ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 df768740-660c-11dc-922b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 78, place 58, work 4, org 6
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. května 1901.
4 masthead
Číslo 147.
5 article
rená předloha je odůvodněna finančně i věcně. Mimo Španělsko opozdilo se nejvíce Rakousko s vodnímí dráhami. Dovozuje výhody průplavův a tvrdí, že teprve po nich bude lze dopravovati hromadné zboží průmyslové. S průplavy nesmí se otáleti, neboť dal- šími průtahy se stavbou by se mnoho lidí proletari- sovalo nebo vystěhovalo. Výtka zasahování do práv zemských sněmů není oprávněna, neboť mají právo ustanovili příspěvek a sepsati interessenty. Troufá, že konečně technikové rozřeší dobře svou nesnadnou a zodpovědnou úlohu. Posl. Wolf brojí proti kvapnému projednávání předloh, tak že parlament ani nemá kdy je studo- vati a stává se hlasovacím strojem. Horlí proti dvo- jím schůzím, pravě, že Všeněmci nemají proč, nad- cházeti si vládu. Suma, o niž se při této předlore jedná, je větší, než vláda udává. Všeněmci byli od samého počáťku ochotni hlasovati pro investice, aby pomohli alpským zemím k železnicím, ale musili se opříti junktim s vodními dráhsmi i úmluvě lidové strany německé s Mladočechy. Lichá je však po- věst, že pro tento pakt Všeněmci rozkmotřili se s německou lidovou stranou. Vět šina jeho přálel nemůže hlasovat pro vládní předlohu z příčin ná- rodních a politických. Kritisuje jednotlivé části před- lohy a brojí zvlášť proti průplavům haličským. Líčí smutné poměry zemědělské, zvláště Halič je klas. sickou zemi vydírání sedláků. Šlechtici a židé spol- čili se tam k tomuto cíli. Jeho strana neprotiví se průplavám, což osvědčila tím, že podepsala na př. průplavní předlohu Mengrovu. V lineckém programu vytkla stavbu dunajsko-oderského průplavu. Dunaj- sko-vllavskému nedůvěřuje, protože z tří projektů neustanoveno se dosud na žádném. Plavba po Du- naji se znesnadňuje také mýtem v Železné bráně
Posl Wolf Španělsko Rakousko Halič Dunaj
6 article
Stavbu průplavů musilo by předcházeti postátnění železnic. Kdyby se použilo peněz, co budou státi průplavy, na slušný výkup dráh, mohlo by sejítise stavby průplavů. Jeho strana nebude hlasovali celá pro předlohu. Přeje úpravě řek, zvláště v borních tocích a okolnosti, že české průplavy budou přípra vou přirozenou pro celně politický spolek s Něme ckem. Přimlouvá se, aby projekty vodních úprav byly předloženy za příčinou dobrozdání zúčastně- ným zemským sněmům; navrhuje, aby rokování předloze se odročilo a vláda vyzvala, aby, až sněmy předloze vysloví se, jejich mínění předložila sně- movně. (Hlučná pochvala mezi všeněmei).
ck
7 article
Posl. Rapoport (pro) vítá předlohu s jejímí výhodami. Program úpravy řek má ráz přízně ke všem částem říše. Rakousko nemajíc průplavů, na- pravuje starou chybu. Diví se, že předloha má mnoho odpůrců. Na průplavech nejedná se o vý- nosnost a snaží se podporovati také ty, jež mají zjednati rovnováhy mezi čistě průmyslovými a čistě zemědělskými zeměmí. (Pochvala mezi Poláky.) Líčí význam vodních dráh pro Halič, kde by se mohl ujmouti všeliký průmysl, nehoť je tu dostatek příslušných podmínek. Domnívá se, že čím více budou mít Uhry prospěchu z vodních dráh rakou- ských, tím pevnější bude postavení Rakouska, at se bude jednat o poměr k Uhrám. Konečně pouka- zuje na vzrůst obyvatelstva za posledních 25 leta dovozuje, že třeba starati se o výrobu a průmysla tím o potřeby obyvatelstva. (Hlučná pochvala mez Poláky.) Posl. Prášek (v české části své řeči) myslí, že průplavní stavby poškodí živnostníky. Posl. Kratochvíl: Protestuji! Pravý opak jest pravda ! Živnostníkům pomohou. Posl. Prášek: Kdo volal po stavbách prů plavů? Posl. Kratochvíl: Třicet let se u nás v Če- chách již po nich volá.
Posl Rapoport Polák Uher Prášek Kratochvíl Rakousko Halič Uhry
8 article
Posl. Prášek: Nikdo nám nedokázal, žese budou vyplácet. Posl. Kratochvíl: Pak musíte býti také proti železnicím. Posl. Prášek: Vláda chtěla průplavní předlo- hou jen prodioužiti svůj život za pomoci velikýei stran. Nebyl podán žádný důkaz ani v novinách ani v parlamentu, ani ve výborové zprávě, ani frásemi ani číslicemi, že průplavní stavby nebudou škodli- vými a jeho strana bude hlasovati proti předloze Dudeli přijata, teda pro minoritní votum Mettalovo Rečník pohřešuje finanční plán a jeho strana nemá tuze důvěry k vládě, aby se pro něj nad- chnula. Rakousko není dost zámožno, aby mohlo sta- věti vodní dráhy jako jiné země. Dokud agráři ne- přesvědčí se řádně o prospěšnosti průplavů, dotud budou se chovat odmítavě k takovým projektům. Posl. bar. Kübeck (mluvě sám za sebe) pouka- zuje na nadšení obou národností na Moravě pro vodní dráhy a úpravy. Většina velkých států zaklá- daly, rozšířovaly a zvětšovaly své průplavy pro země- dělstvo, zejmena Francie. Anachronismem je protiva s průmyslem, již si agráři sosnovali. Průmysl a země- dělství jsou si vzájemnou podmínkou. Je žádoucím, aby tato předloha, jíž řešiti se má epochální problém, byla projednána. Dovozuje důležitost úpravy malých rod dunajských a nabádá vládu, by věnovala jim více pozornosti. Bude hlasovati pro přechod k podrobnému rokování. Schůze byla potom od 4—7 hod. večer přeru- Když byla v 7.10 hod. obnovena, ujal se slova posl. Peschka, poukazuje na různé posuzování předlohy a vznikající proti ní po střízlivé úvaz odpor mezi zemědělci. Příčiny jsou dopravně- pol- tické, technické a finanční. Líčí smutný stav rol- nictva a ujímá se rolnictva, jemuž vytýká se, že usiluje o cla obilní. Rolník obává se, že zlevněním tarifů rozmnoží se dovoz obilí z Balkánu a Ruska.
Posl Prášek Kratochvíl Mettalův bar Peschek Rakousko Morava Francie Balkán Rusko Kübeck
9 article
Bez ochranných cel také uherské obilí tísnilo b domácí produkci. Nesmí zapominati se, že průplavy nebudou vynášet ani na úrok ani na úmor a prote bude třeba nových daní. Z těchto důvodů on a jeh přátelé budu hlasovati proti předloze. (Pochval mezi řečníkovými stranniky.) M. p. dr. Körber připomíná své někdejší pro- hlášení i to, že varoval se tehda všelikého optimismu o vlastním výtěžku vodních dráh a postavil do po- předí jejich hospodářský význam. Tento náhled došei skora všude ohlasu a tvoří základ předložené zprávy. Nedotýká se ho ani tvrzení, že důvodní zpráva vládn předlohy není dost zevrubna a nemění se ani pře- jinačením předlohy ve výboru ve srozumění a dílem i na podnět vlády. Nikdo neočekával, že průplavy záhy po svém zřízení budou se úrokovat, avšak ve- řejnost i vláda troufá, že předloha prospěje nemál všemu domácímu průmyslu a zahájí novou dobu hospodářského rozvoje. Proto doporucuje výbor před lohu, jež — troufám — dojde souhlasu sněmovny. Ministerský předseda uvádí nepříznivé hlasy jež předpovídají škody ze zákona o vodních drá- hách. Vláda je povinna prozkoumat tyto obavy a proto řečník zastavuje se u Čech. Dle úřadních dat sta tistické ročnice ministerstva orby pro rok 1899 (pr rok 1900 ještě nevyšla) obnášela žeň všenice 3.6 žita 6.4, ječmene 6, ovsa 5.7, zemčat 26, řepy 42 jetele 8.2, sena 13 mill. q. Na jiných plodinách ne- záleží. Cena těchto surovin činí úhrnem 555 mill. K, po srážce 520 mill. K.
doktor Körber Čechy žít
10 article
Po jiných odpočiech zbývá 200 mil. naproti 355 mill. K pozemkových produktů, při nichž nemůže s jednat o zmenšení ceny vodními dráhami, ale usnadní se levný dovoz potravní chudým a p. Soudí, že po měry, jak je vyličuje, mohly by se změniti vodními dráhami v neprospěch zemědělstva. Připominá, že všecky dávky a poplatky na průplavech zůstavují se po zákoně vládě, že postará se, aby domácí země- dělství neutrpělo škody. (Odpor.) Opposice zemědělstva proti vodním dráhám nen tuze dávná. Vždyť to byla ona, jež pro dražší do- pravu vozovou a vyšší železniční sazby nalehala na stavbu lacinějších vodních drah, zejmena dunajsko- oderského průplavu v zájmu cukrovarstva a výroby sladu. Se zemědělského stanoviska opposice tedy ne- zdá se býti oprávněnou, zvláště když jedná se o přístup k moderní úpravě existenčních podmínek Troufa, že sněmovna předloliu schválí. Posl. Kulp: Diíve než přejdu k materialnímu pojednání o předloze, která se nalezá nyní v poradě, cítím se povinna předeslati několik věcných pozná- mek, kteréž arciť na naše vodní, tak zubožené ho spodářství vrhají poněkud světla, kteréž zároveň ale jsou důležily pro posouzení ceny řádně upraveného vodstva hlavně důležitosti hospodářské, pokud se vodních cest dotýče. Máme sice velké a mocné feky u nás v Rakousku, jako jest Dunaj, Labe, VItava. Odra, Visla, Dněstr, i z malé části Rýn, avšak kdo muže dnos o dom maluviti, že nosná sila našich řek lena.
Posl Rakousko Dunaj Odra Visla Dněstr
11 article
byla blahodárně a infensivně využitkována? O našich řekách nemůže se říci, že by byly pro Moravu spáso- nosnými, spíše byly ony mocnou závadou pro utě- šený rozvoj našeho průmyslu. Že by hybná síla na- šich řek vůbec v Rakousku, tím méně u nás na Moravě i snad v Čechách byla jen z části použíla, nelze ani tvrditi. U nás v Rakousku se na to ani nepomýšlelo, aby celá vodoplavba v nějaký systém uvedena byla; řeky byly bez veškerého programu systému upravovány. Teprve v posledních řetech na- stala snaba naše veřejné záležitosti vodní v jislý pevný program, v jistý soulad přivésti; tato snaha nevyšla nikterak z lůna státních úřadů, ona vyšla ze sněmů zemských, které pro své obvody zřídily zvláštní kanceláře a tyto pracemi upravení řek pověřily. Jak ostentativně passivně nejen ale přímo na prosto odmítavě se naše vlády chovaly oproti usnešením sněmu, osvětluje následující případ, do- týkající se řeky Moravy; týž ale tak označuje názory a pojímání, jakéž nejen v ministerstvu orby, nýbrž i v ministerstvu vnitra o těchto věcech zavládlo K mému návrhu roku 1900 usnesl se sl. sněm mark- rabství moravského na vykoupení a postupném zru- šení jezů — na řece Moravě ležících — nabyv toho přesvědčení, že zrušení těchto jezů znamená čůstečne provedení úpravy řeky Moravy. Vláda přes nalehání naše odmítla briskně každou účast. Dnes konečně nalezáme se v poradě osnovy zá kona, která má zabezpečiti jednak úpravu a splavněn našich řek, což arciť ve skromné míře, přihlížeje k ná kladu poměrně malému, lze provésti, jinak ale tak stavbu kanálů.
Morava Rakousko Čechy
12 article
Přes to vše podrobíme předlohu tuto poradě ne jen blahovolné, ale také důkladné a budeme ji posu- zovati nejen po její stínné stránce, ale také světlé Pokud se týče předloby samé, musím se všín důrazem prohlásiti, že úvěry, které se touto předlo- hou povolují vládě ku provedení stavby kanálů, ne- považujeme za nějaký dar státu — my spatřujeme v těchto úvěrech, kteréž nikterak nejsou s to vyvá žili veškerá po tak dlouhá léta našim poplatnictven obětavě celku přinášená břemena, jen částečnou splátku těchto dávek. Tato předloha, kteráž méně blahovůli vlády, víc ale pevné a svorné vůli zástupců lidu v tomito al. domě toho děkuje, že spatřila denní světlo, jest tedy pouze splnění povinností státu, na kteréž naše po- platné obyvatelstvo tak dráhnou dobu již čekalo proto mohu říci, že tato předloha přichází vstříc přáním velké většiny našeho obyvatolstva bez roz- dílu povolání a nejen průmyslového a živnosten- ského, ale také zemědělského. Nečbci dnes žaloby pronášeti o tom, jak země Morava byla v těchto směrech zanedbávána, neměl jsem ani v úmyslu o tom dnes stesky pronášeti, avšak vidím se vůči oněm hlasům, kteréž v této slavné sněmovně i ve výborech její tak časlo se ozývají, jako by naše ko- runní země těšila se velké blahovůli a přízni se strany vlády, nucena prohlásiti, že my zástupcové lidu na Moravě máme důvody k nesčetným steskům nejen pokud se týče průmyslu a zemědělství, nýbrž i našich živností jak řemeslných tak i obchodních, kteréž nemají nikterak — jak se zde za to má — ustláno na růžích již pro svou k exportu nanejvý nepříznivou geografickou polohu.
Morava
13 article
Kdežto se jiným korunním zemím i městům jako Vídni a Terstu, dostávalo značných až do mil lionů čítajících podpor od státu, aby mohly upraviti své dopravnictví, bývala naše země až dosud sou stavně odstrkována a ignorována. Nejlepší důkaz podává o tom předloha, kteráž byla v minulém týdnu ve druhém člení v této slavné sněmovně schválena, totiž předloha o železničních investicích, kterouž naše země z oněch 245 mill. K obdařena jest jen 11 mill. K. V podobném poměru se nalezají pak položky me- lioračního fondu a nebyl bych se toho ani dnes dotknul, kdyby nebyly pronešeny návrhy jako pp. r. Berksa a barona Malfattiho, kteréž žádají, aby na budoucnost celá dotace melioračního fondu přišla jedině zemim jižně Dunaje k dobru. Divím se tomuto návrhu, tím více, jelikož právě naše země to byly, kteréž při vodních stavbách byly opomenuty. Tak případlo na Moravu roku 1894 z oněch 531 kilometrů na stavbu lokálních drah jen 32 kilometrů. Jiný doklad převelké blahovůle se strany vlád shledáváme, pokud se staveb vodních týče, o roku 1891 až do roku 1900 povoleno bylo na vodní stavby v říšském rozpočtu 36 millionů zl., z nichž země Morava obdržela celých 100.000 zl., přes to že Morava na daních 50 mill. zlalých přispívá a jen 6,000.000 zl. na potřeby různé zpět přichází. Posl. Prášek: To jest naší věcí. Posl. Kulp: Jsem předsedou široce rozvětve- ného zemědělského společenstva a pokládám za po- vinnost zde se zasazovati o průplavy.
Berksa Malfatti Posl Prášek Vídeň Terst Dunaj Morava
14 article
Posl. Prášek: Jsou-li vaši sedláci pro to nemáme ničeho proti tomu. Jestliže však naši sedláe pro to nejsou, nepotřebujeme zde o tom polemisoval Posl. Kulp: Je to zvláštní, osobuje-li si ně- který poslanec právo tvrditi, že jenom on mluv jménem zemědělců. Posl. Prášek: To jsem neřekl! Posl. Kulp: Na počátku své řeči jste prot nám pronesi výčitky. Posl. Prášek: Nikomu jsem nic nevyčetl. Posl. Kulp: Je škoda času příti se o to, pro- tože to není obsaženo ve steno grafickém protokolu ale pravda jest to. Řečník dokazuje pak, že úbytek venkovského obyvatelstva jest způsoben tím, že toto stěhuje se do měst, aby tam nalezlo práci. Řečník vyslovuje naposled přání, aby brzy též odpůrci vodních staveb dospěli k názoru o velké užitečnosti průplavů. (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích českých.) Posl. Kulp: Ministerský předseda, který podal tyto předlohy, má za sebou tak pevnou oporu v oby- vatelstvu, jak ještě nebylo při žádné předloze. Řečník polemisuje s poslancem Práškem a praví, že s dobrým svědomím jako zástupce zemědělských zájmů může hlasovat pro předlohu. (Souhlas na lavicích českých.) Poslanec Prášek snad po letech bude litovat, že toto stanovisko zastával. Posl. Prášek odporuje. Posl Kulp: Nelituje-li tohoto svého stanoviska. tedy jest raněn slepotou. Nevím, zdali mandanti kol Práška budou souhlasiti s jeho dnešním stanoviskem. Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci prine Schwarzenberg (proti) a dr. Luegen pro).
Posl Prášek Schwarzenberg doktor Luegen Kulpa
15 article
Poslanec prine Schwarzenberg prohlašuje že jeho přátelé jsou proti předloze proto, že nestav do popředí úpravu řek, nýbrž ji považuje za přívěsek průplavů. Rád by, aby úprava řek byla prvním po- žadavkem a po ní stavba průplavů. Pojednává o před loze s hospodářského a finančního stanoviska a pro hlašuje, že průplavy, jak jsou obsaženy v předloze jsou vchodnými stanicemi pro cizinu a na škodu tu- zemského zemědělsíví, finančně předloha není objas něna. Neví se, jak se má opatřiti úhrada. Protoje se svými přáteli proti předloze, ale přeje úpravě řek (Hlučná pochvala a potlesk.) Sotva posl. dr. Lueger vstal, počali Vše němci, jež jako na zjednání byli na svých místech hlučně hovořiti, smáti se, křičeti a volati. Posl. dr. Lneger: Tři páni dnes mluvili proti předloze: Wolf, Prášek a Schwarzenberg. (Hilučný nepokoj u Všeněmců.) Vyslovují svůj úžas, že Wolfa spatřujeme ve společnosti prince Schwar enberga. (Trvalý nepokoj u Všeněmců) Posl. dr. Lueger Pane předsedo, zjednejte mi pokoj! Či již zases třesete před Všenémci ? Předseda: Prosím, aby pánové zachoval klidl Posl. dr. Lneger: Vy se třesete před těm všiváky všeněmeckými? Posl. Schneider: Před těmi všiváky, zakou- penými židy. (Trvalý nepokoj u Všeněmců.) Předseda (k Všeněmcům): Prosím vás, pá nové, zachovejle přece svobodu sloval Poslanec dr. Lueger: Volejte je k pořádku anebo něco udělejte. (Trvalý nepokoj.) Pane před- sedo, což pak nemále žádné moci Pozl. Strobach: Zavolejte Prada, nemáte kuráže. Předsedas lánové, prosím vás, buďte konečn pokojni. Za opětujících se houří prohlašuje předseda 3412. hed. schůzi za skončenu. Příští scl ůze zejtra.
Schwarzenberg doktor Lueger Posl Lneger Wolf Prášek Schwar Schneider lánový Prado
16 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 29. května. (C.-B.) Jak se proslýchá budou plenární schůze rakouské dele gace 3., 5. a 7. června. Závěrečná schůze konat se má 10. neb 11. června. Vojenský výbor uherské delegac rokoval o řádném vojenském rozpočtu. Zpravodaj delegát Münnich rozbíral rozpoče a podotkl, že mimo dobrovolně sloužící a kdo uchá- zejí se o služební premii, nikdo nepodrží se ve službě přes tři léta a že svoláno pouze 1494 náhrad- ních záložníků, aby dělostřelecké brigády haličské měly rozmnožený počet mužstva. Doporučuje roz- počet. Delegát Ugron pohřešuje zevrubnou zprávu o strategickém významu některých vzestupných vý- dajů a vysvětlení, zda se již pomýšlí na dvouletou službu a jaké přípravy se k tomu snad již provedly Posuzuje různá organisátorská opatření vojenské správy, žádá lepší výcvik mužstva v polní střelbě podržení uherského vojska v Uhrách. Pozoruje, ž rakouští důstojníci dostávají se často k uherským uherští k rakouským plukům, tak že služba trpí ne- znalostí řeči. Žádá za vysvětlení výnosu proti spolku vojenských pensistů a prohlašuje, že bude hlasovati proti rozpočlu.
Münnich Vídeň Uhry
17 article
Dol. Gajari táže se, co je na pověsti, že vj sko ve službě bude záby značně rozmnoženo, jak vyhíídky má 2letá vojenská služba, již jako laik po- važuje za možnou. Žádá ministra, by vojsko v let- ních měsfcích nebylo tuze namáháno. Při objedná vání nových děl třeba velké opatrnosti a musí s míti zřetel na průmysl rakouský i uherský. Táže se, zda dělová otázka nepřinese nějaké překvapení. Del. Horanszky soudí, že by nebylo radne omezovati vojenské pensisty ve spolkovém právu avšak bylo by také na pováženou, kdyby vynasna žovali se o nějaké cíle politické. Rád by věděl, co je s 2letou službou a přimlouvá se, aby při objed návce děl dostaly Uhry náležitý podil. Bude hlaso vati pro rozpočet, žádá však, by také příště se dbalo finanční možnosli státu.
Uher Dolo
18 article
Del. Bolgar uvažoval o 2lelé službě. Jej zavedení rozmnožilo by značně výdaje. Ať vojenská správa nahradí rozmnožení presenčního stavu dovo- lováním mužstva po 2leté službě. Prál by sl, ab nová děla byla bronzová, neboť by tolik nestála. Bude hlasovati pro rozpočet. Delegát Ernuszt souhlasí s vládou v příčín 2leté služby a děl, že bude hlasovati pro rozpočet. Rovněž del. Pulszky, jenž ptá se, nemohla-li by se zavést 2letá služba u pěchoty. Rád by věděl, c stojí branná cvičení zemské holovostí a mohla-li by v případě vojny prospět. Přimlouvá se, aby při ob- jednávání děl měly se na zřeteli obě poloviny říše. Předseda Szilagy upozorňuje, že vývody mi- nistra vojenství o některých věcech, jež nepatří do oboru delegace, mohly by býti jen správné a ne mohou se ani vzíti na vědomí, aniž lze o nich usnášeti se. Po referentově doslovu ujal se slova ministr vo- jenství bar. Krieghammer. Opřel se důmince že otálí se s požadavky a pozdějí budou tím větší Nynější rozpočet byl sestaven se zřetelem na l- nanční stav a ve srozumění obou vlád. V dělové otázce musí se jednati v zájmu říše a válačné sla- tečnosti armády s největší svědomitostí a proto jsou i zkoušky bedlivé. Vojenská správa vyhledává jiné modely, aby porovnávacími zkouškami mohla usta- noviti se na tom, co bude nejlepšího. Je naděje, že dostane se také zahraničný model. Výroba bude svě řena domácímu průmyslu.
Ernuszt Pulszky Bolgar
19 article
Zavedení 2leté služby stálo by mnoho obětí Žádoucích výhod lze dosíci taky rozmnoženým bra neckým kontingentem s tříletou službou. Dovolené dávají se bez toho také z finančních příčin. Propou stěti 3. ročníky rozmnožíli se branecký kontingent nebude asi možná již v květnu, neboť by se ztenči počet mužstva v menších odděleních a s tak skrov ným počtem nemohou se prováděti polní cvičení, jež konati se musí po žních Souhlasí s del. Horanszkým o spolku vojenských pensistův a prohlašuje, že vojenská správa je po- vinna vystříhat armádu vší politiky a dbät, aby po- litické tendence při stvcích aktivných důstojník s pensisty nebyly přenášeny do vojska. (Souhlas) Proto byl vydán známý výnos. Dosavadní polní služba jest úplně přiměřena Zamýšlené změny ve výcviku zkoušejí se u někte- rých částí. Střelbě věnuje se svrchovaná pozornost Zdravotní poměry ve vojště lepší se dobrou výživou mužstva a vhodnými opatřeními. Vřaděním starých pensistů mezi novější (co do platu) stálo by o 4.5 mill. korun víc. Jaký má být příští branecký kontingent neví, neboť záleží to na vyjednávání s oběma vládami.
20 article
Po další krátké debatě, jíž zúčastnil se tak m. p. Szell o oboru delegační působnosti, byl při- jat řádný vojenský rozpočet v celku. Výbor projednával dnes také odpovědi m nistra vojenství na resoluce lonské delegace Všechny odpovědi přijaty na vědomí a většína re solucí obnovena. V příčině resolucí o dislokaci honvedů dosazen suhkomitét za předsednictví Szilagyia, jenž se zejtra dopoledne sestoupl. — Oproti poslanci Ugronovi. jenž neuspokojil se odpovědmi na resoluci v pří- čině povinného vyučování maďaršt i ně na uherských kadetkách a jenž žádal za plnou paritu maďarštiny a němčiny ve vojsku, pravil ministr, že vojenská správa klade velikou váhu na dd- kladné vyučování maďarštině a kon- statoval, že také z rakouských cho- vanců kadetek 50 proc. maďarsky se Také ve příčině resoluce o účastenství uher ského průmyslu při opatřování výstroje vojska do sazen subkomitél.
Ugron
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Všeněmecký učitel Schreiter, jenž. jakmile ústa otevře, se blamuje a který teprve nedávno si utržil ostudu svým návrhem na změnu jednacího pořadu, učinil k předsedovi ministerstva »obrněný« dotaz v příčině dosa- zování českých úřadníků do »německých« krajů »provineic« české. Páni »Všeněmci« se totiž domnívají, že bůh ví jak nás tou svojí »pro- vineií« pozlobí. My ovšem víme, co o těch pánech souditi máme a nám nenapadne ani k vůli nim se rozčilovati, však dáváme n uváženou předsedovi hr. Vettrovi, zda-li se označení »provincie« srovnává se zákonným ti- tulem království českého a nebylo-li by po- vinností předsedy jako vrchního censora všech parlamentních podání zakročiti proti hanlivé této titulatuře. Ve věci samé příšli konečně páni Všeněmci tomu na kloub, co je příčinos, že se čeští úřadníci k nim se hrnou. Je prý to při- rozený následek požadavku, jenž klade se všechněm úřadníkům v Čechách, aby totiž vy- znali se v obou zemských jazycích. Němci se češtině ale neučí, poněvadž to pro ně jazyk ukrutně těžký a potom také z té příčiny, že jim nijak v životě neprospěje a že k němu po- ciťuji nepřekonatelnou nechuť. Nač prý nutiti německé úřadníky v českých krajích mořiti s s češtinou a tím zbytečně se trápiti a ubíjeti čas? — Že by byla čeština tak strašně těžká, především není pravda, vždyť známe řadu Němců i poslanců, kteří jazykem naším mluvi tak dokonale, jako by byli v něm zrozeni. K lásce ovšem pány burše, kteří ovšem nemají času přiučiti se v čas našemu ja- zyku, nutiti nemůžeme; domnívajili se ale, že strpíme, aby byli jako úřadníci od znalosti jazyka českého dispensováni a my Čechové při tom ku znalosti němčiny nuceni, jsou na omylu.
Schreiter Němec Čecho Čechy
22 article
Zrušení německé státní zkousky na české uni- versitě, kterouž právem pokládáme za příhanu své národnosti, zůstane za všech okolnosti naším požadavkem, od něhož neupustime; čímž ovšem od studia jazyka německého zrazovati nechceme, sťojíce na tom stanovisku, aby ten, kdo ho má zapotřebí, se mu přiučil a k tomu aby mu poskytnuto bylo vhodných prostředků. Na tom ale trvati nepřestaneme, že kdo chce být v Čechách úřadníkem, prokázati se musí znalostí obou zemskych jazyků i opřeme se vš silou proti anomalii, aby kdo v mezích králov- ství českého mohl zaujímati veřejné posta- vení, aniž by znal jazyk většiny obyvatelstva, který je zároveň representačním jazykem tohoto království. O pro- spěšnosti jazyka českého nechceme šiřití slov. Třeba že dnes nalézají se při druhé instanei jak v politické tak i soudní službě lidé, kteři jazyka českého naprosto jsou neznalí, je to zlořád, který musí býti v zájmu pořádné admi- nistrace a náležité a spravedlivé judikatury odstraněn. Kdo zaměstnán u druhé instance, v jejíž kompetenci nalezá se celá země a obě národnosti, musí dokonale vyznati se v jazyku, jímž mluví dvě třetiny obyvatelstva. To mělo by se rozuměti vlastně samo sebou. Pan Schreiter se svou všeněmeckou družinou nechť jense učí česky, páni prospějí tím v první řadě sam sobě a čím více bude kompetentů na různé úřady v německém kraji, kteří při své německé národnosti vyznají se zároveň též v jazyku českém, tím vzácnější budou míti příležitos nad »množstvím« českých úřadníků v německém kraji se pozastavovati.
Schreiter Čechy
23 article
— Sobotní řeč posl. dra. Herolda měl účinek teplého zúrodňujícího deště, po němž rostou hojně — houby komentárů, dokladů výkladů, kritik, protestů, ironif atp. v lestch různolvárných českých stran. Rozumí se, že mezi tímto bylinstvem vyskytuje se nejedna je- dovatina a že to, co zbude, jest dosti podezřelé, než aby se mohlo beze všeho neopatrně pojí- dati. Z možnosti vážné diskuse vyloučíme hne předem, co k řeči dra.2 Herolda praví příkladně »Hlas Národa« nebo »Kat. Listy«, z nichž tyto v řeči dra. Herolda nevídí nic, leč že chce za- hoditi flintu do žita, kdežto onen na Heroldovu vybídku k součinnosti odpovídá výtkou, že Sta- ročeší »odhlasovali straně mladočeské (takl) protest proti zrušení jazykových nařízení, aniž by byli za to dostali mandáty. Také jen man- dátová hamižnost »Hlasu Národa« prosvitá z pro- hlášení jeho, že na vějičku o součinnosti všech stran v národě dru Heroldovi »již dlouho nikdo nesedne«. Přijde na to, zdali by byl pták, jejž má »Hlas Národa« na mysli, vítán s nadšením tak nesmirně velikým. Orgán pana Viléma Vo- truhy byl by zas rád slyšel z úst dra Herolda prudkou nějakou polemiku proti posl. Kaizlovi, Kramářovi a Pacákovi, čemuž nasvědčuje žhavá jeho dychtivost, skonstruovati odpor mezi sta- noviskem dra. Herolda a řečených tří vynikají- cích politiků mladočeských. Co však říci tomu, že řečený list, mluvě o práci na hospodářském mohulnění národa, vytýká, že strana tak veliká jako strana mladočeská nemá o práci teprve mluviti, nýbrž práci tu skutkem prováděti ! Dnes, kdy poslanci národní strany svobodomyslné pra- cují nejen na hospodářském povznesení vlastníh národa, ale jsou i vůdci v práci na hospodář- ském povznesení celé říše! Daleko sympatičtěji staví se k řeči dra. Herolda přední staročeský orgán »Politik« s podružným svým listem »Nár.
Herold Vilém Kaizl Kramář Pacák národní strana
24 article
Politikou«. Že »Politik« srovnává dra. Herolda s pávem, rozestírajícím nádherný chvost, svou řeč, při čemž prý se nesmí pávu nikdo dívati na hlavu, to dlužno uvésti na účet obligátní jak známo nevyléčitelné duchaplnosti »Potitiky«. Jinak list horlivě dru. Heroldovi přisvědčuje i setkáváme se tu s nejedním zajímavým mí- stem, svědčícím o neukojeně dosud a karakte- ristické touze po mladočeském rozhřešení z staročeskou politiku. Jedinou prý větou své řeči rehabilitoval prý dr. Herold politiku staročeskou, »pokud toho má zapotřebí«, dodává »Politik« opatrně. Tak soudí staročeský list z výroku dra. Herolda o konkurenci zájmů naší národnosti s německou, o souladu těchto konkurujících zájmů a o taktice z toho výsledné. Ze by »sou- lad« těchto zájmů vésti musel až k punktacím to v řeči Heroldově není ! Staročeská punktační bílá paní bude na věky marně obcházeti, žebro níc o vysvobozující slovo, aby se mohla bla- ženě rozsypati v touženou hromádku popela.
Herold Heroldův
25 article
Nenarodí selřečník ten, nevznikne strana taková. která by v tom ohledu staročeskou politiku od- vážila se rehabilitovati. To však nemá mařit celkový příznivý dojem včerejšího úvodníku »Pol.«, kteráž vyzývá stranu svobodomyslnou k iniciativě ve směru »součinnosti« drem. Heroldem žádané za účelem soustředění veške- rých opravdových, vážných, vlasteneckých mužů v našem národě. Uvádíme na výslovný proti- klad proti posupnému mínění »Hlasu Národa«. — Pan Chéradame je dnes v německém tisku mužem nejnáviděnějším. A zcela přirozeně. Jak pohodlně měli to dosud Němci zařízeno! Velký francouzský žurnál v domnění jako celá Francie do nedávna, že Vídeň je zrovna tak Rakouskem, jako Francil Paříž, velmi snadno si opatřoval zprávy, dopisy i informace z této říše. Obráti se na některý z větších žurnálů vídeňských v něm nalezl se vždy muž ochotný, jenž infor- moval pařížský list s hlediska »Neue Freie
Pol Herold Chéradam Němec Neue Frei Francie Vídeň Rakousko Paříž
26 article
Presse« nebo »N. W. Tagblatlu«. A zprávy ty — pařižská redakce nemálo si na nich zakládala — byly považovány za nejlepší a nejsprávnějšía dle nich řídilo se veřejné mínění Francie, pokud šlo o království a země na vídeňské říšské radě zastoupené. A jaký to byl soud na základě do- pisů a informací pánů Singrův, Kohnův atd., lze si pomysliti. Konečně se rozbřesklo i Fran- couzům i jali se kroutiti hlavami, co jim z Vídně o rakouských poměrech předkládají jejich žurnály a jakési neblahé tušení vznikalo v politicky myslících hlavách a zároveň se ujímala my- šlenka, že nesrovnává se to ani s franeouzskou ctí a že by nebylo to ani ve vlastním fran- couzském prospěchu, dát se pořád jenom za nos vodit a dát si nasazovat na oči německé brejle a jimi se dívat na poměry státu, který konečně ve velkém okamžiku, který nadejde, také bude míti slovo. A tu vysláni k nám první političtí pionéři od Seiny. Však ani jim nebylo snadno učiniti si náležitý soud o tom, s čím se zde setkali. Působil na ně pořád ještě mocně předsudek a potom nebylo dobře možno vy- prostit se z německých léček a osidel, tak že pravda jenom znenáhla pronikala spoustou
N W Tagblatlu Singrův Kohnův Fran Vídeň Seina Presse
27 article
lží. Němci bránili vší mocí svou démonu a co bylo na prospěch neněmeckých národů, soustavně umlčovali a vymýšleli, co jim byl na škodu. Možno říci, že prvním pionérem, který pojil energii s obratností a výborným pozorovacím talentem, byl pan Chéradame. Ne- posuzoval poměry jen s hora, ne pouze s výše theoretisujícího diplomata, nýbrž sestoupil, když toho bylo zapotřebí i do chýše, vyptával s všude, prohlížel všechno a na základě nej- podrobnějšího studia lutvořil si jasný, ale též pevný názor. A ten ovšem nebyl Němcům l- chotivý. Jestliže vnikalo dosud o poměrechv této říši a zejmena o národu našem do Francie světlo jen skulinami, hradbou, kterou mezi námi a ostatním světem zřídili Němci, padá tam nyní s nejplnější vehemencí. Dnes klam je nemožný. A to činí národní odpůrce naše nervosními.
Němec Chéradam Francie
28 article
Chéradame jim spletl koncept, poněvadž je sti- gmatisoval co lháře. Proto je dnes pan Chéradame předmětem nejprudších útoků v německých li- stech, proto sypou se na něho nadávky a infa- mie, proto dnes nejnenávíděnějším člověkem mezi Němci. Aby jej zostudili, namlouvají zejmena to, že je nepřítelem Rakouska, že zradit chce toto Rusku, že štve Francii proti této říší a národy rakouské že podněcuje ke vzpouře. Přinesli jsme již dost reprodukovaných článků z péra p. Cheradama a z těch ze všech vyvoditi se dá pravý opak. Pan Chéradame je ovšem odpůrcem politiky hraběte Goluchowského a maďarsko-ně- meckého žida Doczyho, ten ale dle našeho pře- svědčení je přítelem Rakouska, kdo je varuje před následky příliš důvěrného objetí německéhoa kdo je upozorňuje na nebezpečí, jež přináši s sebou mocné německonacionální hnutí, jež bez ostychu hlásá odtržení od této říše. — Projevy souhlasu s akcí klubu če- ských poslancův lidových na říšské radě v otázce vodních staveb. Klubu došel tento přípis: Představenstvo ob- chodního gremia v Karlíně vyslovuje slavnému klubu srdečný dík za veškeré až do- sud provedené kroky ve věcech vodních a pro- volává sl. klubu k další plodné činnosti »Zdal bůh!« Šťastným výsledkem Vašich snah bude nejen uznaný dík celého národa, ale též nehy- noucí pomník zkvétajících niv českých. — Městská rada na Král. Vinohra- dech, Obchodní gremium na Sm- chově, Řemeslnickoživnostenská beseda v Libní zaslali klubu českých po- slanců na radě říšské následující osvědčení:
Chéradam Němec Goluchowský Doczy Král Rakousko Rusko Francie Karlín Libeň Řemeslnickoživnostenský beseda Zdal bůh Sm
29 article
»Vítáme s hlediska zájmů obchodních a průmy- slových s povděkem, že se má ve smyslu vy- jednávání mezi zástupci království českého n radě říšské a vládou o předloze v příčině stavby vodních dráh, jakožto počátek uskutečnění dáv- ných snah komory po výstavbě vodních cest v tomto království, provésti vedle splavnění Vl- tavy uvnitř Prahy a úpravy holešovického pří- stavu v přístav obchodní, též kanalisace Vltavy od Prahy k Budějovicům a středního Labe o Mělníka k Jaroměři; vyslovují dík všem čini- telům, kteří o uskutečnění těchto snah a návrhů se přičiňují a pevně očekávají, že budou uči- něny též všechny nutné kroky, aby i se stavbou samého průplavu dunajsko-vitavského započato bylo v stejnou dobu se stavbou průplavu du- najsko-oderského.« — Občanská řemesl- nická beseda vltavotýnská usnesla se projeviti klubu úplnou důvěru, vůbec souhlas a dík za statečné hájení zájmů českých při předloze o regulaci řek a Vltavy zvláště. — »Universitní extensi« v žánru u vě- dátorů německé university pražské tak oblí- beném konal prof. Hauffen, ozdoba téže vysoké školy, těchto dnů v Kielu ve valné hro- madě »Všeobecného německého Schulvereinu«, čímž nanovo byly dokumentovány horlivé styky pražských Němců a Němců v Čechách vůbec s všeněmeckou organisací v říši německé, přes všechno zapírání vládních listů pruských.
profesor Hauffen Němec Praha Vltava Budějovice Labe Mělník Jaroměř Kiel Čechy
30 article
Prof. Hauffen přednášel »o duševním životě Němců v Čechách«, při čemž konstatoval s po- těšením, že Němců v Čechách vzhledem ku pro- centnímu poměru k veškerému obyvatelstvu v Čechách nijak neubývá, ba že v nejnovější době dokonce počet Němců vzrůstá, čímž za- jisté co nejskvěleji dokázal bezpodstatnost všeho německého bolestínství v Čechách a bá- chorek o zápasech Němců o existenci. Z toho, co pověděl o Němectvu pražském, jež pro věčnou paměť výslovně (podle »Bohemie«) označil jakožto »malý počet sevrklého německého obyvatelstva«, nej- zajímavější odstavec platil dvojjazyčnosti ve veřejném životě pražském. »Bohemia« o tom píše: Řečník obrátil se potom k pražským ústavům, podnikům a společnostem, o nichž konstatuje, že vždy s utrakvistickým zřízením učinily špatné zku- šenosti. Ve všech oborech dospělo se tudi k čistotné rozluce, kteráž se všude skvěle osvědčuje . . « Až příjde »Bohemia« opětné s utrakvistickými požadavky v příčině ulic, městské dráhy atd. připomeneme jí jejího prof. Hauffenal — Sjezd důvěrníků německé lidové strany bude se příští neděli konati v kasině na Příkopě. Jak se z Vídně sděluje, podá n sjezdu tom posl. Prade zprávu o požadavku Němců a Arnold bude referovati o organisaci strany. Již nyní se rozhlašuje, že sjezd vytkne požadavek, aby pro zněmčené územi opatřen byl zvláštní status úřadnictva a aby přestalo jmenování českých úřadníků do úřadů ve zněm- čených obcích.
Hauffen Němec Hauffenal Arnold Čechy Vídeň Bohemia
31 article
— Návětěva císaře v Praze. U příleži- tosti představení zástupců obce pražské odevzdá zvláštní deputace sboru obecních starších pa- novníkovi na hradě pražském pamětní list, v němž vylíčeny budou trudné finanční poměry obce pražské, která v krátké poměrně době mu- sila vykonati to, co za celý věk lidský byl zameškáno. V pamětním spíse bude vyličeno snažení obce o docílení státní subvence, dále ve příčině sloučení předměstí s Prahou a po- stoupení fortifikačních pozemků obci zdarma. — Při všeobecném osvětlení bude na řece Vltavě vystavena nádherná loď nákladem obce pražské. — Na novém mostě kamenném budou přec zřízeny guirlandy z elektrických žárovek. — Státní a buštěhradská dráha sdělily radě měst- ské, že podjezdy v Karlíně a v Holešovicích, kudy císař pojede, náležitě okrášlí. — »Svatobor« konal včera odpoledne v museu valnou hromadu. Předseda baron dr. F. L. Rieger v uvílací řeči uvedl, že spolek za-
doktor F L Rieger Praha Vltava Karlín Holešovice