ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 df6f5b50-660c-11dc-af02-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 185, place 58, org 15, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LITY
3 masthead
30. května 1901
4 masthead
Číslo 147.
5 article
rieké právo, abý tam obnovena byla universita, kterou dříve mělo. (Výborně! Hlučný potlesk souhlas.) Uvážíme-li pak, že na universitě naší stu duje více než 500 Moravanů a že více nez 300 Moravanů studuje na universitě vídeňské máme zajišténý takový počet po- sluchačů university moravské který jest čtyřnásobně tak velký jako počet posluchačů němelcke university v Černoviclch. (Výborně Hlučný, dlouho trvající pollesk.) Hledě k těmto okolnostem předkládám jménem odhoru organisačního tento návrh: 1. Budiž manifestováno, že nen jedinou universitou českou nále- žitě postaráno o potřeby náro d českého, a že zřízení druhé česike university na Moravě jest ne- zbytné a nalehavé. 2. Budiž uloženo předsednictvu organisačního výboru sjezdu, by požádalo Jeho Magnificenci pana rektora staroslavné c. k. česke university Karlo-Ferdinandovy professora dra. Hlavu, by přednesli Jeho Veličenstvu králi českému císaři rakouskému prosbu, by tento nalehavý požadavek českého ná- roda byl vyplněn. (Výborně! Hlučný, ne- uluchající potlesk a pochvala.) Prof. dr. Hlava: Tento demonstrafivn potlesk jest zajisté důkazem, že slavný sjez českých lékařův a přírodozpytců souhlasí s tím co bylo právě navrženo. Přovezmu tudiž n sebe úkol ten, abych požadavek druhé univer sity české Jeho Veličenstvu přednesl. Doc. dr. Veselý potom po stručném odů- vodnění doporučuje schválení dvou následujícíeh resolucí, v dotyčných sekcích přijatých :
profesor docent doktor Veselá Morava univerzita Karla Ferdinandův profesor doktor
6 article
Resoluce: Přihlédaje k vývodům předneseným v první plenární schůzi rektorem vysokého učení techni- ckého v Praze a k jednání v sekci agronomick prohlašuje tretí sjezd českých mathematiků, přírodozpytců a lékařů nutnost zřízení o dbor zemědělského při c. k. české vy soké škole technřcké v Pra ze. Sjezd českých přírodozpytců a lékařů uzná vaje všestranhý rozvoj a pokrok věd zvěro lékařských, jakož i jejich důležitý význam so ciálně-politický žádá zřízení vy so k školy zvěrolékařské s vyučovae řečí českou se sídlem v Praze. Obě resoluce schváleny. Přikročeno pak k zakončení schůze. Slo vyžádal si čestný, předseda prof. dr. Kazim Kostaniecki, poukazuje k jednání sjezdu kteréž poskytlo příležitost seznati českou vě deckou práci, jež naplnila obdivem cizí účast- níky. Vzpomíná upřímnosti a přátelství, s jakým byli tito v Praze přijati; ubezpečuje Čechy jme- nem svých soudruhů vděčností, a žádá všechny kollegy české, zvláště pak presidium s prof drem. Hlavou a doc. drem. Veselým, abý při jal za vše srdečný dík. Zve zároveň české lékaře aby zachovali v paměti lékařské sjezdy v Kra kově a ve Lvově, a ubezpečuje je přijetím, ja- kého jen dostati se může nejlepším přátelům K závěrku projevuje přání, aby došlo splněn zejmena oprávněné české přání po zřízení druhe university na prospěch lidstva, země a vědy.
profesor doktor Kostaniecký Veselá Praha Čechy Lvov
7 article
(Bouřlivý potlesk.) Prof. dr. Hlava: Maje zakončiti třei sjezd lékařů a přírodozpytců českých nemohu opomenouti, abych poděkoval všem, již jakýmkol způsobem získali sobě zásluh o zdařilý průběh sjezdu našeho. Dík můj patří vládě, která na sjezd náš pamatovala příspěvkem, dále králov- skému hlavnímu měštu Praze, bez jejihož při- spění bylo by sotva možno, aby sjezd náš by tak zdařilým a s těmi výsledky, se setkal, jak skulečně se stalo. Také ostatním ct. zástupeům měst, zejmena obci a záložně vinohradské spolku českých lékařů děkuji za jich podporu.
profesor Praha spolek český lékař
8 article
Rovněž děkovati musím p. dvornímu radovi Kusěmu, který po celou dobu sjezdu našeho sledoval s láskou a píli naše práce. Děkovati musím zároveň všem, kteří sem přišli buď jako pracovníci, buď jako hosté, neb hosté naši slo- vanští jak z Polsky tak z Chorvatska a Slavonie, ze Srbska, Slovenska, Slovácka, z Ruska Haliče dodali svou přítomností i prací velikého lesku našemu sjezdu. I ostatním clěným hoslům děkuji za laskavou účasť a obzvláště těší mne přítomnost slovutného pana dra, bar. Riegra, který vždy se živým zájmem slodoval naee snahy. Veleetění pánově! Děkuji vám všem za hojné účastenství, uzavírám třotí sjezd a volám: »Nechť žije čtvrtý sjezd přírodozpytcův a lékařů českých«. (Hlučný, dlouho trvající souhlas a potlesk.) Z c. k. policejního ředitelství zaslán byl předsedovi org. výboru sjezdu, prof. dru. Jos Hlavovi následující připis: »Z nejvyššího rozkazu přípisem kabinetní kanceláře Jeho cís. a král. Veličenstva ze dne 26. května 1901 sem došlého a u plnění vý- nosu c. k. místodržitelského praesidia ze dne 29. května 1901 čís. 8164 kladu si za čest Vašemu Vysokoblahorodí sděliti, že Jeho c. ak. Apoštolské Veličenstvo ráčilo vysloviti nejvyššt dík za holdovací telegram, který III. sjezd če ských přírodozpyteň a lékařů při prvním zase- dání c. a k. Apoštolskému Veličenstvu odeslal Za c. k. dv. radu a polic, ředitele Marschan v. r.«
Riegr profesor doktor Hlava Polsko Chorvatsko Slavonie Srbsko Slovensko Slovácko Rusko Halič oKus
9 article
Práce v sekeích. Sekce biologická vykazuje veliký poče přednášek a naskrze cenných. Přednášeli doc. dr. Velich: Příspěvek k se- znání pramenů práce svalové. Dr. Otakar V. Srdínko: Stavban vývin nadledviny a její pomě k cévstvu. Doe. dr. Frt. Čáda: Příspěvek k klamům zrakovlý m. Stanemeli na pokraji pláně letenské před Hanavským pavillonem, pobliže místa, kde telegrafní drály prudkým sklonem parallelně se svahem stráně dolů se táhnou, a zadíváme-l se na protější budovy na pravém břehu Vltavy. především na Rudolfinum, maliřskou akademii domy v Křižovnické ulici i nad ně vyčnívajie vížku astronomické observatoře, můžeme z ji stého bodu míti zajímavý optický klam. Jestliže toliž zadíváme se šikmo síti telegrafních drátů (jaksi tělesnou úhlopříčnou tohofo svazu dráto telegrafních) na stěny protějších budov (nefixu- jice nijak jednotlivý bod), zdá se nám, jakoby hořejší partie (na př. hořejší poschodí) oněch budov nakláněly se zpět, jakoby jaksi nahoře do zadu ustupovaly. Klam ten nápadněji jest patrný zvláště na nárožním čtyřpatrovém domu v Křižovnické ulici a pak na poloze věže ob- servatoře v Klementinu. Arci nutno k docílení tohoto klamu 1. najíti si ono určité stanoviště, onen jistý bod (neboť stoupneme-li od bodu toho nějaký krok v levo nebo v pravo, illuse optická buď jest slabá anebo i zmizí); a 2. divati se oním zvláštním šikmým směrem skrze dráty telegrafní. Stanoviště ono nalézá se po- bliže malé břízky, zasazené nedaleko telegrafn tyče, ale možno najíti i jiné souhlasné body na př. na vyvýšenině, na které se zdvihá pa villon zmíněný; pro oko některých pozorovatel nejlépe se hodí místo v trávě poblíže vzpome nuté břízky.
docent doktor Velich V Srdínko Doe Frt Čáda Vltava křižovnický ulice Klementinum Rudolfinum akademie dom
10 article
Mám za to, že lento optický klam v ne- jedné příčině jest zajímavým a že na něm by bylo lze zkoušeti, pokud oprávněny jsou dosa- vadní výklady optických klamů přibuzných, od hadu polohy, směru atp. se týkající. 1. Zajímavým se mi zdá již proto,že geometrických klamů v pozorování prostorovém dosavad velice málo jest stanoveno; většína bohaté literatury o optických klamech »geome- trickýche týká se klamů v útvarech rovinných resp. čarami v téže rovině se nalézajícím vznikajících. 2. Klam pozorovaný jest, tušim, úplné analogon k známěmu optickému klamu Zoellne- rovu (Poggendorff's Annalen 109, 500 nn. Ueber die Natur der Cometen. Lipsko 1872, 380 nn. a jest to další, prostorový případ pseudoskopi ckého odehylení so rovnoběžek, jak je Wund- na př. (Grundzůge der physiolog. Psychologie 4. vyd. II., 142 n.) seřadil do skupiny klamů. které prý zakládají se na »vyplnění zorného pole«. V jistém smyslu jest illuse tato přibuzná (resp. opačná) s klamem perspektivním, který stanovil von Bezold (Wiedemann!s Annalen 23. 1884, 351 n. srv. i E. Sanford, A course oi exp. Psychology § 188, franc. překl. str. 230 n.). 3. Klam ten ukazuje též, klerak při vnímá (a odbadování směru, polohy atd.) si počínáme relacionujeme jednotlivé předměty (body, čáry plochy), při čemž výsledné relace subjektivn nemusí se pokaždé shodovati s relacemi objektiv- ními, nýbrž dle toho, od kterého z členů relac vycházíme, může dojíli k subjektivní pozměně modifikaci relace vnímané, t. j. může dojíli k »klamu zrakovému«.
Bezold Wiedemann Annalen Annalen Lipsko Poggendorff ' s Natura der Cometen Zoellnerov NN Wund
11 article
Konečná fysiologická příčina tohoto (a po- dobných) klamu tkví zajisté v relacích podnětů fysiologických na sitnici; arci blíže vystihnouti ono »kterak« dnes aspoň ještě nedovedeme. Dr. Em. Sekera: O pohlavních pomérech Steno stomi d. Dr. K. Černý: O vyskytování se arsenu v organísmu. Na sklonku r. 1899 vystoupil franeotzský badatel Gautier s tvrzením že je arsen konstantní součástí organismu živo- čišného a sice, že se nalezá v nepatrném, avšal přece vážitelném množství ve štitné žláze maso žraveů, býložravců a i u člověka, vedle toho v nepatrných slodech i v několika jiných orgánech. Doktor Černý opakoval pokusy Gautierovy. Pro- vedl doposud celkem 15 pokusů, při nichž zpracováno celkem 27 žláz štítných osob do- spěfých, 12 žláz štítných dělských, 18 thymů a 9 zkoušek jater. Při pokusech těchto po skytlo: 1. 89 g. žlázy stítné slabé sledy arsenu. 2. 129 g. žlázy stltné sledy arsenu, 3. 124 g žlázy štitné zřejmé sledy arsenu, 4. 98.50g žlázy štílné minimální sledy arsenu, 5. 175 žlázy štítné velice zřejmé sledy arsenu, 6. 91g. štítných žláz dětských minimální sledy arsenu. 7. 126.50 g. thymu minimální sledy arsenu 8. 94 g. thymu minimální sledy arsenu, 9. 135e thymu minimální sledy arsenu.
doktor em K Černá Gautier Černá Gautierův
12 article
Nálezy tyto nebyly však tak úplně přesvěd čivé, aby obstály před výtkou, že detyčná indi vidua snad přece arsenu uživala. Aby námitka tato vyloučena býti mohla, konány pokusy kon trolní, při nichž zpracováno vedle žlaz štítných vždy asi stejné množství jater z týchž připadů ježto v jatrech dle údajů p. G. žádný arsen obsažen býti nemá. Při tom poskytlo: 10. 115.50 g. žlaz štítných zřejmé sledy arsenu 11. 110.50 g. jater ani sledy arsenu. 12. 139.50 g. žlaz štitných sledy arsenu 13. 144.— g. jater téměř stejné sledy arsenu. 14. 137.— g. žlaz štítných zřejmé sledy arsenu 15. 144.— g. jater ani sledy arsenu.
13 article
Z pokusů uvedených lze tedy souditi, že nalezá se arsen konstantně ve žláze štítně; zdá se však, že čísla u p. G. uvedená (0.75 mg. As. na 100 g. žlázy) jsou příliš vysoká. Pokusy kontrolními zjištěno bylo, že v případech, kde jednalo se o »zřejmé sledy« arsenu, množství jeho obnáší jen několik setin mg. Množství arsenu nalezené v thymu jest ještě mnohem nepatrnější. K. Absolon: O jeskynní zvířen moravské se zvláštním zřetelem ke zjevům assimilačním. Prof. dr. Horbaczewski: O dokazování krev ního barviva. K. Thon: Bionomie embryologie rosničky (Hyla arborca) MUDr. O. V. Srdínko: Histologie toči tých kanálků v ledvině. Dr. Babák Význam respirometrických a ka- lorimetrických pokusů pro fysio logii výměny látek a sil. Dr. E. Se- kerka: O životě utajeném. K. Thon O morfologii exerečního orgánu u vodulí. Dále přednášeli: Doc. dr. L. Čela- kovský, prof. dr. Frant. Čáda, prof. dr E. Rádl, dr. J. F. Babor. Polský učenee prof. Kostanecki lituje v doslovu, že ne- mohl se zúčastniti v neděli a v pondělí schůze sekce, ježto mu zabralo mnoho času jednánía účast ve schůzi slovanského komitétu. Než i tak odnáší prý si velmi příznivý dojem o činnosti sekce, kde se, jak z velkého počtu přednášek zjevno je, pilně pracovalo o činnosti vědecké biologické vůbec a zve pány k přátelskému a hojnému účastenství na budoucích sjezdech v Krakově a Lvově, čímž schůzi končl
K Absolón profesor doktor Horbaczewski K Thon Hyl arborca V Srdínko Babák docent František Čáda E Rádl Babor Kostanecký Krakov Lvov mg
14 article
Odpoledne 28. května podnikla I. sekce biologická vycházku do zoologického ústavu české university p. prof. dra. A. Friče. Assi stent K. Thon provedl účastníky ústavem demonstroval praeparáty k přednášce své o morfo- logii exkrečního orgánu u voduli, pak řadu prae- parátů k biologii našich batrachií, zvláště cose týče potěrů, vývoje a vlivu zevních okolnost (teploty, potravy, lokality, vody atd.) na vývo larev u jednotlivých druhů. Dále vyložil řadu mikrofotografií a kreseb hydrachnid, pak mapy fologralie a záznamy k výzkumu zvířeny jedno tlivých českých vod, pak cizí materiál arachnoideí jejž ke zpracování obdržel (z Chunovy výpravy »Valdivie«, ze Seychell, Ceylonu atd.). Firm V. Frič vystavila v ústavu nové anatomické modely. Potom vykonána návštěva botanické zahrady české universily, kdež podal výklad p. doc. dr. B. Němec, ukázav rozdělení a uspořádání za hrady a provedl účastníky sklenníky, kdež upo- zornil zvláště na význačnější a důležitější rostliny zde pěstované. V novém ústavu botanickém provedl účastníky místnostmi vyučovacími, sbír kami a knihovnou a poukázal při tom obzvlášt na rozdil a výhody nového toboto umístění sto- lice pro bolaniku ve vlastní budově oproti drí vějšímu v místnostech najalých.
profesor doktor A Frič K Thon V Frič docent Němec Seychell Ceylon zoologický ústav český univerzita p
15 article
Sekce lékařská s ranlékařskou vykázala nejvíce přednášek V první sekci před nášeli mimo již uvedené pp. dři.: Kody m Obrzut, prof. Reinaberg, doc. Ra- czyúski, Radovan Savié Klizi doe. Švehla, doc. Honl, stábní lékar Plod- hajský, doe. Heveroch, doc. Sl av tk, prof. Scherer, doc. Velich, Kučera, Markl, Riege), Hála, Vohry ze k, prot Pešina, prof. Thomaycr, prof. Cko- dounský, Wobr, Skalička, Hüttel, Šorejs, Šebor, doc. Haškovec, prof. Kufiner, Naxera, Návrat, Jiráslek, Čumpelik, Janke, Šimerka, doc. Syl- laba, Semerád, Samohrd, Mixa, Kra- hulík, Elgart, Vítek, Kose, Polák, Votruba, doc. Mladějovský, Prok op, Jedlička, Ostrčíl, professor Kimla. Hezká to řada jmén. Předseda sekce lékařské professor Maixner uyedl ve své zakonču jící řeči, že možno problásiti, že přednášky sekční byly všechny držány na vysokém niveau vědeckém z že mnohý mezinárodní lé- kařský sjezd, jehož se p. professor zúčastníl, zůstal daleko za výkony české lékařské sekce III. sjezdu českých př rodozpyteň a lékařů. V sekci ranlékařské přednášeli dále pp. dři: Čačkovič (Záhřeb), Orze! (Var- šava), Dobrucki (Lublin), Talko (Lublin). prof. Deyl, doc. Kukula, Piťha, Elgart Dobrowolski (Varšava), Cízler, doe.
profesor Reinaberg docent Ra Savié Švehla Honl Heveroch Scherer Velich Kučera Markl Riege Hála Vohry Pešina Thomaycr Cko Wobr Hüttel Šorejs Šebor Haškovec Kufiner Naxera Jiráslek Janke Šimerka Syl Semerád Samohrd Mixa Elgart Vítek Polák Votruba Mladějovská Jedlička Ostrčíl Kiml Maixner Deyl Kukula Piťha Elgart Dobrowolský Cízler Skalička Záhřeb Orz Vara Lublin Talca Varšava Čačkovič Dobrucký
16 article
Chalupecký,Hála, prof. Rube ška Franta, doc. Bukovský, Chv o j ka Nový, Výmola, Černý (Kolín), Jaklín doe. Jedlička, Kopístein, Zahrad nický, Hausmann, prof. Maydl, prof Janovský, doc. Frankenberger, Hon- zák, Niederle, Jerie, Ostrčil, Šam- berger, Hejda, Trůneček, Roháč. S chwarz, Friedman, Brabec, Mes- sany, Komárek, Maxa, Polák, Landr Weidenhofer, Bailony a Hálek Ve středu ráno byly demonstrace na klinikách českých a v ústavech zajímavých případů praeparátů. Professor Schöbl demonstroval po všechny dny sjezdové na své klinice bohaté své praeparáty, zvláště injekční, sbírka páně pro fessorova budila zvláště u cizinců. veliký obdis a uznání. V nové budově král. zemského nalezince prováděli denně účastníky sjezdové pání dri. Vorlický a Pulkrábek; v nové české dětské nemocnici p. dr. H.a a s z. V sekci zdravotnieko- dem ogra fické přednášeli mimo již oznámené pánové- dr. Erazim Vlasák (Král. Vinohrady): Zdra- votní poměry dělníků a dělinie ru- kavičkářiských v Praze a o ko lí. Řečník probral své thema v krátkých rysech a poukázal zvláště na škodlivost domácí práce při rukavičkářství z ohledů zdravotních. Jan Vl. Hráský, rektor české techniky v Praze: O organisaci vý zkumných prací pro ú čele vodovodní. Před nášející navrhuje po účinné znamenité řeči zvláštní technickou kancelář zemskou pro vý- zkum vodovodní. Tato kancelář budiž samo- statným odborem zemského stavebního úřad aneb přičleněna jako sekce k zemské kanceláři kulturnětechnické, již odborně je nejbliže. Inž. V. Vanel (Praha): O novodo- bých směrech ve vodárenství. Pro- jednává různé způsoby čistění vod. Vrchní inž.
Chalupecký Hála profesor Franta docent Bukovský Chv Výmola Černá Jaklín Jedlička Kopístein Hausmann Maydl Frankenberger Niederle Jerie Ostrčil Šam Hejda Trůneček Roháč Friedman Brabec Mesa Komárek Maxa Polák Bailon Hálek Schöbl pán Vorlický Pulkrábek doktor Erazim Vlasák Král Jan vládní Hráská V Vanel Kolín profesor Janovský Praha Landr Weidenhofer Zdra
17 article
Heinemann vykládal plány projektu praž- ské kanalisace. Dr. Formánek, okresní lékař (Slané) mluvil O čistění odpad ko- vých vod cukrovarnických. D Vladislav Růžička, assjstont hyg. ústavu prof. dra. Gustava Kabrhela probral thema O hygienickém významu ústních vodiček. Doc. dr. St. Růžička: 1.O některých dosud v praxi nedost povšimnutých pramenech otr av kysličníkem uhelnatým. 2. Žá- doucí opravy po stránce hygieni- cké v našem školství. Učitel tělocviku Josef Klenka: O významu tělo cvli ku. Přednášející zvláště si všímal školského tělo- cviku a uvedl mnoho zajímavých detailů, jak zařízeny jsou tělocvičny při školách v cizo- zemsku. Učitel tělocviku Jaroslav K a rá s e k Škola a výchova tělesná. Školská lato themata všech uvedených řeč- níků přivodila čilou debatu, které se zúčastnilo mnoho sekčních účastníků. Bylo usneseno vy- zvati vládu, aby svolala zvláštní anketu, kde by zastoupeni byli odborníci všech odborů s školou souvisících a anketa talo, aby probrala školu po stránce hygienické v každém ohledu, dále co se týče učiva, staveb škol atd. Dr.A. Merhaut: Význam a účinek mléč- ných tuků v dětském věku a pro měnlivost jejich ve mléku žen- ském a kraviském. Assistent ústavu pro vyšetřování potravin O. Laxa: Konservace mléka. MUC Filip David Marušié: O pučkom líe- karstvu v Dalmaciji. Sekční jednání uzavřeli zvláštními doslovy oba její předsedové prof. dr. Kabrhel a fysik dr. Záhoř. Professor
Heinemann doktor Formánek Růžička profesor Kabrhel docent Stanislav Klenk A Merhaut O Laxa Filip David Záhoř Slaný Assistent ústav
18 article
Kabrhel vyslovil potěšení nad pracemi v sekc přednesenými a přál si, aby se na započaté dráze pokračovalo k rozšíření a zdokonalen české zdravovědy. Dr. Záhoř doporučoval, aby čeští theoretikové a praktikové hygieničtí šli spo- lečnou cestou a ruku v ruce. V úterý odpoledne navšlivila sekce některé zdravotnické objekty města Prahy, jako jsou: letenský tunel kanali sační, shybka kanalisační, jatky atd. Z kroniky ajezdové. V úterý bylo pořá dáno v Národním divadle na oslavu sjezdu slavnostn představení Dvořákovy »Rusalky«. Účast kongressiste byla velice hojná, zvláště dostavili se všickni slo- vanští hosté a byli předmětem všeobecné pozornosti. Ko sjezdu vydán byl spis: Hygienický prů- vodce po Praze, sestavený drem. Vlastimilem Klimou, městským okresním lékařem, a Frant. Velichem, městským inženýrem v Praze. Pan dr Josef Rychna věnoval účastníkům sjezdu svou brožuruÚspéchy školního dozoru léka ského. Bankel, projektovaný na středu 29. t. m. se nekonal. Ke sjezdu vydáván byl zvláštní »Věst- ník III. sjezdu českých přírodozpyte a lékařů v Praze« redakcí pp. professorů J. T ho mayera a O. Schrutze. Dosud vydáno 6 tř archových čísel. Tisk i ve dnech svatodušních ob starala knihtiskárna dra. Edvarda Grégra. N presenční listině sjezdové je zapsáno 1058 účast níků.
Kabrhel doktor Záhoř Dvořákův Klima František Velich Rychna O Schrutz Grégr Praha národní divadlo na oslava hygienický prvodka
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29, května. (Praco vn program pro zbytek sněmovníh zasedání.) Před letnicemi stala se mez sněmovními stranami dohoda o programu n prvý týden po sválcích. Stanovení pracovníh programu pro poslední týden parlamentní pone- cháno na pozdější dobu. Dnošní »N. Fr. Pr.« sdéluje však, že stranám bude navrženo násle- dující kalendarium. (Kým ? Vládou ? Zd se, neboť do tohoto kalendaria vpašováno již také projednání vládní předlohy o přirážce k že- lezničním jízdním lístkům): Středa, čtvrtek a pátek od 29. do 31. května: dopoledne v plenu vodn předloha, odpoledne rozpočtový výbor delegační večer v plenu zatímný rozpočet. Sobota 1. června: v železničním výboru místní dráhy. v berním výboru přirážka k jízdním lístkům. Pondělí 3. června: odpoledne v plenu třetí čtení investiční předlohy a vodní předlohy a opětná porada o kořaleční předloze, vrácené z panské sněmovny. Úterý a středa 4. a 5. června: dopoledne železniční a berní výbor a současně plenární schůze delegační večer ve sněmovním plenu změna 88 59. 60. živnostenského řádu. Čtvrtek svátek Pátek a sobota 7. a 8. června poslední plenární schůze delegační a schůze železničního a berního výboru.
Dnošný Zdeněk Středa Praha Francie Kýma panská sněmovna
20 article
Pondělí 10. června: Ve sněmovním plenu druhé a třetí čtení přirásž ky k jfzdním listkům. Úterý 11. června poslední schůze sněmovny, jež má v druhém třetlm čtení vyříditi předlohu o místních drá hách. Do tohofo programu mají se dle mož- nosti vsunouti ještě některé poměrně menší předlohy, jako sčitání živností, statistika práce atd. Z Krakova, 28. května. (Pojišt - vání soukromých úřadníků.) Te krakovský »Czase má vážné námitky— prol vládní předloze o pojišťovně pro soukromé úřad- níky. Tím, že správa celé pojišťovny má se na- cházeti ve Vídni, činí se členům pojišťovny přebývajícím v korunních zemích, nemožným účastniti se správy tak důležitého pro ně ústavu. A to tím více, že funkce výborové jsou čestné a tedy bezplatné. Centrální správa nové poji sťovny byla by tedy výhradně německá.
Krakov Vídeň
21 article
Mimo to bije do oči odpor proti všem jiným institucím v Rakousku: okresní svazy nemaí totiž býti spojeny v jeden velký svaz zemský nýbrž každý z nich má bezprostřed n býti podřízen správě centrálni. V té příčině musí býti vládní předloha dů- kladně změněna a sice ve smyslu autonomním a jazykově rovnoprávném, sice by se z ní mohl vyklubati nový germanisační nástroj na způso poštovní spořitelny. Z Krakova, 29. května. (V sto upen opposičních polských poslane do polského kola.) Dle zprávy »Czasue sešli se přívrženci P. Stojalovského o letnicíeh v Krakové, aby posoudili návrh svého vůdce stran vstoupení do svazku kola polského. Všichni čtyři poslanci této strany, Bomba, Fijak, Šajer a Vilk vyslovili se po delší debatě pro sloučení s kolem, učinísdli totéž i poslanci l doví. Také tito se shromáždili se svými přá- tely o letnicíeh v Krakově a jednali o sloučení s kolem. Zde však se mínění rozešla ; část li- dovců, zejmena Bojko a Krempa jsou pro slou čení, kdežto Olševský je pro další opposii Proto ustanoveno svolati v nejbližších dnech výkonný výbor strany a vyčkati jeho rozhodnutí. Vzhledem k oběma těmto poradám možno brzké vstoupení opposičních poslanců (až snad na ne- patrné výjimky) pokládatí za velice pravděpo- dobné. Byl by to pěkný příklad pro česk agrárníky a národní socialisty
Czasue Kraková Šajer Vilk Bojko Krempa Olševský Rakousko Krakov
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. května. Dvojspolek. Vojenské slavnosti německé v Metách ne příjemně zarazily nejen ve Francii, nýbrž iv Rusku. Stejně nemile dotkla se v Rusku bez taktnost, že metská slavnost položena na den narozenin carových. Ruské listy litují, že ru- ský vyslanec při dvoře berlínském nevyhnul se metské slavnosti pod jakoukoli záminkou. »C« píše: Politika německá je jasná Berlínská vláda všemi silami se snaží paralyso- vati vliv dvojspolku a učiniti Francii a Rusku nemožným zakročiti, až Německo jme se usku- tečniti své záměry na škodu Rakouska. Za tím účelem německá vláda hledí: 1. oslabiti ve veřejném mínění význam dvojspolku; 2. přivá- biti na svou stranu vlivné ruské lidi (rozuměj ruského vyslance v Berlíně), kteří jsou náchyln ke germanolilstvu. Za týmž účelem německé časopisectvo ubez- pečuje Evropu a zvláště Franeii, že Německo žije s Ruskem v nejněžnějším přátelství a sou- časně pokouší se vzbuditi ve Francouzích nedů- věru k ruskému přátelství. Německo snaží se zabaviti Rusko v Číně a Francii v Africe, aby mu nemohly překážeti v politice naproti Rakou- sku. Ano i to, že Německo dává Bury ve ps Anglii, znamená, že Německo chce se Angli zavděčiti, aby za odměnu mlčela, až Německo počne prováděti své plány naproti Rakousku. My můžeme jen s potěšením konstatovati, končí list V. V. Komarova, že německý výpad pod Metami nedosáhl cíle a že žádné manifestace německé nemohou oslabiti spolek Ruska s Francii, nýbrž naopak, mohou jen posloužiti těsnějšímu sbli- žení obou spojených a spřátele- ných národu.
Francouz Angl V V Komarov Praha Francie Rusko Německo Rakousko Berlín Evropa Čína Afrika Bura Anglie
23 article
Polské děti v pruské škole. Pangermánské listy skutek rozhorčených polských matek ve Vresni rozdouvají na »re- voluci«. Vyzývají vládu k bezohlednému za- kročení proti každému Polákovi, který nechee mluviti německy a brání své ditě, když muje v pruské škole nejen germanisují, nýbrž katují. Radí, aby vláda zrušila platnost zákona spolčo- vacího, pokud jde o Poláky. Všecko zlo prý po- chůzí z toho, že Poláci konají veřejné schůze, kde rokují o pronásledování své národnosti. Kdyby se nemohli sejít a dorozumět, kdyby zů- stali rozděleni v jednotlivce, byla by s jejich germanisací snazší práce. Avšak rozhořčení Poláků vzrůstá i tam, kde se veřejné schůze nekonaly. Tak píšou do »Denníka Poznaňského« z Miloslavi: Katování polských dětí při nauce nábožen- ství v jazyku německém vyvolalo zde ohromné rozhořčení. Děti celými hromadami opouštějí školu s rozbitými rákuskou ručkami a pláčou bolestí. Obáváme se, že dojde na podobné vý- jevy jako ve Vřesni. Rozvážnější radi k zacho- vání pokoje.
Polák Miloslav
24 article
Čertkov promluvil. Nový generál-gubernátor varšavský, přijí maje tyto dni představitele školství, ředitele, professory středních škol a university, otázal se popečitele varšavského učebného okruhu Zen- gera: »Umějí-li pánové polsky?« »Ne, « zněla odpověď. Generál-gubernátor vyslovil nad tím velké podivení, že úřadníci a učitelé neznají ja- zyka lidu, mezi nímž působí a s kterým musejí se stále stýkati. Dozvuky dubrovnického sjezdu novinářů. Srbské listy uveřejňují projev »bosensko- hercegovské omladiny v Praze« proti té resoluci sjezdové, která se prohlásíla pro zábor okupo- vaných zemí. V projevu jest obsažen návrh, zasluhující pozoru vší slovanské veřejností, nebot směřuje k tomu, aby se konečně vyjasnilo i širo- kým kruhům slovanským, jaký je v Bosně Hercegovině poměr chorvatství a srbství. Bosensko-hercegovská omladina pražská na- vrhuje, aby se co nejdříve sestavila znalecká komise z představitelů všech slovanských ná- rodů, která by proputovala Bosnu a Hercego- vinu, vstoupila v těsný styk s obyvatelstvem vyšetřila, jaký národ tam bydlí, jaká je minulost jeho, jaká jeho historie, co v něm budí nadšení, jaké jsou jeho ideály, čím strádá, oč se snaží, čeho se nadá, čeho si žádá atd.
Praha Boseň Hercegovina Bosna
25 article
»Pro nás,« praví se v projevu, »byla by ta komise zbytečná, neboť víme, že Bosna a Hercegovina po historickém i přirozeném právu. po minulosti i přítomnosti jsou dvě nejen čisté. nýbrž i nejčistší srbské země. Ale takovou ko- misí dosáhlo by se ještě něčeho: odhalily by se zadní plány jistých kruhů, které si vytkly za úlohu vyhladiti srbské jmeno v našich zemích. Bude-li komisi dopřáno úplné svobody, bude-li sestavena z mužů čestných, učených, neúplat- ných, objektivných, jsme přesvědčeni, že výsled- kem bádání bude seznání, že massa obyvatel- stva okupovaných zemí jest uvědoměle srbsk a že k srbství znají se nejen pravoslavní, nýbrz i mohamedáni.« V projevu nalezá se dále oprávněná obava, že fanatikové chorvatství, kleří v Bosně a Her- cegovině nechtějí dopustiti jmena srbského, uvrhnou tím do propasti Chorvaty i Srby,a dřive Chorvaty, p otože Srbové bez Chorvatů mohou obstáti a rozvíjeti se, ale nikoli Chorvaté bez Srbů. »Prohlédnou-li Chorvaté, uvidí a bude jim jasno, že jejich spása spočívá v jednotě, v vzájemnosti i společné práci se Srby.«
Chorvat Srba Bosna a Hercegovina Boseň a Hera
26 article
»Figaro« pro dreyfusardy ztracen Krise světového listu »Figara« stává se stále akutnější. Administrátor pan Périvier, který celou kampaň v »Matinu« proti nynější správě vede, odepřel, jak již sděleno, tisknouti »Figaro«, bude-li list i dále řízen chefredaktorem Rodaysem. Staví se při tom na stano- visko, že vrchní redaktor podav demissi, nená- leží již do svazku redakčního. Pan de Rodays tvrdí opak, poněvadž shromáždění akcionářů posud o jeho žádosti nerozhodovalo a tudíž že on jediný má právo za list znamenati. Ať jest tomu jakkoliv, jedno jest jisto, že »Figaro« vyšel bez podpisu páně Rodaysova, ale za to s dlouhým prohlášením páně Périvierovým, v kterém tento slibuje vrátiti se ke starým tradicím listu toho, které mu zjed- naly sympatie celého světa. Tím není nie jiného řečeno, než že »Figaro« opouští stranu »dreyfusistů«, jíž posu sloužil. Tomu rovněž nasvědčuje, že zname- nitý francouzský žurnalista, pan Corněly, který psal denně politické články úvodní a za to mě královský plat 60 tisíc franků ročně a který v afřéře Dreyfusově úplně převedl »Figaro « do tábora stoupenců bývalého kapitána, že i on vystupuje z redakce, aby učinil místo obratnému stylistovi panu Henri des Houx, jehož první člá- nek úvodní dnes světlo světa spatřil. Afféra působí sensaci a skonči před soudem.
Figaro Périvier Rodays pán Périvierův Cornět Dreyfusův Houx
27 article Sultán a policie švédská.
Sultán a policie švédská. Páně Clémenceanův »Le Bloc« přináší ná- sledující zprávu ze Švédska: Švédský překlad knihy páně Dorisovy »Abd-ul-Hamid intime« byl skonfiskován policil štokholmskou na žádost Še- rifa paše, vyslance tureckého tamže. Knihkup- cům byly všechny exempláře vzaty. Po té po- licie se pídila po téže knize i v domech sou- kromých. Kdo se zdráhal ji vydati, byl zatčen za záminkou, že se protivil úřadnímu výkonu. Obyvatelstvo jest velice rozhořčeno a očekává, že soud zruší tuto konílskaci. »Le Bloc« do-
Dorisův Švédsko Hamid Le Bloc Abdaulice Le Bloc