ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e2836240-7909-11dc-9661-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 116, place 47, org 14, work 3
1 masthead
12. prosince 1905. Číslo 342.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
žení ony platy, které by převyšovaly platy upra- vené schemalem drah státních. Za těchto okolností zdálo by se vlastně podivným, že mlu- veno býti může o passivní resistenci na drahách soukromých. Příčina vězí jinde. Již při jednání v mi- nisterstvu železnic byl jednou z největších ob tíži názor ministerstva, že se zástupci organisaei vyjednáváno býti nemůže, že železníční organi sace uznávány nejsou a že jednati se může to- liko se zástupci personálu ve službě bezůhonně činného. Od názoru toho ministerstvo během jednání upustilo, protože se právem po- ukázalo na to, že ministerstvo železnic vyslavši svého zástupce dvor. radu Basehra svého času do Prahy, de facto se zástupci organi- sací vyjednávalo. Na názoru tom však trvají správy drah soukromých nechtěji, aby jednaly za jejich zřízence nebo spolu s jejich zřízenci osoby stojící v čele od- borových organisací železničních zřízenců.O tuto formální a možno říci etiketní otázku rozbíjí se celé jednání se soukromými drahami, poněvadž železniční zřízenectvo nechce v jed- nání s nimi vejíti, jestli že zástupei jeho odbo- rových organisací nebudou účastni. Přes několik pokusů ministerstva v po- sledních dnech za účelem dohody nebyla věc skončena. Opětovné konference poslance Ma- štálky, včera s řediteli soukromých drah konané, nebyly s to odvrátiti soukromě dráhy od tohoto stanoviska. Poslancem Maštálkou navrhováno bylo východisko v tom smyslu, aby nebylo vedeno formální jednání, nýbrž ko- nány konference mezi zástupci zřízenectvaa zástupci odborových organisací na straně jedně a soukromými drahami na straně druhé. Návrh ten byl však rovněž soukromý mi drahami odmítuut. Zůstaly na svém odporu přes to, že celé 3 hodiny bylo s nimi v ministerstvu o té věci jednáno.
Maštálka Praha Ma
5 article
Porady zřízenců. Z Vídně, 11. prosince. (Tel. zpr.) Zástupcové odborových organisací měli zde včera poradu dnes shromážděni byli v parlamentě, kdež vzal rozhodnutí soukromých drah pozdě večer na vědomi. Po 8. hodině odebrali se korporativně do ministerstva že- leznic, aby v jednání pokračoval a aby zejmena rozhodli o návrhu drah soukromých: »Soukromé dráhy jsou ochotny. proposice jim sdělené ministerstvem železni vzlti v úvahu, většinou na ně přistoupiti a roz- hodnutí své oznámiti ministerstvu železnic k tomu cíli, aby ono mohlo je notifikovati zástupcům odborových organisací.« Zejtra koná se v Praze poradu zástupců zřízenectva drah sou kromých království českého, kde podána bude zpráva o výsledku dnešního jednání zástupců organisací v ministerstvu železnic na kteréžto sehůzi stane se rozhod- nutí o tom, zdali návrh sonkromých drah jest přijatelný čili nic, t. j. zda dojde k passivní resistenci na drahách soukromých.
Vídeň Praha
6 article
Rozhodnutí zřízenectva. Z Vídně, 11. prosince. V ministerstvu že- lezničním dohodli se delegáti železničního zříze- nectva na tom, že návrhy soukromých drah ve příčině úpravy hmotných poměrů personálu sdě- leny budou ministerstvu, které je oznámí zvo- leně deputaci zřízenectva, aby tato mohla dále o proposicích těch jednati. Kdyby se vyskytly některé sporné otázky, bude prostředkovati mi- nisterstvo železnic. Ve středu ráno po- čnou porady s jižní dráhou a od- poledne se severní dráhon. Během týdne bude pak jednáno s ostatními dráhami. Z Vídně, 11. prosince. »Neue Fr. Presse« sděluje: Úsili ministerstva železnic podařilo se v konferenci, pozdě večer konané, přiměti zá- stupce organisací zřízenectva železničního sou- kromých drah, aby upustili od přímého vyjed- návání s důvěrníky organisací. Tím jest nebez- pečípasvat-resistence u soukromých drah od- straněno. (Viz obdobné sdělení zpravodaje našeho o téže věci již nahoře. Pozn. red.) Úřadní zpráva. Z Vídně, 11. prosince. (C.- B.) Včera ko- naly se v presidiální síni železničního minister stva porady s generálními řediteli severní dráhy císaře Ferdinanda, rakouské severo - západní dráhy, státní železniční společnosti a ústecko- teplické společnosti. Tato prohlásila, že jej personál již dnes má lepší postavení, nežli per- sonál u správy státních drah po provedení no- vých oprav. Ostatní správy soukromých železnie vyslovily svou ochotu, provésti nejen zvýšení platů, jež zavedeno bylo od 1. prosince t.r. u státních drah, od 1. ledna 1906 ve stejné výši, pokud již platy jejich bez tak nejsou stejny neb lepší než u státních drah, nýbrž také přijmouti postup služebnictva a nižšlho úřadnictva státních drah a rovněž platy posta- viti na roveň těmto.
Neue Ferdinand Vídeň Francie . Presse
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Posl. dr. Jan Žáček — místopředsed poslanecké sněmovny, náměstek zemského hejt- mana na Moravě a vůdce strany »národní«, jak vy- počítává brněnský jeho orgán, pronesl v páteční schůzi Národního klubu brněnského, jehožje předsedou, o dokonaných moravských vyrovná- vačkách velkou, či správněji dlouhou řeč. Jojim účelem bylo dokázati, že v následcích smiřovačkového volebního zákona bude na sněmu zemském skutečná většina z českého lidu, která bude nejen rozhodovati, ale skutečně na sněmu poroučeti, jak doslovně v doslovu své řeči uváděl. Dr. Žáček, spolutvůrce brněn- ského paktu, pokoušel se dokázati ještě mnohé jiné věci, které chtěl vlastně dokázati. Tvrdil mezi jiným, že nejen volební řád, ale i zemské zřízení moravské z r. 1861 bylo tak zúmyslně zestaveno, aby na věčné časy zůstala česká vět- šina zemská na sněmu menšinou, a přece n základě téhož zřízení přeměnil dr. Jan Žáček ostatními českými poslanci za ochotného při- spění německých poslanců českou sněmovní menšinu ve »většinu zástupců lidu«, která bude prý na sněmu poroučet. Dr. Žáček přiznal však během své řeči, že k lidové většině ve sněmu je třeba 76 poslanců, kdežto volební oprava dává Čechům jenom 73 poslance, že tedy o české početní většině vůbec možno mluviti teprve s milost
Posl doktor Žáček účel Čecho Morava poslanecký sněmovna národní klub
8 article
konservativního velkostatkářstva, kteréž má schá- zející hlasy dodati. Dr. Žáček za to ruči, že budeme mít na moravském sněmu hned příštími volbami absolutní českou většinu, neboť ve velkostatkářském sboru budou prý na- jisto zvoleni nejméně dva čeští poslanci. Ručení dra Žáčka všechna úcta, ale bylo by neskonale lépe bývalo, kdyby tato absolutní většina byla bývala zaručena raději volebním řádem samot- ným — o lidové většině, která bude na sněmu poroučet, nebylo by však řeči ani tenkrát, kdyby sám volební řád byl všech 76 poslanců lidu českému zaručil, neboť ani dr.
doktor Žáček
9 article
Žáček nemohl minouti mlčením, že z poroučení české většiny vyloučena téměř všechna národní agenda sněmovní, a že tato většina nebude moci rozloučiti ani dvě místní obce od sebe, kdyžsi to německá z nich zakáže. Dr. Žáček douf v sesílení české většiny dalším postupem národ ního boje, ač podle jeho vlastního pátečního doznání volební řád odhlasován k zamezent volebního boje národnostního v městech morav- ských — doznávaje celkem, že tu garantovanou většinu musí si Češi moravští teprve dobýtia že závisí vlastně od výsledku velkostatkářských voleb. Dr. Žáček dále ohražoval se proti tomu, aby sjednání nových základních zákonů zem- ských a jich odhlasování nebylo označo- váno jako překvapení politické veřejnosti če- ské — ale sám doznal, že když v následeleh brněnského »Volkstagu« smiřovačky českými po- slanci rozbity, »permánentní výbor sice zmizel, ale otázky a obsah perma- nentního výboru nezmizely,« čili jinými slovy: Celá česká veřejnost politická byla přesvědčena, že s výborem pohřbeny i jeho otázky i jeho obsah, kdežto čeští poslanci obsah ten přijali a k jeho otázkám mimo nadání lidu a proti jeho vysloveně i poslancům známé vůli přisvědčili způsobem vysloveně a nepopíratelně podloudným, postavivše lid před hotovou, anive snu netušenou skutečnost. Že vyrovnací zákony na sněmu přijaté jsou v podstatě totožny s před- lohami v subkomitétu přijatými až na bliktr zá- měny kuriálního veta s ustanovením kvalifiko- vané většiny, tvrdí sám dr. Žáček, řka výslovně že se na brněnském paktu nepracovalo čtrnácle
Žáček doktor Čech
10 article
dní, nýbrž »od počátku 1898, tedy celých sedm let.« Tento positivní důkaz dlužno považovat za jediný, který se dru. Žáčkovi v pátek po- dařil. Že se sám ani z daleka nepokusil vy- vrátiti známé články dra. Fuxe v »Tagesbotu- zejmena o tom, co dr. Fux pravil o absolutn jistotě, že moravšti Češi musili přištími volbam na základě starého volebního řádu dobýti vět- šiny takové, jaké mají dnes Němci, a že ne- vyvrátil jeho výklad o klausule Perkova zákona, obsažené v slovu »zpravidla«, budiž prostě kon- statováno. O Fuxovy články podle referátu » Mo- ravské Orlice« ani nezavadil. Jeho řeč nenapra vila ani v nejmenším pochyby a odpor české veřejnosti na Moravě proti smiřovačkám, prot jejímu lepšímu přesvědčení, přání a vůli uzáko- něným. Tomu nasvědčují pokračující projevy ne- vole a nedůvěry moravským punklálorům, ze- jmena dru. Žáčkovi osvědčované. Viz o tom naše včerejší telegrafické zprávy z Bystřice pod Hostýnem. Jedna věc se podařila, toť zjevno — smiřovačky a to jenom oktrojírkou, vykonanou poslanci na jich voličích, indemnitu za ně o voličů neobdrží nikdyl — Uklidnění v Praze. Obchodní a živ- nostenská komora v Praze byla upozorněna in- teressenty z kruhů výrobních a obchodních, že pražský trh předvánoční vázne následkem pře mrštěných obav obecenstva před nepokoji. I po- važuje proto komora za svou povinnost prohlá- siti, že v Praze i předměstích je úplný klid že netřeba se obávati jeho porušení ani v době dohledně. Neboť jasné a nepochybné ujištění vládní o brzkém předložení chystané volební reformy a obecně uznaná nutnost důkladného připravení reformy tak důležité zaručují, že lhůla vládou stanovená a také skutečně po- třebná nebude přerušována zbytečným a pro celé hospodářství, jakož i pro věe samu škod- ným fusením veřejného pořádku.
Fux doktor Čech Němec Perkův Fuxův Žáček Morava Bystřice pod Hostýn Praha Tagesbot
11 article
— Němci vídeňští připravují se proti Če- chům. Z Vídně, 10. prosince. (Pův. dop. „Nár. Listů“.) Když pan dr. Lueger dělal nový řád pro město Vídeň, dal do něho zvláštní para- graf, podle kterého členové obecního zastupi- telstva složiti musí přísahu, že hájiti budou německého rázu města Vídně. A tak přísahaj Jedličkové, Procházkové, Bělohlávkové, Ve- selí, Žáčkové a jiní, jichž původ český pozná se na první poslech, aneb jichž tatíci neuměl slova německého, že konati budou, čeho si dr. Lueger, budoucí vůdce Němců rakouských přeje. Onen paragraf — byl diktován strachem před Čechy. Kdyby Vídeň byla tak německou. za jakou se vyhlašuje, nebyl by se tento vými- nečný článek do vídeňské ústavy dal. A druhá věc: Když v neděli dne 26. m. m. před zimn kampaní tentýž dr. Lueger svolal své věrne z Vídně a předměstí do radnice, před radnie a na Ringstrasse, aby k nim promluvil on a po- slanci jeho strany, žádal mimo jiné, aby vázáno bylo rovné právo hlasovací do sněmovny posla necké pětiletou usedlostí. Proč, netajil. Vy- znal, že by jinak Čechové a Vlachové ve Vídni patrně chtěl říci v některých okresích, přehla- sovali Němce. Posílal, jak jsme tenkráte ohlá- sili, české zaměstnance, kteří tu vydělávají po- ctivou prací svůj chléb, kteří hromadí svými mozoly bohatství pro německé chlebodárcea bez kterých by tady nestál jediný dům, aby šli volit, nejsou-li stále pět let ve Vídni, do Lito- myšle. U pana dra. Luegra je vždycky žer
Němec doktor Lueger Jedlička Procházka Bělohlávek Žáček Čecho Vlach Vídeň Čechy
12 article
smísením s pravdou. Pravdou v tomto výroku je zase strach, že by v západních a severních okresích vídeňských, kde procento českých pracovníků je největší, tito mohli svými hlasy rozhodnouti, věru nikoli na prospěch kandidáta českého, nýbrž na prospěch kandidáta, který není kandidátem Luegrovým. Němečtí na- cionálové, lidovci, stejně jako Všeněmci, nic jiného nedělají svojí akcí, kterou zahájili proti Čechům za příčinou nastávajících voleb na základě rovného práva, leč že pokračujív tem, co dr. Lueger zahájil heslem: proti Če- chům. Obě tyto strany svolaly na čtvrtek večer schůzi, na které jednalo se „O prostřed- cích proti počeštění Vídně“. Schůze byla navštívena slabě, jen asi 500 osobami, mozi nimi bylo 8 žen. Za to mnoho studentstva se žlutými, tmavočervenými, černými a zele nými čepicemi. Přítomen byl posl. dr. Herol (Žatec). Předsedal dr. Gruber, inženýr Erassl a stud. práv. Schieid, Inž. F ra ssl uvítal přítomné jménem výboru, ustavivšíhe se k obraně proti češství ve Vídni. Výbor ten skládá se ze všech německých poli- tických stran a bezprostředním podnětem k jeho založení bylo poslední „ostentativní vy- stoupení Čechů vídeňských při průvodu demon- stračním na Ringstrasse a před parlamentem dne 28. m. m. ve prospěch všeobecného a rov ného práva hlasovacíhc“. Sestaven byl tako- vým způsobem, by všechny německé strany bez rozdílu mohly v něm býti zúčastněny. Vy stupování Čechů ve Vídni poslední dobou budí všeobecný rozruch v německé veřejnosti svou „drzostí, sebevědomím a Visto tou“. Jest proto třeba, praví řečník, abychom se poradili o prostředcích, jimiž by se dal chrá- niti německý ráz našeho města proti vtíravost české. Posl. kr. Herold (Žatec) uvítán volá- ním „Heil“, chápe se slova: „Drazí rodáci!
Luegrův Čecho doktor Lueger Herol Gruber Erassl Schieid Ing Posl Herold Vídeň Žatec
13 article
Poznáváte již, že Vídeň přestává býti ryze ně- meckým městem a že je ohrožována Čechy. Ve svém mládí slýchával jsem: „Je jenom jediné císařské město a to je Vídeň“. Později jsem se dověděl, že jsou také jiná císařská města. Když jsem se v té věci tázal svého otce, odpověděl; „Ano, je několik císařských měst, ale jenom jedno je německé a to je Vídeň“. Dnes již to říci nelze a to nás rmoutí, to nás bolí všechoy. Vídeň není již německým městem přestala jím být. Kdo tomu nevěřil, mohl se o tom přesvědčiti dne 28. listopadu s rampy parlamentní, odkud bylo zřít tisíce vídeňskýeh Gechů, táhnoucích kolem. (Bouřlivé „fuj!“ Té chvíle se ukázalo, že Vídeň není již tak ně- meckou jako bývala. Němcům třeba vžd, otví rati oči, aby poznali pravdu. Pak teprve pro- hlédnou. Před 30 léty byli jsme ještě skuteč- nou politickou mocí, protože jsme se však ne- snažili této moci využitkovati, ztratili jsmeji Ani již nepociťujeme hrozné hanby, která vězí pre nás ve skutečnosí., že kus po kuse po- zbýváme ze své državy. Také ve vnitru říše pozbyli jsme města, bohatá a velká města, jako Prahu, Plzeň a j. S bolestí po- zorujeme, jak jedno město po druhém pře- chází v majetek slovanský. Češi plzeňští honosí se dnes, že poslední německý purkmistr v Plzni byl také prvním českým. Třeba doznati, že jsme v minulých letech, kdy moc byla ještěv našich rukou, nevěděli, co je naší povinností. S rozvojem průmyslu, zvláště uhelného, vtáhli do našeho území čeští dělníci, za nimiž přišli ovšem také advokáti, lékaři, živnostníci atd.
Čecho Němec Čech Vídeň Praha Plzeň
14 article
Čechy jsou dnes tak zamořeny našimi národ- ními odpůrci, že máme zapotřebí soustředění všech sil, abychom ci zachovali tulo zem, kte- rou jsmo zůrodnili a zkrášlili vlastní prací. Když žádány byly na náe v německém území české školy a my se jich zřízení bránili, tak jako doposud se bráníme, bylo nám řečeno s české strany: „My jsme zde pány, my vás trpíme!“ (Smích.) Havlíček, Palackýa Rieger počeštili, kde se co dalo a zvláště v německém území. Němci mají nejvýš na čase, postaviti hráze proti přívalu češství, nebot mohou býti jisti, že podlehnou-li, nebudou s ni- mi Češi nakládati s takovými ohledy jako myto dosud vůči nim činili. Hlavní vinu dává řečník temu, že Němci nemají dosud vyvinutější cit národnostní ve svém politickém boji. Mohli by si však vzíti příklad z Čechů. Ti ve věcech národních jsou svorni, Mladočech po- stupuje se Staročechem, národní socialista se sociálním demokratem. Naopak, Němci ještě podporují Čechy, své odpůrce, v jich slavo- mamu. Německý spisovafel Ebert na př. po- užil ke svému literárnímu dílu látky z če- ských dějin. Dále uvádí, že v Perue na českém táboře měli čeští socialisté paličské řeči a jeden řečník tam volal: „Hory z pro- nevěrné, německé lupiče jste nám sem pustily!“ Vídeň byla vždy německou. Jiných pánů nežli německých v ní nebylo. An Římané levého břehu dunajského nepřekročili. Čechové byli všude nomády. Odevšad odtáhli. nastviny a vůbec vše vykořistivše a pustotu po s0bě zůslagivše. Tak-4o dělalě-takés v. Čechácl Pěkně pohodlně se usadili. Káceti lesy, upra- vovati půdu, vysušovati močály, zůstavovali Němcům. Jak to dělají nyní, tak to dělali jindy.
Havlíček Palacký Rieger Němec Čech Čecho Ebert Hora Říman Čechy Vídeň
15 article
Takový je již jich zvyk: Všude brát, co naseli jiní. (Hlučná pochvala, výkřiky; „český cirk11“) Cokoli vidíme v Čechách krásného, v Praze a jiných městech, je prací německou, nikoli českou, je dílo němockých stavitelů a mistrů. Rečník potom vykládá, jak český živel roste v celém Rakousku a praví: „Všechny úřady se počešťují, hlavně pošty železnice. Víte, kolik je českých úřadníků v Rakousku? Nejen v Če- chách, ale také v německých zemích, ba v Ty- rolích a Vorlarlberku? Je jich 9000. A víte, kolik mají dohromady platu roč- ně? 20 millionů korun. Tyto peníze berou Češi nám a našinci jsou bez práce. To must přestat.“ Potom dr. Herold líčí spolkový život Čechů ve Vídni. „Ve všech ho- stincích německých roztahují se české spolky a hospodští to trpí. Víte, co to jsou Soko lové? Sokolové jsou zákopníci češství, kteří nám odnímají půdu. Provozují soustavně po- češťování v Čechách a také ve Vídni. To ne- jsou žádní „turnéři“, to se přece pozná na jich oděvu, neboť ve vysokých botách a v rudé ko- šili nedá se provozovat tělocvik. Všechny Němce vídeňské vyzývám, aby společně vybo- jevali Vídeň zpět. Proti Čechům se musí vy- stoupit jako se vystoupilo na př. ve Florids dorfu. Mládež buď vychovávána vlastenecky (Pochvala), by němečtí studenti se stali vůdei národa. Pak nebude tento zničen. Arcikníže Karel řekl: „Boju- jeme c česť Německa! Naše věc je věcí Německa.“ Řečník zakončuje se vývody výzvou ke svorné práci. (Bouřlivé Hei a potlesk.) Posl. Kittinger (něm. lidovec) zaslal omluvný list, ve kterém praví: „Něme- ckou je Východní Marka (Rakousko) a německou musí zůstati.“ Vídeňský měšťan, jenž mešká dlouho již ve Štyrském
Čech Herold Čecho Sokol Němec Karel Posl Kittinger Marek Čechy Praha Rakousko Vídeň Německo
16 article
Hradci, telegrafoval na schůzi: „Tak daleko dospěly věci ve Vídni, že musí býti dosazen výbor k zachování její němectví. Doufejme, že se to podaří!“ Inženýr Frassl vyličuje Čechy jako drzouny v agitaci. Příklad: Na po- slední ejezd hostinských přišli čeští účastníci všichni v českých barvách a když jeden řeční pravil předsedovi: „To nesmí být, nejsme tady k politikaření“, dal jej předseda, Němec, vy- hodit. (Hlasy: „Jak se jmenuje?“) Jmenuje se May er. (Hlasy: „Bovkotovat jej!“) Ně- mečtí poslanež k naší věci maj malý zájem. Když jsem jednoho zval lo naší schůze, namítl mi: „Dejte se vycpat. Nebudete mit jiného výsledku, leč že poštvete Čechy!“ Čechové jsou tak nestyda- tými, že říkají, že svatoštěpánskou věž vystavěl Čech. Stavěli ji čeští zed- nici, ale stavitel byl Němec. Představený valné hromady pomocníků truhlářských řekl dokonce jednou: „Svatoštěpánská věž je pomníkem českým!“ (Hlasy: „Domýšlivost! Slavo- mam!“) Usneseno, na konec dosadit desiti- členný výbor, vydávati každý rok pamětní spis, jejž bude redigovati zvláštní úřadník a ve kterém uváděny budou všechny české firmy ví deňské za účelem boykotu, a boykotovati české hostince a německé hostince, ve kterých jsou české spolky.
Čecho Němec May Čo Slavo Hradec Vídeň Čechy
17 article
— Z Lipnice nad Sáz. (Úmrtí býv. sta- rosty, sládka pana Bohumila Štolce.) Naše obec a s ní celé okolí hořce truchlí nad bolestnou ztrátou, která ji postihla úmrtím všeobecně vá- ženého občana, majitele pivovaru a realit pana Bohumila Štolce, muže vzorného, cha- rakterního a vlasteneckého, jehož působení oboru hospodářském i vlasleneckém zanechá v naší krajině stopy trvalě. Jako nejstarší syn známé vlastenecké rodiny Štolcových, narodil se pan Bohumil Štole reku 1849 v Horních Beř- kovicích, kde jeho otec byl nájemcem panského pivovaru. Obecnou školu vychodil v Kostomla- tech, načež studoval reálné školy v Praze a vy- učil se řemeslu sladovnickému. Hned za svých mladých let vynikl dovedností odbornou a pů- sobil jako sládek Domsova pivovaru ve Lvově.
Štolc Štolcův Štol Domsův Lipnica nad Sázava Kostomla Praha Lvov
18 article
Po svém návratu do vlasti r. 1887 zřídil s vlastní pivovar v Lipnici u Světlé nad Sázavou. jejž neúnavnou pílí značně zvelebil. Vynikaje praktickým rozhledem i bohatými zkušenostmi. byl pan Bohumil Štole záhy důvěrou svých spoluobčanů povolán v úřad starosty města Lip- nice, jejž pět let zastával, zasedal v okresnlm výboru německo-brodském a byl členem všech mistních i vůkolních spolků vlasteneckých dobročinných. Celý svůj život věrně a spolehlivě vytrval při národní straně svobodomyslné, jejiž byl stoupencem i důvěrníkem. Pan Boh. Štolo byl pečlivým otcem svých čtyř dítek, přítelem a rádcem všem, kdož s důvěrou k němu se obraceli. Vleklá choroba vnitřní, která před ně- kolika měsíci zákeřně se objevila, zmařila živo muže šlechetného. Mimo četné příbuzenstvo (pp.: Jan Štolc, em. sládek a majitel domu Praze VIII., Jaroslav Štolc, sládek v Minčicích. Hynek Štole, ředitel cukrovaru v Řečkovieích Karel Štole, statkář a zemský poslanec ve Spo- myšli jsou bratry zvěčnělého) želí jeho ztráty každý, kdož poznal vzácné přednosti jeho po vahy. Budiž čest památce zesnulého! — Klub národní strany svobodomyslné Širší pracovní komise školská sejde se k důležité poradě ve čtvrtek dne 14. t. m o 6. hod. večerní v zasedací sini klubovní. — Ozobní. Za starostu okresního zastupitelstva v Jilovém zvolený rolník Jan Slabihoud z Křížo- vého Ujezdce byl od císaře potvrzen.
Štol Boh Štola Štolc Slabihoud Lipnica Světlá nad Sázava spo Křížo dom Praga
19 article
— Starosta měst pražských p. dr. Srb odjel včer odpoledne do Vídně, aby na příslušných místech ihtervenoval o urychlení postoupení hradeb a kasárer obci pražské a v jiných důležitých záležitostech obce pražské. — Rodinné zprávy. Paní Teresie Dvořáková rozená Bollechova v Jaroměři slaví dnes své osm- desátě narozeniny. Vzáčného věku tohoto dožila s v úplném zdravi. Olec jubilantky byl prvním vole ným starostou král. věn. města Jaroměře. Za svo mladosti i po svém provdání za měšťána jaroměř ského p. Václava Dvořáka, súčastnila se čile ruchu našeho, zejmnéna v letech padesátých a šedesátých. Před dvaceti lety ovdověla a od té doby žije v ústran jenom svým dětem a vnukům.
Srb Dvořáková Bollechův Dvořák Vídeň Jaroměř
20 article
— Oslava jubilen pěladvacetileté činnosti starosty Ústřední Matice školské pana ředitele Kneldla byla konána včerejšího dne v četně navštívené schůzi vý boru, do které mimo členy výboru dostavila se i de- pulace revisorů Ústřední Matice školské a zástupcové matičního učitelstvá. Kdýž byl starosta oběma ná městky uveden do zasedací síně, přiměřeně ozdo bené, ujal se slova první náměstek starostův p. dr Pospíšil, jenž delší řečí ocenil zásluhy jubilantovy povkan zejmen na obtizně vyřízování agendy prvních letech Matice, jejíž čtvrtstoletá činnost splývá co do doby úplně s vytrvalou a neohroženou činností nynějšího předsedy Ústřední Matice školské. Činnost jeho velmi případně dá se charakterisovati heslem „Ni zisk, ni slávu“. Řečník akcentuje z druhé polo vice dosavadního života Kneidlova, že patřila ve všech volných chvílích Ústřední Matici školské. Když prvn předseda zvěčnělý dr. František Ladislav Rieger byl zaujat politickou působností svou oddalován od drob- nější práce, nalézal v ochotné činnosti Kneidlově oporu spolehlivou, a když agenda matiční vzrostla netušenou měrou a svěřena nynějšímu starostovi. ponechána i za starostenství p. professora Čelakov- ského důležitá agenda školská tehdejšímu náměstku
Pospíšil Kneidlův doktor Rieger Čelakov Matica
21 article
Kneidlovi. A když professor Čelakovský odstoupil. aby věnovati se mohl dokončení svých prací věde- ckých, převzal řízení spolku ředitel Kneidl a vede jei ke cti a prospěchu Matice vždy horlivě, vždy ne- únavně a vždy obětavě, nedbaje ani útoků, jimiž cho- roba zdraví jeho ohrožovala. Rečník za souhlasu všech přítomných praví: „My členové výboru máme ve Vás vůdce rozmyslného, rozvážného, osobním přesvědčením proniknutého, při tom vždy přesvědčen cizího si vážícího, taktuplného a energického. vždy svěžího, podnikavého, pro práci nadše- ného, máme ve Vás mluvčího, řečnickým talentem nadaného. Sbory učitelstva matičního mají ve Vás rádce osvíceného a ušlechtilého, úřadnictvo pak před staveného humanního a uznalého.“ Poukázav pak že pod klidným na pohled povrchem běžného vyřizo- vání agendy matiční kryjí se často tuhé zápasy boje, při kterých každý větší úspěch jest jen výsled- kem dlouholetého, houževnatého snažení a při kterých ani trpkým zklamáním nebýváme ušetřeni, tázal se řeč- ník, zda bude konec oněm zápasům, který jsou ne- známy jiným kulturním národům. Avšak i když ne- známe toho konce boje matičního za právo, pravdu spravedlnost — pokračoval řečník — přece všichn jsme proniknuti tohou, aby nám vedení Vaše zůstalc zachováno až ke konečnému vítězství našich idel. a dnešní příležitosti používáme k tomu, abychom Vám řekli, jak Vás máme rádi, jak si Vás vážíme, jak Vás ctíme, jak jsme šťastní a hrdi, že pod řízením Vaším sloužiti můžeme jednotě naší.“ Shromáždění provo- lalo svému starostovi upřímné „Na zdar!“, načež pan
Kneidl Čelakovský
22 article
Ladislav Vltavský, řídící učitel ze Žatce poděkoval vroucným proslovem panu starostovi za jeho péčio blaho učitelstva matičního; netajil se tím, že matiční učitelé dlouhou dobu truchlivě zírali do nejisté bu- doucnosti, sklíčeni starostí o budoucnost svých rodin a jestliže dnes vzchází naděje učitelstvu matičnímu, že podobných starostí chovati nemusí, náleží o to zásluha jak celému výboru tak i nynějšímu lidu- milnému, učitelstvu vždy přátelskému starostovi. Uči- telstvo již dlouho toužilo své sympatie panu staro- stovi osvědčiti a používá k tomu dnešní zajisté vhod- né příležitosti. Na to ředitel matiční kanceláře spo- lečně s pokladníkem poděkoval panu starostovi za všechno dobrodiní, jež úřadnictvu za svého dlouhého úřadování prokázal, dal výraz citům obdivu a úcty nad jeho obrovskou prací a přeje ušlechtilým poči- nům starostovým plného zdaru, pronesl jen přání, aby pan starosta Ústřední Matice školské ze svého vůdčího místa ještě dlouho činil nám opatření, jež přinášejí Ústřední Matici školské a národu úspěch a zdar. Na to pan starosta v delší řeči poukázal na to, že nezasloužil takových poct, že konal jen svou
Vltavský Žatec
23 article
povinnost. V národě malém, ohroženém, o své ná- rodní bytí zápasícím, jest míra povinností jeho pří- slušníků větší, než jinde. Nikdo nemůže a nesmí pře- stati na tom, co mu jeho povolání, jeho zájmy osobní a rodinně ukládají, ale musí vedle toho bráti na sebe úkoly a povinnosti, jež mu náležejí jako členu ná- roda a kdo k dobru svého národa přispívá, nekoná nic mimořádného, nic tak velkého, aby z toho zvláštní pochvala jemu příslušela. Říká se, že „zásluha není dar náhody“ a pan starosta soudí, že jen náhodou se stalo, že byl před 25 léty zvolen do výboru, kde se stal pokladníkem, místopředsedou a konečně i sta- rostou. Přítomní tomu arci odporovali. Na to pro- hlásil, že mohl-li se dočkati dovršení čtvristoletého trvání Matice a jejího rozkvětu, jest to spíše zásluh šťastného složení výboru, zejmena pak zásluha i ny- nějších místopředsedů dra. Pospíšila, dra. Šámal a ostatních členů presidia, professora Čelakovského, jednatele Broje, ředitele Heřmánka, Vyšohlida, Můld- nera, dvorního rady Webra a jiných a jiných. Vzdav také díky matičnímu učitelstvu i úřadnicivu za horlivé konání povinností a za podporu, jíž mu plnění čestné jeho povinnosti umožňovali, žádal, aby bylo vzpo- menuto zásluh prvního výboru, Vzpomenul pamálky prvního starosty pan dra. Františka Ladislava Riegra i památky zemřelých členů výboru, a poděkoval čle- nům žijícím, z nichž pan Josef Kummer jest doposud členem výboru. Když skončil řečník doslov svůj, ča- stým souhlasem provázený, jednotliví členové výboru ještě osobně projevili mu své blahopřání. Byly před- čitány i blahopřejné listy, které došly k téte domíe slavnosti. Členové výboru na památku télo „rodinné slavnosti Ústřední Matice školské věnovali svému milovanému slaroslovi své podobizny, seřaděně v vkusném albu.
Pospíšil Šámal Čelakovský Broj Heřmánek Vyšohlid Můld Weber Riegr Kummer Matica menout zásluha první výbor
24 article
— Z Národní zady české Pro oběti boje z všeobecné právo hlasovací zaslal kanceláři Národní rady české dále pan Adolí Šetka, pokladník spoři- telny v Jindřichově Hradci, výnos sbírky v obnosu 533 K 88 b, k níž přispěli: obec jindřichohradecká 50 K, Měšťanská beseda 89 K, zpěvácký spolek »Slávy dcera« 42 K, ruský kroužek 37 K, Řemeslni- cko-živnostenská beseda 35 K. Spolek českých vy- sloužilců 32 K 24 hal, tělocvičná jednota Sokol 32 korun, Spolek dobrovolných hasičů 30 korun, 60 hal., Společenstvo pp. řezníků a uzenářů 28k 50 hal., Národní vzdělavací beseda »Havlíček« 16 K, Českoslovanská obchodnická beseda 13 K 10 hal., divadelní spolek »Jablonský« 11 K 20 hal., Jednota vzájemně se podporujících řemeslníků a živnostníku 10 K, Spolek vojínů a úřadníků 7 K 50 h, zpěvácký spolek »Černín« 6 K 70 h, dělnictvo z dílny pana Ig. Solpery 6 K 30 h, při zahajovací schůzi na »Střelnici« vybráno 16 K 24 h, Spolek katolických tovaryšů 8 K, spolek »Svornost« 12 K 30 hal. Ženský odbor Sokola 12 koran 60 hal., ze sběrny v pana lékárníka Rösche 19 K, ze sběrny ve spoři- telně 11 K, ze sběrny u pana host. Fary 5 60 h., ze sběrny u pana host. Römlera 2 koruny. celkem 533 K 88 hal. Z administrace »Národních Listů« odevzdán opět výnos týdenních sbírek obnosu 101 K 22 hal. — Dále zaslali: obec Bohnice v okresu karlinském 50 K a tělocvičná jednota Sokol v Pečkách 10 K. — Schůze před s ed- nictva a kolkovního odboru koná se dnes v úterý o 5. hod. odpolednl.
Adolit Šetek Sláva Řemeslni Havlíček Jablonski Ig Solpera Rösch Fara Jindřichov Hradec Bohnice Pečky 10 K kancelář národní rada měšťanský beseda 89 K živnostenský beseda 35 K zpěvácký spolek » Černín spolek katolický tovaryš 8 Sokol
25 article
— Ve prospěch pražského komilétu k udržování pomníků na bojištich českých z r. 1866 uspořadáno bude v pátek dne 15. prosince 1905 o 8. hod. več. ve zdejším divadle Variétě za protektorátu prince Viléma ze Schaumburg Lippe dobročinné představení Program je pro toto představení pečlivě volen spolupůsobení nejpřednějších sil zabezpečeno. Před- prodej lístků už od dnešního dne: Příkopy, velký Bazar čís. 27., telefon čís. 762. Večer před představe- ním u pokladny. — Vyznamenání. Vdova po vrátném v domě č. p. 5 v Praze III., náležejícím rodině Divišově, pl. Terezie Procházková, vyznanenána byla místodržite- lem král. českého za více než 40leté věrné sluc by téže rodiny čestnou medailií. — Konfiskace. Číslo 50. týdenníku »Hlasy o Metuje« v Náchodě (red. PhC. Jaroslav Rydlo) pro- padlo zase konfiskari. Jest to v jednom měsíci již po třetí. Redakce uspořadala nové vydání. — Svaz asekuračníků v Praze svolal ke dni 8. t. m. manifestační schůzi asekuračníků, v níž zaujato postavení k novele o asckuračnictví a přijala ná- sledující resoluce: C. k. vláda budiž dožádána, aby zároveň s upravením asekuračnictví i poměr ase- kuračníků k jich společnostem zákonně upravila následující body do zákona pojala: 1. upravení pod- mínek přijímacích a výpovědních; 2. přiznání po- jmenování „soukromý úřadník“ všem asekuračním orgánům; 3. společnosti nechť jsou povinny za své plnou mocí opatřené orgány v rámci pojišťovacích podmínek převzíti odpovědnost, tak, aby dotyčný orgán nebyl více plnomocníkem strany, nýbrž spo- lečnosti: 4. společnosti nechť jsou povinny, bud
Vilém Divišův Procházková Jaroslav rydlo Praha Náchod Variéto Schaumburg Lippe svaz asekuračník v Praga hlas o Metuje
26 article
každá zvláště, neb více společností dohromady, zří- diti pro své orzány nemocenské a úrazové podpůrné fondy zaopatřiti vdovy a sirotky po úřadnících svých, zříditi pro tyto pensijní fondy, a sice tak, aby u jiné společnosti strávená léta u nové společnosti započítána byla, po připadě, aby stará společnost vyplácení pense kvotou přispívala; 5. společnosti nechť jsou povinny vydati služební pragmatiku po vzoru státních úřadníků s automatickým postupem v hodnosti a služném: 6. zavedení příslušných titulů: odstranění nemravného přijímání, pracovali z zálohu provisní; 8. odstranění provisí vůbec a za- vedení remunerací a 9. odstranění nemravných, do- sud obvyklých smluv přijímacích — Nová reklamní umělecká nálepka. Výslavní komitét českého oddělení rakouské výstavy v Lon- dýně hodlá za účelem největšího rozšíření známosti o projektované české výstavě v Londýně po veške- rém vzdělaném světě vydali zvláštní umělecky pro- vedenou reklamní nálepku, která opatřena bude příslušnými označeními v anglické a české, po pří- padě i francouzské řeči. Rozšíření nálepky po světě díti se bude tím způsobem, že zasílány budou archy po 250 kusech větším firmám, zvláště těm, které výstavy v Londýně zúčastniti se hodlají, se žádostí, aby ji lepily na obálky dopisů zasílaných do ciziny. K témuž účelu zašlou se archy s nálepkami našim korporacím průmyslovým, obchodním, živnostenským, uměleckým a i., jež pěstují čílejší styky s cizinou.
Lon Londýn
27 article
Rovněž i pražským a světovým kancelářím cestov- ním, museím, rakouským konsulátům, redakcím na šich novin pro výtisky do ciziny, redakcím českých časopisů v Americe a p. budou reklamní tyto ná- lepky k rozšíření zasílány. Umělecké komitét chystá provedení této nálepky ve formě pokud možno nej- vkusnější, aby byla každému dopisu skutečnou ozdobou a lím právě žádoucí pozornost na se upou- tala. K zasílání nálepky přikročí se co nejdříve, aby již napřed vzbuzen byl po světě zájem pro české oddělení na výslavě rakouské v Londýně a každý návštěvník výstavy celkové úmyslně a ne snad jen náhodou zavítal i do našeho oddělení českého, če- hož zajisté pak litovati nebude. — Sludentský věstník. Spolek »Akademici smíchovští« pro nahodilé překážky odkla dá dnešní přednášku o straně staročeské na 9. leden — Ve znamení reakce. Předvčerejší zpráva naše o hromadném zatýkání osob, jež na nedávných pro- jevech ve prospěch všeobecného hlasovacího práva byly se zúčastnily ať již mluveným, ať již psaným slovem, potvrzuje se plně, dokonce měrou netušenou. Pokud jsme zjistili, děje se nejnovější »akce« na rozkaz vrchního státního zastupitelství, které v do- hodě s presidentem trestního soudu dv. r. drem. Wokaunem, nařizuje domovní prohlídku u všech osob, o nichž jakýmkoli způsohem bylo zvědělo, že se ruchu demonstračního zúčastnili. Vyšetřování pro přečin dle § 305. (rušení veřej. pokoje a řádu) bylo včera zabájeno proti red. Körbrovi a Pichlovi, prof. dru. T. G. Masarykovi a včera večer za- tčen dokonce ve svém bytě na vyšší rozkaz předák národně sociální strany, redaktor Špatný, jenž po- nechán ve vazbě a to proto, že u něho nale- zen nezničený rukopis pisatele jistého článku. Při těchto domovních prohlídkách pátrá se vůbecpo
doktor Wokaun Körbr Pichl profesor T G Masaryk Amerika Londýn