1
masthead
30 května 1901. Číslo 147.
4
article
dává, že pařížský vyslanec Munir bey v téže
záležitosti se obrátil na francouzskou vládu, ale
že nepochodil.
V obecním důchodě karlínském
zjištěn schodek 92.976 K 33h.
Přes tři měsíce uplynulo od té doby, kdy
v tomto listě stručnou zprávou bylo sdělčno, že
v obecním důchodě karlínském objeveny nepořádky
a že přednosta důchodu p. V. Farkač byl úřadu
svého zbaven. Zpráva tehdy vyvolala v Karlíně po-
chopitelnou sensaci. Bylť důchodní V. Farkac hlavním
sloupem agitace staročeské v Karlíně a jeho jméno
při každých volbách do karlínského zastupitelstv
dostalo se značně do popředí. V kruzích těch zprávě
o nepořádcích v pokladně nebylo důvěřováno, ano
i ve zlé byla vykládána. A nyní po třech měsících
vychází na jevo, že zpráva naše byla úplně pravdivá.
Skorečnost přesvědčuje o tom, že Farkač již před
13 lety ve svémüřadě dopustil se ne-
správností a že dovedl podvodno
manipulaci zakrýti po dlouhou
řadulettak, že ani při revisích ma-
chinacejeho nebyly objeveny. Účty
obecní každoročně byly zkoumány zvláštní komisí.
zpráva o revisi nekonstatovala žádnou nesprávnost
a byla proto schválena. Při tom důchodní V. Farka
intervenoval, byl přítomen podávání referátu a schva-
lování jeho a v duchu tajně radoval se, že předčí
celou komisi revisní.
Ve veřejné schůzi obecního zastupitalstva kar-
Ifnského byla o tom včera odpo edne podána zpráva.
která jest zdrcujícím ortelem pro důchodního V Far
kače. Nesprávnosti jeho byly už od tří měsíců v Kar
líně předmětem úvah a rozprav a je pochopitelno
že nastal nejživější zájem na zjištění materiální škody
právě v těchto dnech, kdy úřadní revisor práce své
skončil. Ke včerejší schůzi zastupitelstva nastal ne-
vídaný nával. Galerie byla obecenstvem velmi hustě
obsazena.
Munir
V Farkač
Farkač
V Farka
Karlín
Kara
5
article
Schůzi v nepřítomnosti churavého starosty pana
Lokaye a rovněž chorého náměstka starostova řídi
nejstarší člen rady městské pan V. Svitá k. Zpráva
o výsledku revise důchodu obecního nalezala se
v programu na místě posledním, odkudž k návrhu
p. Dmiška byla přeložena na místo první.
Reditel městských kanceláří pan Svalek poda
pak obšírnou zprávu o odhaleních v obecním du-
chodě města Karlína. Ze zpravy té uvádímne nasledu-
jící poürobnosti.
V řádné schůzí své dne 1. března 1901 obeen
výbor vyslechnuv zprávu městské rady o vyskyt
nuvších se stížnostech na nesprávnosti v úřadování
v městském důchodě, schválil dodatečně opalření
městskou radou v příčině té učiněná a v tom po-
zůstávající, že přednosta důchodu p. V. Far k a
byl suspendován ze svého úřadu a že za-
kročeno bylo o zavedení řádné podrobné revise účet-
ních knih důchodenských autorisovaným znalcem
úřadním. Zároveň usnesl se obecní výbor v též
zchůzi uložiti starostovi p. Lokayovi, aby do tří dnů
suspendoval likvidálora p. Tom. Maděru a aby do
disciplinárního řízení pojaty byly všechny osoby
v této nemilé záležitosti zúčastněné.
Starosta p. Ad. Lokay vykonávaje toto usnesení
suspendoval dne 4. března 1901 likvidátora p. Tom
Maděru z jeho úřadu a zakročil bezprodleně osobní
sntervencí u zemského výboru o vyslání úřadalho
znalce účetnictví k provedení revise účelních knih
důchodenských.
Lokay
Tom
Maděra
Karlín
6
article
Telo žadosti vyhověl zemský výbor král. českého
dne 8. března, vyslav k účelu naznačenému oficiála
zemské pokladny p. Karla Dvořáka, jenž dnem
15. března 1901 úkolu svého se podjal a k podrobné
revisi účetních knih důchodenských přikročil s uznání-
hodnou svědomitostí, tak že již dne 13. dubna 190
městské radě podrobnou zprávu podal o provedené
revisi za čas od 2. září 1899 do 31. pro since 1900
podle kteréž za tento čas zjistil v důchodech obec-
ních schodek obnosem 20.104 K 99 h.
Zprávu tuto vyslechnuvši městská rada ve schůz
dne 13. dubna 1901, usnesla se jednomyslně, aby
výtky he zprávě télo přiložené, v opisu byly dány
přednostovi důchodu p. V. Farka ovi na vědomí, aby
své vysvětlivky k jednotlivým vytknutým pokleskům
do týdne podal.
Usnesla se zároveň, aby v revisi knih důch
denských bylo dále pokračováno.
Tomuto usnesení vyhověv, přístoupil revison
zemského výboru pan Karel Dvořák ku prozkoumání
knih důchodenských za r. 1899 a za dobu od 1. ledn
1901 do doby suspendování p. Farkače, to jest až do
22. února 1901. O tom podal podrobnou zprávu ve
schůzi městské rady dne 14. května 1901 toho ob
sahu, že zjistil schodek a sice: 1. za čas oo
1. ledna do 2. září 1899 obnosem 8915 zl. 21 kr
čili 17.830 K 42 h, 2. za čas od 1. ledna do 22. února
1901 částkou 84 K 80 h, při čemž podal zároveř
vyjádření o tom, jakým způsobem přednosta důchodu
pan Farkač schodek za čas od 1. ledna do 2. září
1899 v účlech obecních ukryl.
Dvořák
V Farka
Farkač
7
article
Tuto druhou zprávu vzavší na vědomí, zvolila
městská rada usnesením ze dne 14. května zvláštní
čtyřčlennou komisi, již uloženo bylo vyšetříti, zda
vinu na schodku vykázaném u obou naduvedených
zprávách zemského rovisora pličitati lze jedině
pouze přeďnostovi důchodu p. Farkačovi a zdali sna
v příčině té nelze vínití i ostalní dva úřadníky dů
chodenské, to jest likvidátora a kontrolora z hrubéh
porušení jich povinnostl.
Tato čtyřčlenná komise příbravši do středu svého
i revisora zem. výboru pana Karla Dvořáka došla
podrobným pro koumáním věci a výslechém pana
Farkače tak i obou druhých úřadníků důchodenskýc
pp. likvidálora Tom. Maděry a kontrolora Vaňk
k jednomyslnému náhledu, že vykázaný scho
dek zaviněn jest jedíně přednostou
důchodu p. Václ. Farkačem, jenž ve-
škerě manipulace účetní a knihov n
zám prováděl bez vědomí druhý c
úřadníků důchodenských, jímž dle způ-
sobu vedení knih účetních v městském důchodě ne
bylo lze kontrolu přesně prováděti, takže ji m
příčině té žádného hruběho proviněn
neb přestoapení povinnosti jich vyčí
vati nelze.
Mlěstská rada na základě tohoto dobrozdán
usnesla se ve schůzi dne 21. května kenané:
1. aby zrušena byla ihned suspense likvídálor
p. Tom. Maděry;
2. aby úřadníkům důchodenským pp. Tom. Ma
děrovi a Janu Vaňkovi vytknuto bylo, že remunerac
za revisi dávky nápojové za rok 1899 nesprávně
beze všeho povolení si vybrali;
3. aby pp. V. Farkač a Jan Vaněk vyzváni byl
k vráceni neprávem přijaté remunerace za plvní
revisí za rok 1899.
Další zprávu o revisi knih důchodenských poda
rovisor zemského výboru p. Karel Dvořák městské
Farkač
Dvořák
Tom
Maděra
Vaňk
Václ
Vaněk
V Farkač
Ma děr
8
article
radě podáním ze dne 28. května 1901, ve kteréž od-
volávaje se na předešlé dvě své zprávy, jimiž ozná-
mil zjištění schodku za čas od 1. ledna 1899 do
23. února 1901 uvedl, že prozkoumav veškeré knihy
důchodenské za čas od r. 1889 do 23. února 1901.
to jest od nastoupení p. Farkače v úřad pokladník
až do dne jeho suspendování shledal, že cely
schodek za dobu úřadování p. Farkače
jako městského pokladníka činí úhr-
nem 92.976 korun 33 hal.
Při tom uvedl revisor, že číslice tato vzhledem
k tomu, že účty za rok 1889—1898 podrobně ve
všech směrech nebyly revidovány, snad na halé
přesnou není, že však tolik přece se vší pravdě-
podobností lze tvrditi na základě celkového vedení
účtů, že správná číslice schodku velice jest blízká,
takže by zevrubnou revisí pouze nepatrnější změny
mohla doznati.
To jest v celku průběh a výsledek dosavadn
revise knih důchodenských, jak provedena byla revi
sorem zemského výboru.
V. dalším líčení věci dlužno poukázati k tomu
že zavedeny byly městskou radou v čas příslušné
kroky, aby škoda, jež by obci karlínské zjištěním
eventuálního schodku v úřadování p. Farkače vzešla.
byla nabražena, po případě náležitě zajištěna.
Farkač
9
article
Tyto preventivní kroky k náhradě resp. zaji
štění event. své škody zjištěním schodku povstalé
podnikajíc, přijala městská rada nabídku pí. Barbory
Farkačové, manželky býv. přednosty důchodu p.
Václ. Farkače, kterouž tato k uhražení škody této
nabídla obci karlínské v zástavu mlýnskou usedlost
svoji č. p. 15 v Hloubětíně a bylo také již právo zá
stavní na řečený závazek k rukoum obce karlínské
knihovně zjištěno.
K další úhradě škody, v úřadování p. V. Fa
kače event. povstalé, nabídl bratr téhož pan Rudol
Farkač na Rusi, aby soudnímu stíhání svého bratra
předešel, narovnání v tom směru, že ve dvou lhů-
tách po 25.000 K zaplatí celkem 50.000 K na uhra-
žení škody obecnímu důchodu způsobené, když obee
nepodnikne proti V. Farkačovi trestní stíbání.
Tento návrh spolupodepsal také Václav Farkač
podav současně žádost, aby služeb svých
u obce karlínské beze všeho nároku
na výslužné byl zproštěn.
Farkač
Václ
Rudol
Rus
V Farkač
Hloubětín
10
article
Městská rada, majíc na mysli, že v první řad
jednati se musí o to, aby obci karlínské především
škoda nesprávnostmí úřadování p. Farkače vzniklá.
byla celá nahražena, přijala s podmínko
dodatečného schváleni obecního vý
boru nabídku plnomocníka p. Rud. Farkače, klerouž
značná část zjištěného spolku holově bude ukryta.
Z těchto opatření městské rady vidno, že pečovala
o to, aby škoda obci karlínské z úřadování p. Far
kače vzniklá, byla efektivně nahražena, resp. patřičně
zajištěna. Vykázaný schodek v celkovém obnosu
92 976 K 33 h hražen jest:
1. na hotovosti obnosem . . . . K 53.600.—
a sice nabídkou p. R. Farkače K 50.000.—
a kaucí p. Farkače . . . K 3.600.—
2. hypotekou mlýna v ceně . . . K 39.976.33
Z vylíčeného vychází, že městská rada v celé tétc
záležitosti postupovala cestou přesně zákonnou a sic
jak co do zjištění schodku provedením řádné revise
delegovaným úřadním znalcem zemského výboru, tak
i co do způsobu uhražení resp. zejištění škody vy-
kázaným schodkem z úřadování p. V. Farkače po-
vstalé a že nelze jí vytýkati, že by v příčinět
byla nějakých nesprávných kroků na úkor obce
učinila.
O dosavadním průběhu této záležitosti, tak jak
vyvinul se od doby minulého zasedání obecního
zastupitelstva zprávu podávajíc, žádá rada městská
Slavný obecní výbore račiž zprávu tuto na vě-
domí vzíti a veškerá opatření a usnesení městske
rady v záležitosti vyskytnuvších se nesprávností
úřadování p. V. Farkače učiněná a ve zprávě télo
obsažená v celém obsahu schváliti, zejmena poku
se týče propuštění V. Farkače ze služeb obce ben
náhrady jakéhokoli výslužného.
Farkač
R Farkač
V Farkač
11
article
Veškeré návrhy, ve zprávě rad
městské obsažené, byly schváleny
sice 18 hlasy. Přílomno bylo 28 členů měst-
ského zaslupilelstva.
Pán Hejtmáne k žádal revisora p. Dvořáka
jenž byl schůzi pěítomen, aby vysvěllil tuto okol-
nost. Před 14 dny byla nám podána zpráva, že
schodek obnáší okrouhie 39.100 K a za týden na to
již sděleno, že sehodek je ok rouhle 89.100 K. Jak
se stalo, že tento plus byl za tak krátkou dobu
zjištěn a v kterých letech se to stalo?
Účetní znalec p. Dvořá k odvětil, že v první
zprávě podal dobrozdání o revisi, vykonané od 2.
září 1899 až do konce roku 1900 a již tehdy byl
na stopě nového schodku, který vzník! do 2. zář
1899 a sice v obnosu 9000 K. Pátral jsem, pravi
znalec dále, jakým způsobem byl tento schodek
hražen v knihách. On byl připsán k účtům, jinak
úplně správně vedeným. Po töchto stopách šel jsem
dále až do roku 1838, kdy se stal Farkač poklad-
níkem důchodu a tím způsobem zjistil jsem v dob
velmi krátké příbližnou číslici schodku.
Pan inž. Vrzák vzhledem k prohlášení znalee
a k očistění revisorů vůčí veřejnosti táže se, zdaje
možné, že revisoři obecních účtů při zběžné revisi
mohli nesprávnosti odbaliti?
Znalec p. Dvořák pravil, že již městská rada
oběma revisorům dala zadostučinění tím, že je pro-
hlásila nevinnými. Aby se manipulace důchodního
Farkače odhalila, k tomu bylo by zapotřebí nejen
nejdůkladnější revise, ale i náležité sběhlosti účetní.
Při revisi zběžné naprosto nedalo se nic odhalit.
Hejtmáne
Dvořák
Farkač
Ing
Vrzák
12
article
Pan Engelmann podotýká, že záležitost měl
být svěřena k vyšetření zvláštní komisi disciplinární
a nikoli ze středu městské rady zvolené. Komise
nebyla šťastně volena a proto, třeba byly návrby
rady měslské schváleny, přece každý může mít ješte
jiný úsudek.
Pan Rudle odpovidá jako člen komíse, že po-
čínali si úplně nestranně a uvádí, že Farkač dovedi
manipulovati tak, aby úřadníci v jeho kanceláři ne-
mohli nic odhaliti. On vedl knihy sám a že nebyly
vedeny řádně, teprve nyní vyšlo na jsvo. Stal
se zásluhou úřadníka p. Maděry, že vše bylo od-
haleno.
Pan cís. r. Nekvasil lituje podezření, které
p. Engelmann vyslovil a tvrdí, že rada městská po-
činala si úplně nestranně. Stala-li se někomu křivda,
je povinností naší, abychom ji odčinili. To se stalo
p. Maděrovi, který má zásluhu, že na manipulace
nesprávné přišel a proto musíme mu dáti zadost-
učinění. To se stane tím, když jej dosadíme do
úřadu jeho zpět. Ve příčině uhražení schodku mů-
žeme býti rádi, že máme uvedené záruky. (Veselost
na galerii.) Pro obec je to jako peníz nalezený.
Pan Pánek táže se, zda pro příště je učiněno
náležité opatření, aby knihy důchodu obecního byly
náležitě a správně vedeny, tak aby se neopakovala
podobná překvapení.
Předsedající p. Svitá k odpověděl, že opatřen
ta jsou učiněna a že k návrhu revisora opatřeny
jsou takové knihy, z kterých i laik pravý stav věci
rozpozná.
Tím rozprava byla skončena a četné obecenstv
opouštělo galerii.
Engelmann
Rudle
Farkač
Maděra
Nekvasil
Pánek
Svitat
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze padesátá druhá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 29. května.
Přesně v určený den a ve smluvenou ho
dinu začala sněmovna, po prázdni letnic, ro-
kovat o zákoně zajišťujícím stavbu
průplavův a regulaci řek. Sněmovna
byla z poloviny prázdnou — přemnozi její čle-
nové dlí ještě u krbu rodinného — ale nával
k zápisu řečníků byl ohromný. Přišlo jich přes
120. Někteří však, vidouce, že jim nepřála
Štěstěna při losování, raděj odešli. Z českýeh
vytáhl pouze posl. Kulp malé číslo — dvojku
v řadě mluvělch pro předlohu. Prince Bedřicha
Schwarzenberka v loterii parlamentní
nemiluje Fortuna: vrhla mu sedmačtyřicítku
Také Polákům jen jedno místo přední připadlos
jedníčka mezi přivrženci osnovy. Totéž numero,
ale mezi její odpůrci, dostal poslanec Wolf.
Jako vždy, výsledky »tahu« neuspokojily. Jeden
však z oněch, kdo má zajištěno slovo, pravi
tonem, ve kterém mísila se škodolibost se zlo-
myslností: »Kdyby měli všichni mluvit, co se
tady hlásili, trvalo by to pět rokův a nikoliv
tři dny.
Osnova, jak je podkladem rokování plenár-
ního, je dílem české delegace. Její přičinéním
akce kanálová, vládou navržená, byla roz-
šířena, doplněna, rozhojněna velmi podstatne
akcí regulační a zároveň akcí me-
liorační. Její přičiněním úprava přirozených
toků posunuta do popředí všech vodních pod-
niků. Zabezpečeno pro ni a výlučně pro n
praecipuum 75 mill, korun. Zemský příspěvek
snížen na 121 procent z 25, erárem žádaných.
Praha sproštěna každého příplatku. Zemský
výbor bude míti při tracování předchozí votum.
Schwarzenberk
Polák
Wolf
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
Fortuna
Iliorační
14
article
Rozmnoženy záruky, že regulace řek nebude
zdržována, nýbrž prováděna, že dávná tužba
celého království a markrabství dojde splnění
Meliorace pozemků bude pokračoväti nyní hbi-
tějším tempem. Zjednány příznivé finanční pod
mínky její. Zemským sněmům zůstaveno roz-
hodnutí meritorní o tom, na které stavby chtějí
věnovati peníze podle toho, které pokládají pil-
nějšími.
Beze vší závisti a řevnivosti podrobily se
všechny strany účelnému, rozmyslnému a roz
hodnému vedení českému v této věci. I Námei
ze zemí koruny české. Zamiláme theorii o su
perioritě neb inferioritě národa nad národem,
protože trváme na stanovisku rovnosti o rovno-
cennosti obou. Ale kdybychom osvojili si učení
to a položili otázku: kde byla v přičině vodních
cest větší znalost, kde vůbec přednost, odpověd
— tušime — mohla by býti jen jedna.
S povděkem a vděkem uznali a uznávají,
zejmena Poláci, že Čechové pracovali také pro
ně a sami vůdcové haličské delegace řekli našim
důvěrníkům: »Od r. 1884 domáháme se regu-
lace svých řek. Roku 1885 nám ji zmařil hr.
Fr. Coronini, přídav se ve sněmovně k protiv-
nikům její. Nebýti vás, neměli bychom ji ještě.«
Podle toho tudiž oceňují dosah vodních
staveb regulačních velmi dobře — v Haliči.
Tentýž zjev, který jsme mohli konstatovati
u předlohy o půjčce investiční, ukázal se také
tentokrát u předlohy o vodních stavbách.
Polák
Čecho
František
Coronini
Halič
15
article
Únava jest totiž všeobecná a zá-
jem dlouhým vyjednáváním ve vý-
boru vyčerpán tak, že pro sněmovnu
samu tak řka nezbyl žádný. Zračilo se to též
ve scenerii. Gen, zprav. posl. dr. Menge
poslouchán byl dvaceti lidmi, posl. Wo lf sotva
třiceti. Ovšem logická salta mortalia, která pro-
váděl skutečný vůdce Všenémeů, záhy rozplýlila
skrovný kruh poslanců jej obstupujících a ne-
vědoucích, je-li pro předlohu či proti ní. Zá-
stupce trutnovské skupiny městské podobal se
totiž dnes pocestnému ze známé báchiorky,
který faunovi jej hosticímu dýchal jedněmi
ústy teplo a chladno. Patrně nevěděl pohlavár
Němců ve »Východní Marce«, jak se má vy-
sloviti, aby nikde nenarazil. Proto prováděl tanec
mezi vejci. Naposledy, nemoha se vyznati kudy
kam, po 1'ghodinné ekvilibrislice navrhl, aby
se zastavilo veškeré projednání předlohy a vy-
čkalo se s ní, až budou vyslechnuty snémy.
To jest návrh konservativního velkostatku
a nepřekvapilo dokonce, že posl. Prášek
prohlásil se pro návrh ten, který, sprosti-li se
pláštíku, kryjícího jeho strannicko politiekou na-
hotu, není, než pokusem uskutečnění regulace
řek českých na dlouhý čas oddáliti, to jest na
dobu dozírnou zmařiti. K takovému průtahu
spolčila se koalice Všeněmců, konservativního
velkostatku a frakce českých agrárniků. Repre-
sentant této v dnešní debatě byl také jediným
poslancem, kterému se zamlouvala řeč Wolfova.
Osvědčil s ní naprostý souhlas. Myslime, žep.
dr. Meltal, který zastupoval ve výboru pro vodní
stavby návrh odkladní, prolestovati bude co nej-
rozhodněji proti jakékoliv pospolitosti s panem
Wolfem.
Posl. Prášek česky a německy vystupoval
zvláště a výhradně proti stavbám průplavním.
doktor
Menge
Němec
Prášek
Wolfův
Meltal
Wolf
Posl
16
article
Zajisté, že o tom, jsou-li a budou-li prospěšné.
čili nic, může býli spor a mínění různá, ale
kdo, jako posl. Prášek s celou emfasi křičí do
sněmovny: »Vy jste nám ani v parlamentě.
ani v novinách, ani slovem, ani ciframi nedo-
kázali, že průplavy přinesou užitek«, ten má
sám onus probandi, ten má povinnost provésti
přesný a ciferní důkaz, že průplavy jsoua
budou škodlivé a jen podaří-li se mu takový
důkaz — o čem vážně pochybujeme — m
právo činiti z něho závěr proti předloze a proti
jejím zástupcům. Argumenty, kterými bojoval
tento poslanec, byly dílem naivní, dilem ne-
pravdivé. Naivním jest stanovisko, že netřeba
vyvážeti z království českého žádného
hnědého uhlí, protože prý uhlobaroni jsou bez
toho bohati dosti. Nepravdou pak jest, že pů-
vodní projekt předlohy o vodních stavbách ob-
sahoval regulace řek a že průplaty teprve při-
věseny. Tolik mohlo by přece býti povědomo
každému poslanci, že stal se pravý opak :ž
k nalehání a tlaku poslanců českých ke stav-
bám průplavním přibyly jednak regulace řek
jednak obsáhlé meliorace pozemků. Proti všemu
na světě lze snad se stanoviska agitačního po
lemisovati, ale proti pravdě a proti skutečnost
žádná deklamace nic nesvede.
Co se týká regulací řek, dlužno povědě
pánům z agrární skupiny konečně upřimné.
rozhodné a jasné slovo. Všechno jejich dušo-
vání se, že jsou pro regulace řek a že jsou
pro meliorace pozemků, jest planým, protože
dobře vidí, že bez průplavních staveb nebylo
by žádných regulaci a žádných meliorací a že
kdo chce tyto, musí — abychom užili známého
slova císaře Viléma II. — »spolknout« také ony.
Prášek
Vilém II
17
article
Pánové z agrární frakce vědi dále dobře
že zmar staveb průplavních by byl eo ipso zároveř
také zmarem meliorací a regulaci.
To jest nutno povědět tak, jak to fakticky
jest, aby bylo jasno u přátel i nepřátel.
Přijímajíce návrh konservativního velko
statku v jeho nynější formě, aby totiž napřed
provadla se regulace všech řek v království če-
ském a potom teprve, až tato bude skoncována,
přistoupilo se ke stavbám průplavním, neposti-
hují patrně sgrární separatisté dosah odporu
svého proti těmto. Ve stavbách průplavních jest
obsaženo totiž také splavnění Vltav
a Labe, pro které projekty jsou
vypracovány a hotovy.
Přijetí návrhu dra. Mettala na odročení
staveb průplavních až po dobu, kdy uskuteč-
něna bude regulace řek v naší užší vlasti, jest
tudíž odročením splavnění Vltavy a Labe, n
které čeká příslušné obyvatelstvo již celá desíti
letí, do nedozírna.
Co by řeklo celé Polabí, co by řeklo jeho
agrární obyvatelstvo, kdyby zase bylo zklamáno
v tužbě svě a kdyby zase odsouzeno bylo trpět
a strádati škodami neupraveného Labe 20
snad 30 let, kterých bylo by třeba k regulaci
veškerých řek českých? Věru, naši agrární
dissidenti nevědí co činí, nevědí, jak ohrožují
nejživotnější zájmy zemědělského lidu, přidáva-
jice se k oněm, kdož do českého Polabí volají;
»Lasciate ogni speranza! Nedoufejte v nicl
Zkoušejte dále !«
Pomoc pro Polabí jest blízka. Jest nejen
možna, jest jista. Chtéjí tak zvaní agrárnicí,
chtějí pánové z konservativního velkostatku ob-
tižiti své svědomí vinou, že ji zničili? Čestí
poslanci klubovní hříchu takového nechtějí býu
účastni.
Třihodinná přestávka byla mezi denní
noční schůzí. V této sešli se poslanci počten
neobyčejně hojným.
Vltava
Polabí
český Polabí
18
article
Mp. dr. Körber ve stručně řeči vy
vrátil obavy agrárníků konstatovav, že první
podnět k stavbám kanálovým vyšel právě
kruhů agrárních. Právě s agrárního stanovisk
hájil předlohu v řeči 113 hodiny trvající posl.
Kulp. Polemisoval proti posl. Práškov
a Peschkovi a pravil, že nesdílí názor
min. předsedy, že vodními stavbami budou f-
nance státní příliš zatíženy; naopak očekává, že
budou poslleny zvelebením průmyslu a ob-
chodu.
O půl 11. hodině noční ujal se slova proti
osnově princ Bedřich Schwarzenberg-
Odpor jeho byl spíše kryt, ale patrným by
dosti. Příkře zamitavě zachoval se ke stav-
bám kanálů. Uvedl je v parallelu s lokálním
dráhami, míně, že zůstaly mnohé z nich pas
sivními.
My jsme dávno v těchto listech zastával
stanovisko, že výhodnost železnic nemůže být
posuzována jedině podle peněžního jejich výnosu.
Chce-li poslanec za Budějovice býti důsledným
musí býti také proti stavbě dráh vůbec. A
to zkusi!
Prine Bedřich Schwarzenberg upo-
zorňoval, že jest zástupcem lidu, ale později
činil deklarace a návrhy za klub velkostatkářský
Tu jest rozpor, a tu vidíme prince státi na
straně velkostatku a nikoli na straně skutečných
potřeb lidu, pro které prine dnes neukázal an
porozumění. Argumenty, kterými bojoval, byly
liché a některý dosvědčoval, jakoby byl předlohu
ani řádně nečetl. To zaraziti musí u kavalíra.
který chce hráti velkou roli vedoucí. Opětovně
byl upozorňován poslanci českými, že jest na
omylu.
doktor
Körber
Práškov
Peschek
Schwarzenberg
Budějovice
19
article
Řeč prince Schwarzenberga prot
předloze o vodních ceslách způsobila pravý
podiv v celé sněmovně. Největší však byl úžas
u poslanců českých, když prine Sch war zen-
berg vyslovil se pro výdej na prospěch prů-
plavu dunajsko-oderského, pravě, že tento jeso
vnitřním. Podle mínění prince Schwarzenberga
jest tudíž průplav dunajsko-vltavský mezinárod-
ním. Jenže skulečnost jest právě opačná. Každy
ví, že právě průplav dunajsko - oderský jes
mezinárodní a že průplav ten sloužiti má zá-
jmům německým a maďarským.
Dojem, který zůstavil tento debu
prince Schwarzenberga, byl nejnepřízni
vějsím, a myslíme, že tuto řeč nejlépe kriti
soval dr. Lueger, když pravil, že prin
Schwarzenberg se dnes ocitl ve spo
lečnosti p. K. H. Wolfa.
Tato charakteristika dostačí také nán
Čechům.
Po řeči Schwarzenbergově ocitla se sně
movna v lomozu a ve skandálu, z kterých ne
vyšla do konce schůze. Sotva se totiž uja
slova generální řečník pro předlohu, dr
Lueger, aby polemisoval proti generálnímu
řečníku, jenž předlohu potíral, zosnovali Vše
němci proti němu prazvláštní demonstraci.
Začali lomoziti, hlasitě se baviti, číst
hlučně noviny, pokřikovati na sebe »Heil«a
»Wacker«, aby byl dr. Lueger umlčen.
Několikrát dovolával se tento infervene
předsedovy, ale marně. Hrabě Vetter byl malo
mocným.
Scéna ta připomínala řeč, kterou měl dr
Lueger v noční schůzi o vyrovnacím pro-
visoriu za hraběte Badena. Tytéž výkřiky
tytéž nadávky. Antisemité volali na Všeněmce
»Ochlastaná chásko !«
Dr. Lueger (k předsedoví): Pane hrab
Vettře, což pak nemáte žádných prostředků
na zkrocení těch pánů? Prokázal jste jim la
skavostí dost.
Dr. Brzorád (k předsedoví) : Táhněte
sirky, jste-li neschopen
Procházka (k Všeněmcům): Počkejl
jen, my tomu uděláme přítrž. Žádný z vašich
řečníků nesmí mluvit.
Schwarzenberg
doktor
Lueger
Wolf
Čecho
Schwarzenbergův
Wacker
Vetter
Baden
Vettra
Brzorád
Procházka
20
article
Strobach (k předsedovi): Zavolejtesi
Strobach (k předsedovi): Zavolejtesi
Prada, ten zakročl.
V tu chvili obrácena byla pozornost k ložím.
Z těch volalo několik mladíků: Fuj Wolf
Sluhové vyklidili výtržníky.
Hr. Vetter několikráte pak volal Vše-
němce ke klidu, ale bez výsledku. Křesťanšt
sociálové žádali, aby předseda zjednal dru.
Luegrovi poslechu. Předseda musil však
pouze pokrčiti rameny. Konečně o 10. hod.
45 min. přerušil schůzi a křeslo opustil.
Po desetiminutové přestávce se vrátil. Vše-
němci pokračovali ve své taktice. Četli, hulákali,
lomozili. Dr. Lueger neslyšen od gallerie,
mluvil dále. Bylo jen viděti, jak rozkládá ru-
kama a jak poslanci kol něho shromáždění
tleskají.
Rokovaly vlastně parlamenty dva. V jednom
mluvil dr. Lueger, v druhém Wolf. Sou-
časně ozýval se oběma řečníkům applaus.
Wolí posléze jal se volati na Luegr a:
Konec, konee.
Dr. Berger buší do pultu.
Procházka: Pošleme pro záchrannou
společnost, ti tam sešíleli.
O čivrt na 12. skončil dr. Lueger z
dlouhotrvající vřavy. Hned pak povstal předseda
a učinil toto prohlášení:
»Mohu toliko vysloviti svoje politování, že
jednací řád neposkytuje mi žádných prostředko
proti seénám, jež se zde odehrály. Lituji, že
pánové . ..
Strobach
Wolf
Vetter
doktor
Lueger
Berger
Procházka
Hradec
Luegr
Prado
21
article
(Bouřlivé hlasy: Kluci, pa-
douši, ničemové, všiváci. Poslanec
Schneider na Schönerera: Ty vy vr hsli
bordelů.)
Hr. Vetter . . . že pánové neosvědčili
dnes více respektu a vážnosti ke sněmovné.
(Dlouho trvající pochvala.)
Posl. Kratochvíl prohlašuje, že posl.
Prášek nebyl oprávněn mluviti jmenem živnost-
nictva.
Posl. Prášek za velkého hluku pro-
lestuje.
Posl. dr. Berger prohlašuje, že scény
Všeněmci uspořádané nebyly mířeny proti sně-
movně, ani proti presidentovi, nýbrž proti dru.
Luegrovi, poněvadž tento prý nedovoluje
učitelům a úřadníkům, aby německy cítili.
(Bouřlivé hlasy u antisemitů: Lháři, ty lžeš.)
To jest příčinou, že Všeněmci projevují dru.
Luegrovi své opovržení.
Hr. Vetter přerušuje řečníka, že nemůže
takových urážek trpěti.
Posl. Gessmann (k Bergerovi): T,
lumpel
Předseda udílí posl. Bergrovi důtku.
Dr. Lueger činí za všeobecného tichaa
za nepřítomnosti Všeněmců tento dotaz: Pane
předsedo! Především opravuji tvrzení před-
řečníkovo, že nedosazuji žádného Všeněmce.
Pokládám Schönerera a Všeněmce
za ničemné velezrádce a takové nebudu
fedrovati. Táži se pana presidenta, zda souhlasí
se mnou.
Když byl president o půl 12. hodině pro-
hlásil, že příští schůze koná se zejtra, volal
dr. Lueger na Schönerera: »Ty ko-
řalo! Jdi se ochlastatl«
Wolf (ke Všeněmcům): Ani mukl
Schneider
Vetter
Posl
Kratochvíl
Prášek
doktor
Berger
Bergr
Lueger
Wolf
Hradec
Gessmann
22
article
Předseda zahájil schůzi v 11.10 hod. dop.
Vláda podala dnes předlohy o promičení ne-
vyzdvižených obnosů ze slosování cehných papírá
na prospěch státu a o poplatkových výhodách pro
6mili. půjčku, kterou má během letoška králov ství
české uzavřiti.
Posl. Kliemann a sp. podali pilný návrh na
povolení podpor několika obcím v pedbořanském
okrese.
Posl. Rozkošný a sp. rovněž pilný návrh na
pomoc obci Rusavě (v holešovském okrese, Morava .
Posl. Pacher a sp. podali návrh, dle něhož
má býti k zákonitým požadavkům při zřizování sou-
kromých středních škol po případě při jejich pře-
vzetí do státní nebo zemské správy připojen také
soublas obce.
Posl. dr. Ellenbogen a sp. podali dotaz, ve
kterém se uvádí, že pěšák Schmied 84. pěšího pluku
při svém dostavení se k setnině měl na hlavě šupiny.
Šikovatel odstraňoval mu je tím, že mu dával hlavu
čistit ledovou vodou při 15° mrazu na dvoře kasáren.
Posl
Pacher
doktor
Ellenbogen
Schmied
Morava
obec Rusava
23
article
Následkem těto surovosti voják těžce onemocněl a
na levé ruce a na noze jest ochromen. Při tom špatně
slyší a při chůzi potřebuje podpory dvou osob.
Posl. Malik v dolaze k předsedovi chce, by
byl do slenografického zápisníku minulé schůze, kde
schází, pojal výkřik posl. Lemische za jeho řečí:
»Takové třesky plesky nelze klidně poslouchati le
Předseda odpovídá, že dle dosavadní zvyklosti
přijímají se do protokolu jen výkřiky, na něž řečníci
reagovali.
Posl. Stein (v dotazu k předsedovi) vrátil se
k poznámce posl. Schreinera naproti jeho vývodům
v afléře západočeského akc. spolku pro dolování uhlí.
Dr. Schreiner užil slova podezřívání. Kdo jeho řeč
slyšel, přizná, že mu nenapadlo podezřívat osobně
dra. Schreinera, což také výslovně podotkl. O pode-
zřívání nebylo ani zmínky a proto vyprošuje si onen
výrok posl. Schreinera. Již v minulé schůzi hlásil
se k přiměřené opravě, ale řeklo se mu, že debata
není možná, když hlásil se k dotazu na předsedu,
nebyl mu dovolen ani ten.
Posl
Malik
Stein
doktor
Schreiner
24
article
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
Skénův dotaz po Klimtově obraze »Lékařství«.
Obraz byl objednán roku 1898 k ozdobení stropu
v aule vídeňské university a příslušná komise neshle-
dala na něm nic závadného. Obraz sám jest již ma-
jetkem státu. Koupí obrazu nevytýká se ještě směr
»úřadního rakouského umění«; není lo vůbec v moci
vyučovací správy, nýbrž výsledkem stálého pokroku
a vývoje. Podmínkou přirozeného vývoje je svoboda
uměleckého tvoření a v něm zároveň záruka, že sku-
tečně krásné obstojí a dojde všeobecného uznání.
Dobrý vkus umění milovného obecenstva je spravedli-
vějším soudcem než úřad, jehož nařízení by vzkvé-
tající umění domácí spíše umořovalo než odvracelo
případné zvláštnosti některých u mělců.
— na Nitschův po vypsání nových voleb do
české místní školní rady krumlovské, že okr. školní
rada učinila tak v oboru své působnosti a protest
není dosud vyřízen, avšak ministr ubezpečuje, že
věc bude záhy řádně vyřízena.
— na Hauckův po zákaze vyučování hře na
housle učiteli na národních školách, že příslušný
výn s netýká se vy učování domácího.
— na Schreinerův po nedostatečném umí-
stění nynějším německé státní průmyslové školy
plzeňské, že příčinou jsou finanční poměry, avšak
nedostatky budou vyšetřeny a odstraněny.
— na Hanichův po třídách české národní
školy hrobské v budově německé školy, že školský
úřad konal jen svou povinnost, opatřiv zatím dvě míst-
nosti v německé škole pro české třídy. Také v jiných
školních obcích, jako v Trutnově a Liberci, jsou ně-
mecké a české školy v jedněch budovách.
Po doplňovací volbě do železničního vý-
boru rokovalo se o výborové zprávě stran
doktor
Hartel
Skénův
Klimtův
Nitschův
Hauckův
Schreinerův
Hanichův
Trutnov
Liberec
26
article
a provedení úpravy řek.
Referent posl. dr. Menger podával zevrubnou
zprávu; ličil předlohu jak vyšla změněna z výbord-
vých porad, a konstatoval, že tak rozsáhlý program
říčních úprav nebyl lpostaven v žádné zemi. Rozší
doktor
Menger