1
masthead
12. prosince 1905. Číslo 342.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
žení ony platy, které by převyšovaly platy upra-
vené schemalem drah státních. Za těchto
okolností zdálo by se vlastně podivným, že mlu-
veno býti může o passivní resistenci na drahách
soukromých.
Příčina vězí jinde. Již při jednání v mi-
nisterstvu železnic byl jednou z největších ob
tíži názor ministerstva, že se zástupci organisaei
vyjednáváno býti nemůže, že železníční organi
sace uznávány nejsou a že jednati se může to-
liko se zástupci personálu ve službě bezůhonně
činného. Od názoru toho ministerstvo během
jednání upustilo, protože se právem po-
ukázalo na to, že ministerstvo železnic vyslavši
svého zástupce dvor. radu Basehra svého
času do Prahy, de facto se zástupci organi-
sací vyjednávalo. Na názoru tom však
trvají správy drah soukromých
nechtěji, aby jednaly za jejich zřízence nebo
spolu s jejich zřízenci osoby stojící v čele od-
borových organisací železničních zřízenců.O
tuto formální a možno říci etiketní otázku
rozbíjí se celé jednání se soukromými drahami,
poněvadž železniční zřízenectvo nechce v jed-
nání s nimi vejíti, jestli že zástupei jeho odbo-
rových organisací nebudou účastni.
Přes několik pokusů ministerstva v po-
sledních dnech za účelem dohody nebyla věc
skončena. Opětovné konference poslance Ma-
štálky, včera s řediteli soukromých drah
konané, nebyly s to odvrátiti soukromě dráhy
od tohoto stanoviska. Poslancem Maštálkou
navrhováno bylo východisko v tom smyslu, aby
nebylo vedeno formální jednání, nýbrž ko-
nány konference mezi zástupci zřízenectvaa
zástupci odborových organisací na straně jedně
a soukromými drahami na straně druhé. Návrh
ten byl však rovněž soukromý mi
drahami odmítuut. Zůstaly na svém
odporu přes to, že celé 3 hodiny bylo
s nimi v ministerstvu o té věci jednáno.
Maštálka
Praha
Ma
5
article
Porady zřízenců.
Z Vídně, 11. prosince. (Tel. zpr.) Zástupcové
odborových organisací měli zde včera poradu
dnes shromážděni byli v parlamentě, kdež vzal
rozhodnutí soukromých drah pozdě večer na
vědomi. Po 8. hodině odebrali se
korporativně do ministerstva že-
leznic, aby v jednání pokračoval
a aby zejmena rozhodli o návrhu drah
soukromých: »Soukromé dráhy jsou ochotny.
proposice jim sdělené ministerstvem železni
vzlti v úvahu, většinou na ně přistoupiti a roz-
hodnutí své oznámiti ministerstvu železnic k tomu
cíli, aby ono mohlo je notifikovati zástupcům
odborových organisací.«
Zejtra koná se v Praze poradu
zástupců zřízenectva drah sou
kromých království českého, kde
podána bude zpráva o výsledku dnešního jednání
zástupců organisací v ministerstvu železnic
na kteréžto sehůzi stane se rozhod-
nutí o tom, zdali návrh sonkromých
drah jest přijatelný čili nic, t. j. zda
dojde k passivní resistenci na drahách
soukromých.
Vídeň
Praha
6
article
Rozhodnutí zřízenectva.
Z Vídně, 11. prosince. V ministerstvu že-
lezničním dohodli se delegáti železničního zříze-
nectva na tom, že návrhy soukromých drah ve
příčině úpravy hmotných poměrů personálu sdě-
leny budou ministerstvu, které je oznámí zvo-
leně deputaci zřízenectva, aby tato mohla dále
o proposicích těch jednati. Kdyby se vyskytly
některé sporné otázky, bude prostředkovati mi-
nisterstvo železnic. Ve středu ráno po-
čnou porady s jižní dráhou a od-
poledne se severní dráhon. Během
týdne bude pak jednáno s ostatními dráhami.
Z Vídně, 11. prosince. »Neue Fr. Presse«
sděluje: Úsili ministerstva železnic podařilo se
v konferenci, pozdě večer konané, přiměti zá-
stupce organisací zřízenectva železničního sou-
kromých drah, aby upustili od přímého vyjed-
návání s důvěrníky organisací. Tím jest nebez-
pečípasvat-resistence u soukromých drah od-
straněno. (Viz obdobné sdělení zpravodaje našeho
o téže věci již nahoře. Pozn. red.)
Úřadní zpráva.
Z Vídně, 11. prosince. (C.- B.) Včera ko-
naly se v presidiální síni železničního minister
stva porady s generálními řediteli severní dráhy
císaře Ferdinanda, rakouské severo - západní
dráhy, státní železniční společnosti a ústecko-
teplické společnosti. Tato prohlásila, že jej
personál již dnes má lepší postavení, nežli per-
sonál u správy státních drah po provedení no-
vých oprav. Ostatní správy soukromých železnie
vyslovily svou ochotu, provésti nejen zvýšení
platů, jež zavedeno bylo od 1. prosince t.r.
u státních drah, od 1. ledna 1906 ve stejné
výši, pokud již platy jejich bez tak nejsou
stejny neb lepší než u státních drah, nýbrž
také přijmouti postup služebnictva a nižšlho
úřadnictva státních drah a rovněž platy posta-
viti na roveň těmto.
Neue
Ferdinand
Vídeň
Francie . Presse
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Posl. dr. Jan Žáček — místopředsed
poslanecké sněmovny, náměstek zemského hejt-
mana na Moravě a vůdce strany »národní«, jak vy-
počítává brněnský jeho orgán, pronesl v páteční
schůzi Národního klubu brněnského, jehožje
předsedou, o dokonaných moravských vyrovná-
vačkách velkou, či správněji dlouhou řeč.
Jojim účelem bylo dokázati, že v následcích
smiřovačkového volebního zákona bude na sněmu
zemském skutečná většina z českého lidu, která
bude nejen rozhodovati, ale skutečně na
sněmu poroučeti, jak doslovně v doslovu
své řeči uváděl. Dr. Žáček, spolutvůrce brněn-
ského paktu, pokoušel se dokázati ještě mnohé
jiné věci, které chtěl vlastně dokázati. Tvrdil
mezi jiným, že nejen volební řád, ale i zemské
zřízení moravské z r. 1861 bylo tak zúmyslně
zestaveno, aby na věčné časy zůstala česká vět-
šina zemská na sněmu menšinou, a přece n
základě téhož zřízení přeměnil dr. Jan Žáček
ostatními českými poslanci za ochotného při-
spění německých poslanců českou sněmovní
menšinu ve »většinu zástupců lidu«, která
bude prý na sněmu poroučet. Dr. Žáček přiznal
však během své řeči, že k lidové většině ve
sněmu je třeba 76 poslanců, kdežto volební
oprava dává Čechům jenom 73 poslance,
že tedy o české početní většině
vůbec možno mluviti teprve s milost
Posl
doktor
Žáček
účel
Čecho
Morava
poslanecký sněmovna
národní klub
8
article
konservativního velkostatkářstva, kteréž má schá-
zející hlasy dodati. Dr. Žáček za to ruči, že
budeme mít na moravském sněmu hned příštími
volbami absolutní českou většinu,
neboť ve velkostatkářském sboru budou prý na-
jisto zvoleni nejméně dva čeští poslanci. Ručení
dra Žáčka všechna úcta, ale bylo by neskonale
lépe bývalo, kdyby tato absolutní většina byla
bývala zaručena raději volebním řádem samot-
ným — o lidové většině, která bude na
sněmu poroučet, nebylo by však řeči ani
tenkrát, kdyby sám volební řád byl všech 76
poslanců lidu českému zaručil, neboť ani dr.
doktor
Žáček
9
article
Žáček nemohl minouti mlčením, že z poroučení
české většiny vyloučena téměř všechna národní
agenda sněmovní, a že tato většina nebude moci
rozloučiti ani dvě místní obce od sebe, kdyžsi
to německá z nich zakáže. Dr. Žáček douf
v sesílení české většiny dalším postupem národ
ního boje, ač podle jeho vlastního pátečního
doznání volební řád odhlasován k zamezent
volebního boje národnostního v městech morav-
ských — doznávaje celkem, že tu garantovanou
většinu musí si Češi moravští teprve dobýtia
že závisí vlastně od výsledku velkostatkářských
voleb. Dr. Žáček dále ohražoval se proti tomu,
aby sjednání nových základních zákonů zem-
ských a jich odhlasování nebylo označo-
váno jako překvapení politické veřejnosti če-
ské — ale sám doznal, že když v následeleh
brněnského »Volkstagu« smiřovačky českými po-
slanci rozbity, »permánentní výbor sice
zmizel, ale otázky a obsah perma-
nentního výboru nezmizely,« čili
jinými slovy: Celá česká veřejnost politická byla
přesvědčena, že s výborem pohřbeny i jeho
otázky i jeho obsah, kdežto čeští poslanci obsah
ten přijali a k jeho otázkám mimo nadání lidu
a proti jeho vysloveně i poslancům známé vůli
přisvědčili způsobem vysloveně a nepopíratelně
podloudným, postavivše lid před hotovou, anive
snu netušenou skutečnost. Že vyrovnací zákony
na sněmu přijaté jsou v podstatě totožny s před-
lohami v subkomitétu přijatými až na bliktr zá-
měny kuriálního veta s ustanovením kvalifiko-
vané většiny, tvrdí sám dr. Žáček, řka výslovně
že se na brněnském paktu nepracovalo čtrnácle
Žáček
doktor
Čech
10
article
dní, nýbrž »od počátku 1898, tedy celých sedm
let.« Tento positivní důkaz dlužno považovat
za jediný, který se dru. Žáčkovi v pátek po-
dařil. Že se sám ani z daleka nepokusil vy-
vrátiti známé články dra. Fuxe v »Tagesbotu-
zejmena o tom, co dr. Fux pravil o absolutn
jistotě, že moravšti Češi musili přištími volbam
na základě starého volebního řádu dobýti vět-
šiny takové, jaké mají dnes Němci, a že ne-
vyvrátil jeho výklad o klausule Perkova zákona,
obsažené v slovu »zpravidla«, budiž prostě kon-
statováno. O Fuxovy články podle referátu » Mo-
ravské Orlice« ani nezavadil. Jeho řeč nenapra
vila ani v nejmenším pochyby a odpor české
veřejnosti na Moravě proti smiřovačkám, prot
jejímu lepšímu přesvědčení, přání a vůli uzáko-
něným. Tomu nasvědčují pokračující projevy ne-
vole a nedůvěry moravským punklálorům, ze-
jmena dru. Žáčkovi osvědčované. Viz o tom
naše včerejší telegrafické zprávy z Bystřice pod
Hostýnem. Jedna věc se podařila, toť zjevno —
smiřovačky a to jenom oktrojírkou, vykonanou
poslanci na jich voličích, indemnitu za ně o
voličů neobdrží nikdyl
— Uklidnění v Praze. Obchodní a živ-
nostenská komora v Praze byla upozorněna in-
teressenty z kruhů výrobních a obchodních, že
pražský trh předvánoční vázne následkem pře
mrštěných obav obecenstva před nepokoji. I po-
važuje proto komora za svou povinnost prohlá-
siti, že v Praze i předměstích je úplný klid
že netřeba se obávati jeho porušení ani v době
dohledně. Neboť jasné a nepochybné ujištění
vládní o brzkém předložení chystané volební
reformy a obecně uznaná nutnost důkladného
připravení reformy tak důležité zaručují, že
lhůla vládou stanovená a také skutečně po-
třebná nebude přerušována zbytečným a pro
celé hospodářství, jakož i pro věe samu škod-
ným fusením veřejného pořádku.
Fux
doktor
Čech
Němec
Perkův
Fuxův
Žáček
Morava
Bystřice pod Hostýn
Praha
Tagesbot
11
article
— Němci vídeňští připravují se proti Če-
chům. Z Vídně, 10. prosince. (Pův. dop. „Nár.
Listů“.) Když pan dr. Lueger dělal nový
řád pro město Vídeň, dal do něho zvláštní para-
graf, podle kterého členové obecního zastupi-
telstva složiti musí přísahu, že hájiti budou
německého rázu města Vídně. A tak přísahaj
Jedličkové, Procházkové, Bělohlávkové, Ve-
selí, Žáčkové a jiní, jichž původ český pozná
se na první poslech, aneb jichž tatíci neuměl
slova německého, že konati budou, čeho si dr.
Lueger, budoucí vůdce Němců rakouských
přeje. Onen paragraf — byl diktován strachem
před Čechy. Kdyby Vídeň byla tak německou.
za jakou se vyhlašuje, nebyl by se tento vými-
nečný článek do vídeňské ústavy dal. A druhá
věc: Když v neděli dne 26. m. m. před zimn
kampaní tentýž dr. Lueger svolal své věrne
z Vídně a předměstí do radnice, před radnie
a na Ringstrasse, aby k nim promluvil on a po-
slanci jeho strany, žádal mimo jiné, aby vázáno
bylo rovné právo hlasovací do sněmovny posla
necké pětiletou usedlostí. Proč, netajil. Vy-
znal, že by jinak Čechové a Vlachové ve Vídni
patrně chtěl říci v některých okresích, přehla-
sovali Němce. Posílal, jak jsme tenkráte ohlá-
sili, české zaměstnance, kteří tu vydělávají po-
ctivou prací svůj chléb, kteří hromadí svými
mozoly bohatství pro německé chlebodárcea
bez kterých by tady nestál jediný dům, aby šli
volit, nejsou-li stále pět let ve Vídni, do Lito-
myšle. U pana dra. Luegra je vždycky žer
Němec
doktor
Lueger
Jedlička
Procházka
Bělohlávek
Žáček
Čecho
Vlach
Vídeň
Čechy
12
article
smísením s pravdou. Pravdou v tomto výroku
je zase strach, že by v západních a severních
okresích vídeňských, kde procento českých
pracovníků je největší, tito mohli svými hlasy
rozhodnouti, věru nikoli na prospěch kandidáta
českého, nýbrž na prospěch kandidáta, který
není kandidátem Luegrovým. Němečtí na-
cionálové, lidovci, stejně jako Všeněmci,
nic jiného nedělají svojí akcí, kterou zahájili
proti Čechům za příčinou nastávajících voleb
na základě rovného práva, leč že pokračujív
tem, co dr. Lueger zahájil heslem: proti Če-
chům. Obě tyto strany svolaly na čtvrtek večer
schůzi, na které jednalo se „O prostřed-
cích proti počeštění Vídně“. Schůze
byla navštívena slabě, jen asi 500 osobami,
mozi nimi bylo 8 žen. Za to mnoho studentstva
se žlutými, tmavočervenými, černými a zele
nými čepicemi. Přítomen byl posl. dr. Herol
(Žatec). Předsedal dr. Gruber, inženýr
Erassl a stud. práv. Schieid, Inž. F ra ssl
uvítal přítomné jménem výboru, ustavivšíhe se
k obraně proti češství ve Vídni. Výbor ten
skládá se ze všech německých poli-
tických stran a bezprostředním podnětem
k jeho založení bylo poslední „ostentativní vy-
stoupení Čechů vídeňských při průvodu demon-
stračním na Ringstrasse a před parlamentem
dne 28. m. m. ve prospěch všeobecného a rov
ného práva hlasovacíhc“. Sestaven byl tako-
vým způsobem, by všechny německé strany
bez rozdílu mohly v něm býti zúčastněny. Vy
stupování Čechů ve Vídni poslední dobou budí
všeobecný rozruch v německé veřejnosti svou
„drzostí, sebevědomím a Visto
tou“. Jest proto třeba, praví řečník, abychom
se poradili o prostředcích, jimiž by se dal chrá-
niti německý ráz našeho města proti vtíravost
české. Posl. kr. Herold (Žatec) uvítán volá-
ním „Heil“, chápe se slova: „Drazí rodáci!
Luegrův
Čecho
doktor
Lueger
Herol
Gruber
Erassl
Schieid
Ing
Posl
Herold
Vídeň
Žatec
13
article
Poznáváte již, že Vídeň přestává býti ryze ně-
meckým městem a že je ohrožována Čechy. Ve
svém mládí slýchával jsem: „Je jenom jediné
císařské město a to je Vídeň“. Později jsem se
dověděl, že jsou také jiná císařská města. Když
jsem se v té věci tázal svého otce, odpověděl;
„Ano, je několik císařských měst, ale jenom
jedno je německé a to je Vídeň“. Dnes již to
říci nelze a to nás rmoutí, to nás bolí všechoy.
Vídeň není již německým městem
přestala jím být. Kdo tomu nevěřil, mohl
se o tom přesvědčiti dne 28. listopadu s rampy
parlamentní, odkud bylo zřít tisíce vídeňskýeh
Gechů, táhnoucích kolem. (Bouřlivé „fuj!“
Té chvíle se ukázalo, že Vídeň není již tak ně-
meckou jako bývala. Němcům třeba vžd, otví
rati oči, aby poznali pravdu. Pak teprve pro-
hlédnou. Před 30 léty byli jsme ještě skuteč-
nou politickou mocí, protože jsme se však ne-
snažili této moci využitkovati, ztratili jsmeji
Ani již nepociťujeme hrozné hanby, která vězí
pre nás ve skutečnosí., že kus po kuse po-
zbýváme ze své državy. Také ve
vnitru říše pozbyli jsme města, bohatá a velká
města, jako Prahu, Plzeň a j. S bolestí po-
zorujeme, jak jedno město po druhém pře-
chází v majetek slovanský. Češi plzeňští honosí
se dnes, že poslední německý purkmistr v Plzni
byl také prvním českým. Třeba doznati, že
jsme v minulých letech, kdy moc byla ještěv
našich rukou, nevěděli, co je naší povinností.
S rozvojem průmyslu, zvláště uhelného, vtáhli
do našeho území čeští dělníci, za nimiž přišli
ovšem také advokáti, lékaři, živnostníci atd.
Čecho
Němec
Čech
Vídeň
Praha
Plzeň
14
article
Čechy jsou dnes tak zamořeny našimi národ-
ními odpůrci, že máme zapotřebí soustředění
všech sil, abychom ci zachovali tulo zem, kte-
rou jsmo zůrodnili a zkrášlili vlastní prací.
Když žádány byly na náe v německém území
české školy a my se jich zřízení bránili, tak
jako doposud se bráníme, bylo nám řečeno
s české strany: „My jsme zde pány, my vás
trpíme!“ (Smích.) Havlíček, Palackýa
Rieger počeštili, kde se co dalo a zvláště
v německém území. Němci mají nejvýš na
čase, postaviti hráze proti přívalu češství, nebot
mohou býti jisti, že podlehnou-li, nebudou s ni-
mi Češi nakládati s takovými ohledy jako myto
dosud vůči nim činili. Hlavní vinu dává řečník
temu, že Němci nemají dosud vyvinutější cit
národnostní ve svém politickém boji.
Mohli by si však vzíti příklad z Čechů. Ti ve
věcech národních jsou svorni, Mladočech po-
stupuje se Staročechem, národní socialista se
sociálním demokratem. Naopak, Němci ještě
podporují Čechy, své odpůrce, v jich slavo-
mamu. Německý spisovafel Ebert na př. po-
užil ke svému literárnímu dílu látky z če-
ských dějin. Dále uvádí, že v Perue
na českém táboře měli čeští socialisté paličské
řeči a jeden řečník tam volal: „Hory z pro-
nevěrné, německé lupiče jste nám
sem pustily!“ Vídeň byla vždy německou.
Jiných pánů nežli německých v ní nebylo. An
Římané levého břehu dunajského nepřekročili.
Čechové byli všude nomády. Odevšad odtáhli.
nastviny a vůbec vše vykořistivše a pustotu po
s0bě zůslagivše. Tak-4o dělalě-takés v. Čechácl
Pěkně pohodlně se usadili. Káceti lesy, upra-
vovati půdu, vysušovati močály, zůstavovali
Němcům. Jak to dělají nyní, tak to dělali jindy.
Havlíček
Palacký Rieger
Němec
Čech
Čecho
Ebert
Hora
Říman
Čechy
Vídeň
15
article
Takový je již jich zvyk: Všude brát, co
naseli jiní. (Hlučná pochvala, výkřiky;
„český cirk11“) Cokoli vidíme v Čechách
krásného, v Praze a jiných městech, je prací
německou, nikoli českou, je dílo němockých
stavitelů a mistrů. Rečník potom vykládá, jak
český živel roste v celém Rakousku a praví:
„Všechny úřady se počešťují, hlavně pošty
železnice. Víte, kolik je českých
úřadníků v Rakousku? Nejen v Če-
chách, ale také v německých zemích, ba v Ty-
rolích a Vorlarlberku? Je jich 9000. A víte,
kolik mají dohromady platu roč-
ně? 20 millionů korun. Tyto peníze berou
Češi nám a našinci jsou bez práce. To must
přestat.“ Potom dr. Herold líčí spolkový
život Čechů ve Vídni. „Ve všech ho-
stincích německých roztahují se české spolky
a hospodští to trpí. Víte, co to jsou Soko
lové? Sokolové jsou zákopníci češství, kteří
nám odnímají půdu. Provozují soustavně po-
češťování v Čechách a také ve Vídni. To ne-
jsou žádní „turnéři“, to se přece pozná na jich
oděvu, neboť ve vysokých botách a v rudé ko-
šili nedá se provozovat tělocvik. Všechny
Němce vídeňské vyzývám, aby společně vybo-
jevali Vídeň zpět. Proti Čechům se musí vy-
stoupit jako se vystoupilo na př. ve Florids
dorfu. Mládež buď vychovávána vlastenecky
(Pochvala), by němečtí studenti se
stali vůdei národa. Pak nebude tento
zničen. Arcikníže Karel řekl: „Boju-
jeme c česť Německa! Naše věc je
věcí Německa.“ Řečník zakončuje se
vývody výzvou ke svorné práci. (Bouřlivé Hei
a potlesk.) Posl. Kittinger (něm. lidovec)
zaslal omluvný list, ve kterém praví: „Něme-
ckou je Východní Marka (Rakousko)
a německou musí zůstati.“ Vídeňský
měšťan, jenž mešká dlouho již ve Štyrském
Čech
Herold
Čecho
Sokol
Němec
Karel
Posl
Kittinger
Marek
Čechy
Praha
Rakousko
Vídeň
Německo
16
article
Hradci, telegrafoval na schůzi: „Tak daleko
dospěly věci ve Vídni, že musí býti dosazen
výbor k zachování její němectví. Doufejme, že
se to podaří!“ Inženýr Frassl vyličuje Čechy
jako drzouny v agitaci. Příklad: Na po-
slední ejezd hostinských přišli čeští účastníci
všichni v českých barvách a když jeden řeční
pravil předsedovi: „To nesmí být, nejsme tady
k politikaření“, dal jej předseda, Němec, vy-
hodit. (Hlasy: „Jak se jmenuje?“) Jmenuje
se May er. (Hlasy: „Bovkotovat jej!“) Ně-
mečtí poslanež k naší věci maj
malý zájem. Když jsem jednoho zval lo
naší schůze, namítl mi: „Dejte se vycpat.
Nebudete mit jiného výsledku, leč že poštvete
Čechy!“ Čechové jsou tak nestyda-
tými, že říkají, že svatoštěpánskou
věž vystavěl Čech. Stavěli ji čeští zed-
nici, ale stavitel byl Němec. Představený valné
hromady pomocníků truhlářských řekl dokonce
jednou: „Svatoštěpánská věž je pomníkem
českým!“ (Hlasy: „Domýšlivost! Slavo-
mam!“) Usneseno, na konec dosadit desiti-
členný výbor, vydávati každý rok pamětní
spis, jejž bude redigovati zvláštní úřadník a ve
kterém uváděny budou všechny české firmy ví
deňské za účelem boykotu, a boykotovati
české hostince a německé hostince, ve kterých
jsou české spolky.
Čecho
Němec
May
Čo
Slavo
Hradec
Vídeň
Čechy
17
article
— Z Lipnice nad Sáz. (Úmrtí býv. sta-
rosty, sládka pana Bohumila Štolce.) Naše obec
a s ní celé okolí hořce truchlí nad bolestnou
ztrátou, která ji postihla úmrtím všeobecně vá-
ženého občana, majitele pivovaru a realit pana
Bohumila Štolce, muže vzorného, cha-
rakterního a vlasteneckého, jehož působení
oboru hospodářském i vlasleneckém zanechá
v naší krajině stopy trvalě. Jako nejstarší syn
známé vlastenecké rodiny Štolcových, narodil se
pan Bohumil Štole reku 1849 v Horních Beř-
kovicích, kde jeho otec byl nájemcem panského
pivovaru. Obecnou školu vychodil v Kostomla-
tech, načež studoval reálné školy v Praze a vy-
učil se řemeslu sladovnickému. Hned za svých
mladých let vynikl dovedností odbornou a pů-
sobil jako sládek Domsova pivovaru ve Lvově.
Štolc
Štolcův
Štol
Domsův
Lipnica nad Sázava
Kostomla
Praha
Lvov
18
article
Po svém návratu do vlasti r. 1887 zřídil s
vlastní pivovar v Lipnici u Světlé nad Sázavou.
jejž neúnavnou pílí značně zvelebil. Vynikaje
praktickým rozhledem i bohatými zkušenostmi.
byl pan Bohumil Štole záhy důvěrou svých
spoluobčanů povolán v úřad starosty města Lip-
nice, jejž pět let zastával, zasedal v okresnlm
výboru německo-brodském a byl členem všech
mistních i vůkolních spolků vlasteneckých
dobročinných. Celý svůj život věrně a spolehlivě
vytrval při národní straně svobodomyslné, jejiž
byl stoupencem i důvěrníkem. Pan Boh. Štolo
byl pečlivým otcem svých čtyř dítek, přítelem
a rádcem všem, kdož s důvěrou k němu se
obraceli. Vleklá choroba vnitřní, která před ně-
kolika měsíci zákeřně se objevila, zmařila živo
muže šlechetného. Mimo četné příbuzenstvo
(pp.: Jan Štolc, em. sládek a majitel domu
Praze VIII., Jaroslav Štolc, sládek v Minčicích.
Hynek Štole, ředitel cukrovaru v Řečkovieích
Karel Štole, statkář a zemský poslanec ve Spo-
myšli jsou bratry zvěčnělého) želí jeho ztráty
každý, kdož poznal vzácné přednosti jeho po
vahy. Budiž čest památce zesnulého!
— Klub národní strany svobodomyslné
Širší pracovní komise školská sejde
se k důležité poradě ve čtvrtek dne 14. t. m
o 6. hod. večerní v zasedací sini klubovní.
— Ozobní. Za starostu okresního zastupitelstva
v Jilovém zvolený rolník Jan Slabihoud z Křížo-
vého Ujezdce byl od císaře potvrzen.
Štol
Boh
Štola
Štolc
Slabihoud
Lipnica
Světlá nad Sázava
spo
Křížo
dom Praga
19
article
— Starosta měst pražských p. dr. Srb odjel včer
odpoledne do Vídně, aby na příslušných místech
ihtervenoval o urychlení postoupení hradeb a kasárer
obci pražské a v jiných důležitých záležitostech obce
pražské.
— Rodinné zprávy. Paní Teresie Dvořáková
rozená Bollechova v Jaroměři slaví dnes své osm-
desátě narozeniny. Vzáčného věku tohoto dožila s
v úplném zdravi. Olec jubilantky byl prvním vole
ným starostou král. věn. města Jaroměře. Za svo
mladosti i po svém provdání za měšťána jaroměř
ského p. Václava Dvořáka, súčastnila se čile ruchu
našeho, zejmnéna v letech padesátých a šedesátých.
Před dvaceti lety ovdověla a od té doby žije v ústran
jenom svým dětem a vnukům.
Srb
Dvořáková
Bollechův
Dvořák
Vídeň
Jaroměř
20
article
— Oslava jubilen pěladvacetileté činnosti starosty
Ústřední Matice školské pana ředitele Kneldla byla
konána včerejšího dne v četně navštívené schůzi vý
boru, do které mimo členy výboru dostavila se i de-
pulace revisorů Ústřední Matice školské a zástupcové
matičního učitelstvá. Kdýž byl starosta oběma ná
městky uveden do zasedací síně, přiměřeně ozdo
bené, ujal se slova první náměstek starostův p. dr
Pospíšil, jenž delší řečí ocenil zásluhy jubilantovy
povkan zejmen na obtizně vyřízování agendy
prvních letech Matice, jejíž čtvrtstoletá činnost splývá
co do doby úplně s vytrvalou a neohroženou činností
nynějšího předsedy Ústřední Matice školské. Činnost
jeho velmi případně dá se charakterisovati heslem
„Ni zisk, ni slávu“. Řečník akcentuje z druhé polo
vice dosavadního života Kneidlova, že patřila ve všech
volných chvílích Ústřední Matici školské. Když prvn
předseda zvěčnělý dr. František Ladislav Rieger byl
zaujat politickou působností svou oddalován od drob-
nější práce, nalézal v ochotné činnosti Kneidlově
oporu spolehlivou, a když agenda matiční vzrostla
netušenou měrou a svěřena nynějšímu starostovi.
ponechána i za starostenství p. professora Čelakov-
ského důležitá agenda školská tehdejšímu náměstku
Pospíšil
Kneidlův
doktor
Rieger
Čelakov
Matica
21
article
Kneidlovi. A když professor Čelakovský odstoupil.
aby věnovati se mohl dokončení svých prací věde-
ckých, převzal řízení spolku ředitel Kneidl a vede jei
ke cti a prospěchu Matice vždy horlivě, vždy ne-
únavně a vždy obětavě, nedbaje ani útoků, jimiž cho-
roba zdraví jeho ohrožovala. Rečník za souhlasu
všech přítomných praví: „My členové výboru máme
ve Vás vůdce rozmyslného, rozvážného, osobním
přesvědčením proniknutého, při tom vždy přesvědčen
cizího si vážícího, taktuplného a energického.
vždy svěžího, podnikavého, pro práci nadše-
ného, máme ve Vás mluvčího, řečnickým talentem
nadaného. Sbory učitelstva matičního mají ve Vás
rádce osvíceného a ušlechtilého, úřadnictvo pak před
staveného humanního a uznalého.“ Poukázav pak
že pod klidným na pohled povrchem běžného vyřizo-
vání agendy matiční kryjí se často tuhé zápasy
boje, při kterých každý větší úspěch jest jen výsled-
kem dlouholetého, houževnatého snažení a při kterých
ani trpkým zklamáním nebýváme ušetřeni, tázal se řeč-
ník, zda bude konec oněm zápasům, který jsou ne-
známy jiným kulturním národům. Avšak i když ne-
známe toho konce boje matičního za právo, pravdu
spravedlnost — pokračoval řečník — přece všichn
jsme proniknuti tohou, aby nám vedení Vaše zůstalc
zachováno až ke konečnému vítězství našich idel.
a dnešní příležitosti používáme k tomu, abychom Vám
řekli, jak Vás máme rádi, jak si Vás vážíme, jak Vás
ctíme, jak jsme šťastní a hrdi, že pod řízením Vaším
sloužiti můžeme jednotě naší.“ Shromáždění provo-
lalo svému starostovi upřímné „Na zdar!“, načež pan
Kneidl
Čelakovský
22
article
Ladislav Vltavský, řídící učitel ze Žatce poděkoval
vroucným proslovem panu starostovi za jeho péčio
blaho učitelstva matičního; netajil se tím, že matiční
učitelé dlouhou dobu truchlivě zírali do nejisté bu-
doucnosti, sklíčeni starostí o budoucnost svých rodin
a jestliže dnes vzchází naděje učitelstvu matičnímu,
že podobných starostí chovati nemusí, náleží o to
zásluha jak celému výboru tak i nynějšímu lidu-
milnému, učitelstvu vždy přátelskému starostovi. Uči-
telstvo již dlouho toužilo své sympatie panu staro-
stovi osvědčiti a používá k tomu dnešní zajisté vhod-
né příležitosti. Na to ředitel matiční kanceláře spo-
lečně s pokladníkem poděkoval panu starostovi za
všechno dobrodiní, jež úřadnictvu za svého dlouhého
úřadování prokázal, dal výraz citům obdivu a úcty
nad jeho obrovskou prací a přeje ušlechtilým poči-
nům starostovým plného zdaru, pronesl jen přání,
aby pan starosta Ústřední Matice školské ze svého
vůdčího místa ještě dlouho činil nám opatření, jež
přinášejí Ústřední Matici školské a národu úspěch
a zdar. Na to pan starosta v delší řeči poukázal na
to, že nezasloužil takových poct, že konal jen svou
Vltavský
Žatec
23
article
povinnost. V národě malém, ohroženém, o své ná-
rodní bytí zápasícím, jest míra povinností jeho pří-
slušníků větší, než jinde. Nikdo nemůže a nesmí pře-
stati na tom, co mu jeho povolání, jeho zájmy osobní
a rodinně ukládají, ale musí vedle toho bráti na sebe
úkoly a povinnosti, jež mu náležejí jako členu ná-
roda a kdo k dobru svého národa přispívá, nekoná
nic mimořádného, nic tak velkého, aby z toho zvláštní
pochvala jemu příslušela. Říká se, že „zásluha není
dar náhody“ a pan starosta soudí, že jen náhodou
se stalo, že byl před 25 léty zvolen do výboru, kde
se stal pokladníkem, místopředsedou a konečně i sta-
rostou. Přítomní tomu arci odporovali. Na to pro-
hlásil, že mohl-li se dočkati dovršení čtvristoletého
trvání Matice a jejího rozkvětu, jest to spíše zásluh
šťastného složení výboru, zejmena pak zásluha i ny-
nějších místopředsedů dra. Pospíšila, dra. Šámal
a ostatních členů presidia, professora Čelakovského,
jednatele Broje, ředitele Heřmánka, Vyšohlida, Můld-
nera, dvorního rady Webra a jiných a jiných. Vzdav
také díky matičnímu učitelstvu i úřadnicivu za horlivé
konání povinností a za podporu, jíž mu plnění čestné
jeho povinnosti umožňovali, žádal, aby bylo vzpo-
menuto zásluh prvního výboru, Vzpomenul pamálky
prvního starosty pan dra. Františka Ladislava Riegra
i památky zemřelých členů výboru, a poděkoval čle-
nům žijícím, z nichž pan Josef Kummer jest doposud
členem výboru. Když skončil řečník doslov svůj, ča-
stým souhlasem provázený, jednotliví členové výboru
ještě osobně projevili mu své blahopřání. Byly před-
čitány i blahopřejné listy, které došly k téte domíe
slavnosti. Členové výboru na památku télo „rodinné
slavnosti Ústřední Matice školské věnovali svému
milovanému slaroslovi své podobizny, seřaděně v
vkusném albu.
Pospíšil
Šámal
Čelakovský
Broj
Heřmánek
Vyšohlid
Můld
Weber
Riegr
Kummer
Matica
menout zásluha první výbor
24
article
— Z Národní zady české Pro oběti boje z
všeobecné právo hlasovací zaslal kanceláři Národní
rady české dále pan Adolí Šetka, pokladník spoři-
telny v Jindřichově Hradci, výnos sbírky v obnosu
533 K 88 b, k níž přispěli: obec jindřichohradecká
50 K, Měšťanská beseda 89 K, zpěvácký spolek
»Slávy dcera« 42 K, ruský kroužek 37 K, Řemeslni-
cko-živnostenská beseda 35 K. Spolek českých vy-
sloužilců 32 K 24 hal, tělocvičná jednota Sokol
32 korun, Spolek dobrovolných hasičů 30 korun,
60 hal., Společenstvo pp. řezníků a uzenářů 28k
50 hal., Národní vzdělavací beseda »Havlíček« 16 K,
Českoslovanská obchodnická beseda 13 K 10 hal.,
divadelní spolek »Jablonský« 11 K 20 hal., Jednota
vzájemně se podporujících řemeslníků a živnostníku
10 K, Spolek vojínů a úřadníků 7 K 50 h, zpěvácký
spolek »Černín« 6 K 70 h, dělnictvo z dílny pana
Ig. Solpery 6 K 30 h, při zahajovací schůzi na
»Střelnici« vybráno 16 K 24 h, Spolek katolických
tovaryšů 8 K, spolek »Svornost« 12 K 30 hal.
Ženský odbor Sokola 12 koran 60 hal., ze sběrny
v pana lékárníka Rösche 19 K, ze sběrny ve spoři-
telně 11 K, ze sběrny u pana host. Fary 5
60 h., ze sběrny u pana host. Römlera 2 koruny.
celkem 533 K 88 hal. Z administrace »Národních
Listů« odevzdán opět výnos týdenních sbírek
obnosu 101 K 22 hal. — Dále zaslali: obec Bohnice
v okresu karlinském 50 K a tělocvičná jednota
Sokol v Pečkách 10 K. — Schůze před s ed-
nictva a kolkovního odboru koná se dnes
v úterý o 5. hod. odpolednl.
Adolit
Šetek
Sláva
Řemeslni
Havlíček
Jablonski
Ig
Solpera
Rösch
Fara
Jindřichov Hradec
Bohnice
Pečky 10 K
kancelář národní rada
měšťanský beseda 89 K
živnostenský beseda 35 K
zpěvácký spolek » Černín
spolek katolický tovaryš 8
Sokol
25
article
— Ve prospěch pražského komilétu k udržování
pomníků na bojištich českých z r. 1866 uspořadáno
bude v pátek dne 15. prosince 1905 o 8. hod. več.
ve zdejším divadle Variétě za protektorátu prince
Viléma ze Schaumburg Lippe dobročinné představení
Program je pro toto představení pečlivě volen
spolupůsobení nejpřednějších sil zabezpečeno. Před-
prodej lístků už od dnešního dne: Příkopy, velký
Bazar čís. 27., telefon čís. 762. Večer před představe-
ním u pokladny.
— Vyznamenání. Vdova po vrátném v domě
č. p. 5 v Praze III., náležejícím rodině Divišově, pl.
Terezie Procházková, vyznanenána byla místodržite-
lem král. českého za více než 40leté věrné sluc by
téže rodiny čestnou medailií.
— Konfiskace. Číslo 50. týdenníku »Hlasy o
Metuje« v Náchodě (red. PhC. Jaroslav Rydlo) pro-
padlo zase konfiskari. Jest to v jednom měsíci již po
třetí. Redakce uspořadala nové vydání.
— Svaz asekuračníků v Praze svolal ke dni 8. t.
m. manifestační schůzi asekuračníků, v níž zaujato
postavení k novele o asckuračnictví a přijala ná-
sledující resoluce: C. k. vláda budiž dožádána,
aby zároveň s upravením asekuračnictví i poměr ase-
kuračníků k jich společnostem zákonně upravila
následující body do zákona pojala: 1. upravení pod-
mínek přijímacích a výpovědních; 2. přiznání po-
jmenování „soukromý úřadník“ všem asekuračním
orgánům; 3. společnosti nechť jsou povinny za své
plnou mocí opatřené orgány v rámci pojišťovacích
podmínek převzíti odpovědnost, tak, aby dotyčný
orgán nebyl více plnomocníkem strany, nýbrž spo-
lečnosti: 4. společnosti nechť jsou povinny, bud
Vilém
Divišův
Procházková
Jaroslav rydlo
Praha
Náchod
Variéto
Schaumburg Lippe
svaz asekuračník v Praga
hlas o Metuje
26
article
každá zvláště, neb více společností dohromady, zří-
diti pro své orzány nemocenské a úrazové podpůrné
fondy zaopatřiti vdovy a sirotky po úřadnících
svých, zříditi pro tyto pensijní fondy, a sice tak, aby
u jiné společnosti strávená léta u nové společnosti
započítána byla, po připadě, aby stará společnost
vyplácení pense kvotou přispívala; 5. společnosti
nechť jsou povinny vydati služební pragmatiku po
vzoru státních úřadníků s automatickým postupem
v hodnosti a služném: 6. zavedení příslušných titulů:
odstranění nemravného přijímání, pracovali z
zálohu provisní; 8. odstranění provisí vůbec a za-
vedení remunerací a 9. odstranění nemravných, do-
sud obvyklých smluv přijímacích
— Nová reklamní umělecká nálepka. Výslavní
komitét českého oddělení rakouské výstavy v Lon-
dýně hodlá za účelem největšího rozšíření známosti
o projektované české výstavě v Londýně po veške-
rém vzdělaném světě vydali zvláštní umělecky pro-
vedenou reklamní nálepku, která opatřena bude
příslušnými označeními v anglické a české, po pří-
padě i francouzské řeči. Rozšíření nálepky po světě
díti se bude tím způsobem, že zasílány budou archy
po 250 kusech větším firmám, zvláště těm, které
výstavy v Londýně zúčastniti se hodlají, se žádostí,
aby ji lepily na obálky dopisů zasílaných do ciziny.
K témuž účelu zašlou se archy s nálepkami našim
korporacím průmyslovým, obchodním, živnostenským,
uměleckým a i., jež pěstují čílejší styky s cizinou.
Lon
Londýn
27
article
Rovněž i pražským a světovým kancelářím cestov-
ním, museím, rakouským konsulátům, redakcím na
šich novin pro výtisky do ciziny, redakcím českých
časopisů v Americe a p. budou reklamní tyto ná-
lepky k rozšíření zasílány. Umělecké komitét chystá
provedení této nálepky ve formě pokud možno nej-
vkusnější, aby byla každému dopisu skutečnou
ozdobou a lím právě žádoucí pozornost na se upou-
tala. K zasílání nálepky přikročí se co nejdříve, aby
již napřed vzbuzen byl po světě zájem pro české
oddělení na výslavě rakouské v Londýně a každý
návštěvník výstavy celkové úmyslně a ne snad jen
náhodou zavítal i do našeho oddělení českého, če-
hož zajisté pak litovati nebude.
— Sludentský věstník. Spolek »Akademici
smíchovští« pro nahodilé překážky odkla dá dnešní
přednášku o straně staročeské na 9. leden
— Ve znamení reakce. Předvčerejší zpráva naše
o hromadném zatýkání osob, jež na nedávných pro-
jevech ve prospěch všeobecného hlasovacího práva
byly se zúčastnily ať již mluveným, ať již psaným
slovem, potvrzuje se plně, dokonce měrou netušenou.
Pokud jsme zjistili, děje se nejnovější »akce« na
rozkaz vrchního státního zastupitelství, které v do-
hodě s presidentem trestního soudu dv. r. drem.
Wokaunem, nařizuje domovní prohlídku u všech
osob, o nichž jakýmkoli způsohem bylo zvědělo, že
se ruchu demonstračního zúčastnili. Vyšetřování pro
přečin dle § 305. (rušení veřej. pokoje a řádu) bylo
včera zabájeno proti red. Körbrovi a Pichlovi,
prof. dru. T. G. Masarykovi a včera večer za-
tčen dokonce ve svém bytě na vyšší rozkaz předák
národně sociální strany, redaktor Špatný, jenž po-
nechán ve vazbě a to proto, že u něho nale-
zen nezničený rukopis pisatele jistého článku.
Při těchto domovních prohlídkách pátrá se vůbecpo
doktor
Wokaun
Körbr
Pichl
profesor
T G Masaryk
Amerika
Londýn