2
masthead
V Praze, v úterý dne 12. prosince 1905.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. listy
přod, lácí nen
v Praze v administrati
na něsie . . . . .
na čtvrt leta . . . . B K —h
s dvojí čenáškou
ma něsle
n ětnt leta . . . . 7 K 5o
ve Blialkách:
za měáe . . . . . . 2 K 30h
Peštent
n čtvt tia . . . . 9 K o0
s dvojí zásilkou
na měsle. . . . .
čtnrt láta . . . . K
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
Praha
6
article
Odpůrci všeobecného rovného
práva hlasovacího se činí.
Odpůrci všeobecného rovného
práva hlasovacího se činí.
Až Eomickou je horlivost, s jakou té doby
v láboře německém a zpátečnickém vymýšlejí
se denně buď nové námitky, buď nové kličky
proti brzkému a poctivému zavedení všeobe
ného, rovného práva volebního pro zákonodár
né sbory v Cislajtanii.
Co se tkne sněmův zemských, o ty pánov
na ten čas nemají tak velikých slarosti, nebot
Gautsch úplně přijal za svůj jejich cen-
tralistický argument, že prý zásada
všeobecného, rovného práva vůbec na sněmy
zemské se nehodi, poněvadž tyto nejsou dnes
již vlastně ani žádnými zákonodárnými parla-
menty, nýbrž spiše jen hospodářskými, správ-
ními tělesy, jakýmisi vyššími okresními zastu
pitelstvy ...
Avšak za to o ten jejich centrální par
lament Cislajtanie jim běží! Na ten osobí si nč-
mečtí hegemoné výsadní právo jako na svou
starou zděděnou doménu, která nesmí přejii
de rukou nenáviděných Slovanův stůj co stůj
a děj se, co děj. —
Dne 20. října t. r. volal na sněmu če-
ském vůdce německých nacionálů Prade proti
našemu návrhu na všeobecné, rovné hlasovac
právo zděšeně: „Představte si, pánové, na mi-
stě této veledůstojné korporace — sněm zem-
ský, složený na základě všeobecného, rovného
a přímého hlasovacího práva! Pak by tu, ne-
hledě k pánům a paním 21letým, stála če-
ská dvovtřetinová většinal proti
německé jelnotřetinové menši-
ně; a ta byla by ještě notně promísena živly
sociálně-demokratickými! — Načež líčil, jak
prý by asi „podle všeho“ tato česká vělšina
bezohledně hospodařila a řádila na úkor ubo-
hých Němcův.
Gautsch
Slovanův
Němcův
Cislajtanie
7
article
Stejně, ba ještě hůře malují němečtí hege-
moni budoucnost svojl „a tím budoucnost Ra-
kouska“, kdyby se provedlo všeobecné, rov-
né právo hlasovací beze všech obme-
zeni pro sněmovnu poslaneckou rady říšské
a Slované dosáhli zde spravedlivé většiny své
proti Němcům, která by nečinila sice colé dvě
třetiny, ale odpovídala by přiměřoně skutečné
jejich populační síle v říši, toliž 60%% všeho
obyvatelstva proti 36 proc. německého živlu.
Tomu se nesmí pro živého boha dopustit,
to by se zbořilo Rakousko, ba celý svět!
A proto chytají se křečovitě šosův svého Gaut-
scho, který prohlásil, že se pouhá arithmetická
revnost práva volebního pro Rakousko naprosto
nehodí, pročež prý se vynasnaží upraviti
„rovné“ všeobecné právo volební tak, aby
kulturně a historicky vynikající
národní menšiny byly ochráněn
proti přesile počtu hlav účelným uprave-
ním volebních okresův, tím způso-
bem, že by se „malým, avšak kulturně vyni-
kajícím volebním okresům stejné volební právo
jako velikým vyhradilo, avšak hospodářsky
a kulturně opozdilejším...“ „To bylo pro-
mluveno pro nás, Němee!“ zaplesali
ihned v památný den 28. listopadu dovtipní spe-
kolanti němečtí — „na rozdělení voleh-
nich okresův záležeti bule vše!“-
A proto 1 chvíle té jen počítají, měří a mu-
drují o nejšikovnější, t. j. o nejpodvodnější vo-
lební geometrii, kterou by se dalo, „když
se už neštěstí stalo“, toho docílit, abychom my
Slované byli opět tak pěkně ošizeni o svou spra-
vedlivou většinu jako všemi poshavadním
„opravami“ volebních řádů.
Slovan
Němec
Rakousko
Němee
8
article
Dnes doporučují pro Rakousko „volební
systém anglický“, dle něhož má volební právo
pouze svéprávný muž, který má svůj vlastní byt
a umí číst i psát. Za tohoto obmezení vypočítali
si, že měli by v Cislajtanii voličův: Němci
1,579.037, Čechové 1,040.366, za te však
Poláci pouze 340.824, Rusové 132.476,
Slovirci 129.602, Srbochorvate
28.468, Vlachové 97.513 a Rumuni 5560.
Pak by tedy dostali Němei 109, my Če
chové 62, Poláci však toliko 21, Rusové 9.
Slovinci 7, Srbochorvaté 2 a Vlachové 7 po-
slancův — colkom: Němci 109 — Slo-
vané 108. —
Avšak to jevilo se býti bar. Gautschov
přece jen příliš křiklavým měřenín.
pročež ve svém prohlášení ze dne 28. t. m.
tento nápad Pradův zamítl, řka, že nevylouči
z volebního práva muže, pro neznalost čtenl
psaní.
Přišli tedy moravští Němci (Oberleith-
ner a Haupt) s „belgickým“ plurálním
systémem, dle něhož sice každý dospělý
muž má po jednom hlasu, avšak lidé mohovi-
tější a vzdělanější mají po dvou a po třech hla-
sech; i vypočetli, že by dle tohoto klíče
Němci přivedli to na 198 mandátův, kdežto
nám Čechům by připadlo 109, Polákům 53.
Rusům 34, Jihoslovanům 23, Vlachům 14.
Rumunům 4, tak že bychom my Slované měli
pouze o 21 hlasů více než Němci, a kdyby
s těmito šli Vlachové a Rumuni, dokonce jen
„většinu“ tříhlasovou, t. j. tolik jako žádnou.
Však ještě více zamlouvá se spanilomysl-
ným hegemonům německým ta slíbená Gaut-
schem — volební geometrie.
Čecho
Polák
Vlach
Rumun
Němec
Gautschov
Pradův
Haupt
Rus
Jihoslovan
Slovan
Rakousko
Cislajtanie
Rusová
Slovinec
Němec 1,579 . 037
Slovirec 129.602
Srbochorvat 28.468
Srbochorvat 2
9
article
Heslo jejich zní: „Rozdělení man-
dátův na jednotlivé země nesmi se dít
dle počtu obyvatelstva zemí těch,
nýbrž dle jejich poplatnosti.“
Tím by dosáhli toho, že by Dolní Ra-
kousy dostaly více poslancův než
Čechy (totiž 26.84%, kdežto Čecly
26.29%), ačkoliv mají Čechy více
než jednou tolik obyvatel a každé
dítě ví, že ty veliké daně, jež „Víden
plati“, pocházejí blavně ze zemí českých, po-
něvadlž zdejší velkostatkářstvo zdejší velike
závody průmyslové mají svá ústřeďu
ředitelstva ve Vídni a tam daně
z těžby zdejší odvádějí. —
Však ne dosti na tom švindlu: ale hlavní
věcí má býti nestejné utvoření vo-
lebnícb okresů v jednotlivých
zemích: totiž malých volebních průmyslo-
vých okresů pro Němce a velkých selských pro
Slovany — čili jinými slovy: znovu zavedení
staré kuriátní nerovnosti s tím pro-
žluklým vtipem, že se 20.000 obyvatel něme-
ckého průmyslového okrsku dal právě tak je-
den poslanec, jako 60.000 obyvatelům slovan-
ským selského okresu polského, českého neb
jihoslovanského.
Ano, k tomuto novému, bezpříkladnému
bezpráví míří všechna spekulace německých
centralistův!! Poněvadž ale nejsou sobě jisti.
zdali se jim dábelský plán ten zcela podaří
poněvadž vědí, že si takovéhc bezpráví ani m
Čechové, ani Poláci, ani Jihoslované líbiti ne-
dáme; poněvadž se, zkrátka, obávají, že by
přese všechny možné rafinované šidby přece
jen na konec mohli při všeobecném hlasovacím
právu pohořet — proto by pánům bylo nej-
milejší a nejvítanější — získat průtahy
času, až „demokratická horečka“ ochabnea
přejde. Za tím šlechetným úmyslem pojednou
objevil pan dr. Menger, že panstvo po
38 let zhola zapomnělo provést čl.
Němec
Čecho
Polák
Jihoslovan
doktor
Menger
Dolní Ra
Čechy
Vídeň
Slovan
10
article
XIX. základního zákona státního o rovno-
právnosti národův, že Rakousko nemá
podnes říšského zákona národnost-
ního, který by pojistil všechny národní men-
šiny proti všelikému úrazu. A dokud takového
zákona nemáme, dotud nemůžems bez obavy
zavést všeobecné, rovné hlasovací právo!“ Jak
by národnostní zákon ten měl dle přání pénův
vypadat, víme již od časův návrhů Wurm-
brandtova a Scharschmiedova, vtělených v po-
věstný svatodušní program všech ně-
mecko-centralistických stran. Je to: „řovno-
právnost“, ale s předností státa
němčiny! — Nejde tedy panu Mengrovi při
kladení podmínky této než prostě o odsunut
demokratické volební opravy „do nedozíráma“
Průhledný obmysl je nejapností a tak vymyslil
si známý liberecký dr. Turnwald honem novou
šikovnější námitku. Straší dnes v „Reichen-
berger Zigu.“ vládu Gautschovu, že ani parla-
ment ze všeobocného, rovného hlasovacíh
práva vzešlý nebude lepším dosavadního, na-
opak, že bude pak ještě hůře, nežli je dnes.
Nedosáhne se v něm žádné pevné většiny, náro-
dové budou ještě více proti sobě nevražit než
nyní — prorokuje pan Turnwald, aby zrážel od
exparimentu se všeobecným, rovným
hlasovacím právem stejně jako pá-
nové Fr. Thun, Schwarzenberg, Auersper
atd. — Činí se tedy odpůrci všeobecnéno, rov-
ného práva hlasovacího na celé čáře, aby je
buď všemožně zkalili a znešvařili, aneb aspoň
oddálili. A jak by se nečinili, jak by nenabý-
vali naděje, vidí-li ty nejnovější vý-
mluvné skutky, zahájené perse-
kuční politiky a reakae proti nám?
Vždyť sama ta „Neue Freie Presse“ dnes kon-
statuje, že staré Rakousko dosud — ne-
vypelichalol
Wurm
Scharschmiedův
Mengr
doktor
Turnwald
Ziga
Gautschův
Thun
Schwarzenberg
Auersper
Rakousko
Reichen
Neue Frei Presse
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
363. schůze.
Z Vídně, 11. prosince.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Tolik posluchačů neměl zajisté nikdy pro
fessor civilního procesu na universitě černovické
dr. Skédl, kolik jich měl dnes. Nikoliv vlastn
zásluhou, nikoliv vniterní silou svých výkladů.
Momentem vnějším! Všeněmci, když mluvil prot
jejich návrhu na personální unii, křičeli na něj
a podobalo se, že neřeční on, nýbrž dr. Scha lk.
Výkřiky Všeněmců množily se, když právě
s německého stanoviska vyslovil se proti odlou-
čení Haliče a Bukoviny od ostatních
zemí cislajtanských a zejmena proti připojení
bývalých zemí buntovních k německé říši. Vo-
lali na něj: »Renegáte !«
Pro nás daleko zajímavějším nežli tyto
srážky mezi německými bratry bylo doznání
jmenovaného professora, že Bukovina jest zemí
slovanskou a rumunskou, ale že má německý
vniterní jazyk, německou universitu a vůbe
německý nátěr, že tyto výsady německého rázu
a jazyka jsou chráněny shora, že jsou nadprá-
vím, po kterém bylo by veta, kdyby se vítr
nahoře obrátil. Z professora Skédla nemluvila
tedy nijaká kuráž proti Všeněmcům, nýbrž je-
dině strach, kdyby Němci ztratili svoje posice
na východě tohoto státu, že by se od něho ve
Vídni jeho professorští kollegové odvrátili.
S dnešním návrhem na personální unii zůstal
Všeněmci úplně sami. Pro jeho pilnost nehlaso-
vali s nimi nikdo kromě poslance Völkla.
Skédl
doktor
Sch
Němec
Völkl
Vídeň
Halič
Bukovina
12
article
Mimo nadání došlo již dnes na pilný návrh
poslance Klofáče a soudr. o pražských udá-
lostech. Vlachové totiž na základě kompromissu
s vládou před samou schůzí plenární uzavře-
ného vzali nazpět dva svoje pilné návrhy uni-
versilní. Český návrh odůvodněn byl zevrubnou
řečí dra. Baxy, který vznesl nejtěžší obžaloby
na policii pražskou, zvláště na hr. Couden-
hova. Hned potom vystoupil hr. Bylandt-
Rheidt. Co ministr vnitra četl a co mluvil,
byla relnce místodržitelství resp. policejního ředi-
telství Její smysl byl: »Násilím počali demon-
strovati. My jsme se jen bránili z nouze.« T
jest ovšem praktika pohodlná. Jest však tradi-
cionální, stejná, jako jest obvyklým plaidoyer
ministrův na prospěch pražské policie a chefa
správy politické ve království českém, kterým
vydal vysvědčení zachovalosti a dobrých úřad
ních mravů.
Klofáč
Vlach
Baxa
13
article
Pozoruhodno bylo, že mu professor Ben-
del tvrdil při tom muziku. Když hrabě B
landt-Rheidt mluvil, zvolal posl. Fresl
»Největší padouši jsou ve službách policie praž-
ské!« Dostal za tento výkřik důtku.
Výklady posl. Choce byly převahou pole-
mické jak proti hr. Bylandt- Rheidtovi
tak proti hr. Coudenhovovi.
Zejtra bude se v debatě o této věci pokra-
čovati a dojde nejspíše již také na zatímn
rozpočet, jenž položen byl na jednací pořad.
Počátkem schůze odpověděl ministerský
předseda bar. Gautsch na dotazy, podané
na něj pro řeč, kterou purkmistr vídeňský
dr. Lueger pronesl o účasti židů ve hnut
socialistickém a domnělých vyhrůžkách jeho.
Chef vlády zaujal jak proti dru. L uegro vi,
tak naproti interpellantům stanovisko zákonné
ujišťuje, že nemůže se trpěti, aby na komkoliv
se vykonával terror, protože se hlásí k nějaké
straně nebo konfessi. To jest samozřejmá věc
a vládní prohlášení neobsahuje po té stránce
nie zvláštního. Nebyli bychom se vůbec o celé
této záležitosti zmiňovali, kdyby bar. Gautseh
nebyl uznal za hodno, napomenouti strany, aby
v nynější době pohnuté pro věci národní a ná-
boženské protivy nezostřovaly.
ben
Fresl
Choc
Coudenhove
doktor
Lueger
14
article
Mnohem oprávněnější a důvodnější byla by
taková výzva na adresu všech ministrů a celé
exekutivy, od nejvyšší instance až po nejnižší,
neboť jest skutečně doba — jak pravil baron
Gautsch — pohnutou a takovou, že vyža-
duje obezřelosti aktivních politiků; pak jes
v první řadě povinnosti, aby instance vládní
byly tohoto stavu věcí pamětlivy a svými skutky
neházely do lidu smolných věnců, by měli še-
trnost a respekt před národními city, před smý-
šlením lidu, před oprávněnými nároky celých
národů. Zkrátka: aby p. t. páni ministři před-
cházeli p. t. zástupce lidu dobrým příkladem.
Ministerský předseda bar. Gautsch nechat
počne prováděti, k čemu napomínal tyto napřed
a hlavně u sebe a u všech svých kollegů,u
všech místodržitelů, u všech policejních ředitelů
a u všech funkcionářů státních a vládních
Potom — zase se mu zaručujeme — bude
mezi národy a stranami napjetí menší, nežl
podle jeho dnešního referátu nyní jest.
Gautsch
15
article
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 3.15 hod.
Mezi došlými spisy jsou dotazy posl. Svozil
a sp. po jmenování oněch jednoročních
dobrovolniků, kteří neudělali důstojnickou
zkoušku, závodčími nebo šikovateli; Nitschea
sp. po zřízení samostatné německé školy babičskév
Praze; Fresla a sp. po schůzi na den 7. prosince
do Vídně od všecb německých stran svolané, o kte-
réžto schůzi se v provolání veřejně pravi, že jde
o podněcování německého obyvatel-
stva proti vídeňským Čechům; provolání
to končí: Pryč s Čechy! — Dra. Dyka a sp.
o vybírání daní v okresu klatovském
M.p. bar. Gautsch odpovídal na Wolfův do-
taz po telegramu arciknížete Františka Ferdinanda.
zaslaném k 5. všeobecnému sjezdu katolickému, že
talegram ten neobsahuje žádný politický projeva
jest soukromým projevem a že arcikníže použil stej-
ného práva jako ti, kdož pozdravili sjezd. I nelze
zbraňovati práva c. a kr. Výsosti, jež požívá každý
v státě. Na Voglerův po známé protižidov-
ské řeči posl. dra. Luegra v křesťanském vo-
ličském spolku »Donausladt«: Nemá prý autentické
znění řeči té, z níž nejdůležitější odstavce uvedené
v novinách a v projevu dra. Luegra v poslední schůz
městské rady vídeňské se nekryjí. Ale pro věc ne-
zvratným jest jedno stanovisko a sice ono stát-
ního základního zákona, jenž posky
tuje každému státnímu občanu be
rozdílu národnosti nebo náboženstv
úplné právo připojiti se ku kterékol
straně a zabezpečuje mu úplný nárok na šetřen
tohoto práva, pokud se neopouští půda zákonitosti
Svozil
Nitschea
Fresl
Čecho
Dyk
Gautsch
Wolfův
František Ferdinand
Voglerův
Praha
Vídeň
Čechy
16
article
Každý pokus vykonati nepřístojný nátlak na poli-
tické smýšlení některé třídy obyvatelstva, byť jen ve
formě podmíněné, jest v rozporu se státním základ-
ním zákonem. Občanské svobody musí pro všechny
stejnoměrně a bez rozdílu platit. Není proto příčiny
k znepokojení v tomto směru.
Ministerský předseda jménem vlá
dy naléhavě napomíná, v nynějších
politicky tak pohnutých dobách vy
hýbati se všemu, co by mohlo národn
aneb konfessionální rozpory je ště
přiostřiti.
Na Breiterův po případném vojenském
zakročení této říše v ruském Polsku
označuje pověsti podobné za bezpodstat ný
výmysl.
Na dotaz posl. dra. S ylvestra o úča st
rak-uherské říše na nynější akci prot
Turecku: Neběží prý tu o nové požadavky na
Portě. Jde o splnění známých ujednání našich
s Ruskem na Balkáně, zejmena o opravu finačn
správy, jež jest jako hlavní podmínka pro zlep
šení poměrů v macedonském villajetu označena.
Polsko
Turecko
Rusko
Balkán
17
article
Právě o ni jde nyní následkem zdráhání se Porty
Nejedna náprava ve správě již provedena v posled
ních dvou letech, zejmena v berní soustavě, arcií
jen postupně. To vysvětluje se vnitřními poměry
Macedonie a stálým odporem Porty proti provádění
každého bodu programu, ji zásadně přijatého, tak
zejmena při linanční relormě. Pod vlivem
této říše a ruské odhodlala se v posledních měsícíe
Porta po delším váhání vypracovati řád pro finanční
službu v Macedonii, jenž, budu-li trvale upotřeben
odpomůže nejhlavnějším steskům obyvatelstva ma
cedonského a přivodí nápravu zabezpečením pravi
delné výplaty úřadnické. Také tato kontrola prove
dení této finanční akce jako oprava macedonských
četnických důstojníků má býti mimo civilním agentům
svěřena též zvláštním finančním zástupcům ostatníci
velmocí zúčastněných při berlínské smlouvě. Poně-
vadž se tomuto požadavku vzpírá Porta došlo k lod
ní demonstraci za účasti našich válečných lodí „sv
Jiři“ a „Szigetvar“
Lze předvídati, že Porta brzy nabude přesvěd
čení, jak zbytečný jest další odpor proti požadavku
jejž velmoci jednomyslně a s nejnezištnějšími úmysly
postavily, aby docílily trvalého zlepšení ve správě ma
kedonského villajetu a tím i konsolidace turecké říš-
na základě statu quo.
Sněmovna rokuje dále o pilném návrhu posl
Steina a spol. na zavedení
Port
svatý Jiř
Stein
Makedonie
18
article
Posl. Skedl vyslovaje se za reformu výrovnán
a proti náhlému a bezprostřednímu roztržení oba
polného poměru a pro dohodu parlamentu s parla
mentem. Řečník jest proti personální unii a prote
stuje proti odiržení Haliče, od Všeněmců žádanému
poněvadž by to znamenalo podřadění Bukoviny Ha
liči. Považuje za velkou politickou chybu, že Němei
takovými požadavky odstrkují dynastii od sebe
poukazuje na lovalitu Nemců v Bakovině, kteří s
sedmihradskými Sasíky vřele jsou za jedno. Vyslo-
vuje se pak pro vybudování poměra k Uhrám v tom
smyslu, aby byl sesllením Rakouska, jehož nezten-
čené trvání řečník si přeje.
Vývody řečníkovy byly od Všeněmců neustále
ironickými výkřiky a posměchem přerušovány.
Posl
Sasík
Halič
Uhry
Rakousko
19
article
Poslanc hrabě Steznberg praví, že tlumočí názo
umírněných a stát udržujících stran. Řečník obšírně
odůvodňuje potřebu, aby udrženo bylo vyro vnáno
z r. 1857., zejmena se stanoviska federalismu a pro-
hlašuje: My Čechové žádáme svá historická
práva, ale uznáváme také historická práva
jiných národů. V nevykonání korunovace vidíme
porušení ústavy, ale pro tento zločinný akt hájiti
budeme práva jiných národů se zřetelem k tomu, že
věříme, že proklestí si cestu v Uhrách názor, že my
Čechové máme totéž právo jako Uhři. Stojíme na
stanovisku, že není vůbec Rakouska, nýbrž jen koruna
Uher a Čech. Rečník promlouvá pak o výhodě ze
společného celního území pro Rakousko a praví, že
Uhrám lze nyní jen to vytknouti že si nedali libie
útok na svou ústavu dvořaníny. Šlechta uherská ne-
přeje si nic než šetření zákonů a bylo by si přáti.
aby rakouská šlechta stejně jednala. Řečník prohla-
šuje, že jest prodchnut pocity největší loyality k panov-
níku, ale myslí, že jest panovník špatně zpraven. N
to útočí řečník prudce na správu vojenskou a jest
od vícepresidenta Kaisra napomenut k mírnostia
volán k pořádku.
Posl. Malik žádá zjištění poměru hlasů. Pil-
nost se zamítá 104 proti 17 hlasům. Při hlaso-
vání Všeněmci opět pokřikují zejmena proti sociálním
demokratům kteří při čtení zůstali sedět.
Předseda sděluje, že poslanci Mazz orana
Hortis odvolali své pilné návrhy na uznání
diplomů dosažených na italských universitách.
Sněmovna rokovala dále o pilném návrhu posl
dra. Baxy a spol. stran
pražských událosli.
Steznberg
Čecho
Uher
Čo
Kaiser
Posl
Malik
Mazz
Hortis
Baxa
Uhry
Rakousko
20
article
Posl. Perlě (nejprv chorvatsky) praví, že vyrov-
nání z r. 1867 je spolek Němců s Maďary, aby si
zabezpečili panství nad ostatními národnostmi. Líč
národnostní zápasy v Uhrách a tvrdí, že neustanou
dokud každá národnost nebude samostatna a samo-
správna. Jedinou cestou k tomu je federace. Konečně
protestoval proti pokusu rakouské diplomacie, odpí
rati Chorvatům jejich drahocenný statek, tisícilet
právo na glagolskou bohoslužbu.
Posl. Stein ve svém doslovu dovozoval, že valná
čásť sněmovny souhlasí se Všeněmci, aby se odlou-
čila Halič s Bukovinou a Dalmacie. Vysmívá s
Skedlově nevědomosti a tvrdí, že chování se Vše-
němců ke koruně je vynuceno, neboť v Rakousku
vládne se jen proti německým zájmům. Posl. hr
Sternbergovi vyčítá, že dnes mluvil proti svému pře-
svědčení. Doráží na sociální demokraty pro jejich
postavení ke státní němčině a konečně prohlašuje
že jeho strana dostojí vždy svým lidovým po-
vinnostem.
Přechází se ke hlasovánt.
Posl. dr. Baxa (nejprve česky, potom německy
žádá na vládě zevrubné vyjádření o pražských udá-
lostech. Policie užila zbraní bez předchozího roz
kazu. Někteří strážníci byli zpiti a proto není divu
že došlo k takým výtržnostem. Nejen demonstranti
ale i pokojní chodci příšli k úrazu brutálním postu
pem policie, jež opětně sekala také ze zadu. Lič
některé události, zejmena jednání policejního konci
pisty dra. Leinera naproti jednomu chlapci. Mnoho
lidí, byvše zalčeni, byli na strážnicích týráni. Nalebá
na organisaci pražské policie, jež sestává z politi-
ckých orgánů, pracujících proti českému národu.
Posl
Němec
Maďar
Chorvat
Stein
Skedlův
Sternberg
doktor
Baxa
Leiner
Uhry
Halič
Bukovina
Dalmacie
Rakousko
21
article
Od lidí, již neměli s demonstracemi co činiti, byl
obchodníci terrorisováni, telefonické žádosti za poli-
cejní ochranu zůstaly bezvýsledny. Když rozbíjena
okna v synagoze, neukázal se žádný policista. Tak
bylo i při tak zv. drancování židovského krámu. Div.
že nestalo se v Praze více, neboť policie vedla si
tak, jako by si přála, aby se něco stalo. Pokoj byl
zachován přičiněním českých stran, jež sešly se na
staroměstské radnici a vyzývaly vyhláškami obyva-
telstvo ke klidu a ne přičiněním místodržitele a po-
licie. V kritické době přišlo do Prahy mnoho rever
tentův a p. Proč neprovedla policie tehda prohlídku
proč teprve včera nebo předevčírem? Dle všeho po-
licie čekala na takové živly tak jako v r. 1897
Chtěla, aby se v Praze něco stalo a mohla zakročit
proti politické demonstraci. Nejsmutnější kapitolou
jsou však rapporty, jež místodržitel poslal do Vídně.
Čeští poslanci viní mistodržitele vý
slovně, že posílal do Vídně falešn
rapporty.
Praha
Vídeň
22
article
Co psal ministerstvu nevíme, ale víme, cos
v Praze nestalo. V Praze nebylo nebezpečí, o němž
se v novinách četlo a o nichž místodržitel rappor-
toval. Staly se pouze čtyři události: vytlučen
okna v synzgoze, co by se nebývalo stalo, kdyby
tam býval třeba jeden policista, »vybit« židovský
krám a také tu nebylo žádného policisty, příhoda
v noční kavárně a shluknutí učňů, jež také nebylo
v žadném spojení s demonstracemi. Pro ty věci
místodržitel povolal do Prahy vojsko z jiných zemí
hrozil stanným právem a výminečným stavem
Všichni poctiví obyvatelé pražští musí ptáti se tu.
komu by bylo stanné právo a výminečný stav pro
spěly a komu by bývaly škodily ? Lumpové, rever-
tenti a jiní bývali by se z Prahy hned první dni
vytratili a pro ně snad mělo přijíti pražské obyva-
telstvo o svá ústavní práva? Podezřelé jsou různé
okolnosti.
Praha
23
article
Německé noviny psaly, jako by byla v Praze
revoluce, ba i dr. Eppinger volal o pomoc a jemus
připisovalo, že o takých věcech mluvil s ministerským
předsedou a místodržitelem. Dr. Eppinger prohlásil
však opak a přiznal, že není třeba v Praze stanného
práva, ani výminečného stavu. Pověsti o stávce obecn
nevyšly zejstrany sociálně-demokratické, ani národně-
sociální. Pověsti pocházely od agentů provokatérů
Vytasili se také se zprávou o nové »Omladině«. (Smích
mezi českými radikály.) Jednou se s tím již blamo-
vali. Srovná li se to všechno, vysvítá, že mistodržitel
a policii jednalo se o něco zcela jiného, než o kl
a pořádek v Praze. Místodržitel má na policii po-
mahače: Zerbona a Chuma. Místodržitel chystal proti
Praze něco, co se mu nikdy nezapomene. Vláda
ví, že české obyvatelstvo bere obecn
a stejné volební právo do opravd
a proto hr. Coudenhove chtěl výmine-
čným stavem omezit občanské svo-
body, aby český národ v dalším státo-
právním bojitěch to zbraní neměl. Řeční
doufá, že vláda dá události vyšetřit a dá potrestati
skutečné vinníky, t. j. pražskou policii. (Pochval
mezi českými radikály.)
Zahajuje se debala.
doktor
Eppinger
Chu
Coudenhove
Praha
24
article
Ministr vnitra hr. Bylandt-Rheidt praví, že jit
24. září o meetingu na Haviíčkově náměstí ohlašoval
se nástlný postup a rozčilený dav, táhna ulicemi
zbil na Františkově nábřeží policejní úřadníky
strážníky holemi. Po klidném demonstračním prů-
vodu 10. října ozvaly se v novinách a na schůzíeh
opět hrozby a hlučné demonstrace opakovaly se
skoro každý den, pod čcovány jsouce také zprávami
z Ruska. Ve schůzích počátkem listopadu štvalo s
na policii a její orgány byly potom tupeny a kame-
novány. Teprve po událostech na Střeleckém ostrově
a v Lazarské ulict, kde dva strážníci klesli zasažení
kamením, stráž užila poprvé šavlí proti útokům.
Ministr líčí přepadení a poranění vrchního ko-
misaře Fabouna, kamenování stráže na Václavském
náměstí a události v Žižkově a na Král. Vinohradech.
Ten večer raněno 21 strážníků, z většího dílu kame-
ním. Dne 5. listopadu několik demonstrantů, měli
revolvery a klacky a nutili chodce, aby se přidali
k právodu. Strážníci byli prý ohrožováni a tupeni
Františkův
Král
Haviíčkov náměstí
Rusko
Václavský náměstí
Žižkov
25
article
personální unie s Uhraml.
V drobném prodejir
ranní číilo o sobě . . . ra Sh
odpolední
. . . . za 2b
Ve filislkách na venkově.
renní číslo. . . . . . . . 10h
odpoladní . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotevé rapřel
Přečplacení a inserty pžijímá sdmini-
srace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházsjí se též redake
tiskárna s ozpodíce „ Národnichi Liétů“.
Bukopisy so novzacsjl.
Národnichi
26
title
Stráž před německým kasinem byla bombardována
27
article
kamením, kusy železa a pod. a mnoho úřadníků
a strážníků raněno. Následkem náhlého útoku, jenž
vycházel patrně z kompaktní skupiny, nenáležející
kruhům organisovaného dělnictva a překvapil velkou
čásť demonstrantů, byla velká tlačenice. Stráž, aby
zabránila dalším výtržnostem, odrazila davy šavlemi
na obě strany. Záhy padaly rány a stráž byla ka-
menována. V této »velice kritické situaci« policie
také několikráte vystřelila z revolverů. To se opa-
kovalo. Když přibylo vojsko, výtržníci rozutekli se.
Mnoho policistů bylo při tom raněno, také neunifor-
movaný inspektor těžce. Tak dálo se až do večera,
až nejdůležitější místa byla obsazena vojskem. Jízda
na Jungmannově náměstí byla kamenována a jeden
důstojník spadnuv pod koně, zlomil si nohu v kutku.
Vylíčiv srážky na barykádách v dolejším Novém městě
i na Karlově náměstí, praví, že staly se pokusy
o vtržení do krámů, s oken házeny různé věci, lila
se horká voda a stříleno.
Stráž
Jungmannův náměstí
Karlov náměstí
28
article
Některé ulice zahraženy ostnatým drátem, sví-
tilny zhášeny a rozbíjeny a policajti napadání. Pokoj
obnoven pozdě večer. Ministr líčí události 6. m. m.
k jejichž potlačení povoláno do P'rahy mnoho vojska,
útok na holešovický dům, kde bydlí posl. Krejčík.
O 9. hod. več. byl klid, jenž trval i druhý den. Jen
Holešovicích 2 četníci a 4 strážníci v nutné obraně
vystřelili, ale nikoho netrefili. Nepokoje byly ko-
nečně potlačeny vojskem. Tři strážníci ranění těžce,
10 značněji, 92 lehce. Zatčeno celkem 246 osob,
nichž 93 dodáno trestnímu, 22 okr. soudu a 131 po-
trestáno policejně. U 5 zatčených nalezeny střelně
zbraně, u čtyř dýky a kuchyňské nože. Mimo to do-
padeno 34 osoby, jež měly v kapsách kamení. T
vše zjistilo se úřadním vyšetřováním a mnohými
nezúčastněnými svědky. Ministr odmítá výčitku, že
jednalo se tu o zůmyslné vražedné útoky na děl-
nictvo. Dotazovatelé nedokázali prý svá tvrzení; no-
vinové zprávy a nezaručené soukromé rozmluvy
výpovědi očilých svědků nejsou platným důkazem
Pražská policie nepřekážela demonstracím pro vo-
lební právo, dokud neudály se hrubé násilnostia
dala si prý libiti potupu a j. insulty.
Krejčík
Holešovice
29
article
Vyčítá-li se policii, že byla postavena v neděli
zrovna před německým kasinem, byla by dle mini-
strovan áhledu výčitka ta oprávněna, kdyby bývala ze
zkušenosti toto opatření opomenula. Není pravda, že
policisté byli v kasině častováni nebo byli opilí. Ne-
stáli u zdi kasina; vrata byla zavřena, do domu
nikdo nevstoupil. Střelné zbraně užili někteří stráž-
níci jen ke své prý obraně, když šavie nespomáhala
a po stráži se také střílelo. Učedníka Hubače našli
5. m. m. v poledne se střelnou ranou v čele n
kraji Havířské ulice. Toto poranění událo se nejspíše
dle všeho, když stráž na Příkopě byla napadena, in-
spektor byl těžce na ruce raněn výstřelem s okna,
někteří policisté vystřelili.
Hubač
havířský ulice
30
article
Věc se ostatné vyšetřuje, rovněž těžké poranění
právníka Hrocha. Mimo to byl postřelen sluha zem-
ského finančního ředitelství. Do nemocnice dodány
tři civitisté se sečnými ranami na hlavě nebo na
prsou. Civiiních poraněných není tolik, kolik udáno
v Hybešově dotazu. Potud týká se přehmatů jedno-
tlivých policistů, vyšetřují se a shledá-li se nějaká
neoprávněnost, nemine je trest. Hybešovy vývody
o policejním řediteli Křikavovi jsou liché, on choval
se vždy zeela nestranně a snaží se dostáti svým
povinnostem. Vláda obírala se zevrubně pražskými
událostmi (Hlasy: Ba ne!) a vyšetřovala je úřadně
Posl. dr. Baxa: Není pravda ! — Posl. Fre s l.
Vyšetřujte znova ! To všecko jsme již slyšeli a čelli.
Ministr hr. Bylandt-Rheidt: Mohu uvésti.
co bylo úřadně vyšetřeno.
Posl. Choc: Takové zlehčování si nedáme l-
biti. Tak mluviti nesmíte. Musíte mluviti tak, jak
toho poslanec zasluhuje. A třeba to byl Fresl, musíte
mluviti slušně. (Místopředseda Kaiser zvoní a
žádá, aby bylo ticho.)
Ministr hr. Bylandt: Rekl jsem, že neuslyší
čeho si přeje, neboť úřadní vyšetřování doka zuje
opak.
Posl. Fresl: Chceme, aby se události znov
vyšetřily, ale aby se nepředčitaly staré věci.
M. před. Kaiser: P. Fresle, nemáte slova.
Ministr hr. Bylandt: Z výkladu poznáte, jak
se věci v Praze měly a na či straně je vina. (Sou-
hlas v levo.) Úřady nepřekážely demonstracím pro
obecné volební právo, dokud nesáhlo se k násilno-
stem, nestavěly se barykády.
Posl. Fresl: Ale nemluvte o barykádách.
Ministr Bylandt: Za takých okolností byl
třeba, aby státní správa zakročila se vší rozhodno-
stí. (Posl. Sommer: To jsou typické zjevy české
demonstrační chtivosti. Posl. Fres!: Co dělala vládr
v Žatci, kdež byly drancovány české domy. Posl.
Hroch
Hybešův
Křikava
Posl
doktor
Baxa
Fresl
Kaiser
P Fresl
Sommer
Praha
Aires
Žatec
31
article
Bendel: Pomněme na rok 1897. M.-před.: Kai-
ser žádá za klid.) Mnozí výtržníci byli také ozbro-
jeni a ti jiště nepřišli klidně demonstrovati pro
volební právo. (Souhlas v levo.) Nikdo nebude se
proto diviti, že policie jednala tak, jak jednala
Ona vinna není, nýbrž ti, kdo způsobili výtržnosti.
(Souhlas v levo.)
Posl. Fresl: A co je s týráním zatčených?
Ministr hr. Bylandt: Vyšetřování o smrti
Hubáčově a poranění Hrocha není ukončeno. Vytý-
kalo se, že se vyšetřování protahuje. (Posl. dr
Baxa: Tak se aspoň podobá.) Pražská policie ko-
nala v lěchto těžkých dobách obětavě svou povinnosl
a proto odmítá všeliké její podezřívání i místodržitele,
jenž pečoval prý svědomitě o pokoj a pořádek v Praze.
Posl
Hubáčův
Hroch
Baxa
Praha
Kai
32
article
(Posl. Baxa: Ten jsme udělali my, ne on!) Vládě
nemůže vyčítati se, že by chtěla omezovati občanské
svobody, avšak musí opříti se živlům, již při podob-
ných příležitostech obstarávají své záležitosti, jež
s volebním právem nemají co činiti. Nebude trpěti
nezákonnosti a vzdory, o to je postaráno! Nediv s
nikdo, že stát zakročí rázně, bude-li ve svém pořádku
napaden. Tím je povinen pokojnému obyvatelstvu
všem výdělkovým třídám. (Pochvala.)
Posl. Fres!: Největší darebáci jsou ve služ-
bách pražské policie. (Výkřiky.)
Místopředs. Kaiser volá posl. Fresla k po-
řádku.
Posl. Choc praví, že ministr zastával se pražské
policie více než místodržitel na zemském sněmě.
Ministr neví nic o štváčských proslovech policie,
o zakazovaných schůzích a provokacích policie. Po-
pírá, že při srážkách s demonstranty jednala v
vlastní obraně. Doráží na policii a místodržitele
hr. Coudenhova a prohlašuje, že vláda je povinna
vyšetřiti pražské události znova.
Rokování přerušuje se.
4 Posl. Lupul odpovídá na příslušný dotaz, že
teferát o vojenské taxe bude záhy hotov a výborový
předseda svolá schůzi branného výboru, aby zákon
ten projednal
Posl
Baxa
Kaiser
Fresl
Choc
Coudenhove
Aires
občanský svoboda
4 Posl
33
article
Konec schůze v 7 hod. 40 mín. večer; příšte
Konec schůze v 7 hod. 40 mín. večer; příšte
bude zejtra.
Na jednacím pořadu bude: 1. výborová zpráva
o zatímném rozpočtu a pokračování v dneš-
ním pořadu.
34
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze. 11. prosince. (Uherská krise).
V ustavující schůzi ústavní strany Železné sto-
lice, konané v Subotišti, mluvil též hr. Jul.
Andrássy. Dle jeho výkladů účelem nově
zřízené strany jest obnoviti a hájiti ústavu, od-
straniti nynější vládu a obnoviti sociálný pokoj.
Cil ten ukládá strané za povinnost, hledati ce-
stu ke klidnému rozřešení a sice tak, že strana
zachová si svou mravní váhu pro dobu, až na-
stane povinnost řešiti veliké úkoly, jež čekají
Jula
Andrássy
Praha