Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: place 25, person 97, org 6
1
masthead
Ročník XXXXV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 15. prosince 1905.
Praha
3
masthead
Číslo 345.
4
article
Na ranut a odpol. IIsty
přede lácí set
v Praže v administraei
s mřsie . . . . . . 2
va řtvrt leta . . .. B K —h
s droji čenálkoe
na mnřsln
.. . 50 h
na čivrt leta
ve úlislkáck:
na měsíe . . . . . 2 K 00
Peštou:
na měsíe . . . . .
n stert lela . . . . 9 K e0h
s dveji zásilkou
pěee, . . . . k o
Ba čtrrt lela
Pešta
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6
article
Tiskový zákon.
Tiskový zákon.
Budiž dovoleno nám pronésti několik slov
pro domo sua. Není to vlastně jen zájem ve-
řejného tisku, aby ve svých zájmech byl chráněn.
aby dopřána mu byla nezbytná svoboda k plnění
nesnadných úkolů, je to interes obecný, intere
veškeré společnosti moderní, jež dnes bez perio
dického tisku nedá se ani mysliti.
Ve vídeňském parlamentě již delší dobu —
jsou tomu již tři léta — co pracuje se na nově
úpravě tiskového zákona, jež by více hověla po-
třebám doby a poskytovala periodické literatuře
výhodnějších než dosud podmínek k vývoji.
A jednění o nový tiskový zákon je v ne-
jednom ohledu zajímavé a zároveň též poučné.
Předloha, kterou vláda Körbrova v ohledu
tom obmyslila dům, nemůže býti sice pokládána
za vzor legislativní práce, však upříti se nedá,
že znamená značný pokrok a že obsahuje usta
novení, jež každý, kdo s veřejným tiskem dobře
smýšli, uvítal s radostí.
Jednak byl úmysl předlohy odstraniti usta-
novení, jež byla tisku těžkým, ba nesnesitelným
jhem, mimo to snažila se výhodnějším způsobem
upraviti poměr novin k veřejnosti a umožniti př
tom vydatnější komerciální využitkování tisku.
zejmena pokud se týče větší volnosti při prodeji
novin.
Zdálo se, že práce ve výboru, jemuž před
loha byla odkázána, postupovati budou s rychlosti.
jaká ve věci tak důležité byla by dojista na místě
a že v nedlouhé době těšiti se bude veřejný
tisk v tomto státě z lepšího a bezpečnějšího zá-
konného podkladu, než dosud.
7
article
Ve subkomitétu, jemuž předloha byla při-
kázána, pracováno bylo o překot — to upřít
se nedá — ovšak již tam jevily se snahy při-
znivější ustanovení ne snad ještě příznivějšími
učiniti a nevýhodné pro tisk vypustiti neb změ-
niti, nýbrž většina žel že zcela jiné jevila tendence,
tak že do jisté míry oprávněn byl výrok
jedním členem užšího výboru v nevoli pronesený,
že autoři vládní předlohy byl
ylastně modernější a liberálnějš
než většina pánů poslanců ve vý-
boru tiskovém zasedajících.
A tak se stalo, že právě ustanovení výhodná
byla zaměněna za tisku méně příznívá a že ze
subkomitétu dostala se předloha ne zlepšena,
nýbrž upravena tak, že opravdoví přátelé volného
tištěného slova z ní plné radosti nemají.
Změněna byla předloha ne výhodně zejmen
pokud se týče tak zvaného řízení opravního,
neboť restituováno v ní ono hrozné ustanovení,
jež praktikuje se dnes na základě jednostranného
výkladu dosavadního řádu, dle něhož má správa
novin povinnost uveřejniti bez odmluvy také
takou opravu, o níž přesvědčena je a co též
dokázati může, že obsahuje tvrzení nepravdivá.
Subkomitét zaujal totiž stanovisko, že no-
viny oproti obecenstvu jsou činitelem mnohem
mocnějším a že tudíž sluší zákonodárství chrániti
oproti nim činitele slabšího.
Při tom ovšem na to se zapomnělo, že
domněle silnější nesmí býti vydán v šane zlo-
myslnosti a frivolnosti jednotlivce a že, jak je
spravedlivo, aby noviny opravity, co nespráv-
ného přinesly, zrovna tak je spravedlivo trestati
toho, kdo proti lepšímu vědomi nutí tisk k uve-
řejnění zpráv vymyšlených. Většina subkomi-
tétu nesdílela však tento náhled a navrhla vý-
boru znění, dle něhož zůstati má v opravném
řízení při praxi dosavadní.
Subkomitét
8
article
Mimo to pojato bylo do osnovy, že zodpo-
vědným redaktorem nemůže býti člen říšské
rady neb sněmovny poslanců, kteréžlo ustano-
veni v původním vládním návrhu nebylo.
Že subkomitét setrval na ustanovení vládní
předlohy, kterýmž urážky na eti tiskem spá-
chané, pokud jde o delikty takové, jež týkají
se věcí soukromých, odjímaji se porotě a při-
kazují se, pokud jde o přečiny urážkové, sou-
dům instance první, tedy soudu sborovému.
rozumí se při duchu, jímž prodehnuta většina
členů užšího tiskového výboru, samo sebou.
Nepopíráme, že v neinformované veřejnostia
následkem způsobu, jakým se oproti výslovnému
ustanovení soudního řádu dosud vedou porotní
přelíčení pro urážku na cti tiskem spáchanou,
je zamýšlena změna ta velmi populární, však
budiž poukázáno, že domnělé výhody, jež snad
přivodí, vyváží nebezpečí, jež v dobách zlých
ohrožovati bude veřejný tisk tím, že pod urážku
na cti v životě soukromém dá se velmi snadno
subsumovati kritika osoby úřadní a jejího úřad-
ního jednání.
Naproti tomu sluší jako aktivum této zá-
konodárné akce uvésti, že poskytnuto býti má
periodickým časopisům právo volné kolporláže
a že nepřísluší úřadům, jak tomu chtěla vládní
předloha, odejmouti novinám právo to, byl-li
novinami spáchán průběhem roku dvakráte ur-
čitý zločin nebo přečin.
Mimo to budiž výslovně podotknuto, že no
vým zákonem tiskovým odstraněno vládou ně-
mecko-liberální na nečest právu zavedené ob-
jektivní stíhání a že poněkud výhodněji pro no-
viny upravena konfiskační praxe. Však všechno
zlepšení poměrů dosavadních je dnes problema-
tické naprostou nečinnosti plného tiskového vý-
boru, jenž průběhem svého trvání třikráte nucen
byl změnit předsedu a v němž patrně potají
působí frakce, která z důvodů na snadě jsou-
cích opravy tiskového zákona vůbec nechce.
9
article
Způsob, jakým polskými předsedy, kleři
hodnost tu pokládají za svou parlamentní državu,
svolávány schůze, jak v nich výborové práce
vedli a jak vůbec se chovali oproti práci té,
byl takový, že dnes nebezpečí hrozí, že co do
dneška fakticky již vykonáno a co snad ještě
provedeno bude, stane se bezcenným materiálem
pro sněmovní koš. Neboť pak-li to půjde jako
dosud, bude sněmovna poslanců dříve rozpu
štěna, než tiskový výbor se svou praci bude
hotov, takže v novém parlamentě nutno bude
započíti s ní na novo.
Jest smutné faktum, které sluší konstato-
vati, že tisk, přes to, že o vývoj veřejných věci
v první řadě o parlamentarismus a osobnosti
v životě parlamentním působící, tak nepopíra-
telně velkých byl si získal zásluh, tak málo
nalezá přátel v representaci zákonodárné.
Má-li býti výbor s praci svou hotov
dříve než snese se quillotina, jež učiní nyněj
šímu parlamentu konec, bude třeba napjati ve
výboru všechny síly, aby za včas mohla býti
plnému domu předložena zpráva a zahájeno oní
jednání.
Veřejný tisk má věru právo žádati, aby se
tak konečně stalo. Není stavu, není oboru ve
společenském postavení, jenž by se dávno již
byl nepřihlásil s listkem přání a nebyl nalehal,
aby mu vyhověno bylo, jen veřejný tisk, tak
úzce spjatý s politickou činností a s parlament-
ním životem, jako Popelka stojí v koutěa
nesměle vztahuje k zákonodárcům prosebnou
ruku. Byl by to hřích kdyby prosbám jeho ani
tentokráte nebylo vyhověno.
Popelka
10
title
Říšská rada.
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
366. schůze.
Z Vídně, 14. prosince.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Jenom návrhům Hoferovu, Hofman-
novu a Slámovu ze šesti na prospěch
státních úřadníků podaných přiznala sněmovn
po 5hodinném jednání pilnost a schválila také
jejich meritum. Proti státním úřadníkům hlaso
vali toliko velkostatkáři a poslanci katolického
centra.
Sněmovna nedala se tedy zastrašíti odmía-
vým chováním vlády. Proti její vůli záporné
položila svoji vůli kladnou. Projevila jí, že chce,
aby se úřadnietvu pomohlo. Bude teď úkolem
rozpočtového výboru, jemuž celá záležitost byla
přikázána, by vůli pléna vtělil v náležilou
formu.
Vyřídila se pilně vládní předloha, kterou
se prodlužuje platnost zákona o podporování
obchodního námořnictva. Jde při tom o důležité
zájmy obchodu a průmyslu vývozního. Proto
litovati se musí, že věc velkého dosahu hospo-
dářského promrskala se koncem kampaně vůbee
a koncem dlouhé schůze zvláště. Na druhé
straně rádi konstatujeme, že poslanci všech
stran, jsouce si vědomi, oč se jedná, věnovali
debatě neobyčejnou pozornost, jakkoli jest před-
loha pouhým provisoriem do té doby, dokud
neujedná se nová smlouva se společnosti ra-
kouského Lloy du.
Zejtra zahájena bude rozprava
Hoferův
Hofman
Slámův
Vídeň
poslanecký sněmovna
katolický centr
12
article
o zatímním rozpočtu. Jakkoli stalo se
opatření, by sněmovna zasedala po připadě také
ještě v pondělí ba v úterý, pokládá se přec
pravdě podobným, že v sobotu večer odebéře
se na vánoční a novoroční prázdeň, která po-
trvá celý měsle.
13
article
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11. hod
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11. hod
15 minut.
Po přečtení došlých spisů sněmovna pokračuje
v jednání o pilném návrhu na zlepšení stavu stát-
ních úřadníků.
Posl. Breiter praví, že nejdůležitější vnitřní otáz-
ky nemohou býti u nás uspořádány, poněvadž jsmo
žebráckým státem, jenž však se snaží hráti velikou
roli v evropském koncertě. Parlament privillegova-
ných nemá porozuměpí pro stesky státních úřadníků
a vláda stojí na staňovisku, že nemůže nic učiniti
poněvadž sněmovna nepracuje. Vláda ošálila daní
z jízdních lístků sněmovnu a úřadníky. Řečník ličí
kvašení mezi stát. úřadníky, již jsou ochotni spřáteliti
se s politikou činu. Rečník poukazuje k passivní re-
sistenci železničních zřízenců, která může snadno
přejíti na zřízence poštovní a telegrafní. Polemisuje
s vývody ministra Iinancí, které jsou s to ještě stup-
ňovati kvasení v úřadnických kruzích. Takovými řeč-
mi ministr financí učiní z Rakouska Rusko. Řtečník
prosi posléze polský klub, aby nehlasoval proti pil-
ným návrhům a navrhuje po stránce formální, aby
o návrhu posl. Hofera a soudr., jakožto nejširším
bylo hlasováno dle jmen
Posl
Iinance
Hofer
Rakousko
Rusko
14
article
Posl. Steiner polemisuje se včerejším prohlá-
šením ministra financí a lituje přikrého odmítání
oprávněných přání a požadavků státních úřadníků
třeba že se stanoviska služby a vzhledem k finan-
čnímu zatížení mohly by býti vyřízeny z větší části
příznivě hned. Mělo by to zajisté v zápětí poškození
autority státní správy, kdyby vláda zovními vlivy.
jako nedávno passivní resistencí železničních zři-
zenců musila býti donucena k povolnosti. Řečník
ukazuje ke vzrůstu výnosu daně z jízdních listků
a prohlašuje, že vládě nedostává se skutečně dobré
vůle, splniti přání státních úřadníků. Ostatně jsou
také četná přání, jejichž splnění nestojí pranic, jako
zřizení služební pragmatiky, odstranění tajných kva-
lifikací ald., pročež sněmovna vyslovila se od r. 1872
již několikrále. Káral-li ministr financí formu, kterak
úřadníci uplatňují své požadavky, myslí řečník, že
vláda, která neprovádí platné zákony a v prozatímním
rozpočtu hodlá dáti si povoliti prostředky na společné
účely a tím dopustiti se sprostého porušení ústavy.
nemá práva kritisovati formu. Řečník prohlašuje po-
sléze, že jeho strana bude hlasovati jak pro pilnost
tak i pro věcný obsah návrhů. (Pochvala.)
Posl
Steiner
15
article
Posl. Mazzorana polemisuje s ministrem finane
a přimlouvá se za přání úřadniciva. Rečník líčí ze-
jmena potřebu, vydali služební pragmatiku pro státní
úřadníky na ochranu proli neoprávněnému nadržo-
vání a zastrašování. Navrhuje resoluci, ve které vláda
se vyzývá, aby ještě během posledního zasedání před-
ložila všeobecnou služební pragmatiku pro úřadníky
a sluhy státní.
Posl. Glombinski nazývá omylem, pojímá-li se
olázka úřadnická pouze za otázku chleba a žaludku.
Posl
16
article
Spíše jedná se při ní o momenty sociální a ethické.
především pro služební pragmafiku. Řečník žádá
zvýšení aktivního plídavku, vpočten jeho do pense
a zkrácení služební doby na 35 let. Podporuje dále
přání různých druhů úřadnictva a jmenem svě strany
obrací pozornost ministra financí na to, že sktivilni
přídavek nesrovnává se s nynějšími poměry drahot-
ními. Posléze prosí, aby prozatím byl poskylnut dra-
hotní přispěvek pro úřadníky ve Lvově a Krakově
dokud záležitos nebude upravena trvale. (Pochvaln
na lavicích polských.)
Posl. Rotter líčí nouzi úřadnictva ve Lvově, Kra-
kově a Přemyslu a varuje donucovali úřadníky, aby
dali se jinou cestou, než která vede k cíli. Přednášt
známá přání úřadnictva a prosí vládu, by obírala se
důkladně touto věcí, by v Rakousku nepřibylok
mnohým „Příliš pozdě“ ještě nové „Příliš pozdě“
(Pochvala na lavicích polských.)
Posl. dr. Götz prohlašuje, že otázka zlepšení plat
státních zřízenců souvisí úzce s nynějším velikým
mzdovým hnutím v soukromých podnicích, které má
v zápěti zdražení plodin spotřebních. Jest především
povinností vlády zkoumati, nalézají-li se zřízenci
skutečně v nouzi a je-li tomu tak, pak vláda má další
povinnost zakročiti proti této nouzi. Řečník konsta-
tuje, že včera posl. Glöckner opětnými pokřiky dával
na jevo svou nevoli nad přátelstvím k úřadnictvu,
které ve sněmovně se jeví.
Posl
Rotter
Přemysl
doktor
Götz
Glöckner
Lvov
Krakov
Rakousko
17
article
Posl. Clöckner: Oho! Tázal jsem se vždy jen,
odkud vzíti úhradu. Prosím, abych nebyl líčen za
nepřitele úřadnictva. Proti tomu se ohražuji.
Posl. dr. Götz kritisuje nynější hodnostní sou-
stavu, při níž povýšení závisí od různých náhod. Po-
ukazuje k výhodám postupu dle času panujícího
Prusku a k reformám, učiněným v té příčině na Mo-
ravě. Platy musí býti znova uspořádány celkema
ve velkém a pravil-li ministr financí, že mají býti
zlepšeny poměry jen pro jednotlivé kategorie, bylo
by to přištipkářstvím. Řečník uznává nutnost služební
pragmatiky a prohlašuje, že bohužel se zdá, že vláda
zaujímá v této otázce stanovisko, že služební pragma-
tika jest vnitřní záležitostí správy, na níž sněmovně
nepřisluší nijaký vliv. Řečník prohlašuje posléze, že
bude hlasovati pro pilnost návrhů. (Hlučná pochvala.)
Posl. Schroti navrhuje konec debaly
Návrh se schvaluje. Generálními řečníky byli
zvoleni posl. Stwiertnia proti, posl. Pachen
Posl. Siwiertnia (proti) praví, že státní úřadníe
slyšeli dosti utěšujících slov a nabažili se již dál
čekat. Aktivní přídavky buďtež dle potřeby zvýšeny
Řečník hájí oprávněnost hlavních požadavků státních
úřadníků a dovozuje potřebu okamžité hmolné pod
pory, dokud není pozdě.
pro.
Posl
doktor
Götz
Prusek
Pachen Posl
Siwiertnio
18
article
Posl. Pacher (pro) praví, že by nebylo divu, kdy
by státní úřadníci sáhli k passivní resistenci, kdysie
nemohou jinou cestou dospěti k cíli. Věnujmež mil
liony korun, jež platíme jako tribut Uhrám, svýn
potřebám a přestane zahanbující stav, že stát ne
platí dostatečně své úřadníky a sluhy. Sněmovna oplo
se rozhodně umlčení úřadnictva
Posl. Straucher v doslovu polemisuje s ministren
financí a navrhuje, aby veškeré návrhy byly přiká
zány rozpočtovému výboru.
Posl. Skedl zříká se slova.
Posl. L. Holer sděluje, že byl telefonicky zpraven
že vláda nařídila, aby zavedeno bylo se všemi úřad-
níky státními, kteří mluvili na sjezdu úřadnickém ve
Vídni, disciplinární vyšetřování. (Siyšte.
slyšte! Výkřiky.) Zneužiti takto svou moc, jest spro-
stota. Řečník táže se ministra financí, pravda-li to.
a je-li vláda ochotna co nejdříve upraviti právní
hospodářské poměry úřadníků zavedením služební
pragmatiky a zruší-li zejmena tajnou kvalifikaci?
Posl. Hofmann z Wallenhofu jménem svých přá-
tel připojuje se k vývodům těmto a varuje před dis-
ciplinárním vyšetřováním, rovněž posl. Schreiter, pak
bylo by po klidné práci ve sněmovně.
Posl. Sláma vzdává se slova.
Posl
Pacher
L Holer
Hofmann
Wallenhof
Sláma
Uhry
Vídeň
19
article
Posl. Glöckner ve věcné poznámce ohra žuje se
proti tomu, aby stanovisko jeho, jež zaujal ve vý-
křicích, bylo považováno za nepřátelské úřadnictvu
Ku provedení tak dalekosáhlých oprav třeba velkých
prostředků, není-li však těchto, pak jsou sliby jen
klamáním úřadníků.
Přikročuje se k hlasování
Posl. Hofer navrhuje hlasování dle jmen o svém
pilném návrhu.
Návrh se zamítá.
Pilnostnávrhu posl. Straucher a, Skedla
a Schreitra se zamítá. Pilnost šlršího návrhu
posl. Hofera, Slámy a Hofmanna se přijímá.
Na to přikročuje se k meritorní debatě o návr-
zích posl. dra. Slámy, Hofera a Hlofmanna.
Posl. Mazzorana navrhuje, aby se nehlasovalo
o každém pilném návrhu zvláště, nýbrž aby přán
státních úřadníků vyslovená ve všech návrzích spo-
jena byla ve zvláštní resoluce a zvlašť byla odhla-
sována. Ve smyslu tom navrhuje resoluci.
Posl. hr. Sternberu praví, že třeba pamatovat
též na krytí výloh; v duchu tom navrhuje progressiv-
ní daň osobní. Odmítá pak útoky, činěné ministru
financi.
Posl. Resel uvádí, že finanční ministr nikdy ne-
vystoupil proti velkým vojenským břemenům aneb
proti přikázání obnosů berních Uhrám. Ohlášená
vládou zlepšení nestačí. Požadavky státních úřadníků
musí býti splněny, jde přímo o zájmy státu mezi oby-
vateistvem. (Souhlas.)
Na to se rokování ukončuje.
Za hlavní řečníky zvolen posl. He ilinger
Malik.
Posl
Glöckner
Hofer
Schreitra
Sláma
Hofmann
Hlofmann
Resel
Uhry
He ilinger Malik
20
article
Posl. Heilinger praví, že živnostníci slaví se sym
paticky k úpravě platů státních úřadníků
Posl. Mnlik vidí pravou příčinu sociálního zl
v poměru našem k Uhrám. Jest proti zavedení nové
daně.
Na to přikázány všecky pilné ná-
vrhy, jakož i navržená resoluce rozpo-
čtovému výboru, aby podal pokud možná záhy
zprávu o nich sněmovně
Pilná předloha o prodeji státních nemovitost
v některých městech, byla přijata po referátu poslanc
Steinwendra bez debaty ve všech čteních, načež se
rokovalo o další platnosti zákona stran
podpory obchodního námořnictva
Poslanec hr. Sterubarg dovozoval nutnost ob-
chodního loďstva, na němž záleží vážnost moderníh
státu. Zvláště Rakousko potřebuje jeho i dobrých pla-
vebních agentů k podpoře svého vývozu. Avšal
člověk žasne, vida, jak to v Rakousku vypadá. Jedi-
nou toho příčinou je nezhojitelný vládní kretinismus
Předseda napomíná řečníka, aby se mírni
v slovech.
Posl. hr. Sternberg radí, aby se plavební zá-
ležitosti odňaly byrokracii a vzali na radu odborníci.
Touží, že tak důležitá předloha vyřizuje se pře-
náhleně a lehkovážně pilným návrhem. Dovozuje ž
třeba pohodlného a levného spojení s Terstem, aby
nebyly vyhozeny zbytečně peníze na stavbu taměj-
šího přístavu. Sněmovna je povinna donutiti vládu,
aby napravila dosud spáchané chyby. Ministru za-
hraničních věcí vyčitá, že zaspal příhodnou chvíli
k uzavření obchodní smlouvy s Japonskem. Na sně
movně jest, aby odstranila systém ohlupování a spaní
(Pochvala)
Posl
Jedi
Uhry
Rakousko
Sternberg
Terst
Japonsko
21
article
Posl. Kolischer praví, že obchod přes Ters
vzmáhá se přes všecky chyby a přístav ten bude
velkým obchodním střediskem. Vláda uznává, že zá-
kon je špatný a proto má se prodloužiti pouze na
jeden rok. Změniti se nemůže, dokud nebude rozře-
šena olázka plavebních subvencf. »Lloyd« nedostojí
zcela svému úkolu ve vývozu a proto je zcela opráv-
něný požadavek jihoslovanských poslanců, aby se
mu odňala dalmatská služba. Také jiho americká
měla by se odloučit. Osnovy nynějšího zákona jsou
pochybeny, zvlášť uslanovení, že svobodné loďslvo
nemůže nikdy dosíci mílové podpory, koná-li po té
trati »Lloyd« své plavby. Řečník přimlouvá se za
povznešení lodního stavebnictví. Každá v Rakousku
vystavená loď měla by dostati premii. Nastalá soutěž
pozvedla by vývoz rakouských výrobkův a dovoz
surovin a Terst by mohl zaměstnávat 10 až 15.000
dělníků víc. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Referent Vukovlů pravil ve svém doslovu, že ob
chodní námořnictvo nezaujímá dřívější své postavení
a proto se slušně žádá, by vláda to napravila. Koli
scherovy požadavky jsou oprávněny, zejmena pre
miování loděnic, při čemž třeba míti na zřeteli lodě-
nice dalmatské
Předloha přijímá se v druhém a třetím čten
a rovněž tak, ale bez debaty, vládní předloha o do
časném vykonávání okresního soudnictví v VIII. praž-
V drobném prodejit
ranní čísle o sobě . . . za s
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve filialkách na venkové
ranní čhla. . . . . .
odpolední.
Inserát
platí ze hotově sapřeš.
Předplacení a inrerty přijímá udmisi-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těž rrěnkee
tiskárna a ospodice „Národnich Liste“
Rakophy se nevzacvjí.
Posl
Lloyd
Vukovl
Rakousko
Terst
22
article
ské části, Staré Libni, okresním soudem karlínským
načež rokování přerušeno.
Poslanec Erb dotazoval se výborového předsedy.
kdy stálý živnostenský výbor ukončí svou práci
a živnostenská novela bude předložena sně-
movně k vyřízení.
Poslanec hrabě Szeptycki ptá se předsedy.
chce-li postarati se, aby předloha o pojišťová nl
soukromých úřadníků, byla dána jako první
předmět na denní pořad schůze, až se sněmovna
opět sejle, čemuž předseda vyhověti slibuje.
Mimo to věnoval posmrtnou vzpomínku + po-
slanci Moosdorferovi.
Poslanec Ryšánek podal petici obchodní a živ-
nostenské komory pražské poslanecké sněmovně
a ministerstvu obchodu ve příčině výpravy telefon-
ních sítí dle potřeby v komorním obvodě a ve příčině
nové úpravy telefonních poplatků. V této věci jednal
s ministrem obchodu, tolikéž ve příčině poskytnuti
stálé roční státní podpory 10.000 K pro obchodní
museum v Praze.
Mezi došlými spisy byly dotazy poslanců:
Čipery a spol. po stlhání rodičů v Žatci, již po-
sílají své děti do české školy, — Fresla a spol.
po úpravě služebních poměrů výpomocných diurnistů.
— Maštálky a spol. po reorg anisaci finanční
stráže, — Choce a spol. po stíbaní dělnických vůdců
pro poslední demonstrace pro volební právo, —
Herolda (žateckého) a spol. po postupních pomě-
rech berních úřadníků v Čechách.
Konec schůze v 6 hodin 40 minut odpoledne:
příští bude zejtra v 10 hodin dopoledne.
Szeptycký
Ryšánek
Čipera
Fresl
Maštálek
Choc
Herold
Libeň
Žatec
Čechy
poslanecký sněmovna
obchodní muzeum v Praga
23
article
Z parlamentních výborů,
Z Vídně, 14. prosince.
Výbor pro úlevu nouze konal schůzi dne 13. a
14. t. m. Referent posl. Steiner navrhl, aby
všechny petice a pilné návrhy v záležitosti poskyt-
nutí podpor následkem živelních pohrom byly vládě
postoupeny a k nim vzala tato zřetel. To týká se
také žádosti za poskytnutí podpor následkem zhoub-
ných požárů.
Posl. dr. Dyk navrhl resoluci za účelem ode-
psání státních záloh z r. 1872, kterýžto návrh pod-
poroval také poslanec König, jenž přimlouval se
i za poskytnutí podpory pohořelým v Kytíně, olr.
dobříšský.
Mnozí řečníci vyslovili se proti tomuto návrhu
a byla navržena resoluce, kterou se vláda vyzývá,
aby předložila rámcový zákon o pojišťování proti
živelním pohromám.
Posl. dr Dyk dále učinil návrh resoluční, kte-
rým se vláda vyzývá, aby rovněž, jak to zemský
sněm království českého učinil, poskytla 1 mill. K
na zvelebení chovu dobytka v král. českém.
Steiner
Posl
doktor
Dyk
König
Vídeň
Kytín
24
article
Posl. Kaiser navrhl dodatek, aby i na jiné
země, které živelní pohromy utrpěly, vzat byl zřetel.
Návrh dra. Dyka podporovali poslanci dr.
Schreiner a Hofmann. Při hlasování přijat
byl návrh referenta, aby podané pilné návrhy a pe-
tice za poskytnutí podpor živelními pohromami (také
požáry) postiženým byly doporučeny vládě ke při-
znivému vyřízení. Rovněž oba návrhy dra. D y ka,
dále návrh na předložení osnovy rámcového zákona
ve příčině pojišťování proti živelním pohromám byly
přijaty.
V olázce pojišťování přijata po delší de-
batě resoluce hr. Lánea
Berní výbor konal za předsednictví předsedy dra.
Kramáře schůzi, v níž referoval posl. Vogler
o svém návrhu, týkajícím se zúrokování nesprávně
vybraných daní a poplatků
Vládní zástupce sekční šéf dr. Meyer pro-
hlásil, že nemůže zanjmouti slanovisko jmenem vlády
k návrhu tomu, poněvadž referentem navržená před-
loha ta nebyla dosud ministerstvu předložena. Ná-
sledkem toho k návrhu předsedy usneseno projed-
nání předmětu přerušiti
Posl
Kaiser
Dyk
doktor
Schreiner
Hofmann
Kramář
Vogler
Meyer
25
article
V dnešní schůzi vinařského výboru zaujala vláda
stanovisko k vypracované referentem Marchetem
předloze zákona o vinu.
Vláda uznává všeobecně potřebu opravy nyněj-
šího zákonodárství o nynějším umělém víně, jakož
i potřebu vydati přísný zákon o vínu, při čemž arcit
prohlásila, že třeba jisté opatrnosti, aby zúčaslněné
kruhy nebyly hospodářsky poškozeny. Vláda che
poskytnouti příslušný materiál sebraný a spoluúča st
niti se při tvuření nového zákona o víně. Bylo při-
jato splnomocniti referenta Marcheta, vejíti ihned ve
styk s vládou ve věci té, jaké námitky má proti
předloze, aby hned o tom po sejití se parlamentu
referoval výboru.
Zdravotní výbor měl dnes dopoledne za předsed
nictví dra. Chtara schůzi, v níž byl referát o předloze
zákona, týkající se upravení lékárnictví
pro trvalé onemocnění dosavadního zpravodaje posl.
Nowaka přidělen poslanci Kulpovi.
Dále byl přidělen referát o vykonávání zubního
lékařství poslanci Bergerovi, poněvadž dosavadní re-
ferent poslanec dr. Ellenbogen vzdal se referátu. Za
korreferenta určen poslanec dr. Stojan. Referenti
prohlásili, že předloží v lednu referáty ve výboru
Národohospodářský výbor rokoval o usnesení
panské sněmovny stran předlohy o společno-
stech s omezeným ručením.
Ref. Licht navrhl přijmouti jej en blo
pokud nenavrhl změny on sám nebo někdo jiný.
Správce ministerstva spravedinosti dr. Kleln
nečiní námitek proti referentským změnám v právní
části předloby: přimlouvá se za brzké uskutečnění
zákona tak důležitého pro vývoj hospodářského ži-
Marchet
Nowak
Kulp
Berger
doktor
Ellenbogen
Stojan
Kleln
panská sněmovna
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 14. prosince. 1905.
H. (Zneuznaní) Jest velká tragika
v životě zneuznaného genia. Vzpomeňte na
umlčeného Stendhela, vypískaného Bizeta, hlado-
vícího Milleta.
A jaká ironie je v té tragice ! Stendhalovy
romány teď patří k nejvíce velebeným, nejvice
diskutovaným. Za jeho života neprodalo se jeho
knihy »Láska« ani 20 exemplářů a jeho slavná
»Chartreuse de Parme« nebyla širšímu obecen-
stvu ani známa. Tehdy vládl Sue se svým
»Věčným židem« a slávě Dumasových »Muške-
týrů« ustupoval do pozadí Stendhel i Balzae.
Teď ovšem Sue je zapomenut, »Muškelýři« zů-
slali čelbou mládeže, ale Stendhel se stal milá-
čkem intelligence.
Nešťastný Bizet zemřel mlád, zničen pro-
padnutím své »Carmen«, jejíž ohnivá, opojná,
vášní a životem tryskající hudba zdála se kritice
a obecenstvu vulgární. A není snad oblíbenější
moderní opery nad »Carmen« . .
Veliký poeta krajiny Millet, jenž s tak
mocnou a prostou pravdivosti líčil život poli
životil v kruté bídě, musil prodávat své práce
za několik franků, aby zaopatřil chleb a pa-
livo do své chaty barbisonské. Obrazy, za něž
Bizet
Millet
Stendhalův
Chartreuse jít Parme
Sue
Dumasův
Muške
Carmen
Praha
27
article
s bídou schnal 50 franků, prodávají se nyní za
statisíce.
Takových příkladů je spousta. Ovšem často
umělec stihaný zneuznáním, zapomenutý, po-
smivaný nebo umlčený konečně zvítězí neodo
latelnou převahou svého talentu a svou houžev-
natostI. Richard Wagner i Rodin se probojovali.
Znamenali vítěznou revoluci v umění. Starý
svět, konvencionální a šablonovitý, veleknězia
starozákonní proroci umění oficiálního a akade-
mického, kteří chtěli vetřelce zapuditi, vydal
je opovržení a posměchu obecenstva, musiti ko-
nečně uznati nový svět, přinášející umění ob-
rození a uvolnění . ..
Zdá se, že není možno umělce udolati
jeho dílo ubiti. Každá krása a síla tvůrčí
myšlenková přijde k platnosti, i kdyby po léta
byla zneuznávána, nepochopena, zamítána ve-
řejností i kritikou.
»Budu pochopen za 40 let,« prorokoval
si Stendhel a uhodl skoro na vlas. Podobnou
ale obyčejně kratši lhůtu může si dát každý
spisovatel a umělec, jehož práce nenalezá ozvěny
nebo dokonce je zamítána s odporem.
Tak po lelech zápasů a tvoření, po letech
trpkých a zlých dočkaii se svého uplatnění
Smetana, Neruda, Aleš ..
Ale jsou umělci netrpěliví a nervosní, kteř
pociťují své zneuznání jako mučednictví. A hla-
sitě vykřikují svou nespokojenost, své hněvy.
Wagner
Rodin
Stendhel
Smetan
Neruda
Aleš
28
article
své nechuti, své žaly. Jsou tak zaměstnání svým
osudem, že zapominají na svou práci a odklá-
dají nejúčinnější zbraň svou — neunavnou tvo-
řivost, jež novým dilem a nikoliv polemikoua
pamíletem odpovídá na umlčování neb nepřízeň
vládnoucích kruhů i publika.
Znám mnoho takových případů. Mladý
skladatel neb spisovatel hned po prvním, často
zaslouženém neúspěchu, ztrácí odvahu k práci,
ale nikoliv sebevědomi. Naopak. Citi, že na něm
byla spáchána nespravedlnost. Zapomíná na mla-
dého Richarda Wagnera, potloukajíeího se po
Paříží a skládajícího kuplety, aby se uživil, a
vedoucího heroický život revoltujícího novotáře.
Nevzpomene na neustálé zápasy a titanskou čin-
nost Balzaca, jejž z počátku nikdo nebral vážně.
Wagner
Balzac
Paříž
29
article
Takový netrpělivý, zneuznaný umělec má
před sebou vábné vidiny velkých a rychlých
úspěchů. Vidí mladou slávu Mascagnía a Ro-
standa, jejich popularitu, jejich tantiemy, jejich
villy! Jaká rozkoš, jaká závrať. Sláva tak rychlá
a tak mladá! Jaký to skvělý, zářivý kontrast
k tragediím zneuznaných.
Nejzáviděníhodnějším zjevem lidstva je ta-
kový čtyřiadvacetiletý Napoleon, dobývající Aredl,
táhnoucí podmanit si Italii, takový mladistvý
lord Byron, jenž přes noc se stal světoznámým,
tací politikové jako William Pitt, Robert Peel
neb Gambetta, kteří dostoupili vrcholu moci
slávy ve věku, kdy jiní ješté se lopotili se stu
diemi neb počátky své kariery, takový Kiplin
neb Gorki, jichž sláva hned po debutu rozle
těla se světem jako vichřice ..
To vidí náš nespokojenec a těžce nese svůj
osud. Nemyslí na nepřemožitelnost ducha a krásy
nesedá ku práci s tím vědomím, že jiskra talentu
a originality v jeho díle bude plápolati i v při-
tmí zneuznání a jednoho dne vyšlehne plným
plamenem. V takové chvíli roztrpčenosti zná
nespokojenec jen úspěchy jiných, závidí mno-
hým snadnou a hravou cestu ke zdaru a zapo-
míná, že ne úspěch, uznání, popularita, ale
především umění, plný výraz jeho tvůrči slly
má býti jeho snem, jeho posláním . ..
Tak vzniká roztrpčenost »Salonu odmítnu-
tých«, jenž v naší době shovívavé a příznivé
mladým a novým směrům, ztratil již významu
hrdé a smělé vzpoury z doby Manetovy, Cour-
betovy a počátků Whistlarových, a nespokojeni
projevy umělců citících se zneuznanými, ne-
omezují se jen na konfusní a podrážděné vý
klady u sklenice piva, ale nacházejí ztlumočen
i formou literární. Péra uchopili se v posledn
době dva mladí skladatelé, aby ulevili svým
náladám a svým steskům.
Napoleon
Aredl
Italia
Byron
Pitt
Peel
Gambetta
Manetův
Whistlarový
30
article
Jeden z nich dokonce napsal román, jenž
je vášnivou obžalobou našich poměrův a obna-
žením trplcí, rozhárané duše umělcovy.
Autor románu, mladý skladatel, jenž však
nemůže si stěžovati na mučednictví zneuzna-
ných a jehož pracím dostalo se nejvlídnějšího
přijeti, je velmi upřímný a sdílný. Vykládá svou
historii. Hrdinou románu je on sám. Jeho kniha,
ať je již jakýkoliv soud o její literární a umě-
lecké ceně, je zajímavým dokumentem doby.
Podobným dokumentem jsou též brožurky
jiného skladatele, jež občas jako hromobití vy-
sílá na t. zv. naše poměry. Jeho blesky a hromy
jsou zvláště adressovány osobám, jimž přičítá
za vinu, že jeho talent se nemohl rozvinouti,
že mu nebyla dána přiležitost, aby mohl se
svým dílem předstoupiti na veřejnost.
Ovšem tento druhý dokument je mnohem
osobnějšího rázu, nemá literárního povýšeněj-
šiho tvaru prvého, vysloveného ve způsobě auto-
biografického románu. Nechuti a podrážděnosti
autora hromujícího proti jiným skladatelům a
proti kritikům i vlálcům divadla, mají ráz přilis
osobných, klevetivých invektiv. Hořkost zneuzna-
ného projadťuje se tu bezohledně a brutálně.
Takové útoky, pamílety, satiry a invektivy mohou
býti zajímavé ano i významné tehdy, když jejich
pozadím je autorova stejně bojovná činnost,
když se může takto úločně dovolávati pozor-
nosti a pochopení pro velká svá díla. Pak jsou
to hromy a blesky sršící a rachoticí z bouř-
ných a krásných mračen a nikoliv hřmot plechu
a svit kalafuny za kulisami.