ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2753170-7909-11dc-883b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 53, person 112, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 12. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 342.
4 article
Sa ranní a odpol. listy přod, lácí nen v Praze v administrati na něsie . . . . . na čtvrt leta . . . . B K —h s dvojí čenáškou ma něsle n ětnt leta . . . . 7 K 5o ve Blialkách: za měáe . . . . . . 2 K 30h Peštent n čtvt tia . . . . 9 K o0 s dvojí zásilkou na měsle. . . . . čtnrt láta . . . . K
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
Praha
6 article Odpůrci všeobecného rovného práva hlasovacího se činí.
Odpůrci všeobecného rovného práva hlasovacího se činí. Až Eomickou je horlivost, s jakou té doby v láboře německém a zpátečnickém vymýšlejí se denně buď nové námitky, buď nové kličky proti brzkému a poctivému zavedení všeobe ného, rovného práva volebního pro zákonodár né sbory v Cislajtanii. Co se tkne sněmův zemských, o ty pánov na ten čas nemají tak velikých slarosti, nebot Gautsch úplně přijal za svůj jejich cen- tralistický argument, že prý zásada všeobecného, rovného práva vůbec na sněmy zemské se nehodi, poněvadž tyto nejsou dnes již vlastně ani žádnými zákonodárnými parla- menty, nýbrž spiše jen hospodářskými, správ- ními tělesy, jakýmisi vyššími okresními zastu pitelstvy ... Avšak za to o ten jejich centrální par lament Cislajtanie jim běží! Na ten osobí si nč- mečtí hegemoné výsadní právo jako na svou starou zděděnou doménu, která nesmí přejii de rukou nenáviděných Slovanův stůj co stůj a děj se, co děj. — Dne 20. října t. r. volal na sněmu če- ském vůdce německých nacionálů Prade proti našemu návrhu na všeobecné, rovné hlasovac právo zděšeně: „Představte si, pánové, na mi- stě této veledůstojné korporace — sněm zem- ský, složený na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva! Pak by tu, ne- hledě k pánům a paním 21letým, stála če- ská dvovtřetinová většinal proti německé jelnotřetinové menši- ně; a ta byla by ještě notně promísena živly sociálně-demokratickými! — Načež líčil, jak prý by asi „podle všeho“ tato česká vělšina bezohledně hospodařila a řádila na úkor ubo- hých Němcův.
Gautsch Slovanův Němcův Cislajtanie
7 article
Stejně, ba ještě hůře malují němečtí hege- moni budoucnost svojl „a tím budoucnost Ra- kouska“, kdyby se provedlo všeobecné, rov- né právo hlasovací beze všech obme- zeni pro sněmovnu poslaneckou rady říšské a Slované dosáhli zde spravedlivé většiny své proti Němcům, která by nečinila sice colé dvě třetiny, ale odpovídala by přiměřoně skutečné jejich populační síle v říši, toliž 60%% všeho obyvatelstva proti 36 proc. německého živlu. Tomu se nesmí pro živého boha dopustit, to by se zbořilo Rakousko, ba celý svět! A proto chytají se křečovitě šosův svého Gaut- scho, který prohlásil, že se pouhá arithmetická revnost práva volebního pro Rakousko naprosto nehodí, pročež prý se vynasnaží upraviti „rovné“ všeobecné právo volební tak, aby kulturně a historicky vynikající národní menšiny byly ochráněn proti přesile počtu hlav účelným uprave- ním volebních okresův, tím způso- bem, že by se „malým, avšak kulturně vyni- kajícím volebním okresům stejné volební právo jako velikým vyhradilo, avšak hospodářsky a kulturně opozdilejším...“ „To bylo pro- mluveno pro nás, Němee!“ zaplesali ihned v památný den 28. listopadu dovtipní spe- kolanti němečtí — „na rozdělení voleh- nich okresův záležeti bule vše!“- A proto 1 chvíle té jen počítají, měří a mu- drují o nejšikovnější, t. j. o nejpodvodnější vo- lební geometrii, kterou by se dalo, „když se už neštěstí stalo“, toho docílit, abychom my Slované byli opět tak pěkně ošizeni o svou spra- vedlivou většinu jako všemi poshavadním „opravami“ volebních řádů.
Slovan Němec Rakousko Němee
8 article
Dnes doporučují pro Rakousko „volební systém anglický“, dle něhož má volební právo pouze svéprávný muž, který má svůj vlastní byt a umí číst i psát. Za tohoto obmezení vypočítali si, že měli by v Cislajtanii voličův: Němci 1,579.037, Čechové 1,040.366, za te však Poláci pouze 340.824, Rusové 132.476, Slovirci 129.602, Srbochorvate 28.468, Vlachové 97.513 a Rumuni 5560. Pak by tedy dostali Němei 109, my Če chové 62, Poláci však toliko 21, Rusové 9. Slovinci 7, Srbochorvaté 2 a Vlachové 7 po- slancův — colkom: Němci 109 — Slo- vané 108. — Avšak to jevilo se býti bar. Gautschov přece jen příliš křiklavým měřenín. pročež ve svém prohlášení ze dne 28. t. m. tento nápad Pradův zamítl, řka, že nevylouči z volebního práva muže, pro neznalost čtenl psaní. Přišli tedy moravští Němci (Oberleith- ner a Haupt) s „belgickým“ plurálním systémem, dle něhož sice každý dospělý muž má po jednom hlasu, avšak lidé mohovi- tější a vzdělanější mají po dvou a po třech hla- sech; i vypočetli, že by dle tohoto klíče Němci přivedli to na 198 mandátův, kdežto nám Čechům by připadlo 109, Polákům 53. Rusům 34, Jihoslovanům 23, Vlachům 14. Rumunům 4, tak že bychom my Slované měli pouze o 21 hlasů více než Němci, a kdyby s těmito šli Vlachové a Rumuni, dokonce jen „většinu“ tříhlasovou, t. j. tolik jako žádnou. Však ještě více zamlouvá se spanilomysl- ným hegemonům německým ta slíbená Gaut- schem — volební geometrie.
Čecho Polák Vlach Rumun Němec Gautschov Pradův Haupt Rus Jihoslovan Slovan Rakousko Cislajtanie Rusová Slovinec Němec 1,579 . 037 Slovirec 129.602 Srbochorvat 28.468 Srbochorvat 2
9 article
Heslo jejich zní: „Rozdělení man- dátův na jednotlivé země nesmi se dít dle počtu obyvatelstva zemí těch, nýbrž dle jejich poplatnosti.“ Tím by dosáhli toho, že by Dolní Ra- kousy dostaly více poslancův než Čechy (totiž 26.84%, kdežto Čecly 26.29%), ačkoliv mají Čechy více než jednou tolik obyvatel a každé dítě ví, že ty veliké daně, jež „Víden plati“, pocházejí blavně ze zemí českých, po- něvadlž zdejší velkostatkářstvo zdejší velike závody průmyslové mají svá ústřeďu ředitelstva ve Vídni a tam daně z těžby zdejší odvádějí. — Však ne dosti na tom švindlu: ale hlavní věcí má býti nestejné utvoření vo- lebnícb okresů v jednotlivých zemích: totiž malých volebních průmyslo- vých okresů pro Němce a velkých selských pro Slovany — čili jinými slovy: znovu zavedení staré kuriátní nerovnosti s tím pro- žluklým vtipem, že se 20.000 obyvatel něme- ckého průmyslového okrsku dal právě tak je- den poslanec, jako 60.000 obyvatelům slovan- ským selského okresu polského, českého neb jihoslovanského. Ano, k tomuto novému, bezpříkladnému bezpráví míří všechna spekulace německých centralistův!! Poněvadž ale nejsou sobě jisti. zdali se jim dábelský plán ten zcela podaří poněvadž vědí, že si takovéhc bezpráví ani m Čechové, ani Poláci, ani Jihoslované líbiti ne- dáme; poněvadž se, zkrátka, obávají, že by přese všechny možné rafinované šidby přece jen na konec mohli při všeobecném hlasovacím právu pohořet — proto by pánům bylo nej- milejší a nejvítanější — získat průtahy času, až „demokratická horečka“ ochabnea přejde. Za tím šlechetným úmyslem pojednou objevil pan dr. Menger, že panstvo po 38 let zhola zapomnělo provést čl.
Němec Čecho Polák Jihoslovan doktor Menger Dolní Ra Čechy Vídeň Slovan
10 article
XIX. základního zákona státního o rovno- právnosti národův, že Rakousko nemá podnes říšského zákona národnost- ního, který by pojistil všechny národní men- šiny proti všelikému úrazu. A dokud takového zákona nemáme, dotud nemůžems bez obavy zavést všeobecné, rovné hlasovací právo!“ Jak by národnostní zákon ten měl dle přání pénův vypadat, víme již od časův návrhů Wurm- brandtova a Scharschmiedova, vtělených v po- věstný svatodušní program všech ně- mecko-centralistických stran. Je to: „řovno- právnost“, ale s předností státa němčiny! — Nejde tedy panu Mengrovi při kladení podmínky této než prostě o odsunut demokratické volební opravy „do nedozíráma“ Průhledný obmysl je nejapností a tak vymyslil si známý liberecký dr. Turnwald honem novou šikovnější námitku. Straší dnes v „Reichen- berger Zigu.“ vládu Gautschovu, že ani parla- ment ze všeobocného, rovného hlasovacíh práva vzešlý nebude lepším dosavadního, na- opak, že bude pak ještě hůře, nežli je dnes. Nedosáhne se v něm žádné pevné většiny, náro- dové budou ještě více proti sobě nevražit než nyní — prorokuje pan Turnwald, aby zrážel od exparimentu se všeobecným, rovným hlasovacím právem stejně jako pá- nové Fr. Thun, Schwarzenberg, Auersper atd. — Činí se tedy odpůrci všeobecnéno, rov- ného práva hlasovacího na celé čáře, aby je buď všemožně zkalili a znešvařili, aneb aspoň oddálili. A jak by se nečinili, jak by nenabý- vali naděje, vidí-li ty nejnovější vý- mluvné skutky, zahájené perse- kuční politiky a reakae proti nám? Vždyť sama ta „Neue Freie Presse“ dnes kon- statuje, že staré Rakousko dosud — ne- vypelichalol
Wurm Scharschmiedův Mengr doktor Turnwald Ziga Gautschův Thun Schwarzenberg Auersper Rakousko Reichen Neue Frei Presse
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna 363. schůze. Z Vídně, 11. prosince. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Tolik posluchačů neměl zajisté nikdy pro fessor civilního procesu na universitě černovické dr. Skédl, kolik jich měl dnes. Nikoliv vlastn zásluhou, nikoliv vniterní silou svých výkladů. Momentem vnějším! Všeněmci, když mluvil prot jejich návrhu na personální unii, křičeli na něj a podobalo se, že neřeční on, nýbrž dr. Scha lk. Výkřiky Všeněmců množily se, když právě s německého stanoviska vyslovil se proti odlou- čení Haliče a Bukoviny od ostatních zemí cislajtanských a zejmena proti připojení bývalých zemí buntovních k německé říši. Vo- lali na něj: »Renegáte !« Pro nás daleko zajímavějším nežli tyto srážky mezi německými bratry bylo doznání jmenovaného professora, že Bukovina jest zemí slovanskou a rumunskou, ale že má německý vniterní jazyk, německou universitu a vůbe německý nátěr, že tyto výsady německého rázu a jazyka jsou chráněny shora, že jsou nadprá- vím, po kterém bylo by veta, kdyby se vítr nahoře obrátil. Z professora Skédla nemluvila tedy nijaká kuráž proti Všeněmcům, nýbrž je- dině strach, kdyby Němci ztratili svoje posice na východě tohoto státu, že by se od něho ve Vídni jeho professorští kollegové odvrátili. S dnešním návrhem na personální unii zůstal Všeněmci úplně sami. Pro jeho pilnost nehlaso- vali s nimi nikdo kromě poslance Völkla.
Skédl doktor Sch Němec Völkl Vídeň Halič Bukovina
12 article
Mimo nadání došlo již dnes na pilný návrh poslance Klofáče a soudr. o pražských udá- lostech. Vlachové totiž na základě kompromissu s vládou před samou schůzí plenární uzavře- ného vzali nazpět dva svoje pilné návrhy uni- versilní. Český návrh odůvodněn byl zevrubnou řečí dra. Baxy, který vznesl nejtěžší obžaloby na policii pražskou, zvláště na hr. Couden- hova. Hned potom vystoupil hr. Bylandt- Rheidt. Co ministr vnitra četl a co mluvil, byla relnce místodržitelství resp. policejního ředi- telství Její smysl byl: »Násilím počali demon- strovati. My jsme se jen bránili z nouze.« T jest ovšem praktika pohodlná. Jest však tradi- cionální, stejná, jako jest obvyklým plaidoyer ministrův na prospěch pražské policie a chefa správy politické ve království českém, kterým vydal vysvědčení zachovalosti a dobrých úřad ních mravů.
Klofáč Vlach Baxa
13 article
Pozoruhodno bylo, že mu professor Ben- del tvrdil při tom muziku. Když hrabě B landt-Rheidt mluvil, zvolal posl. Fresl »Největší padouši jsou ve službách policie praž- ské!« Dostal za tento výkřik důtku. Výklady posl. Choce byly převahou pole- mické jak proti hr. Bylandt- Rheidtovi tak proti hr. Coudenhovovi. Zejtra bude se v debatě o této věci pokra- čovati a dojde nejspíše již také na zatímn rozpočet, jenž položen byl na jednací pořad. Počátkem schůze odpověděl ministerský předseda bar. Gautsch na dotazy, podané na něj pro řeč, kterou purkmistr vídeňský dr. Lueger pronesl o účasti židů ve hnut socialistickém a domnělých vyhrůžkách jeho. Chef vlády zaujal jak proti dru. L uegro vi, tak naproti interpellantům stanovisko zákonné ujišťuje, že nemůže se trpěti, aby na komkoliv se vykonával terror, protože se hlásí k nějaké straně nebo konfessi. To jest samozřejmá věc a vládní prohlášení neobsahuje po té stránce nie zvláštního. Nebyli bychom se vůbec o celé této záležitosti zmiňovali, kdyby bar. Gautseh nebyl uznal za hodno, napomenouti strany, aby v nynější době pohnuté pro věci národní a ná- boženské protivy nezostřovaly.
ben Fresl Choc Coudenhove doktor Lueger
14 article
Mnohem oprávněnější a důvodnější byla by taková výzva na adresu všech ministrů a celé exekutivy, od nejvyšší instance až po nejnižší, neboť jest skutečně doba — jak pravil baron Gautsch — pohnutou a takovou, že vyža- duje obezřelosti aktivních politiků; pak jes v první řadě povinnosti, aby instance vládní byly tohoto stavu věcí pamětlivy a svými skutky neházely do lidu smolných věnců, by měli še- trnost a respekt před národními city, před smý- šlením lidu, před oprávněnými nároky celých národů. Zkrátka: aby p. t. páni ministři před- cházeli p. t. zástupce lidu dobrým příkladem. Ministerský předseda bar. Gautsch nechat počne prováděti, k čemu napomínal tyto napřed a hlavně u sebe a u všech svých kollegů,u všech místodržitelů, u všech policejních ředitelů a u všech funkcionářů státních a vládních Potom — zase se mu zaručujeme — bude mezi národy a stranami napjetí menší, nežl podle jeho dnešního referátu nyní jest.
Gautsch
15 article
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 3.15 hod. Mezi došlými spisy jsou dotazy posl. Svozil a sp. po jmenování oněch jednoročních dobrovolniků, kteří neudělali důstojnickou zkoušku, závodčími nebo šikovateli; Nitschea sp. po zřízení samostatné německé školy babičskév Praze; Fresla a sp. po schůzi na den 7. prosince do Vídně od všecb německých stran svolané, o kte- réžto schůzi se v provolání veřejně pravi, že jde o podněcování německého obyvatel- stva proti vídeňským Čechům; provolání to končí: Pryč s Čechy! — Dra. Dyka a sp. o vybírání daní v okresu klatovském M.p. bar. Gautsch odpovídal na Wolfův do- taz po telegramu arciknížete Františka Ferdinanda. zaslaném k 5. všeobecnému sjezdu katolickému, že talegram ten neobsahuje žádný politický projeva jest soukromým projevem a že arcikníže použil stej- ného práva jako ti, kdož pozdravili sjezd. I nelze zbraňovati práva c. a kr. Výsosti, jež požívá každý v státě. Na Voglerův po známé protižidov- ské řeči posl. dra. Luegra v křesťanském vo- ličském spolku »Donausladt«: Nemá prý autentické znění řeči té, z níž nejdůležitější odstavce uvedené v novinách a v projevu dra. Luegra v poslední schůz městské rady vídeňské se nekryjí. Ale pro věc ne- zvratným jest jedno stanovisko a sice ono stát- ního základního zákona, jenž posky tuje každému státnímu občanu be rozdílu národnosti nebo náboženstv úplné právo připojiti se ku kterékol straně a zabezpečuje mu úplný nárok na šetřen tohoto práva, pokud se neopouští půda zákonitosti
Svozil Nitschea Fresl Čecho Dyk Gautsch Wolfův František Ferdinand Voglerův Praha Vídeň Čechy
16 article
Každý pokus vykonati nepřístojný nátlak na poli- tické smýšlení některé třídy obyvatelstva, byť jen ve formě podmíněné, jest v rozporu se státním základ- ním zákonem. Občanské svobody musí pro všechny stejnoměrně a bez rozdílu platit. Není proto příčiny k znepokojení v tomto směru. Ministerský předseda jménem vlá dy naléhavě napomíná, v nynějších politicky tak pohnutých dobách vy hýbati se všemu, co by mohlo národn aneb konfessionální rozpory je ště přiostřiti. Na Breiterův po případném vojenském zakročení této říše v ruském Polsku označuje pověsti podobné za bezpodstat ný výmysl. Na dotaz posl. dra. S ylvestra o úča st rak-uherské říše na nynější akci prot Turecku: Neběží prý tu o nové požadavky na Portě. Jde o splnění známých ujednání našich s Ruskem na Balkáně, zejmena o opravu finačn správy, jež jest jako hlavní podmínka pro zlep šení poměrů v macedonském villajetu označena.
Polsko Turecko Rusko Balkán
17 article
Právě o ni jde nyní následkem zdráhání se Porty Nejedna náprava ve správě již provedena v posled ních dvou letech, zejmena v berní soustavě, arcií jen postupně. To vysvětluje se vnitřními poměry Macedonie a stálým odporem Porty proti provádění každého bodu programu, ji zásadně přijatého, tak zejmena při linanční relormě. Pod vlivem této říše a ruské odhodlala se v posledních měsícíe Porta po delším váhání vypracovati řád pro finanční službu v Macedonii, jenž, budu-li trvale upotřeben odpomůže nejhlavnějším steskům obyvatelstva ma cedonského a přivodí nápravu zabezpečením pravi delné výplaty úřadnické. Také tato kontrola prove dení této finanční akce jako oprava macedonských četnických důstojníků má býti mimo civilním agentům svěřena též zvláštním finančním zástupcům ostatníci velmocí zúčastněných při berlínské smlouvě. Poně- vadž se tomuto požadavku vzpírá Porta došlo k lod ní demonstraci za účasti našich válečných lodí „sv Jiři“ a „Szigetvar“ Lze předvídati, že Porta brzy nabude přesvěd čení, jak zbytečný jest další odpor proti požadavku jejž velmoci jednomyslně a s nejnezištnějšími úmysly postavily, aby docílily trvalého zlepšení ve správě ma kedonského villajetu a tím i konsolidace turecké říš- na základě statu quo. Sněmovna rokuje dále o pilném návrhu posl Steina a spol. na zavedení
Port svatý Jiř Stein Makedonie
18 article
Posl. Skedl vyslovaje se za reformu výrovnán a proti náhlému a bezprostřednímu roztržení oba polného poměru a pro dohodu parlamentu s parla mentem. Řečník jest proti personální unii a prote stuje proti odiržení Haliče, od Všeněmců žádanému poněvadž by to znamenalo podřadění Bukoviny Ha liči. Považuje za velkou politickou chybu, že Němei takovými požadavky odstrkují dynastii od sebe poukazuje na lovalitu Nemců v Bakovině, kteří s sedmihradskými Sasíky vřele jsou za jedno. Vyslo- vuje se pak pro vybudování poměra k Uhrám v tom smyslu, aby byl sesllením Rakouska, jehož nezten- čené trvání řečník si přeje. Vývody řečníkovy byly od Všeněmců neustále ironickými výkřiky a posměchem přerušovány.
Posl Sasík Halič Uhry Rakousko
19 article
Poslanc hrabě Steznberg praví, že tlumočí názo umírněných a stát udržujících stran. Řečník obšírně odůvodňuje potřebu, aby udrženo bylo vyro vnáno z r. 1857., zejmena se stanoviska federalismu a pro- hlašuje: My Čechové žádáme svá historická práva, ale uznáváme také historická práva jiných národů. V nevykonání korunovace vidíme porušení ústavy, ale pro tento zločinný akt hájiti budeme práva jiných národů se zřetelem k tomu, že věříme, že proklestí si cestu v Uhrách názor, že my Čechové máme totéž právo jako Uhři. Stojíme na stanovisku, že není vůbec Rakouska, nýbrž jen koruna Uher a Čech. Rečník promlouvá pak o výhodě ze společného celního území pro Rakousko a praví, že Uhrám lze nyní jen to vytknouti že si nedali libie útok na svou ústavu dvořaníny. Šlechta uherská ne- přeje si nic než šetření zákonů a bylo by si přáti. aby rakouská šlechta stejně jednala. Řečník prohla- šuje, že jest prodchnut pocity největší loyality k panov- níku, ale myslí, že jest panovník špatně zpraven. N to útočí řečník prudce na správu vojenskou a jest od vícepresidenta Kaisra napomenut k mírnostia volán k pořádku. Posl. Malik žádá zjištění poměru hlasů. Pil- nost se zamítá 104 proti 17 hlasům. Při hlaso- vání Všeněmci opět pokřikují zejmena proti sociálním demokratům kteří při čtení zůstali sedět. Předseda sděluje, že poslanci Mazz orana Hortis odvolali své pilné návrhy na uznání diplomů dosažených na italských universitách. Sněmovna rokovala dále o pilném návrhu posl dra. Baxy a spol. stran pražských událosli.
Steznberg Čecho Uher Čo Kaiser Posl Malik Mazz Hortis Baxa Uhry Rakousko
20 article
Posl. Perlě (nejprv chorvatsky) praví, že vyrov- nání z r. 1867 je spolek Němců s Maďary, aby si zabezpečili panství nad ostatními národnostmi. Líč národnostní zápasy v Uhrách a tvrdí, že neustanou dokud každá národnost nebude samostatna a samo- správna. Jedinou cestou k tomu je federace. Konečně protestoval proti pokusu rakouské diplomacie, odpí rati Chorvatům jejich drahocenný statek, tisícilet právo na glagolskou bohoslužbu. Posl. Stein ve svém doslovu dovozoval, že valná čásť sněmovny souhlasí se Všeněmci, aby se odlou- čila Halič s Bukovinou a Dalmacie. Vysmívá s Skedlově nevědomosti a tvrdí, že chování se Vše- němců ke koruně je vynuceno, neboť v Rakousku vládne se jen proti německým zájmům. Posl. hr Sternbergovi vyčítá, že dnes mluvil proti svému pře- svědčení. Doráží na sociální demokraty pro jejich postavení ke státní němčině a konečně prohlašuje že jeho strana dostojí vždy svým lidovým po- vinnostem. Přechází se ke hlasovánt. Posl. dr. Baxa (nejprve česky, potom německy žádá na vládě zevrubné vyjádření o pražských udá- lostech. Policie užila zbraní bez předchozího roz kazu. Někteří strážníci byli zpiti a proto není divu že došlo k takým výtržnostem. Nejen demonstranti ale i pokojní chodci příšli k úrazu brutálním postu pem policie, jež opětně sekala také ze zadu. Lič některé události, zejmena jednání policejního konci pisty dra. Leinera naproti jednomu chlapci. Mnoho lidí, byvše zalčeni, byli na strážnicích týráni. Nalebá na organisaci pražské policie, jež sestává z politi- ckých orgánů, pracujících proti českému národu.
Posl Němec Maďar Chorvat Stein Skedlův Sternberg doktor Baxa Leiner Uhry Halič Bukovina Dalmacie Rakousko
21 article
Od lidí, již neměli s demonstracemi co činiti, byl obchodníci terrorisováni, telefonické žádosti za poli- cejní ochranu zůstaly bezvýsledny. Když rozbíjena okna v synagoze, neukázal se žádný policista. Tak bylo i při tak zv. drancování židovského krámu. Div. že nestalo se v Praze více, neboť policie vedla si tak, jako by si přála, aby se něco stalo. Pokoj byl zachován přičiněním českých stran, jež sešly se na staroměstské radnici a vyzývaly vyhláškami obyva- telstvo ke klidu a ne přičiněním místodržitele a po- licie. V kritické době přišlo do Prahy mnoho rever tentův a p. Proč neprovedla policie tehda prohlídku proč teprve včera nebo předevčírem? Dle všeho po- licie čekala na takové živly tak jako v r. 1897 Chtěla, aby se v Praze něco stalo a mohla zakročit proti politické demonstraci. Nejsmutnější kapitolou jsou však rapporty, jež místodržitel poslal do Vídně. Čeští poslanci viní mistodržitele vý slovně, že posílal do Vídně falešn rapporty.
Praha Vídeň
22 article
Co psal ministerstvu nevíme, ale víme, cos v Praze nestalo. V Praze nebylo nebezpečí, o němž se v novinách četlo a o nichž místodržitel rappor- toval. Staly se pouze čtyři události: vytlučen okna v synzgoze, co by se nebývalo stalo, kdyby tam býval třeba jeden policista, »vybit« židovský krám a také tu nebylo žádného policisty, příhoda v noční kavárně a shluknutí učňů, jež také nebylo v žadném spojení s demonstracemi. Pro ty věci místodržitel povolal do Prahy vojsko z jiných zemí hrozil stanným právem a výminečným stavem Všichni poctiví obyvatelé pražští musí ptáti se tu. komu by bylo stanné právo a výminečný stav pro spěly a komu by bývaly škodily ? Lumpové, rever- tenti a jiní bývali by se z Prahy hned první dni vytratili a pro ně snad mělo přijíti pražské obyva- telstvo o svá ústavní práva? Podezřelé jsou různé okolnosti.
Praha
23 article
Německé noviny psaly, jako by byla v Praze revoluce, ba i dr. Eppinger volal o pomoc a jemus připisovalo, že o takých věcech mluvil s ministerským předsedou a místodržitelem. Dr. Eppinger prohlásil však opak a přiznal, že není třeba v Praze stanného práva, ani výminečného stavu. Pověsti o stávce obecn nevyšly zejstrany sociálně-demokratické, ani národně- sociální. Pověsti pocházely od agentů provokatérů Vytasili se také se zprávou o nové »Omladině«. (Smích mezi českými radikály.) Jednou se s tím již blamo- vali. Srovná li se to všechno, vysvítá, že mistodržitel a policii jednalo se o něco zcela jiného, než o kl a pořádek v Praze. Místodržitel má na policii po- mahače: Zerbona a Chuma. Místodržitel chystal proti Praze něco, co se mu nikdy nezapomene. Vláda ví, že české obyvatelstvo bere obecn a stejné volební právo do opravd a proto hr. Coudenhove chtěl výmine- čným stavem omezit občanské svo- body, aby český národ v dalším státo- právním bojitěch to zbraní neměl. Řeční doufá, že vláda dá události vyšetřit a dá potrestati skutečné vinníky, t. j. pražskou policii. (Pochval mezi českými radikály.) Zahajuje se debala.
doktor Eppinger Chu Coudenhove Praha
24 article
Ministr vnitra hr. Bylandt-Rheidt praví, že jit 24. září o meetingu na Haviíčkově náměstí ohlašoval se nástlný postup a rozčilený dav, táhna ulicemi zbil na Františkově nábřeží policejní úřadníky strážníky holemi. Po klidném demonstračním prů- vodu 10. října ozvaly se v novinách a na schůzíeh opět hrozby a hlučné demonstrace opakovaly se skoro každý den, pod čcovány jsouce také zprávami z Ruska. Ve schůzích počátkem listopadu štvalo s na policii a její orgány byly potom tupeny a kame- novány. Teprve po událostech na Střeleckém ostrově a v Lazarské ulict, kde dva strážníci klesli zasažení kamením, stráž užila poprvé šavlí proti útokům. Ministr líčí přepadení a poranění vrchního ko- misaře Fabouna, kamenování stráže na Václavském náměstí a události v Žižkově a na Král. Vinohradech. Ten večer raněno 21 strážníků, z většího dílu kame- ním. Dne 5. listopadu několik demonstrantů, měli revolvery a klacky a nutili chodce, aby se přidali k právodu. Strážníci byli prý ohrožováni a tupeni
Františkův Král Haviíčkov náměstí Rusko Václavský náměstí Žižkov
25 article
personální unie s Uhraml. V drobném prodejir ranní číilo o sobě . . . ra Sh odpolední . . . . za 2b Ve filislkách na venkově. renní číslo. . . . . . . . 10h odpoladní . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotevé rapřel Přečplacení a inserty pžijímá sdmini- srace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházsjí se též redake tiskárna s ozpodíce „ Národnichi Liétů“. Bukopisy so novzacsjl.
Národnichi
26 title
Stráž před německým kasinem byla bombardována
27 article
kamením, kusy železa a pod. a mnoho úřadníků a strážníků raněno. Následkem náhlého útoku, jenž vycházel patrně z kompaktní skupiny, nenáležející kruhům organisovaného dělnictva a překvapil velkou čásť demonstrantů, byla velká tlačenice. Stráž, aby zabránila dalším výtržnostem, odrazila davy šavlemi na obě strany. Záhy padaly rány a stráž byla ka- menována. V této »velice kritické situaci« policie také několikráte vystřelila z revolverů. To se opa- kovalo. Když přibylo vojsko, výtržníci rozutekli se. Mnoho policistů bylo při tom raněno, také neunifor- movaný inspektor těžce. Tak dálo se až do večera, až nejdůležitější místa byla obsazena vojskem. Jízda na Jungmannově náměstí byla kamenována a jeden důstojník spadnuv pod koně, zlomil si nohu v kutku. Vylíčiv srážky na barykádách v dolejším Novém městě i na Karlově náměstí, praví, že staly se pokusy o vtržení do krámů, s oken házeny různé věci, lila se horká voda a stříleno.
Stráž Jungmannův náměstí Karlov náměstí
28 article
Některé ulice zahraženy ostnatým drátem, sví- tilny zhášeny a rozbíjeny a policajti napadání. Pokoj obnoven pozdě večer. Ministr líčí události 6. m. m. k jejichž potlačení povoláno do P'rahy mnoho vojska, útok na holešovický dům, kde bydlí posl. Krejčík. O 9. hod. več. byl klid, jenž trval i druhý den. Jen Holešovicích 2 četníci a 4 strážníci v nutné obraně vystřelili, ale nikoho netrefili. Nepokoje byly ko- nečně potlačeny vojskem. Tři strážníci ranění těžce, 10 značněji, 92 lehce. Zatčeno celkem 246 osob, nichž 93 dodáno trestnímu, 22 okr. soudu a 131 po- trestáno policejně. U 5 zatčených nalezeny střelně zbraně, u čtyř dýky a kuchyňské nože. Mimo to do- padeno 34 osoby, jež měly v kapsách kamení. T vše zjistilo se úřadním vyšetřováním a mnohými nezúčastněnými svědky. Ministr odmítá výčitku, že jednalo se tu o zůmyslné vražedné útoky na děl- nictvo. Dotazovatelé nedokázali prý svá tvrzení; no- vinové zprávy a nezaručené soukromé rozmluvy výpovědi očilých svědků nejsou platným důkazem Pražská policie nepřekážela demonstracím pro vo- lební právo, dokud neudály se hrubé násilnostia dala si prý libiti potupu a j. insulty.
Krejčík Holešovice
29 article
Vyčítá-li se policii, že byla postavena v neděli zrovna před německým kasinem, byla by dle mini- strovan áhledu výčitka ta oprávněna, kdyby bývala ze zkušenosti toto opatření opomenula. Není pravda, že policisté byli v kasině častováni nebo byli opilí. Ne- stáli u zdi kasina; vrata byla zavřena, do domu nikdo nevstoupil. Střelné zbraně užili někteří stráž- níci jen ke své prý obraně, když šavie nespomáhala a po stráži se také střílelo. Učedníka Hubače našli 5. m. m. v poledne se střelnou ranou v čele n kraji Havířské ulice. Toto poranění událo se nejspíše dle všeho, když stráž na Příkopě byla napadena, in- spektor byl těžce na ruce raněn výstřelem s okna, někteří policisté vystřelili.
Hubač havířský ulice
30 article
Věc se ostatné vyšetřuje, rovněž těžké poranění právníka Hrocha. Mimo to byl postřelen sluha zem- ského finančního ředitelství. Do nemocnice dodány tři civitisté se sečnými ranami na hlavě nebo na prsou. Civiiních poraněných není tolik, kolik udáno v Hybešově dotazu. Potud týká se přehmatů jedno- tlivých policistů, vyšetřují se a shledá-li se nějaká neoprávněnost, nemine je trest. Hybešovy vývody o policejním řediteli Křikavovi jsou liché, on choval se vždy zeela nestranně a snaží se dostáti svým povinnostem. Vláda obírala se zevrubně pražskými událostmi (Hlasy: Ba ne!) a vyšetřovala je úřadně Posl. dr. Baxa: Není pravda ! — Posl. Fre s l. Vyšetřujte znova ! To všecko jsme již slyšeli a čelli. Ministr hr. Bylandt-Rheidt: Mohu uvésti. co bylo úřadně vyšetřeno. Posl. Choc: Takové zlehčování si nedáme l- biti. Tak mluviti nesmíte. Musíte mluviti tak, jak toho poslanec zasluhuje. A třeba to byl Fresl, musíte mluviti slušně. (Místopředseda Kaiser zvoní a žádá, aby bylo ticho.) Ministr hr. Bylandt: Rekl jsem, že neuslyší čeho si přeje, neboť úřadní vyšetřování doka zuje opak. Posl. Fresl: Chceme, aby se události znov vyšetřily, ale aby se nepředčitaly staré věci. M. před. Kaiser: P. Fresle, nemáte slova. Ministr hr. Bylandt: Z výkladu poznáte, jak se věci v Praze měly a na či straně je vina. (Sou- hlas v levo.) Úřady nepřekážely demonstracím pro obecné volební právo, dokud nesáhlo se k násilno- stem, nestavěly se barykády. Posl. Fresl: Ale nemluvte o barykádách. Ministr Bylandt: Za takých okolností byl třeba, aby státní správa zakročila se vší rozhodno- stí. (Posl. Sommer: To jsou typické zjevy české demonstrační chtivosti. Posl. Fres!: Co dělala vládr v Žatci, kdež byly drancovány české domy. Posl.
Hroch Hybešův Křikava Posl doktor Baxa Fresl Kaiser P Fresl Sommer Praha Aires Žatec
31 article
Bendel: Pomněme na rok 1897. M.-před.: Kai- ser žádá za klid.) Mnozí výtržníci byli také ozbro- jeni a ti jiště nepřišli klidně demonstrovati pro volební právo. (Souhlas v levo.) Nikdo nebude se proto diviti, že policie jednala tak, jak jednala Ona vinna není, nýbrž ti, kdo způsobili výtržnosti. (Souhlas v levo.) Posl. Fresl: A co je s týráním zatčených? Ministr hr. Bylandt: Vyšetřování o smrti Hubáčově a poranění Hrocha není ukončeno. Vytý- kalo se, že se vyšetřování protahuje. (Posl. dr Baxa: Tak se aspoň podobá.) Pražská policie ko- nala v lěchto těžkých dobách obětavě svou povinnosl a proto odmítá všeliké její podezřívání i místodržitele, jenž pečoval prý svědomitě o pokoj a pořádek v Praze.
Posl Hubáčův Hroch Baxa Praha Kai
32 article
(Posl. Baxa: Ten jsme udělali my, ne on!) Vládě nemůže vyčítati se, že by chtěla omezovati občanské svobody, avšak musí opříti se živlům, již při podob- ných příležitostech obstarávají své záležitosti, jež s volebním právem nemají co činiti. Nebude trpěti nezákonnosti a vzdory, o to je postaráno! Nediv s nikdo, že stát zakročí rázně, bude-li ve svém pořádku napaden. Tím je povinen pokojnému obyvatelstvu všem výdělkovým třídám. (Pochvala.) Posl. Fres!: Největší darebáci jsou ve služ- bách pražské policie. (Výkřiky.) Místopředs. Kaiser volá posl. Fresla k po- řádku. Posl. Choc praví, že ministr zastával se pražské policie více než místodržitel na zemském sněmě. Ministr neví nic o štváčských proslovech policie, o zakazovaných schůzích a provokacích policie. Po- pírá, že při srážkách s demonstranty jednala v vlastní obraně. Doráží na policii a místodržitele hr. Coudenhova a prohlašuje, že vláda je povinna vyšetřiti pražské události znova. Rokování přerušuje se. 4 Posl. Lupul odpovídá na příslušný dotaz, že teferát o vojenské taxe bude záhy hotov a výborový předseda svolá schůzi branného výboru, aby zákon ten projednal
Posl Baxa Kaiser Fresl Choc Coudenhove Aires občanský svoboda 4 Posl
33 article Konec schůze v 7 hod. 40 mín. večer; příšte
Konec schůze v 7 hod. 40 mín. večer; příšte bude zejtra. Na jednacím pořadu bude: 1. výborová zpráva o zatímném rozpočtu a pokračování v dneš- ním pořadu.
34 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze. 11. prosince. (Uherská krise). V ustavující schůzi ústavní strany Železné sto- lice, konané v Subotišti, mluvil též hr. Jul. Andrássy. Dle jeho výkladů účelem nově zřízené strany jest obnoviti a hájiti ústavu, od- straniti nynější vládu a obnoviti sociálný pokoj. Cil ten ukládá strané za povinnost, hledati ce- stu ke klidnému rozřešení a sice tak, že strana zachová si svou mravní váhu pro dobu, až na- stane povinnost řešiti veliké úkoly, jež čekají
Jula Andrássy Praha