ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e2ccdfd0-71e1-11dc-9b3b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 54 celkem · entity: place 69, org 33, person 31, work 24
1 masthead
10. září 1904. Číslo 250.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 5
4 article
Eruhy, které při vyjednávání zástupuje. Jednání přerušeno bylo následkem prohlášení zástupee společnosti Kunardovy, který označil předložené návrhy jako absolutně nepřijatelné. ri Svobodný dovoz kukuřice do Srbska. Z Bělehradu, 9. září. (C.-B.) Úřadní no viny přinášejí nařízení ministerské rady, dle něhož dovoluje se zatím svobodný dovoz ku kuřice do Srbska. Ruská národní vlajka na obchodních lodích. Z Petrohradu, 9. září. (C. B.) Svod záko nův uveřejňuje zákon, dle něhož příště pouze obchodní lodi ruských poddaných a společnost jejichž členové neb akcionáři jsou ruským poddanými, smějí užívati ruské národní vlajky Cukr v Hamburku. Z Hamburku, 9. září. Podstalnými prodej stlačeny ceny cukru až o 50 fen.
Srbsko Bělehrad Petrohrad Hamburk Kunardův
5 article
st. Z Pešti, 9. září. (Zvl. ee, r. »Nat Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 56. 00 metr. centů o 10 h dráže. Platila: pšeni ce tisská 82 kg K 11.02. 815 kg K 11.— 81 kg K 10.80, bačská 76.5 kg K 10 60, harská 79 kg K 10.75, peštská 80 kg K 10. 85 banátská 79 kg K 10..90, 77.7 kg K 10 80 tursko bečská 78 kg K 10.80, obecká 77 k K 10 671g, srbská 77.5 kg K 10 30 na říjen, rumunská 81 kg K 10 85, 79 kg K 10 45. skladní 80 kg K 10.90, horňácká 80 kg K 10 8o žlutá; žito (+ 5 h) K 7.80—7 85; o ves K 7.40; kukuřice (+ 5 h) K 7.40—7. 50 Termínový obchod byl zprvu kvapně vzestupný, později rychle sestupný pro velké prodeje. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10.49, na duben K 10 79, žito na říjen K 7 82, na duben K 8.17, oves na říjen K 7.07, na duben K 7.37, kukuřice na září K 7.25, na květen K 7.35. Sádlo po K 70.—; jiné zboží bez změny. Pochmurno. Pro zejtřejší velký svátek žido ský nebude žádného obchodu. Z Liverpoolu, 9. září. (Závěrek.) (Ve 4 hod 10 minut.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri- cké dodávky na září 6.06, D.—, na září říjen 5.65 0.—, na říjen listopad 5.57, 0.—, na listopad-prosine 5.54, 0.—, na prosinec leden 5.52, 0.—, na leden- únor 5.50, 0.—, na únor-březen 5.50, 0.—, na březen- duben 5 50, 0.—. na duben-květen 5.51, 0.—, na květen-červen 5.51, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 9. září. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pšenice na září 113.25, na prosinec 112. — kukuřice na prosinec 58.—, cukr (Fair Muscovados) 3.75, bavlna 11.—. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu napjaté.
Nat Platil Sádlo Pešť Liverpool Nový York kg 85
6 article
Amortisační kvota u budov velko- městských. Jest věcí zcela přirozenou, že každý, kdo v přítomnosti větší příjmy má a v budouenosti menši pak očekává, starostlivě se snaží, aby z větších příjmů něco odložil a pro dobu horší, méně příznivou, něco zachoval. Se stavem tímto setkáváme se nejen tam, kde příjmy jednotlivého subjektu menší se s jeho pracovní silou, ale i tam, kde příjem plyne z pramene na pracovní síle nezávislého, na př. z majetku reálného. Každý takovýto předmět reálný má své ob- mezené trvání, znenáhla podléhá zkáze — opo třebuje se — a aby se toto časové opotřebení vy rovnalo a předmět byl dalšího výnosu schopný jest třeba vynakládati stále určité obnosy, abyse nastalé opotřebení vyrovnalo. Ve článku tomto chceme pojednati, jak zákon ze dne 25. října 1896 č. ř. z. 220 chová se při vyměřování osobní daně z příjmu k těmto obnosům na vyrovnání opotřebení reálného ma jetku vynaloženým. Praxe subsumuje výlohy tyto pod ustanovení § 160. č. 1. zákona o osobních daních, jež ob- sahuje pravidlo, že při vyšetření poplatného příjmu mají se od celkového příjmu odečísti vše- liké výdaje „na dosažení, zabezpečen a udržení“ těchto příjmů vynaložené, a roze znává při tom a) opotřebování fysické, b) opotřebování finanční ad a) Opotřebení fysické nahražuje se v plném obnosu. Jsou to dávky, jež berní subjekt musí vynakládati, má-li třeba i v nejbližší bu- doucnosti další příjem si uchovati. Náhrada těchto vydání děje se tím, že základ zdanění o tyto výlohy se zmenšuje. Vydání tato zračí se zvláště ve skutečných, různým řemeslníkům vyplacených obnosech, jež poplatník kvitanci může doložiti. ad b) Jinak jeví se opotřebování finanění. Kdežto náklady na vyrovnání opotřebení fysické- ho možno uhraditi občasnými dávkami, nelze tak učiniti při nahražení opotřebení finančního.
7 article
Dům, byť i dobře stavěný, podléhá zubu času a přijde jednou do takového stavu, že žádný užitek neponese a bude třeba buď vystavěti dům nový nebo starý přestavěti. To však nebude moci se státi dávkami občasnými, nýbrž najednou a v předvídání tohoto okamžiku dovoluje zákon na základě interpretace náhradu tohoto momentu tak zvanou amortisací a tím proměňuje ča- sový pramen berní ve stálý. Zákon (§ 160.) o osobních daních nemluví výslovně o quotě amortisační, ale ježto nevypočítává jednotlivé srážky taxativně (§ 160.), dalo by se stěží do- kázati, že amortisační quota nenáleží do kate- gorie výloh „k dosažení, zabezpečen a zachování příjmu. Za to čl. 18. odst. 2. lit. b) prováděcího nařízení ke IV. hlavě zákona ze dne 25. řijna 1896 č. ř. z. 220. praví zcela zřejmě, že z hru bého nájemného třeba je sraziti přiměřené pro cente nákladů stavebních za opotřebení budovy Velikost této quoty však zákonem stanovena neni a naskytne-li se potřeba rozhodnouti o výši procenta, má se toto stanoviti dle čl. 18. č. 2. li. b) odst. 3. se zřetelem ke stavebnímu stavu, kestáříbudovy a její výnos- nosti. Že tato potřeba se často naskytne, toho do- kladem jsou časté spory mezi majiteli domů úřady vyměřujícími, jež v častých případecha u nejvyššího soudu končí.
Iva
8 article
Podnět k těmto sporům nedává však princip zda lze amortisaci od výnosu reality odečisti nýbrž otázka, do jaké výše amortisaci možno při pustiti. Nelze popírati, že mnozí vlastníci domů. opírajíce se o ustanovení prováděcího nařízení k zákonu o osobních daních, požadují obnosy mnohdy příliš vysoké, a tak na účet osobní daně hledí uplatniti zásadu každému vrozenou: sráž kou co možno největší nastřádati jmění, jež by pak po zániku budovy bylo dalším pramenem příjmu. Proto, míní-li vyměřující úřad, že amorti sace vlastníkem domu odčítaná je poměrně vy soko ke stáří budovy, jejímu stavu a výnosnosti ceněna, musí vlastníku toto jako pochybnost vy tknouti, a trvá-li tento na svém, nemůže samo- statně o výši amortisační kvoty rozhodnouti, nýbrž musí na základě § 160. č. 3. odst. 1. provésti se důkaz znalci, jaká výše kvoty je přiměřena. Prozkoumání toto nemá se však konativ každém případě, nýbrž omezuje se jen na takové případy, ve kterých vzniknou závažné pochyb- nosti o tom, zda odpisy poplatníkem odčítané jsou přiměřeny (prováděcí nař. čl. 5. č. 5. odst. 4.).
9 article
Aby se pak předešlo různým míněním jak se strany vlastníků domů tak vyměřujících úřadů o výši odčitaných kvot, bylo projeveno inter- esovanými kruhy přání, aby místo v jednotlivých případech často těžko nebo i zcela nemožně do- kázatelných výloh stavebních byl položen pro amortisaci za základ nějaký lehce dokázatelný modus, třeba obnos šedesátinásobné daně. Z tohoto podnětu c. k. ministerstvo finaneí vycházejíe, dalo výnosem ze dne 16. ledna 1898 č. 1726 všem vyměřujícím úřadům svolení, aby u massivních budov velkoměstských amortisace, jestliže si ji sráží poplatník obnosem jednu pětinu daně činžovní příslušného domu nepřevyšujícím — bez odečtení slevy — byla bez komisionálního šetření poplatníku od výnosu domu odečtena. Trvá-li tedy strana na vyšší kvotě amorti- sační než 20%, musí komise, nestalo-li se tak již předsedou, vyzvati poplatníka, oznámíc mu své pochybnosti, aby své důvody dle své volby buď písemně neb ústně podal a v případě ústního jednání stanoví mu den, kdy se před komisi neb úřad vyměřující dostaviti může. Nenastane-li mez úřadem a poplatníkem dohodnutí, zavede se ko- misionální šetření.
10 article
Vyměřujícímu úřadu je zcela na vůli pone chána volba znalců — tedy i volba více znaleů — a ani zákonem ani jinými právy není nutn majitele domu k tomuto dobrozdání přibrati nebo jemu dobrozdání předložiti. (Nález správního soudního dvoru ze dne 20. prosince 1901 čís 9045. Budw. č. 666. F.) Ostatně i když znaleck šetření bylo vykonáno, je odhadní komisi úpln na vůli ponecháno, chce-li dobrozdání znaleů učiniti si základem zdanění, či chce-li se o tohoto dobrozdání uchýliti, Ze nesouhlasí vždy znalei s obnosem majite- lem domu odčítaným a že mnohdy komisí obno odhadnutý klesne i pod pětinu daně činžovní pří slušného domu, stane se velmi často a proto ne- bude od místa, uvážíme-li zde, jakých motivů přidrželo se ministerstvo finanei, když stanovilo že obnos jedné pětiny činžovní daně příslušného domu — bez odečtení srážky, lze bez komisionál. ního šetření nejvýše připustiti a ukážeme-li př tom, pokud uštanovení to je pro majitele domů příznivým. Nejprvé dlužno avážiti, jak ministerstvo fi- nancí stanovíc tuto kvotu vzalo zřetel na- a) náklady stavební, b) na stáří budov.
11 article
Ad a) Nákladem stavebním rozumi minister stvo financí jen cenu stavby domu, o který se jedná a to bez ceny zastaveného pozemku k němu náležející nezastavené plochy, jakož i bem všech zvláštních poměrů, jež cenu domu zvýšují Cena pozemku při stavbě domu hraje vždy velkou roli a mnohdy cena stavby nepřevyšuje o mnoho zvláštními interesy vysoko ceněnou hodnotu sta vebního pozemku. Dále nemůže zajisté žádný žá dati, aby fiskus respektoval zvláštní interesy jednotlivců, plynoucí z výhodného položení domu (stavební cena domu Na příkopě a stavební cen stejně velikého domu někde v zastrčené ulici města Smíchova, je asi stejná, a přece kupní cena domů je rozdílná), aniž může kdo žádati aby převodní poplatky při převodech domů vzní kající a z pravidla k původní ceně domu připo- čítávané, byly státem uznány za obnosy cenu stavby zvyšující. Při stanovení amortisační kvoty komisi vyšetří se jen přitomná cena stavby, při čemž na nastalé znehodnocení stavby třeba je při tom odečisti — zvláště znchodnocení před platností zákona ze dne 25. října 1896 č. ř. z. 220 nastalá t. j. před 1. lednem 1898.
Ada Smíchov
12 article
Ad b) Kdyby měl se bráti zřetel na stáří budovy, pak by kvota amortisační musila býti sta- novena každý rok vždy nově a to dle stáří a dle stavu budovy, při čemž na léta minulá by zřete vzat byl, neboť toho zvláště třeba jest dbáti, aby amortisace, jež v létech minulých nebyla srážena nebyla na účet osobní daně v přítomnosti doda- tečně vynahražena, neboť pro uložení osobn daně z příjmu jen súčtování během ukládací pe- riody je rozhodným a proto v předešlých létech nastalá znehodnocení nelze odčítati v přítomnosti. Dále by bylo třeba vyšetřiti, jaký čas dotyčná bu- dova státi ještě bude, při čemž bylo by dbáti okolnosti, že pokrok vyžaduje někdy sboření bu- dov trvání ještě schopných. Kdyby na všecky tyto okolnosti měl býti brán zřetel, pak by v jednom každém případě ved tento způsob ke dlouhotrvajícímu šetření a vý- počtům, ke mnohým různým míněním mezi ma- jiteli domu a úřadem vyměřujícím zvláště co do ocenění nynější hodnoty stavby, nehledě k tomu, že by takovýto způsob počítání nedal se nijak srovnati s platnými zásadami racionální správy jmění a vedení knih zvlášt.
13 article
Aby se předešlo všem těmto obtížím, roz- hodlo se ministerstvo financí užíti v souhlasu se všeobecnou panující praxí jednotné, pro celou dobu trvání budovy stejné, příměřené amorti- sační kvoty, jež činí pětinu daně činžovní do- tyčného domu — beze strážky — čili 207 (činí-li tedy činžovní daň beze srážky 2000 K,- obnáší kvota amortisační nejvýše přípustná 400 korun). Tím ovšem není řečeno, že by vyšší obnos nemohl býti odečten. Domáhá-li se kdo obnosu většího, stanovi se tento odhadem znalců. Ustanovením tímto bylo učiněno zadost i těm, kteří žádají, aby kvota amortisační byla počítána z ceny domu — neboť, vezme-li se za základ způsob panující praxe, t. j. že cena domu rovná se šedesátinásobné činžovní dani, pak rovná se 20% amortisační kvota 1/4 procenta še- desátinásobné daně. (Na př. dům, z něhožs platí 2000 K činžovní daně, má daňovou cenu 120.000 K — amortisační kvota per 400 K činí 14% z daňové ceny.) Tento obnos postačí, aby počítáním úroků z úroku při ukládání amortisační kvoty daňová hodnota domu se v 71 létech amortisovala, kterýžto výsledek zvláště pro velkoměsta je do- statečným a stanovisku i přísnějších stran vy- stačiti může zvláště uváží-li se, že berní cena tato zahrnuje v sobě jak cenu stavby tak cenu pozemku, kdežto amortisaci podléhá jen cena slar cy. Kdyby se mělo počítati jen se stavbou bez stavebního pozemku (neboť tento je v cenách ve- lice různých), byl by čas amortisační ještě kratší a kvota amortisační ještě menší.
14 article
Z pražského trhu obilního. Při slabé návštěvě bylo na včerejší burse smýšlení příznivější. Příčinou byly zprávy z bursy peštské a z trhů amerických oznamující značně vyšší kursy termínové. Vyšších cen nebylo lze docíliti ani u pšenice ani u žita. Na základě cen posledních byl však odbyt snadnější než v úterý. Úřadní záznam K 10.80—11.25 za pšenici a K 7.50—7.85 za žito nevykazuje žádné změny. Stejné poměry byly také na trhu s ječmenem. Ječmen prostřední jakosti za cenu K 8.50—8.75 byl hledán konsumenty i vývozci pro Bavory, ale vyšších cen nebylo lze docíliti. Jemně druhy znamenaly při klid- ném smýšlení K 8.80—9.60 z Prahy. Oves znamenal nezměněně K 7.00—7.30 z Prahy. S ostatními druhy plodin byly obraty skrovně při cenách nezměněných. Jenom vikev opět podražila. Ceny máku klesly n 50 kg o 50 h až o 1 K Válka a německoruský obchod. Obavy, že válk ruskojaponská značně ohrozí ruský obchod, ukázaly se dosud bezdůvodnými. Byť i byl ruský vývoz za první pololetí tohoto roku klesl oproti soudobí 1903 asi o 7%, jest hlavním důvodem klesnutí toho asi okolnost, že poptávka po zemědělských výrobcích Ruska po- někud ochabla, Jedině na vývoz ovsa a koní měla válka vliv omezující. Dovoz Ruska jest proti loňsku značně větší, stoupl aspoň o 10%. V obchodě s Ně- meckem jsou dosud účinky války méně znatelné než v obchodě se zeměmi ostatními. Dovoz žita z Ruska klesl letos s 4.61 na 2.49 millionů a dovoz ovsa s 2.54 na 0.81 millionů q. Mohlo by se souditi, že klesnuti dovozu ruského ovsa jest účinkem války, ale nikoliv číslice za rok 1904, nýbrž za r. 1903 vyžado- vala by spíše objasnění. Číslice za r. 1903 jest příliš vysoká a že letošní menší dovoz ruského ovsa do
Bavor Praha Rusko kg million
15 article
Německa není nikterak nápadným, vysvítá nejlépe z toho, že v soudobí r. 1902 nebylo dovezeno z Ruska do Německa ještě ani 270.000 q. Naproti menšímu dovozu ovsa stoupl však dovoz ruské pšenice a ru- ského žita do Německa a to zejmena u pšenice měrou značnou. V prvních sedmi měsících t. r. bylo totiž z Ruska do Německa dovezeno 4.12 mill. q proti 0.57 mill. q v soudobí loňském a proti 1.10 mill.a v soudobí r. 1902. Klesnutí dovozu koní zavinila však bez odporu jedině válka. Dovoz ten klesl proti loňsku téměr na polovinu. Roku loňského bylo od ledna do července přes 29.000 ruských koní do Německa do- vezeno, kdežto lelos sotva 15.000. Z jiných hospodář- ských výrobků ruských stoupl do Německa dovoz drůbeže, naproti tomu klesl však dovoz vajec. Dosti značně stoupl také dovoz dříví stavebního a užitko- vého a otrub kdežlo dovoz lnu klesl. Téměř stabilním oproti roku loňskému zůstal dovoz minerálních olejů k mazání i petroleje. Jenom petrolej raffinovaný jeví
Německo Rusko mill
16 article
od r. 1902 směr stále vzestupný. Ještě méně než na dovozu jeví se účinky války ruskojaponské na vývozu německých výrobků do Ruska. Velice příznivě vyvíji se letos vývoz průmyslu strojnického. Jest jen zcela málo druhů strojů, ve příčině kterých lze konstatovati vůči loňsku ve vývozu poklesnutí, jež je však celkem tak nepatrné, že je velice převýšeno sloupnutím vý- vozů strojů ostatních. Tak na př. stoupl značně něme- cký vývoz do Ruska strojů pivovarských a mlynář- ských, parních a elektrických atd. Celkem vyvezeno bylo za prvních sedm měsíců roku letošního z Něme- cka do Ruska strojů 250.000 q proti necelým 242.000 v soudobí loňském. V r. 1902 činil vývoz ten 153.000 Méně příznivě utvářil se pro Německo arciť vývoz hrubého i jemného zboží železářského, jenž klesl s 209.000 q v roce loňském na 187.000 q lelos. Vývoz kamenného ublí a koksu mírně stoupl, vývoz surového stříbra se téměř ztrojnásobil. Poklesnutí vykazuje vý- voz vlněné příze.
Rusko Německo
17 article
Cukerní zásoby ve čtyřech hlavních přístavech Spojených státův severoamerických činily dne 8. září 126.000 tun proti 124.000 tunám před týdnem a proti 220.517 tunám před rokem. Na Kubě činily 31.000 tun proti 43.000 tunám před týdnem a proti 197.500 tunám před rokem. Americká sklizeň bavlny. Známá firma Neill pro hlašuje, že ani jedlný znalec neodhadl dosud výno sklizně ani poněkud přibližně a správně. Firma Neill počitala na počátku saisony asi na něco více než 11 millionů žoků, ale v lednu snížila odhad ten na 10.800.000 žoků. 171 členů bavinářské bursy liverpool- ské očekávalo průměrný výnos 11,004.000 žoků, kdežte expert Gorst sliboval dokonce 11,190.000 žoků. Nej- nižší odhad byl Soadyův, který odhadoval letošní sklizeň na 10,500.000 žoků; to bylo tentokráte po- važováno za příliš nízké, ale zkušenost ukázala, že i ten odhad byl ještě příliš vysokým. Nová sklizeň počala, jak Neill píše, dobře, ale o odhadech výsledku nelze prý dosud mluviti, poněvadž ještě nastanou ob- dobí krise. Dodávky uhli do Dánska. Právě uzavřely dánské státní dráhy smlouvy na dodání 112.000 tun uhli pro vytápění parních kotlů na letošm zimu a příští jaro. Doly vestfálské dodávají 27.000 tun, skotské 70.000 tun, vorkshirské 10.000 tun a walesské 5000 tun. Ani jediná tuna uhlí nebyla objednána z obvodu newcastle- ského, ačkoliv tam byly nabízeny ceny neobyčejně nízké. Anglické smlouvy byly uzavřeny na základě 5% snížení u porovnání s rokem loňským.
Neill Gorst Soadyův spojený státův Kuba Dánsko Neill
18 article
Brasilský rozpočet na rok 1905 vykazuje příjmy 47.875 kontů ve zlatě a 261.133 kontů v papírech proli 45.515 resp. 253,811 na r. 1904. Očekávané stoup- nutí přijmů odůvodňuje se zejmena mimo jiné většími přijmy z cel dovozných, které vydají dle výsledků prvního čtvrtletí v r. 1904 plus 1346 kontů ve zlatě a 8832 kontů v papírech. Vydání stanoví se na 46.74 (46.921) kontů ve zlatě a na 260.767 (255.691) kontů v papírech následkem zvýšených požadavků služby zdravotní a tentokráte opět ministerstva námořnictví. Dle toho končí rozpočet přebytkem 1101 kontu v zlatě a 365 v papírech, arciť na dosti nejistém zá- kladě jak ohledně přijmů tak i výdajů, jichž zvýšení mimořádnými a dodatečnými úvěry způsobilo vr. 1904 deficit 17.066 kontů v papírech, kterýžto obnos však během roku snad o něco klesne. Lodžský průmysl textilní. Nepříznivý vliv války ruskojaponské na obchody v lodžském průmyslu tex- tilním obrazí dle „Korr. Text. Ind.“ nejlépe okolnost že od února, tedy od vypuknutí války, zastavilov Lodži 263 firem platy. Mezi padlými firmami jsou dle zpráv tamějších listů četné větší firmy, které platily dosud za úplně solidní a u nichž zastavení platů zna- mená úplnou materiální zkázu majitelů firem.
Lodž
19 article Trhy poněžni.
Trhy poněžni. x. Z Víduě, 9. září. (Telefsr. »Národních Listů«.) Denní bursa. Obchod byl dnes cha hější, ale celkové smýšlení nebylo tím dotčeno Skrovné byly obraty zvláště v papírech mezinárod ních následkem nerozhodného chování se burs za- hraničných a následkem všelikého podnětu. Na trhu lokálním bylo však čileji. Hlavní zájem věnován byl papírům železničním a průmyslovým a to zvláště uhelnodolným, ježlo situace na trhu průmyslovém byla posuzována příznivěji. Dobré smýšlení na trhu lokálním mělo v zápětí zlepšení na celé čáře, takže dobré disposice potrvaly až do konce dnešní bursy. Obě kreditky, bankvercin a eskontní banka klesly. Akcie dráhy státní a jižní trpěly prodeji. Akcie Lloydu stouply. Akcie dunajské paroplavební spo lečnosti nezaciiovaly původní zisk. Ze železářských hodnot podražily toliko akcie české báňské společ- nosti, kdežto alpinky, rýmavsko muráňské, pražské železářské a akcie huti Poldiny klesly. Petrolejovým hodnotám přiskočilo. Na trhu rentovém nebylo pod atatných změn, na eskomptním nezměněno. Devisy a valuty podražily. Na eskomptním trhu nezměněno: 3—31/2 %. x. Z Vídně, 9. září. (Telígrm. »Nár. Listů«.) Večerní bura a. Kretilky 648.75, po — .—,- uherské kreditky 759.—, anglobanka 282.—, bankovn jednota 541.—, unionka 529. -, länderbanka 432 25 státní dr. 639.25, —.—, jižní dráha 89.—, polab. dr 423.25, severozápadní dráha 414.—, turecké tabákové 345.—, rýmavsko-muráňské 508.50, alpinky 449 25. květnová renta 99.30, uherská korunová 97.— turecké losy 130.50, marky za hotové 117.38, ultimo —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 9. září. (Telfgrm. »Nár. Listů- Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Lloyd Poldin doktor 423.25 Vídu Vídeň jižní dráha
20 article
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.10, 198.30. Amsterodam na delší lhůty —.—, —- Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —. Brussel na delší lh. —.— —, Námecko šeka krátké lh. za 100 mk. 117.371/2, 117 571/2, Německo na delší lhůty 117371/2, 11765. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 621/2, 239.85, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.971 95 10, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů — —.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Pa říž šek a krátké lh. za 100 fr. —.—, —.—, Paříž delší lb. —.—, Curych a Basilej šek a krátké thůty 94.90, 95.—, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 94.90, 95.-, na delší lhůty —.—
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek
21 article Z Vídně, 9. září. (Závěrečné úřadní
Z Vídně, 9. září. (Závěrečné úřadní k ursy.) Únorová renta . 100 10 Ivovskočernovická 573.— spol. st. dr. rak uh. 638 75 květnová s. 99. 30 99 30 jižní dráha červenc. » . . 88 25 řijnová, 100.10 štyrsko hr. -köfl.. 119 15 rakouská » zlatá severní dráha . 5490. — 90 30 413.— » kor. rak. severozáp. dr. 118 90 pardubická dráha uherská » zlatá 97 10 422 50 „ kor. polabská dráha rak. invest. renta česká sev. dráha 2758.— uher. » buštěhradská A 1045.— 4% zást. listy Hyp. banky král. č.. pražsko - duchenv 31/2% zást. I. Hyp. duchcov.- podmok 2140 banky král č. . ústecko-lepl. dr. 860.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 710.— Zem. banky kr.č. rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež 344 50 rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. státní losy 1854 » , 1860 alpská montan. sp 506 50 rým.-muráň. spol po 500 zl.. Poldina hut po 100 zl. 2320 — praž. želez. sp.. státní losy 1864 1395.— losy úvěrního úst. česká montan. sp. 350.— vídeň. l. komun. Daněk . . . zapadočeská uhl tisské tosy . .. 130.25 severočeská ubl. turecké losy .. mostecká ubl. sp. 637.— rak.-uh. banka. 1613 rak. úvěrní ústav 648.25 videň. stavební sp. 657 — :81.50 Schodnica b. anglorakouská haličsko-karpatské 1032 — vídeňská unionka 528.— peštská vagonka. —- b. pro země rak. 431.90 devisa německá . 117.38 uh. úvěrní banka 758.5u pařížská . 94 95 bank. jednota .. 540.50 » curyšská . 95.— 945.— r. úst. pro dv. poa londýnská 239.62 Česká průmyslová dvacelifrank . . 19.02 412 — banka. . . . marka papírová . 117.38 roln. úvěr. banka 350.— » . 253.— česká b. Union . —.— rubl Živnost. banka . —.— Eskontní sazhy 33/2—35/4 proconta. Nehledě k pevným zprávám zahraničním, bylo smýšlení při kursech většinou udržených zdrželivé.
Poldin Daněk Vídeň Ivovskočernovická Schodnica b úvěrní banka 758.5 Český průmyslový dvacelifrank zlatý 97 10 422 50 412 — banka
22 article
V Praze, 9. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při klidném trhu jednána na dnešní burse pouze únorová renta za K 100.20. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky 249.50, české banky »Union« K 244.25, strojirny Daňkovy K 300.—, Kralohradeckého úvěrního ústavu K 438.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofnciální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 59% 31/2 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% , , , , » » (v K) 49% Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49% » . , (v K) 4% Žel. „ , „ Diužní úpisy České prům. banky 41/ Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %. Želez. úpisy » » » 4% Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 » » bal. zem. banky 41/2 Kom. dl. úpisy » » „ 40% Železnič. , , , » 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/40 » Rak. uherské banky 49%. „ . Dolnorak. byp. ústavu 4% » 31/2 Kom. dl. úp. „ „ „ 31/9 Zástavní listy Rak. byp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4 290 (ve stř.) 4.29 Dubnová » » (v pap ) 49% Květnová » , Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4% „ korunová renta . . 49 % » investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . » Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka Haličská akc. bypoteční banka. Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . .. Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . .
Daňkův Rustonův Praha Rakousko Zala Hradec Králové český banka Kralohradecký úvěrní Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Dubnová
23 article
Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina but Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » » tov. orient. cukrov. Pelrohradská bursa. Z Petrohradu, 9. září. (Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnějšt obchod 283.—. Mezinárodní banka 346.—. Diskontní banka 356 —. Baku 438.—. Mantašev 200.—. Ka spijská spol. 4750. Briansk 114 50. Nikopol 94 — Sormovo 155.—. Putilovské železo 102.—. Hartmann 149.50. Berlinská bursa, 9. září. (Zvl. telef, zpráva »Nár. Listů«.) Uhelné akcie byly pevné, zejmena harpenské na nové nepotvrzené zprávy o fusi. Že- lezářské akcie byly rovněž vyšší. Z akcií bankov ních zvláště kreditky chabé, akcie vídeňského ban- kovního spolku udrženy, ballimorské pevné na Nový York, také Henry čilejší, dynamitové nižšl, elektrák ské zanedbávány. Tureckým hodnotam prospěiy příznivé zprávy pařížské. V dalším průběhu byl ob chod velice klidný a kursy dodržely. První cifry znamenaji začáteční, druhé konečn kursy: Rakouské kreditky 204.25 204.—, Diskonto 191.10, 110 62. Německá banka 224.40, 224.25, Ob- chodní společnost 161.25, 161.25, Drážďanská banka 155 25. 154.87, Bochumské ocelárny 210.75, 209 70 Lauřina huť 255.80, 254 87, Dortmund. Union lit. Č 83.50, 83.62, Harpenská uhl. spol. 219 50, 221.— Hibernia Consolidace 441.—, 440.—
Hartmann Henry Č . Budějovice Modřany Petrohrad Bak Nikopol Nová York Diskonto Ob Dortmund Č 83.50 mezinárodní banka 346 161.25 drážďanský banka Lauřin huť 255.80 Hibernia Consolidace Poldin but pražský železářský společnost zpráva živnostenský banka Sormův 155
24 article
Severoněmecký Lloyd 104.—, 103.87, Packet 110.—. 109.87, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128 90, 128.75, Španělské exterieury —.—, —.—. Z kasovních papírů: Concordia 305.—, Esch- weilské 251.75, Geisweidské 156.10, Hochdahl 117.50, Katovické 205.75, Wilhelm 243.—, Phönia 163 40, Rh. Stahl 188.—, Schalker Gr. 536.—, Westfalia 163.—, Orenstein 156.30, Rh. Metaii 67.—, Hasper 201.50, Donnersmark 253.50, Huld- schinský 126.—, Vulcan 294. —, Bismark 277.50, Caro 129.10, Hoesch 226.—, Georg Marie 195.—, Kčnigsb. 154.—, Nonistern 292.— Z Berlina, 9. září. (0 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 203 80, státní dráha 136 75, lombardy 18. 75.
Lloyd 104 Esch Wilhelm 243 Stahl Cara 129.10 Georg Marie Kanada Hochdahl katovický Orenstein Hasper Bismark Berlín Schalker Gr . 536 Westfalia 163 Hulda Vulcan 294 Hoesch 226 Packet 110 Concordia 305 Nonistern 292
25 article
Smýšlení udrženě. Z Berlina, 9. září. (C.-B.) Kreditky 204.— stální dráha 136.90, jižní dráha 18.70, diskonto —.—, německá banka 224.20, obchodní b. 161.20, dráž- danská b. 154.90. darmštadtská banka 142.70, ná- rodní banka 123.40, dráha Henri —.—, Transvaal —.—, Kanada 126.30, Gotthard 189—, Lloyd 103.90 Packet 109.90. — Za hotové: Lauřina huť 255.— dortmundské —.—, bochumské 210.—, gelsenl. ir- chenské 223.70, Hibernia 274 —, harpenské 221.—, Consolidace 441.—. Smnýšlení ochablé. Z Frankiurlu, 9. září. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 204.10, akcie společnosti státní dráhy 137.10, lombardy 18.60, papírová renta —.—, stří- brná renta 100.30, zlatá renta —.—, uherská zlatá renta —.—, uh. korunova renta 97.55, 49% rak. korun. renta 99.85. Smýšlení pevné. Z Prankfurtu, 9. září. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 204.10, státní dráha 137.10, lombardy 18.60. Z Paříže, 9. září. (Počáteční bursa.) Bproe. renta 98.75, 31/29% půjčka —.—. Smýšlení udržené. Z Paříže, 9 září. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.70, 3 aproc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1307 —, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25 231/2, rakou- ská zlatá renta 102.75, uherská zlatá renta 101.—, otomanská banka 576.—, tabáková režie 382 —, tu- recké losy 123 25. Smýšlení udržené.
Henri Lloyd 103.90 Berlín Transvaal Kanada Gotthard 189 Frankiurlo Prankfurt Paříž Londýn darmštadtský banka rodný banka Hibernia 274 Packet 109.90 Lauřin huť 255 Consolidace 441
29 article
Pražská plodinová bursa, 9. září. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11 25, uherská 1903 — kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 0.—, U.——: nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1903 73 až 74 kg 7.50, 7.60, nové 1904 74—77 kg 7.65 až 7.85; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.40, 960, první jakosti 8.65, 8 75, střední 8.40, 8.50, merkantilní 8. 20, 8. 30, ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 7 20, 7.25, prima 1903 7.10, 7.15, merkantilní 7.—, 705, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0 — kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7 90 8.—, cinquant. 1903 K 9 25 9.40, vikev česká 9. —, 9.25, haličská 8 90, 9.—, uher. K 0.—, 0.——, pohanka 0.—, 0.—, proso 9.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- nična mouka č. 0 K 35 —, 36.—, č. 1 34.—, 35.—- č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29.50, 30 50, č. 5 27 50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24 — č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. I. 22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 15.50.
kg 90 50
30 article
Pšeničné otruby jemné 13..50, 13 75, hrubé 13 50, 13.75 otruby žitně 13 40 13.50, krupice 35 —, 36.—, prach 13.—, 14—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38 50, čís. 3/0 37.—, 38 50 čís. 2/U 36.——, 37.50 čís. 0 35.—, 36.50, čís 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—, 33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30 50, čís. 5 29.—, 29 50, čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50. Semena. Ceny za 50 kilogr.: řepka sklizeň zimní r. 1904 12 60, 1285, mák modrý český 31 —, 32—, modrý ruský —.—, kmín český 23 50, 24.50, holandský 24 50, 26.—, jetel bílý 52.—, 69 —, žervený 1904 50.—, 80.—, růžák —.—, konopna semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, — lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 5.—, 5.30, nelisované 5 —, 5.30, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 2.30, 2 40, ke krmení 1.90, 2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- rení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—, —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12 50, 13.—, ke krmení 0.—, 0.—, čočka 1904 18 50, 24 — Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. —.— 1ůj —.—, —. — 76.50. 77.—, sadlo amer. —
Viktoria 32 50 kg
45 article
T. Z Vídně, 9. září. (Telel. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Z Nového Yorku oznámeny pevné záznamy. Také z Pešti sděleno, že tam kursy termínové pšenice podražily. To mělo v zápětí, že také zde prodavači pšenice stupňovali své požadavky o 10 h. Ovšem později došly z Pešti zase záznamy chabější, což mělo za následek, že kursy zůstaly na výš středeční Nebylo také valné koupěchtivosti. Také v žitech byly obraty ojedinělé, ale smýšlení tím ne- bylo nijak dotčeno. V ječmeni byl klid při normál- ním konsumu. Zájem pro pícniny zmizel, ale za ku- kuřici žádalo se o 5—10 h více. Oves zůstal ne- změněn. Znamenaly: Pšenice tisská nová 11.10, 11.45. stará —.—, —.—, slovácká nová 10.85, 11.15, stará 0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.60, 10 95, rumunská nová 10.85, 11.25. Žito slovácké nové 8.—, 815, z okolí Pešti nové 810, 8.30, z jižní dráhy nové 7.85, 8.05, dolno-rakouské 7.90, 8.10, české 0.—, 0.—. Ječmen moravský 0.—, —.—, z mo- ravského pole 0.—, 0.—, severouherský 6.—, 0.—, pro pivovary 0 —, 0.—, ke krmení 0.—, 0.—, dolno rakouský 0.—, 0.—, slovácký 0.—, 0.—. Kukuřice uherská 7.60, 7.75, cingnantinská 8.25, 8 75. Oves uherský špatnější 7 25, 7.35, prostřední 0.—, 0.—, prima 7.50, 8.25, český a moravský 0.—, 0.—. — Řepka pohotová 12.—, 12.50, uherska —.—,
Řepka Vídeň Nový York Pešť
48 article
Z Vídně, 9. září. (Telgr) Pšenice tisská —.— pšenice banátská — —, —.—, pšenice slo- vácká 10.45, 11.15, smýšlení chabé. — Žito slovácké 8.—, 8.15, peštské 8.10, 8.30, smýšlení klidné — Ječ- men moravský 8.90, 10.30, smýšlení udržené. — Kukuřice uherska 7.50, 7.70, cinquant. 0.—, 0.— smýšlení pevnější. — Oves uherský, střední 7 35, 7 50, prima 7.50, 7.70, rychlík 0.—, 0.—, smýšleni klidné. — Repka pohotová 12. —, 12.50, smýšlení udržené. Počasí: částečně zamračené. Z Pošti, 9. září. (Tigr.) Pšenice na říjen 10 59, 10 60, na duben 10 87, 10.88, žito na říjen 7.97. 7 98, na duben 8.23, 824. oves na říjen 711, 7.12, na duben 7.41, 7.43, kukuřice na září 7.28, 7.30, na květen 7.35, 7.36. — Nabídky pšenice mirné, koupě- chtivosť omezená, smýšlení pevné. Obraty činily 40.000 metr. centů. Ceny pšenice stouply o 15, po- zději o 71/2 h. Ostatní druhy obilí vyšší o 5—10 h. Trh terminový byl zahájen vyššími kursy, jež v dalším průběhu na zlepšenou chuť ku prodejům opět ochably. Počasí : krásně.
Repka Vídeň Pošť
54 article
Z Pešti, 9. září. (C.- T.-B.) Závěračně kursy. Pšenice, smýšlení chabé, na říjen 10.49, 10.50, na duben 10.79, 10.80, žito, smýšlení chabé, na říjen 7.83, 7.84, na duben 819. 820, oves, smýšlení chabé, na říjen 7.08. 7.09, na duben 7.37, 7.38, kukuřice, smýšlení chabé, na záři 7.28, 7.30, na květen 7.35, 7.36, řepka, smýšlení klidné, na srpen 1905 11.80, 11.90 Počasí: krásně. Z Berlína, 9. září. (Telegr.) Pšenice klidná, na září 178.—, na říjen 178.—, na prosinec 180 50, žito klidné, na záři 140.—, na říjen 142 —-, na pro- sinec 144.50, oves klidný, na září 13875, na říjen 138.50, kukuřice klidná, na září 120.75, na říjen 118.50. Počasí: krásné. Z Hamburku, 9. září. (Telgr.) Pšenice likn., holštýnská 172.—, 175.—, žito likn., meklenburské 140.—, 146.—, žito ruské liknavé, 102.—, 103.—. Počasí krásné. Z Pařiše, 9. září. (Telegr.) Závěrečné kursy. Žito skoro stálé, na září 15.50, na říjen 15.85, na listopad-prosinec 16.15, na listopad únor 16.40, pše- nice pevná, na září 22 65, na říjen 22.90, na listopad- prosinec 23.65, na listopad-únor 24.—, mouka stálá, na září 30.20, na říjen 30.55, na listopad prosine 30.85, na listopad-únor 31.20. Počasí: dostivé.
Pešť Berlín Hamburk Pařiš