ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e20b1ab0-6752-11dc-ac47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 45, place 21, work 4, org 1
1 article
z lihu zamítne, avšak ohledně celní reformy s pravicí, bude-li možno, kompro- miss uzavře, vzdal se president celního výboru folkethingu a vůdce strany pro volnou tržbu Koedt svého mandátu ja- kožto president výboru a vystoupil z re- formní strany levice. Celní výbor zvolil na jeho místo za presidenta Jensena a za zpravodaje pro návrh na zamítnutí kořaleční předlohy Christoffera Haga, Z Kodaně, 20. února. (C.-B.) Minist pro zemědělství zrušil od 15. ledna trvající zákaz na vývoz hově- zího dobytka, ovcí, koz a prasat z Fi- nen do ciziny a ostatních částí země. Válka jiho-africká. Z Londýna, 20. února. (C.-B.) Ze sněmovny poslanců. Thomas navrhuje resoluci, kterouž se žádá, aby vy- šetřeny byly vznik a podnět spiknutí proti vládě transvaalské a Jamesonovu vpádu do Transvaalu r. 1895. Chamberlain hají se opětně proti tvrzení, že byl s Ja- mesonem srozuměn a tvrdí, že není pro takovéto domnění ani nejmenšího důvodu. Z Londýna, 20. února. (C.-B.) Dle sdělení ministerstva války obnášely z tráty generála Bullera ve dnech od 15. do 18. ledna: 1 důstojník mrtev, 6 raněno, 13 mužů mrtvých a 154 ranění.
Jensen Christoffer Haga Thomas Jamesonův Chamberlain Buller Kodaň Londýn Transvaal
2 article V Občansko-živnostenské besedě holešovické
V Občansko-živnostenské besedě holešovické konala se včera přehojně navštívená schůze, k níž, byv k tomu vyzván, dostavil se býv. starosta měst pražských pan dr. J. Podlipný, aby vůči rozmanitým tvrzením objasnil, jaké stanovisko po stránee hospodářské zaujímal za svého úřado- vání vůči VII. části. Schůzi, jíž předsedal obecní starší pan Varva áovský, byli přítomni též pp. posl. Březnovský. dr. Chudoba, Storch, Lada a j. Za bouřlivého a dlouho trvajícího potlesku praví dr. Podlipný, že do schůze vedla ho nejen slušnost. ale i nutnost. Jeho čest byla napadena a proto jako čestnému člověku musilo na tom záležeti, aby své jmeno očistil. Nevyhýbal jsem se, praví, žádným schůzím, všude jsem zavítal, kde si toho přálo po- platnictvo. Mohu zavítat kamkoliv, ať mě rádi maji neb ne- radi, proto že mám čisté svědomí. Nechci zasévat rozbroje, chci jen svou napadenou čest obhájita ukázat, kde je tartuferie a lež. Na zřeteli budu míti ve své řeči pole čistě hospodářské. VII. čásť Prahy od několika let rapidně vzrůstá. Dnes čitá 30.000 obyvatelů a zasluhuje proto plné pozornosti se strany městského zastupitelstva. Toho jsem si byl vždy vě- dom a vždy řídil jsem se zásadou, že slabšímu má se vždy pomoci. Ovšem nebylo možno zachovat se všem. Úřad starostenský je těžký a kdo bere ho na bedra svá, musí si býti vědom veliké zodpovědnosti.
doktor J Podlipná Varv Březnovská Chudoba Storch Podlipná Praha
3 article
Řečník praví, že ve sboru požíval důvěry a že hleděl siji vždy zasloužit. Ukázati toliko chce na machinace a pikle, jež skrývají se za slovem kom- promís. Jednou bolestí VII. části bylo a je zřízení koštelíku neb kaple, po případě rozšíření kostelíku klimentského, Byl jsem vždy proto, praví řečník,a snažil jsem se, aby otázka tato byla rozřešena a tak tužbám obyvatelstva holešovického vyhověno. Ne- zdařilo se mi to však — níkoliv však vinou mou Druhá věc, která již za mého náměstnictví na přetřes v radě dána byla, bylo zřízení školy na Maninách. To zdařilo se a budova tato je chloubou nejen Hole- šovic-Buben, ale celé matičky Prahy! Na zřízení kaple navrhovalo se v městské radě 20.000 zl. — než za ten pakatel nedá se postaviti pěkná, monumentální budova, jež byla by ozdobou městu a proto od myšlenky té upuštěno. Kdyby zde byl váš administrátor, musil by nestranně dosvědčiti, že vždy řídil jsem se zásadou: »Co je císařovo — císaři, co božího — bohu!« Měšťanských škol pilnou potřebu vždy jsem uznával, zejmena pro hořejší část Holešovic. Také o mateřské školy jsem se staral, neboť viděl jsem na vlastní oči, kolik matek tu ne- může děti své doma chovat, ježto zaměstnány jsou v továrnách! Akademie umění měla býti po- blíž Rajské zahrady postavena a mohu říci, že sám jsem se ve sboru přičinil, aby postavena byla na Letné. VII. část jest výhradně téměř průmyslová i pomýšlel jsem založiti zde vyšší školu průmyslovou, což však se mi nezdařilo. Bylo by však po- vinností státu zařídit zde státní školu průmyslovo u.
Buben Maniny Praha Holešovice Letná zl
4 article
Školou průmyslovou na podnět můj obíral se sbor obec. starších a byla již také na ni dána po- ložka. Než zatím odešel Gautsch, odešel Clary a věc usnula. V tom ohledu musí nyní poselstvo české vykonati, co za daných poměrů vykonati možno. Otázky sociální všímal si řečník i hleděl se vždy dobře informovati, poněvadž uznává její ohrom- nou důležitost zvláště pro město tak průmyslové jakým jsou Holešovice-Bubna. Mimo jíné navrhl zří- zení lázní lidových v Holešovicích, ač mnozí členové sboru byli pro Vyšehrad a Josefov. Vytýká se mi také, že jsem všecko jen bořil. Je to výtka tak malicherná, že ani odpovědi a vysvětlení nezasluhuje. Ani Řím nebyl za jeden den vystavěn — vždyť známo je okřídlené slovo básní- kovo: »Tantae molis erat Romanum condere urbem!« Pokud se týče nového mostu a zrušeného mostného, nebylo a není většího přítele této myšlenky. Věc však nedá se tak snadno provést. Obec musí most spravovat a k vybírání mostného vedou jí čistě fi- skální důvody. Kdyby se mostné zrušilo —— musila
Gautsch Claro Bubna Roman Holešovice Josefov Řím
5 article
by se rozhodně zavést 10 proc. přirážka, čímž stí- ženo by bylo veškeré obyvatelstvo pražské. Nový most do Holešovic měl být 30. listopadu na návrh můj postaven, než sešlo z toho následkem rozmani- tých machinací a intrik. Prvotně chtěli všichni dřevěný provisorní most, na nějž potřebovalo by se kolem 60.000 zl., než se upustilo od této myšlenky, poněvadž dřevěný most vydrží nejvýše pět až deset roků. Než ke stavbě mostu a sice mostu stabilního dojíti musí. Jsout Holešovice právě v zenithu rozkvětu svého a zejmena čásť dolejší čeká veliká budoucnost! Proto by byl most přes Štvanici nejpraktičtější. Než k tomu zdá se, ještě cesta daleká. Kompromis zavinil všecko.
Holešovice Jsout Holešovice
6 article
Řečník končí vyzváním, aby při příštích volbách ob- čanstvo volilo jen muže, kterým především jiným jan a jedině prospěch obce na srdci leží. (Hlučný, dlouho- trvající potlesk.) Pan poslanec Březnovský praví, že kom- promissem dostali se do sboru lidé, kteří za jiných poměrů jaktěživi by se tam nedostali! Kritisuje ho- spodářství obecní a dokazuje správnost zásady: Kdo chce na obci vydělávat — nesmí zasedati ve sboru obecních starších! Je povděčen, že je konec kompro- missu, aspoň se dobude radnice dříve! (Hlučný po- tlesk.) Pan Klíma praví, že je vřelým stoupencem dra. Podlipného již z toho důvodu, že rozšířil zná- most o Češích v cizině a mnoho učinil pro řemesl- nictvo a živnostnictvo pražské. Národní dělník pan Hušina praví: Co vykona! dr. Podlipný v sociální politice, nevykonal žádný starosta před ním, a je st tudíž jen litovati, že nezastává úřad starostenský i nadálel Další debaty zúčastnili se ještě pp.: Štěti na. místopředseda Chobodides, Krupka, obecní starší p. Storch, Louma, Parýzek, dr. Chu- doba, Odehnal a obecní starší p. Lada. Všichni tito řečníci jednomyslně odsnzovali výtky a útoky na osobu dra. Podlipného, což docházelo v po- sluchačstvu bouřlivého ohlásu. Dru. Podlip- nému byly po ukončení schůze připraveny velmi srdečné ovace. Schůze skončena po 11. hod. večerní, za zpěvu písně, »Kde domov můj l«
Březnovská Klím Podlipný Čech Hušin doktor Podlipná Chobodides Storch Louma Parýzek Chu Odehnal Krupka Company vykona
7 article
Stávky horníků a nedostatek uhli v král. českém. Výpomoc v uhelné kalamitě. K ulevení nynější bídy, nedostatkem uhlí povstalé, bylo z po- kladny samosprávného okresu karlínského povoleno a vyplaceno obci karlínské 200 kor., obci libeňské 120 kor. a obci vysočanské 80 kor. za tím účelem. aby mezi chudé z polovice na koupi uhlí a z polo- vice na koupě obědů rozděleny byly. Z Moravské Ostravy, 20. února. (Pův. dopi »Nár. Listů«.) Následky stávky počínají se na Ostrav- sku jeviti už v několika směrech. Neodborným dolo- váním v době stávky jsou doly tak poškozeny, že ani za půl roku nebudou uvedeny do stavu normál- ního. Většina tříd a chodeb je zavalena, sřícena. Škoda tímto způsobem vzniknuvší činí dnes v revíru už přes 3 milliony korun. Poněvadž nelze zavalené chodby řádně větrati, vyvinuje se tam množství plynů, tak že je až nebezpečno v nich prodlévati. Na středu odpo- ledne jest ohlášen veliký tábor dělnictva na Horno- polní náměstí ostravské a druhý do Orlové, pro vý- chodní čásť revíru. Za tím účelem jsou učiněna roz- sáhlá bezpečnostní opatření. Policie obává se demon- strací, proto budou veškeré závody uhelné obsazeny vojskem. Stávka se dnes nezměnila, pokud týká se horníků, jen strojníků a topičů stávkujících přibylo opětně. Stávkuje jich skorem už 300. Cizí peněžní ústavy odepřely poskytování dálšího stavebního úvěru pro okolí moravsko ostravské.
Ostrava Orlová kora
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan, str. 193—196. — Staročeské překrucování pravého stavu věcí na pražské radnici vzbuzuje vše- obecný úžas. Našívčerejší odpolední zprávu ne- může staročeská žurnalistika vyvrátiti, proto ne- obírá se tvrzenými fakty, nýbrž plete páté přes devátě, aby zatemnila skutečný stav věci. Co pan dr. Milde říkal 4. t. m. ve sboru obecních starších nerozhoduje, nepopřeným fak- tem však zůstává, že dr. Milde dávno před první volbou starosty, a sice při jednání ve společné schůzi parlamentární, ve které všichni Mladočeši hájili jednomyslné usnesení svého sdružení stran kandidatury dra. Podlipného, od- mítl návrh dra. Chudoby na svolání spo- lečné schůze obou stran za účelem dohody o kandidátu starostenství. Rovněž nesmí pan dr.Milde zapříti, že v sobotu na to svým neústupným řečněním docílil toho mezi svými stoupenci proti silné oposici, že se usnesli na závaznosti hlasování pro dra. Srba. Tyto dva činy byly křiklavým porušením ujednání mezi oběma stra- nami r. 1897 učiněného, že před volbou sta- rosty obě strany se mají sejíti ke společné schůzi, aby se dohodly o osobě sta- rostově. Toto úmyslné přestoupení úmluvy jest příčinou dalších sporů na radnici. Nabízel-li pan dr. Milde po bez- výsledném třídenním volení svolání takové společné schůze, když mysle na obou stranách byly rozvášněné, nenapravil, původní svou chybu, neboť tehdy již nebylo lze očeká- vati příznivého výsledku od takové porady.
Hall Cain doktor Mild Podlipný Srba anglický spisovatel
9 article
Pokud německá »Politik« vyčítá dru. Englovi nesprávnosti jeho zpráv, jež byly základem usnesení výkonného výboru, očekáváme, že dr. Engel útoky ty odrazí podobným vylíčením jed- nání, jež měl s drem Mildem a drem. Srbem. Staročeská žurnalistíka náramně hájí dra. Milda před obžalobou, jakoby on z osobního podnětu ve věci té jednal. Na to odpovídáme, že my dobře víme, že celá tato neshoda zaviněna byla umíněností dra. Milda, neboť již v létě vypravovali staročeští obecní starší, že dr. Milde jest proti opětné volbě dra. Podlipného z té příčiny, že byl jím osobně dotčen při projedná- vání záležitosti o připojení Libně ku Praze. Jestliže konečně staročeské listy odsuzují usne- sení svobodomyslných obecních starších o dalším postupu na radnici, věděli bychom rádi, jak může spravedlivý člověk odporovati usnesení, dle kterého strana svobodomyslná bude věcně posuzovati jednotlivé záležitosti a tudíž hlaso- vati pro návrhy, jež má za vhodné a zamítati návrhy, jež má za škodné. To jest nejen právem, nýbrž i povinností každé strany. Ostatně to dělají také Staročeší a známo jest, že na př. opponovali připojení Libně ku Praze z důvodů, o kterých zatím raději pomlčíme, neboť nám nejde o rozvašňování myslí, nýbrž o jich uklidnění.
Engl doktor Engel Mild Srb Podlipný Libeň Praha
10 article
— Konec konferencí. Nebylo třeba býti prorokem na předpovědění toho, co v pravdě se dostavilo. Včera konference svolané vládou za tím účelem, aby odklizeny byly národnostní spory v zemích českých, rozešly se včera bez výsledku. Nestalo se to sice formálním způsobem, nebylo prohlášeno, že vy- sledku neměly a že pokračovati v nich se ne- bude, ale jsou věci, o nichž netřeba šířiti slov, jež rozumějí se samy sebou. Neznalost poměrů v Čechách byla toho příčinou, že ve Vídni tak veliká se těmto konferencím přikládala důleži- tost. Ve Vídni panuje v jistých kruzích dosud názor, že v zápasu národním v Čechách a na Moravě nejde o nic jiného, než o větší či menší výměru práv jedné i druhé národnosti a tu se mělo při zeleném stole za to, že touha po ko- nečném klidu, ohled na hospodářský a kulturni rozvoj a na vůli kruhů nejvyšších přiměje zá- stupce obou národů sblížiti se a podatí si ruku. Zatím se ukázalo, že nepopíratelnou pravdou je, co tvrdíme od počátku: že boj, jejž z naší strany vedeme, je vnucený nám boj za naši existenci a boj německy proti nám, že je boj vyhlazovací. A kde utkají se nepřátelé pod těmito prapory, tam nelze mluvit o smíření. Ze souboru otázek sporných vyňaty byly věci nejdůležitější ao nich rokováno v sekci české i v moravské, v plenu i v užších výborech. Rokováno s líčenou kon- ciliantností na obou stranách a výsledek? Na- prosto žádný. Ani v jedné věci nebylo docíleno shody. Ani v té jednoduché otázce, jak úřa- dovati mají v Čechách korporace samosprávné.
Čechy Vídeň Morava
11 article
I v této věci zdráhala se německá zpupnost povoliti, i v této věci popírali potomci něme- ckých přistěhovalců obyvatelstvu domorodému ono právo češtině ve většinou německém kraji, které přiznati jsme chtěli navzájem ochotně němčině v kraji většinou českém. Na Moravě pak dostoupila smělost německá do té míry, že v této zemi, kde bez židů a odrodilců byla by Němců pranepatrná hrstka, popírali ja- zyku domácímu právo uvnitř úřadu. A jak zachovala se vláda, jež konference svo- lala? Když šlo o zrušení jazykových nařízení, hlásáno všude a neustále, že vláda hned v první schůzi parlamentu předloží sněmovně jazykový zákon, o němž ihned a pilně bude se jednati. jazyková nařízení byla sice zrušena, však vládě Clarově ani nenapadlo, splniti svůj slib. Přišla vláda Körbrova a ta slibovala svými orgány, že návrh zákona jazykového předloží důvěrníkům českým i německým o konferencích, jež prý svo- lati zamýšlí. Ba mělo se obecně za to, k vůli tomu hlavně že konference se sejdou, o ostatních sporných otázkách ná- rodních žerokovati se bude jen tak vedle. Konference skutečně se sešly, ale vláda ani nemukla, tak že po dnes nikdo její stanovisko v jazykovém sporu ani nezná, vyjma snad několik nejvyšších zasvěcenců zavázaných k naprostému mlčení. Zatím mezi konference vypálena puma svolání říšské rady. Při tom ovšem se neví, byl-li účel vlády říšskou radou odpraviti konference, nebo konferencemi říšskou radu, nám ale zdá se, že hotovy jsou obě veleslavné korporace, že jedna půjde za druhou. Vláda prý chce říšskou radu rozpustiti a vypsati nové volby. Domnívá se, ze
Němec Clarův Körbrův Morava