1
article
Pařížská výstava.
Z Vídně, 16. února. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje dnes nařízení ministerstev
financí a obchodu ze dne 12. února t. r. ve
příčině celního řízení a obchodně-statistického
přihlašování předmětů, určených pro svě-
tovou výstavu v Paříži v r. 1900.
Státní soud ve Francii.
Z Paříže, 15. února. (C.-B.) Do ko-
mise pro přeměnu senátu ve státní soud byli
zvoleni senatoři Chovet, Dlevelle, Cor-
delet, Dusolier, Cazot, Beranger,
Franck-Chauveau, Morrelleta
Le Conte.
Dementi.
Z Rio de Janeira, 15. února. (C. B.
Brazilská vláda prohlašuje zprávu o zamý
šleném pronajatí ústřední dráhy za neprav-
divou.
Cazot
Beranger
Franck
Chauveau
Vídeň
Paříž
Francie
Rio jít Janeiro
ministerstvo finance
Morrellet Le Conte
Coradelet
Dusolier
2
article
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém.
Prodej uhlí. Ve skladištích obcí pražskou pro
drobný rozprodej zřízených a sice: na Františku
ústředním skladišti obecním, na Výtoni v t. zv. Sol-
nici, na Malé straně su sedmi čertů« a v Holešovi-
cích v obecním dvoře prodává se uhlí kaž do-
denně mímo neděle a svátky jen do 12. hod
pole dní.
Z pražské obchodní a živnostenské ko-
mory. Firma Ludvík Paneth v Bílsku nabízí praž
ské obchodní a živnostenské komoře vybývajícíe
denné 2—6 vagonů slezského uhli první jakosti
Kostkové za 165—180, drobné uhlí za 125—140 říš
ských marek za 10.000 kg od dolu. Dobré prostřední
jakosti průměrně o 10 marek laciněji. Uhelný prach
za 48—55 marek.
Ze Dvora Králové n. L., 12. února.
Městská rada ve schůzi své, dne 12. února t.
konané, uvažujíc povšechnou kritickou situaci,
kteráž také ve městě zdejším zavládla násled-
kem nedostatku uhlí,a pak uvažujíc možné
toho další následky, kteréž by potrváním toho
stavu snad budoucně vzniknout mohly, budese
vší silou zasazovati o to, aby za účelem před-
časného odvrácení podobných kalamit sbor po-
slanců našich všemožně pečoval, aby veškeré
dráhy byly sestátněny a veškeré uhelné dolyv
království českém byly přivedeny ve správu
zemskou a na uhlí vyvežené do ciziny aby ulo-
ženo bylo clo. Finger, starosta města.
Z Plzně, 16. února. (Tlfgrm. »N. L.«) Dnes
byla ve všech obcích báňského revíru plzeňskéhoa
stříbrského, kde bydlí horníci, vyvěšena vyhláška,
dle níž rozhodčí soud, který rokoval za před-
sednictví rady z. s. dra. Žáka o dohodě mezi stáv-
kujícími a zaměstnavateli, po bezvýsledném
jednání posledním serozešel, jelikož
nebylo lze docíliti žádné shody. Zaměstnavatelé žá-
dají, by dělníci bezpodmínečně kapitulovali, což děl-
níci rozhodně odmítli.
Finger
Holeš
Bílsko
Kostka
Dvůr Králové
Plzeň
Ludvík Paneth
kg
4
article
branou v popředí a s pitvornou silhuettou věže
Eiffelovy v pozadí .
Jedině Paříž svou krásou a svým životem
hodí se pro takové světové podniky výstavní.
Nikde nenajdete vhodnějšího jeviště pro svě-
tovou výstavu jak v Paříži.
Letošní světová výstava v Paříži bude již
jaksi slavností světové kultury a civilisace,
kterou připravila Francie lidstvu.
První světová výstava pařížská konala s
r. 1855 a Napoleon III. po státním převratu
r. 1852 upevnil svůj trůn skvělou nádherou
světové výstavy. A když se jeho sláva chýlila
ke konci, když po r. 1866 pozvedala se hrozivě
rostoucí moc Pruska, kdy republikánský duch
vždy urputněji lomcoval základy druhého císařství,
tu druhou světovou výstavou oslnila Paříž celý
svět, pozvala si všechny možné panovníky
a knížata k velkým hodům císařství — na roz-
loučenou.
Třetí světová výstava v Paříži uspořádána
r. 1878, když Francie se zotavila z pohrom
»strašného roku«, z hrůz a ztrát války s Ně-
meckem. A republikánská Francie touto výstavou,
jakož i čtvrtou světovou výstavou, konanou o
jedenáct let později, dokázala svou slávu, sílu,
bohatství, dokázala, že na bojišti prácea
osvěty připravila Francii slavnější vítězství
nežli jaká krví dobývali u Slavkova nebo Ma-
renga oba Napoleonové, I. i III., velký i malý.
Letošní výstava pak bude slavnější a velko-
lepější nad všechny ostatní a bude hlásati
velkost Francie, kterou nedovedly podvrátiti ani
skandály panamské ani dreyfussovské.
rrrlaní
snr
V Hostomicích, dne 15. února. Očekává se
s napjetím výsledek dohodčí komise, jež se má se-
jíti ve dnech 19. a 20. t. m. bezpochyby v Mostě.
Eiffelův
Napoleon III
Paříž
Francie
Prusko
Slavkov
Ma
Hostomice
Most
5
article
Nouz. o uhlí je zde stále větší. Na haldě, blíže
Světce, náležející staré štole Jakobiho, zříti je lidi,
kterak dosti pracně dobývají leš, sem kdysi vyvá-
ženou, aby se zaopatřili palivem, jehož nedostatek se
jeví na všech stranách. Rovněž tak se děje na staré
odkrývce u Ledvic. Na šachtu »Důvěřuj v boha«u
Želenek dopraveno bylo dne 13. t. m. 31 lidí z Roud-
nice, aby na tamější odkrývce dobývali uhlí. Ale
když seznali, s jakými obtížemi se kope, opustili
ještě téhož dne večer práci. Žena zdejšího horníka
Růžičky, která sbírala podpory zde i v okolí pro
stávkující, byla odsouzena na 24 hod. do vězení.
Dnes koná se v hostinci p. Mühldorfa v Ledvicích
veřejná schůze,
e ll
Z Moravské Ostravy, 15. února. (Původní
dopis.) Stávka strojníků a topičů na dolech se šíří.
Dosud stávkují částečně neb úplně na dolech:
Luisa, Ignátova, Petr, Michal, František, Salm VII.
Jakobi
Růžička
Luisa
Ignátův
Petr
Michal
František
Salm
Ledvice
Roud
Ostrava
6
article
Vilém, Jakub a Hermenegilda na Ostravsku. Na Kar-
vínsku na dolech: Eleonora, Jindřiška, Františka,
Gabriela, Hohenegger, Žofie, Nová jáma, Hlavní jáma,
Hlubina a Jan. Se všemi stávkujícími zavedeno
trestní vyšetřování pro zločin veřejného násilí, ně-
kteří ihned zatčeni a odvedeni do vazby. Aby zahá-
jili stávku také veškeří strojníci a topiči provádí se
nejintensivnější agitace. Následky stávky pociťují se
v celém revíru každým dnem víc a více. Živnostníci
a obchodníci mají sotva třetinu příjmu jako za doby
normální. Obrátili se proto také na zdejší obecní
zastupitelstvo, aby podniklo nějaké kroky k ukon-
čení stávky. Potrvá-li tato ještě nějaký čas, bude
přivedena celá řada obchodníků a živnostníků na
mizinu. — Vojsko, které zde skorem po celou dobu
stávky mešká, vydržováno jest majíteli dolů. Jeden
voják stojí denně 70 kr. Kromě toho dostávají denně
pivo a doutníky. V nejbližších dnech dojde sem nové
vojsko, jak se proslýchá, z Olomouce.
Vilém
Jakub
Hermenegild
Eleonora
Jindřišek
František
Gabriel
Hohenegger
Žofie
Jan
Ostravsko
Kara
Olomouc
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 181—184.
— Vnitřní řeč úřadní. Chef kabinetu
dr. Körber přes všechno naléhání zdráhal se
včera slovem pronésti se o tom, jak předsta-
vuje si zavedení vnitřní češtiny do úřadů v če-
ských okresích v království českém a na Mo-
ravě. Učinil tak, aby si to nepokazils
Němci, či aby důvěrníkům českým ne-
učinil další účastenství v konferencích ne-
možným. Obojí výklad je možný, však
máme-li na zřeteli páně Körbrovu minulost,
zejmena to, že co člen ministerstva Gautschova
přimlouval se za zrušení Badenových jazyko-
vých nařízení, jest pravdě podobnější, že plán
jeho nám Čechům není příznivý. Nasvědčuje
tomu ostatně též troufalost Němců ve vyrovná-
vací komisi, kteří ve formě konciliantního ro-
kování přicházejí nyní již s návrhy, jimiž
češtinu v Čechách zařaďují do stejné kategorie
s frančinou, vlaštinou a kterýmkoli jiným
cizím jazykem. Zdá se ostatně, že fraška
schyluje se ku konci; positivního výsledku ne-
může míti již proto žádného, že německé listy
dnes zase již opakují své naprosto nesplnitelné
požadavky, a sice národnostní ro z dě-
lení země ve dva administrativní
okrsky a potom zákonné zavedení
státní řeči dorozumívací. Na to
nikdo ze zástupců českých přistoupiti nemůže
a také nepřistoupí. »N. W. Tagblatt« vy-
zývá dokonce vládu, má-li pevnou a trvalou
vůli zříci se »osudné« soustavy Taaffovy,
která s federalismem nevinně si pohrává a po-
třebám zcentralisovaného státu jen tajněa
v stydlavém obalu vyhovuje, započíti energicky
se zákonnou úpravou poměrů jazykových. Návrh
zákona jazykového, který na konec pan dr.
Hall Cain
Körber
Němec
Gautschův
Badenův
Čecho
N W
Taaffův
Čechy
anglický spisovatel
8
article
Körber vyrovnávací komisi a později parlamentu
přece jen předloží, musí prý býti výmluvným
k tomu dokladem, že ministerstvo Körbrovo má
vůli a způsobilost, vrátiti se o pět
k zjevné politice contralistické. —
A k tomu dopomoci mají vládě a Němcům ví-
deňské konference a zástupei národa českého?
Dosud neustále se dokazovalo, i namnoze
s české strany, že jazykové poměry dají se
upraviti bezi ohledu na formu vládní a na
státoprávní poměry, a hle dnes Němci sami do-
znávají nepopíratelnou souvislost systému a ná-
rodnostních poměrů v tomto státě. V cen-
tralistickém Rakousku němčina
bude vždy jazykem privilego-
vaným a panujícím, národní
rovnoprávnost možna jen v sou-
státí federalistickém. O to tu jde.
— Jmenování několika vrchních radů
u zemského soudu pražského vzbudilo —
jak se nám sděluje — mezi úřadnictvem ven-
kovských krajských soudů nemalé překvapenía
roztrpčení. Jmenování stalo se totiž nenadále,
zcela potajmu, bez vyhlášení ja-
kéhosi konkursu a bez učinění pravi,
Körber
Němec
9
article
debných návrhů a nelze v něm viděti taká
žádného pevného principu. Kdežto v jiných ze-
mích dostalo se hodnosti té předsedům jednotli-
vých senátů, jmenováni v Praze také radové,
kteří předsednictví v senátu vůbec ještě
ani neměli, po případě předsednictví to na
rychlo a na pokyn shůry krátee před jme-
nováním teprve převzali: jiní mno-
hem starší a po dlouhá leta již u zemského
soudu působící radové byli při tom zcela bez-
důvodně a proti všem zásadám slušnosti a spra-
vedlnosti přeskočeni. Venkovské krajské
soudy pak byly zcela ignorovány,
ačkoliv také tam jsou předsedové senátu a ač
krajské soudy vykonávají soudnictví prvníi
druhé stolice stejně jako zemiský s oud
pražský. Jak k tomu přijdou z asloužilí
a mnohem starší radové venkovských
krajských soudů, kteří od počátku platnosti
nových procesních zákonů obtížný úřad před-
sedů senátu zastávali, že teď byli praeterováni
mnohem mladšími kolegy pražskými,
kteří předsedy senátu vůbec ještě
ani nebyli? Kde v tom jaký princip, jaká
spravedlnost? Má býti takovýto venkovský před-
seda senátu, který k vrchnímu soudu dostati se
nemůže, odměněn za svou dlouholetou namá-
havou práci tím, že do své smrti zůstane v 7.
tř., kdežto mladí radové pražští postupují do 6. tř.?
Praha
východ senát
senát
10
article
Dosud dostávaly se do veřejnosti pouze stíž-
nosti na mizerné a jen v Čechách zjevné po-
stupní poměry do sedmé hodnostní třídy — nyní
přichází pak na řadu i stížnosti, týkající se po-
stupu do třídy šesté, jak viděti, nastávají pro
mladší soudní úřadníky v Čechách poměry čím
dále tím utěšenější. Každý absolvovaný právník
si proto zajisté dnešního dne dobře rozmyslí,
nežli vstoupí v Čechách do soudnické služby.
Píše se nám dále z kruhů soud-
ních: Před nedávnem činěny návrhy na obsa-
zení jednoho radovského místa u zemského
soudu v Praze ; ačkoliv o návrzích těch zacho-
vává se nejhlubší mlčení, dostalo se přece do
veřejnosti, že opětně, ač ministerstvo j iž tři-
krát na podobný návirh nepři-
stou pílo, navržen za radu jeden sekretář,
který má před sebou ještě přes 50 stalr-
ších kollegů a druhý sekretář pak, který
dokonce jest teprve 80. na řadě!
Takovýmto, všem zásadám spravedlnosti se pří-
čícím způsobem chce se odpomoci oněm skoro
již pověstným trudným poměrům soudních úřad-
níků v Čechách! Pak má soudní úřadník s chutí
a láskou věnovati se svému úřadu! Věru, utě-
šené to poměry.
— Z kruhů duchovenských. V posled-
ních dnech vyskytla se zpráva, že dva kněži
odsouzeni byli pro přestupek proti mravopočest-
nosti. Různé city budí taková zpráva. Někteří
mají nad tím škodolibou radost, že zase nová
rána zasazena byla vážnosti stavu kněžského.
Čechy
Praha
11
article
Jiní pak pociťují nad tím bolest a přemýšlejí,
co by se mělo činit, aby se podobné případy
neopakovaly. Náhledy o tom jsou různé. Ně-
kteří biskupové chtějí pomoci přísnými fermany,
kterými by sevřena byla svoboda kněze — bez
toho již nepatrná, — to má prý pomoci. Ale
zkušenost ukazuje, že ani tento prostředek již
nepomáhá. Má-li se státi náprava, musí se při-
hlížeti, odkud takové zlo má vznik a počátek,
musí se hledati kořen, a ten se musí od-
straniti. A kořenem všech takovýchto smutných
případů mezi kněžstvem byl, jak zkušenost
ukazuje: nucený kněžský coelibát.
Ten odstraňte, čím dříve, tím lépe a pak od-
straněna jest celá řada veřejných pohoršení.
Připomínám, že kněžský coelibát nebyl v církvi
od počátku. Ten byl teprve později od papežů za-
veden — a proto může zase jediným výnosem pa-
pežským, jediným škrtnutím péra zase býti zrušen.
A to jest věc, kterou si přeje převážná většina
rozumných katolíků, a kterou by podepsalo nej-
méně 80 veškerého kněžstva. Co jest coelibát
jiného, než veliká jáma, propast, kterou vyko-
pal sobě sám klerus. V městě měli rovnoua
pohodlnou ulici. Ale tu řeklí si otcové města:
»Rovné ulice mají leckde a po nich dovede
choditi každý; — ale my musíme míti něco
zvláštního, co jinde nemají. My si uprostřed
ulice vykopáme hlubokou jámu a přes tu at
všichni skákají. Kdo to dovede, bude míti ob-
div, — kdo to nedokáže, ať se potluče a at
má veřejnou ostudu.« Tak také naše kněžstvo
mohlo se ubírati bezpečnou cestou řádného
manželství jako každý jiný stav, a bylo by vá-
ženo. Ale to naši představení nechtí — ať má
kněžstvo něco zvláštního. Vykopejme si hlubo-
kou jámu coelibátu, ať každý kněz jest nucen
překročit. Dokáže-li to, pak jest. mužem obdivu
Rovná