1
article
z lihu zamítne, avšak ohledně celní
reformy s pravicí, bude-li možno, kompro-
miss uzavře, vzdal se president celního
výboru folkethingu a vůdce strany pro
volnou tržbu Koedt svého mandátu ja-
kožto president výboru a vystoupil z re-
formní strany levice. Celní výbor zvolil na
jeho místo za presidenta Jensena a za
zpravodaje pro návrh na zamítnutí kořaleční
předlohy Christoffera Haga,
Z Kodaně, 20. února. (C.-B.) Minist
pro zemědělství zrušil od 15. ledna
trvající zákaz na vývoz hově-
zího dobytka, ovcí, koz a prasat z Fi-
nen do ciziny a ostatních částí země.
Válka jiho-africká.
Z Londýna, 20. února. (C.-B.) Ze
sněmovny poslanců. Thomas
navrhuje resoluci, kterouž se žádá, aby vy-
šetřeny byly vznik a podnět spiknutí proti
vládě transvaalské a Jamesonovu vpádu
do Transvaalu r. 1895. Chamberlain
hají se opětně proti tvrzení, že byl s Ja-
mesonem srozuměn a tvrdí, že není pro
takovéto domnění ani nejmenšího důvodu.
Z Londýna, 20. února. (C.-B.) Dle
sdělení ministerstva války obnášely z tráty
generála Bullera ve dnech od 15. do
18. ledna: 1 důstojník mrtev, 6 raněno, 13
mužů mrtvých a 154 ranění.
Jensen
Christoffer Haga
Thomas
Jamesonův
Chamberlain
Buller
Kodaň
Londýn
Transvaal
2
article
V Občansko-živnostenské besedě
holešovické
V Občansko-živnostenské besedě
holešovické
konala se včera přehojně navštívená schůze, k níž,
byv k tomu vyzván, dostavil se býv. starosta měst
pražských pan dr. J. Podlipný, aby vůči rozmanitým
tvrzením objasnil, jaké stanovisko po stránee
hospodářské zaujímal za svého úřado-
vání vůči VII. části.
Schůzi, jíž předsedal obecní starší pan Varva
áovský, byli přítomni též pp. posl. Březnovský.
dr. Chudoba, Storch, Lada a j.
Za bouřlivého a dlouho trvajícího potlesku praví
dr. Podlipný, že do schůze vedla ho nejen slušnost.
ale i nutnost. Jeho čest byla napadena a proto jako
čestnému člověku musilo na tom záležeti, aby své
jmeno očistil. Nevyhýbal jsem se, praví, žádným
schůzím, všude jsem zavítal, kde si toho přálo po-
platnictvo.
Mohu zavítat kamkoliv, ať mě rádi maji neb ne-
radi, proto že mám čisté svědomí. Nechci zasévat
rozbroje, chci jen svou napadenou čest obhájita
ukázat, kde je tartuferie a lež. Na zřeteli budu míti
ve své řeči pole čistě hospodářské. VII. čásť Prahy
od několika let rapidně vzrůstá. Dnes čitá 30.000
obyvatelů a zasluhuje proto plné pozornosti se strany
městského zastupitelstva. Toho jsem si byl vždy vě-
dom a vždy řídil jsem se zásadou, že slabšímu má
se vždy pomoci. Ovšem nebylo možno zachovat se
všem. Úřad starostenský je těžký a kdo bere ho na
bedra svá, musí si býti vědom veliké zodpovědnosti.
doktor
J Podlipná
Varv
Březnovská
Chudoba
Storch
Podlipná
Praha
3
article
Řečník praví, že ve sboru požíval důvěry a že
hleděl siji vždy zasloužit. Ukázati toliko chce na
machinace a pikle, jež skrývají se za slovem kom-
promís. Jednou bolestí VII. části bylo a je zřízení
koštelíku neb kaple, po případě rozšíření kostelíku
klimentského, Byl jsem vždy proto, praví řečník,a
snažil jsem se, aby otázka tato byla rozřešena a tak
tužbám obyvatelstva holešovického vyhověno. Ne-
zdařilo se mi to však — níkoliv však vinou mou
Druhá věc, která již za mého náměstnictví na přetřes
v radě dána byla, bylo zřízení školy na Maninách.
To zdařilo se a budova tato je chloubou nejen Hole-
šovic-Buben, ale celé matičky Prahy!
Na zřízení kaple navrhovalo se v městské radě
20.000 zl. — než za ten pakatel nedá se postaviti
pěkná, monumentální budova, jež byla by ozdobou
městu a proto od myšlenky té upuštěno. Kdyby zde
byl váš administrátor, musil by nestranně dosvědčiti,
že vždy řídil jsem se zásadou: »Co je císařovo —
císaři, co božího — bohu!« Měšťanských škol pilnou
potřebu vždy jsem uznával, zejmena pro hořejší část
Holešovic. Také o mateřské školy jsem se staral,
neboť viděl jsem na vlastní oči, kolik matek tu ne-
může děti své doma chovat, ježto zaměstnány jsou
v továrnách! Akademie umění měla býti po-
blíž Rajské zahrady postavena a mohu říci, že sám
jsem se ve sboru přičinil, aby postavena byla na
Letné. VII. část jest výhradně téměř průmyslová
i pomýšlel jsem založiti zde vyšší školu průmyslovou,
což však se mi nezdařilo. Bylo by však po-
vinností státu zařídit zde státní školu
průmyslovo u.
Buben
Maniny
Praha
Holešovice
Letná
zl
4
article
Školou průmyslovou na podnět můj obíral se
sbor obec. starších a byla již také na ni dána po-
ložka. Než zatím odešel Gautsch, odešel Clary
a věc usnula. V tom ohledu musí nyní poselstvo
české vykonati, co za daných poměrů vykonati
možno. Otázky sociální všímal si řečník i hleděl se
vždy dobře informovati, poněvadž uznává její ohrom-
nou důležitost zvláště pro město tak průmyslové
jakým jsou Holešovice-Bubna. Mimo jíné navrhl zří-
zení lázní lidových v Holešovicích, ač mnozí členové
sboru byli pro Vyšehrad a Josefov. Vytýká se mi
také, že jsem všecko jen bořil.
Je to výtka tak malicherná, že ani odpovědi a
vysvětlení nezasluhuje. Ani Řím nebyl za jeden den
vystavěn — vždyť známo je okřídlené slovo básní-
kovo: »Tantae molis erat Romanum condere urbem!«
Pokud se týče nového mostu a zrušeného mostného,
nebylo a není většího přítele této myšlenky. Věc
však nedá se tak snadno provést. Obec musí most
spravovat a k vybírání mostného vedou jí čistě fi-
skální důvody. Kdyby se mostné zrušilo —— musila
Gautsch
Claro
Bubna
Roman
Holešovice
Josefov
Řím
5
article
by se rozhodně zavést 10 proc. přirážka, čímž stí-
ženo by bylo veškeré obyvatelstvo pražské. Nový
most do Holešovic měl být 30. listopadu na návrh
můj postaven, než sešlo z toho následkem rozmani-
tých machinací a intrik.
Prvotně chtěli všichni dřevěný provisorní most,
na nějž potřebovalo by se kolem 60.000 zl., než se
upustilo od této myšlenky, poněvadž dřevěný most
vydrží nejvýše pět až deset roků. Než ke stavbě
mostu a sice mostu stabilního dojíti musí. Jsout
Holešovice právě v zenithu rozkvětu svého a zejmena
čásť dolejší čeká veliká budoucnost! Proto by byl
most přes Štvanici nejpraktičtější. Než k tomu zdá
se, ještě cesta daleká. Kompromis zavinil všecko.
Holešovice
Jsout Holešovice
6
article
Řečník končí vyzváním, aby při příštích volbách ob-
čanstvo volilo jen muže, kterým především jiným jan
a jedině prospěch obce na srdci leží. (Hlučný, dlouho-
trvající potlesk.)
Pan poslanec Březnovský praví, že kom-
promissem dostali se do sboru lidé, kteří za jiných
poměrů jaktěživi by se tam nedostali! Kritisuje ho-
spodářství obecní a dokazuje správnost zásady: Kdo
chce na obci vydělávat — nesmí zasedati ve sboru
obecních starších! Je povděčen, že je konec kompro-
missu, aspoň se dobude radnice dříve! (Hlučný po-
tlesk.) Pan Klíma praví, že je vřelým stoupencem
dra. Podlipného již z toho důvodu, že rozšířil zná-
most o Češích v cizině a mnoho učinil pro řemesl-
nictvo a živnostnictvo pražské. Národní dělník pan
Hušina praví: Co vykona! dr. Podlipný v sociální
politice, nevykonal žádný starosta před ním, a je st
tudíž jen litovati, že nezastává úřad
starostenský i nadálel
Další debaty zúčastnili se ještě pp.: Štěti na.
místopředseda Chobodides, Krupka, obecní
starší p. Storch, Louma, Parýzek, dr. Chu-
doba, Odehnal a obecní starší p. Lada.
Všichni tito řečníci jednomyslně odsnzovali výtky a
útoky na osobu dra. Podlipného, což docházelo v po-
sluchačstvu bouřlivého ohlásu. Dru. Podlip-
nému byly po ukončení schůze připraveny velmi
srdečné ovace.
Schůze skončena po 11. hod. večerní, za zpěvu
písně, »Kde domov můj l«
Březnovská
Klím
Podlipný
Čech
Hušin
doktor
Podlipná
Chobodides
Storch
Louma
Parýzek
Chu
Odehnal
Krupka
Company vykona
7
article
Stávky horníků a nedostatek uhli
v král. českém.
Výpomoc v uhelné kalamitě. K ulevení
nynější bídy, nedostatkem uhlí povstalé, bylo z po-
kladny samosprávného okresu karlínského povoleno
a vyplaceno obci karlínské 200 kor., obci libeňské
120 kor. a obci vysočanské 80 kor. za tím účelem.
aby mezi chudé z polovice na koupi uhlí a z polo-
vice na koupě obědů rozděleny byly.
Z Moravské Ostravy, 20. února. (Pův. dopi
»Nár. Listů«.) Následky stávky počínají se na Ostrav-
sku jeviti už v několika směrech. Neodborným dolo-
váním v době stávky jsou doly tak poškozeny, že
ani za půl roku nebudou uvedeny do stavu normál-
ního. Většina tříd a chodeb je zavalena, sřícena.
Škoda tímto způsobem vzniknuvší
činí dnes v revíru už přes 3 milliony
korun. Poněvadž nelze zavalené chodby řádně
větrati, vyvinuje se tam množství plynů, tak že je
až nebezpečno v nich prodlévati. Na středu odpo-
ledne jest ohlášen veliký tábor dělnictva na Horno-
polní náměstí ostravské a druhý do Orlové, pro vý-
chodní čásť revíru. Za tím účelem jsou učiněna roz-
sáhlá bezpečnostní opatření. Policie obává se demon-
strací, proto budou veškeré závody uhelné obsazeny
vojskem. Stávka se dnes nezměnila, pokud týká se
horníků, jen strojníků a topičů stávkujících přibylo
opětně. Stávkuje jich skorem už 300. Cizí peněžní
ústavy odepřely poskytování dálšího stavebního
úvěru pro okolí moravsko ostravské.
Ostrava
Orlová
kora
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan, str. 193—196.
— Staročeské překrucování pravého
stavu věcí na pražské radnici vzbuzuje vše-
obecný úžas. Našívčerejší odpolední zprávu ne-
může staročeská žurnalistika vyvrátiti, proto ne-
obírá se tvrzenými fakty, nýbrž plete páté přes
devátě, aby zatemnila skutečný stav věci. Co
pan dr. Milde říkal 4. t. m. ve sboru obecních
starších nerozhoduje, nepopřeným fak-
tem však zůstává, že dr. Milde dávno
před první volbou starosty, a sice při jednání
ve společné schůzi parlamentární, ve které všichni
Mladočeši hájili jednomyslné usnesení svého
sdružení stran kandidatury dra. Podlipného, od-
mítl návrh dra. Chudoby na svolání spo-
lečné schůze obou stran za účelem dohody
o kandidátu starostenství. Rovněž nesmí
pan dr.Milde zapříti, že v sobotu na to
svým neústupným řečněním docílil toho mezi
svými stoupenci proti silné oposici, že se usnesli
na závaznosti hlasování pro dra.
Srba. Tyto dva činy byly křiklavým
porušením ujednání mezi oběma stra-
nami r. 1897 učiněného, že před volbou sta-
rosty obě strany se mají sejíti ke společné
schůzi, aby se dohodly o osobě sta-
rostově. Toto úmyslné přestoupení
úmluvy jest příčinou dalších sporů
na radnici. Nabízel-li pan dr. Milde po bez-
výsledném třídenním volení svolání takové společné
schůze, když mysle na obou stranách
byly rozvášněné, nenapravil, původní
svou chybu, neboť tehdy již nebylo lze očeká-
vati příznivého výsledku od takové porady.
Hall Cain
doktor
Mild
Podlipný
Srba
anglický spisovatel
9
article
Pokud německá »Politik« vyčítá dru. Englovi
nesprávnosti jeho zpráv, jež byly základem
usnesení výkonného výboru, očekáváme, že dr.
Engel útoky ty odrazí podobným vylíčením jed-
nání, jež měl s drem Mildem a drem. Srbem.
Staročeská žurnalistíka náramně hájí dra. Milda
před obžalobou, jakoby on z osobního podnětu
ve věci té jednal. Na to odpovídáme, že my
dobře víme, že celá tato neshoda zaviněna byla
umíněností dra. Milda, neboť již v létě
vypravovali staročeští obecní starší, že dr. Milde
jest proti opětné volbě dra. Podlipného z té
příčiny, že byl jím osobně dotčen při projedná-
vání záležitosti o připojení Libně ku Praze.
Jestliže konečně staročeské listy odsuzují usne-
sení svobodomyslných obecních starších o dalším
postupu na radnici, věděli bychom rádi, jak
může spravedlivý člověk odporovati usnesení,
dle kterého strana svobodomyslná bude věcně
posuzovati jednotlivé záležitosti a tudíž hlaso-
vati pro návrhy, jež má za vhodné a zamítati
návrhy, jež má za škodné. To jest nejen
právem, nýbrž i povinností každé strany. Ostatně
to dělají také Staročeší a známo jest, že na př.
opponovali připojení Libně ku Praze z důvodů,
o kterých zatím raději pomlčíme, neboť nám
nejde o rozvašňování myslí, nýbrž o jich
uklidnění.
Engl
doktor
Engel
Mild
Srb
Podlipný
Libeň
Praha
10
article
— Konec konferencí. Nebylo třeba býti
prorokem na předpovědění toho, co v pravdě
se dostavilo. Včera konference svolané vládou
za tím účelem, aby odklizeny byly národnostní
spory v zemích českých, rozešly se
včera bez výsledku. Nestalo se to sice
formálním způsobem, nebylo prohlášeno, že vy-
sledku neměly a že pokračovati v nich se ne-
bude, ale jsou věci, o nichž netřeba šířiti slov,
jež rozumějí se samy sebou. Neznalost poměrů
v Čechách byla toho příčinou, že ve Vídni tak
veliká se těmto konferencím přikládala důleži-
tost. Ve Vídni panuje v jistých kruzích dosud
názor, že v zápasu národním v Čechách a na
Moravě nejde o nic jiného, než o větší či menší
výměru práv jedné i druhé národnosti a tu se
mělo při zeleném stole za to, že touha po ko-
nečném klidu, ohled na hospodářský a kulturni
rozvoj a na vůli kruhů nejvyšších přiměje zá-
stupce obou národů sblížiti se a podatí si ruku.
Zatím se ukázalo, že nepopíratelnou pravdou je,
co tvrdíme od počátku: že boj, jejž z naší
strany vedeme, je vnucený nám boj za
naši existenci a boj německy
proti nám, že je boj vyhlazovací.
A kde utkají se nepřátelé pod těmito prapory,
tam nelze mluvit o smíření. Ze souboru otázek
sporných vyňaty byly věci nejdůležitější ao
nich rokováno v sekci české i v moravské, v plenu
i v užších výborech. Rokováno s líčenou kon-
ciliantností na obou stranách a výsledek? Na-
prosto žádný. Ani v jedné věci nebylo docíleno
shody. Ani v té jednoduché otázce, jak úřa-
dovati mají v Čechách korporace samosprávné.
Čechy
Vídeň
Morava
11
article
I v této věci zdráhala se německá zpupnost
povoliti, i v této věci popírali potomci něme-
ckých přistěhovalců obyvatelstvu domorodému
ono právo češtině ve většinou německém kraji,
které přiznati jsme chtěli navzájem ochotně
němčině v kraji většinou českém. Na Moravě
pak dostoupila smělost německá do té míry, že
v této zemi, kde bez židů a odrodilců byla by
Němců pranepatrná hrstka, popírali ja-
zyku domácímu právo uvnitř úřadu.
A jak zachovala se vláda, jež konference svo-
lala? Když šlo o zrušení jazykových nařízení,
hlásáno všude a neustále, že vláda
hned v první schůzi parlamentu
předloží sněmovně jazykový zákon,
o němž ihned a pilně bude se jednati.
jazyková nařízení byla sice zrušena, však vládě
Clarově ani nenapadlo, splniti svůj slib. Přišla
vláda Körbrova a ta slibovala svými orgány, že
návrh zákona jazykového předloží důvěrníkům
českým i německým o konferencích, jež prý svo-
lati zamýšlí. Ba mělo se obecně za to,
k vůli tomu hlavně že konference
se sejdou, o ostatních sporných otázkách ná-
rodních žerokovati se bude jen tak vedle. Konference
skutečně se sešly, ale vláda ani nemukla,
tak že po dnes nikdo její stanovisko
v jazykovém sporu ani nezná, vyjma
snad několik nejvyšších zasvěcenců
zavázaných k naprostému mlčení.
Zatím mezi konference vypálena puma svolání
říšské rady. Při tom ovšem se neví, byl-li účel
vlády říšskou radou odpraviti konference, nebo
konferencemi říšskou radu, nám ale zdá se, že
hotovy jsou obě veleslavné korporace, že jedna
půjde za druhou. Vláda prý chce říšskou radu
rozpustiti a vypsati nové volby. Domnívá se, ze
Němec
Clarův
Körbrův
Morava