1
masthead
10. září 1904. Číslo 250
4
article
nimeřádné odpolední představení pro děti a hráti
se bude o něm oblíhená výpravná hra »Děti ka-
pitána Granta«. Denní pokladna přijímá nyní
slále přihlášky na předplacení pro období 1904 —5
vždy od 8. do 1. hod. a sice ve dnech, o nichž se
hraje pouze večer; o dnech, o kterých hraje se též
edpoledne, prozatím předplatné se nepřijímá.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dnes
hraje se »Sedm havranů«. Romantická kouzelná bá-
chorka se zpěvy o 9 odděleních. Napsal Emil Pobl,
přeložil Jaroslav Vrchlický. Režisér B. Kovář. Diri-
genl E. Starý. Světelné effekty řídí divadelní mistn
R. Valášek. Kostymy zhotoveny v divadelní dílně.
Nové dekorace: Háj vil (odd. I.), Les pod sněhem
(edd. II.), Nádvoří hradu (odd. III), Hořicí hrad (o-
dělení V.). Očarovaný strom (odd. VI.), Růžový há
(odd. VIlI.). Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerova
Hesová Guthova, Světlá. Bitimanova, Kovářová, Vej
vodova, Pražská a pp. Čekanský, Kovář, Počepický
Pražský, Lachman, Rabský. Zpěvní čásť přednesou
paní Hesová-Guthova, pp. Kovář, Hlavatý, Čonský.
Pobl
Vrchlický
E Stará
R Valášek
Bitimanův
Kovářová
Hesová Guthův
Kovář
Hlavatá
Čonský
Praha
lidový divadlo
vá vodov
Lachman
nádvoří hrad
Hořice hrad
Košnerův Hesová Guthův
5
article
Pražský, sbor dam a pánů. Začátek o 1/28. hodině
večerní. Ceny míst poloviční. Po divadle doslatečný
počet vozů elektrické dráhy. — Zejíra hraje se dva-
trále. O 1/24. hodině odpolední výpravná lidová hra
se zpěvy a tanci »Na pomoc Rusům«, večer o 7. ho-
dině výpravná hra »Pohádka o Kryšpinkovi
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dnes jes
premiéra velké americké výpravné operetty »Cirku-
načka«, již napsali J. Tanner a W. Pailing a přeložil
Josef Kubík. Hudbu složili Ivan Caryll a Leopol
Monektau. Titulní úlohu zpívá pí. Mařenka Zieglerová.
Ostatní hlavní úlohy jsou v rukou dam Hesové, Ku-
bíkové, Fochtové, Zdrubecké a pp. Liera, Kubíka ml.
Edla, Vaverky a Zdrubeckého. K opereitě pořízeny
nové kostymy, rekvisity, světelné eflekty atd. Účin-
kuje celý ensemble smíchovské scény a ve velkém
ballabile ve třetím jednání přes 50 komparsistů. Ope
nella tato prodělala vítěznou cestu po všech zámo
ských i evropských jevištích a správa divadla doufa
že dosáhne i na smichovské scéně takové popularity
jaké téšila se loni jeji předchůdkyně »Kráska z New
Yorku«. K dnešnímu představení nemají blokové
listky platnosti.
+ Pištěkovo lidová divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se za ceny poloviční cenou poctěná hra
o 4 dějstvích »Magdalena« od dra. Polykarpa Starého.
Zejtra hraje se o 7. hodině večerní »Jan Rohat
z Dubé«.
Rus
J Tanner
W Pailing
Kubík
Caryll
Monektau
Zieglerová
Hes
Focht
Zdrubecký
Lier
Edl
Vaverka
Král
Magdaléna
Polykarp Starý
Jan Rohat
New York
Dubá
Pištěkův lidový divadlo
6
article
Hudha.
Hudha.
+ Zpěvácký spolek »Lumír« na Menším městě
pražském má dnes v 6 hod. damskou a v 8 hodin
panskou zkoušku ve spolkové místnosti »U Glaubiců-
na Malostranském náměstí č. 7. Přistoupení zpěvu-
milovných jest v tomto přátelském kruhu vždy vřele
víláno.
Glaubic
malostranský náměstí
zpěvácký spolek
Lumír
7
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Na státní české reálce v Karlíně bude zápis
táků do I. třídy dne 16. září od 8.—10. hodiny, dne
17. září od 8.—9. hod. ranní, po zápisu hned zkoušky
příjímací. — Zápis žáků ze škol měšťan
ských dne 14. září od 8.—10. hod. dopol. a po
něm hned zkoušky přijímací. Pro značný počet žáků
vlastních bude možno přijmouti jen málo žáků ze
škol měšťanských. Žáci ústavu vlastní budou
zapisováni dne 17. září o 10. hodině dopol, žáci
z jiných ústavů středních důvodně přestupujíci ve
dnech 16. a 17. září dopoledne. — Zkouš ky
opravné a dodatečné budou dne 15. září, po-
činajíc 8. hod. ranní. — Maturitní zkoušky
ústní opravné a dodatečné dne 24. zář
od 8. hod. ranní.
Do jednoročního dívčího kursu obchodnlho, zřl-
zeního při dvojtřídní obchodní škole gremia v Pře-
rově, přijímají se žákyně nejméně 14 etě, které vy-
byly s prospěchem 3. třídu školy měšťanské, anebo
vykonají zkoušku přijímající. Zápis koná se od 15
čo 18. září v ředitelně obchodní štoly v Přerově na
Dolním náměstl.
Ceskoslovánský pensionát pro dívky v Praze
Karlovo náměstí, č. 26. (palác hraběte Salma), při
jlmá denně chovanky na stravu a byt za 25 zl. mě-
síčně. V ústavě vyučuje se hudbě, šití šatů, prádla.
všem moderním jazykům a vedení domácnosti. Při-
hlašky přijímá a dotazy zodpoví ředitelka Jindřiška
Jakubičková.
Na dvojtřídní obchodní škole gremla v Přerově
koná se zápis žáků od 15.—18 zátí, zkoušky příjí-
maci 16. a 17. září. Žáci, kteří s prospěchem vybyli
3 třídy školy měšťanské nebo střední, přijímají se
beze zkoušky; žáci s menším předběžným vzděláním
skládají přijímající zkoušku. Dosavadni absolventi
dostali vesměs slušná místa. Bližší zprávy podáa
prospekt jakož i výkaz o umístění absulventů zašle
ředitelství školy obchodní v Přerově.
Salm
Jindřišek Jakubičková
Karlín
Přerov
Praha
Karlův náměstí
8
article
Zápls žáků do české obucní reálky v Litovli
bude dne 16. a 17. t. m. od 8. do 10. hod. dopol.
Po zápisu jsou přijímací zkoušky.
České vydání románů Sienkiewiczových v úpravě
pro mládež. Veliké romány Sienkiewiczovy, malujíe
mohutným štětcem poslední veliké doby říše polské,
budou brzy učiněny přístupnými i české mládeži
v úpravě, provedené za vědomí a dohledu autora.
Na jejím základě bylo uspořádáno vydání románů
Sienklewiczových pro mládež jednou z předních na-
Hladatelských firem varšavských. Z knih Sienkie
wiczových nejen že naše mládež pozná život staré
Polsky ale uchvácena příklady velikého bohatýrství
a zářících ctnosti vlasteneckých naučí se zírati po-
dobně i na svou vlast a její minulost. Skvělé před
nosti Sienkiewiceova péra, jeho úchvatná síla líčení
a grandiosní obrazy dějinných událostí, jež podává,
to všecko přispěje tím více k tomu, aby knihy tyto,
po celém světě dnes čtené a oblíbené, působily na
mysl české mládeže dojmem trvalým a hlubokým,
České vydání románů Sienkiewiczových v úpravě
pro mládež vycházeti bude nákladem Jo s. R.
Vilímka.
Sienkiewiczův
Sienklewiczový
Sienkiewiceův
R Vilímek
Litovel
Polsko
9
article
„Ale, ale!“ — divil se předseda. „Vzdyť ani ps
nemá!
„Prosím je to tak, jak to já povídám. Pro Krista-
pána, takový pes na mne! Tak leprv polom jsem ten
rámus udělal, dyť to není žádný špás, Vašnosti. Jo
ale co bylo ještě potom. An mi povídá ten policajt
„Já tě zastřelím“. Pomyslejí si, pro umučení boží, co
jsem měl dělat? Proto jsem nechtěl jít z basy ..
„Mohl jste jít, když vás pouštěl a stěžovals
na to.
„A když jsem byl tak zbitej. To jsem si měl nech
líbit?“ — ohražoval se Dušek. „A že jsem byl vyho
zenej z hospody, to je lež.
„Ale vynadal jste mu lumpů, že?“
„Proč ne, prosímich? V takovým vzteku je to do
cela možná. Dyť by musil být člověk zrovna železnej
aby mlčel.
Zavolali polom korunního svědka, obecního stráž-
níka Jana K. Při pouhém porovnání nízké, sedmašede-
sátkou valně již dotčené postavičky obecního serbus
mšeckého s kostnatou a ramenatou figurou Duškovou
vzešly v posluchači o pravdomluvnosti nádenníkově
podezřelé pochyby. Což teprve, když staroušek, na
němž staromodní uniforma sotva visela, jal se vy-
povídat! Chudinka, jakoby měl sám strach, že mu ob-
žalovaný něco provede.
„No tak, je to pravda, že vám vyhrožoval?“
„Prosím, jak to řeknu, tak to bylo spravedlivě“ —
povídá svědek a s poznámkami v svraštělé pravici po-
kračuje: „To bylo 18. srpna večer. Dušek nejdřive
ztropil výtržnost v hostinci nějakého pana Urbana
a potom, když měl býti zavřený, tak utek a šel na
kořalku. Když já k němu přišel, byl už napilej tak,
že se zrovna válel. Tak jsem ho musil zatknout, pro-
tože se už taky děti sbíhaly, jak křičel.
Krist
Ana
Dušek
Duškův
Urban
10
article
„Řekl jste mu, že ho zatýkáter
„Ano, ale on to neznal, prosím jich, když tentoe
(Svědek naznačuje tehdejší „náladu“ Duškovu ukazo-
váčkem, jímž si míří k čelu.) Tak jsem no musil táh-
nout do šatlavy.
Dušek (vstává prudce): A co mně vyváděli na
ulici. to bylo vosk?
Svědek (resolutně): Jen se nekoukej na mne
te víš. Cos o mně tenkrát řek', to jsem ti u soudu od-
pustil, tak seď! (Pokračuje): Když jsem tedy ráno k ně-
mu přišel, povídám mu: „Tak jseš vyspalej? Chcei
jít ven?“ „Až budu chuít“ — povídá zas on — „napřed
udělám s tebou pořádnost!“ To vědí slavný soude, ja-
kou to myslel „pořádnost“ se mnou, starým člověkem
Že prý jsem ho zbil a kdesi cosi. Jářku: „Já ne, ale
ta opice tě zmlátilal
Dušek (pohněván): Není pravda!
Předseda: Ticho! (K svědkovi): Jak vám vy
hrožoval?
Svědek: Já jsem si to tady notýroval (čte z
zápisníku): že kdyby to trvalo deset roků, že mě zabije.
za to, že jsem ho zavřel, že jsem vůl a trouba. „Zaě
pak sloužíle“ — povídal potom — „kdyby nebylo
nás vožralů, lak nebudou nikde potřebovat po-
licajtů žádnejch — my vás živíme živíme, rozumís?“
Dušek: A te je dobrý, podívejte se. (Pro sebe)
Raděj p.... zabím, než . a.
Duškův
Dušek
Raděj
11
article
Předseda: Mírněte se! Podle toho už dá se
soudit, jak jste si tehda asi počínal. Nechte svědka
mluvit, buďte z licha!
Svědek: To vědí, slavný soude, já jsem slarei
a tak jsem raději šel a zavolal četníka.
Obžalovaný: A co s tím psem, co to bylo
Svědek: Dyť já ho ani nemělí
Obžal. (spráská ruce): Tak vidíte, lidičky, jal
on lže. Šmarjá, to je dobrý!
Svědek: Tak ho vidějí, slavný soude!
Votant rada Kursch: Znal jste ho dřív?
Svědek: Ale kde pak?
Votant: Měl jste za to, že mluví snad z opilosti
Svědek: O ne, já poznal hned, že je to člově
nebezpečnej.
Obžal.: Chachachacha, koukněme se na nějl
Svědek: To je od něj politika, prosím, on na-
dával pořád!
Votant: Nadával vám snad méně, když by
střizlivý?
Svědek: To mi tak nenadával. To mi řekl je-
nom, že jsem trouba nebo hlupák a takový věci.
Ponévadž četnik potvidil údaje policistovy
plném rozsahu, diktoval senát D škovi pro zločin
nebezpečného vyhrožování a přestupku urážky
stráže měsíční žalář. A v důvodech hned
uvedl, že výmluvě obžalovaného nemohl věřiti již
vzhledem na okolnost, že obecní strážník je starý
člověk.
Obžalovaný (s hlubokým povzdecbem): No
jo, . . . on mne zbil a já mám být trestán
Při odchodu zastavil se ještě Dušek. » Mohu se
proti tomu pozvednout?«
»I můžete, jen to ohlaste!«
»Taky to udělám, slavný soude!-
Jako furie hnal se na chodbu s opětovným sli
hem, »že to tak nenechá!-
Možná, že by teď byl rád, kdyby ho puslil
ven ze šatlavy. Ale z těžka to asi půjde.
Dušek
12
article
Z novinářských slastí. Kuriosní případ projedná
val včera týž čtyřělenný scnát. Redaktor sociálně
demokratického listu »Naše Obrana« na Březových
Horách obžalován byl pro přečin dle § 21. tiskového
zákona, že otisk! odstavec protiklerikální stati »Škol-
ského Obzoru«, jenž byl konfiskován a jebož kon
fiskace ohlášena byla soudem v »Pražských Novi-
nách«. Obžalovaný, jejž lájil p dr. Mejssner.
tvrdil, že odstavec onen otiskl nikoli ze »Školského
Obzoru«, nýbrž z kladenské »Svobody«, která kon-
fiskována nebyla a že tedy nedopustil se pražád-
ného deliktu ommissijního. Senát také uznal tent
argument správným a osvobodil obžalovanéh
redaktora, nenabyv přesvědčení, že by sobě býval
vědom trestného jednání, tím méně, když použil stali
z nekonfiskovaného časopisu a v »Pražských Novi
nách« nebyla místa závadná uvedena tak, aby mohl
seznati, co vlastně bylo zabaveno.
Březův
doktor
Mejssner
Svoboda
Novi
13
article
cionář státního zastupitelství u přestupkového soudu
návrh, aby bylo obnoveno tehdejší trestní řízení.
Nejnovější kousek dobrovolného špicla Lišky jest
zvláší povedený a zajímavý tím, že švestkové knedlíky
zmařily mu průkaz alibi. Dne 22. července t. r. potka
Liška v Sadové třídě truhlářského pomocníka Jindř.
Bodmanna ze Saské Kamenice a doprovázel ho kousek
cesty. Dle známé methody „nalez!“ zlatý prstena
nabídl ho Bodmannovi, který ho nechtěl koupit, ale
přece prsten převzal a ještě dal šibalovi několik korun,
když od něho dostal zlajou dvacetikorunu jako zálohu.
že večer přijde do hostihce v čís. 1010—II. v Hybern-
ské ulici. Bodmann šel do onoho hostince, ale když
se nemohl svého průvodčího dočkat, platil onou „dva-
celikorunou“. Jaké bylo však jeho překvapení, když
hostinský prohlásil, že to není dvacetikoruna, nýbrž
pozlacený starý dvacetník. Bodmann byl zatčena
vyšetřován — pro podezření z padělání peněz!
Těhož dne polkal Liška na Smíchově 61letého
horníka Tomáše Forejta z Oseka u Rokycan. Ptal se
venkovana, kam jde a když dostal odpověď, že hledá
hostinského Matěje Forejta na Smíchově, zvolal Liška
radostně: „I toho já znám!“ Pak vodil Forejta dvě
hodiny po Smíchově, namluvil mu, že má mnoho
peněz a konečně za pět korun prodal Forejtovi zlatou
dvacetikorunu. Forejt měl rovněž opletání, když peníz
měnil, neboť byl to zase pozlacený dvacetník. I čet-
nictvo rokycanské pátralo, zda se starý Forejt neza-
bývá výrobou falešných peněz. Při vyšetřování byla
oběma poškozeným předložena řada fotografií a mezi
ními oba souhlasně poznali Karla Lišku jako pachatele.
Liška
Jindřichův
Bodmann
Forejt
ský ulice
Smíchov
Osek u Rokycany
14
article
Liška byl zatčen a to se rozumí, že popřel rozhodně.
že vylíčené kousky provedl. Dokazoval alibi jednak
svědectvím své milenky 29leté Marie Michálkovya
pak svědectvím p. Čeňka Pechana, hostinského na
Zbraslavské silnici na Smíchově. Liška tvrdil, že dne
22. července šel s Michálkovou pěšky do Chuchle,
zastavili se v hostinci Pechanově, pak se dali převézt
do Branika a šli nazpět do Prahy.
Tentokráte se však alibi Liškovi pohatilo. Nejdřív
si to popletla Michálkova. Tvrdila toliž, že v Praze
vstoupili do parníku a že jeli do Chuchle. Ale nejví
pohmoždil Liškovo alibi hostinský p. Pechan. Dokázal
sice, že Liška byl v jeho hostinci, ale nikoli dne 2
července, nýbrž dne 19. července a na toto datum pa-
matuje se s určitostí, neboť toho dne měli poprvé
švestkové knedlíky a ty dostal také Liška.
Vyšetřování proti Liškovi pro zločin falšován
minci bylo zastaveno a Liška odveden z vazby u trest-
ního soudu k přestupkovému soudu na Ovocném trhu
kde byl včera radou p. Ecklem odsouzen pro podvol
do vězení na 14 dnů, 2 posty zostřeného. Po rozsudku
povidal Liška: „Neodvolám se, aby slavný soud nemě
k vůli mně práci,“ a šel do vězení. — Neopome-
neme se přesvědčit, zda Liška i po přestálém trestu
setrvá ve funkci dobrovolného špicla.
Michálkovya
Pechan
Michálkův
Pechanův
Liška
Liškův
Eckl
Smíchov
Chuchle
Praha
16
article
Nové objevy na měsíci.
Nové objevy na měsíci.
Když byla napsána romantická cesta do
měsíce Cyrana de Bergarac, posledního Galla,
jistě, že se našel nejeden člověk, který to po-
važoval za možné, že v měsíci žijí právě jen
tací lidé jako my, ovšem s tím podstatným roz-
dílem, že obyvatelé měsíce nemusí jísti; nasytí
se pouhou vůni jidel. V oněch dobách měli
velmi zmatené pojmy o tělesech nebeských. To
již i staří věděli, že jemně zářící luna, jejíž
stříbrné paprsky se tak příjemně liší od palči-
vých paprsků slunečních, není pouhou lampou
na nebi, kterou tam dobrý Pánbůh proto za-
věsil, aby noc nebyla tak tmavá. Již tehdy vě-
děli, že měsíc sám jest také světem, takovým,
jako naše země, a z toho soudili, že tam jsou
i pole, lesy a města, právě jako u nás. Když
byl vynalezen dalekohled, prvá pozorování, uči-
něná timto přístrojem, skvěle potvrdila vývody
starých Řekův.
Prvým učencem, který dalekohledem za-
měřil k měsíci, byl Galilci, slavený předhorník
osvěty. On to byl, který objevil v měsíci podivu-
hodné kruhovité vrcholky a jednotvárně šedé
skvrny; tu se již považovalo tehdy za doká-
zané, že jsou na měsíci také jezera, moře, souše
a ostrovy, právě tak, jako na naší zemi. Tehdy
potřebevala lidská fantasie pouhý krok, a nej-
dobrodružnější výtvory spatřily světlo světa bud
v podobě vědeckých pojednání neb v podobě
románů. Hvězdáři sedmnáctého a osmnáctého
stolotí také horlivě studovali našeho souseda
na nebi, neboť se domnívali, že přijdou na ně-
jaké stopy tamějšího života a učiní nové ob-
jevy. Hlavním jejich cílem bylo bližší poznání
obyvatelů měsíce. Všichái víme, že toho cíle
nebylo možno až podnes dosáhnouti, ba jest po-
chybno, je-li vůbec nějaký život na měsíci.
Cyrano Bergarac
Gall
Řekův
Galilec
17
article
Kromě toho nejednou musily romantické hypo-
téze doplniti pozorování, nedostatečným ná-
strojem konaná. Tak někteří domnívali se, že
spatřují kouřící komíny tovární, jiní viděli celá
města tam, kde pozorovali pouze mdlé skvrny
a jen napolo určité obrysy. Nejvíce vynikající
byla v tom ohledu pozorování mnichovského
prof. Pavla Františka Gruithuysena.
Gruithuysen viděl roku 1821 — praví
Arago — celou řadu rovnoběžných hradeb, kte-
réž opět jiné protínaly; z toho Gruithuysen od-
vozoval, že jsou to opevňovací stavby obyvatelů
měsíčních. Avšak Lohrmann a později Beera
Mädler dokázali bližším pozorováním, že onen
kraj, o němž se Gruithuysen domníval, že jev
stopy stavitelských praci na měsíci, jest pokry
pouze právě takovými přírodními útvary, jakéž
můžeme spatřiti i v ostatních částech měsíce.
Bcer a Mädler vyvrátili v prvé polovici de-
vatenáctého století všechny tyto názory. Prvější
byl bankéřem a zřídil si hvězdárnu na své ber-
línské ville. Mädler býval dříve krejčovským to-
varyšem, avšak již v mládí zajímal se o nebeská
tělesa. — Tito dva po dlouhém pozorování na-
kreslili měsíc při různých světelných změnách.
Tak byla výsledkem jich mnohaleté práce prvá
věrohodná mapa měsíce a dvousvazkové díloo
měsíci, čímž dán základ k „selenografii“, jak
se vědecky nazývá nauka o měsíci.
Bylo to zásluhou práce jejich, že veřej-
nost nabyla zcela jiného pojmu o měsíci než
posud. Beer a Mädler nezpozorovali žádné stopy
vody neb vzduchu na měsíci. Ony velké, roz-
sáhlé skvrny, jež staří hvězdáři považovali za
moře, byly velké planiny, vroubené místy kra-
tery a rozsedlinami; kdyby zmíněné skvrny byly
hladinou vodní, nemohlo by se na nich pozoro-
vati naprosto žádných nerovností půdy . .
profesor
Pavel Gruithuysen
Arago
Beer Mädler
Gruithuysen
vatenáctý
Mädler
Beer
18
article
Proto nemůžeme si představiti v měsíci
živoucí tvory, jake jsme my. Bez života a beze
změny, prostírají se jednotlivé měsíční kraje
před pozorovatelem. Učení professoři dovozují,
že v onom smutném světě není ani stopy života,
a později dokazovali též, že beze vzduchu a
vody není to ani možné. Avšak analogie země do-
svědčuje, že život může se vyvinouti i za ta-
kových podmínek, jako na příklad v silných so-
lích, kde bychom se toho nejméně nadáli. Jest
proto otázka, je-li skutečně měsíc svět, postrá-
dající vzduchu i vody, jak se za to má?
Někteří ze stoupenců Beerových a Mädle-
rových a sice právě ti, kteří nepozorovali měsíc
a zjevy na něm snad jen nahodile, nýbrž dlouho-
letými studiemi, nepovažují jej za úplně prostý
jakéhokoli života, jak se na prvý pohled zdá
Den za dnem stává se stále pravděpodobnějším
že na měsíci se dějí také vulkanické změny: ji-
nak řečeno, že na povrchu měsíce jsou také
činné sopky. Jsou-li tam tedy možné vulkanické
výbuchy, pak tam také musí býti plyny, slovem,
oblast vzduchová. Nie tomu není na závadu, že
by nemohlo býti kolem měsíce takového ovzduší.
jehož hustota by činila třístý neb čtyřstý díl
hustoty našeho vzduchu. — To jest ovšem
málo, avšak přece jen něco. Mnoho známek do-
svědčuje také, že měsíc nepostrádá vší vlhkosti
Americký hvězdář Piekering, který ne-
dávno pozoroval našeho nebeského souseda za
velmi příznivých podmínek na ostrově Jamaice
tvrdí pevně ve svém díle, právě vyšlém (The
moon, Newyork, 1904), že na měsíci jest vi-
děti některé části, pokryté ledem a sněhem.
K této domněnce uvedlo jej zvláštní chování ně-
kterých bílých skvrn na měsíci.
Beerův
Mädle
Piekering
Newyork
Jamaika
the moon
19
article
Často některé třpytící se, bílé skvrny —
praví Piekering — vlivem paprsků slunečníeh
se rozplývají, a druhého dne ráno (zde se mluví
o měsíčném dni, který trvá 14 našich dnů) opět
se objevují. Jest tudíž pravděpodobno, že na
měsíci se prostírají jednek v hlubinách ležící
roviny, jednak útvary kráterové neb vysoké
vrcholy hor, pokryté nějakou bílou látkou, která
se teplem rozplývá. Nejpřirozenějším vysvětle-
ním tohoto zjevu jest předpoklad, že se sku-
tečně jedná o látku, podobnou neb stejnorodou
s naším sněhem. Poměr měsíčního ponebí také
sesiluje tuto domněnku. Velmi bystře a ducha-
plně dokazuje Pickering, že průměrná teplota
povrchu měsíce se rovná 85. stupni mrazu, ale
jest jisté, že za dlouhého trvání měsíčního dne
se vyhřeje až na bod tání — ba snač i nad něj.
V tom případě, jsou-li ony bílé skvrny skutečně
sněhem, byla by také jakási vlhkost na měsíci
i když bychom nemohli mluviti o mořích a ře
kách. Jak Pickering tvrdí, není nemožné, že
jsou na měsíci také živoucí organismy. Některé
zjevy, kteréž zpozoroval Pickering a již i mnozí
před ním, sotva by se daly jinak vysvětliti, než
předpokladem, že se vyskytují na měsíci rostliny
neb alespoň rostlinám podobné žijící organismy-
Již dávno bylo zjevno, že úpati pohoří zva-
ného Plato, kteréž bylo na počátku měsíčného
dne jasné, stále více se zatemňovalo, jak slunce
vystupovalo výše na měsíčném nebi. Dle zákonů
optických měl by následovati pravý opak toho.
Pickering
20
article
Jest tudíž zřejmo, že ne úpati pohoří Plato pa-
trně se nalezá něco, co sluneční paprsky po-
hleuje. To něco však nemůže býti leč rostlinstv
neb organismus, podobně žijíci. Dle Pickeringa
tedy musíme si tuto věc tak představiti, že
rostliny v měsíci ráno vzniknou a večer opět
uvadnou. Život jejich netrval by déle než den
a když se mrazivá noc rozprostře nad opuště-
ným kráterovým krajem měsíčním, zanikne tam
všechen život. Ovšem, že měsíční den trvá
čírnáct našich dnů, načež následuje právě tak
dlouhá noc.
Platón pa
Pickering
21
article
Podobná pozorování, jako jsou výzkumy Picke-
ringovy, učinili též dva pařížští učenci, Loewy a Pui-
seux, kteří však pevazují ještě za předčasné tak
dalekosáhlé vývody svého amerického soudruha. Tolik
však můžeme již řici, byť by ještě četné záhady
svěla měsíčního nebyly rozluštěny, že již
nelze trvati na onom přchnaném názoru, o kterémž
ještě stále se dočítáme ve hvězdářských školnícha
příručních knihách, že toliž měsíc jest úplně odumře-
lým, vzduchu i vody postrádajícím světem.
Mnoho známek svědčí o tom, že na měsíci shl -
dáváme stopy zvláštního ovzduší a skrovného rostlin-
stva a že není nemožným život na měsíci; jen že
bychom si musili onen život zcela jinak představiti
než náš život pozemní.
Také se již tvrdilo, že uvnitř měsíce, v jeskyních
kde jest jistě více vzduchu a vody, mohl vzniknouti
mnolem vyvinutější život. Dle toho uvnitř měsíce
mohou se zdržovati nejen organismy nižšího řádu. ale
i bytosti žijící vyšším organismem — ryby, ssavci
a lidé. Jini jsou toho náhledu, že měsíc — když ne
v nynější době — v minulém období geologickém jistě
se více podobal našemu zemskému bydlišti a že byl
tehdy jevištěm rozmanitého, mnohostranného života.
Není také nezajímavým onen názor, dle něhož žijí
na měsíci tací tvorové, kteří nečerpají potřebný živný
kyslik přímo ze vzduchu, nýbrž jiným prostředím.
Vše to jsou však pouhé domněnky a náležejí spíše
do světa fantasie. Střízlivá věda tak daleko posud ne-
dospěla.
Loew
Pui
22
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Jednota pořádá v neděl
dne 11. t. m. výlet s tímto pořadem: Shromáždiště
v 6 hod. ráno na nádraží cís. Františka Josefa-
odjezd do Králova Dvora, kde prohlídka železáren
Odlud pochodem přes Suchomasty, Bykoš do Vše-
radie, kde oběd. Odpoledne přes Liteň na Budňany
odkud odjezd do Prahy. Jizdné 2 K 50 h, pochod
21 km.
nás práce, kterou by číšníci sotva zastali. Kdyby měle
být zavedeno hlasování mezi navštěvovateli pivovar-
ských restaurací o tom, zda si přejí ženskou obsluhu
či nikoli — páni číšníci buďte ujištěni, že by hla-
sování přineslo nám číšnicím veliký úspěch. Když
tedy s námi jsou spokojeni hosté i zaměstnavatelé
(pro nic více však, než že jsme dobrými a svědomi-
tými pracovnicemi), proč nás tedy vy, číšníci, vyháníte
a nám na cti ubližujete? Začněte svou očišťovací práci
jinde a nás řádné nechejte tam, kde si poctivě chléb
vyděláváme! — Takové názory byly pronešeny včera
v kruhu číšnic „u Primasů“. — V poradě byl předložen
projev tohoto znění: „Pryč s mužskou obslu-
hou nevoláme, poněvadž víme, jak těžko se chléb vy-
dělává a my nikoho o chléb připraviti nechceme: o
mravní hodnotě pánů číšníků nechceme se šířiti, ne-
boť ta jest věcí jednotlivce a podobných zbraní, jakých
proti nám bylo použito, se naprosto zříkáme. Necht
naši ctění hosté rozhodnou, která strana v tomto kon-
kurenčním boji zasluhuje podpory veřejné, zda mo-
ralisté páni číšníci aneb — v úctě oddané číšnice.“
* Z odborné školy kožešnické v Praze, založené
zábavním a vzdělavacím spolkem pomocníků kožeš-
nických. Výstavka prací žáků na odborné škole zpra-
covaných pořádá se v neděli dne 11. září od 9. hodin
dopoledne do 1. hod. odpol. v místnostech Modní
akademie pana J. Kratiny v Melantrichově ulici.
František Josef
Primas
J Kratina
Dvůr
Suchomasty
Bykoš
Liteň
Praha
Melantrichův ulice
Sokol pražský
Modní akademie
Odlud pochod
km
23
article
Stávky-
* Z Chicaga, 9. září. (Reuter.) Předseda řezní-
ckého svazu Donnely, prohlásil úřadně, že stávka
zřízenců jatek jest ukončena. Řezníci prohlašují,
že většina nevyučených dělníků, pro něž vlastně
slávka byla zahájena, nesmí se více bráti do práce.
* Z Pešti, 9. září. (C. B. uher.) Delegáli všech
odborů dělnictva peštského prohlásili se na dnešní
konferenci za jedno s vyloučenými stavebními děl-
níky a usnesli se — pokud výluka bude trvati —
že budou je hmotně každý týden podporovati.
Chicago
Pešť
Reuter
24
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Kromě zápasu A-mužstva »Slavie« proti
»Sport Favorilu« hrán ještě dne 8. t. m. na hřišti
»Slavie« zápas »Reserves« — »Pražské mužstvo«,
který skončil vítězstvím prvějších v poměru 9:1.
Do půli času 4:0.
** Vídeňské listy s velikými fanfárami vytrubují
vílězství »Wiener Alhletic Sport-Clubu« při běhu
štafetovém na 3000 m. při olympických hrách v Ber-
líně. To ale zapomínají připomenout, že k vítězství
klubu tomu dopomohl český běhoun Kotting (S. K.
»Slavie«), kterého si páni Vídeňáci na závod ten
vypůjčili.
** A. C. Sparta zahájí dne 11. t. m. na nově
upraveném hřišti v Holešovicích proti měšť. pivovaru
(stanice elektr. dráhy) footballové období zápasem
s D. B. C. Sturm. Poslední utkání skončilo po velice
pěkném, napínavém a fair hraném záp se ve pro-
spěch Sparty 8:1. Mužstvo Sturmu značně nyní
sesílené bude dosti nebezpačným konkurentem a dá
se tudíž souditi, ježto mužstvo Sparty jest též již
ve formě, na pěkný zápas. Začátek o 1/25. hod. odpol.
Před tím o 3. hod. braje II. mužstvo.
Kotting
S K
Vídeňák
A C
Sturm
Holešovice
Slavia
sport Favoril
Reserves
Wiener Alhletic sportklub
Sparta
Sturm
25
article
Automobilism.
** K příštímu závodu o cennu Gordon Bennet-
tovu. Německý Automobil-Club vyzval officiálně též
již francouzský klub, takže k zápasu o tuto trofej
dosud engažovány jsou: Francie, Anglie, Německo
Italie.
** Rádce motocyklistův. Napsal Filius,
přeložil Henry. Dílo tolo na svých 131 stranách
lextu, jenž doprovozen jest názornými obrázky po-
čtem asi 90, přináší vše, čeho třeba motocyklistovi
věděti, ač-li chce svůj sport provozovati racionálně
a bez obavy, že pro nedostatek znalosti svého stroje
zůstane »en panne«. Kniha vyniká přehledným uspo-
řádáním a rozvršením látky, jež činí užívání jejt
nejen poučným, nýbrž i pohodlným. Nejcennějšími
kapitolami knihy jsou pojednání o poruchách jednotli-
vých orgánů motocyklu a detailní popis způsobu,
jak přičinu poruch nalézti a odstraniti. Autor dostál
výborně slibu, napsati »Populární popis motorové
dvoukolky a jejích dílů. Rady k ošetřování stroje.
Bennet
Italia
Filius
Henry
Francie
Anglie
Německo
26
article
Pravidla k udržování stroje v dobrém stavu a pro-
středky k odstranění poruch.« Podáváme obsah knihy,
který jest nejlepším voditkem k posouzení jejímu:
Předmluva spisovatelova. Předmluva překladatelova.
Motor (konstrukce, defekty motoru a prostředky
k jich odstranění). Zapalování (část všeobecná).
Elektrické zapalování (vady elektrického zapalování).
Magnetoelektrické zapalování (magnetoelektr. zapalo-
vání s přetrhovacím přístrojem, magnetoelektr. zapal.
s cífkou a svíčkou, magnetoelektr. zapal. obloukové.
Poruchy magnetoelektr. zapalování a jich odstranění.
Splynovač (čásť všeobecná). Splynovač vypařovací,
rozp ašovací, ošetřování a možné poruchy splyno-
vačů. Rám a ostatní díly kola. Způsoby převodu.
Výzbroj. Motorové dvoukolky o dvou místech. Uží-
tečně pokyny. (Začátečník. Jezdec a jeho jednání
Volba motorové dvoukolky. Náš stroj. Na eestě.)
Různé typy. (Werner frěres. Laurin Klement.p
N. J. Puch a spol. N. S. U.)
Werner frěres
Laurin
Klement
S U
27
title
Věstník spolkový.
28
article
Schůze.
Schůze.
Dne 10. září. Dramalická beseda »
A. Šubert« v Praze koná každou sobolu v 8 hod.
večer členskou schůzi ve spolkové místnosti su Štaj-
grů« v Praze. Písemné přihlášky přijímá jednatel
p Jos. Škrabák, účetní na Král. Vinohradechi, Tábor
ská ulice 24.
Dne 11. září: Vzáj. podpor. spolek knih-
kupeckých roznášečů a sluhů má o 9. hod.
ranní výborovou schůzi ve spolkových místnostech.
A Šubert
Král
Praha
Jos
Tábor
Dramalická beseda
29
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborového.
Proč necbtěl ze žatlavy. Předehra taklo zcela pro
stá. 52letý nádenník Jan Dušek onehdy v hospod
„přebal“ — jako řada jiných smrtelníků, byl pak
expedován na ulici — jako i jiným tu a tam se při-
trehlo a na ulici sebral ho potom policajt — což ko-
nečně bývá také jinde logickým důsledkem nelogické
zápletky s ramenem spravedlnosti. „Novum“ této
afférý záleželo v tom, že Dušek druhého dne ráno po
vyspání na pryčnách mšecké obecní šatlavy — nechtě
ven a že svedl raději řečnický turnaj se svým sedma-
šedesátiletým „ouřadním sokem“ a včera do-
konce i s pohněvanou Nemesí, než by se zpronevěřil
svému stanovisku. A s devětadevadesátým a třístým-
dranáctým paragrafem nejsou přece žádné žerty.
Trochu popudlivým Dušek je, rhetorického nadání
má laky víc, než zrovna třeba a s jeho konduitou byste
asi sotva měnili. Ale — bude nejlip, zůstavime-li slovo
jernu. Beztoho včera při líčení povídal, až se hory
zelenaly
. Je nebezpečný opilec a v takovém stavu se
nacházeje, velmi surový, čímž také takovýmto chová-
ním o veškerý majtek přišel a nyní je znám jako
tulák již často šupem do vesnice přihnaný a též dle
lrestního rejstříku čtrnácti dny trestaný .... „Koukejte,
tolle vysvědčení vám dává váš starosta“ — pozname-
mal úvodem předsedající vrch. r. p. Novotný.
Dušek
Novotná
30
article
„Pravda pravdouci, ale krádež tam není. A poli-
cait taky ne!“ — hájil se sebevědomě Dušek. A pode-
přel si bokv
Votan. rada p. Kursch chápe se žalobního spisu
a předčítá: Státní zastupitelství žaluje na -
„Co může na mne žalovat?“ — ulehčovalsi
Dušek. „No, nešť, ale že jsem byl vyhozenej z hospody,
to není už teprv pravda.“ A nemohl se ani dočkat, až
se přečle obžaloba
„Prosím, císařskej soude“ — začal potom s patra
— „v tý hospodě mne nechtěli nechat vyspat a vědí
proč? Ze jsem si zpival. To by jistě nevěřili, slavnei
soude, Ale co se mi stalo ještě dál. Jdu si jim stěžovat
k tomu policajtovi a on jim mne zmlátil tak, že to
jakživí neviděli. Prosím, já jsem starej voják a už jsem
byl v Praze napilej aspoň tisíckrát, ale ránu od poli-
cajla jsem ještě nedostal. A ráno přijde jim na mne
ten policajt s velkým psem a povídá: „Ty lumpe,já
tě nechám roztrhail
Ze sondů cizích.
Ruský sběh před zoudem Z Vídně telegrafují
V úterý konalo se před zdejším soudem v Leopol-
dově ličení s ruským vojenským sběhem Šajerem.
Tento, když vypukla rusko-japonská válka, prchl přes
hranice, byl však v Krakově dopaden a dopraven za
hranice. Prchl však opět do Rakouska, kde dlouho
svobodě se netěšil, nýbrž byl ve Vídni zatčen a od-
souzen k Bdennímu vězení. Dnes měl býti propuštěn
a dle zákona dopraven na hranice. Dosud nestalo se
však ve věci té žádné rozhodnutí. Zdejší společnost
jedna vybrala v jeho prospěch 80 .
Pravda
Dušek
Šajer
Praha
Vídeň
Leopol
Krakov
Rakousko
31
article
U okresního soudu pro přestupky
U okresního soudu pro přestupky
Dobrovolný policojní špicl, jeho alibi a švestkov
knodlíky. Bezpečnostní oddělení pražské získalo vy-
datnou akvisici v osobě 36letého truhlářského pomoc-
níka Karla Lišky, který už dávno netruhlaří, nýbrž
jen krade, provozuje švindle a dělá — policejního špl-
cla, čili dobrovolného konfidenta. Zástupce bezpečnost-
ního úřadu, komisař p. Knotek sice prohlásil u trest-
ního soudu, že Liška konfidentem ve službách policie
není, ale doznal, že třikrát Liška upozornil stráž na
zloděje. Ale nějaká součinnost nebo dorozumění mezi
bezpečnostním oddělením a Liškou přece bude, nebol
jen tak zhola nebyl by odvolán zákaz pobytu Liškova
v Praze. Liškův seznam trestů je tak hojný, že k vy-
počitávání celé té řady už ani nestačí obvyklý for-
mulář. Liška byl z Prahy vyhostěn a najednou jest
mu zde pobyt opět povolen. Myslíte však, že k něčemu
prospěšnému? I toto! Liška jednoho zloděje udáa
sám zatím deset krádeží provede. Tohle by se přece
nemělo trpět u bezpečnostního oddělení. Tam se vy-
mlouvají, že nemají s dostatek řádných delektivů a že
musí udání i třeba nečestného člověka uvěřit. Jen at
se jednou do Vídně otevřeně napíše, že v Praze službu
bezpečnostní pomáhaji vykonávat také zloději a pak
snad se zvýši rozpočet na rozmnožení stavu delektivů.
kteří nyní nevědí, kam dříve, zda ke kasinu, nebo
k hlídání bank či na provozování dohledu pro bezpeč-
nost majetku. To je nesmazatelnou ostudou, že bez-
pečnostní oddělení vůbec reflektuje na součinnost t-
kového otrapy a zloděje, jakým je Karel Liška.
Liška
Knotek
Liškův
Liškov
Praha
Vídeň
32
article
Onehdy napadl Liška jednu dívku ve vestibulu stát-
ního nádraží, představil se jí jako detektiv, pak ji do-
provázel, způsobem až na loupež hraničícím vzal jí
prstýnek a utekl. Při opětném selkání dívka dala Lišku
sebrat, poznala v něm určitě pachatele — ale Liška
prokázal alibi a byl u soudu osvobozen. Jestli tolo
alibi bylo tak pravdivé jako nejnovější jeho kousek
pak svědkové prostě lhali a, jak se sděluje, učiní funk-
Liška
33
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* K volbám do živnostenských soudů. Upozor
ňuje se opětně, že doplňovací volby do živnosten-
ských soudů v Praze, Plzni, Liberci, Úst
n. L. a Teplicích ve volebním sboru dělni
ckém nekonají se zejtra (v neděli 11. září), nýbrž
až v neděli 18. září. Podrobnější volební di
sposice jsou obsaženy v místních vyhláškách. Legili
mační lístky v obvodu živnostenského soudu praž
ského, vystavené ke dni 11. t. m., platí pro 18.
září. (C.-B.)
* Číšnice o hesle „Pryč se ženskou obsluhou
v hostincích“. V zrcadlovém salonku hostince „u Pri
masů“ na Václavském náměstí sešlo se včera od
poledne několik zástupkyň ženského personálu z praž-
ských restauraci a rokovalo o stálém boji, jež pro-
vozují číšníci proti ženské obsluze v hostincích a ka-
várnách i vinárnách. Rokování bylo pouze přípravné.
neboť k hromadnému projevu utlačovaných má dojie
později. O schůzích číšníků proti ženské obsiuze re
ferovali jsme již několikrát, jest tedy slušností poslech
nouti také druhou stranu, jaké ta má názory o hesi
Praha
Plzeň
Liberec
Teplice
Václavský náměstí
34
article
„Pryč se ženskou obsluhou“. Číšnice nejprve za
steskly si, že nejsou tak zběhlými v pořádání schůz
a v řečnictví a poněvadž nemají nikde a u nikoho za-
stání a také schůzí nepořádají, trpí čím dále tín
vice. Úloky na ně jsou čím dále tím horší, ba už i nej-
tlustšího zrna, takže konečně je nevyhnutelno, prot
ním se ozvat. Mužský personál dopouští se neodpusti-
telné chyby, když všechny číšnice posuzuje se stejného
stanoviska a vrhá všechny do pytle neřesti a mravní
zchátralosti. My jsme svědomitější — povídaly číšnice
— my neříkáme, že všichni číšnici po skončení oh-
chodu chodí na flámy, že probdí celé noci a utrat
poslední krejcar. My to nepovadáme, poněvadž víme
že bychom ublížili těm řádným a slušným číšníkům
Ale páni kollegové proti nám počínaji si jinak. Ostou-
zejí nás způsobem nejhorším. Proč si nepočíná spra-
vedlivě nemocenská pokladna? Ta nás slušné a za-
chovalé číšnice řadí do stejné kategorie s těmi, které
jsou ve vykřičených domech a proto na náš číšníc
na všechny stejně volají. Nemoci vyskytují se všade.
ale mezi čísníky snad ještě ve větším množství, než
mezi námi řádnými číšnicemi! My jsme spravedlivými
a nezastáváme se číšnic, které ochrany nezasluhují.
Poněvadž se ale stav náš, zejmena v pivovarských
restauracích osvědčil, budeme se domáhati toho, aby
chom v těchto restauracích směly zůslat. Tam je pr
Zábavy.
35
article
Pod jménem »Kréta« známá vlastenecká dobro-
činná stolní společnost na Střeleckém ostrově pořádá
v neděli dne 11. září ve prospěch vánoční nadílky
chudým a sirotkům na celém prostranství Střeleckého
ostrova velkou zábavu. Program jest velice bohatý
a vymyká se svou originálností obvyklým zábavám.
Obsahuje mimo jiné i krétské dostihy, dobývání Port
Arluru, obňostroj atd. Společnost »Kréta« jest známa
po Čachách a zvláště na Třebenicku, kde vedle
»Klubu přátel dra. Paříka« vždy dle sil svých po-
máhala. České ohrožené menšiny naše našly vždy
na »Krétě« své podporovatele, taktéž i Ústř. Matic
školská, která čílá »Krétu« mezi své řádné členy.
Naše národní podniky a sbírky jsou vždy horlivě
hmutně i mravně podporovány členstvem této vlaste-
necké a humanní společnosti. Mimo to rozdala již
»Kréla« za svého pětiletého působení přes 2000k
chudině a osušila mnohé slzy v pravdě potřebných
stydlivých chuďasů, které sama v insertech vyhle-
dává, o jich nezaviněné bídě se přesvědčí a dle
možnosti pomůže, o čemž svědčí její »zlatá kniha«
na Krétě. Protektorem této dobročinné společnosti je
pražský restauratér p. Jan Kamenský a jednalelem
jeho zeť restauratér p. Jan Matějka.
Klub tamburašů »Lisinski« pořádá dne
7. 1. m. koncertní večer v restauraci »Na kovárně-
v Praze VII. Spoluúčinkují: dramatická umělkyně
slč. Lola Červenkova, virtuos na housle pan Rezek,
virtuos na klavír p. Syrůček, umělec eskamotér pan
Rückr, kvartetto železničních úřadníků pp Hanuš,
Macourek, Šart a Hralička, u klavíru p. Fortýn. Sbor
lamburašů přednese skladby: Zrinski, Faust, České
perly a Hrvatsko kolo.
Pařík
Kamenský
Matějek
Lolo Červenkův
Rezek
Syrůček
Rückr
Hanuš
Macourek
Šart
Hraliček
Fortýn
Faust
Kréta
Třebenicko
Praha
Arlur
Kréta
Zrinski
Český perla
36
article
Výlety a vycházky.
Tělocv. jednota »Sokol« na Menším Mě-
stě pražském pořádá dne 11. t. m. celodenní.
výlet do Berouna, Chyňavy, Podkozí a Unhoště.
Schůzka v 7 h. ráno na smichovském nádraží Od-
fezd 7 h. 15 m. Příjezd do Prahy 8 h. 51 m. večer.
Jízdné K 2 20.
Výleta
Menší
Beroun
Chyňava
Podkozí
Unhošť
Praha
Sokol
37
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Bude dále bojováno.
Londýnský »Speclator« po bitvě ljaojanské
zahovořil o míru a současně se dostalo do ve-
řejnosti, co si Japonei vyhražují, aby přistoupil
Japonei