ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e4f7fd80-9094-11dd-8541-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 68, place 92, work 1, org 8
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. prosince 1913. číslo 33í
4 article
Kandidátní řeč S. S. Bobčeva. Bývalý bulharský vyslanec v Petrohrad S. S. Bobčev měl v Burgase před voliči kan- didátní řeč, jíž bránil vládu Gešova a Dane- va proti nájezdům odpůrců. Pravil, že prvá válka byla diplomatsky překrásně při- pravena. Vláda Gešova nebyla by začala voj- nu, kdyby si nebyla zabezpečila týl od Ru- munska a nevěděla, že se Rakousko-Uhersko nevmísí. Gešov, Todorov a soud. nemyslili. že by bylo možno, aby Bulharsko začalo válku naproti svým spojencům, a v tom je příčina. že s Rumunskem nevyjednávalo a hrozeb jeho nedbalo; neboť kdyby Bulhaři nebyli šli na Srby a Řeky, byli by se s Ru- muny snadno spravili a Rumuni by byli nuceni lézt ke kříži. Rozhodčí slovo ruského cara vláda Gešova pokládala za záchranný východ a nemá žádné zodpověd- nosti za to, že se caru Mikuláši na jeho te- legram dostalo z Bulharska nečekané odpo- vědi. Rusko se po celou dobu chovalo k Bul- harsku blahosklonně, neboť tehdy ještě po- hlíželo na Bulhary jako na nejnadějnější slo- vanský element na Balkáně. Ani po 29. červ- nu Rusko Bulharsku neodňalo svou přízeň do- cela. Bulharsko může vyváznouti z nynější krise, obnoví-li svou střízlivou národní poli- tiku, bude-li se varovatí dobrodružství, věnu- je-li se vnitřním otázkám, napraví-li chyby včerejška, zreviduje-li své historické ideály Řeč byla odměněna hřímavým potleskem voličstva. Rozumné stanovisko, vyjádřené S S. Bobčevem, i my Bulharům nejednou dopo- ručovali.
S S Bobčev Dan Gešův Gešov Todorov Bulhar Srba Řek Rumun Mikuláš S Bobčev Petrohrad Burgas Rakousko Uhersko Bulharsko Rumunsko Rusko Balkán
5 article
Sblížení rusko-rakouské a Halič. Prostřednictvím vídeňského dopisovatele „Vos- sische Zeitung“, kterým snad i v tomto případě je pověstný Friedjung, dostala se do světa zpráva, že nový ruský velvyslanec Šebeko bude pověřen ruskou vládou, vyjednávat s Rakouskem o sblíže- ní za těch podminek, že Rusko zřekne se nároků na Halič a nebude podporovat různé jihoslovanské organisace, usilující o odtržení jihoslovanských ze- mí od Rakousko-Uherska, jestliže vzájemně Ra- kousko uzná ruský jazyk v Haliči. Rakouská vlá- da má prý na tuto nabídku již hotovou odpověd ve slohu té, kterou dal Pašič Berchtoldovi, když rakouský ministr zahraničních záležitosti žádal. aby Srbsko dalo Rakousku protektorát nad katoli- ky na území srbském. Pašič řekl, že ano, uzná-lí Rakousko-Uhersko protektorát Srbska nad pravo- slavnými Srby na území rakousko-uherském. Ra- kouská vláda odpoví prý ruské, že uzná ruský ja- zyk v Haliči zemským, přizná-li ruská vláda stejná práva polskému a ukrajinskému jazyku v Rusku.
Vos Friedjung Pašič Berchtold Pašič Srba Halič Rakousko Rusko RakouskoUhersko Srbsko sische Zeitung
6 article
„Novoje Vremja“ považuje zprávu „Voss. Zt. za „ballon d'essay“ rakouské vlády, aby se dově- děla, co soupeř asi chce. Ruská vláda prý nemůže jinak odpovědět, než jak odpověděl na podobnou nabídku car Mikuláš I. v r. 1847 Metternichovi „Já svým národem neobchoduji.“ Nacionalistický „Svět“ ozývá se ještě ostřeji Není prý třeba povolovat žádných rekompensae za uznání ruského jazyka v Haliči. Stačí na to 19. paragraf základních zákonů rakouských. Od sa- mého počátku ústavnosti v Rakousku vydával se v Vídni pod dvouhlavým orlem rakouským oficiálnt „Věstník zakonov deržavnych“ jazykem r uským. a tak to šlo třicet let, až kdy byl ruský jazyk oficiálním vydání nahrazen ukrajinským jazykem Stačí prý tedy, aby rakouský ministr spravedlno stí vrátil se k dřívější praxi. (Za tuto radu nebutle asi vděčen Hochenburger.) Zprávy tyto v polském i rusínském táboře vzbudily značný rozruch. Polské noviny píší, že poselství míru, se kterým do Rakouska příchání Šebeko, mohlo by mít vliv na rakouskou politiku vůči Rusínům. „Slowo Polskie“ poznamenává, že Šebeko byl poslán do Vídně jako Malorus (rodina Šebekova se patrně větším dílem popolštila, jak svědčí stejnojmenný polský člen ruské státní rady) a tedy znalec ukrajinské otázky, který by mohl mít na rakouskou vládu vliv ve smyslu všeruském. Rusínské „Dilo“ všechny pověsti o obětování ukrajinského hnutí rakousko-ruskému sblížení pro- hlašuje za liché.
Voss Metternich Rusín Malorus Halič Rakousko Vídeň Dila Novoj Vremja Slowo Polskie
7 article
Rusko-polská otázka. V „Golosu Moskvy“ vřele se přimlouvá publi- cista Kaškarov, aby ruská vláda co nejrychlej přikročila k řešení polsko-ruského sporu, který ne- měl by míti místa, kdyby Rusko opravdu bylo ne- sitelkou slovanské myšlenky. P. Kaškarov ptá se. proč váhá vláda vyhovět nutné potřebě, pro neplní rozhodnutí, které prý učinil car na pamět- ním spise o polské otázce, podaném skupinou na- cionalistů, kteří dokazují, že třeba jíti vstříc po- Ba ani ne v Německu, v zemi pedantů, kde zakáže-li se na přiklad plivání ve veřejných míst- nostech, ve vlaku i na ulici, i odhazování pecek slupek z ovoce, vždy se najdou i lidé ku podivu zvědaví, kteří toho, kdo ve vlaku plivá na podlahu i na chodník pohodí slupku ovoce, dětinsky hned se vyptávají, proč to udělal, kdo je, jak se jmenuje byl-li jž trestán, a t. p. Se srdečnou vděčností vzpomínám si ze- snulého zemského maršálka, kterýž jednou pro blaho svých spoluobčanů tak se obětoval, že na ta- kové někým pohozené slupce na Malé straně vy- vrtnul si nohu ... I bylo honem a znovu uvedeno ve známost, že zahazování pecek a slupek na chod- nik jest co nejpřísněji zakázáno, a že tresce se po- kutou od — do —, po případě vězením rovněž o do —. [Lidé mají tak strašně rádi, mohou-li si vybrat.) A ejhle, běda tomu, kdož by byl v nejbliž- Vích čtrnácti dnech dal se přistihnouti při tom, že loupe na ulici pomeraně a slupky nonchalantně roa- hazuje po chodníku! A blaze oněm, kteří trpělivě s tím házením slupek počkali alespoň oněch prvních čtrnáct dní... potom již mohli vesele, netrápila-l jich činže a nebolely-li jich zuby, házeti slupky po- merančů přímo a okázale na chodník nejinak, než jako se sypou květiny pod nohy vítězů, vrácejících se z boje
Golos Kaškarov Vích Moskva Rusko Německo
8 article
Mluvilo se mnoho o kulturním, prý evropském skandálu, že na posluchače techniky hrozí spad- nouti spuchřelý strop a kdesí cosi ... Kdyby ale- spoň desátý díl toho, co kde je u nás zakazováno pod pokutou od jedné loruny až do 200 korun, skutečně alespoň půl roku na zkoušku bylo odvedeno, hrave bychom si pořídili i novou techniku, i druhou ui versitu, několik nových divadel, zoclogickou za hradu, prokopání Letné, nové čepice metařům a bůh ví, co všechno — — Myšlenka je tu — provedení skromně přene- cháváme již zas někomu jinému, ať má i vedle mn nějaké zásluhyl žadavkům polským. Zároveň prý se mluví takéo projevu generálního štábu francouzského, který dokazuje, že v prvém období válečném bude Ru- sko odsouzeno k nečinnosti, protože bude musit potlačovat polské povstání. Vládní politika ruská měla by směřovat k tomu, aby polský národv Rusku i mimo jeho hranice poznal, že jeho prapor může na příště vláti jen vedle praporu ruského. P. Kaškarov uvádí, že Poláci dávají dnes Německu 33.850 vojáků v míru a 112.000 za války. Rakousku 59.000 v míru a 82.000 za války a Rusku 120.000 v míru a 400.000 za války. To znamená, že armáda polská by mohla mit 600.000 mužů. S takovými massami třeba počítat. Kurs polský v nynější chvíli stoupá v Rakou- sku i v Rusku. Je to znamením příštích dnů?
bůh Kaškarov Polák Letná Rusko Německo Rakousko
9 article
Trojspolek a Středozemní moře. „Times“ uveřejňují communioué, jež se zdá míti oficiosní ráz, vzhledem ku pověstem, které kolovaly v tísku o středomořské politice troj- spolku: Není důvodu věřiti, že při obnově trojspolku loni v říjnu došlo ke změnám, pokud se týče smluv. ních závazků Halie vůči jejím spojencům. Situace ve Středozemním moři je stále táž, jaká byla po obnově spolku kabinetem Prinettiho v červnu 190 Je pravda, že obsazení Marokka Francií a Libye Italií změnilo poněkud dřívější dohody francouz- sko-italské, pokud jde o Středozemní moře, ale nevěříme, že smlouva, která trvá mezi Halií. Ra- kouskem a Německem, by byla překážkou obnovy srdečných a důvěrných styků mezi Italií a Francií které byly na neštěstí přerušeny následkem kam- paně tripolské. Ony přihody byly ostatně urovná- ny uspokojivým způsobem a tak, že Rtalii se do- stalo plného zadostučinění. Ztotožňování se Rtalie se stanoviskem a snahami aspoň jednoho svého spojence v otázce albanské zatemnilo skutečnost. že ve všech ostatních otázkách se postavení Italie nezměnilo. Není důvodu věřiti, že úsilí diplomati italských a francouzských i nejautorisovanějšího tisku by se nemohlo podařiti odstraniti veškeré neshody, které nastaly mezi Francií a Rtalií, pokud se týče jejich postavení ve Středozemním moři. Angličtí liberálové o zbrojení.
Rtalie středozemní moře Maroko Francie Libye Německo Times
10 article
Sjezd národního liberálního sdružení angli- ckého, konaný minulý týden v Leedsu, zabýval se obšírně otázkou zbrojení a přijal na konec tuto resoluci: Sjezd pohlíží s vážnou obavou na neustálí vzrůst zbrojení, který, neučiní-li se v té věci nie nezbytně způsobí vzrůst daní. Sjezd vyslovuje naději, že vzhledem ke značnému zlepšení, jež nastalo v poměrech mezí Velkou Britanií a cizí- mi mocnostmi, neopomene se žádná příležitost. zahájiti přátelské vyjednávání s mocnostmi, aby byl učiněn konec podezřením, jež jsou příčino vzrůstu zbrojení. Kromě toho sjezd soudí, že právo, zabaviti v době války na moří lodi, náleže- jící soukromníkům, by mělo býti zrušeno, a že plovoucí miny by měly býti zakázány. Konečně by se mělo naléhatí u vlády, aby tyto dva návrhy podporovala na příští haagské konferenci.
Leeds Velká Británie
11 article
Navrhovatel resoluce Baker se pak výslovil takto: Bylo by třeba, aby národ, mající v čele vlivného chefa a schopného, vyjádřiti pocity ve- řejnosti, chopila se iniciativy, která, jak se zdá, byla naznačena ministerským předsedou v závěr- ku jeho řeči v Guildhallu. V Evropě je země chef, které by slyšel celý svět: touto zemí je Anglie a tímto chefem je ministerský předseda. Kdyby tato iniciativa byla zahájena s taktem. moudrosti a odvahou, byla by dobře příjata větši- oou velkých národů, ne-li všemi, a přispěla by dříve nebo později k zabezpečení trvalého míru a prospěchu pro říši a pro celý svět. V řeči, kterou pronesl na sjezdu ministerský předseda Asquith, věnované především home rule a oznámené již dle telegrafické zprávy, dolkna se také otázky zbrojení a pravil: Ministr, který by bez vážného důvodu přídal jedinou libru šterlinků k rozpočtu armády neb námořnictva, spáchal by zločin na národu. N banketu v lordmavora jsem apeloval na státníky světa a obchodní kruhy. Rozřešení otázky zbro- jení závisí na součinnosti velmoci, vyvolané po- žadavky národů.
Baker Asquith Ministr Evropa Anglie
12 article
Vyjednávání mezí Francií a Německem. Při vyjednávání, konaném nyní v Berlíně z účelem likvidace zájmů v Malé Asii, jde, jak ji sděleno, především o to, aby se Francie za jiste ústupky vzdala finančního účastenství ve výši 30 proc. na bagdadské dráze a postoupila je Něme- cku. Ochota francouzské vlády k tomuto kroku způsobila jisté překvapení, a „Hamb. Nachr.“ nyní vysvětluje, jak k jednání došlo. Když Německo asi před 10 lety dostalo kon- cesi na stavbu bagdadské dráhy, nabídla německá vláda Francii účastenství na podniku. Francouzská diplomacie však nabídku prostě odmítla, a sice z politických důvodů, plynoucích ze spolku s Ru- skem a srdečné dohody s Anglií. Rusko mělo oba- vy, že nová dráha usnadní soustředění tureckého vojska, Anglie pak viděla ve dráze konkurenci britskou cestou do Indie a Francie musíla se k obě- ma mocnostem připojiti. Francouzský finanční svět však se nepřipojil ke francouzské diplomacii, nýbrž zúčastnil se po delším vyjednávání za auspici Bangue Ottomane na německém podniku skoro třetinou, totiž asi 30 miliony.
Francie Německo Berlín Anglie Rusko Indie
13 article
Zatím však se politická situace značně změ- nila. Rusko se po schůzce v Postupimi vzdalo své- ho odporu proti bagdadské dráze a také Anglie učinila podobně, když si byla zajistila konečný bod Koveit. Francie neměla nyní již důvodu sta- věti se odmitavě vůčí podniku, na němž francouz- ský kapitál již měl zájem. V okamžiku, kdy Něme- cko zahájilo vyjednávání o bagdadskou dráhu Tureckem a s Anglif, bylo přirozeno, že ve Francii uvažovali, jaký prospěch by vzešel z finančního účastenství na této dráze. Došlo se k výsledku, že finanční podíl není než břemenem pro otománskou banku, poněvadž toto účastenství nestačí, aby za- bezpečilo Fracii účinný vliv na podnik, a kromě toho nejsou papíry bagdadské dráhy připuštěny obchodu na pařížské burse. A poněvadž s druhé strany mohl se francouzský podil německé správní radě jeviti jako překážka, bylo jen přirozeno, že francouzské a německé finanění kruhy se zabývaly myšlenkou likvidovati francouzský podíl.
Nout Rusko Postupim Anglie Francie Turecko
14 article
Tato původně ryze finanční vyjednávání se pak rozšířila na politická, ježto vlády obou zemí se od- hodlaly zúčastniti se jednání svých finančních kru- hů. Francie má koncese na malé železniční sítě Syrii a v severní Anatolii. Německý bagdadský podnik má naproti tomu koncesi vésti trať dále severně od anglické bagdadské dráhy, a je v t- myslu prodloužiti ji do některého místa v Syrii. snad do Sivasu. Koncesi pro tuto syrskou část trati snaží se nyní získati Francie jako náhradu za svůj finanční odstup, a to jest jedním z předmě- tů vyjednávání, kterým mají býti zájmy obou ze- mí přesně vymezeny, aby se předešlo vzájemné konkurenci. Francie ovšem chce míti pro své se- verní železniční trati připojení k bagdadské dráze Dle toho jsou berlínská vyjednávání dvojíh druhu: jednak technicky-hospodářská k vyřízení ctázky severních a syrských železničních tratí jednak finanční ke stanovení podmínek pro vy- stoupení Francie z bagdadského podniku.
Francie Sýrie Anatólie Sivas
15 article Delegace.
Delegace. Plenární schůze uherské delegace.
16 article
Z Vídně, 1. prosince. (K. k)
Vídeň
17 article
Del. hr. Hadik protestoval proti používán stráže z poslanecké sněmovny v de legaci. Je to porušením immunitního práva všec delegátů. Tázal se předsedy, na základě jakých zákonů byla stráž sem vyslána, proti komu může zakročiti a bude-li použita také ve společn schůzi s rakouskou delegací. Předseda bar. Lang sem prý stráž nevyslal Právo disposiční nad ní převzal dle jednacíh řádu. Doufá, že jejího zakročení nebude třeb Na event. společnou schůzi delegací ani nepo- myslil Del. hr. Hadik: Na všechno se musí mysli Předseda ví, že za třicet let konala se ta- ková schůze jen jednou. Kdyby k ní mělo dojíti bude se o té otázce uvažovati. Del. hr. Hadik: Ve straně práce Předseda: Ne, v plenární schůzi Předseda pravil konečně, že používání parlamentní stráže v delegaci považuje z zákonné. Del. hr. Andrassy zmínil se o vyloučen del. Šl. Rakovszkého. Vyloučení ze sněmov schůzí platí tedy i pro delegaci. Tento názot odůvodniti lze jen zvůlí nynějšího tyranství. Dele- gace jest zvláštním výborem, s obzvláštním právy. Nelze tudíž dovoliti, aby usnesením posla- necké sněmovny byli jeden, nebo dokonce několik delegátů zbaveno práva, účastniti se delegačních schůzí. Sněmovna mohla by vyloučiti tolik dele. gátů, že by se delegace nemohla ani usnášeti Takové opatření působilo by i na delegaci r- kouskou. Neboť kdyby při společném hlasován byla jedna z delegací zastoupena menším počtem musil by býti též s druhé vylosován přiměřený počet delegátů. Některý rakouský delegát moh by tudíž pozbýti svého práva tyranstvím, vlád- noucím v uherské sněmovně. Zákon o parlamentn stráži nelze vykládati tak, že může se jí použivat i v delegaci. Nesmí se Vídní dávati příklad, aby i delegace překračovala zákony. Řečník žáda konečně, aby dovoleno del. Rakovszkému vyko- návati zde své právo.
Del Hadik Lang Délos Vídeň poslanecký sněmovna Hadik
18 article
Mp. hr. Tisza myslí, že hr. Andrassy měl by ve svých důvodech zachovat aspoň trochu objek tivnosti a neprojevovati podezření o upřímný úmyslech a přesvědčeních. Vyloučení del. Ra kovszkého platí také pro delegaci. Zákon neby prý vůbec porušen. Del. hr. Andrassy: Tomu sám nevěřite Mp. hr. Tisza: To si vyprošuji! Ne opravdu snadno ovládati se, ale pokusím se o t a opakoval, že zákon porušen nebyl. Del. hr. Andrassy praví potom (v osoba záležitosti), že ho nenapadá pochybovat o upřím- ném přesvědčení strany práce. Řekl jen, že tate strana staví politické přesvědčení nad práví poněvadž domnívá se prospěti zemi, zdolá- oposici. V odpolední schůzi del. hr. Micha Karolyi nazval používání parlament stráže v delegaci porušením zákona a delegát- ské immunity. Del. hr. Apponyi pojednal o zvláštním právním postavení delegace. Poku trvá vyrovnání z r. 1867, k jehož stoupencům řečník nepatří, dlužno vyhraditi delegacím zcela zvláštní oprávnění, jakých nemá žádný výbor. Vyloučení poslance ze sněmovní schůze nemůž se vztahovati na jeho činnost delegátskou, dle vyrovnávacího zákona žádný parlament nemůže jednostranně pozměniti složení delegace. Zákon ničeho nestanoví, že by se rozhodovací právo sněmovního předsedy dalo přenášeti. I tu — pravil řečník — ociťujeme se proti systému svévole.
Andrassy Del Micha Karolyi Pok Tisza
19 article
Del. br. Khuen Hedervary hájíl stano- vísko většiny. Je prý politováníhodno, že zálež- tost ta nebyla uvedena na přetřes v parlamentě samém. Zákon o stráži vrnikl z nezbytnost zabezpečiti co možná parlamentní porady. Ostat- ně je možná event. revise. Jménem většiny lituje opět, že oposice nezúčastnla se vyřízení zákona v parlamentě. Del. hr. Hadik prohlašuje, že zákon neby zaveden v zájmu země, nýbrž k potlačení ob- strukce. Oposice plným právem nezúčastnila se svého času parlamentního jednání, neboť nyněj režím jest režimem násilí a úplatností. Tento re- žim byl přenesen také do delegace. Předseda prohlásil, že věc je vyřízena neníť už nikdo víc přihlášen ke slovu. Nepa- třila vůbec do delegace, a nevyžeduje žádného usnesení Příští plenární schůze koná se v úterý 9. proslnce. Z Vídně, 1. prosince. Společný ministr finan Biliňski měl večer poradu s min. předsedou hr. Stürgkh em. Ministr hr. Berchtold dával dnes I. dele- gační hostinu na poctu rakouských a uher- ských delegátů. Z Tridentu. 1. prosince. „Trentino“ píše mimo jiné, že vlažské deledáty neuspokojila odpověd ministra vojenství na jejich dotaz po vojen- ských výtržnostech v jižních Tyro- lich, a proto vyšli při hlasování o rozpočtu min. zahraničných věcí. Nebude-li ani v plenu jejlch stížnosti vyhověno, zostří svou oposici.
Khuen Del Hadik Biliňski Stürgkh Berchtold Nepa Vídeň Trident Trentino jižní Tyra
20 article Vodní cesty a regulační činnost v Čechách.
Vodní cesty a regulační činnost v Čechách. V přednáškovém sále Obecního domu pražského sešli se včera večer ve velice četném počtu nejčelnější zástupci českého stavu technického ve službách nejrůznějších ve službě zemské, státní, obecní, ano i tech- nikové z měst venkovských, zejména z Polabí a Pootaví, k nimž připojil se velmi četně i do- rost technický, aby vyslechlí z úst nejpovo- lanějších výklad o vodních cestách regulační činnosti v Čechác h. Veřejnou tuto přednášku, rozdělenou ve 3 statě, pořádal Technický odbo národní strany svobodomyslne a dostavili se do ní zejména pp.: Dr. M a ty a president Němec za Obchodní komoru pražskou, inž. Sýkora za Průmyslný ústav komory: president Prokůpek a vrch. st. r. Trojan za Zemědělskou radu; K. Pod- hajský, vrch. st. r., za Regulační komisi; professoří dv. r. Stoklasa, Klír a Gru- ber za Pošumavskou jednotu; prof. Panto- fliček, Bažant, Petřík, st. r. Kress st. r. Müller, inž. Radouš, civ. inž Šupich, sekret. Obchod. komory Hlavá- ček, lékárník Dlabola atd. Účast na večeru byla tak velká, že pro- storný sál byl pro ni malým. Nezbylo proto nežli že později se dostavivší účastníci spoko- jiti se musíli místem na podiu za přednášejí- cími a za projekčním strojem. Schůzi zahájil o 8. hod. večerní místo předseda odboru stav. rada p. Svoboda, kter sdělil, že sekce vysokoškolská Technickéh odboru národní strany svobodomyslné, kter byl letos na jaře založen, vystupuje tímto přednáškovým večerem poprvé na veřejnost Uvítav srdečně přítomné, oznámil, že svou nepřítomnost omluvil místodrž. vicepresi- dent Vojáček. Slova ujal se
Němec Ing Sýkora Prokůpek Trojan Stoklasa Klír Grus Panta Bažant Petřík Müller civět Šupich Dlabola Svoboda Čechy Polabí Pootaví Radouš obecní dom Technickéh odbor národní strana
21 article
J. E. min. m. sl. dr. Fořt a podotýká úvodem, že nehodlá, jak patrně nedopatřením v programu jest uvedeno, mlu- viti všeobecně o vodních cestách a jejich významu vůbec, nýbrž že obrátí zřetel k nej- důležitější české aktualitě vodocestné poli- tiky, totiž ke vzniku a dosavadním provádění zákona z 1901 a kvýzna- mu chystaného jeho novelliso- vání. Obsah zákona z 1901 jest dosud v živé paměti. Zákonem tím bylo ústavně zabezpe- čeno vybudování: 1. průplavu z Dunaje k Odře: 2. průplavu z Dunaje do Budějovio s uprůplavněním Vltavy z Budějovic do Prahy. 3. průplavu pardubicko-přerovského s uprů- plavněním středního Labe od Jaroměře k Měl níku a 4. haličské vodní cesty odersko- viselské do Krakova a odtud dál ku splav- nému toku Dněstru. Všechny tyto stavby dle disposic zákona (§ 6.) mají být do 1920 dokon- čeny. Přibližný náklad stavební udán v pů- vodní zprávě obnosem 750 mil. kor., z čehož zákonem (§ 8.) příděleno 250 mil. kor. pro první stavební periodu, sahající do r. 1912 s výhradou, že 75 mil. kor. má být z částky této věnováno k úpravám říčním. Kromě toho vytknuto v § 6. zákona, že se stavbami za- počato býti má nejdéle r. 1904 s podmínkou že dotyčné země uvolí se přispěti k nákladům stavebním 121/2%. K tomu podkladu zákon- nému druží se pak řada dalších disposic, uči- něných exekutivou. První takovouto dispo- sicí bylo r. 1902 vytknutí stavebního programu pro prvou periodu do 1912, dle něhož z pro- středků ke stavbám uplavňovacím v obdob tom ústavně povolených (185 mil. kor.) přidě- leno na dunajsko-oderský průplav 104 mil., na uprůplavnění Vltavy uvnitř Prahy 14.4 mil..
doktor Fořt Dunaj Vltava Budějovice Praha Jaroměř Krakov Dněstr
22 article
nastřední Labe 37 mil. a na práce v Haliči 30 mil. Vedle toho ministerstvo obchodu r. 1903 — k naléhání českých poslanců — úřadně prohlásilo, že pomýšlí i kanalisaci nadpražské Vltavy až k ústí Sázavy pojati do první stavební periody a k účelu tomu opa- třiti potřebný náklad as 8 mil. kor. Současně zřízeno ve Vídni vodocestné ředitelstv (1901): potom následovalo zřízení expositu ředitelství toho v Praze (1903), pak v Kra- kově (1905) a orgánům těmto dáno za úkol aby za účelem zahájení staveb provedly všechny potřebné přípravy technické administrativní.
Halič Vltava Sázava Vídeň Praha
23 article
Nuž, při všech těchto slibných počátcícl nebylo nikoho tajno, že vlastní prováděnt vodocestné akce ve skutečnosti narazí as na velké obtíže a že disposíce, jednak zákono- dárcem, jednak exekutivou učiněné, nikteral ještě neposkytují plné záruky, že se stavbou r. 1904 opravdu bude započato a že celý pro gram zákona do 1920 skutečně též bude pro- veden. Příčinou obtíží, jež se pak de facto do stavily, byly dvě okolnosti. První ležela v tom že dotyčná vládní předloha z 1901 postrádala přesvědčivého obsažného zdůvodnění po strán- ce technické, finanční, komerční i dopravně politické. Kdežto příkladně ve Francii velko- lepý průplavní projekt Freycinetův, jakož i Německu osnovy, vztahující se k stavbě „Mittellandkanalu“, provázeny byly celou knihovnou důvodního materiálu do podrob- ností zpracovaného, obmezila se rakouská vládní předloha z 1901 na důvodní zprávu, ne- vyplňující ani dvě a půl tiskové stránky.
Freycinetův Francie Německo
24 article
Ovšem, omluva leží ve chvatu, v kterém před- loha takřka přes noc musila být sdělána, leč omluva tato nejen neudusila, nýbrž naopak v samém počátku živila skepsi, s kterouž s mnohých stran vůčí některým částem obrov. ského programu bylo přihlíženo. Druhá vý- značná okolnost záležela v podnětu a pohnut kách, z kterých zákon z 1901 vlastně vznikl Že tu ryzí péče o rozvoj ruchu vodocestného výhradnou úlohu nehrál, netřeba zajisté do- kládati. Podnětem a sice plně oprávněným podnětem bylo, jak známo, tak řečené junktim mezi drahami alpskými a kýženou za ně ná- hradou pro země severní, rovněž pak známo že vlastní hybnou silou celé akce byly zřetele politické. Nemusím rozbírati, oč tehda, po pádu kabinetu Thunova, jak parlamentu tak vládě dra. Körbra především běželo, a vzpo- mínám-li toho, děje se to jen k tomu konci abych vytknul, že právě v důsledku této poli- tické atmosféry hlasovali jak v poslanecké tak i v panské sněmovně pro předlohu i mnoz její odpůrci a pochybovačí, činíce tak s ne- tajenou namnoze mentální reservací, že bude-li jen politický účel dosažen, vše ostatn se stane pak „otázkou dalšího vývoje“.
Thunův
25 article
Nuž, technické orgány pustily se chutě do práce, však přes úmornou jejich píli k za- hájení stavebního ruchu, jak to § 6. zákon předpisoval, r. 1904 nedošlo. A nedošlo k ně- mu ani r. 1905. K vlastnímu započetí staveb- ních prací příkročeno teprv r. 1906 a stalo s to za okolností následujících. Na sklonku jara 1906 nastoleno, jak po- vědomo, ministerstvo Beckovo, v němž porte feuille obchodu připadl do rukou českých. Si tuace vzhledem k akci vodocestné byla tehd as tato: Technické orgány rozvinovaly sie činnost hodnou všeho uznání, však narážely tu a tam na značné obtíže. Dle disposic zá- kona i stavebního programu pro první obdob stál v popředí celé akce průplav dunajsko- oderský, na jehož konto z prvního kreditu více než polovina, totiž 104 mil. K. byla při- kázána. Leč právě tu kupily se překážky jedna na druhou. K dodatečnému zdůvodněn účelnosti nebylo se strany vládní učiněno nic scházelť k tomu též úplně vhodný odborn orgán. S druhé strany stalo se však zjevným že předpokládané připojení průplavu ke ka- nalisovanému toku Odry v pruském Slezsku jest na dozírnou dobu vůbec nemyslitelné
Beckův Odra Slezsko
26 article
Dále došlo krátce před tím k sestátnění se- verní dráhy Ferdinandovy, kteréž oderský průplav měl býti konkurentem. Kromě toho narazilo se na řadu důležitých otázek techni- ckých: nebyloť mezi odborníky nejenom do hody o tom, zda sluší se rozhodnout pro pro jekt kanálu plavidlového neb kanálu zdvi- hadlového, nýbrž i mezi těmi, kdož hájili pro- jekt zdvihadlový, došlo k rozporu o tom, má-l být doporučen systém nakloněné plochy, kte rýžto systém ve veřejné soutěží tehda prove dené obdržel první cenu, či má-li volen bý systém zdvihadla bubnového, v příčině které- hož systému činěny kroky, aby u Přerova jedno takovéto zdvihadlo nákladem mnoha mi- lionů postaveno bylo na zkoušku. Jedním slo- vem: celkový stav hrozil být příčinou novýc značných průtahů. Na váhu však padala ješt okolnost jiná. Průplavové nadšení během le valně zchladlo, současně však docházelo k no. vým projevům skepse a pochybností, čímž po stupně vyvíjela se atmosféra, v kteréž, jal jsem se sám přesvědčil, na mnohých závaž ných místech se hrubě přestávalo věřit, žek zahájení jakýchkoli staveb vůbec bude přikro čeno. Vůči tomu bylo zajisté povinností ministr obchodu, aby si jasně uvědomil, co vzhledem k vodocestnému zákonu může a musí býti jeho úkolem po dobu, dokud na bedrách svých z provádění zákona z r. 1901 ponese zodpovět- nost.
Ferdinandův Přerov
27 article
Nuže, což mohlo být obsahem tohoto ú- kolu? Již v samém počátku vodocestné akce bylo mi jasno — a dotyčné svoje názory jsem svého času nepokrytě vyložil — že vodocestný zákon vedle partií nesporně hospodářsky dů- vodných, zralých a účelných obsahuje též par tie, při nichž mnohé jest nevyřešeno, neob- jasněno a tudy pochybno. K těmto partiím náležely i četné otázky, týkající se kanál oderského. Čekati, až se vše nevyřešené roz- luští a ujasní, znamenalo odsunout vlastní stav- by průplavové na jeden, dva, neb více let.z příčiny té jevilo se být především vhodno. vybrati z celkového programu ony partie, jejichž účelnost a hospodář- ská prospěšnost byla zhola ne- spornou, urychlit vůči nim přípravy techni- cké a přikročit co nejdříve ke sku- tečné stavbě, aby tak jednak opravdo- vost vůle, provésti zákon vodocestný byla pro- kázána, jednak aby hotovým skutkem. spočívajícím ve faktickém započetí stavby zjednán byl skutkový prejudic pro zabezpeče- ní postupu dalšího.
28 article
Druhý zřetel musil býti obrácen k tomu. aby vodocestný zákon vybaven byl z pochyb- nosti, které nejen oddalovaly jeho prováděmí. nýbrž které v dalším vývoji i jeho podstatu mohly ohroziti. Leželo ve vzduchu, že plného provedení zákona z r. 1901 nezbytnou jest pod- mínkou jeho prohloubení, doplnění, vybudová- ní, po případě i částečné pozměnění. Žehrá-l se dnes na myšlenku revise, pak sluší vytknou- ti, že jsme svého času nikterak nestáli před volbou: buď doslovné provedení zákona neb příprava k jeho revisi, nýbrž naopak, že my- šlenka revise stávala se podmín- kou a záchranou, aby počátek pro- vádění zákona nebyl odsunována tím celá akce aby vůbec nezba- hnila. Bývalo by chybou vůči těmto skuteč- nostem dělat politiku ptáka pštrosa. Zákonz r. 1901 byl dítkem, při jehož zrození bylo pa- trno, že dříve nebo později musí dojít k ope- rativnímu zákroku, nemá-li být ohro- žen zrozenec samotný. Zákon nebyl instruován v míře žádoucí, celá řada otázek, jež řečník vypočítává, visela v povětří, takže
29 article
právě tí, kdož to se zákonem myslili oprav- dově, musili pečovati o to, aby věcně proni- kavé zdůvodnění zákona, opomenutí před jeho vydáním, aspoň dodatečně bylo pro- vedeno, tím, aby zákon z nebezpečného clair-obscur byl vybaven a účelné provádění základní jeho myšlenky bylo zabezpečeno. Přá tom arci nepominutelným příkazem musila býti snaha, aby vůčivšem zemím na záko- nuinteresovanýmšetřenobylo na- prosté loyality; o nějakém úmyslu, při eventuálním vybudování zákona měniti podíl, kterým jednotlivé země při celém nákladu jsou zúčastněny, neb jinak prospěchů a nároků jinozemských či jinonárodních interesentů se dotýkati, nebylo a nemohlo být samozřejmě žádné řečí, nýbrž v samém počátku bylo nutno. vše učinit závislým na poctivé loyální dohodě zúčastněných činitelů. Nuž, se všech těchto hledisk vzešel pro ministerstvo obchodu akční program, je- hož vůdčí myšlenky byly tyto: 1. V příčině všech částí, které jsou zralé k provedení a je- jichž hospodářská důvodnost jest zhola ne- spornou, urychlit technické práce a začít sta- vět; 2. za účelem dodatečného instruování zákona z 1901 sebrat a zpracovat skutkový materiál, aby zjevným se stalo, kterak celko- vou myšlenku zákona sluší uskutečniti; 3. při eventuálním takto připraveném vybudování zákona přesně dodržovati klíč nároků, ze zá- kona 1901 pro jednotlivé země plynoucího, a 4. do všech kroků zavésti tempo co nej- rychlejší, tak aby řešení samo, pokud lze. za rozhodujícího vlivu též našich lidí mohlo býti konáno. Nuž, dovolte, abych naznačil, co ve smy- slu těchto hledisk bylo učiněno.
30 article
Pokud se Čech týče provedena byla r- ku 1906 propagační a informační projíždka středního Labe, po níž během let 1906—1907 následovalo zadání upravovacích stavebu Pardubic, Hradee Králové, živa- nic. Rosic a Hrobce, jakož i zadání sta- veb dvou kanalisačních zdýmadel u Mělní- ka a Obříství-Neratovíc. Současně usilováno o odstranční překážek, bránících zadání staveb splavňovacích ve stře- du Prahy a provedeno zadání staveb těch nejprv u štvanice, později u Žofína. Kromě toho vykonána propagační a informační pro- jíždka horní Vltavou až ku Praze a učiněno opatření, aby provedeny byly nejprv reambu- lace, pak projekt toku horního, jakož i projekt uplavnění od Prahy ku Štělchoviců m. K tomu družily se ještě kroky, směřující k vy- budování ochranného a obchodního přístavu na Mělníku v rámci akce vodocestné. V příčině Moravy odbyta v Přerově propagační a informační schůze zájemníků. provedena k témuž cíli projíždka tokem Mo- ravy a Bečvy, zřízena v Přerově (r. 1907) pro práce na Moravě expositura a zabezpečena stavba velké vodní přehrady u By- střičky.
Čo Pardubice Hradee Králové Rosice Hrobec Obříství Praha Žofín Vltava Mělník Morava Přerov Bečva
31 article
Co týče se Haliče. odbyta v Krakově za účastenství interessentů přehlídka projektn uplavňovacího spojeného se stavbou sběracích kanálů u Krakova a k zabezpečení staveb těch učiněná vhodná opatření. V lůně ministerstva obchodu zříz en zvláštní odbor, nadaný silou speciálně kvalifikovanou, k tomu konci, aby sebrán zpracován byl veškerý dopravněpolitický ma- teriál, jenž sloužiti měl za podklad, aby další provádění eventálně cestou dohody revidova- ného programu vodocestného ve všech smě- rech věcně bylo zdůvodněno a ze všech po- chybností vybaveno. Toť podstatný obsah kroků, jež v akci vodocestné r. 1906 a 1907 byly učiněny. Ve směrech těchto usilovně pokračováno i po parlamentarisaci kabinetu Beckova, při čemž ministerstvo obchodu převzal dr. Fiedler a jest zajisté jen litovati, že ministru dru
Fiedler Halič Krakov Beckov