3
masthead
30. května 1901.
5
article
rená předloha je odůvodněna finančně i věcně. Mimo
Španělsko opozdilo se nejvíce Rakousko s vodnímí
dráhami. Dovozuje výhody průplavův a tvrdí, že
teprve po nich bude lze dopravovati hromadné zboží
průmyslové. S průplavy nesmí se otáleti, neboť dal-
šími průtahy se stavbou by se mnoho lidí proletari-
sovalo nebo vystěhovalo. Výtka zasahování do práv
zemských sněmů není oprávněna, neboť mají právo
ustanovili příspěvek a sepsati interessenty. Troufá,
že konečně technikové rozřeší dobře svou nesnadnou
a zodpovědnou úlohu.
Posl. Wolf brojí proti kvapnému projednávání
předloh, tak že parlament ani nemá kdy je studo-
vati a stává se hlasovacím strojem. Horlí proti dvo-
jím schůzím, pravě, že Všeněmci nemají proč, nad-
cházeti si vládu. Suma, o niž se při této předlore
jedná, je větší, než vláda udává. Všeněmci byli od
samého počáťku ochotni hlasovati pro investice, aby
pomohli alpským zemím k železnicím, ale musili se
opříti junktim s vodními dráhsmi i úmluvě lidové
strany německé s Mladočechy. Lichá je však po-
věst, že pro tento pakt Všeněmci rozkmotřili se
s německou lidovou stranou. Vět šina jeho přálel
nemůže hlasovat pro vládní předlohu z příčin ná-
rodních a politických. Kritisuje jednotlivé části před-
lohy a brojí zvlášť proti průplavům haličským. Líčí
smutné poměry zemědělské, zvláště Halič je klas.
sickou zemi vydírání sedláků. Šlechtici a židé spol-
čili se tam k tomuto cíli. Jeho strana neprotiví se
průplavám, což osvědčila tím, že podepsala na př.
průplavní předlohu Mengrovu. V lineckém programu
vytkla stavbu dunajsko-oderského průplavu. Dunaj-
sko-vllavskému nedůvěřuje, protože z tří projektů
neustanoveno se dosud na žádném. Plavba po Du-
naji se znesnadňuje také mýtem v Železné bráně
Posl
Wolf
Španělsko
Rakousko
Halič
Dunaj
6
article
Stavbu průplavů musilo by předcházeti postátnění
železnic. Kdyby se použilo peněz, co budou státi
průplavy, na slušný výkup dráh, mohlo by sejítise
stavby průplavů. Jeho strana nebude hlasovali celá
pro předlohu. Přeje úpravě řek, zvláště v borních
tocích a okolnosti, že české průplavy budou přípra
vou přirozenou pro celně politický spolek s Něme
ckem. Přimlouvá se, aby projekty vodních úprav
byly předloženy za příčinou dobrozdání zúčastně-
ným zemským sněmům; navrhuje, aby rokování
předloze se odročilo a vláda vyzvala, aby, až sněmy
předloze vysloví se, jejich mínění předložila sně-
movně. (Hlučná pochvala mezi všeněmei).
ck
7
article
Posl. Rapoport (pro) vítá předlohu s jejímí
výhodami. Program úpravy řek má ráz přízně ke
všem částem říše. Rakousko nemajíc průplavů, na-
pravuje starou chybu. Diví se, že předloha má
mnoho odpůrců. Na průplavech nejedná se o vý-
nosnost a snaží se podporovati také ty, jež mají
zjednati rovnováhy mezi čistě průmyslovými a čistě
zemědělskými zeměmí. (Pochvala mezi Poláky.)
Líčí význam vodních dráh pro Halič, kde by se
mohl ujmouti všeliký průmysl, nehoť je tu dostatek
příslušných podmínek. Domnívá se, že čím více
budou mít Uhry prospěchu z vodních dráh rakou-
ských, tím pevnější bude postavení Rakouska, at
se bude jednat o poměr k Uhrám. Konečně pouka-
zuje na vzrůst obyvatelstva za posledních 25 leta
dovozuje, že třeba starati se o výrobu a průmysla
tím o potřeby obyvatelstva. (Hlučná pochvala mez
Poláky.)
Posl. Prášek (v české části své řeči) myslí, že
průplavní stavby poškodí živnostníky.
Posl. Kratochvíl: Protestuji! Pravý opak
jest pravda ! Živnostníkům pomohou.
Posl. Prášek: Kdo volal po stavbách prů
plavů?
Posl. Kratochvíl: Třicet let se u nás v Če-
chách již po nich volá.
Posl
Rapoport
Polák
Uher
Prášek
Kratochvíl
Rakousko
Halič
Uhry
8
article
Posl. Prášek: Nikdo nám nedokázal, žese
budou vyplácet.
Posl. Kratochvíl: Pak musíte býti také proti
železnicím.
Posl. Prášek: Vláda chtěla průplavní předlo-
hou jen prodioužiti svůj život za pomoci velikýei
stran. Nebyl podán žádný důkaz ani v novinách
ani v parlamentu, ani ve výborové zprávě, ani frásemi
ani číslicemi, že průplavní stavby nebudou škodli-
vými a jeho strana bude hlasovati proti předloze
Dudeli přijata, teda pro minoritní votum Mettalovo
Rečník pohřešuje finanční plán a jeho strana
nemá tuze důvěry k vládě, aby se pro něj nad-
chnula.
Rakousko není dost zámožno, aby mohlo sta-
věti vodní dráhy jako jiné země. Dokud agráři ne-
přesvědčí se řádně o prospěšnosti průplavů, dotud
budou se chovat odmítavě k takovým projektům.
Posl. bar. Kübeck (mluvě sám za sebe) pouka-
zuje na nadšení obou národností na Moravě pro
vodní dráhy a úpravy. Většina velkých států zaklá-
daly, rozšířovaly a zvětšovaly své průplavy pro země-
dělstvo, zejmena Francie. Anachronismem je protiva
s průmyslem, již si agráři sosnovali. Průmysl a země-
dělství jsou si vzájemnou podmínkou. Je žádoucím,
aby tato předloha, jíž řešiti se má epochální problém,
byla projednána. Dovozuje důležitost úpravy malých
rod dunajských a nabádá vládu, by věnovala jim více
pozornosti. Bude hlasovati pro přechod k podrobnému
rokování.
Schůze byla potom od 4—7 hod. večer přeru-
Když byla v 7.10 hod. obnovena, ujal se slova
posl. Peschka, poukazuje na různé posuzování
předlohy a vznikající proti ní po střízlivé úvaz
odpor mezi zemědělci. Příčiny jsou dopravně- pol-
tické, technické a finanční. Líčí smutný stav rol-
nictva a ujímá se rolnictva, jemuž vytýká se, že
usiluje o cla obilní. Rolník obává se, že zlevněním
tarifů rozmnoží se dovoz obilí z Balkánu a Ruska.
Posl
Prášek
Kratochvíl
Mettalův
bar
Peschek
Rakousko
Morava
Francie
Balkán
Rusko
Kübeck
9
article
Bez ochranných cel také uherské obilí tísnilo b
domácí produkci. Nesmí zapominati se, že průplavy
nebudou vynášet ani na úrok ani na úmor a prote
bude třeba nových daní. Z těchto důvodů on a jeh
přátelé budu hlasovati proti předloze. (Pochval
mezi řečníkovými stranniky.)
M. p. dr. Körber připomíná své někdejší pro-
hlášení i to, že varoval se tehda všelikého optimismu
o vlastním výtěžku vodních dráh a postavil do po-
předí jejich hospodářský význam. Tento náhled došei
skora všude ohlasu a tvoří základ předložené zprávy.
Nedotýká se ho ani tvrzení, že důvodní zpráva vládn
předlohy není dost zevrubna a nemění se ani pře-
jinačením předlohy ve výboru ve srozumění a dílem
i na podnět vlády. Nikdo neočekával, že průplavy
záhy po svém zřízení budou se úrokovat, avšak ve-
řejnost i vláda troufá, že předloha prospěje nemál
všemu domácímu průmyslu a zahájí novou dobu
hospodářského rozvoje. Proto doporucuje výbor před
lohu, jež — troufám — dojde souhlasu sněmovny.
Ministerský předseda uvádí nepříznivé hlasy
jež předpovídají škody ze zákona o vodních drá-
hách.
Vláda je povinna prozkoumat tyto obavy a proto
řečník zastavuje se u Čech. Dle úřadních dat sta
tistické ročnice ministerstva orby pro rok 1899 (pr
rok 1900 ještě nevyšla) obnášela žeň všenice 3.6
žita 6.4, ječmene 6, ovsa 5.7, zemčat 26, řepy 42
jetele 8.2, sena 13 mill. q. Na jiných plodinách ne-
záleží. Cena těchto surovin činí úhrnem 555 mill. K,
po srážce 520 mill. K.
doktor
Körber
Čechy
žít
10
article
Po jiných odpočiech zbývá 200 mil. naproti 355
mill. K pozemkových produktů, při nichž nemůže s
jednat o zmenšení ceny vodními dráhami, ale usnadní
se levný dovoz potravní chudým a p. Soudí, že po
měry, jak je vyličuje, mohly by se změniti vodními
dráhami v neprospěch zemědělstva. Připominá, že
všecky dávky a poplatky na průplavech zůstavují se
po zákoně vládě, že postará se, aby domácí země-
dělství neutrpělo škody. (Odpor.)
Opposice zemědělstva proti vodním dráhám nen
tuze dávná. Vždyť to byla ona, jež pro dražší do-
pravu vozovou a vyšší železniční sazby nalehala na
stavbu lacinějších vodních drah, zejmena dunajsko-
oderského průplavu v zájmu cukrovarstva a výroby
sladu. Se zemědělského stanoviska opposice tedy ne-
zdá se býti oprávněnou, zvláště když jedná se
o přístup k moderní úpravě existenčních podmínek
Troufa, že sněmovna předloliu schválí.
Posl. Kulp: Diíve než přejdu k materialnímu
pojednání o předloze, která se nalezá nyní v poradě,
cítím se povinna předeslati několik věcných pozná-
mek, kteréž arciť na naše vodní, tak zubožené ho
spodářství vrhají poněkud světla, kteréž zároveň ale
jsou důležily pro posouzení ceny řádně upraveného
vodstva hlavně důležitosti hospodářské, pokud se
vodních cest dotýče. Máme sice velké a mocné feky
u nás v Rakousku, jako jest Dunaj, Labe, VItava.
Odra, Visla, Dněstr, i z malé části Rýn, avšak kdo
muže dnos o dom maluviti, že nosná sila našich řek
lena.
Posl
Rakousko
Dunaj
Odra
Visla
Dněstr
11
article
byla blahodárně a infensivně využitkována? O našich
řekách nemůže se říci, že by byly pro Moravu spáso-
nosnými, spíše byly ony mocnou závadou pro utě-
šený rozvoj našeho průmyslu. Že by hybná síla na-
šich řek vůbec v Rakousku, tím méně u nás na
Moravě i snad v Čechách byla jen z části použíla,
nelze ani tvrditi. U nás v Rakousku se na to ani
nepomýšlelo, aby celá vodoplavba v nějaký systém
uvedena byla; řeky byly bez veškerého programu
systému upravovány. Teprve v posledních řetech na-
stala snaba naše veřejné záležitosti vodní v jislý
pevný program, v jistý soulad přivésti; tato snaha
nevyšla nikterak z lůna státních úřadů, ona vyšla
ze sněmů zemských, které pro své obvody zřídily
zvláštní kanceláře a tyto pracemi upravení řek
pověřily. Jak ostentativně passivně nejen ale přímo
na prosto odmítavě se naše vlády chovaly oproti
usnešením sněmu, osvětluje následující případ, do-
týkající se řeky Moravy; týž ale tak označuje názory
a pojímání, jakéž nejen v ministerstvu orby, nýbrž
i v ministerstvu vnitra o těchto věcech zavládlo
K mému návrhu roku 1900 usnesl se sl. sněm mark-
rabství moravského na vykoupení a postupném zru-
šení jezů — na řece Moravě ležících — nabyv toho
přesvědčení, že zrušení těchto jezů znamená čůstečne
provedení úpravy řeky Moravy. Vláda přes nalehání
naše odmítla briskně každou účast.
Dnes konečně nalezáme se v poradě osnovy zá
kona, která má zabezpečiti jednak úpravu a splavněn
našich řek, což arciť ve skromné míře, přihlížeje k ná
kladu poměrně malému, lze provésti, jinak ale tak
stavbu kanálů.
Morava
Rakousko
Čechy
12
article
Přes to vše podrobíme předlohu tuto poradě ne
jen blahovolné, ale také důkladné a budeme ji posu-
zovati nejen po její stínné stránce, ale také světlé
Pokud se týče předloby samé, musím se všín
důrazem prohlásiti, že úvěry, které se touto předlo-
hou povolují vládě ku provedení stavby kanálů, ne-
považujeme za nějaký dar státu — my spatřujeme
v těchto úvěrech, kteréž nikterak nejsou s to vyvá
žili veškerá po tak dlouhá léta našim poplatnictven
obětavě celku přinášená břemena, jen částečnou
splátku těchto dávek.
Tato předloha, kteráž méně blahovůli vlády, víc
ale pevné a svorné vůli zástupců lidu v tomito al.
domě toho děkuje, že spatřila denní světlo, jest tedy
pouze splnění povinností státu, na kteréž naše po-
platné obyvatelstvo tak dráhnou dobu již čekalo
proto mohu říci, že tato předloha přichází vstříc
přáním velké většiny našeho obyvatolstva bez roz-
dílu povolání a nejen průmyslového a živnosten-
ského, ale také zemědělského. Nečbci dnes žaloby
pronášeti o tom, jak země Morava byla v těchto
směrech zanedbávána, neměl jsem ani v úmyslu
o tom dnes stesky pronášeti, avšak vidím se vůči
oněm hlasům, kteréž v této slavné sněmovně i ve
výborech její tak časlo se ozývají, jako by naše ko-
runní země těšila se velké blahovůli a přízni se
strany vlády, nucena prohlásiti, že my zástupcové
lidu na Moravě máme důvody k nesčetným steskům
nejen pokud se týče průmyslu a zemědělství, nýbrž
i našich živností jak řemeslných tak i obchodních,
kteréž nemají nikterak — jak se zde za to má —
ustláno na růžích již pro svou k exportu nanejvý
nepříznivou geografickou polohu.
Morava
13
article
Kdežto se jiným korunním zemím i městům
jako Vídni a Terstu, dostávalo značných až do mil
lionů čítajících podpor od státu, aby mohly upraviti
své dopravnictví, bývala naše země až dosud sou
stavně odstrkována a ignorována.
Nejlepší důkaz podává o tom předloha, kteráž
byla v minulém týdnu ve druhém člení v této slavné
sněmovně schválena, totiž předloha o železničních
investicích, kterouž naše země z oněch 245 mill. K
obdařena jest jen 11 mill. K.
V podobném poměru se nalezají pak položky me-
lioračního fondu a nebyl bych se toho ani dnes
dotknul, kdyby nebyly pronešeny návrhy jako pp.
r. Berksa a barona Malfattiho, kteréž žádají, aby na
budoucnost celá dotace melioračního fondu přišla
jedině zemim jižně Dunaje k dobru.
Divím se tomuto návrhu, tím více, jelikož právě
naše země to byly, kteréž při vodních stavbách byly
opomenuty.
Tak případlo na Moravu roku 1894 z oněch 531
kilometrů na stavbu lokálních drah jen 32 kilometrů.
Jiný doklad převelké blahovůle se strany vlád
shledáváme, pokud se staveb vodních týče, o
roku 1891 až do roku 1900 povoleno bylo na vodní
stavby v říšském rozpočtu 36 millionů zl., z nichž
země Morava obdržela celých 100.000 zl., přes to
že Morava na daních 50 mill. zlalých přispívá a jen
6,000.000 zl. na potřeby různé zpět přichází.
Posl. Prášek: To jest naší věcí.
Posl. Kulp: Jsem předsedou široce rozvětve-
ného zemědělského společenstva a pokládám za po-
vinnost zde se zasazovati o průplavy.
Berksa
Malfatti
Posl
Prášek
Vídeň
Terst
Dunaj
Morava
14
article
Posl. Prášek: Jsou-li vaši sedláci pro to
nemáme ničeho proti tomu. Jestliže však naši sedláe
pro to nejsou, nepotřebujeme zde o tom polemisoval
Posl. Kulp: Je to zvláštní, osobuje-li si ně-
který poslanec právo tvrditi, že jenom on mluv
jménem zemědělců.
Posl. Prášek: To jsem neřekl!
Posl. Kulp: Na počátku své řeči jste prot
nám pronesi výčitky.
Posl. Prášek: Nikomu jsem nic nevyčetl.
Posl. Kulp: Je škoda času příti se o to, pro-
tože to není obsaženo ve steno grafickém protokolu
ale pravda jest to. Řečník dokazuje pak, že úbytek
venkovského obyvatelstva jest způsoben tím, že toto
stěhuje se do měst, aby tam nalezlo práci. Řečník
vyslovuje naposled přání, aby brzy též odpůrci
vodních staveb dospěli k názoru o velké užitečnosti
průplavů. (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích
českých.)
Posl. Kulp: Ministerský předseda, který podal
tyto předlohy, má za sebou tak pevnou oporu v oby-
vatelstvu, jak ještě nebylo při žádné předloze. Řečník
polemisuje s poslancem Práškem a praví, že s dobrým
svědomím jako zástupce zemědělských zájmů může
hlasovat pro předlohu. (Souhlas na lavicích českých.)
Poslanec Prášek snad po letech bude litovat, že toto
stanovisko zastával.
Posl. Prášek odporuje.
Posl Kulp: Nelituje-li tohoto svého stanoviska.
tedy jest raněn slepotou. Nevím, zdali mandanti kol
Práška budou souhlasiti s jeho dnešním stanoviskem.
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni
poslanci prine Schwarzenberg (proti) a dr. Luegen
pro).
Posl
Prášek
Schwarzenberg
doktor
Luegen
Kulpa
15
article
Poslanec prine Schwarzenberg prohlašuje
že jeho přátelé jsou proti předloze proto, že nestav
do popředí úpravu řek, nýbrž ji považuje za přívěsek
průplavů. Rád by, aby úprava řek byla prvním po-
žadavkem a po ní stavba průplavů. Pojednává o před
loze s hospodářského a finančního stanoviska a pro
hlašuje, že průplavy, jak jsou obsaženy v předloze
jsou vchodnými stanicemi pro cizinu a na škodu tu-
zemského zemědělsíví, finančně předloha není objas
něna. Neví se, jak se má opatřiti úhrada. Protoje
se svými přáteli proti předloze, ale přeje úpravě řek
(Hlučná pochvala a potlesk.)
Sotva posl. dr. Lueger vstal, počali Vše
němci, jež jako na zjednání byli na svých místech
hlučně hovořiti, smáti se, křičeti a volati.
Posl. dr. Lneger: Tři páni dnes mluvili proti
předloze: Wolf, Prášek a Schwarzenberg. (Hilučný
nepokoj u Všeněmců.) Vyslovují svůj úžas, že Wolfa
spatřujeme ve společnosti prince Schwar enberga.
(Trvalý nepokoj u Všeněmců) Posl. dr. Lueger
Pane předsedo, zjednejte mi pokoj! Či již zases
třesete před Všenémci ?
Předseda: Prosím, aby pánové zachoval
klidl
Posl. dr. Lneger: Vy se třesete před těm
všiváky všeněmeckými?
Posl. Schneider: Před těmi všiváky, zakou-
penými židy. (Trvalý nepokoj u Všeněmců.)
Předseda (k Všeněmcům): Prosím vás, pá
nové, zachovejle přece svobodu sloval
Poslanec dr. Lueger: Volejte je k pořádku
anebo něco udělejte. (Trvalý nepokoj.) Pane před-
sedo, což pak nemále žádné moci
Pozl. Strobach: Zavolejte Prada, nemáte
kuráže.
Předsedas lánové, prosím vás, buďte konečn
pokojni.
Za opětujících se houří prohlašuje předseda
3412. hed. schůzi za skončenu.
Příští scl ůze zejtra.
Schwarzenberg
doktor
Lueger
Posl
Lneger
Wolf
Prášek
Schwar
Schneider
lánový
Prado
16
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 29. května. (C.-B.) Jak se proslýchá
budou plenární schůze rakouské dele
gace 3., 5. a 7. června. Závěrečná schůze konat
se má 10. neb 11. června.
Vojenský výbor uherské delegac
rokoval o řádném vojenském rozpočtu.
Zpravodaj delegát Münnich rozbíral rozpoče
a podotkl, že mimo dobrovolně sloužící a kdo uchá-
zejí se o služební premii, nikdo nepodrží se ve
službě přes tři léta a že svoláno pouze 1494 náhrad-
ních záložníků, aby dělostřelecké brigády haličské
měly rozmnožený počet mužstva. Doporučuje roz-
počet.
Delegát Ugron pohřešuje zevrubnou zprávu
o strategickém významu některých vzestupných vý-
dajů a vysvětlení, zda se již pomýšlí na dvouletou
službu a jaké přípravy se k tomu snad již provedly
Posuzuje různá organisátorská opatření vojenské
správy, žádá lepší výcvik mužstva v polní střelbě
podržení uherského vojska v Uhrách. Pozoruje, ž
rakouští důstojníci dostávají se často k uherským
uherští k rakouským plukům, tak že služba trpí ne-
znalostí řeči. Žádá za vysvětlení výnosu proti spolku
vojenských pensistů a prohlašuje, že bude hlasovati
proti rozpočlu.
Münnich
Vídeň
Uhry
17
article
Dol. Gajari táže se, co je na pověsti, že vj
sko ve službě bude záby značně rozmnoženo, jak
vyhíídky má 2letá vojenská služba, již jako laik po-
važuje za možnou. Žádá ministra, by vojsko v let-
ních měsfcích nebylo tuze namáháno. Při objedná
vání nových děl třeba velké opatrnosti a musí s
míti zřetel na průmysl rakouský i uherský. Táže se,
zda dělová otázka nepřinese nějaké překvapení.
Del. Horanszky soudí, že by nebylo radne
omezovati vojenské pensisty ve spolkovém právu
avšak bylo by také na pováženou, kdyby vynasna
žovali se o nějaké cíle politické. Rád by věděl, co
je s 2letou službou a přimlouvá se, aby při objed
návce děl dostaly Uhry náležitý podil. Bude hlaso
vati pro rozpočet, žádá však, by také příště se dbalo
finanční možnosli státu.
Uher
Dolo
18
article
Del. Bolgar uvažoval o 2lelé službě. Jej
zavedení rozmnožilo by značně výdaje. Ať vojenská
správa nahradí rozmnožení presenčního stavu dovo-
lováním mužstva po 2leté službě. Prál by sl, ab
nová děla byla bronzová, neboť by tolik nestála.
Bude hlasovati pro rozpočet.
Delegát Ernuszt souhlasí s vládou v příčín
2leté služby a děl, že bude hlasovati pro rozpočet.
Rovněž del. Pulszky, jenž ptá se, nemohla-li by
se zavést 2letá služba u pěchoty. Rád by věděl, c
stojí branná cvičení zemské holovostí a mohla-li by
v případě vojny prospět. Přimlouvá se, aby při ob-
jednávání děl měly se na zřeteli obě poloviny říše.
Předseda Szilagy upozorňuje, že vývody mi-
nistra vojenství o některých věcech, jež nepatří do
oboru delegace, mohly by býti jen správné a ne
mohou se ani vzíti na vědomí, aniž lze o nich
usnášeti se.
Po referentově doslovu ujal se slova ministr vo-
jenství bar. Krieghammer. Opřel se důmince
že otálí se s požadavky a pozdějí budou tím větší
Nynější rozpočet byl sestaven se zřetelem na l-
nanční stav a ve srozumění obou vlád. V dělové
otázce musí se jednati v zájmu říše a válačné sla-
tečnosti armády s největší svědomitostí a proto jsou
i zkoušky bedlivé. Vojenská správa vyhledává jiné
modely, aby porovnávacími zkouškami mohla usta-
noviti se na tom, co bude nejlepšího. Je naděje, že
dostane se také zahraničný model. Výroba bude svě
řena domácímu průmyslu.
Ernuszt
Pulszky
Bolgar
19
article
Zavedení 2leté služby stálo by mnoho obětí
Žádoucích výhod lze dosíci taky rozmnoženým bra
neckým kontingentem s tříletou službou. Dovolené
dávají se bez toho také z finančních příčin. Propou
stěti 3. ročníky rozmnožíli se branecký kontingent
nebude asi možná již v květnu, neboť by se ztenči
počet mužstva v menších odděleních a s tak skrov
ným počtem nemohou se prováděti polní cvičení, jež
konati se musí po žních
Souhlasí s del. Horanszkým o spolku vojenských
pensistův a prohlašuje, že vojenská správa je po-
vinna vystříhat armádu vší politiky a dbät, aby po-
litické tendence při stvcích aktivných důstojník
s pensisty nebyly přenášeny do vojska. (Souhlas)
Proto byl vydán známý výnos.
Dosavadní polní služba jest úplně přiměřena
Zamýšlené změny ve výcviku zkoušejí se u někte-
rých částí. Střelbě věnuje se svrchovaná pozornost
Zdravotní poměry ve vojště lepší se dobrou výživou
mužstva a vhodnými opatřeními. Vřaděním starých
pensistů mezi novější (co do platu) stálo by o 4.5 mill.
korun víc. Jaký má být příští branecký kontingent
neví, neboť záleží to na vyjednávání s oběma
vládami.
20
article
Po další krátké debatě, jíž zúčastnil se tak
m. p. Szell o oboru delegační působnosti, byl při-
jat řádný vojenský rozpočet v celku.
Výbor projednával dnes také odpovědi m
nistra vojenství na resoluce lonské delegace
Všechny odpovědi přijaty na vědomí a většína re
solucí obnovena.
V příčině resolucí o dislokaci honvedů dosazen
suhkomitét za předsednictví Szilagyia, jenž se zejtra
dopoledne sestoupl. — Oproti poslanci Ugronovi.
jenž neuspokojil se odpovědmi na resoluci v pří-
čině povinného vyučování maďaršt i ně
na uherských kadetkách a jenž žádal
za plnou paritu maďarštiny a němčiny
ve vojsku, pravil ministr, že vojenská
správa klade velikou váhu na dd-
kladné vyučování maďarštině a kon-
statoval, že také z rakouských cho-
vanců kadetek 50 proc. maďarsky se
Také ve příčině resoluce o účastenství uher
ského průmyslu při opatřování výstroje vojska do
sazen subkomitél.
Ugron
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Všeněmecký učitel Schreiter, jenž.
jakmile ústa otevře, se blamuje a který teprve
nedávno si utržil ostudu svým návrhem na
změnu jednacího pořadu, učinil k předsedovi
ministerstva »obrněný« dotaz v příčině dosa-
zování českých úřadníků do »německých« krajů
»provineic« české. Páni »Všeněmci« se totiž
domnívají, že bůh ví jak nás tou svojí »pro-
vineií« pozlobí. My ovšem víme, co o těch
pánech souditi máme a nám nenapadne ani
k vůli nim se rozčilovati, však dáváme n
uváženou předsedovi hr. Vettrovi, zda-li se
označení »provincie« srovnává se zákonným ti-
tulem království českého a nebylo-li by po-
vinností předsedy jako vrchního censora všech
parlamentních podání zakročiti proti hanlivé
této titulatuře. Ve věci samé příšli konečně
páni Všeněmci tomu na kloub, co je příčinos, že
se čeští úřadníci k nim se hrnou. Je prý to při-
rozený následek požadavku, jenž klade se
všechněm úřadníkům v Čechách, aby totiž vy-
znali se v obou zemských jazycích. Němci se
češtině ale neučí, poněvadž to pro ně jazyk
ukrutně těžký a potom také z té příčiny, že
jim nijak v životě neprospěje a že k němu po-
ciťuji nepřekonatelnou nechuť. Nač prý nutiti
německé úřadníky v českých krajích mořiti s
s češtinou a tím zbytečně se trápiti a ubíjeti
čas? — Že by byla čeština tak strašně těžká,
především není pravda, vždyť známe řadu
Němců i poslanců, kteří jazykem naším mluvi
tak dokonale, jako by byli v něm zrozeni.
K lásce ovšem pány burše, kteří ovšem
nemají času přiučiti se v čas našemu ja-
zyku, nutiti nemůžeme; domnívajili se ale, že
strpíme, aby byli jako úřadníci od znalosti
jazyka českého dispensováni a my Čechové při
tom ku znalosti němčiny nuceni, jsou na omylu.
Schreiter
Němec
Čecho
Čechy
22
article
Zrušení německé státní zkousky na české uni-
versitě, kterouž právem pokládáme za příhanu
své národnosti, zůstane za všech okolnosti
naším požadavkem, od něhož neupustime; čímž
ovšem od studia jazyka německého zrazovati
nechceme, sťojíce na tom stanovisku, aby ten,
kdo ho má zapotřebí, se mu přiučil a k tomu
aby mu poskytnuto bylo vhodných prostředků.
Na tom ale trvati nepřestaneme, že kdo chce
být v Čechách úřadníkem, prokázati se musí
znalostí obou zemskych jazyků i opřeme se vš
silou proti anomalii, aby kdo v mezích králov-
ství českého mohl zaujímati veřejné posta-
vení, aniž by znal jazyk většiny obyvatelstva,
který je zároveň representačním
jazykem tohoto království. O pro-
spěšnosti jazyka českého nechceme šiřití slov.
Třeba že dnes nalézají se při druhé instanei
jak v politické tak i soudní službě lidé, kteři
jazyka českého naprosto jsou neznalí, je to
zlořád, který musí býti v zájmu pořádné admi-
nistrace a náležité a spravedlivé judikatury
odstraněn. Kdo zaměstnán u druhé instance,
v jejíž kompetenci nalezá se celá země a obě
národnosti, musí dokonale vyznati se v jazyku,
jímž mluví dvě třetiny obyvatelstva. To mělo by
se rozuměti vlastně samo sebou. Pan Schreiter
se svou všeněmeckou družinou nechť jense
učí česky, páni prospějí tím v první řadě sam
sobě a čím více bude kompetentů na různé
úřady v německém kraji, kteří při své německé
národnosti vyznají se zároveň též v jazyku
českém, tím vzácnější budou míti příležitos
nad »množstvím« českých úřadníků v německém
kraji se pozastavovati.
Schreiter
Čechy
23
article
— Sobotní řeč posl. dra. Herolda měl
účinek teplého zúrodňujícího deště, po němž
rostou hojně — houby komentárů, dokladů
výkladů, kritik, protestů, ironif atp. v lestch
různolvárných českých stran. Rozumí se, že
mezi tímto bylinstvem vyskytuje se nejedna je-
dovatina a že to, co zbude, jest dosti podezřelé,
než aby se mohlo beze všeho neopatrně pojí-
dati. Z možnosti vážné diskuse vyloučíme hne
předem, co k řeči dra.2 Herolda praví příkladně
»Hlas Národa« nebo »Kat. Listy«, z nichž tyto
v řeči dra. Herolda nevídí nic, leč že chce za-
hoditi flintu do žita, kdežto onen na Heroldovu
vybídku k součinnosti odpovídá výtkou, že Sta-
ročeší »odhlasovali straně mladočeské (takl)
protest proti zrušení jazykových nařízení, aniž
by byli za to dostali mandáty. Také jen man-
dátová hamižnost »Hlasu Národa« prosvitá z pro-
hlášení jeho, že na vějičku o součinnosti všech
stran v národě dru Heroldovi »již dlouho nikdo
nesedne«. Přijde na to, zdali by byl pták, jejž
má »Hlas Národa« na mysli, vítán s nadšením
tak nesmirně velikým. Orgán pana Viléma Vo-
truhy byl by zas rád slyšel z úst dra Herolda
prudkou nějakou polemiku proti posl. Kaizlovi,
Kramářovi a Pacákovi, čemuž nasvědčuje žhavá
jeho dychtivost, skonstruovati odpor mezi sta-
noviskem dra. Herolda a řečených tří vynikají-
cích politiků mladočeských. Co však říci tomu,
že řečený list, mluvě o práci na hospodářském
mohulnění národa, vytýká, že strana tak veliká
jako strana mladočeská nemá o práci teprve
mluviti, nýbrž práci tu skutkem prováděti ! Dnes,
kdy poslanci národní strany svobodomyslné pra-
cují nejen na hospodářském povznesení vlastníh
národa, ale jsou i vůdci v práci na hospodář-
ském povznesení celé říše! Daleko sympatičtěji
staví se k řeči dra. Herolda přední staročeský
orgán »Politik« s podružným svým listem »Nár.
Herold
Vilém
Kaizl
Kramář
Pacák
národní strana
24
article
Politikou«. Že »Politik« srovnává dra. Herolda
s pávem, rozestírajícím nádherný chvost, svou
řeč, při čemž prý se nesmí pávu nikdo dívati
na hlavu, to dlužno uvésti na účet obligátní
jak známo nevyléčitelné duchaplnosti »Potitiky«.
Jinak list horlivě dru. Heroldovi přisvědčuje
i setkáváme se tu s nejedním zajímavým mí-
stem, svědčícím o neukojeně dosud a karakte-
ristické touze po mladočeském rozhřešení z
staročeskou politiku. Jedinou prý větou své řeči
rehabilitoval prý dr. Herold politiku staročeskou,
»pokud toho má zapotřebí«, dodává »Politik«
opatrně. Tak soudí staročeský list z výroku dra.
Herolda o konkurenci zájmů naší národnosti
s německou, o souladu těchto konkurujících
zájmů a o taktice z toho výsledné. Ze by »sou-
lad« těchto zájmů vésti musel až k punktacím
to v řeči Heroldově není ! Staročeská punktační
bílá paní bude na věky marně obcházeti, žebro
níc o vysvobozující slovo, aby se mohla bla-
ženě rozsypati v touženou hromádku popela.
Herold
Heroldův
25
article
Nenarodí selřečník ten, nevznikne strana taková.
která by v tom ohledu staročeskou politiku od-
vážila se rehabilitovati. To však nemá mařit
celkový příznivý dojem včerejšího úvodníku
»Pol.«, kteráž vyzývá stranu svobodomyslnou
k iniciativě ve směru »součinnosti« drem.
Heroldem žádané za účelem soustředění veške-
rých opravdových, vážných, vlasteneckých mužů
v našem národě. Uvádíme na výslovný proti-
klad proti posupnému mínění »Hlasu Národa«.
— Pan Chéradame je dnes v německém
tisku mužem nejnáviděnějším. A zcela přirozeně.
Jak pohodlně měli to dosud Němci zařízeno! Velký
francouzský žurnál v domnění jako celá Francie
do nedávna, že Vídeň je zrovna tak Rakouskem,
jako Francil Paříž, velmi snadno si opatřoval
zprávy, dopisy i informace z této říše. Obráti
se na některý z větších žurnálů vídeňských
v něm nalezl se vždy muž ochotný, jenž infor-
moval pařížský list s hlediska »Neue Freie
Pol
Herold
Chéradam
Němec
Neue Frei
Francie
Vídeň
Rakousko
Paříž
26
article
Presse« nebo »N. W. Tagblatlu«. A zprávy ty —
pařižská redakce nemálo si na nich zakládala —
byly považovány za nejlepší a nejsprávnějšía
dle nich řídilo se veřejné mínění Francie, pokud
šlo o království a země na vídeňské říšské radě
zastoupené. A jaký to byl soud na základě do-
pisů a informací pánů Singrův, Kohnův atd., lze
si pomysliti. Konečně se rozbřesklo i Fran-
couzům i jali se kroutiti hlavami, co jim z Vídně
o rakouských poměrech předkládají jejich žurnály
a jakési neblahé tušení vznikalo v politicky
myslících hlavách a zároveň se ujímala my-
šlenka, že nesrovnává se to ani s franeouzskou
ctí a že by nebylo to ani ve vlastním fran-
couzském prospěchu, dát se pořád jenom za
nos vodit a dát si nasazovat na oči německé
brejle a jimi se dívat na poměry státu, který
konečně ve velkém okamžiku, který nadejde,
také bude míti slovo. A tu vysláni k nám první
političtí pionéři od Seiny. Však ani jim nebylo
snadno učiniti si náležitý soud o tom, s čím se
zde setkali. Působil na ně pořád ještě mocně
předsudek a potom nebylo dobře možno vy-
prostit se z německých léček a osidel, tak
že pravda jenom znenáhla pronikala spoustou
N W Tagblatlu
Singrův
Kohnův
Fran
Vídeň
Seina
Presse
27
article
lží. Němci bránili vší mocí svou démonu
a co bylo na prospěch neněmeckých národů,
soustavně umlčovali a vymýšleli, co jim byl
na škodu. Možno říci, že prvním pionérem,
který pojil energii s obratností a výborným
pozorovacím talentem, byl pan Chéradame. Ne-
posuzoval poměry jen s hora, ne pouze s výše
theoretisujícího diplomata, nýbrž sestoupil, když
toho bylo zapotřebí i do chýše, vyptával s
všude, prohlížel všechno a na základě nej-
podrobnějšího studia lutvořil si jasný, ale též
pevný názor. A ten ovšem nebyl Němcům l-
chotivý. Jestliže vnikalo dosud o poměrechv
této říši a zejmena o národu našem do Francie
světlo jen skulinami, hradbou, kterou mezi námi
a ostatním světem zřídili Němci, padá tam nyní
s nejplnější vehemencí. Dnes klam je nemožný.
A to činí národní odpůrce naše nervosními.
Němec
Chéradam
Francie
28
article
Chéradame jim spletl koncept, poněvadž je sti-
gmatisoval co lháře. Proto je dnes pan Chéradame
předmětem nejprudších útoků v německých li-
stech, proto sypou se na něho nadávky a infa-
mie, proto dnes nejnenávíděnějším člověkem mezi
Němci. Aby jej zostudili, namlouvají zejmena
to, že je nepřítelem Rakouska, že zradit chce toto
Rusku, že štve Francii proti této říší a národy
rakouské že podněcuje ke vzpouře. Přinesli
jsme již dost reprodukovaných článků z péra p.
Cheradama a z těch ze všech vyvoditi se dá
pravý opak. Pan Chéradame je ovšem odpůrcem
politiky hraběte Goluchowského a maďarsko-ně-
meckého žida Doczyho, ten ale dle našeho pře-
svědčení je přítelem Rakouska, kdo je varuje před
následky příliš důvěrného objetí německéhoa
kdo je upozorňuje na nebezpečí, jež přináši
s sebou mocné německonacionální hnutí, jež bez
ostychu hlásá odtržení od této říše.
— Projevy souhlasu s akcí klubu če-
ských poslancův lidových na říšské
radě v otázce vodních staveb. Klubu
došel tento přípis: Představenstvo ob-
chodního gremia v Karlíně vyslovuje
slavnému klubu srdečný dík za veškeré až do-
sud provedené kroky ve věcech vodních a pro-
volává sl. klubu k další plodné činnosti »Zdal
bůh!« Šťastným výsledkem Vašich snah bude
nejen uznaný dík celého národa, ale též nehy-
noucí pomník zkvétajících niv českých. —
Městská rada na Král. Vinohra-
dech, Obchodní gremium na Sm-
chově, Řemeslnickoživnostenská
beseda v Libní zaslali klubu českých po-
slanců na radě říšské následující osvědčení:
Chéradam
Němec
Goluchowský
Doczy
Král
Rakousko
Rusko
Francie
Karlín
Libeň
Řemeslnickoživnostenský beseda
Zdal bůh
Sm
29
article
»Vítáme s hlediska zájmů obchodních a průmy-
slových s povděkem, že se má ve smyslu vy-
jednávání mezi zástupci království českého n
radě říšské a vládou o předloze v příčině stavby
vodních dráh, jakožto počátek uskutečnění dáv-
ných snah komory po výstavbě vodních cest
v tomto království, provésti vedle splavnění Vl-
tavy uvnitř Prahy a úpravy holešovického pří-
stavu v přístav obchodní, též kanalisace Vltavy
od Prahy k Budějovicům a středního Labe o
Mělníka k Jaroměři; vyslovují dík všem čini-
telům, kteří o uskutečnění těchto snah a návrhů
se přičiňují a pevně očekávají, že budou uči-
něny též všechny nutné kroky, aby i se stavbou
samého průplavu dunajsko-vitavského započato
bylo v stejnou dobu se stavbou průplavu du-
najsko-oderského.« — Občanská řemesl-
nická beseda vltavotýnská usnesla
se projeviti klubu úplnou důvěru, vůbec souhlas
a dík za statečné hájení zájmů českých při
předloze o regulaci řek a Vltavy zvláště.
— »Universitní extensi« v žánru u vě-
dátorů německé university pražské tak oblí-
beném konal prof. Hauffen, ozdoba téže vysoké
školy, těchto dnů v Kielu ve valné hro-
madě »Všeobecného německého Schulvereinu«,
čímž nanovo byly dokumentovány horlivé
styky pražských Němců a Němců v Čechách
vůbec s všeněmeckou organisací v říši německé,
přes všechno zapírání vládních listů pruských.
profesor
Hauffen
Němec
Praha
Vltava
Budějovice
Labe
Mělník
Jaroměř
Kiel
Čechy
30
article
Prof. Hauffen přednášel »o duševním životě
Němců v Čechách«, při čemž konstatoval s po-
těšením, že Němců v Čechách vzhledem ku pro-
centnímu poměru k veškerému obyvatelstvu
v Čechách nijak neubývá, ba že v nejnovější
době dokonce počet Němců vzrůstá, čímž za-
jisté co nejskvěleji dokázal bezpodstatnost všeho
německého bolestínství v Čechách a bá-
chorek o zápasech Němců o existenci. Z toho,
co pověděl o Němectvu pražském, jež pro
věčnou paměť výslovně (podle »Bohemie«)
označil jakožto »malý počet sevrklého
německého obyvatelstva«, nej-
zajímavější odstavec platil dvojjazyčnosti ve
veřejném životě pražském. »Bohemia« o tom
píše: Řečník obrátil se potom k pražským
ústavům, podnikům a společnostem, o nichž
konstatuje, že vždy s utrakvistickým
zřízením učinily špatné zku-
šenosti. Ve všech oborech dospělo se tudi
k čistotné rozluce, kteráž se
všude skvěle osvědčuje . . «
Až příjde »Bohemia« opětné s utrakvistickými
požadavky v příčině ulic, městské dráhy atd.
připomeneme jí jejího prof. Hauffenal
— Sjezd důvěrníků německé lidové
strany bude se příští neděli konati v kasině
na Příkopě. Jak se z Vídně sděluje, podá n
sjezdu tom posl. Prade zprávu o požadavku
Němců a Arnold bude referovati o organisaci
strany. Již nyní se rozhlašuje, že sjezd vytkne
požadavek, aby pro zněmčené územi opatřen
byl zvláštní status úřadnictva a aby přestalo
jmenování českých úřadníků do úřadů ve zněm-
čených obcích.
Hauffen
Němec
Hauffenal
Arnold
Čechy
Vídeň
Bohemia
31
article
— Návětěva císaře v Praze. U příleži-
tosti představení zástupců obce pražské odevzdá
zvláštní deputace sboru obecních starších pa-
novníkovi na hradě pražském pamětní list,
v němž vylíčeny budou trudné finanční poměry
obce pražské, která v krátké poměrně době mu-
sila vykonati to, co za celý věk lidský byl
zameškáno. V pamětním spíse bude vyličeno
snažení obce o docílení státní subvence, dále
ve příčině sloučení předměstí s Prahou a po-
stoupení fortifikačních pozemků obci zdarma. —
Při všeobecném osvětlení bude na řece Vltavě
vystavena nádherná loď nákladem obce pražské.
— Na novém mostě kamenném budou přec
zřízeny guirlandy z elektrických žárovek. —
Státní a buštěhradská dráha sdělily radě měst-
ské, že podjezdy v Karlíně a v Holešovicích,
kudy císař pojede, náležitě okrášlí.
— »Svatobor« konal včera odpoledne
v museu valnou hromadu. Předseda baron dr.
F. L. Rieger v uvílací řeči uvedl, že spolek za-
doktor
F L Rieger
Praha
Vltava
Karlín
Holešovice