Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

12. prosince 1905 Čílo 342.

4 article

národ. Hledáme mír — pravil hr. Andrássy — ale mír čestný, při němž by nebyl pokořen ani král, ani národ. Řečník přešel pak na otázku volební reformy. Jeho strana nepůjde prý na žádný způsob tou cestou, kterou se dala vláda. Vláda vydala nejprve heslo, že provede vše- obecné a rovné volební právo. Slib tento chce uskutečniti předlohou, která z volebního práva vylučuje několik milionů voličů, i takových, kteří dle dosavadního censu mají už volební právo. Ústavní strana chce volební právo rozšířiti tak, aby dělnická třída, která r. 1848 ještě neexi- stovala, poněvadž nebylo průmyslu, obdržela toto právo a mohla posílati své zástupce do zá- konodárného sboru. Strana přeje si, rozděliti se o moc s těmi, kteří jí dnes ještě nemají. Přeje si, aby se rozmnožil počet těch, kdož mají usednouti uvnitř hradeh ústavních. Avšak ne- půjde a nemůže jíti tak daleko, aby uvedla v nebezpečí politiku uherského státu. Jeť jejím eilem, zachovati uherský stát. Mimo to strana nemůže dopustiti, aby vedoucí role byla vyrvá- na z rukou intelligence. Vůbec otázka volební netýká se zájmů pouze jedné třídy, nýbrž musí se řešiti na základě velikých národních motivů se vzhledem na široké vrstvy národa. Před ter roristy se neskloníme — končil hr. Andrássy. Jdeme přímou cestou, cestou přesvědčení a sté cesty se neuchýlíme. Nepřísaháme na všeobecné volební právo, ale nepřísaháme také na census.

Andrássy

5 article

Zůstáváme u jádra věci. Chceme pokrok ve směru liberálním, chceme rozšířiti právo, ale nechceme ohroziti život národa, poněvadž víme, že Uhry, jejichž obyvatelstvo nenáleží jako v ji- ných velmocech jedné národnosti, nejsou s to, aby se mohly beztrestně dopouštěti velikých chyb. Z Pešti, 10. prosince. (Popla š ne zprávy ze Sedmihrad.) Z Aradu došly zprávy, že v některých stalicích sedmi- hradských pozoruje se mezi Rumuny po- vážlivé kvašení. Konají se tam lidové schůze, v nichž agitátoři mluví pobuřující řeči, vyzývajlce lid, aby povstal proti Maďarům. Jeden řečník volal: »Pryč s ma- darskými pány! Vysvobedme svého císaře o nich!« Jakýsi rumunský duchovní vyslovil se prý: »Brzy nadejde doba, kdy Maďary vyhla- dime, takže z nich nezůstane ani prášku na uherské půdě.« Jinde bránil prý se žák ve škole proti maďarskému učiteli slovy: »Nedo- týkejte se mne! »Můj otec pravil, že brzy bude po Madarech a my budeme zde zase pány.« S Rumuny jdou prý zajedno Sasíci. Hnutí ta- kové pozoruje se též ve stolicích krašovské, temešské, aradské, biharské a čanadské. Nej- prudší agitace vede se však ve stolici huňadské, takže jsou obavy, aby se tu neopakovaly udá- losti z r. 1848. Nedávno za poslance zvolený

Popl Rumun Maďar Sasík Uhry Pešť Arad

6 article

Art. Hellaky psal tyto dni svému bratru, aby co nejrychleji s rodinou opustil statek v Čuze (v huňadské stolici), poněvadž jsou obavy, že by Rumuni mohli statek přepadnouti, jako roku 1848. Majetník píly v Čuze, Adolí Čerkovič, nakoupil v Aradě množství revolverů a ozbrojil jimi své dělníky. Ve vesnici Piski byl za- vražděn krajský tajemník Rimbas, který byl hlavním kortešem Hollakovým proti rumunskému kandidátu. Též v jiné obci téhož okresu proveden útok na tajemníka Cserbela, a sice obecním starostou. Útok se nezdařil, poně vadž přítomný náhodou četník útočníka probodl. Turčiansky Sv. Martin, 6. prosince. (K b storii maďarského šovinismu.) Telegrammy m predbehly: vám známo o silnej borbe socialistov a zvlášte sadzačov proti koalicionálnym novinám, zvlášte proti »Budapesti Hirlapu«, »Pesti Hi- lapu«, »Magyarorszagu« atd. Sú to súčasne naj- vražedlnejšie orgány vzhl'adom na nás. Ony umele udržujú temperatůru maďarského, mada- rónského u maďarstvujúceho šovinismu na vria- com punkte, priamo otravujů obecenstvo haši- šom, opiumom až do bezumia a besnoty. Ony ani iného na ume nemajú, než pomuďarčenie celej krajiny, a na základe jednotného 20mil- lenového, jednorečového maďarského národa, utvoriť maďarský imperialismus o Tatier po Carihrad. Vám to bude smiešno: no pre nás je to slce tiež utopia, megalomania, ale krvavá, bolná, hrozná, pod ktorou nekonečne trpíme . ..

Rumun Čerkovič Hollakův Martin Pest Arada Rimbas Budapest Hirlap

7 article

»Budapesti Hirlap« teraz horko lamentu- júci, že nist »práva, istoty majetku a osoby, že niet respektu pred zákonom, má vel'ků učast v historii už až perversného madarského šovi- nismu. Jeho šef, Eugen Rákosi (vlastne Krebsl, Šváb ze Železnej stolice), šovinismom zarobil si ostrohy a asi 20 000 zlatový ročný dochodok. Začal v »Reforme« roku 1875, časopise, jehož inspirátorom bol zlopovestný Bela Grünwald, na jehož huckanie zrušená bola »Slovenská Maticae a tri slovenské gymnasia. Neskůr založil s iným »Budaposti Hirlap«, ostatných vybodil, ošudíl, vyplatil a stal aa majitel'om. Tisza-eszlárska pra- vota, pri ktorej byl zůrivym antisemitem, roz- šírila noviny medzi džentrou a mešťáctvom, vtedy silno antisemitickým. Rákosi, vidiac, že anti- semitismus je v úpadku, sadol na Grünwaldovho koňa a urobil z novin špeciálny orgán na roz- palovanie vel'komaďarského ohňa a infernálno perfidne prenasledovanie nemaďarských národ- ností a zvlášte Slovákov. Dopísal sa do vlivu, o jakom sa inde nikomu ani nesníva.

Rákos Bela Grünwald Hirlap Reforme Tisza Budapest Hirlap

8 article

Pred ním triasli sa pani ministri, pred súdami bolimmůnny, ačkol'vek mel plno špatných afai puneto puneti. Šovinismom všetko zakryl. Píšem »zvlášte Slovákov« nie bez príčiny. On propa- guje ideu, že Slováci sú Maďarom najnebezpeč- nejší, za druhé pomaďarčením ieh maďarismus nujviae zlska a ohradí sa od severa pred sla- vianským náporom. Zviťazil, hl'a, Sasom a Ru- munom nevzali gymnasis, Srbom nevzali Maticu ani Tökelovské millionové fo dy . .. Nám vzali všetko, ešte i dobročinné testamenty ex offo zrušili, keď bola v nich hrivna pre slovenske kulturne ciele — všetko hlavne následkem žur- nalistickej, do besnoty, dos trávenia studien idůcej agitacie. Ano, hlavným naším vrahom je bez- uzdná, nijakého obmedzenia neznajúca, najvine židovským espritom, židovskou dravosťou riadená madarská žurnalistika. Sudea nad sebou abso- Jútne nemá. Pomoci proti nej niet. Šareuje banky, industrie, ba i hůtele a restauraeie .. a žije jedine z šovinismu. Ináč je prázdna, ubohá, iba čo Ieik robí v nej svoje » börswitza« Vobec duchovne je panstve Židovstva temer ab- solútne. Pred tromi dňami dávali v »Národ. Divadle« drámu, nejského Franea Ferenezyho »Vel'ký cit«. »Bože moj!« zvolal P'udový orgán »Alkotmány«, dávajú premieru a autor nenie Žid! Čo sa to stalo, či už ide deň súdny ?« Skutočne, Židia opanovali madarské divadelné dosky a nikoho nepripůšťajů; utvorili strašný ring autorsky i herecky. Spomínané dráma prešlo celů Odysseu, než popadlo na prkna . . . A t všetko robí peštianská maďarská žurnalistika. S takým hl'a, nepriatel'om prichodí sa nám borit. A teraz, ubohi sadzaci zavolali: quos ego. Strajkujů pri všetkých koalicionálných dennt- koch, lebo boly proti všeobecnému volebnému právu ... Aký to zločin laesae majestatis !

Píš Slovák Maďarom Tökelovský Ferenezy Žid Čo Židium Vela

9 article

Obloky vybijajú arendátorom vlastenectva, po- velitel'om a odušovnovatel'om »s uverenné ho, štátotvorného, hegemonického ná- roda maďarského.« Preháňajú Rákosiho dlhonosých šmokov, privilegovaných patriótov, vel'ko-maďarských imperialistov, dusitel'ov nema- darských vlastizradných národností, ochrancov Maďarországu pred hydrou panslavismu, pred šarkanom dákoromanismu, pred všelijakým úkladmi národnostných agitátorov, pred Čechmi Ani si len pomysleť nemůžete, jaká hor- kosť, jaká žlč, jaký jed kypí v týchto na pano- vanie nančených vyssávatel'ov bánk, klebetníkov na národnosti, mordárov bezpomocných, okla- maných a opustených národov. Vreštia jako na mukách, volajů po práve, spravedlnosti, oni. ktori denne hnusnými nohami šliapali každé právo, každú spravedinosť, jestli mala prospet národnosťam, chrániť národnosti. Vreštia, že so- cialisti sů vládou najatí ... No to je už rovno blbost. Pravda, keby nejaká nemaďarská národnos opovážila sa usporiadať taký »bummel« s revol- verami a kamením, nuž by nevystaly dešarže krv by tiekla potekami, horšie než u vás, kde tiež nežartujů, keď ide o české massy. Ale so- cialistov vláda nepotrebovala najímať, leho drzose koalicionálnych novín prevyšovala všetko, Apponyiho: »vy ste vagabundi bez vlasti« (vo zvučnom originále: »hazátlan bitangok«) nemohlo socialistov priatel'sky naladiť proti koalicii. Poli- cia síce prišla pozde, ale veď policia nenieu nich v milosti, a kapitán Rudnay vice o tom pieseň spievať. Mal mať asi půť duellov len preto, že plnil polieajnů povinnosť — proti kou- licii. (Na peštianskom stoličnom dome.) Teraz už kričia oni: policaj! policaj!

Preháňajú Rákosi Mala

10 article

Ostatne je fakt, že meštianstvo peštbudín- ske je daleko nie koalicionálne; ono je do kraj- nosti zunované večným politickým rozpalovaním z ktorého nežije, ale ktoré od neho vy- žaduje valných obeti; z neho žije žurnali- stika a politikasteri la Vázsonyi (Weisz) Polóny, Apponyi a predo všetkým Fraňo Kus- súth, ktorý prišiel do Uhorska holý, a prvé čo urobil, hotujúc sa hrať intransižentného oppo- sicionalistu, bolo, že predal v láde zatvorený kufor s písemnostami oteovými za 100 tisíe zlatých! Čo je v kufre, nikto nevie, leho otvorit sa smie len o 50 rokov po smrti starého Ko- šúta! Čo tedy kúpila vláda? Tůto hádanku rozlůštiť nenie tažko. Meštianstvo je zunované a, verie, neurob kroka za koaliciu. Protidemonštráciu můžu opro- bovať študenti, ale ani oni niesu všetci koali- cionálni a lahko sa poddávajů, ako to urobi jurist Melha, odrodený Slovák, ktorý stál na čele šovinistického študenistva a bojoval až po opl'uvanie rektorovho zimného kabáta. Relegoval ho, odprosil a pokajal sa. Nebude mu nič Mal byť Slovákom: ošedivel by v kriminále.

Weisz Polón Apponyi Čo Slovák Mala

11 article

Snem bude pravdepodobne brevi manu od- ročený. Socialisti chystajú sa k velkej demon- straeii za volebné právo, jestli by 19. decembra snem obnovili. Nás Slovákov po roky zatvaráli do väzenia, keď sme pozdvihovali akademické protesty prot zpupnej administrácii, proti ohlupovaniu našich detí, proti vytiskaniu slovenčiny z úradu, ško a života, teraz je rad na maďarských novinách kričia o sekvestrácii tlačovej svobody, ačkol' vek nezatvorili ešte ani zrejmých urážatelov samého král'a. Historia dnešného prekypujúceho maďar- ského ševinismu je historia maď erakej tlače no- vinárskej. Noviny jedujů sa za národ, hrozia sa za národ, nadávajů za národ . . . ale biť sa nepojdů za národ ani revolúciu neurobia »v obrane napadnutej ústavy«, klorú od 35 rokov neprestajne kassirujé: vzbl'adom na ne- maďarské národy, tedy vzhl'adom na absalútnu J R. väčšinu uhorského obyvatel'stra.

J R tlačová svoboda

12 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Otevření řeckého sněmu. Z Athen, 4. prosince. (Pův. dop. »Nár Listů«.) Dnes bylo formálně zahájeno zasedán sněmu bez krále, jenž právě mešká v Pařízi Z poslaneů byla sotva polovina přítomna. Do- stavíli se do pondělka dostatečný počet stou peneů ministerstva, bude volba předsedy v pon- dělí, jinak bude se konati ve čtvrtek. Mini sterský kandidát jest Romanov, kdežto opposice kandi- duje poslance Rufa. Pro prvého bude hlasovat asi 126 poslanců. Jelikož se ministerstvu po- dařilo získati mnoho poslanců uspokojením je jich osobních zájmů a poněvadž by rozpuštěním sněmu a novými volbami národ velmi utrpěl, může ministerstvo počítati, že udrží většinu pro celé ohdobí sněmu. Kdyby byl totiž sněm roz- puštěn, padly by volby v dobu, kdy se budou konati olympické hry, jež Řekům, dle jejich rozpočtu, vynesou několik millionů. Volby pak nekončí se nikdy bez velkých demonstrací krveprolití, a tu každému záleží na tom, ne- podávati cizincům příležitost, pozorovati řeckou anarchii. Proti armádě. — Obrat ve Francii. (O prospěšnosti nepřátel brutál ních a neobratných.) Z Paříže, 9. prosince.

Min Romanov Rufus Řek Francie Paříž

13 article

(Pův. dopis »Národních Listů«.) Jest známo, že »mezinárodní sdružení děl níků« v okamžiku, kdy roční kontingent no- váčkův byl povolán do zbraně, vybídlo brance franeouzské a jich rodiny, aby protestovalia aby vzepřelí se proli zákonu všemi prostředky. aby osvědčili své nepřátelství proti kázni i proti hierarchii, i aby pro případ války zahájili — stávku. V tomto appellu k nováčkům, nalepeném na různých místech Paříže a venkova, četly se i věty: »Když veleti vám budou, byste střílel z pušek svých na své bratry v bídě, na děl

Paříž

14 article

níky, vojáky zejtřka, nerozpakujte se: poslech- něte. Budete stříleti, nikoliv však na soudruhy svoje. Strileti budete na ty, kdož se odvážii vám dáti takové rozkazy. Když vyšlou vás na hranice, brániti pokladny kapitalistů proti jiným dělníkům, zneužitým jako vy, nepůjdete. Každá válka jest zločinná. Na rozkaz mobilisační od- povíte stávkou okamžitou i povstáním.« A tento appell opatřen byl četnými pod- pisy, mezi nimiž i literáty, jako na př. Luucie- nem Descavesem, kterýž ostatně protestoval ener- gicky proti zneužití jmena jeho bez jeho vě- domí připojeného a politiky, jako panem Her vém, kteří nejsou anarchisty, ale socialisty oné »strany sjednocené«, kterouž vedou pan Guedes pan Jaurěs, smíření ted. Jest třeba připomenouti především, že muní- fest ten neměl žádného účinku ani na naše po- sádky, ani na jich rodiny. Provolání k rodičům vyzývalo je, aby se shromáždili na nádraží vý- chodním i aby zamezili odjezd dítek svých bylo viděti rodiny na nádraží východním, avšak jako každý rok, smutné i hrdé zároveň nad odjezdem »jejich vojála«, kterýž sám takté měl tvář vzrušenu pohnutím ale i čackým od hodláním jako jeho předchůdei minulých let Jedině večer zatčen byl malý hleuček asi deset osob, hlouček mludíků 15.—16letých a to čá- stečně i cizinců. Ve všech vlaeích, kteréž pro- jižděly Francií, odvážejíce do posádek jejích skorem 200.000 nováčků, výeviku vojenského ještě postrádajících, toliko dva lidé byli zatčeni pro hrubé výpady. To bylo třeba konstatovati, neboť od několika let některé opposiční strany francouzské, uchvácené vášní polemickou, pře- krucovaly a zveličovaly malé příhody bezvý- znamné a zrobily ze všech kusů možných ža- lostnou legendu o nekázní v armádě francouzské.

n Descaves Guedes Jaurěs Francie

15 article

Legendu nepravdivou a žalostnou, způsobilou, kdyby potrvala, zmenšiti důvěru, jakouž majl k nám naší nejlepší a nejdražst přátelé! Naše duše francouzská zůstala vojensky čackou přes všecky vlivy zlověstné a přes vybtdky opětné. Zjevy těchto posledních dnů byly novým toho dokladem. Druhé stanovisko, na něž se posťaviti, jest nyní podstitně důležito, aby vystiženy byly dů- sledky a dosah neobyčejného a cynického appellu »mezinárodníeh sdružení«, jest toto: »Co učinila vláda francouzská?« Vláda ostře zakročila. »Všeobecná konfede race práce« a »Federace burs práce«, veledůle- žitě to syadikální skupiny dělnické, jichž zástupei byli skompromitováni manifestem protimilitari- stiekým, byly vypuzeny z pařížské bursy. Soudn stihání bylo zavedeno proti podpisatelům appellu. Uzřime ještě, jak nynější ministerstvo s radikálni většínou používá zákonů z r. 1843 a 1844. odhlasovaných z úsilného podnětu ministerstva Dupuyova po řadě atentátů anarchistických. Zákony ty byly až dosud haněny levicf jakožto zákony reakční a hanebné a hle! To je ta levice, jež jich použivá, »Síla poměrů«, jejíž mocné účinky učitel můj, Soral, tak rád hledává a uka- zuje v dějích historických, síla poměrův, jež tak často ohýbá lidí silné a drobí i strany mocné, projevila se tu opět jednoul »Jiné časy, jiné mravy«, jiná stanoviska a jiné doktriny. Klíč k sítnaci podal pan Urbain Gohier, jenž jest jedním z podpisovatelův: »Ne- mohl jsem si pomysliti, že se vydám v proná- sleďování tím, že podepíšu prohlášení, kteréž projevuje věrně doktriny tisíekráte hlásané hlav- ními politiky, funkcionáři a publicisty Blocu.

Urbain Blocu

16 article

Bylo to od občana Jaurěsa, od něhož naučíl jsem se Internacionahur a Carmagnolu; chci, aby je zpíval při soudním lIčení aneb ahy řekl, proč . . . . . Nuže, skorem po čtyři léla žili jsme v ovzduší ztráveném. Řeči i činy nej- protivlastenečtější byly snášsny a sice skorem přímo vybízeno k nim. A jest to právě hlavní známka doby nynějšt, že co bylo dovoleno včera, není dovoleno dnes. Něce se tedy změnilo. Rozhořčený údiv pana Gohiera plyne teďy jedině z toho, že nemůže věřiti takovémuto zjevu: myslil, že doba desorganisace nebude míti konce a že vláda lidí jeho druhu nadešla trvale již. Události dokáží mu omyl jeho, kdyby umíněně zdráhal se porozuměti zřejmému smyslu jejich. Na počátku tohoto roku, když většina sně- movny poslunecké se vzbouříla proti udaračstvi, většina tato musila volky nevolky pruvéstí i dů- sledky aktu svého: pan Combes musil podati demissi a tak vzniklo ministerstvo Rouviérovo, spasné to zadvžení desorganisace, započaté již ve velkém organismu franeouzském. Dnes vůdcové strany ra dikální jsou dove- deny již i k tomu, že stihati a trestati musí zástupee jedné frakce socialístické. Tento zjev podmiňuje a bude míti následky neodvratné. Postoupíme dále ještě. Křivka našeho osudu, když dlouho byla klesala, stoupne nyní určitěa jistě. Jsou jedy v naší chemii moderní, kteréž, jako aqna tofana staré Iealie, najsou nebezpečny než když se berou po malých a opětnýcho dávkách.

Gohier Combes Křivka Rouviérovo

17 article

Tteba je vpravovati pomalu v organism a nikoliv s přílišným kvupem vyvolávati sporný odpor téla, jež má býti zničeno. Naši sacialisté mezinárodní — neustálými a neobratnými pokusy, kteréž činili, aby zapletii do léček svých učitele a svobodné zednáře a nyní i nováčky — dokázali, že jsou nebezpe- čím veřejným. Vzbouřili tak veřejné mínění. Nebezpečnými byli jem, když nikdo si jich valně nepovšiml, když postupovali v temnu. Dlužno dodati, že tento šťastný výsledek nebyl způsoben jednou jen, nýbrž dvěmu příčinami. My deímali a nebezpečí vzrůstalo a bylo by se snaď jednoho dne stalo smrtelným. Brutálnost socialistův přispěla k probuzení národa. Brutálnost nedávných a opětných hrozeb vnějšíeh příspěla rovněž značně k výsledku tomu: připomnělo se nám z Berlína, že neby- dlime kdesi na ostrově a že máme sousedy, kteří se neoddávají haagskému smíru. Boilsau napsal proslulý verš o užitečnosti nepřátel: Mel pravdu: nie neváží tolik, jako služby, kteréž nám prokazují. leckdy nepřátelé neobratní brutální. A nyní. — díky jim — věřím více než kdy jindy v budoucnost země svojí, v zachovánía ve vzrůst moci francouzské. Budeme — bobu dík — věřiti na dále v pokrok a hledatí » cesty neproražené dosud«, jež vedou k němu. Avšak nebudeme již — když počal jsem již eitovati dříve veliké spisovatele naše XVII. věku, zůstanu při nich! — nebudeme již podobni astrologu La Fontainově, kterýž maje zrak ke hvězdám upřený, spadl do studně. Připomínáme si avní

Boilsau Mel Fontainův Berlín

18 title

V Praze, 11. prosince.

Praha

19 article

že jest třeba počítati i s drsnými naléhavostm současna. Půjdeme cestou svou a budame na strážíí René Henry. Shor obecních starších král. hlav města Prahy konal včera odpoledne III. mimořádnou schůzi, vě novanou projudnání obecního rozpačtu, jež vyžado. vati hude bezpochyhy ještě řadu schůzí dulších Také tentokráte předcházelo vlastnímu jednání ně kolik

René Henry Praha

21 article

Ob. st. p. inž. Novotný zmiňuje se o nodávné sehiůzí delegátů okresních nemocenských pokladen o výroku předsedy Johanisa, dte něhož obec pražská vykonává prý hrůzovládu nud těmite ústavy, týrajíe jejich přednosty osobním předvoláváním. Řečník táže se, hodlá-li presidium podstatu těchto stesků vyše- třiti a po případě zakročiti v zájmu dobrého jména obce pražské. Nám, starosty p. dr. Groš slibuje, že učiní p přání řečníkově. Ob. st. p. Pinz pronáší jnénem libeňského oby vatelstva trpké stesky do nedostatečného a neprakti ckého spojení Libně s centrem Prahy elektrickou drahou Křižíkovou, žádaje presidiam zejmena za za kročení proti opalření zmíněného závodu, jímž před nedávnem uživání blokových listků bylo odvoláno. — Náměstak dr. Grož zjistiv hřasováním, že návrh jes dostatečně podporován, prohlašuje, že předloží jei měsťské radě.

Ing Novotná doktor Groš Pinz Křižíkův Grož Ob Libeň Praha

22 article

Předchozí rozpočíy zvláštních fondu králi hli města Prahy (celkem devět odullů, jichiě ci. ferní efískt byli jsme již podrobně uveřejnali), schvá leny byly po debatě, jíž zúeastnilí, se: oh. st. pp Náhlovský. Soukup. Prášek, Portík inž. Novotuý, Lada a nám. dr. Groš a př níž naléháno jednak na řědnou úpravu zadávání obeeních dodávek žinnostníkům, jeduas na konečnou opravu chrámu na Kariově, jakož i úpravu jeho okolí Na to přikročeno k projedhání předchozich rozpoětá král. hl. měsla Praby na nok 1908 vůbec, o němž konána především povšecná debala Ob. st. p. Vaníček: Rizpočet obecní jest nejen obra zem hospodařství obzeního, nýbrž také obrazem snah a tužeb veškerého obgvstelstva té či onál obicn v něm zrcadli se nejlépe, jak vyhovuje správa obce požadavkům na ni kladeným a s jakou přípravou přistoupití lze k řešení otázek budoucaosti, ať blizsí če vzdálcn ější.

Náhlovský Soukup Prášek Portík doktor Groš Vaníček Praha Ob

23 article

V doobě přítomné jsou přirozeně úknly obacní mnohem obsažnější, než bývaly v nedávné ješte minulosti, dnes podstatný pačet alázek. saciálníe vyžaduje přímého zaváhnuti aneb aspoň součinnost obce a tu zejmenu pro Prahu jasť zituace můlo př- zniva, neboť obec naše, jsouc odkázánu na skrovn prostředky vlastní, vědy nucena jest oblížetí se, zda může li ten či onen podnik uskutečniti, aniž by pa- p'atnictvu svému přitížila. Předložený rozpočet jes vérným obrazem snahy, vyhověti velkým úkolům obecním při patřičném šetření poplatné síly občan stva. Avšak nejen to, co v rezpočtu samém se na- lezá, ale i to, ca přináší nám hudoucnost, čaho sobě přejeme, aneb co nás ohrožuje, musí býti podrobeno bedlivé úvaze správou obecní, aby i to potřebáma prospěchům ohce vyhovovalo a v dných mezích přáním oby vatelstva se přizpůsobilo. (Souhias.) Nelze ovšem veškeré tto otázky zde vyčerpali ale jest nutno dotknouti alespoň oněch nejnaichavěj ších, dle mého sondu jsou dnes oprava fadu voleb- ního, oprava daně potravní na čáře a palčivá otázka bytová.

Praha

24 article

Oprava řádu volebního již po řadu roků leží v archivu sněmu zemského, aniž by jevila se naděje že budu uvedena ve skutek; a přece jest tak nalehavon oprava dnešních předpisů, moderním zásadám tolik odporujfeíchy že každoročně novéa nové přicházeji doklady o tom, jak velica nutnou jesí oprava dosavadního volebního řádu, ktarý nejsn že vylučuje celé vrstvy občanstva z volebního práva, nýbrž činí toto právo vo lební i závislým od toho, zdaž ten čí onen poplatntk má předepsané daně zapraseny a trestá tak v tísni třeba jen okamžité, nalezajícího se občana i ztrátou volebního práva. (Souhtas.) V dnešních kritických dobách ustanovení toto nejvíce tísní stav živno- steuský a jest nesporno, že má se správa obce z- saditi o odstranění těchto nesrovaatostí. (Sbuhlas.) Dalším hodem snak našich musí býu úprav potravní daně na čAře, ovšem tak, by to vy- hovovalo potřebám obyvatelstva a nikoli, a na t kladu důraz, jak sobě přeje vláda, aby to při- neslo státnímu měšci znamenitý zisk na úkor z kapes obyvatelstva pražského.

25 article

Dnes máme důkazy v rokou, že vláda chce re- formovati pražskou potravní daň zavedením tarifu vídeňského a ž úglně nechává nepovšimnutými zá- sady, dle kterých před 15 lety opravovala potravní daň vídeňskou. Jest sice pravdou, že platný tarif pru Prahu vykazuje dnes 50 položak, tarií vídeňský pouze 12 položek, ate vedle těchto 12 hlnvníeh po- ložek má tarif vídeňský 22 položky podřadné, takže jest jicb vlastně 34. i tu by se snad zdálo, že jest to nějakou vý- hodou, led není tomu tak a uvedu zde ihned pří- klad. Když byl reformován. tacií vídeňský, tu př potravní dani z dobytka a masa byla daň ve všeel položkách, až na dvě, snížena o 15—629% dan bývalé; v Praze všnk má býti potravní daň ve 3a ze 34 položek podslatně zvýšena a jen při jedenáet položkách při potravní daní z dobytka a masa obná šelo by zvýšení 33—220% daně důsavadní; ale tent tak málo příznivý, ano hrajně nepříznivý poměr zhoršuje juště v oněcln obeích, kde vybíná se po travní daň dla II. neb III třídy a které mají býti do příští čáry pojaty. Tu obnášeti bude zvýšení 66 až 300%, po případě 38 -5389 %.

Praha

26 article

Přihlédneme-li k tumu, že ve Vídní byly refor mou potravní daně sazby sníženy, že ale přes to rozšířením obvodu výnos potravní daně velice pod- statně stoupl, snadno dovedeme si předstariti, jské sumy má býti obyvatelstvo pražské poplatněj- ším, o jaké značné obnosy mají se jemu nutné životní potřeby zdražiti. Tu zajisté uzná každý, ž musí so zastupilelstvo pražské takovéto až přílis průhledné reformě opřiti co nejrozhodněji, ale mám za to, že nastává zastupitelstvům obecním novýa důležitý úkol, opírati se nyní tak oblibenému a stá- lému zvyšování daní spotřebníci správou státní, nel danů tyto padají převážně na bedra obyvatel města míst průmyslových. (Souhlas.) Další velice důležitou otázkou jest otázka bytová; jestiť naprosto nepopfrateino, že menslch bytů státe v Praze ubývá a kežto byly větší a ná- kladnější se množí.

Vídeň Praha

27 article

Dle statistiky zapraveno bylo roku minalého z bytů větších, jichž roční najeunné obnáší více než 600 korun, 23,770.000 K nájemného; z bytů pou 600 K, však nad 220 K nájemného, obnášelb ná- jemné 7,700.000 K, z oněch pak nepalrných bylů, ze kterých se neplatí vice než 200 K ročního ná- jemného, obnášelo nájemné celkem 2,400.000 korun. Již čísla tato jsou zajímava, ale rovněž zajímavý jest poměr bytů samých: bylů s nájemným do 20 koran bylo roku 1904 17.000, bytů s nájemným d 600 K bylo as 18.000 a bytů s nájemným přes 600 K bylo as 23.000, tedy skorem 40% bytů větších, nádhernějších; a nad tímlo poměrem musí se každý znalec našici poměrů zamysliti a bledati nápravu. Bohužel, my nejsme tak zámožní, aby 40% našici rodin mohlo platiti přes 1030 K ročního nájemného zde spočívá důležitý úkol obnení, domáhati se ve směru tomto nápravy. Ovšem nelze žádati, aby obec přivodila nápravu ze svých obnvezených prosttodků nýbrž dlužno opřili a založití náku tam, bde sku lečně kořen zla jest zakotven a tím jest opěině naše liskální berní zákonodárství; a tu jsou obce povinny bedlivě pečovati o to, aby reforma daně činžovní dopadla ve smyslu moderně sociálním, a nikoli ja ko všecky naše berní reformy dopadají k horšímu.

28 article

(Pochvala) Řečník připomíná, že ohee pražská podnik vzhledem na obmezené zdroje prostředků svých dila obrovská, jako velkolepý podnik assanační, jednotnou kanalisaci, velkou jednotnou vodárnu a řadu jiných podniků, jen za tím účelem, aby královské město naše veliké a krásně svou minulostí, bylo i v budou- cnosti velkým a krásným, a mohlo se řaditi nesi přední města evropská. (Hlučná pochvala). Ob. st. p. de. Luboš Jeřábek obírá se nedo- statky, pro něž Fraha daleko ještě nedosáhla povahy a rázu moderního velkoměsta. Praha postradá do- sud takových výhod, jimiž dávno honosí se jin velká města: nemá účelného spojení nejen s cizinpu, ba nemá dokonce spojení žádného ani s jižními Če- chami, nemá racionelně vybudované trati míslní, nemá jizdního řádu pro povoznictví, paroplavba n- tézá se na sladiu, v jakém byla před 20--30 lety, poštovní úřadovny směstnány jsou v domech st- rých a nepraktických, při čemž jeví se ještě napro- stý nedostátek listonošů, pneumatická siť nalězá se ve stavu primitivním. Praha postrádá dále koncen- trované místnosti zábavné, okolí hlavního města není doposud upraveno, ba ani zalesněno aťd. Vším tím trpí velice poměry cizinecké návštěvy a tim také ol- chodní, průnyslové a živnostenské kruby v ohled hmotném. Račník navzhuje, by ustavila se pro sku pinu těchta velkoměstských otázek zvlaštní komise, jež by do sehůzí svých zvata zástupce příslusných rozhodujících inst ncí a jež by takto seznamoval je nejen s vyjíčenými nedostatky, nýbrž snažilas laké, dosíci nápravy. (Pochvala).

Jeřábek Ob Praha

29 article

Ohsení stazší pan Hašourek praví, že pohlí s jistou skepsí na razpočtové debaty, neboť nevy- plývají z nich zárodky nových směrů pro obec hospodářstvíl V některém ohledu je to přirozeno, tam totiž, kde se plní rubriky rozpočtu jaksi automaticky, tam, kde jsou dány základy výdejuvé z drívějška pod. Je však přece ledacos, kde by dala se při dobr vůli zjednati náprava. Netřeba přece stále vytý ati, že je tu vrstva občansiva, která prý nepfatí žadných přirážek. Osobní daň z příjmu byla přece osvobozen od přirážek proto, by zjednána. byla úleva poplat- níhům daní reálních a aby zjednán byl jistý př- spěvek pro potřeby země z výnosu osobní dan z příjmů. Což pak znamená vlastně činžovní groš, což pak obecní přícážka k potravní dani, neneseme ji věichni? Což se činžovní daň nepřevaluje na ná- jemníky, což producent nezapočítává daň výdělkovou do režie? Nebudiž proto nasazován takový kva roztrpčení do občanstva. Jest ho bez tak dost při obecních dodävkách z volné ruky i jinde. Ostam je zajímavo, co rozpočet vtastně napovídá. Nepovíd ničeho o sumě a rázu II. reservního fondu. Nepo- vídá, kde a jaký je podpůrný fond nájmu daně po- travní. Za to by měfo být méně poviano jinde.

Hašourek Nepa

30 article

Tam na příklad, kde se povtdá o lom, kolik je byt s činží do 200 K se zřejmými laskominami se sta- noviska činžovníha gnuše? Témito ciframi má s argumentovati jinak: ve prospěch těch chudých, kteří mají jen tak málo na byt. Obrafie, praví řečník, aby přestulo utíkání předsedů suciálně-humanítní komuse z radnice. (Souhian.) Ob. starší p. de.. Podlipný: vůči dru. Jeřábkovi uznává sice, že snadno se činí chevalereskní návrhy na prospěch a svelebení města Prahy, že však sluši maké uvátilí důsledky, k nimž dalšr dělání dlubůl po vede, jakož i dosshy jejž počinání takové má nejen pro poplatnictvo, nýbrž pro taktiku obcí sousednich.

Jeřábek Ob Praha

31 article

Zalesňovací akce před několika lety slibně byla za- počata, ale zůstalo na pěkných řečech. Až. bude Praha ve spořádaných poměrech finančních, dojista i v b- doucnosti mtieráda podnikne oběti ve prospěch zvý- šení své matebnosti a přilažlivostř procizince Sympta- matickým sbledavá řečník, že zůstane-li administrace potravní daně v jedněch rukou, výnos nájmu po ně- jakou dobu klesá, patrně proto, že zuby vypadají a drápky se obrousí! Mohou l se rozlroduj cí krubv odhodlati k radikáln úpravě potravní daně ve Vldni a přejíti tam od slarého tariíu na nový, proč nemá míti P'raha práva na úpravu v tomže způsobu a d- sahu? (Souhlas.) Praha nemá sice bohatých latifun- dif, jako leckterés obce jiné, ale přece je ještě sťastnou vůči jiným potud, že má produktivní podniky obecní. Jediný prospěch vyplyne hospodářství obecnímu a zásady: opatrnost přn důláná dluhův a hospodaření na pravém místě (Souhlas) a není správno, těšití se z toho, že se pro ten či onen rok podařílo zjednati rovnováhu takovou, že nebylo třeba přijíti se zvýše- ním přirážek (Pochvala) Kačník. dovozuje nutnost zhudování nové a potřehám řádného úřadování vy- novující radnice a upozurňuje na okolnost, že se 112 mill. nynějších obecních dluhů pouze asi 60 mill. je výnosných. Druhy dělat, je sicu jistou modou, ale vyžaduje všestranné úvahy a vědomí zodpovědnost, šteré na př. při knupi stacé »koňky« nebylo.«

Praha

32 article

Neproduktizním podmikemjest ovšem kanalisace, n niž původně preliminováno po úvaze všach možných položek a potreb 12 mil. korun. Jak to však přijde, že vykazuje se v rozpočtu koncem září již 111/2 mi. koru výdaje, na tento podnik, který daleko ješte není bolav? kam to dospějeme? Pan vrch. stav. r. Lindiey budiž vyzván, aby podal podrobnou a určitou zprávu, c se již provedlo, jakého bude ještě třeba výdajea kdy míní práce kanulivační ukončit. (Hlučná po- cimala.) Nemáme-liž. ostatně sami dosti dovedných tachnických sil, musí se stále a napořád živiti sile cisí 2 (Opětná pochvala.) Lze-li kde šatřit, poskytuje k tomu příležitosti dojista položka na mimořádná vy- dánt. (Ob. st. Prášek: Cesty na Littengrůn!) Řeč- ník obraeí se ostře protí německým tiskovým offici- nám, jež podaly v léto době nové doklady své zášti a prolhanosti vůči událostem pražským a které po- užily i télo příležitosti k tomu, by Prahu zostudily v očích ciziny. (Výborně!) Řečník doufa, že podati se zjiatiti tyto pomtouvače a po zásluze s nimi na- ložiti, dodávaje, že nutno odhoditi už konečně ho- lubičí českou povahu, jinak že nihdy nebudeme pány české vlasti (Hlučná pochvala a potlesk. Řečníkus blahopřeje.)

Prášek Ob Praha Littengrůn

33 article

Obe st. p Zlnek podává doklady o nedostateč- ném spojení železničním Prahy s Moravou a naleht jua ráznou nápravu Ob. sl. p. Prášek přimiouvá se opětně za spra- vedlivou úpravu voleb do pražského obecního zastu- pitulstva, žádá by vešurů uunesení sboru byla při- pojována v dslovném zněn? k úřadním protokolám, kritisuje spcávu městské spočitelny pražské, nalebá na obsazení místa administrátora potravní daně zk- šeným úřadníkem, doporučuje systemisování mísl III. náměstka starostova hlavně pro záležitostí hospo- dářské a končí appoliem, aby i ve správě obce za- vládb duch dem okratický. (Puchvala.) Po daslovu. ředitele účtárny p. Fleisslga, jenž podal vůči nákurým řečníkům vysvětlivky o stylisaei rozpočtu, příkázány návrhy podané městské radě tím generální debata po půl 8. hodině večerní skončena

Prášek Fleisslg Praha Morava Ob obecní zast

34 title

Passivní resistence zřízenců soukremých drah na

36 article

Z Vidně, 11. prosince. Jednání, které byle svého času zahájeno v ministerstvu železnic s zástupci železničního personálu za účelem úpravy poměrů hmotných zízeneetva soukromých drah končilo — jak pověďomo — tím, že minister- stvo železnie vzalo na se úkol, vykonati př- slusný nátiak na soukromé dráhy, aby tyto pro- vedly úpravu takt, jako na drahách stáfních. Že- lezniční ministerstvo oznámilo správám soukr. drah, jakým způsobem tato úprava na státních drahách se provede a dodáno bylo správám soukromých drah také sehema úpravy. Mezitim však zaujaly některé dráhiy soukromé stanovisko ku poměrům, kleré se vyvinuly následkem par- sivní resistence na drahách státních. Správní rada jižní dráhy usnesla se na přiklad na určitém zlepšení poměrů svého personálu. Schválila v principu postupové sehema pn nižsí úřadnictvo, vzavši při tom za základ z- sadly úpravy provedené ministemstvem železnie. Všechny soukromé dráhy nutnost zlepšení uznaly se zlelelem na různé poměry při jednotlivých drahách panující. Severní dráha císaře Ferdi- nanda slojí na stanovisku úpravy při drahách slátních doeela a přiznává, že tam, kde platr nedosahují výše, v jaké upraveny jsou platy na drahách státních, učiní tak dle vydaného sche- matu, ponechávajíe beze změny, t. j. bez snl-