1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 5l. ze dne 21. února 1900.
3
article
= Z francouzské akademie. Z Paříže s
oznamuje: Po dlouhé době provedla francouzská
akademie dvě volby, jež vyhovují jejímu účelua
mohou povznésti její značně pokleslý úvěr. Tak
zvaná strana vévodů předvídala výsledek a snažila
se oddáliti volby, aby se jich mohl účastniti chu-
ravý kardinál Perrand. Nyní však konány volby
přece jen v nepřítomnosti kardinálově a tak při třetí
volbě zvolen většinou jednoho hlasu dramatik Paul
Hervieu na místo Pailleronovo. Perrand byl by za-
jisté hlasoval pro klerikálního politika Etienna La-
mýho, jenž ostatně jest dobrým řečníkem a mužem
velmi zasloužilým. Hervieu teprve před nedávnem
vydal tiskem tři svoje kusy, důležité pro vývoj
francouzského dramatu: »Les Paroles restent«, »Lies
Tenailles« a »La Loi de L' homme«. Kusy ty vedle
jeho pařížských románů »Peints par éux- mémes«a
»L Armature« byli nejúčinlivějším doporučením jeho
kandidatury. O křeslo po Cherbuliezovi, jež rovněž
mělo býti obsazeno, byl boj méně tuhý a také zde
zvítězil spisovatel skutečně zasloužilý, Emil Faguet
jenž se osvědčil, jak co professor francouzské lite-
ratury na Sorbonně i jako divadelní kritik »Jour-
nalu des Débats«, jakožto originelní a bystrý kritik.
Perrand
Hervieu
L Armature
Cherbuliez
Faguet
Paříž
Sorbonna
Les Parole
Ly Tenaille
Le Loi jít L ' homme
4
article
A v ohledu-politickém jest dosti konservativní, aby
mohl býti stálým spolupracovníkem royalistického
časopisu »Galois« a proto měl méně odpůrců ve
straně vévodů než Hervieu. Při první volbě již měl
14 hlasů proti klerikálnímu romanopisci Bazinovi,
jenž dosáhl 10 hlasů. Při druhé volbě dosáhl abso-
lutní většiny 18 hlasů, kdežto Bazin dostal toliko
11 hlasů. Faguet odbyl úplná filosofická studiaa
teprve v pozdější době stal se divadelním kritikem a
žurnalistou. Narodil se r. 1847 v La Roche sur Yon
ve Vendée. Hervieu, o 10 let mladší, narodil sev
Neuilly u Paříže ze zámožné rodiny, jež jej určila
pro službu diplomatickou. Když však byl r. 1881
jmenován vyslaneckým příručím v Mexiku, nechtěl
se odloučiti od Paříže. Vzdal se tudíž čáky státi se
druhým Talleyrandem a věnoval se výhradně litera-
tuře. Poněvadž od samého mládí pohyboval sev
kruzích, jež líčí ve svých románech se silnou dávkou
pessimismu, zasluhují jeho romány větší důvěry.
než podobná díla jiných autorů. Na divadle přiostřií
ještě více kus thesový mladšího Dumasa a zbavil
jej všech přímětků.
Bazin
Faguet
Talleyrand
Le Roche sur Yon
Vendée
Neuilly
Paříž
Mexiko
5
article
= Politická vražda. Z Bukurešti oznamuje
se následující sensační zpráva. V noci na 14. t. m.
spáchána na strada Čauš-Radu ve čtvrti Dudešti po-
litická vražda.K. 10. hodině v noci nalezena tam
mrtvola, ležící tváří k zemí v kaluži krve. Podle čet-
ných listů, nalezených u zavražděného, shledáno, že
je to ruský příslušník Fitovskij, jenž zde konal
služby jakožto tajný agent turecký. Jakožto spolu-
vinný na vraždě zatčen zdejší bulharský student
Trifanov, jenž se také přiznal. Označil jakožto vraha
Bulhara Bojče Iljeva, známého též jmenem Bojanov,
jenž den před tím přibyl z Makedonie, aby provedl
rozsudek národního komitétu bulharského nad Fitov-
ským. Dle dalších výpovědí Trifanova způsobil Fi-
tovskij Bulharům, uprchnuvším z Makedonie, značné
pohromy, pročež se rozhodli, aby byl usmrcen.
Fitovskij
Trifanov
Bulhar
Bojč Iljev
Bukurešť
Čauš
Bojanov
Makedonie
Fitov
6
article
Bojče Iljev byl rovněž zatčen. Zvěděv, co vypověděl
Trifanov, vyznal se rovněž, že vraždu spáchal a pro-
hlásil, že to byl čin nejvyšší spravedlnosti a nejvyš-
šího vlastenectví. Při té příležitosti Bojče Iljev také
prohlásil, že jest vrahem Stambulova, což vzbudilo
úžas soudců tím spíše, jelikož jak známo, náhlým
soudem v Sofii byl jiný odsouzen a popraven ja-
kožto vrah Stambulova. V Sofii vzbudila zpráva
o zatčení Iljeva ohromnou sensaci. Kníže Ferdinand
bulharský vyžádal si od zdejších úřadů nejpodrob-
nější zprávy o tomto případu. Také v Sofii bylo
mnoho osob zatčeno. Zde pokračuje se ve vyšetřo-
vání s největší horlivostí. Bulhaři Čamburov, Mitru,
Stojčev a jiní byli zatčeni jako spoluvinníci.
Bojč Iljev
Trifanov
Stambulov
ohromný
Ferdinand bulharský
Bulhar
Čamburov
Stojčev
Sofie
7
article
= Srbsko na světové výstavě. Královský
srbský pavillon se nalezá naproti mostu d'Almaa
otevírá jaksi »ulici národů«, která se, jak známo, roz-
prostírá na levém břehu Sekvany. Pavillon je srbsko-
byzantinského slohu a jest podoben starobylým ná-
boženským stavbám Starého Srbska: veliká kopule
uprostřed a čtyři menší po stranách dělí od sebe
jednotlivé části dvojitého transeptu. Co do dekorace,
bude se zvlášť střecha velmi pěkně vyjímati. Nákresy
a plány zevních a vnitřních dekorací vypracovány
známým bělehradským professorem Kapetanovičem,
který se doma těší značné umělecké pověsti. Srbské
oddělení zaujímá místo asi 550 m2 a bude více než
čtyřmi sty exponentů obesláno. Co do výstavních
objektů, dlužno se zmíniti hlavně o výrobcích pol-
ního hospodářství, chovu dobytka, vinařství a ovoc-
nictví (hlavně z Krajiny a Negotina), pěstování ta-
báku, čalounictví, zbrojířství atd. Výtvory mladé
srbské školy malířské budou vystaveny v uměleckém
paláci. Prostranné galerie, které se nalezají kolem
pavillonu, budou přetvořeny v malé, zajímavé, ná-
rodopisné museum jihoslovanské, v němž se návštěv
ník seznámí se starosrbskými zbraněmi, oděvy atd.
Sekvan
Kapetanovič
Krajina
Negotin
Srbsko
d ' Almao
m 2
8
article
Museum bude dílem p. Malkhazuna, který se s dří-
vějším ministrem obchodu p. Gvozdičem a hrabětem
Camondem do Paříže odebéře.
= Mezinárodní výstava illustrovaných
plakátů. Jak se nám oznamuje, bude v několika
dnech v Kijevě zahájena výstava děl afišistů, které
se Francie prvními umělci (Chéret, Grasset) zúčastní
a na níž i český mistr Alfons Mucha své malby vy-
staví. Jeho »Lorenzaccio«, »Hamlet«, »Medea« atd.
budou v Kijevě jistě patřičně oceněny a přinesou mu
jistě novou slávu.
= Velké neštěstí při zápasech s býky.
Z Madridu se oznamuje: Poněvadž obyčejné zapasy
s mladými býky »novilladas«, jež v poslední sezóně
byly konány, nemají dosti přitažlivosti, uspořádán
minulé neděle zápas býka s divokými šelmami, lvicí,
pardalem a medvědem. Medvěd vybočil z programu
potud, že na místě na býka, vrhl se na lvici a na
pardala, dorážeje na ně zuby a tlapami. Krotitel še-
lem Mallen se svými pomocníky pokusil se, odtrh-
nout medvěda od ostatních šelem, a použil k tomu
pažby ručnice, jež při uhození spustila. Poněvadž
Mallen již dříve byl střílel z pistole, nepovšimla si
toho většina obecenstva a sledovala s napjatým úča-
stenstvím bravurní kousky býka, jenž svými rohy zle
řádil mezi šelmami. Teprve ke konci této barbarské
produkce shledáno, že broky z Mallenovy ručnice na
hojně obsazené galerii círku bylo zraněno skorem
30 osob, částečně těžce. Nejhůře zraněn byl zřízenec
vídeňské pekárny Josef Gall, jenž byl zásažen broky
do obou očí a bezpochyby oslepne.
= Krysa zrádkyní. Před trestní soud pa-
řížský pohnáni těchto dnů manželka obchodníka
Malkhazun
Mucha
Lorenzaccio
Hamlet
Medea
Gall
Paříž
Kijev
Madrid
9
article
s uhlím Labourassea a jakýs mladík. Pan Labou-
rasse přednesl svoji žalobu a prohlásil: »Jednoho
dne, když jsme ve sklepě přehlíželi zásoby uhlía
dříví, pravila mi manželka, že musejí býti v domě
zloději, že pozoruje každodenně ubývání zásob a že
není nikterak divu, jsou-li výdělky špatné. Chtěl
jsem činit námitky, ale manželka byla svou věcí
jista. Nezbylo mi, než odhodlat se, stráviti následu-
jící noci ve sklepě, abych zloděje dopadl. S pohnu-
tlivou péčí přenesla mi manželka vše, čeho třeba,z
bytu do sklepa, ani na moji noční čepici nezapo-
mněla. A já spal i bděl, avšak nemohl jsem dopad-
nouti žádného zloděje. Za to byl jsem osmé noci
probuzen krysou, jež funíc skákala mi po pokrývce.
Krys se štítím. Vyskočil jsem, běžel po schodech do
svého bytu a nalezl dvéře ložnice zamčené. Zabušil
jsem, volaje o pomoc, slyšel v pokoji rovněž šramot,
jakoby tam také byly krysy a když mi konečně
manželka otevřela, prohledal jsem ložnici. Konečně
nalezl jsem pod postelí ne sice krysy, ale tohohle
Anatola. A proto jsem musil spát ve sklepě !« —
Panička a její Anatol byli odsouzeni k pokutě po
100 fr. a mimo to prohlášen rozvod manželství.
Zemřelí v Praze.
Dne 16. února 1900: Kaufmannova Žofie,
manželka ponocného, 55 roků, 829—I. Šedivá Anna,
dcera bednářského pomocníka, 1 rok 2 měs., 860—I.
Chrastilova Rozalie, dcera dělníka, 21/4 r., 253—V. —
Ve všeobecné nemocnici: Formanová Marie,
manželka soudního vykonavatele, 39 roků. Weisgerb-
rova Růžena, 40 roků. Bondy Šalomoun, obchodník,
81 rok. — U milosrdných bratří: Rákosník
Otakar, štukatér, 23 roky. Modřanský Karel, kotlářský
pomocník, 53 roky. — U milosrdných sester:
Šicová Marie, vdova po krejčím, 68 roků. — V jo se-
fovské nemocnici: Frankmann Karel, 5 roků.
Plommer Antonín, soustružník kovu, 32 roky.
Labourasseus
Laba
Růžena
Bond Šalomoun
Karel
Antonín
Praha
Kaufmannův Žofie
Rozalie
Formanová Marie
Rákosník Otakar
Šicová Marie
Frankmann Karel
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Dnes ve středu 21. února. Začátek o 1/24. hodině
Představení pro li d.
Čech a Němec.
Veselohra o 3 jednáních. Napsa! J. N. Štěpánek.
Vypravil režisér p. Edm. Chvalovský.
Začátek o 7. hod.
147. hra v předpl.
3. čtvrtka.
FATINICA
aneb:
Rusové v harému.
Komická opereta o 3 jednáních. Napsali F. Zell a
R. Gené, přeložil E. Züngel. Hudbu složil Frant-
Suppé, řídí kapelník p. L. V. Čelanský. Vypravil
režisér p. Rob. Polák.
Začátek o 7. hodině.
Konec o 3410. hod.
Král
Němec
Napsa
Štěpánek
Chvalovská
Rus
Zell
E Züngel
František
Suppé
L V Čelanský
Rob
Polák
Praha
Čechy
národní divadlo
11
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 21. února.
Začátek o 1/28. hod.
Cyklus moderních dramat.
Ve prospěch lidových knihoven slezských a slovenských,
zakládaných Českoslovanskou jednotou.
Večer I.
KLEŠT Ě.
Komedie o 3 dějstvích. Napsal P. Hervieu. Přeložil
A. Hofiman.
4204
A Hofiman
Smíchov
Švandův divadlo
12
article
»Ne, to není to. Žádal jsem to, vždyť víte, a sdělám
to rád. Ale je něco jiného. Abych vám řekl pravdu,
jsem někdy velmi bláhový. Když si něco vezmu do hlavy,
myslím na to stále. Ve dne v noci stále stejně, ano i při
práci —
Oddychoval hlasitě, avšak snažil se usmáti se.
va vne coest to tentokráte? To, co jste řekl na
střeše večer v den slibů, pamatujete se. Co jste neřekl,
miním — a to jest právě to soužení. Byla to chyba,
mluviti o světě bez nalehavé nutnosti; kdybyste však
byl mohl říci! »Ano,« když jsem se vás tázal, jsou-li
všichni zdrávi, byl byste to učinil, ne ?«
»Nemluvme o tom teď,« řekl Jan.
s1ov »Ne, byla by to táž chyba, jako tehdy. Přece —
že »Jak je ostrý vzduch! A vy dýšete obtížně! Věru,
musite mi dovoliti, abych promluvil s Otcem.«
»Oh, to nic není. Já jsem tomu zvyklý. Avšak,
kdybyste věděl, co to jest stále mysliti na někoho —
Jan zavolal na psa, jenž poskakoval kolem něho.
sDobré jitro, Bratře Pavle.« A ubíral se domů. Bratr
laík se opřel o své koště a vydral se mu dlouhý po-
vzdech, jakoby přicházel z hloubi prsou.
lsvo Jan spěchal prvč, aby mu hlas neselhal.
šen 1 »Hrozné!« myslil si. »Musí to býti hrozné, mysliti
stále na někoho, a býti ve strachu, co se jí stalo. Ubohá
Polly !. Ani toho není hodna, ale což? Krev je krev
aláska je láska a jen bůh jest silnější.«
Za několik dní se umírnilo a setmělo a počal pa-
dati sníh. Mezi nešporami a večerními zpěvy vyšel Jan
na věž, aby popatřil na Londýn pod bílým pláštěm.
Podobal se východnímu městu při měsíčním svitu, Jan
naslouchal hlaholu a smíchu lidí, kteří se koulovali
Jan
Pavel
Hrozná
Polla
Londýn
1 ovum
13
article
pro tuto změnu. Musím se přiznati, že jsem byl poněkud
polekán při zprávě o vašich příhodách o lordmayor-
ském dni a o divokých plánech, vytrhnouti na zdař bůh
z nemocnice a vzíti Londýn útokem. Avšak podobalo se
to zcela mému malému diblíkovi, mé potulné cikánce,
a já vím, že to vše byl nesmysl; tak když teta Anna
počala hubovati, vzal jsem dýmku a šel jsem nahoru.
Je mi líto, že Jan Storm odešel k papežencům,
protože tam to dojde, ačkoliv není pod poslušenstvím
Říma. Jsem zarmoucen tím více, ježto se mi nepodařilo
smířiti jej s otcem. Ten stařec, zdá se, viní mne ze
všeho, ano vyhýbá se mi i na cestě. Vyřiďte mou úctu
paní Jupově, až ji opět navštivíte a poděkujte se jí za
mne, že se o vás starala. A teď, když jste sama v tom
velkém a bezbožném Babylonu, dejte na sebe dobrý
pozor, můj drahoušku. Vím-li, že můj uprchlík je zdráv
a šťasten a že se mu dobře daří, jest to vše, co mi
zůstalo a smiřuje mne s tím, že je pryč. Ano, je již
sklizeno a vymláceno a sveženo, a topíme v hovorně
skoro každý den, nač teta Anna někdy hubuje, ježto
uhlí je teď drahé a rašeliny již nám nedávají.« —
Minulo více než deset dní. Glory seděla onoho
večera ve své malé ložnici, s nízkým stropem a nerovnou
podlahou, a psala odpověď:
»Avšak to není nesmysl, můj milý dědoušku, a já
jsem skutečně opustila nemocnici. Nevím, zavinily-li to
prázdniny a svoboda či co, avšak bylo mi jako onomu
mladému sokolu v Glenfabě — pamatujete se na něj?
— jak byl napolo zapleten do osidel a přišel, smýkaje
za sebou pasť na struně, zachycené kolem nohy, na
palouk k lesu. Já jsem se také utrhla, já také,
já také! Avšak nemusíte
míti ani dost malou úzkost
Křostan.
193 —
Anna
Storm
Jupův
Londýn
Řím
Babylón
Glenfaba