2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. prosince 1913. číslo 33í
4
article
Kandidátní řeč S. S. Bobčeva.
Bývalý bulharský vyslanec v Petrohrad
S. S. Bobčev měl v Burgase před voliči kan-
didátní řeč, jíž bránil vládu Gešova a Dane-
va proti nájezdům odpůrců. Pravil, že prvá
válka byla diplomatsky překrásně při-
pravena. Vláda Gešova nebyla by začala voj-
nu, kdyby si nebyla zabezpečila týl od Ru-
munska a nevěděla, že se Rakousko-Uhersko
nevmísí. Gešov, Todorov a soud. nemyslili.
že by bylo možno, aby Bulharsko začalo válku
naproti svým spojencům, a v tom je příčina.
že s Rumunskem nevyjednávalo a hrozeb jeho
nedbalo; neboť kdyby Bulhaři nebyli
šli na Srby a Řeky, byli by se s Ru-
muny snadno spravili a Rumuni by
byli nuceni lézt ke kříži. Rozhodčí
slovo ruského cara vláda Gešova pokládala
za záchranný východ a nemá žádné zodpověd-
nosti za to, že se caru Mikuláši na jeho te-
legram dostalo z Bulharska nečekané odpo-
vědi. Rusko se po celou dobu chovalo k Bul-
harsku blahosklonně, neboť tehdy ještě po-
hlíželo na Bulhary jako na nejnadějnější slo-
vanský element na Balkáně. Ani po 29. červ-
nu Rusko Bulharsku neodňalo svou přízeň do-
cela. Bulharsko může vyváznouti z nynější
krise, obnoví-li svou střízlivou národní poli-
tiku, bude-li se varovatí dobrodružství, věnu-
je-li se vnitřním otázkám, napraví-li chyby
včerejška, zreviduje-li své historické ideály
Řeč byla odměněna hřímavým potleskem
voličstva. Rozumné stanovisko, vyjádřené S
S. Bobčevem, i my Bulharům nejednou dopo-
ručovali.
S S Bobčev
Dan
Gešův
Gešov
Todorov
Bulhar
Srba
Řek
Rumun
Mikuláš
S Bobčev
Petrohrad
Burgas
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Rumunsko
Rusko
Balkán
5
article
Sblížení rusko-rakouské a Halič.
Prostřednictvím vídeňského dopisovatele „Vos-
sische Zeitung“, kterým snad i v tomto případě je
pověstný Friedjung, dostala se do světa zpráva, že
nový ruský velvyslanec Šebeko bude pověřen
ruskou vládou, vyjednávat s Rakouskem o sblíže-
ní za těch podminek, že Rusko zřekne se nároků
na Halič a nebude podporovat různé jihoslovanské
organisace, usilující o odtržení jihoslovanských ze-
mí od Rakousko-Uherska, jestliže vzájemně Ra-
kousko uzná ruský jazyk v Haliči. Rakouská vlá-
da má prý na tuto nabídku již hotovou odpověd
ve slohu té, kterou dal Pašič Berchtoldovi, když
rakouský ministr zahraničních záležitosti žádal.
aby Srbsko dalo Rakousku protektorát nad katoli-
ky na území srbském. Pašič řekl, že ano, uzná-lí
Rakousko-Uhersko protektorát Srbska nad pravo-
slavnými Srby na území rakousko-uherském. Ra-
kouská vláda odpoví prý ruské, že uzná ruský ja-
zyk v Haliči zemským, přizná-li ruská vláda stejná
práva polskému a ukrajinskému jazyku v Rusku.
Vos
Friedjung
Pašič Berchtold
Pašič
Srba
Halič
Rakousko
Rusko
RakouskoUhersko
Srbsko
sische Zeitung
6
article
„Novoje Vremja“ považuje zprávu „Voss. Zt.
za „ballon d'essay“ rakouské vlády, aby se dově-
děla, co soupeř asi chce. Ruská vláda prý nemůže
jinak odpovědět, než jak odpověděl na podobnou
nabídku car Mikuláš I. v r. 1847 Metternichovi
„Já svým národem neobchoduji.“
Nacionalistický „Svět“ ozývá se ještě ostřeji
Není prý třeba povolovat žádných rekompensae
za uznání ruského jazyka v Haliči. Stačí na to 19.
paragraf základních zákonů rakouských. Od sa-
mého počátku ústavnosti v Rakousku vydával se v
Vídni pod dvouhlavým orlem rakouským oficiálnt
„Věstník zakonov deržavnych“ jazykem r uským.
a tak to šlo třicet let, až kdy byl ruský jazyk
oficiálním vydání nahrazen ukrajinským jazykem
Stačí prý tedy, aby rakouský ministr spravedlno
stí vrátil se k dřívější praxi. (Za tuto radu nebutle
asi vděčen Hochenburger.)
Zprávy tyto v polském i rusínském táboře
vzbudily značný rozruch. Polské noviny píší, že
poselství míru, se kterým do Rakouska příchání
Šebeko, mohlo by mít vliv na rakouskou politiku
vůči Rusínům. „Slowo Polskie“ poznamenává, že
Šebeko byl poslán do Vídně jako Malorus (rodina
Šebekova se patrně větším dílem popolštila, jak
svědčí stejnojmenný polský člen ruské státní rady)
a tedy znalec ukrajinské otázky, který by mohl
mít na rakouskou vládu vliv ve smyslu všeruském.
Rusínské „Dilo“ všechny pověsti o obětování
ukrajinského hnutí rakousko-ruskému sblížení pro-
hlašuje za liché.
Voss
Metternich
Rusín
Malorus
Halič
Rakousko
Vídeň
Dila
Novoj Vremja
Slowo Polskie
7
article
Rusko-polská otázka.
V „Golosu Moskvy“ vřele se přimlouvá publi-
cista Kaškarov, aby ruská vláda co nejrychlej
přikročila k řešení polsko-ruského sporu, který ne-
měl by míti místa, kdyby Rusko opravdu bylo ne-
sitelkou slovanské myšlenky. P. Kaškarov ptá se.
proč váhá vláda vyhovět nutné potřebě, pro
neplní rozhodnutí, které prý učinil car na pamět-
ním spise o polské otázce, podaném skupinou na-
cionalistů, kteří dokazují, že třeba jíti vstříc po-
Ba ani ne v Německu, v zemi pedantů, kde
zakáže-li se na přiklad plivání ve veřejných míst-
nostech, ve vlaku i na ulici, i odhazování pecek
slupek z ovoce, vždy se najdou i lidé ku podivu
zvědaví, kteří toho, kdo ve vlaku plivá na podlahu
i na chodník pohodí slupku ovoce, dětinsky hned
se vyptávají, proč to udělal, kdo je, jak se jmenuje
byl-li jž trestán, a t. p.
Se srdečnou vděčností vzpomínám si ze-
snulého zemského maršálka, kterýž jednou pro
blaho svých spoluobčanů tak se obětoval, že na ta-
kové někým pohozené slupce na Malé straně vy-
vrtnul si nohu ... I bylo honem a znovu uvedeno
ve známost, že zahazování pecek a slupek na chod-
nik jest co nejpřísněji zakázáno, a že tresce se po-
kutou od — do —, po případě vězením rovněž o
do —. [Lidé mají tak strašně rádi, mohou-li si
vybrat.) A ejhle, běda tomu, kdož by byl v nejbliž-
Vích čtrnácti dnech dal se přistihnouti při tom, že
loupe na ulici pomeraně a slupky nonchalantně roa-
hazuje po chodníku! A blaze oněm, kteří trpělivě
s tím házením slupek počkali alespoň oněch prvních
čtrnáct dní... potom již mohli vesele, netrápila-l
jich činže a nebolely-li jich zuby, házeti slupky po-
merančů přímo a okázale na chodník nejinak, než
jako se sypou květiny pod nohy vítězů, vrácejících
se z boje
Golos
Kaškarov
Vích
Moskva
Rusko
Německo
8
article
Mluvilo se mnoho o kulturním, prý evropském
skandálu, že na posluchače techniky hrozí spad-
nouti spuchřelý strop a kdesí cosi ... Kdyby ale-
spoň desátý díl toho, co kde je u nás zakazováno pod
pokutou od jedné loruny až do 200 korun, skutečně
alespoň půl roku na zkoušku bylo odvedeno, hrave
bychom si pořídili i novou techniku, i druhou ui
versitu, několik nových divadel, zoclogickou za
hradu, prokopání Letné, nové čepice metařům
a bůh ví, co všechno — —
Myšlenka je tu — provedení skromně přene-
cháváme již zas někomu jinému, ať má i vedle mn
nějaké zásluhyl
žadavkům polským. Zároveň prý se mluví takéo
projevu generálního štábu francouzského, který
dokazuje, že v prvém období válečném bude Ru-
sko odsouzeno k nečinnosti, protože bude musit
potlačovat polské povstání. Vládní politika ruská
měla by směřovat k tomu, aby polský národv
Rusku i mimo jeho hranice poznal, že jeho prapor
může na příště vláti jen vedle praporu ruského.
P. Kaškarov uvádí, že Poláci dávají dnes Německu
33.850 vojáků v míru a 112.000 za války. Rakousku
59.000 v míru a 82.000 za války a Rusku 120.000
v míru a 400.000 za války. To znamená, že armáda
polská by mohla mit 600.000 mužů. S takovými
massami třeba počítat.
Kurs polský v nynější chvíli stoupá v Rakou-
sku i v Rusku. Je to znamením příštích dnů?
bůh
Kaškarov
Polák
Letná
Rusko
Německo
Rakousko
9
article
Trojspolek a Středozemní moře.
„Times“ uveřejňují communioué, jež se zdá
míti oficiosní ráz, vzhledem ku pověstem, které
kolovaly v tísku o středomořské politice troj-
spolku:
Není důvodu věřiti, že při obnově trojspolku
loni v říjnu došlo ke změnám, pokud se týče smluv.
ních závazků Halie vůči jejím spojencům. Situace
ve Středozemním moři je stále táž, jaká byla po
obnově spolku kabinetem Prinettiho v červnu 190
Je pravda, že obsazení Marokka Francií a Libye
Italií změnilo poněkud dřívější dohody francouz-
sko-italské, pokud jde o Středozemní moře, ale
nevěříme, že smlouva, která trvá mezi Halií. Ra-
kouskem a Německem, by byla překážkou obnovy
srdečných a důvěrných styků mezi Italií a Francií
které byly na neštěstí přerušeny následkem kam-
paně tripolské. Ony přihody byly ostatně urovná-
ny uspokojivým způsobem a tak, že Rtalii se do-
stalo plného zadostučinění. Ztotožňování se Rtalie
se stanoviskem a snahami aspoň jednoho svého
spojence v otázce albanské zatemnilo skutečnost.
že ve všech ostatních otázkách se postavení Italie
nezměnilo. Není důvodu věřiti, že úsilí diplomati
italských a francouzských i nejautorisovanějšího
tisku by se nemohlo podařiti odstraniti veškeré
neshody, které nastaly mezi Francií a Rtalií, pokud
se týče jejich postavení ve Středozemním moři.
Angličtí liberálové o zbrojení.
Rtalie
středozemní moře
Maroko
Francie
Libye
Německo
Times
10
article
Sjezd národního liberálního sdružení angli-
ckého, konaný minulý týden v Leedsu, zabýval se
obšírně otázkou zbrojení a přijal na konec tuto
resoluci:
Sjezd pohlíží s vážnou obavou na neustálí
vzrůst zbrojení, který, neučiní-li se v té věci nie
nezbytně způsobí vzrůst daní. Sjezd vyslovuje
naději, že vzhledem ke značnému zlepšení, jež
nastalo v poměrech mezí Velkou Britanií a cizí-
mi mocnostmi, neopomene se žádná příležitost.
zahájiti přátelské vyjednávání s mocnostmi, aby
byl učiněn konec podezřením, jež jsou příčino
vzrůstu zbrojení. Kromě toho sjezd soudí, že
právo, zabaviti v době války na moří lodi, náleže-
jící soukromníkům, by mělo býti zrušeno, a že
plovoucí miny by měly býti zakázány. Konečně by
se mělo naléhatí u vlády, aby tyto dva návrhy
podporovala na příští haagské konferenci.
Leeds
Velká Británie
11
article
Navrhovatel resoluce Baker se pak výslovil
takto: Bylo by třeba, aby národ, mající v čele
vlivného chefa a schopného, vyjádřiti pocity ve-
řejnosti, chopila se iniciativy, která, jak se zdá,
byla naznačena ministerským předsedou v závěr-
ku jeho řeči v Guildhallu. V Evropě je země
chef, které by slyšel celý svět: touto zemí je
Anglie a tímto chefem je ministerský předseda.
Kdyby tato iniciativa byla zahájena s taktem.
moudrosti a odvahou, byla by dobře příjata větši-
oou velkých národů, ne-li všemi, a přispěla by
dříve nebo později k zabezpečení trvalého míru
a prospěchu pro říši a pro celý svět.
V řeči, kterou pronesl na sjezdu ministerský
předseda Asquith, věnované především home rule
a oznámené již dle telegrafické zprávy, dolkna
se také otázky zbrojení a pravil:
Ministr, který by bez vážného důvodu přídal
jedinou libru šterlinků k rozpočtu armády neb
námořnictva, spáchal by zločin na národu. N
banketu v lordmavora jsem apeloval na státníky
světa a obchodní kruhy. Rozřešení otázky zbro-
jení závisí na součinnosti velmoci, vyvolané po-
žadavky národů.
Baker
Asquith
Ministr
Evropa
Anglie
12
article
Vyjednávání mezí Francií a Německem.
Při vyjednávání, konaném nyní v Berlíně z
účelem likvidace zájmů v Malé Asii, jde, jak ji
sděleno, především o to, aby se Francie za jiste
ústupky vzdala finančního účastenství ve výši 30
proc. na bagdadské dráze a postoupila je Něme-
cku. Ochota francouzské vlády k tomuto kroku
způsobila jisté překvapení, a „Hamb. Nachr.“ nyní
vysvětluje, jak k jednání došlo.
Když Německo asi před 10 lety dostalo kon-
cesi na stavbu bagdadské dráhy, nabídla německá
vláda Francii účastenství na podniku. Francouzská
diplomacie však nabídku prostě odmítla, a sice z
politických důvodů, plynoucích ze spolku s Ru-
skem a srdečné dohody s Anglií. Rusko mělo oba-
vy, že nová dráha usnadní soustředění tureckého
vojska, Anglie pak viděla ve dráze konkurenci
britskou cestou do Indie a Francie musíla se k obě-
ma mocnostem připojiti. Francouzský finanční svět
však se nepřipojil ke francouzské diplomacii, nýbrž
zúčastnil se po delším vyjednávání za auspici
Bangue Ottomane na německém podniku skoro
třetinou, totiž asi 30 miliony.
Francie
Německo
Berlín
Anglie
Rusko
Indie
13
article
Zatím však se politická situace značně změ-
nila. Rusko se po schůzce v Postupimi vzdalo své-
ho odporu proti bagdadské dráze a také Anglie
učinila podobně, když si byla zajistila konečný
bod Koveit. Francie neměla nyní již důvodu sta-
věti se odmitavě vůčí podniku, na němž francouz-
ský kapitál již měl zájem. V okamžiku, kdy Něme-
cko zahájilo vyjednávání o bagdadskou dráhu
Tureckem a s Anglif, bylo přirozeno, že ve Francii
uvažovali, jaký prospěch by vzešel z finančního
účastenství na této dráze. Došlo se k výsledku, že
finanční podíl není než břemenem pro otománskou
banku, poněvadž toto účastenství nestačí, aby za-
bezpečilo Fracii účinný vliv na podnik, a kromě
toho nejsou papíry bagdadské dráhy připuštěny
obchodu na pařížské burse. A poněvadž s druhé
strany mohl se francouzský podil německé správní
radě jeviti jako překážka, bylo jen přirozeno, že
francouzské a německé finanění kruhy se zabývaly
myšlenkou likvidovati francouzský podíl.
Nout
Rusko
Postupim
Anglie
Francie
Turecko
14
article
Tato původně ryze finanční vyjednávání se pak
rozšířila na politická, ježto vlády obou zemí se od-
hodlaly zúčastniti se jednání svých finančních kru-
hů. Francie má koncese na malé železniční sítě
Syrii a v severní Anatolii. Německý bagdadský
podnik má naproti tomu koncesi vésti trať dále
severně od anglické bagdadské dráhy, a je v t-
myslu prodloužiti ji do některého místa v Syrii.
snad do Sivasu. Koncesi pro tuto syrskou část
trati snaží se nyní získati Francie jako náhradu
za svůj finanční odstup, a to jest jedním z předmě-
tů vyjednávání, kterým mají býti zájmy obou ze-
mí přesně vymezeny, aby se předešlo vzájemné
konkurenci. Francie ovšem chce míti pro své se-
verní železniční trati připojení k bagdadské dráze
Dle toho jsou berlínská vyjednávání dvojíh
druhu: jednak technicky-hospodářská k vyřízení
ctázky severních a syrských železničních tratí
jednak finanční ke stanovení podmínek pro vy-
stoupení Francie z bagdadského podniku.
Francie
Sýrie
Anatólie
Sivas
15
article
Delegace.
Delegace.
Plenární schůze uherské delegace.
16
article
Z Vídně, 1. prosince. (K. k)
Vídeň
17
article
Del. hr. Hadik protestoval proti používán
stráže z poslanecké sněmovny v de
legaci. Je to porušením immunitního práva všec
delegátů. Tázal se předsedy, na základě jakých
zákonů byla stráž sem vyslána, proti komu může
zakročiti a bude-li použita také ve společn
schůzi s rakouskou delegací.
Předseda bar. Lang sem prý stráž nevyslal
Právo disposiční nad ní převzal dle jednacíh
řádu. Doufá, že jejího zakročení nebude třeb
Na event. společnou schůzi delegací ani nepo-
myslil
Del. hr. Hadik: Na všechno se musí mysli
Předseda ví, že za třicet let konala se ta-
ková schůze jen jednou. Kdyby k ní mělo dojíti
bude se o té otázce uvažovati.
Del. hr. Hadik: Ve straně práce
Předseda: Ne, v plenární schůzi
Předseda pravil konečně, že používání
parlamentní stráže v delegaci považuje z
zákonné.
Del. hr. Andrassy zmínil se o vyloučen
del. Šl. Rakovszkého. Vyloučení ze sněmov
schůzí platí tedy i pro delegaci. Tento názot
odůvodniti lze jen zvůlí nynějšího tyranství. Dele-
gace jest zvláštním výborem, s obzvláštním
právy. Nelze tudíž dovoliti, aby usnesením posla-
necké sněmovny byli jeden, nebo dokonce několik
delegátů zbaveno práva, účastniti se delegačních
schůzí. Sněmovna mohla by vyloučiti tolik dele.
gátů, že by se delegace nemohla ani usnášeti
Takové opatření působilo by i na delegaci r-
kouskou. Neboť kdyby při společném hlasován
byla jedna z delegací zastoupena menším počtem
musil by býti též s druhé vylosován přiměřený
počet delegátů. Některý rakouský delegát moh
by tudíž pozbýti svého práva tyranstvím, vlád-
noucím v uherské sněmovně. Zákon o parlamentn
stráži nelze vykládati tak, že může se jí použivat
i v delegaci. Nesmí se Vídní dávati příklad, aby
i delegace překračovala zákony. Řečník žáda
konečně, aby dovoleno del. Rakovszkému vyko-
návati zde své právo.
Del
Hadik
Lang
Délos
Vídeň
poslanecký sněmovna
Hadik
18
article
Mp. hr. Tisza myslí, že hr. Andrassy měl by
ve svých důvodech zachovat aspoň trochu objek
tivnosti a neprojevovati podezření o upřímný
úmyslech a přesvědčeních. Vyloučení del. Ra
kovszkého platí také pro delegaci. Zákon neby
prý vůbec porušen.
Del. hr. Andrassy: Tomu sám nevěřite
Mp. hr. Tisza: To si vyprošuji! Ne
opravdu snadno ovládati se, ale pokusím se o t
a opakoval, že zákon porušen nebyl.
Del. hr. Andrassy praví potom (v osoba
záležitosti), že ho nenapadá pochybovat o upřím-
ném přesvědčení strany práce. Řekl jen, že tate
strana staví politické přesvědčení nad práví
poněvadž domnívá se prospěti zemi, zdolá-
oposici.
V odpolední schůzi del. hr. Micha
Karolyi nazval používání parlament
stráže v delegaci porušením zákona a delegát-
ské immunity.
Del. hr. Apponyi pojednal o zvláštním
právním postavení delegace. Poku
trvá vyrovnání z r. 1867, k jehož stoupencům
řečník nepatří, dlužno vyhraditi delegacím zcela
zvláštní oprávnění, jakých nemá žádný výbor.
Vyloučení poslance ze sněmovní schůze nemůž
se vztahovati na jeho činnost delegátskou, dle
vyrovnávacího zákona žádný parlament nemůže
jednostranně pozměniti složení delegace. Zákon
ničeho nestanoví, že by se rozhodovací právo
sněmovního předsedy dalo přenášeti. I tu —
pravil řečník — ociťujeme se proti systému
svévole.
Andrassy
Del
Micha Karolyi
Pok
Tisza
19
article
Del. br. Khuen Hedervary hájíl stano-
vísko většiny. Je prý politováníhodno, že zálež-
tost ta nebyla uvedena na přetřes v parlamentě
samém. Zákon o stráži vrnikl z nezbytnost
zabezpečiti co možná parlamentní porady. Ostat-
ně je možná event. revise. Jménem většiny lituje
opět, že oposice nezúčastnla se vyřízení zákona
v parlamentě.
Del. hr. Hadik prohlašuje, že zákon neby
zaveden v zájmu země, nýbrž k potlačení ob-
strukce. Oposice plným právem nezúčastnila se
svého času parlamentního jednání, neboť nyněj
režím jest režimem násilí a úplatností. Tento re-
žim byl přenesen také do delegace.
Předseda prohlásil, že věc je vyřízena
neníť už nikdo víc přihlášen ke slovu. Nepa-
třila vůbec do delegace, a nevyžeduje žádného
usnesení
Příští plenární schůze koná se v úterý
9. proslnce.
Z Vídně, 1. prosince. Společný ministr finan
Biliňski měl večer poradu s min. předsedou
hr. Stürgkh em.
Ministr hr. Berchtold dával dnes I. dele-
gační hostinu na poctu rakouských a uher-
ských delegátů.
Z Tridentu. 1. prosince. „Trentino“ píše mimo
jiné, že vlažské deledáty neuspokojila odpověd
ministra vojenství na jejich dotaz po vojen-
ských výtržnostech v jižních Tyro-
lich, a proto vyšli při hlasování o rozpočtu min.
zahraničných věcí. Nebude-li ani v plenu jejlch
stížnosti vyhověno, zostří svou oposici.
Khuen
Del
Hadik
Biliňski
Stürgkh
Berchtold
Nepa
Vídeň
Trident
Trentino
jižní Tyra
20
article
Vodní cesty a regulační
činnost v Čechách.
Vodní cesty a regulační
činnost v Čechách.
V přednáškovém sále Obecního domu
pražského sešli se včera večer ve velice
četném počtu nejčelnější zástupci českého
stavu technického ve službách nejrůznějších
ve službě zemské, státní, obecní, ano i tech-
nikové z měst venkovských, zejména z Polabí
a Pootaví, k nimž připojil se velmi četně i do-
rost technický, aby vyslechlí z úst nejpovo-
lanějších výklad o vodních cestách
regulační činnosti v Čechác h.
Veřejnou tuto přednášku, rozdělenou ve
3 statě, pořádal Technický odbo
národní strany svobodomyslne
a dostavili se do ní zejména pp.: Dr. M a ty
a president Němec za Obchodní komoru
pražskou, inž. Sýkora za Průmyslný ústav
komory: president Prokůpek a vrch. st.
r. Trojan za Zemědělskou radu; K. Pod-
hajský, vrch. st. r., za Regulační komisi;
professoří dv. r. Stoklasa, Klír a Gru-
ber za Pošumavskou jednotu; prof. Panto-
fliček, Bažant, Petřík, st. r. Kress
st. r. Müller, inž. Radouš, civ. inž
Šupich, sekret. Obchod. komory Hlavá-
ček, lékárník Dlabola atd.
Účast na večeru byla tak velká, že pro-
storný sál byl pro ni malým. Nezbylo proto
nežli že později se dostavivší účastníci spoko-
jiti se musíli místem na podiu za přednášejí-
cími a za projekčním strojem.
Schůzi zahájil o 8. hod. večerní místo
předseda odboru stav. rada p. Svoboda, kter
sdělil, že sekce vysokoškolská Technickéh
odboru národní strany svobodomyslné, kter
byl letos na jaře založen, vystupuje tímto
přednáškovým večerem poprvé na veřejnost
Uvítav srdečně přítomné, oznámil, že svou
nepřítomnost omluvil místodrž. vicepresi-
dent Vojáček.
Slova ujal se
Němec
Ing
Sýkora
Prokůpek
Trojan
Stoklasa
Klír
Grus
Panta
Bažant
Petřík
Müller
civět
Šupich
Dlabola
Svoboda
Čechy
Polabí
Pootaví
Radouš
obecní dom
Technickéh odbor národní strana
21
article
J. E. min. m. sl. dr. Fořt
a podotýká úvodem, že nehodlá, jak patrně
nedopatřením v programu jest uvedeno, mlu-
viti všeobecně o vodních cestách a jejich
významu vůbec, nýbrž že obrátí zřetel k nej-
důležitější české aktualitě vodocestné poli-
tiky, totiž ke vzniku a dosavadním
provádění zákona z 1901 a kvýzna-
mu chystaného jeho novelliso-
vání.
Obsah zákona z 1901 jest dosud v živé
paměti. Zákonem tím bylo ústavně zabezpe-
čeno vybudování: 1. průplavu z Dunaje
k Odře: 2. průplavu z Dunaje do Budějovio
s uprůplavněním Vltavy z Budějovic do Prahy.
3. průplavu pardubicko-přerovského s uprů-
plavněním středního Labe od Jaroměře k Měl
níku a 4. haličské vodní cesty odersko-
viselské do Krakova a odtud dál ku splav-
nému toku Dněstru. Všechny tyto stavby dle
disposic zákona (§ 6.) mají být do 1920 dokon-
čeny. Přibližný náklad stavební udán v pů-
vodní zprávě obnosem 750 mil. kor., z čehož
zákonem (§ 8.) příděleno 250 mil. kor. pro
první stavební periodu, sahající do r. 1912
s výhradou, že 75 mil. kor. má být z částky
této věnováno k úpravám říčním. Kromě toho
vytknuto v § 6. zákona, že se stavbami za-
počato býti má nejdéle r. 1904 s podmínkou
že dotyčné země uvolí se přispěti k nákladům
stavebním 121/2%. K tomu podkladu zákon-
nému druží se pak řada dalších disposic, uči-
něných exekutivou. První takovouto dispo-
sicí bylo r. 1902 vytknutí stavebního programu
pro prvou periodu do 1912, dle něhož z pro-
středků ke stavbám uplavňovacím v obdob
tom ústavně povolených (185 mil. kor.) přidě-
leno na dunajsko-oderský průplav 104 mil., na
uprůplavnění Vltavy uvnitř Prahy 14.4 mil..
doktor
Fořt
Dunaj
Vltava
Budějovice
Praha
Jaroměř
Krakov
Dněstr
22
article
nastřední Labe 37 mil. a na práce v Haliči
30 mil. Vedle toho ministerstvo obchodu
r. 1903 — k naléhání českých poslanců —
úřadně prohlásilo, že pomýšlí i kanalisaci
nadpražské Vltavy až k ústí Sázavy pojati do
první stavební periody a k účelu tomu opa-
třiti potřebný náklad as 8 mil. kor. Současně
zřízeno ve Vídni vodocestné ředitelstv
(1901): potom následovalo zřízení expositu
ředitelství toho v Praze (1903), pak v Kra-
kově (1905) a orgánům těmto dáno za úkol
aby za účelem zahájení staveb provedly
všechny potřebné přípravy technické
administrativní.
Halič
Vltava
Sázava
Vídeň
Praha
23
article
Nuž, při všech těchto slibných počátcícl
nebylo nikoho tajno, že vlastní prováděnt
vodocestné akce ve skutečnosti narazí as na
velké obtíže a že disposíce, jednak zákono-
dárcem, jednak exekutivou učiněné, nikteral
ještě neposkytují plné záruky, že se stavbou
r. 1904 opravdu bude započato a že celý pro
gram zákona do 1920 skutečně též bude pro-
veden. Příčinou obtíží, jež se pak de facto do
stavily, byly dvě okolnosti. První ležela v tom
že dotyčná vládní předloha z 1901 postrádala
přesvědčivého obsažného zdůvodnění po strán-
ce technické, finanční, komerční i dopravně
politické. Kdežto příkladně ve Francii velko-
lepý průplavní projekt Freycinetův, jakož i
Německu osnovy, vztahující se k stavbě
„Mittellandkanalu“, provázeny byly celou
knihovnou důvodního materiálu do podrob-
ností zpracovaného, obmezila se rakouská
vládní předloha z 1901 na důvodní zprávu, ne-
vyplňující ani dvě a půl tiskové stránky.
Freycinetův
Francie
Německo
24
article
Ovšem, omluva leží ve chvatu, v kterém před-
loha takřka přes noc musila být sdělána, leč
omluva tato nejen neudusila, nýbrž naopak
v samém počátku živila skepsi, s kterouž
s mnohých stran vůčí některým částem obrov.
ského programu bylo přihlíženo. Druhá vý-
značná okolnost záležela v podnětu a pohnut
kách, z kterých zákon z 1901 vlastně vznikl
Že tu ryzí péče o rozvoj ruchu vodocestného
výhradnou úlohu nehrál, netřeba zajisté do-
kládati. Podnětem a sice plně oprávněným
podnětem bylo, jak známo, tak řečené junktim
mezi drahami alpskými a kýženou za ně ná-
hradou pro země severní, rovněž pak známo
že vlastní hybnou silou celé akce byly zřetele
politické. Nemusím rozbírati, oč tehda, po
pádu kabinetu Thunova, jak parlamentu tak
vládě dra. Körbra především běželo, a vzpo-
mínám-li toho, děje se to jen k tomu konci
abych vytknul, že právě v důsledku této poli-
tické atmosféry hlasovali jak v poslanecké
tak i v panské sněmovně pro předlohu i mnoz
její odpůrci a pochybovačí, činíce tak s ne-
tajenou namnoze mentální reservací, že
bude-li jen politický účel dosažen, vše ostatn
se stane pak „otázkou dalšího vývoje“.
Thunův
25
article
Nuž, technické orgány pustily se chutě
do práce, však přes úmornou jejich píli k za-
hájení stavebního ruchu, jak to § 6. zákon
předpisoval, r. 1904 nedošlo. A nedošlo k ně-
mu ani r. 1905. K vlastnímu započetí staveb-
ních prací příkročeno teprv r. 1906 a stalo s
to za okolností následujících.
Na sklonku jara 1906 nastoleno, jak po-
vědomo, ministerstvo Beckovo, v němž porte
feuille obchodu připadl do rukou českých. Si
tuace vzhledem k akci vodocestné byla tehd
as tato: Technické orgány rozvinovaly sie
činnost hodnou všeho uznání, však narážely
tu a tam na značné obtíže. Dle disposic zá-
kona i stavebního programu pro první obdob
stál v popředí celé akce průplav dunajsko-
oderský, na jehož konto z prvního kreditu
více než polovina, totiž 104 mil. K. byla při-
kázána. Leč právě tu kupily se překážky
jedna na druhou. K dodatečnému zdůvodněn
účelnosti nebylo se strany vládní učiněno nic
scházelť k tomu též úplně vhodný odborn
orgán. S druhé strany stalo se však zjevným
že předpokládané připojení průplavu ke ka-
nalisovanému toku Odry v pruském Slezsku
jest na dozírnou dobu vůbec nemyslitelné
Beckův
Odra
Slezsko
26
article
Dále došlo krátce před tím k sestátnění se-
verní dráhy Ferdinandovy, kteréž oderský
průplav měl býti konkurentem. Kromě toho
narazilo se na řadu důležitých otázek techni-
ckých: nebyloť mezi odborníky nejenom do
hody o tom, zda sluší se rozhodnout pro pro
jekt kanálu plavidlového neb kanálu zdvi-
hadlového, nýbrž i mezi těmi, kdož hájili pro-
jekt zdvihadlový, došlo k rozporu o tom, má-l
být doporučen systém nakloněné plochy, kte
rýžto systém ve veřejné soutěží tehda prove
dené obdržel první cenu, či má-li volen bý
systém zdvihadla bubnového, v příčině které-
hož systému činěny kroky, aby u Přerova
jedno takovéto zdvihadlo nákladem mnoha mi-
lionů postaveno bylo na zkoušku. Jedním slo-
vem: celkový stav hrozil být příčinou novýc
značných průtahů. Na váhu však padala ješt
okolnost jiná. Průplavové nadšení během le
valně zchladlo, současně však docházelo k no.
vým projevům skepse a pochybností, čímž po
stupně vyvíjela se atmosféra, v kteréž, jal
jsem se sám přesvědčil, na mnohých závaž
ných místech se hrubě přestávalo věřit, žek
zahájení jakýchkoli staveb vůbec bude přikro
čeno.
Vůči tomu bylo zajisté povinností ministr
obchodu, aby si jasně uvědomil, co vzhledem
k vodocestnému zákonu může a musí býti jeho
úkolem po dobu, dokud na bedrách svých z
provádění zákona z r. 1901 ponese zodpovět-
nost.
Ferdinandův
Přerov
27
article
Nuže, což mohlo být obsahem tohoto ú-
kolu? Již v samém počátku vodocestné akce
bylo mi jasno — a dotyčné svoje názory jsem
svého času nepokrytě vyložil — že vodocestný
zákon vedle partií nesporně hospodářsky dů-
vodných, zralých a účelných obsahuje též par
tie, při nichž mnohé jest nevyřešeno, neob-
jasněno a tudy pochybno. K těmto partiím
náležely i četné otázky, týkající se kanál
oderského. Čekati, až se vše nevyřešené roz-
luští a ujasní, znamenalo odsunout vlastní stav-
by průplavové na jeden, dva, neb více let.z
příčiny té jevilo se být především vhodno.
vybrati z celkového programu ony
partie, jejichž účelnost a hospodář-
ská prospěšnost byla zhola ne-
spornou, urychlit vůči nim přípravy techni-
cké a přikročit co nejdříve ke sku-
tečné stavbě, aby tak jednak opravdo-
vost vůle, provésti zákon vodocestný byla pro-
kázána, jednak aby hotovým skutkem.
spočívajícím ve faktickém započetí stavby
zjednán byl skutkový prejudic pro zabezpeče-
ní postupu dalšího.
28
article
Druhý zřetel musil býti obrácen k tomu.
aby vodocestný zákon vybaven byl z pochyb-
nosti, které nejen oddalovaly jeho prováděmí.
nýbrž které v dalším vývoji i jeho podstatu
mohly ohroziti. Leželo ve vzduchu, že plného
provedení zákona z r. 1901 nezbytnou jest pod-
mínkou jeho prohloubení, doplnění, vybudová-
ní, po případě i částečné pozměnění. Žehrá-l
se dnes na myšlenku revise, pak sluší vytknou-
ti, že jsme svého času nikterak nestáli před
volbou: buď doslovné provedení zákona neb
příprava k jeho revisi, nýbrž naopak, že my-
šlenka revise stávala se podmín-
kou a záchranou, aby počátek pro-
vádění zákona nebyl odsunována
tím celá akce aby vůbec nezba-
hnila. Bývalo by chybou vůči těmto skuteč-
nostem dělat politiku ptáka pštrosa. Zákonz
r. 1901 byl dítkem, při jehož zrození bylo pa-
trno, že dříve nebo později musí dojít k ope-
rativnímu zákroku, nemá-li být ohro-
žen zrozenec samotný. Zákon nebyl
instruován v míře žádoucí, celá řada otázek,
jež řečník vypočítává, visela v povětří, takže
29
article
právě tí, kdož to se zákonem myslili oprav-
dově, musili pečovati o to, aby věcně proni-
kavé zdůvodnění zákona, opomenutí před jeho
vydáním, aspoň dodatečně bylo pro-
vedeno, tím, aby zákon z nebezpečného
clair-obscur byl vybaven a účelné provádění
základní jeho myšlenky bylo zabezpečeno. Přá
tom arci nepominutelným příkazem musila býti
snaha, aby vůčivšem zemím na záko-
nuinteresovanýmšetřenobylo na-
prosté loyality; o nějakém úmyslu, při
eventuálním vybudování zákona měniti podíl,
kterým jednotlivé země při celém nákladu
jsou zúčastněny, neb jinak prospěchů a nároků
jinozemských či jinonárodních interesentů se
dotýkati, nebylo a nemohlo být samozřejmě
žádné řečí, nýbrž v samém počátku bylo nutno.
vše učinit závislým na poctivé loyální dohodě
zúčastněných činitelů.
Nuž, se všech těchto hledisk vzešel pro
ministerstvo obchodu akční program, je-
hož vůdčí myšlenky byly tyto: 1. V příčině
všech částí, které jsou zralé k provedení a je-
jichž hospodářská důvodnost jest zhola ne-
spornou, urychlit technické práce a začít sta-
vět; 2. za účelem dodatečného instruování
zákona z 1901 sebrat a zpracovat skutkový
materiál, aby zjevným se stalo, kterak celko-
vou myšlenku zákona sluší uskutečniti; 3. při
eventuálním takto připraveném vybudování
zákona přesně dodržovati klíč nároků, ze zá-
kona 1901 pro jednotlivé země plynoucího,
a 4. do všech kroků zavésti tempo co nej-
rychlejší, tak aby řešení samo, pokud lze.
za rozhodujícího vlivu též našich
lidí mohlo býti konáno.
Nuž, dovolte, abych naznačil, co ve smy-
slu těchto hledisk bylo učiněno.
30
article
Pokud se Čech týče provedena byla r-
ku 1906 propagační a informační projíždka
středního Labe, po níž během let 1906—1907
následovalo zadání upravovacích stavebu
Pardubic, Hradee Králové, živa-
nic. Rosic a Hrobce, jakož i zadání sta-
veb dvou kanalisačních zdýmadel u Mělní-
ka a Obříství-Neratovíc. Současně
usilováno o odstranční překážek, bránících
zadání staveb splavňovacích ve stře-
du Prahy a provedeno zadání staveb těch
nejprv u štvanice, později u Žofína. Kromě
toho vykonána propagační a informační pro-
jíždka horní Vltavou až ku Praze a učiněno
opatření, aby provedeny byly nejprv reambu-
lace, pak projekt toku horního, jakož i projekt
uplavnění od Prahy ku Štělchoviců m.
K tomu družily se ještě kroky, směřující k vy-
budování ochranného a obchodního přístavu
na Mělníku v rámci akce vodocestné.
V příčině Moravy odbyta v Přerově
propagační a informační schůze zájemníků.
provedena k témuž cíli projíždka tokem Mo-
ravy a Bečvy, zřízena v Přerově (r. 1907) pro
práce na Moravě expositura a zabezpečena
stavba velké vodní přehrady u By-
střičky.
Čo
Pardubice
Hradee Králové
Rosice
Hrobec
Obříství
Praha
Žofín
Vltava
Mělník
Morava
Přerov
Bečva
31
article
Co týče se Haliče. odbyta v Krakově
za účastenství interessentů přehlídka projektn
uplavňovacího spojeného se stavbou sběracích
kanálů u Krakova a k zabezpečení staveb
těch učiněná vhodná opatření.
V lůně ministerstva obchodu zříz en
zvláštní odbor, nadaný silou speciálně
kvalifikovanou, k tomu konci, aby sebrán
zpracován byl veškerý dopravněpolitický ma-
teriál, jenž sloužiti měl za podklad, aby další
provádění eventálně cestou dohody revidova-
ného programu vodocestného ve všech smě-
rech věcně bylo zdůvodněno a ze všech po-
chybností vybaveno.
Toť podstatný obsah kroků, jež v akci
vodocestné r. 1906 a 1907 byly učiněny. Ve
směrech těchto usilovně pokračováno i po
parlamentarisaci kabinetu Beckova, při čemž
ministerstvo obchodu převzal dr. Fiedler
a jest zajisté jen litovati, že ministru dru
Fiedler
Halič
Krakov
Beckov