ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2c14710-71e1-11dc-9963-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 75, org 5, person 76, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 10. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 250.
4 article
Na ranní n odpol. Hisky přod Jácí sn v Praze v adminlslraei níl něvt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou Bnílsta. . . . 7 K s0h ve slislkách: 2 K 30h na násie . Poštoni s nrěse kei nrki. .. s drojí zásilkon na něsl la: : . Kko
Praha Jácet sn
5 article Čeho se lze nadíti do obnov obchodních smluv?
Čeho se lze nadíti do obnov obchodních smluv? Postavení našich výrobních a obchodních kruhů není záviděníhodné. Říká se sice, že silný průmysl a podnikavý obchod si dovede raziti sám potřebné dráhy na výhodná tržiště, ba že vlastní potencí dovede dáti zákonodárstv směr, požadavkům hospodářské politiky ne- zbytně nutný, ale jako každé pravidlo, tak i toto připouští výminky. Pravidlo to totiž předpokládá právě nejen vydatnou, postupu schopnou sílu hospodářskou ale i mohutnou posici státní, a kde schází jeder neb oba tyto předpoklady, tam selhává i žádoue jejich výslednice. O Rakousko-Uhersku nelze bezpodmínečno tvrditi, že vkročilo do období obnovy zahranič ných smluv obchodních se všemi přívlastky zdravé hospodářské organisace. Především ne postaralo se v čas o to, aby utvořile delinitivum hospodářského poměru mezi svými oběma sou- částmi, mezi královstvími a zeměmi, na radě říšské zastoupenými a Uhrami, a za druhé ne- projevilo dosti viastního podnětu a obratnosti, aby při vyjednávání o obchodní smlouvy zahra- ničné postupovalo aspoň současně se svými spo- jenci, když už nemíní kráčeti zcela neodvisle na nich. Tento vyčkávací postup při jednání o ob- novu obchodních smluv způsobuje, že hlavně německý spojenec dříve uvádí své hospodářské styky s jinými státy do pořádku dle svého vlast- ního uznání a dle svých zvláštních zájmů, tak že vyjednavačům rakousko-uherským jednak jest se smířiti s hotovými událostmi, jednakse spokojiti jaksi jen pouhými paběrky, jež zů- staly jinými smluvními státy nevykořistěny. Zvláště nápadně jeví se takovýto málo zá- viděníhodný stav od okamžiku, kdy. Německo se dohodlo o své hospodářské zájmy s Ruskem.
RakouskoUhersko Uhry Německo Rusko
6 article
Tato událost jakoby byla způsobila ztrnulost právě v oněch kruzích, kteréž do nedávna byly plny slibů — o budoucích hospodářských úspě- ších. Bazi ústředí průmyslová a zemědělská a neméně přímí účastníci ve vyjednávání s Ně- meckem jakoby byli pozbyli řeči. Na otázku, jež právem budí nejhlouběji pociťovaný zájem, na otázku, co lze od budoucích obchodníe smluv očekávati, dostává se veřejnosti čím dále tim málomluvnější a mlhavější informace. K takovýmto stydlavým, ba bázlivým in- furmacím náleží včerejší berlinský výklad ve videňském, vládě blízkém listě, jenž líčí vy- hlídky rakousko-uherské v podstatě takto: Když zdařilo se vyjednávání Německa s Ruskem, jest prý pravděpodobné, že dospěje se i k dohodě Rakousko-Uherska s říší německou. Bylo by to prý groteskní, kdyby panoval mezi Berlínem a Petrohradem hospodářský mír, a mezi Berlínem, Vídní a Pešti-Budínem vypukla celní válka, nebo aspoň citelné hospodářské napjetí, zvláště když i poměr Německa a Italie jest uspořádán. A proč projevuje vládní napověda hospo- dářský takovéto obavy? O jakých velikých ho- spodářských odporech nezi zájmy tohoto sou- státí a říše německé se vlastně jedná? Které jsou to požadavky rakousko-uherských vyjedna- vatelů, jež se zdají býti Německu tak daleko- sáhlé, že by pro ně mohla vzplanouti až i celn válka? Nejsou to již žádné veliké, dalekosáhlé po- žadavky, jde jen o získáni některých výhod pr vývoz dobytka a ve clech obilních, jichž se dostalo od Německa Rusům, a jež dle všeho stále se ještě odpírají Rakousko-Uhersku, aneb se žádají za ně Německem ústupky, kteréž ber- línský vykladač ani naznačiti se neodvažuje.
Rus Německo Rusko RakouskoUhersko Berlín Petrohrad Vídeň Pešť Budín Rakousko Uhersko Italia
7 article
Praviť: Musí se předpokládati, že uskuteční se obchodní smlouva s Německem, když s. nějak povolí rakousko-uherskému požadavku ve při- čině velerinářské smlouvy. Není tím řečeno, že musí býti splněny všecky požadavky rakousko- uherské, sem se táhnoucí, ale aspoň nechť se nastoupí nějaká střední cesta. Dle vši pravdě- podobnosti obsahuje prý nová německá ob- chodní smlouva, s Ruskem uzavřená, něj a ká ustanovení, jimiž se Rusko zabezpečilo proti zamezování vývozu dobylka z důvodu ve terinářské policie. A obsahuje-li smlouva ona takovéto výhrady, nikdo rozumný se nedomnívá že by říšský sněm německý proto zamítl ob chodní smlouvu s Ruskem. — Nuže, nezní-liž to jako poslední důvod že i pro vývoz dobytka z Rakousko- Uherska by mělo Německo něco povoliti? Němečtí konservativci, pokračuje zmíněný vykladač dále, jsou spokojeni se zvýšením cla obilního a budou v říšském sněmu podporovat schválení obchodní smlouvy s Ruskem, i když by se jim ela dobytči a smlouva veterinární s Ru- skem příliš nelíbily. Máť německý velkostatek zájem hlavně na obilí, kdežto dobytkářství pě stuje spíše střední zemědělský stav v Německu.
Německo Rusko RakouskoUhersko
8 article
Proto prý lze zásadně očekávati, že nenaraze na odpor konservativců v německém říšském sněmu dohoda s Rakousko-Uherskem ohledně vývozu dobytka, kteráž by německému dobyt- kářství neukládala příliš veliké oběti. A jak to stojí s otázkou cel obilních, na níž má Rakousko-Uhersko rovněž veliký zájem,a kde naráží se i na odpor konservalivců či velko- statkářů v Německu? Na tuto otázku se nedostává ve zmíněném výkladu nijaké přímé odpovědi, pouze nepřímo se poznamenává, že by pro spojené německé agrárníky mohla nadejíti nutnost, aby se spo- kojili s obchodními smlouvami, jež jim i jinak nebudou právě po chuti — protože by se mohlo státi, že by se prodloužily staré, pro ně méně výhodné smlouvy. Pro nás však tato útěcha mnoho nezna mená, když jedná se o požadavky zcela určité a jasné, a tyto se takto přikrývají pouhou, co Rakousko-Uherska se týče, velmi málomluvnou a málo přesvědčivou důvěrou — v německý říš- ský sněm.
Rakousko RakouskoUhersko Německo
9 article
Avšak i co se týče vývozu dobytka smlouvy veterinářské dostává se skromným po- žadavkům a podivné jejich obraně domnělou, ale jinak neznámou dohodou s Petrohradem malé podpory; vždyť docházejí s jiné strany zprávy, jež i na tuto záležitost vrhají dosti pode- zřelé světlo. Německo totiž právě také vyjednává s krá levstvím rumunským o obchodní smlouvu, a dle nejnovějších zpráv prý se smlouva ta úplně do- jednala a vyčkává se jen návrat předsedy mini- sterstva Sturdzy z letní dovolené, aby se i for- málně zkoncovala. Touto smlouvou obchodn s Rumunskem doplnilo prý Německo velmi vý- hodně smlouvu svou s Ruskem uzavřenou. Ně- mecko prý musilo vzdáti se na ruském trhu ně- kterých výhod, jež posud tam požíval jeho prů- mysl chemický, strojní a železářský; za to pro tato průmyslová odvětví získalo náhradu v nové obchodní smlouvě s Rumunskem, jemuž po- volilo výhody při vývozu rumunského dobytka. Je-li toto sdělení správné, nastává otázka. nemýlí-li se ve svém vzpomenutém výkladu ber- línský tlumočník vídeňských názorů, či správ- něji řečeno, rakousko-uherských vyjednavačů? Buď jak buď, tolik jest žádoucno, aby se veřejnosti dostalo konečně již pravdy o tom. jaká jest toho vlastní, skutečná příčina, že vy- jednávání o obchodní smlouvy tak nápadně vázne, ač již požadavky rakousko-uherské vy- ličují se jako minimálníl? Politické zprávy domácí. z Pešti, 8. září. (Třetí maďarská universita.) Ministr Berzeviczy prohlási
Petrohrad Německo Rumunsko Rusko Pešť maďarský univerzita
10 article
deputaci města Košic, jež přišla žádat, aby vláda podporovala rozvoj Košic, že vláda učiní v té příčině vše možné, zejmena že se bude starati o to, aby v Košicích byla třetí maďarská univer- sita. — (Regulace řek.) „Pesti Naplo“ oznamuje, že vláda přijde před sněm s návrhem na úvěr za účelem regulování řek a stavbu vod ních cest. Tisa bude spojena s Dunajem průpla- vem, Dráva a Sáva budou regulovány. Ze Štyrského Hradce, 8. záři. (Parallel ky při universitě.) Italské parallelky př štyrsko-hradecké universitě budou již zřízeny Vláda již najala na předměstí za tím účelem dům Olázky jsou: Dá-li se tento dům potřebám uni- versity přizpůsobiti, půjdou-li tam professoři půjdou-li tam studenti. Z Vídně, 8. září. (Dvouletá slu žba vojenská.) Ministr vojenství Pitreich v po- sledním slyšení u eisaře oznámil, že ukončeny jsou práce o návrhu nového vojenského zřízení. kterým se má zavésti dvouletá služba vojenská místo tříleté. Návrh bude v příštím zasedání po- dán říšským sněmům v Pešti a ve Vídni. Z Černovců, 6. září. (Polské poža- davky.) Zástupci polského národa v Bukovině předložili min. Körbrovi následující požadavky- aby polskému jazyku bylo vyučováno v Bukovině ve školách středních i obecních; aby při univer- sitě v Černovcích zřízen byl lektorát polského jazyka; aby jmenován byl polský školní inspektor pro obecné školy. Tyto požadavky tlumočil Kor- brovi předseda bukovinského politického „Kola polského“, velkostatkář Felix Passakas.
Pest Napnout Passakas Košice Tisa Dunaj Dráva Sáva Štyrský Hradec Vídeň Pešť Černovec Bukovina
11 article
Spravedlnost a skromnost těchto požadavků je na bíledni. Ve všech školách bukovinských jsou polské děti a ve třech čtvrtích škol je zákonem předepsaný počet polských dítek, oprávňujíeí k žádosti za zřízení pro ně polské školy. Na universitě černovské bývá rok co rok průměrně 50 studentů Poláků, jimž universita nedává ni- jakou možnost poslouchati výklady o polské li- teratuře. Poláci dosud sice mají v Bukovině inspektora, jehož úkolem je nadzírati nad vy- učováním polskému jazyku v obecných školách. ale inspektor ten je podřízeným úřadníkem, ne- majícím možnosti iniciativy. Do nebe volajíe neřád, že se polským dětem vštěpuje náboženstv jazykem německým, je v Bukovině právě tak za- kořeněn, jako v Prusku. Ze Záhřeba, 7. září. (Bojzaslcvanský obřad.) Do novinového boje o právo slovan- ského obřadu v církvi katolické, jejž delší dob vede se strany národní žurnalistiky chorvatské „Obzor“ a se strany klerikálů „Katolički List“ vkládá se nyní selské duchovenstvo chorvatské což je známkou, že otázka tato stává se palčivou.
Polák Bukovina Prusko Záhřeb
12 article
Biskupové již ji neodbudou prohlašováním, že latina před bohem má takovou moc, že ani pa- požské požehnání by u boha neplatilo, kdyby nebylo proneseno latinsky. V „Obzoru“ píše „selský pop“: Tvrzení. že slovanský obřad byl dán jako privilej jedno- tlivým chrámům, je směšné. Již v poslání papeže Hadriana Il. Svatoplukovi Moravskému se praví, že právo slovanského obřadu dává se všem chrá- mům jeho říše, tedy všem Slovanům. Kdyby to právo bylo dáno jen osobně sv. apoštolům Kyrilu a Metoději, bylo by přestalo po jejich smrti. Toho však nebylo. Působení slovanských prvoučitel prostíralo se na všecko Slovanstvo. Říše Svato- plukova obchvacovala i Chorvatsko. Právo slo- vanské bohoslužby bylo dáno slovanskému ná- redu jako takovému a on se toho práva nikdy neodřekl. Jestliže mu je násilím brali na Moravě, v Čechách, na Slovensku a v Polsku Němci,v Chorvatsku, Dalmacii, Istrii Latiníci a Italové vnutili mu obřad latinský, to nikterak neznamená, že slovanský národ svého práva se vzdal. Z Rumy ve Sremu, 7. září. (P angerman- ské hnutí ve Sremu.) „Deutsches Volks- blatt für Syrmien“, zde vycházející, uveřejni provolání, jež podepsal Siegfried von Hornberg k Němcům, studujícím na vysokých školách k abiturientům, aby se dostavili na sjezddo „tvrze sremského Němectva“, jenž se konati bude ve dnech 24., 25. a 26. t. m. „Tvrzí Němectva“ rozumí se tu naše Ruma. V provelání se praví, že jsou ohroženy národní zvláštnosti německého obyvatelstva v Chorvatsku i německý mateřský jazyk; proto je třeba, aby se Němci organisoval a studenti, jako naděje národa, musejí v předn řady. — Co učiní na obranu Srbové a Chorvaté
Svatopluk moravský Kyril Metoděj Svata Němec Italos Siegfried Hornberg Srba Chorvat Chorvatsko Morava Čechy Slovensko Polsko Dalmacie Rumo Srem Deutsches Volk
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Anglická výprava tibetská v tísni. Jednání Tibefanů vůči anglické výpravě není pro budouenost nijak mnohoslibným. Úřadníe v Lhasse ujišťují, že přijímají podmínky anglické, ale chovaji se vyhýbavě, jakmile se od nich žádá, aby podmínky ty ve formě jakési smlouvy anglo-tibetské podepsali. Omlouvají se tím, že dalajlama, vrchní hlava Tibetu, uprchl, aže tedy není nikdo přítomen, kdo by jménem Ti betu byl oprávněn, takovou smlouvu i podepsati Takové průtahy u vyjednávání mohou vésti k tomu, že Angličané budou musit zůstati v zem déle, nežli s ohledem na blížící se zimu se chystali. Obyvatelstvo tibetské ostatně — po útěku dalaj lamově — pokládá prý za prozatímní hlavu svou tašilamu ze Šigace. Smlouva Angličany navrhovaná čeli hlavně ke zlepšení obchodních styků mezi Indií a Ti betem a ke zřízení obchodního trhu za Jatun gem. Kromě toho žádá Anglie za náhradu část aspoň nákladů, s válečnou výpravou nynějš spojených. Zvláště ale tento požadavek budí odpor Tibeťanů, neboť prohlašují, že vůbec nejsou s to, žádný obnos zaplatiti, Anglickým důstojníkům bylo nyní dovoleno prohlédnouti si všechny důležité a posvátné bu dovy a kláštery v okolí tajuplného města. Jen samo sídlo dalajlamovo zůstává na dále důsloj níkům uzavřeno. Indické vojsko baví se před Lhassou různým sportem, vojenskými dostihy atd., při čemž i Tibeťaně se hojně sázek zúčastn a nad výhrami obyčejně hlučnou radost proje vují. Počasí jest za dne jasné, ale v noci časte lijáky mění půdu tábora v bařinu. Nejpovážli- vější jest, že u Raluna napadl již sníh ve znač ném množství a že v průsmyku karském zna- menány již mrazy 18° Fahrenheitových. Veliké massy ledu sřítily se s ledoveů do průsmyku foho, přes nějž vede zpáteční cesta pro výpravu do Indie, a učinily přechod přes průsmyk nyní již velmi nebezpečným.
Tibefan Angličan Tibeťan Fahrenheitův Indie Anglie Raluna
14 article
Socialism a odborné organisace ve Spojených státoch. Na výročním sjezdu »United Garment Workers of America« v Buffalu, byla těchto dnů velkou většinou zamítnuta resoluce, na jejíž základě měla se tato organisace pro- hlásit pro socialism. Zamítnuti resoluce té je důkazem, že řemeslné unie americké trvají až dosud na stanovisku čistě dělnickém, zachová- vajíce si naprostou neodvislost v politických otázkách. Tím ovšem není řečeno, že členstvo jejich nechce se podílet na politice. Naopak tím, že ponechána mu naprostá svoboda politi- ckého přesvědčení, je dělnictvu umožněno, aby dle svého přesvědčení bez všelikého nátlaku sdružovalo se mimo odborné organisace i v po- lilické organisace, které jakožto takové mohou si zjednat platnost u volebního osudí a praco- vat pro zlepšení dělnických poměrů.
spojený státochy Buffalo United Garment Worker of Amerika
15 article
V drobném prodejin ranní čí-lo o zobě . . . ra 8h odpolední . . . . za 2k Ve álialkich na veskově- ranní číslo. . . . . .. odpolední . . . . . . . . 3 h Inseráty platí se hotově rapřad. Přečplscení a inserty plijímá r dmini- strace v Mariauské plici č. 3. Tams nácházejí se též rrdakee, tiskirna a expedice „Národnich L.istá“. Rukopisy se nuvracaji.
16 article
Presidentská volha v Unii. Výsledek státních voleb ve Vermoutu, mi- nule označený, voleb to, kteréž pokládají se jaksi za korouhvičku, kam se politický vítr ve Spojených státech obrací, neslibuje valných čák pro vítězství demokratického kandidáta Par- kera při volbě na předsednictví republiky. Volby ve Vermoutu, jak známo již, ukázaly značné klesnutí hlasův demokratické strany a stoup- nutí hlasův strany republikánské. Při jednolitosti organisace republikánské strany, jež pracuje přesně jako hodiny, bylo by to hotovým zázrakem, kdyby demokracie, roz- členěná na tolik různorodých frakcí, jež přes veškeré ujišťování o shodě, na se nevraží, do- byla vítězství při letošní presidentské volbě. Vezme-li se v úvahu, že Hearst, representant krajního radikalismu, na sjezdu strany demo- kratické v St. Louisu obdržel téměř třetinu hlasů, s uváží-li se, že na tomže sjezdu uspo- řádány byly na jedné straně hlučné ovace býv. presidentevi Clevelandovi, jenž representuje krajní konservatismus a zlatou měnu, kdežto na druhé straně stejně hlučné ovace uspořádány byly Bryanovi, dvakráte poraženému zastanci svobodné ražby stříbra, je samozřejmo, že není určitého prográmu vlastního, na kterém mohla by se sjednotiti celá strana demokratická.
Hearst Cleveland Bryan spojený stát St . Louis demokratický strana
17 article
Soudce Parkei nominován byl na základě pro- gramu, z něhož otázka měny, životní to otázka v americké politice, byla vypuštěna. Jestliže snad dedatečný jeho telegram, v němž prohlásil, že považuje zlatou měnu za pevně s nezměnitelně ustálenou, schválen byl sjezdem, nelze to po- važovati za usnesení strany, nýbrž spíše jen za vynucený ústupek k vůli osobě kandidátově. Proto možno říci, že demokratická strana, ja- kožto organisace úřadní, má programy dva, je- den svůj, bez otázky měny, a druhý Parkerův se zlatou měnou. Jestliže strana a její kandidá stojí takořka v přímém odporu proti sobě, jak lze se nadíti harmonické práce mezi nimi? Vše to, jak řečeno, činí nanejvýš pochybným, že by Roosevelt Parkerovi podlehl.
Parkei Parkerův Roosevelt Parker demokratický strana
18 article
V Praze, 9. zářl.
Praha
19 article Ani kopnout!
Ani kopnout! Jest očividno, jaký velkolepý švindl pro- vozuje se dnes s regulačními pracemi českých řek. Co tu bylo povyku, když usnesl se parlament pod patronátem Kör- brovým »zásadně« na velkolepém projektu regulačním a na stavbě několika umělých prů- plavů. A jaká to byla radost, když dalším aktem zákonodárným byly vymezeny podrobnosti ve provádění obrovských podniků. Ti, již ne- věřili vůbec již ve způsobilost Rakouska k něja- kému velikému odhodlání, tím méně pak k ve- likému činu, překvapeni vrtěli hlavou, jakoby nechtěli věřiti velikolepé akci, jiní zase se do- mnívali, že tím zahájeno konečně období Rakou- ska obrozeného, jež nyní zcela jinak bude po- stupovati, než jak bylo druhdy jeho zvykem. Co ale zatím se ukázalo? Dnes vidíme jasně, s jakou opravdovostí vláda se má ke vlast- nímu dílu, aspoň pokud se týče tohoto království a zejmena našich interessů. Jakkoli je všechno — aspoň co se regulace Labe týče — až na obchozí komisi, připraveno, aby započato mohlo býti s pracemi, na něž letos vyměřeny 4 milliony korun, neděje se pranie přese všechno to, že bída právě v obyvatelstvu kraje, kde práce měly býti konány, každým dnem stává se hrozivě,ši, že zachvacuje ne pouze lid zemědělský, nýbrž také všechny vrstvy ostatní. A proč se otálí? Proč vídeňská vláda klade ruce nečinně v klin v době, kdy právě stát má ukázati, že vědom jest si povinností svých a že není ho tu pouze k vůli bernímua jeho exekutorovi a k vůli tomu, aby z lůna rodin každého roku strkal tisíce členů jich do
Rakousko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O prkenné Čáslavi. Z besídky archeologů. „Sind Sie ein Franzose von Čáslau?“ za- znělo satiricky za našimi zády Škubl jsem s sebou a obracím se k soused nímu stolu. Bylo to za jednoho sjezdu ar chaeologů ve Vídni. Narážka týkala se veselého dra. Karla Plischkeho a ten bez rozmyšlení od větil; „Moje maminka byla z Čáslavi. Co máte prot Čáslavákům? „I nie,“ odvětil dr. Vilém Hein, loni po hříchu též zesnulý, „vždyť moje matka byla z Poličky. Přistoupil jsem k sousednímu stolu, k pá- nům, nejvíce z Vídně a z říše příhlášenýma povídám: „Pánové, jsem Čáslavák, a sice vy- stce urozený Čáslavák, můj prapradědeček byl tam hlásným na věži, jež je 89 m. vysokáa byla ješté vyšší. Družní přátelé sjezdoví uvolnili stůl a kdyz jsme k nim přisedli, povídhl horní rada Po- šepný: „Tak, co je vlastně s Čáslaví, že se jí ve Vídni tak smějí?“ „Však by se nesmáli, kdyby věděli, jako si tam utržil jednou vydavatel Hans Jörgla“) ostudu.“ „Povězte, povězte!“ ozývalo se kol stolu. „Nic zvláštního,“ povídám, „basa v tom tvrdila muziku.“ — Jak známo, leží Čáslav na císařské silnici. Všichni pasažéři jezdivali z Vídně na Prahu přes Čáslav, také z Polsk i z Ruska „a Chrudim a Čáslav se jezdívalo do Prahy, Teplie neb Karlových Varů. Pošta zdejší bývala velmi hlučna, diližance projíždí- valy městem. Sám Petr Veliký tu jednou nocova)
Sie Plischke Čáslavák doktor Hein Jörgl Veliká Čáslav Vídeň Praha Rusko Chrudim Karlová Vary Teplie
21 article
Lidový, dialektem psaný týdenník videňský. kdysi — zvláště za vydavatelství Ant. Langera velni pozulárný a vlivný. Ried. „U červeného jelena“. Teprve před loni umřel poslední postilion z těch rušných dob a po- chován ve svém šarlatovém fráčku. „A což Hans Jörgl, jak bylo s ním?“ ptá se nedočkavě Hein. „Však již jsem u toho! V létech čtyřicátých počalo u nás klíčiti vlastenectví. Byl tam dů- chodní Železný, úřadník Ladman, cestmistn Kolovrátník, důstojník Karel baron Villania zvláště kaplan Alois Janata s ti budili, roz- křesávali v městě, jež od časů císařovny Marie Terezie upadalo a zmíralo u svém národním vědomí. K těm pěstovatelům českého jazyka pa- třil také hejtman Jan Weilebier, po kterém máme ve škole Jungmannův slovník. — Jednou přijel poštou odpolední do Čáslavi vydavatel Hans Jörgla. Pošta byla na náměstí. Před vy- stavěním hostince „U kraleviče“ byly na ná- městí v Čáslavi onačejší hospody „U hvězdy“ „U bílého koníčka“ i „U červeného jelena“ Vídeňský host zarazil ke „Koníčku“. Po ob- čerstvení chtěl se přece také projíti prkennou Čáslaví, vždyť veliké náměstí s louží uprostřed přímo k tomu lákalo. Milý Vídeňák sice nevěno- val svoji vzácnou pozornost jenom vnější pa- mátné architektonice města, starodávným pro- lamovaným štítům, dlouhým, do ulice se na- chylujícím žlabům, poetickým podloubím a dře- věným podsíňkám. Spíše vábila jeho pozornost červená líčka Čáslavanek. Hoj, tam blíže „krajz- omtu“ (budovy krajského úřadu) zahlédl vábný obrázek v rámci okna prostřed květinl Elegán vídeňský dvorně se usmál a rukou po- sílal polibky korálovým rtům Márinky Muchovy.
Antonín Langer Jörgl Hein Železná Ladman Kolovrátník Karel baron Villanio Janata Marie Terezia Weilebier Vídeňák Muchův Ried Jungmannův slovník Čáslav
22 article
Leč, aj! Prostřed korálových rtů objeví se roztomilý — jazýček! Jaká neslušnost vůči vzácné návštěvě! Podnikavý šviháček u vědomí svého „práva cizineckého“ cítil se uražena. Vzplanul hněvem spravedlivým nad nezpůsob- ností českých děv. Vrátil se rozezlen ke „Ko- níčku“ a zde ještě za čerstva spoustou rozhorle- ných výrazů „vyšší kultury“ ulevil svému údivu nad „vychováním“ čáslavských děvčat spa- nilých. Nalezl se ovšem na místě ihned rytíř obránce. Hejtman Weilebier (tehdy velký pánv Čáslavi!) poslal sklepníka pro městskou policii a nežli se nadál, ocitl se nerozvážný vídeňský turista v čáslavské — base, v uličce vedle ka- sáren. Našlo se tenkrát dosti milosrdných Sama- ritánů, kteří přicházeli návštěvami ukrátiti dlou hou chvíli nedobrovolně „zdrženému“ výlet- níku. Mezi návštěvníky byl i známý tehdy svou žertovností pan kancelista Javůrek. Přísahalť prý tehdy vydavatel vídeňského oblíbeného týdenníku, pravici vzhůru pozdvi- huje a zraky hněvivě obraceje ke stropu šatlav- nímu, pavučinami vyčalouněnému: Posta- rám se o to, aby bylo zvěčněno jméno prkenné Čáslavi, aby se stalo městem v Čechách nejpověstnějším, skutečným Krähwinkelem!“ Běda vám i vašim dětem!“...
Weilebier Javůrek Čáslav Čechy
23 article
„Amen,“ dodal pan Javůrek. Opustil šatlavu „pro velkou k lidem lásku a vrátiv se do Vídně, vydavatel Hans Jörgla vy- plnil svatosvatě tu svoji přísahu. Pomluvil místo své návštěvy nekřesťansky. Kde co směšného z maloměšťáckého života věděl, položil děj — do Čáslavi. Vídeňáci pak, jak se na věrné obe- censtvo sluší a patří, vzdali náležitou česť draho- cennému odkazu, věřili všecku na slovo, co četli. A tak se stala Čáslav městem, pověstným pro Vídeňáky, jako byla Abdéra pro Athé- ňany . .. „A proč říkají prkenná Čáslav?“ ptal se přítel Palliardi. „To už je přívlastek, který Čáslavi nikde nevezme. Když reservista opouští Čáslav, kde ho vymustrovali, loučí se: „S bohem, prken- ná! Aby do tebe tisíc — prkenačko!“ Epitheton ornans! Ačkoliv tomu již dávno. když r. 1522 skutečně prkenná Čáslav shořela. Pamatuji se ještě, jak na nároží uličky k ná- draží (v ulici Horské) stával dřevěný dům s pod- síní na sloupkách, s polovičními vrátky u veho- du. Tam jsme se něco navolali na starého Ko- řínka „Pět peněz!“ Až přišla vichřice před
Javůrek Jörgl Vídeňák Abdéra Palliardi Vídeň Čáslav Horská
24 article Mikulášem r. 1869. Smetla ho i se stodoloua
Mikulášem r. 1869. Smetla ho i se stodoloua střechou „Rusalky“ na předměstí. Teď bys ne- snadno našel v Čáslavi stavení zcela dřevěného. A přece zůstala „prkenná“ „A jak je s vaším Žižkou, jest v Čáslav pochován s kůží nebo bez ní?“ ozval se člen sjezdu, kníže Pavel Puťatin. „Jasnosti, nevím, jestli také bez kůže po- chovávají. Jeden cikán prý v pardubském mu- seu nechal kůži na památku,“ povídám. „A vždyť v Kodani v museu mají též bu- ben, potažený Žižkovou kůží,“ směje se Pavel Arsenovič. „I to snad tam dali ti hrdinové od Naum burka svou husí kůži na věčnou památku,“ mi nil dr. Plischke. „Což o kůži! Máte-li jen v té prkenné aspo kosti Žižkovy?“ táže se rada Pošepný. „Kosti Žižkovy jsou jistě pohřbeny v ko- stele děkanském, nejspíše někde zazděny; hle- dali jsme je několikráte. „Máte tam hezký pomník Žižkův od Mysl- beka,“ připomenul Palliardi. „Což nepovídá se něco o Žižkovi?“ „U nás na Prachensku povídají, že kdys při ostatcích žena smažila koblihy a děti zpí valy: „Smažte šišky a kobližky nebojte se šelmy Žižky. „A tu prý se ve dveřích zjevil náš hrdina a šišky snědl,“ ozval se archaeolog Frane. „Chceme-li se vrátiti k Žižkovi, musím zase citovati starého Javůrka, kancelistu. „Aha, to je ten, co potěšil Hlans Jörgla šatlavě.“ „Starý čtverák!“ pokračuji: „Přišel do mě- sta jakýs Angličan a brzy se doptal Žižkovy brněnice na radnici. Starý Javůrek mu ji s po- těšením ukazoval, ba oblékl ho do železné ko- šile husitské. „Pěkná je a stará, ta již vydržela nějakou ránu, robil ji Hans Franck v Norim- berku, jak u límce na kroužku čtu. Měla pěknou vlastnost, nemusila se žehliti,“ pochvaloval Angličan. — Což máte-li tu ještě něco po Ži kovi?“
Mikuláš Žižka Pavel Puťatin Cikán Žižkův Pavel Arsenovič Naum doktor Plischke Pošepná Palliardi Žižek Fran Javůrek Angličan Franck Čáslav Kodaň Žižkov Norim
25 article
Starý Javůrek, nad míru ochotný, zarazil se, pak ale vyšťáral v komoře železný nástroja povídá: „Štourátko**) Žižkovo“. „Trošku veliké, vypadá jako bajonet,“ na- mítal Angličan. „A což po paní Žižkové nic?“ Javůrek, dobrá kopa, mrskl okem do kouta i přinesl starý, vetchý košík. „Paní Žižková prý v tom mívala punčochy, když chodila na kávu k paní majorové.“ To již byl milému Angličanu trochu silný prach a povídá: „U nás mívali takové košíky k hašení ohně. Ale Javůrek nedal se plésti v konceptu a povídá: „Jiné kraje, jiné obyčeje.“ Pak ještě zavedl Angličana do Žižkovy komory na věži. Tam byly toho času vojenské pušky. Divno, že tam nic kromě jména po Žižkovi nezbylo. Když se tázal Pelzl při spisování kroniky městské rady, mají-li tu cos po Žižkovi, zapomněli na brněnici, ale odepsali, že se podívají „při po- hodlnějším čase do Žižkovy komory, jestli tam cos ve spisech vězí.“ Bývala tam totiž na konci 18. věku čásť archivu městského. — Jestli se Angličan doptal u ševců na Žižkův cep, o tom fama mlčí. Za to o panu Javůrkovi povídá se dost veselých kousků. Podnikal rád vycházky do sousedních pivovarů, a tak se v nachmele- ném stavu dost neobyčejné věci staly. — Rád také dopálil sedláky, když přivezli dříví na trh. Jednou si jich objednal pět ke škole, aby tam naházeli polena na jednu hromadu, že jim pak nahoře zaplatí. Vybral si takové, kteří ho ne- znali ještě a díval se pak na ně z protějšího domu, jak se hlučně dělili o polena smíchaná, když jim ve škole starý Himmelluft sdělil, že byli napáleni. A tak leckterá žertovná přihoda udála se v „prkenné“ Čáslavi. Máme tam ještě svého opěvaného Bramboru, starou Zvěřinku, vousatou Lálu a obrfořta Veselého z Hrádku, o kterých starožitnostech vám zase někdy jindy něco po- Kliment Čermák. vím.) **) Tehdy ještě nepárali zubo.
Javůrek Žižkův Angličan Žižek Žižková major Pelzl Lála Veselý Čermák Čáslav