1
masthead
2. prosince 1913. Číslo 331.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
bloková renta o 85, uher. kor. renta o 40 h. Devisy
a valuty byly poněkud naplatější. Z našich papírů
obchodovány akcie Daňkovy strojírny za 426.90 K.
Kolbenky za 481 K. České cukerní za 343.90 K.
Chorvatské cukerní za 1369 K, akcie Živnosten-
ské banky za 268.75 K a Pražské úvěrní
banky opět za dále stouplého kursu 663.50 K.
Na eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný.
Sazby za první bankovní akcepty činily 57/149%.
Vodohospodářský výbor sdružených okresů
vltavských, berounských a sázavských konati bude
schůzi v pátek dne 5. prosince 1913 o 10. hodině
dopolední v Praze v zasedací stni Zemědělské rady
pro král. České. Na pořadu: Zahájení a zprávy pre-
sidiální. O využití vodních sil Vltavy, Berounkya
Sázavy. O komunikacích v okresích Povltavských.
Rozhovor o technických, finančních i formálních
otázkách vodohospodářských prací. Volné návrhy.
Rozšíření hodolanské cementárny. Jak ozna-
muje „Pozor“, spojeny budou vápencové lomy
Grycově úzkokolejnou dráhou s továrnou na port-
landský cement v Hodolanech, jež bude po zřízení
úzkokolejné dráhy značně rozšířena po-
stavením dvou rotačních pecí.
Sasko-česká továrna na portlandský cement,
akc. spol. v Drážďanech koupila 463 jíter velký
selský statek od Rudolfa Glerschnera v Horním
Velkém Hartmanově a zřídí na něm novou to-
várnu na portlandský cement
Německo-rakouské kaolínové závody, ake.
spol., konaly 29. listopadu v Charlottenburku val-
nou hromadu, jež se usnesla, aby základní ka-
pitál byl zvýšen ze 750.000 marek až o 500.000
marek na 1,250.000 marek. Nové akcie převezmou
staří akcionáři za 105%. Výtěžku emise použije se
ke splacení zbytku tržní ceny převzatých závodů
a na jejich rozšíření. Dále usneseno, aby se vyplá-
cela 7proc. dividenda.
Daňkův
Grycův
Glerschner
Hartmanův
Praha
Vltava
Hodolany
Drážďany
Živnosten
zemědělský rada pro král
Berounkya Sázava
5
article
Sangerhausenská akciová strojírna a slévárna
železa, dříve Hornung a Rabe. Správa navrhuje
aby za správní rok, ukončený dne 30. září, vyplá-
cela se opět 10proc. dividenda jako loni.
Rombašská huť konala 29. listopadu t. r. v Ber-
lině valnou hromadu, jež se usnesla, aby se platila
10proc. divídenda. Se zlepšením poměrů na
poněžním trhu počítá společnost s oživením ob-
chodu. Bilance sestavena byla opatrně, nahroma-
děny byly veliké reservy a také zásoby byly oce-
něny neobyčejně nízko. Štav zakázek činí 156.000
oproti 171.000 t minulého roku. Přebytky prvních
měsíců nového roku neliší se podstatně od pře-
bytků loňských. Nenastanou-li nepředvídané udá-
losti, možno počítati s uspokojivým výsledkem.
Příštívývojželezářského trhu, jak pro-
hlásil tajný rada šl. Oswald, závisí na utváření
poměrů na peněžním trhu, jevícím v poslední době
jisté ulehčení. Ulehčení pro světový trh očekává
řečník také od mírnějších celních sazeb ve Spo-
jených státech.
Z průmyslu petrolejového. V poslední době
jednotlivé rafinerie petroleje obmezily vý-
robu pro nedostatek surového petro-
leje. Jak se dovídá „N. Wr. Tagblatt“, rafinerie
v Limanové byla z této příčiny nucena dokonce
skoro k úplnému zastavení výroby.
Oswald
N Wr
spo
Liman
6
article
Bosenská statistika lihu. Podle konečného vý-
kazu ministerstva financí činila od 1. září do kon-
ce října 1913 v Bosně a Hercegovině výroba pro-
dukčních pálenek 2967 (+ 2143) hl, výroba spo-
třebních lihovarů 3927 (+ 1102) hl. Zdaněno bylo
celkem 2296 (— 352) hl a sice 2296 (+ 52) hl kont.
K vývozu nedošlo (— 243 hl exkont.). Denaturová-
no bylo celkem 811 (+ 234) hl exkont. Zásoba lihu
na počátku výrobního období 1913—1914: 28 hl
kont. a 1488 hl exkont.
K. C. Neumannův kalendář cukrovarnický n
kampaň 1913-14 (roč. XXVIII.) za redakce vyda-
vatele p. inž. K. C. Neumanna a za spolupracov-
nictví Vl. Rohly vyšel tentokráte v úpravě třídíl-
né. První díl (technický) doznal kromě článku
„Návod k rozborům v cukrovarství běžným“ jen ně-
kterých menších změn. Druhý díl (obchodní) do-
plněn byl novými statěmi a sice: „Nařízení mini-
sterstva o upravení nedělního a svátečního klidu
v živnostech“, dále „Nařízení ministerstva ohledně
pracovních přestávek při provozování živnosti“ a
pak „Nejdůležitější informace o patentech, znám-
kách a vzorcích.“ Třetí díl „Cukerní zákon“.
který dosud jakožto ojedinělé články zařaďován
byl a novými předpisy vždy doplňován, pojatv
tomto třetím díle v celek, čímž najmě potřebám
kruhů cukrovarnických hledělo se vyhověti a za-
jisté bude jim svazek tento vítanou pomůckou.
Praktická úprava a účelnost tohoto kalendáře cu-
krovarnického zjednává mu stále více odběratelů
ve všech odborech průmyslových i obchodních,
takže jest takřka pravidlem, že náklad kalendáře
již předem subskripcí bývá rozprodán. Administrač-
ní dotazy vyřizuje administrace K. C. Neumannova
kalendáře v Praze-II., Vodičkova ul. „Lucerna“.
K C
Neumannův
Ing
Neumann
Rohla
Boseň a Hercegovina
Praha
Vodičkův ulice
II
7
article
Cena všech tří dílů jest 6 K bez poštovného.
Průběh trhu dřevního dle odb. časopisu
„Dřevo je trvale vleklý. Obchody omezují se vět-
šinou na drobné zakázky lokální, k větším uza-
vírkám dochází jen velmi zřídka, za silně reduko-
vaných a velmi nejednotných cen. Ruch stavební,
důsledkem drahého úvěru, ochabuje čím dále tím
víci omezujíc se na dokončení rozestavených staveb.
Nové stavby začínají se toliko v nejnutnějších pří-
padech, vše ostatní odkládá se na jaro v domnění.
že do té doby bude možno opatřiti si levnější
peníze. Nestane-li se tak, není valných nadějí na
příznivý obrat. Zaměstnanost v truhlářst ví
stavebním je z této příčiny luze skrovná, než
také v oboru nábytkářském jevi se stále ci-
telnější nedostatek práce. Četné závody
byly nuceny propustiti část dělnictva, jiné zase sní-
žiti dobu pracovní; po případě pracovati v týdnu
jen po 4—5 dnech. O něco málo příznivější situace
panuje v obchodě se dřívím tvrdým, kde zvláště
sudovina má dosti čilý odbyt. Velký nadbytek na-
bídek je však příčinou, že i zde jsou ceny stísněny
a kupuje se výhradně jen zboží prvotřídní.
8
article
Doprava na Labi. (Zpráva fy. Josef Kosta
a spol. v Praze.) Oproti době již značně pokrečilé
vyznamenává se doprava na Labi nyní ještě zvlášt-
ní čilostí, čemuž ovšem nemálo přispívá nynější
příznivý stav vody, jenž se zlepšil následkem vy-
datných dešťů, které se v oblasti dolního Labe
v posledních dnech dostavily. Bohužel, zásilky,
které v poslední době byly z Hamburku po vodě
vypraveny, utrpěly vzhledem ke lhůtě dopravní
značné zpozdění. Jednak trval delší dobu nepříz-
nivý stav vody, pak krátkost dne, jakož i trvalé
mlhy působily na dopravu zásilek přímo zhoubně.
Kosta
Praha
dolní Labe
Hamburk
9
article
takže doprava z Hamburku do Laube nyní vyža-
duje dobu dvojnásobnou oproti dopravě za poměrů
normálních. Za nynější doby může vlečná loď proti
vodě pouze 8—9 hodin plouti a urazí nejvýše 23
až 25 km denně, kdežto za vysokého léta, kdy
mohou lodi již ve 3 hodiny ráno se vypravitia
až do 9 hodin večer plouti, urazí za 17—18 hodin
až 42—45 km denně. Hlavní závadou byly letošní
mlhy, neb dokud leží mlha na řece, jest pro
lodníka velice nebezpečno na cestu se vydati,
jednak z toho důvodu, že jest těžko bezpečně
plonti, jednak že se strany pojišťující společnosti
vede se přímá kontrola, by lodi za mlhavého po-
časí své stanoviště neopouštěly, dokud mlha ne-
zmizí. Odvází-li se lodník, nedbaje této okolnosti.
plavbu nastoupiti, vysazuje se nebezpečí, že v při-
padě havarie může pojišťovací společnost vyvo-
diti z toho jednání důsledky a vypověděti svou
závaznost a ručení za poškození zásilek u ní po-
jištěných. Toť okolnosti, s kterými se musí nyní
v době již tak pokročilé počitati a které také opo-
zdění zaviňují. Co se týče sazeb dopravních, stla-
čily se v posledních dnech následkem přebytku
nabízené lodní prostory téměř ve všech překla-
dištích o 30—35%. Poslední stav vody vykazoval
dle drážďanského vodoměru — 125.
Laub
Hamburk
km
10
article
Z průmyslu pivovarského. Jak se dovídá „N
Fr. Presse“ z odborných kruhů, po předchozích
dvou méně dobrých letech bude prý vývoj kam-
paně pivovarské 1913—1914 poněkud příznivější.
Svědčí o tom průběh prvního čtvrtletí, ve kterém
odbyt stoupl pro mírné podzimní počasí okrouhle
o 30—40%. Kromě toho také pro neúrodu vína lze
očekávati ještě další zlepšení odbytu piva. Co se
týče opatřování surovin, ačkoliv lélo bylo deštivé.
dopadla sklizeň ječmene uspokojivě, takže pivovary
mohou svou potřebu ječmene uhraditi asi o 3—5 K
na 100 k levněji než loni. Levný nákup ječmene a
větší zásoby sladu, jež na počátku kampaně pivo-
vary měly k disposici, způsobilv, že ceny sladu byly
oproti leňsku okrouhle o 5—7 K na 100 kg levnější
Naproti tomu letošní sklizeň chmele byla kvantita-
tivně velice malá a ceny činí 290 K (loni 130. K
za 50 kg. Pivovary však r. 1912 zajistily si za te-
hdejší levné ceny několikaleté uzávěrky, takže
letos přešly do nové kampaně s většími zásobam
chmele. Po letech vleklého obchodu jde průmys
pivovarský vstříc opě! příznivější konjunktuře.
Pokles dovozu a vzrůst vývozu železa. Právě
uveřejněná statistika zahraničního obchodu rakou-
sko-uherské říše za měsíc říjen 1913 svědči vše-
obecně o poklesu dovozu, naproti tomu o vzrůstu
vývozu železa. V říjnu t. r. dovezeno bylo 7024 ſlon
10.819) q tyčového železa a 4955 (7572) g formo-
vého železa. Od počátku roku bylo dovezeno z Ně-
mecka 69.803 (+ 2200) q tyčového železa a 41.802
(— 18.000) q formového železa. Naproti tomu bylo
z naší říše v říjnu t. r. vyvezeno 26.000 q tyčového
železa, dvakrát tolik jako v říinu 1912 a 12.000
formového železa, desetkrát tolik jako loni. Tento
vývoz šel hlavně do Italie a do balkánských zemí.
N Francie
kg
11
article
Vývoz tmavých plechů, jdeucí hlavně do Italiea
Rumunska, činil 33.000 q. skoro dvakrát tolik jako
loni. Kolejnie, v říjnu r. 1912 do ciziny vůbec ne-
prodávaných, prodáno bylo letos 6744 q do Rumun-
ska a Srbska. Také vývoz slévárenského a kryě-
ného surového železa značně stoupl. Činilť vývoz
kryčného surového železa 41.700 g. skoro 414 krát
tollik, jako loni a vývoz slévárenského surového
železa 2520 q. skoro třikrát telik jako loni.
Rumun
Rumunsko
Srbsko
12
article
Bulharské finance. V nedávné plenární schůzi
vídeňského bursovního spolku přednášel dr
Raudnitz o bulharských financích. Řečník po-
važuje nynější situaci Bulharska za přechodnou.
neboť vývoj země nebude (rvale poružen událostmi
posledního roku. Řečník líčil pak bulharské finaně-
nictví od osvobození z tureckého jha, zvláště vývo
jednotlivých druhů daní. Státní výdaje svědčí zřej-
mě o kulturním pokroku Bulharska. V letech 1899
do 1911 činily příjmy Bulharska 2789 mil. franků
a vydání 3417 mil. franků. Udržení rovnováhy byl
tudíž možné jen pomocí velikých půjček. Z do-
savadního vývoje Bulharska možno usuzovati, že
země krisi brzy překoná. Bulharsko mohlo by míti
pro Rakousko význam jako odběratel našich prů-
myslových výrobků. Ovšem nesmí se při tom opo-
menouti, že industrialisace před válkou v Bulhar-
sku mocně za podpory vlády pokročila, zvláště
co se týče průmyslu, pro které země poskytuje
suroviny, tudíž mlýnského, lihovarského, pivovar.
ského, cukerního a textilního průmyslu. V nej-
bližší době tempo industrialisace sice asi ochabne
hlavně pro nedostatek pracovních sil. Na druhé
straně po překonání nynějších obtíží nutno počftati
s hospodářským rozmachem Bulharska, jenž pro-
spěje cizozemskému průmyslu, ježto tamní prů-
mysl nestačí ukojiti zvýšenou polřebu. Ovšem ra-
kouský průmysl musí se říditi zásadou: „Pro vý-
voz je nejlepší zrovna ještě dobrým
Raudnitz
Bulhar
Bulharsko
Rakousko
13
article
Ceny surové gumy po mnohém kolísání nya
opět se trochu ustálily. Známka Parafine-har
znamená nyní 3 sh 31/% centu za anglickou libru
Na londýnské aukči, jež se konala před několika
dny, byla cena tohoto druhu, jakož i jiných druhů
gumy poněkud vyšší, avšak po aukci, na které spo-
třeba uhradila svou potřebu, záznam opět poněku
ochabl. V rakouském průmyslu gumovém oživí
vývoz na Balkán, zvláště do Turecka, dále všal
také do ltalie a Egypta. Naproti tomu velice čilý
vývoz do Ameriky, zvláště do jižní Ameriky, až na
další byl zaražen mexickými zmatky.
Čtvrtý slovanský sjezd včelařský pořádán bude
na základě usnesení schůze širšího výboru ze dne
23. m. m. v první polovině měsíce srpna 1914 úpl-
ně samostatně pod protektorátem městské rady
král. hlav. města Prahy. Při sjezdu bude pořádána
zároveň výstava věelařská, kterou hojně obešlou
včelaři z Čech, Moravy a Slezska. K uhrazení vý-
loh s výstavou spojených vydal Zemský ústřední
spolek věelařský v Praze, který celou akci výstavní
a sjezdovou vede, skvostně vypravený slavnostní
kalendář, jenž obsahuje dějiny věelařství všech
národů slovanských, podobizny a životopisy před-
ních pracovníků včelařských u Slovanů a četné
pokyny a rady, jak s prospěchem včelařiti. Vedl
zástupců Zemského ústředního věelařského spolku
zasedají ve výboru zástupcí Českého odboru země-
dělské rady (ředitel Slavik), král. hlav. města Pra-
hy (městský rada Kasalický). Ústřední hospodářské
jednoty (inž. Jahn). Ústřední jednoty hospodářskýeh
společenstev (revident Josel Nekvasil). Výkonného
výboru české strany agrární (posl. Fr. Hybš). Zem-
ské jednoty řepařské (tajemnik V. Hák), Zemského
ústředního spolku včelařského pro markrabství
Ing
Jahn
Josel Nekvasil
František
Hybš
V Hák
Balkán
Turecko
Egypt
Amerika
jižní Amerika
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Slovan
Český odbor země
český strana
14
article
Moravské (předseda Fr. Schlesinger). Zemského
sdružení věelařského na Moravě (předseda Mí. Bráz-
dil]. Zemského včelařského spolku pro vévodslv
Slezské (předseda Fr. Černín). Cizineckého svazu
[vrch. úřadník obchodní komory Fr. Hlaváček) aj
Předsedou sjezdového výboru je JUDr. Václav
Melichar, sekrelářem jednatel Zemského vče-
lařského spolku Václav Šmidlik, předsedou vý-
boru výstavního dr. Ant. Slchönfe li ed.
Trhy. V městě Strážově konati se bude
nový šestý výroční trh na hovězí dobytek a zboži
ve čtvrtek po sv. Lucii dne 17. prosince 1913.
Banky, záložny a spořitelny.
Městská spořitelna Pražská. V měsíci listopadu
1913 bylo od 13.123 stran vloženo K 4.019.760.91.
od 12.126 stran vybráno K 4,395.296.91, bylo tedy
o K 375.535.93 více vybráno. Zůstatek vklado
úsporných koncem září 1913 K 195,149.462.45
zůstatek vkladů v šekovém odvětví koncem listo-
padu 1913 K 8,462.651.50.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav
vkladů dne 30. listop. 1913 číní K 25,430.192.37.
z toho připadá na hypoteční důchodové listy K
164.000.—
Moravsko-slezská banka v Brně. Vklady na
knížky a vkladní účty činily koncem měsíce listop
t. r. K 7.492.564.49, to jest více o K 406.880-1
nežli v měsíci přede z em.
Schlesinger
Hlaváček
JUDr
Václav Melichar
Šmidlik
doktor
Antonín
Lucius
Francie . Černín
Francie
Strážov
Čechy
Moravsko
Brno
sdružený věelařský na Morava
cizinecký svaz [ vrch
hospodářský úvěrní banka
slezský banka
16
article
Žádný klamný luxusní přípravek, nýbrž prosfředek krášlicí na zdravotní
podkladě! Mýdlo „ELVÍRA“, zubní pasta „EIVÍRA“ a kožní krém „ELVÍRA-
Vskutku vyníkajíci jakosti i úpravy
Žádný klamný luxusní přípravek, nýbrž prosfředek krášlicí na zdravotní
podkladě! Mýdlo „ELVÍRA“, zubní pasta „EIVÍRA“ a kožní krém „ELVÍRA-
Vskutku vyníkajíci jakosti i úpravy
Výkazy českých peněžních ústavů o po-
hybu vkladů za měsíc listopad 1913.
Vklady Výplaty
korun
al Spořítelny:
Městská spořitelna v Bene-
sově
Spořitelna m. Horažďovi
Chrudimská spořitelna
Spořitelna králohradecká
Městská spořitelna v Kra-
lupech n. Vlt.
Městská spořitelna v Mnich.
Hradišti . .
Spořitelna král. města Nym-
burka . . . . . .
Městská spořitelna v Par-
debicích
Spořitelna obec. v Pečkách
Městská spořitelna v Slaném
b) Záložny
Záložna vinohradská .
Občenská záložna na Malé
straně v Praze . ..
Malostranskázáložna
v Praze . . . . .
Národní záložnav
Praze . . . . . . .
Ústřední záložna českých ho-
stinských v Praze
Občanská záložna v K a r-
líné . . . . . . . .
Obřanská záložna na Smí-
chově . . . . . . .
Občanská záložna ve Vršo-
vicích . . . . . .
Záložna řémeslnicko-
živn. v žižkově . ..
Záložna nuselská .
První záložna na Vysokém
Mýtě . . . . . . .
Občanská záložna v Nym-
burce
Občanská záložna ve Sla-
ném . . . . . ..
molrřlo
Thy peněžní
pote o
Vídeňská bursa
Z Vídně, 1. pros. (K. k.) Dodat. bursa.
Elvíra
Vltava
Ny
Pečky
Praha
Vršo
Vysoký Mýto
Vídeň
národní záložnav Praga
17
article
Rakouské kreditky 628.25, uherské kreditky 821.50
anglobanka 338.50, bankovní jednota 517.—, uni-
onka 595 50, banka pro země rakouské 524. 40.
státní dráha 704.50, lombardy 104.50, Škodovky
790.50, turecké tabákové 420.—, rýmavsko-mu-
ráňske 648.50, alpinky 823.—, květnová renta
82.55, uherská korunová renta 81.15, ruské —.—
tureckélosy 237.—, marky za hotové 117.62, marky
na ultimo 117.05. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 1. pros. (lelfgr. » Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 198.90, 19..20, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brusel na delší lbůty —.—. —.—. Německo šek.
na krátké lhůty za 100 mk. 117.60, 117.80, Ně-
mecko na delšílhůty —.—. —.—, Londýn šeka
krátkélhůty. 100 lib. št. 241.05, 241.45. Londým
na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol.
—. ltalie šek a krátké lhůty za 100 lir.
4.62, 94.80, Italie na delší lhůty —.—. —.—
Potrohrad a ruská města šek na krátké lhůty z
100 rub. 253.371/4. 2543732. Petrohrad delší lhůty
— —.—. Pariž šek na krátké lhůty za 100 tr-
95.3214. 95.471/2, Faříž delší lh. —.—. —.—, Curych
Basilej šek na krátké lhůty 95.121/2, 95.271/4, ne
delší lhůty —.—, —.—, Švýcary sek a kratké
lhůty 95.121/2, 95.271/., na delší lhůty —.—, —.—
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Potrohrad
Petrohrad
Curych
Basilej
Faříž
29
article
Německé bursy.
Německé bursy.
Z Berlina, 1. prosince. (K. k.) V 1 h. 15 m
redilky —.—, stát. dráha —.—, lombardy 22.25
imnýšlení pevně.
z Beriina, 1. prosince. (Záv. kursy.) Amster-
Hsn krštkodoté 103.95, Londýn krátkod. 20.47
Vaříž krátkodobě 81.04. Vídeň krátkodobé 54.9
vídeň dlouhodobá —.—, rak. papír. peníze 85.—
uské papír. peníze 215..80, 3% německá půjčka
6.20, německo-rakouské doly 248.25, duchcovsk
tolařská spol. 312.87.
Z Berlina, 1. pros. (Dodat, bursa.) Kreditky
101.25. berlínská obchodní 156.25. darmštatskí
banka 116.— německá banka 248.87. diskonto ko-
manditní 185.50, drážďanská banka 150.25, národn
panka 115.87, státní dráha 154.75, lombardy 22.—
Baltimore 93.50, Kanada 230.12, Gotthard —.—
Meridionální dr. 107.87, středomořská dráha —
dráha Henri 163.—. 34% říšská půjčka 76.30, ital-
ská —.—, španělská —.—, furecké losy 171.—
uher. korunová renta 81.90, bochumské 210.—
Phönix 235.75, Lauřina huť 151.37, Consolidaee
326.—, gelsenkirchenské 179.—, harpenské 175.12.
řibernia —.—, Paket hamb. 132.12, Hanse
269.50, severo-německý Lloyd 118.—, dynamit. trust
17125. Smýšlení seslabené.
Z Franklurtu, 1. pros. (Tlgr. závěr, kursy.
Gotthard
Henri 163
Hans 269.50
Lloyd 118
Berlín
Londýn
Vídeň
Baltimore
Kanada
Franklurt
německý banka
248.87
drážďanský banka
Lauřin huť 151.37
Consolidaee 326
imnýšlení
Beriina
Vaříž
Phönix 235.75
30
article
Krenitky 201.12. státní dráha 154.75, lombardy
22.25. 42% rak. korunová renta květnová 82.40
4% rak. kor. renta dubnová 85.50, 49% rak. zlat
renta 88 20. 4% uberská zlatá renta 83.50, 49
uherska kor. renta 31.80, Phönix 236.—. Smýšlení
pevné.
Z Frankiurtu, 29. listop. (K. k.) Večerní bursa.
Lombardy 22 50, gelsenkirchenské 177.50. Phönin
235.75. : mýšlení dobře uhájené.
Z Hamburku, 1. prosince. (Peněžní bursa.] 49
rak. stříbrná renta ſleden-červenec) 85.—, 42% rak
zlatá renta 18.—, 4% uherská zlatá renta 83.80
rak. kreditky 201.25, akcie rakouské státná
dráhy —.—, lombardy 22.—. hamb. paroplavební
akciová společnost 132.—. Lloyd 118.25. Víden
vísta 83.05, cena stříbra: 78.25 peníze, 78.75 zboží
Smýšlení pevné.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 1. pros Tcivgr. závěr. kurs .
renta 86.32, italska renta 98 60, rak. po-
zemk. úvěrní ústav 1240, státní dráha —
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.211/2, rakou-
ská zlatá renta 87.90, uherská zlatá renta 86.—
otomanská banka 647.—, tabáková režie 445.—.
ruské 1906 102 90. turecké losy 205.50, Rio Tinto
1809, španělské exteriery 90.80, Randské báň-
ské hodnoty —.—, Smýšlení chabé.
Petrohradská bursa.
Z Petrohrada, 1. prosince. (Zprava Živnost.)
anky )
Lloyd 118.25
Frankiurt
Hamburk
Paříž
Londýn
Rio Tinto
Petrohrada
132
Phönix 236
34
article
273.—
Malcov . . . . . . . . . . . .
Dcr ě- surjev . . . . . . . ..
Lessner . . . . . . . . . . ..
Baltické vagonky . . . . . . .
Lena . . . . . . . . . . . . .
Severo-doněcká dráha . . . . .
Sulinské závody . . . . . . . .
Baku . . . . . . . . . . . . .
Kaspické . . . . . . . . . . .
Parviajnen . . . . . . . . . ..
Asserin . . . . . . . . . . . .
Baranovsaý . . . . . . . . . .
Severní sklivské . . . . . . ..
Nobless . . . . . . . . . . .
Bogoslovsk . . . . . . . . .
Lianozov
Leno
Bak
36
article
pceni
Tel. „Nár. L.“.
1. XII. 29./XI.
56.— 56.0
Steel. . . . . . . . . . . . ..
153.50 154.—
Union Pacilie. . . . . . . . ..
12.50 12.5
Northern Pacitie . . . . . . .
6.93 6.8
Anaconda . . . . . . . . . ..
71.— 71.50
Amalgamated . . . . . . . . ..
35.4 35.4
Vickers . . . . . . . . . . . .
Peněžní bursa
Z Lon lýnn. 1. proš. (K. k.)
Konsoly 7112, Rupie 63.62, 4% japonská renta
83.50, 5% japonská renta z r. 1907 98.75, Rie
Tinto 71.—, Anagonda 6.87, Kanada Pacifie 230.—.
Union Pacilie 153.50, diskonto 4.75, 52% čínská
půjčka z roku 1905 —.—, Steel 56.25, Randsk
báňské hodnoty 5.46. Smýšlení chabé. — Ame-
nno-
Lon
Kanada
56.0 Steel
Union Pacilie
Tinto 71
Union Pacilie 153.50
Steel 56.25
Northern Pacitie
Anaconda
Anagonda 6.87
41
article
V Praze, 1. prosince. vaticislni záznamy zněli
Zástavní listy čes. hyp. banky 59
Zást. listy č. hyp. banky (ve zl.) 49
Zást. listy č. hyp. banky (v K) 49
Zástavní listy čes. hyp. banky 3 1
Zákl. úpisy čes. zem. banky
Kom. dl. úp. č. zem. b. (ve zl.
Kom. dl. úp. č. zem. b. (v K
Mel. úp. čes. zem. b. (ve zl..
Mel. úp. čes. zem. banky (v K)
Žel. upisy čes. zemské banky 49
Základ. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/49
Dluž. úpisy České prům. banky 41/49
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zást. listy Hyp. úst. Městské
spořitelny pražské . . .
Zást. listy mor. hypot. banky 59
Zást. listy mor. hypot. banky 49
Kom. dl. úpisy mor. zeměd. b. 49%
Žel. úpisy mor. zeměd. banky 49
Zást. listy I. morav. spořitelny 41/42
Zást. listy I. morav. spořitelny 495
Zást. listy hal. zemské banky 41/2
Zást. listy hal. zemské banky 47
Kom. dl. úp. hal. zem. banky 490
Železnič. úp. hal. zem. banky 49
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 43/49
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 496
Zást. listy Rak.-uherské banky 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 495
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/29
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 47
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 31/%
Zást. listy Rak. hypot. banky 49
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3
Ruská státní půjčka z r. 1906 57
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/49
Únorová společ, renta (v pap.) 4.2
Dubnová spol. renta (ve stř.). 4.2
Květnová spol. renta (v pap.) 49
Červencová spol. renta (ve stř.) 47
Rakouská zlatá renta . . . . 4 %
korunová renta . . 4
investiční renta . . 31/2
Mel
Červencová
Praha
K Mel
Český průmyslový
Hal
Zást
Železnič
Dubnová společenský
květnový společenský
42
article
Česká banka Union . . . . . .
Česká banka . . . . . . . . .
Česká průmyslová banka . . ..
Česká zajišťovací banka . . . ..
Hospodářská úvěrní banka . . . .
Chorvatská zemská banka . . . .
Jadranská banka . . . . . . .
Lublaňská úvěrní banka . . . ..
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku [Rószahegy) . . . . . .
Moravská agrární a průmysl. banka
Pozemková banka . . . . . ..
Pražská úvěrní banka . . . ..
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . .
Zál. úvěrní ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . . . .
Haličská akc. hypoteční banka . .
Rakousko-uherská banka . . . .
Buštěhradská dráha (lit. A) . . .
Buštěhradská dráha (lit. B) . .
Pražská paroplav. po Vltavě a Labi
Kolínská továrna chemická . . .
Alpinská montanní společnost
Kolínská tov. na kávové náhražky
Podolská cementárna . . .
Česká společnost eukerní . ..
Český pivovar v Česk. Budějovicích
El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká rafinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost .
Rustonova strojírna . . . . ..
Pražské papírny, akc. spol. . . .
Chorvatská cukerní . . . ..
škodovy závody . . . .
První česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české továrny kaol, a šamot..
Trhy na zboží.
Plodinová bursa-
V Praze, 1. prosince.
Obili. Znam. se za 50 kg trans.: pšenic
1913: 76—80 K 10.40, K 11.25, velkozrnná 9.20
9.50; vadná kor. 8.50, 8.75, žito 1913 70
Kolben
Daňkův
Poldin
Rustonův
Růžom
Hradec Králové
Rakousko
Vltava
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Kolínská tov
Budějovice El .technický . akciový . společenský
burzaV Praga
kg
9.50
43
article
s de
z neoie
ojno
a e
njn
ne
73 kg K 8.50, 8.90, ječmen výběr K 8.40, 8.50.
I. jakosti 8.—, 8.10, střední 7.25. 7.40, merkantilní
7.—, 7.10; oves výběr 1913 7.20, 7.30, prima 1913
6.95, 7.05, merkantilní 1913 6.80, 6.85, vadný 0.—
kukuřice cinquantin 1912 10.—, 10.35, kukuřice
cizozemská 8.15, 6.25; kukuřice uher. 7.25, 7.35,
vikev česká —.—. —.—, haličská 0.—, uherská
zimní —.—, —.— pohanka —.—; pros
Luštěniny. Ceny za 50 kg transitor lasole
k vaření K 14.50, 15.50, ke krmení —.—, —.——
boby —.—. —.—, hrách Viktoria 15.—, 17.—
k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 13.—.
17.—, ke krmení 10.—, 11.50, čočka 1913 20.—
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český
1913 25.—, 27.—, ruský 1912 —.—. —.—, kmin
holandský 36.50. 37.50, kmín haličský —.—. —
Iněná semena uberská —.—, —.—, konopná se
mena uherská —.—, —.—, haličská 11.50, 12.—
Řepka —.—, —.—, řepkové pokrutiny 8.50, 8.75,
lněné pokrutiny 9.—, 9.25.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno
lis. 1913 české 5.25, 5.40, předlitavské 4.50, 5.—
cizí 4.25, 4.60, sláma cepy mlácená 2.90, 3.10, ke
stlaní 2.20, 2.50, krmná sláma 2.70, 2.90.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české
1912 13.—, 15.—, švestky české 1913 16.50, 18.—
merkantil. bosenské 16.50, 17.50, bosenské 110/120
20.—, 20.50, 95/100 23.—, 23.50, 80/85 26.50, 27.50.
70/75 29.50, 30.50, třešně —.—, višně —.—
hrušky —.—, —.—, křížaly —.-
Povidla bosenská, 100 kg 1913 51.—, 53.—
slazená a cezená 100 kg —.—
Jetelová semena 50 kg: červený 1913 80.—
100.—, červený kokotice prostý 1913 90.—, 110.—
bílý 1913 60.—, 120.—, švédský 1913 65.—, 80.—
úročník —.—, —.—, thymotée —.—, —.—, ružák
15.—, 24.—, vojtěška česká kokotice prostá —.—
vojtěška francouzská 78.—, 85.—
270.—
Řepka
Jetelová
Viktoria
kg
48
article
Vičenec (ligrus) jednosečný 16.—, 18.—, dvoj-
sečný —
Šlad po 50 kg: Ia 12.75, 13.—, Ila 12.—, 12.25,
Brambory 50 kg: k jídlu 2.50, 3.—
Sušená čekanka 50 kg promptní 8.50, 8.75.
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—
—, rýžový —.—, —.—, vlhký brambor. škrob
16.—, 16.50, brambor. I. jakosti 30.50, 31.—, nej-
jemnější 31.50, 32.50, nejjemn. škrobová moučka
32.—, 33.—.
Ilo
kg
50
article
Obilí
Z Vídně, 1. prosince. (Telf. zpr. »Nár. Listůs
Plodinová bursa. Ačkoliv odbyt mouky s
zlepšil, nakupují mlýny velmi málo. Velkomlýny
se zabývají probíráním dříve koupených kvantit,
venkovské mlýny zásobují se snadno na místních
trzích a obchod na poslední týdenní burse hradil
nejnutnější dodací závazky. Ve pšenici a žitě došlo
dnes jen k ojedinělým uzávěrkám. Přes to zůstaly
posledně hlášené ceny v platností, poněvadž ma-
jitelé zboží nechtějíce povoliti slev z docíleného
zlepšení, nenutili do obchodu. Z pícnin uhájila
stará kukuřice plné ceny, poněvadž zásoby ve
skladištích se zmenšily. O novou kukuřici jeví se
poněkud zájem, ale jen na pozdější dodávky. Ove
má špalný odbyt. leč zdravé zboží ceny uhájilo.
Zadnější druhy byly zanedbávány.
Znamenaly: pšenice tisská stará
nová 11.85, 12.15, banátská nová 11.45, 11.90, pše-
nice z jižní dráhy —.—, —.—, slovácká stará —.—
—.—, nová 10.75, 11.45, dolnorak. —.—, pše-
nice z Morav. pole n. 9.90, 10.60, pšenice ruská
—.—, rumunská —.—, —.—. — Žito šutle
0.—, 0.—, nové slovácké 8.70, 9.—, žito z okolí
Pešti 8.60, 8.90, žito z jižní dráhy 8.50, 8.80,
žito rakouské 8.45, 8.80, žito české 0.—, 0.—
Ječmen nový: moravský ze stanice 7.80, 8.50.
dol.-rakouský ze stan. 7.28, 8.—, ječmen slovácký
6.80, 8.50, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uher-
ský ze stanice —.—, —.—, sev.-uherský 7.—, 8.25.
tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 6.—, 7.35, ke
krmení 6.—, 7.35. Kukuřice uherská stará 7.40,
7.70, kukuřice rumunská 0.—, cinquantin. st. 9.50,
10.20, nová —.—, —.—, kukuřice laplatská 0.—
—. — Oves uherský špatný 7.20, 7.70, oves
vydíraný 8.—, 8.85, starý 0.—. 0.—, český, mo-
ravský 7.20. 8.15. — Řepka nová pohotová korun
15.50 až 16.—, uherská K —.—, —.—, rumunská
nová —.— až —.—. — Krupice 16.90, 18.40.
Ječmen
Vídeň
Morava
Pešť
slovácký
51
article
Mouka z vídeňské pšenice č. O K 17.70, 18.—
č. 3 15.90, 16.20, č. 5 14.90, 15.20, č. 7 13.40, 13.70,
moučka pícní 6.35, 7.35, žitná mouka vídeňská
č. 1 12.75, 13.—, č. 2 —.—. —.—, č. 3 9.75, 10.25.
otruby pšeničné 4.80, 5.40, otruby žitné 4.90, 5.05.
Z Hamburku, 1. prosince. (K. k.) Pšenice hol-
štýnská stálá, 184.—, 192.—, žito meklenburské
stálé, 156.—, 160.—, žito ruské bez záznamu.
Počasí: pošmourno.
Z Berlína, 1. prosince. (K. K.) Závěr. Pšenie
na prosinec 190.50, na květen 198.50, smýšlení
uhájené. — Žito na prosinec 167.25, na květen
163.75, smýšlení uhájené. — Oves na prosinec
152.50, na květen 159.25, smýšlení mdlé. Kukuřice
na prosinec ——, na květen —.—. Smýšlení
klidné. Počasí: vyjasňuje se.
Z Paříže, 1. prosince. (K. k.) Závěrek.
Oves klidný, na prosinec 19.60, na leden 19.85, na
leden-duben 20.25, na březen-červen 20.60. Žito
klidné, na prosinec 18.40, na leden 18.75, na
leden-duben 18.75, na březen-červen 18.75. Pšenice
klidná, na prosinec 26.30, na leden 26.45, na
leden-duben 26.20, na březen-červen 27.15. —
Mouka klidná, na prosinec 35.30, na leden 35.25,
na leden-duben 35.35, na březen-červen 35.75.
Počasí zamračeno.
K K
Hamburk
Berlín
Paříž
76
article
V Praze, 1. prosince. Záznamy pražske
plodinové bursys
Mlýnské výrobky: Ceny za 100 kilogr.
pšeničná mouka čís. 0 K 34.—, 35.—, č. 1 33.—
33.50, č. 2 31.—, 32.—, č. 3 29.50, 30.—, č. 4 28.—
29.—, č. 5 27.50 28.—, č. 6 26.50, 27.50, č. 7 23.50,
24.50, čís. 8 16.50, 17.50, O/P 31.—, 31.50, Žitná
mouka čís. 0 27.50, 28.—, č. 0/1. 27.—, 27.50, č. I.
26.—, 26.50, č. II. (jednomletá] 25.—, 25.50, č. III
21.—, 21.50, č. IV. (krmná) 16.75, 18.—, pšeničné
otruby jemné 11.50, 11.75, pšeničné otruby hrubé
11.75,12.—, otruby žitné 11.75, 12.—, krupice 100kg
34.50, 35.—, prach 13.50, 14.—, fluč —.—,-
kroupy: čís. 3/0 46.—, 47.—, čís. 2/0 45.—, 46.—
čís. 0 44.—, 45.—, čís. 1 42.—, 44.—, čís. 2 41.—
42.—, čís. 3 40.—, 41.—, čís. 4 38.—, 39.—, čís. 5
37.—, 38.—, čís. 7 31.—, 32.—, čís. 8 29.—, 30.—
čís. 9 27.—, 28.—, čís. 10 25.—, 26.—, zlom 26.50.
27.50.
Praha
č . II
kg
83
article
V Praze, 1. prosince. »Prag. Zuckermarkt.e)
Bilé zboží: stálé. Základní cena K 74.— za
homolové zboží z rafinerie plně povolována.
Pilé: Terst: bez chuti; pohotové zboží cen-
trifugální K 27.75 až K 28.621/2, na prosinec-březen
K 27.871/2 až K 28.75. Krystalové zboží K 26.50
prodavači. Obraty minulého týdne odhadují se na
25.000 .
Granul ated: slabší. Pohotový first marka
11.6 nom., na leden-březen 11.71/4 kupci, na duben-
srpen 11.111/4 prodavači.
5 hod.: Klidné. Franko Ústí na prosine
K 21.40 peníze.
Z Terstu, 1. prosince. 12.20 hod. Mdlé. Po-
hotové a na prosinec K 27.75 až 28.75 zboží.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerni. A
Surovina. 1. výrobek basis 88 proc. rend. za
100 kg pohotového zboží k dodání z Ústí nad l
ze stanic K —.—, —.—, z Ústí n. L. přístaviště
21.40, 21.50, z Prahy 20.75, 20.95, z Prahy-Karlína
z Kolína 20.55, 20.75,
překladiště —
Pardubic 20.35, 20.55, z Kralup 20.65, 20.86.
z Mělníka překladiště —.—. —.—. Dodávky na
ihůty: z Ústí n. 1.. přístaviště na prosinec 1913
—.—, Hamburk na řijen-prosinec —.—
na květen —.—, —.—. — Zadní výrobek
z Ústí nad Lab. 82% basis —, —.—, basi
88% —.—, —.—. — B. Cukr pro konsum za
100 kg: pohotové zboží: rafináda l, 75.85, 76.35,
rafináda I. čistá váha 78.35, 78.85, pilé centrií.
—.—, granulated v pytlích z Ústí nad Lab.
nezdaněné 29.26, 29.50, rafináda konkasé v dvoji-
tých pytlech f. o. b. Hamburk 31.25, 31.50, cukr
kostkový v bednách I. netto 79.35, 79.85, cukrová
—, cukrová moučka
moučka v bedn. I.-
Praga
Cukr
Praha
Franca Ústí
Terst
Ústí nad l
Karlín
Kolín
Pardubice
Kralupy
Mělník
Ústí můj
Hamburk
Ústí nad Laba
kg