránka otázky spočívá jedině v minoritním charakteru hnutí, které žádá spravedlnost a které je potlačováno. Padají také slova, že otázka východočeské komory je náběhem k trhání celistvosti královstvi.
N Hradec Král doktor Ulrich Hradec Královský Hradec Králové Francie Předměstímn Kukleny
20 article
Tyto předpoklady jsou prozatím, dle našeho skromného soudu, předčasné, neboť není jistoty jak by příští komorní obvody utvořeny byly, zda by rozhodoval princip národnostní nebo teritoriální. Jisto však jest, že v době, kdy v Rakousku začíná se dělat malý pořádek, musí dojit i k řešení otázek přímo žhavých pro život hospodářský. Otázka zřízení komory vých, je sloučena s otázkou revise obvodů všech komor a ta vyžádá si mnoho času a svědomitého studia. V principu byla exi- stenční oprávněnost vých. komoře přiznána v vídeňských úmluvách a myslíme, že toto nazírání cestu si konečně proklesti.
Rakousko
21 article
Dr. Ulrich dále zmiňuje se, jak utvořeny byly komorní obvody na základě zřízení berních ob- vodů, jak toto složení však neobstálo pod vlivem hospodářského vývoje a dnes je naléhavou dů- kladná revise jejich. Rozsáhlý obvod komory libe- recké má velíkou minoritu českou: 1,174.973 Němců a 923.421 Čechů, tedy skoro celých 44%% českého obyvatelstva. Živnostenských závodů v české oblasti komory je nejméně 40.000, mimo to asi 32.000 závodů domácko-průmyslových, dohromady zaměstnávajících přes 200.000 dělníků. Českých živnostenských společenstev a obchod. gremii je v obvodu komory na 400 s více než 32.000 členy. 16.000 pomocníky a 9000 učni. Tato jedna třetina živnostenských závodů je komorou zanedbávána, ne- má v komoře žádného zastoupení, 44 %ní minorita je v obchodní komoře bez zástupců. Na základě dosavadních zkušeností volbami zastoupení si získati nemůžeme. Ani v tom směru nedělejme si illusí a neklamme se, že náš průmysl a obchod je na postupu, že s jeho rozvojem vzroste možnost spravedlivého zastoupení. Systém je takový, že naše naděje jsou nesplnitelny. A tu teprve uvě- domíme si, jak je to strašlivé pro každého člověka o zvelebení svého závodu pracujícího, když musí počítati s takovými poměry.
doktor Ulrich Němec Čecho pomocník
22 article
Liberecká komora pod vlivem poměrů národ- nostních jest dnes národnostně umíněná. Celá její tolerance k nám je v tom, že přijímá české pří- pisy. Pod tlakem národnostních poměrů nemůže konat povinnosti k českým svým interesentům, má úřadníky, kteří neovládají český jazyk, nemá s námi živých styků, nemá také v evidenci ná hospodářský život. A nám přece nestačí byrokra- tické vyřizování spísů. Náš hospodářský život chce. aby komora působila iniciativně, aby sestoupila dolů, byla rádcem, aby šla mezi drobné výrobce. prováděla demokraticky hospodářskou práci. Ale komora nemá osob jazykově kvalifikovaných k ta- kovému poslání, má příliš rozsáhlý obvod, jde za zájmy hspodářského života německých interesentů. jež přirozeně znamenají konkurenci nám. V akcich železničních pro české kraje nekoná takměř ničeho. Pokud týče se exportu, přichází buď velmi pozdě. často povrchně. Spíše z jiných komor českým in- teresentům dostalo se účinných rad. Jak by to na př. dlouho trvalo, kdybychom si byli chtěli opatřiti naše strojní družstvo za pomocí liberecké komory. Jenom Ústředně můžeme děkovati, že zde strojní družstvo je. Liberecká komora má pořádat tak zv. úřadní dny v městech svého obvodu. Ne- pamatujeme, že by v některém českém městě úřadní dny byly. V akci maloživnostenské nevy- vinuje mezi českými interesenty žádnou činnost. Z 59.000 K vydaných na pokračovací školství při- padlo na české školy v r. 1913 jen 15.00 K. A tak je to ve všech směrech. Vždyť kdyby poměry byly jen trochu obstojnými, čeští interesenti, kteří již na komoru platí, nevydržovali by si svou dobrovolnou instituci Ústřednu, vyžadující ročně na 50.000 K.
K . A
23 article
Otázka východočeské komory je otázkou čistě hospodářskou. Uskutečnění její žádáme a žádati budeme na všech činitelích. Máme právo na takovou komoru, která by spravedlivě a svědomitě naše hospodářské zájmy opatřovala. Kde komora umístěna býti má, o tom mluviti netřeba. To je prostě záležitostí interesentů. My chceme jen své právo. (Bouřlivý souhlas.) Po dru. Ulrichovi promluvil ještě za 16. župu obchod. gremij c. r. Špalek, za Okres, jedn. živn. společenstev p. Thoř, za Nový Hradec p. Valenta, načež jednomyslně přijata následující resoluce a schůze doslovem dra. Ulricha skončena. „My na manifestační schůzi pro východočeskou komoru shromáždění obchodníci, živnostníci a prů- myslníci města Hradce Králové a okolí protestu- jeme důrazně proti národnostně nespravdlivému a všem novodobým poměrům hospodářským a do- pravním odporujícímu rozdělení komorních obvodů v Čechách, poukazujeme na nesnesitelné příkoří jež se již více než čivrtstoletí děje téměř milio- nové české menšině v komorním obvodu libere- ckém, žádáme, aby obvody obchodních a živno- stenských komor v království Českém byly podro- beny revisi, zejména pak, aby zřízena byla 154.000 48.000 K 2.000 K 3.000 K
Ulrich Špalek Valent Nová Hradec Hradec Králové Čechy
24 article
Našim P. T. inserentůml V nedéli dne 7. t. m. vyjdou „Národní Listy“ s bohatým obsahem a se zábavnou a poučnou přílohou. Jelikož se bude číslo toto nalezati dva a půl dne v rukou čtenářstva (v pondělí dne 3. t. m. „Národní Listy“ nevyjdou, až v úterý dne 9. t. m. v poledne), doporučují se k výhodné inserci. Jest však nutno, aby nám byly dodány rukopisy nejdéle do soboty do 10 hod. dopoledne. z východních správních okresů liberecké a pražské komory nová komora se sídlem v Hradei Králové, a vyzýváme proto své poslancei všechny české kruhy poslanecké důtklivě, aby celým svým vlivem zasadili se o uskutečnění tohoto všenárodního požadavku hospodářského v době nejkratší, poněvadž jsme syti toho, platiti bez- účelně komorní přirážky, kdyžtě obstarávání ko- morních úkolů svépomocně si opatřovati musime. M. I
Hradei Králové národní List
25 article
V téže záležitosti konala se dne 29. t. m manifestační schůze v zasedací síni městské radnice ve Vamberce za účasti obecního zastupitelstva, jakož i zástupců místního společen- stva živnosti řemeslných, společenstva obchodních živnostníků, jakož i zástupců místního průmyslu, Schůze, velmi četně obeslaná, vyzněla jedno- myslně v důrazný protest proti dosavadní- mu křiklavému a neudržitelnému sta- vu, jaký se jeví ve správě obchodní a živnostenské komory v Liberci vůči české menšině, repre- sentující téměř polovici obyvatelstva a na 2292 obyvatelstva celého království a to ve všech smě- rech komorní správy, jakož i v opětování dlouho- letého požadavku všeho obyvatelstva, representu- jícího českou menšinu, aby z důvodů hospodář- ských, komunikačních i národních zřízena byla bez dalšího průtahu nová — šestá — obchodní a živ- nostenská komora se sídlem v Hradci Králové, jako přirozeném komunikačním středisku celých severovýchodních Čech. Přijaté resoluce tohoto obsahu byly na příslušná místa vypraveny.
Vamberk Liberec Hradec Králové Čechy živnostenský komora
26 article
Ze Dvora Král. n. L., 1. prosince 1913. Mani- festace za východočeskou komoru uspořádaná včera o 4. hod. odpol. v Hankově do- mě, shromáždila plně zástupce zdejšího průmyslu, živnosten, společenstev, obch. gremia a školy k důraznému protestu jak proti neudržitelnému roz- dělení komorních obvodů v Čechách (hlavně praž- ského a libereckéhol, tak zvl. proti nacionálně ne- spravedlivé a hospodářsky českou 45% menšinu urputně ničící praxi liberecké komory. Po uvítání referenta dra. Štanglera z Hradce Král. zahájil zvolený předseda schůze, star. města p. Šubrt. jednání, při čemž trefně zdůraznil vážnost oka- mžiku, v němž pozvedá se nejodpornějším jhem u- tlačovaná česká minorita k neústupnému odporu proti dosavadnímu stavu a žádá vlastní českou in- stitucí k ochraně svých v posledním čtvrtstoletí mohutně vyrostlých zájmů. Pan referent podal pak o poměrech v liber. komoře řadu cifer dra- sticky vyjadřujících urážlivé zacházení s českým poplatnictvem a vrhajících zároveň nejčernější stíny na vedení liber. komory, jež patrně podléhá úplně německo-nacionálním proudům činnost nej- vážnější hospodářské instituce určujícím.
Král Hankův Štangler Šubrt Čechy Hradec Královský
27 article
V Nov. Bydžově byla za stejným cílem měst. radou v neděli odpoledne svolána schůze neob- vykle četně navštívená zvláště živnostnictvema obchodnictvem i ze vzdáleného okolí. Poměryv komoře liberecké vylíčil tu známý živnostenský pracovník p. Ant. Horál z Hořic. Po velmi živé sledovaných vývodech ozval se shromážděním bouřlivý protest proti dosavadnímu zlehčování hospodářských zájmů ohromné české menšiny. jenž se vtělil v důtklivou resoluci, po nové české komoře volající. Z Hořic, 30. listopadu. Manifestační schůze včerejšího dne pro zřízení východočeské komory do měst. divadla svolaná, měla za přečetného úča- stenství zájemníků velkého i drobného průmyslu, obchodu, živností i řemesel velmi živý průběh. Souhlas, aby obchodní komora v Hradci Král. byla zřízena, byl vřelý a všeobecný. Referát podal a schůzi řídil star. města p. Fejfar. Zvláště se při- mlouvali zástupcové okr. výboru (nám. star. p. M. Stuchlík), velkoprůmyslu (tov. řed. p. Schorschl. obchodu (p. J. Jezbera] a drob. živností (p. J. Macák) za uskutečnění nejnaléhavějšího hospo- dářského požadavku českého. Resoluce přijata s nadšením Z Miletína dochází zpráva, že manifestace 29. m. m. tam pořádaná (ref. p. A. Horál) přivedla přítomné k přesvědčení, že stav v obchodní ko- moře liberecké je nadále nesnesitelný a usneseno celým vlivem se zasaditi o zřízení pro východní část liberecké a pražské komory novou obchodní komoru. Z Chlumce n. C., 30. listopadu. Na dnešní schůzi o požadavku východočeské komory, které předsedal star. města p. Beneš a referoval p.
Král Fejfar M Stuchlík Schorschl J Jezbera J Macák A Horál Beneš Hořice Hradec já . star Miletín Chlumec
28 article
A. Fajt z Hradce Král., došla neutuchajícího souhlasu myšlenka nové české komory, jejíž zří- zení víc než dostatečně dokumentují oficielní ko- morou naprosto zanedbané hospodářské zájmy 452 české menšiny. Ve Smiřicích, 1. prosince. Městská rada sotva kdy sklidila se strany svých výrobních i obchod- ních vrstev tolik vděku, jako včera za poskytnuti těmto utlačovaným interesentům liber. komory příležitosti k projevu o „hospodářské práci“ v če- ských okresech. Náladu české minority a směr jejich neodbytných snah vyjádřila s dostatek jedno- hlasně přijatá resoluce, která nenasvědčuje další shovivavosti se strany českého živlu. Na Opočně, 1. prosince. Naše živnostnictvo zpravidla věnuje málo péče stavovským otázkám. Včerejší manifestace za východočeskou komoru však dokázala, že jedno nepotlačitelné přání je spojuje, jež kotví v přesvědčení, že liberecká ko- mora pro české příslušníky pracovat nehodlá a že tudiž musí pole působnosti postoupiti instituci nové české opravdovější. V Semilech konala se schůze dne 29. t. m za předsednictví starosty města p. Rud. Husáka Referát přednesl p. J. Bachtík z N. Paky, načež přijata resoluce, souhlasná s projevem ostatních měst Dne 29. listopadu t. r. konána byla schůze v Žamberku. Zahájil ji starosta města p. JUDr Karel Doubrava. Po referátu p. JUDra. AI. Wiškov- ského, místotajemníka obchodní, živnostenské průmyslové ústředny v Hradci Králové, schválena jednomyslně resoluce, obdobná hradecké.
A Fajt Husák J Bachtík Doubrava Hradec Královský Smiřice Opočeň Semily N . Paka Žamberk Hradec Králové
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Osvětový svaz pro požadavky učitel- stva. Osvětový Svaz v Praze podal tuto petici správní komisi pro království České: Osvě- tový Svaz v Praze, ústředí pro lidovou výcho- vu v Čechách, spoléhá při plnění svých kultur- ních úkolů na ochotnou pomoc přemnohých pracovníků, rozptýlených nejen po městech a městečkách, ale i odlehlých dědinách dale- kého venkova. Jest samozřejmo, že mezi těmi pracovníky-inteligenty jest největší procento učitelstva, jež, žijíc mezi lidem a znajíc jeho potřeby, nejvhodněji může působiti na jeho vzdělání mimoškolské. Nacházíme pak po pravdě mezí těmi, kdož lidu přednášejí, knihovny mu zakládají a je spravují, kdožo
Čechy osvětový svaz v Praga tový svaz v Praga