1
masthead
28 května 1901. Číslo 145.
28 květen
4
article
uchopila práce na zanedbaném poli a založením če-
ského časopisu zvěrolékařského i českého spolku zvěro-
lékařského začala organisovat českou vědu zvěrolékař-
škou. Význam této vědy stoupá přirozeně v době
kdy klesující ceny obilní a řepní nutkají rolaictvo
nase, aby věnovalo nejintensivnější póči chovu do
mácího zvířectva. Výzkumy vědy zvěrolékařské byly
uloženy již milliony do klína kruhů zemědělských.
Strašlivé, dobytek ničíci nákazy byly buď úplně vy
mýtěny aneb na minimum netušené stlačany. Take
zdraví lidskému cenné služby zvěrolékařstvím pro
kázány prohlídkou masa i mléka. Leč daleko větší
služby musí zvěrolékařstvo konati v budoucnosti.
Dlužno vzpomenouti jen tlumení tuberkulosy, slin-
tavky, kulhavky a celé řady důležitých otázek jiných.
jichž rozluštiteli kyne vavřin světového jmena a vše
obecného uznání.
Jaký div, že v mladém organismu českého zvěro
lékařství jeví se ušlechtilá ctižádost a snaha, spolu-
zápoliti v závodění o rozřešení předůležitých národo-
hospodářských otázek a pracovati na dále pod vlastn
vlajkou a pod českým praporem. Ve spolku českých
zvěrolékařů počuje se přednáškami, četbou a jiným
prostředky o zušlechťování české mluvy odborné
a zjednává se porozumění pro snahy českých zvěro-
lékařů, jež vrcholí ve volání po zřizení česke
vysoké školy zvěrolékařské v Praze.
Praha
spolek zvěrolékařský
Take zdravý
5
article
Dokud spravedlivý tento postulát nedojde splnění
neminí čeští zvěrolékaři nečinně ruce v klín složili
nýbrž vynasnažují se ze všech sil, aby dokázali, že
zřízení této školy jest nutností již i proto, poněvadh
á nás jest láska a oddanost k vědě lékařské tak vy-
vinuta, že jest bezpečnou zárukou pro dosažení těch
nejskvělejších výsledků bádacích na tomto samo-
statném odborném učení českém.
Důkazem toho jest v neděli svatodušní vykonané
olevření musea zvěrolékařského v praž
ských ústředních jatkách v Holešovicích, jež jes
vůbec toho druhu prvým v celé Evropě. Jinde po
dobné sbírky nacházejí se při úslavech zvěroléka
ských. Poněvadž u nás dosud nejsou založené, pod
jali se zvěrolékaři ústředních jatek pražskýcha
v prvé řadě neúnavný zvěrolékař p. M. Pretner loho
úkolu, aby museum bylo zřízeno. Rada král. hlav
města Prahy snahu tuto ochotné podporovala a při
spěla k tomu, aby museum bylo otevřeno. Zakla-
datelé jeho těší se nadějí, že takovým způsobem
budou založeny sbírky, jež mohou příští české vy
soké škole zvěrolékařské státi se velecenným po
kladem názorného vyučování.
K slavnostnímu otevření musea dostavili se pp
starosta měst pražských dr. Srb s prvým náměstkem
drem. Fričem, členové správní rady ústředních jatek
dr. Holubovský, Švagrovský, Fatka, Červený. Bu-
kovský, Raban a Stárka, městští radové dr. Kühna
Kasalický, obecní starší Vaníček a Novák; dále pan
prof. dr. Hlava, docenti dr. Veselý a dr. Honl, městský
lysik dr. Záhoř, dr. Klíma, dr. Dreyschuh, delegál
lékařské komory z Moravy, předsedové živnostenských
společenstev pp. Plaček, Šašín, Zympl, Jeřabek, Pech,
Kračmera, Moravec, uzenář p. Macháček a četní jin
řeznici a uzenáři a mnozí účastníci sjezdu přírodo-
zpytců.
M Pretner
doktor
Srb
Frič
Holubovský
Fatka
Červená
Raban
Stárek
Kühn
Vaníček
Novák
profesor
Veselá
Honl
Záhoř
Klím
Dreyschuh
Plaček
Šašín
Zympl
Jeřabek
Pech
Kračmer
Moravec
Macháček
Holešovice
Evropa
Praha
Morava
6
article
Shromáždění oslovil tvůrce musea a správc
bakteriologické laboratoře jateční zvěrolékař pan M
Prettner takto: »Záříc hrdostí a pýchou šťastné
matky, vítá královská Praha ve zdech svých v jarní
tyto dny české vědce. Obohacena školami a ústavy
vědeckými, v jejich síních, kde českým slovem věda
zní, vílá je s radostí nad úspěchem, jehož domohla
se česká věda od minulého selkání se českých vědců
Všecka odvětví české vědy zahájila schůze v siních
svých škol, aby podala zprávy o tom, co vykonala
česká věda za posledních pět let. Jedině naše mladá
věda s tesklivostí tulí se k sesterské slarší vědě lé
kařské. Není dosud síní, kde by hlaholila slova uči-
telova rodným jazykem k novým jejím příslušníkům.
Praha
7
article
Však přece, ač není školy zvěrolékařské, v sráci to-
hoto království zbudován je nákladem obce pražské
v jejím středu ústav, který vyhovuje i vědeckým po-
žadavkům. Blahovůlí správní rady jatek a za pod
pory městské rady zřízeno zde museum zvěrolekat-
ské v Praze, jediná to síň v Praze, která čele náleží
vědě naší. Založení jeho je důkazem, že oceněna
snaha mladé, vědy naší obcí pražskou. Aby toto
museum vždy bylo výrazem vědecké snaživostia
píle zvěrolékařů jatečních, a tim i vzpružinou dru-
hým kollegům, aby bylo sílou pomocnou příští gene
raci v zasvěcování do vědy lékařské, to jest účelem
musea. Děkuji vám, slovulní pánové, jménem všech
kollegů za hojné účastenství, jímž projevili jste
uznání snažení vědy naší. Odevzdavám toto museum
do vašich rukou, slov. pane starosto, abyste ho
přijal do ochrany obce pražské. Račte přijmouti
sbírky ty se slibem, že v čistých intencích pro če-
skou vědu, v nichž bylo zbudováno, i dále bude ve-
deno. Nechť v budoucnu museum, dnes ještě ne-
patrné, jednou vzroste a stane se ozdohou ústředních
jatek pražských a celé české vědy zvěrolékařské.«
Praha
8
article
(Souhlas.)
Starosta měst pražských p. dr. Srb pravil, ž
je povděčen tomu, že u příležitosti sjezdu českých
přírodozpytců a lékařů může veřejnosti odevzdat
nově založené museum zvěrolékařské, na jehož za-
řízení městská rada neváhala přiměřenou dotaci po
voliti. Při této příležitosti musím i dalším snahám
zvěrolékařů, v zájmu zdravotnictví podnikaným, nej-
lepšího zdaru přáti. Kéž museum toto slouží nejen
vědám medicinským vůbec, nýbrž i zvěrolékařské
zvláště a také zemědělstvu, pro něž má zvěrolékař-
ství význam dalekosáhlý.
Na to předseda III. sjezdu českých přírodozpyteo
p. prof. dr. Hlava akcentoval vědeckou důležilos
zvěrolékařslví vzhledem k pathologické analomii a
bakteriologii. Uvedl, že děkuje jako pathologický
anatom své zkušenosti nejen pathologické anatomii
lidské, nýbrž i z velké části path. analomii zvířat.
Srb
profesor
9
article
Dále připomenul, že jako předseda sjezdu rád podpo-
roval snahu zvěrolékařů o samostatnou sekci a muse
doznati, že překvapuje jej sekce zvěrolékařská jak
počtem přednášek, tak i zvláště vědeckou hodnotou
jejich, tak že se může směle postaviti po bok sekcím
jiným. Končí prohlášením, že jako jest oprávněným
požadavek drubé české university, taktéž jest nutným
i zřízení české vysoké školy zvěrolékařské. Starostovi
p. dru. Srbovi děkuje a gratuluje, že rada městská
svou podporou podala důkaz, že pochopila vědecký
význam zvérolékařství. (Výborněl)
Pak promluvil zvěrolékař p. J. Taufer, re-
daktor časopisu českých zvěrolékařů, o zřízení če-
ského vysokého učení zvěrolékařského v Praze. Pravií
mimo jiné: Kdo dnes ještě chtěl by upříti zvěrolé-
kařství jeho vědecký a sociálně-praktický význam
ten odvažoval by se škrtati mnohou kapitolu z mla-
distvých věd biologických, ten chtěl by upříli význam
celému důležilému odvětví národního hospodářství.
Není kulturního národa v Evropě, jenž neměl by
vysokou školu zvěrolékařskou. Jediný národ český,
budicí svým rychlým tempem na dráze kulturní ob
div, nemá na domácí půdě dosud vlastního vědeckého
ústavu zvěrolékařského. Doufáme, že účastí na III
sjezdu českých přírodozpytců a lékařů dokážeme vě-
decké obci pražské a celému českému národu, že a
bez vědecké elity vlastního ústavu vědeckého, vyspěl
jsme dnes již tak daleko, že schopni jsme samostat-
ného vědeckého sebeurčování, vrcholícího v realiso-
vání české vysoké školy zvěrolékařské v Praze
Praha má, abych tak řekl, historické právo na vyso-
kou školu zvěrolékařskou. Jestiť ona prvním městem
českým, jež uznalo vědecký význam zvěrolékařství a
poskytlo ochotně pomocnou ruku hloučku neunav-
ných pracovníků, položivších základ k vědecké
sbírce.
Srba
J Taufer
Praha
Evropa
Praga Praha
10
article
Za to vyslovil starostovi a městské radě vřelý
dík veškerého zvěrolékařstva českého. Po vysloven
díků předsedovi III. sjezdu přirodozpytců panu prof.
dru. Hlavovi, vyslovil řečník přání starostovi měst
pražských, aby totiž mohl toto museum v nejbližš
době jako čestný dar král. Prahy odevzdati v ruce
prvního rektora zvěrolékařského vysekého učení praž
ského, jehož úkolem budiž: odchovávati národu če
skému nejen vědecky vzdělané odborníky, nýbrž i ho
tové charaktery. (Souhlas.)
Předseda správní rady ústředních jatek pan dr
Holubovský poděkoval všem přítemným za účasten-
ství a požádal je, aby podnikli prohlídku sbírek, př
čemž vysvětlení podali zvěrolékaři. Sbírky jsou umí-
stěny ve zvláštní pěkné a vzdušné mistnosti ve
vkusných skřiních. Vynikají tu zejmena zrůdnosti
všech hospodářských zvířat, nádory (carcinomy, sar-
komy), serie plodů z různých zvířat v různém vý-
voji, cizí tělesa ze zažívacího ústrojí zvířat, značná
sbírka polydaktilií, jakož i bakterie všech nakažli-
vých nemocí zvířecích. Dále jest tu kolekce tuber
kulosy v různých ústrojích i stadiích, kolekce
ozhřivky, moru vepřů a zvláště krásné exempláře
hydronephros a zánětu ledvin, jakož i sbírka cizo-
pasníků zvířecích, ukázky nemocí slezinných, rituál-
ního porážení, falšování masa a pod.
Tímto učiněn mnohoslibný počátek k další
zdárné činnosti českých zvěrolékařů. Přítomni vy-
slovili přání, aby ušlechtilé snahy musea vždy byly
korunovány nejdokonalejším úspěchem.
profesor
doktor
Hlava
Holubovský
Praha
11
article
Sjezd obchodního pomocnictva
českoslovanského v Praze
konal se v neděli 25. t. m. ve velké dvoraně Národ-
ního domu na Král. Vinohradech. Rokování zahájeno
bylo o 8. hodině ranní p. Frant. Soukupem, jenz
vřelými slovy uvítal účastníky za nepřítomného sta-
rostu Českoslovanské obchodnické besedy, říšského
poslance p. Václava Karbusa, kterýž následkem těž-
kého ochuravění nemohl se dostaviti. Předsedntetv
sjezdu sestávalo z pp. V. Karbusa, F. Soukupa a K
Štmůnka jako svolavatelů, p. J. Kocourka, předsedy
odboru Č. O. B. v Roudnici a p. F. Vágnera, tajem-
níka odboru Č. O. B. v Brně. Z pozvaných host
přílomni byli pp. Max Hájek, říš. poslanec, Em.
Placek, Frant. Skrčený, Frant. Slabý, Ant. Toufar, L
J. Čech, Karel Gubiš, obchodníci v Praze, zástupci
městské rady na Král. Vinohradech pp. J. Mokráček
a J. Jungwirth, zástupce ústředního spolku českých
kupců p. Jos. Tomášek, zemští poslanci pp. dr
Scharf a dr. K. Baxa, ředitel Českoslovanské ob-
chodní akademie Phdr. J. Řežábek, zástupce Nového
obchodního gremia p. J. V. Kubíček, starosta obchod
ního gremia v Karlíně, p. P. V. Perman, zůstupce
obchod. spolku »Merkur« p. K. Chaura, ředitel praž-
ské vzorné obchodní školy Českoslovanské obchod.
besedy p. Frant. Švorc, za výkonný výbor strany
radikálně-pokrokové p. Ant. Hajn, p. J. Váně z Pešti,
zástupcové zemské Jednoty soukromých úřadníků pp.
Král
František
Soukup
Karbus
V Karbus
F Soukup
Štmůnka
J Kocourek
F Vágner
Hájek
Placek
Slabá
Antonín
Toufar
Gubiš
J Mokráček
J Jungwirth
Tomášek
page
Scharf
doktor
K Baxa
Phdr
J Řežábek
J V Kubíček
P V Perman
K Chaura
Hajn
J Váně
Praha
Roudnice
Č . O
Brno
Karlín
Pešť
odbor Č . O
L J . Čechy
12
article
J. Myslík a F. Pešnla, spolku čes. oben. cestujícíeh
pp. J. Čihák, A. Stránský a J. Víša, spolku česko
slov. knihkup. účetních pp. J. Máj a K. Mikota, klub
českých assistentů droguerie pp. F. Vaněk a A. Se-
dláček, za klub čes. obch. jednatelů pp. Z. Jirovec
V. Bienenfeld. za hromadu knihkup. účetních pp. L.
Springr a A. Tilšer, za hromadu pom. nového obeh
gremia p. J. Tichý a zástupcové hromad předměst-
ských. Dále zúčastněni byli delegáti všech odboro
a jednatelství Českoslovanské obchodnické besedv
v Čechách, na Moravě a ve Slézsku a delegáti všeci
stávajících hromad pomocnických.
Omluvili se telegraficky a písemně: p. M. Stan-
kovič ze Záhřeba, p. J. A. Radimský v Nové Pace
pp. Celestin a Bohumil Rypl v Plzni, říšský posl.p
dr. J. Herold, říšský posl. p. Ferd. Šrámek, sekreta
obchodn. a živn. komory p. dr. V. Šustr, c. k. živno
stenský instruktor p. dr. J. Polák, čestný člen Č. O
p. Bohumil Bondy, sekretář Nového obch, gremia
p. Rudolf Štibic, p. J. Špírek, obchodník na Král. Vino
hradech, starosta obch. gremia na Král. Vinohradech
p. V. J. Tichý, p. Jan Bajček, velkoobchodník na
Smíchově a p. Robert David, obchodník na Král. Vino
hradech.
Pozdravné telegramy zaslaly: »Beogradská trgov
ská omladina« v Bělehradě, »Chorvatský Merkure
v Záhřebě, Slovanský obchodnický spolek ve Vídni
»Trgovska omladina« v Celyni, pp. Rosenkranea
David ze sjezdu obchodnictva v Prostějové, p. J. Rus
z Terstu. Mimo do došlo množství telegramů od-jedno-
tlivých pozvaných hostí ze zemí jihoslovanskýcha
z různých míst v Čechách a na Moravě.
J Myslík
F Pešnl
J Čihák
A Stránský
J Víša
K Mikota
F Vaněk
Z Jirovec
V Bienenfeld
L Springr
A Tilšer
J Tichá
Radimský
Rypl
doktor
Ferd
Šrámek
V Šustr
Bond
Štibic
J Špírek
Král
Tichá
Bajček
Robert David
Merkur
David
Rus
Čechy
Morava
Záhřeb
Nová Paka
Plzeň
Smíchov
Bělehrad
Vídeň
Celyně
Terst
spolek če
13
article
Po uvitání účastníků a věcném na poměry velice
případném úvodu pojednal p. Frant. Soukup o prv-
ním bodu programu: Stanovisko nár odní a
polilické, k druhému bodu: Školství, nedělní klid,
doba pracovní a poměry platební premiuvil p. Jos.
Sejna, k třetímu bodu: Otázka učednická, otázka
ženská, lhůta výpovědní a smlouva p. Karef U rba
nec, k čtvrtěmu bodu: Umisťování obchodního pomoe
niciva, zrušení koncesí dohazovačských a ubytování
p. Jan V. Kašpárek, k pátému bodu: Pojištění
pro případ bezzaměstnání, úrazu, stáří a neschop
nosti ku práci p. Vlastimil J. Vrba, k šestému bodu
Živnostenští inspektoři, obchodní gremia a hromad
pomocnické, soudy rozhodčí a živnostenské p. Ludei
Dux. Po skončení těchto referátů bylo o půl 1. hou
dopoledne jednání přerušeno a započalo opět po spo
lečném obědě po druhé hodině. V pokračování dopo
ledního programu pojednal p. K. Šimůnek
Organisace, taktika a agitace,
Na to za účelem schválení jednotlivých edstavei
programu zahájena debata, kteráž s doslovy referente
a volnými návrhy delekátů potrvala do 6 hod. odpol
Jednemysině pak byl přijat následující program, zá
vazný pro veškeré obchodní pomocnictvo česko
slovanské:
Českoslovanské obchodní pomocnictvo, tvoří
mezi četnými pracovními třídami zvláštní celek, je
hož požadavky se v přemnohém úplně liší od poža-
davků všech ostatních třid pracovních, uznává pro
svůj stav za nejvýše prospěšné, aby veškeré jeho
snahy — od r. 1883 proklamované — nabyly urči
tého tvaru, stanoviti svůj zvláštní program.
František
Soukup
Sejna
Jan
Kašpárek
J Vrba
dux
K Šimůnek
národní oden
14
article
1. Stanovisko národní a politické.
Všech svých požadavků ať kullurních nebo so-
ciálních domáhati se chceme v mezích národních
z toho důvodu bude se naše činnost organisační vzta
hovati pouze na pomocnictvo českoslovanské. Vzhle-
dem však k tomu, že země koruny české obývány
jsou též kmenem německým a ostatní země na radé
říšské zastoupené pak i jinými národy, nevzdalujeme
se solidárního postupu s obchodním pomocnictvem
všech těchto národů v otázkách sociálních, čímž
ovšem ani v nejmenším nezadáme našemu stano
visku národnímu.
V celkovém ohledu národnostním stanovímesi
na ten čas pro země koruny české jako základní mi
nimum: naprostou národní rovnoprávnost.
Ve směru politickém trváme na obnovení stáln
samostatnosti zemí koruny české a to na základe
čistě demokratickém.
V podrobnostech politického snažení nezaují
máme určitého stanoviska, ponechávajíce každému
na vůli jiti s kteroukoli politickou stranou, jejíž zá
sady po stránce národní i státoprávní nejsou ve zjev
ném rozporu s programem naším.
Chováme nezvratné přesvědčení, že tento postu
jest jedině správným, chceme-li vybudovati silnou
organisaci odborovou.
15
article
II. Záležitosti kulturní.
Pokládáme za nulné a spravedlivé
1. Aby školství každého národa bylo úplně
samosprávné.
2. Aby školné na všech školách bylo zrušeno
nemajetným třidám společenským aby kromě toho
zorganisováním veřejné pomoci zemské byla zjed-
nána možnost nabýti vzdělání v míře co největší.
Další odstavec týká se naléhavé potřeby reformy
odborného školství.
III. Záležitosti sociálně-ekonomické.
Pokud pak životních zájmů se týče, domáhati s
bude českoslovanské obchodní pomocnictvo splněn
těchto svých požadavků
1. Uzákonění celodenního klidu
nedělního
pro všechny obchodní živnosti a podniky příbuzné
nevyjímaje ani obchodu s předměty státního mo
nopolu.
Zákonného upravení doby pracovní.
Doba pracovní stanovena budiž v živnostech ob
chodních na 10 hodin denně. Přesné vymezení téte
doby pracovní budiž uloženo za povinnost zemské
vládě, jejíž další povinností bude vyžádati si u věc
té dobrozdání obchodních gremií a hromad pomoe-
nických.
Zásadně však budiž ustanoveno, že práce v ob-
chodech i otevření obchodů vůbec smí počít uejdříve
o 7. hodině ranní a končiti musí nejpozději o 8. hod
večerní. V době polední budiž poskylnuta obchod-
nímu pomocnictvu nejměně 1hodinná přeslávk
k obědu, ve městech pak čítajících přes 30.000 oby-
vatel nejméně 1 a půl hodiny.
Vzhledem ke zvýšenému napjetí pracovních si
v dobách sezonních má každý pomocník nárok na
týdenní dovolenou vždy v letní době.
Poměry platební.
Má-li hmotným poměrům obchodního pomoc
nictva položen býti zdravý základ, jest nutno
16
article
Aby nejmenší začáteční plat skutečného obchod-
ního pomocníka (t. j. hned po vyučení se, nebo po
skončení praxe) obnášel 70 K, používá-li však zao-
patření a bytu od svého zaměstnavatele, redukujes
tento minimální plat na 20 k
Otázka učednická.
Sledujíce poměry učňů, našeho příštího dorostu
vyslovujeme tylo zásady
Přijímání praktikantů a učňů budiž obmezeno
tak, aby počet jich nepřesahoval počet pomocníků
a sice
Obchodník, nemající žádného příručího, nemá
práva míti vůbec žádného učně. Obchodník zaměstná-
vající 1—3 příručí smí míti 1 učně, zaměstnává-li
4 příručí smí míti pouze 2 učně neb praktikanty.
Při větším počtu příručí může míti obchodník po
svolení obchodního gremia s hromadou pomocnickou
nejvýše 3 učně. Větší počet účnů jest vůbec nepří
pustný.
Do učení přijímání buďtež mladíci schopní
kteří vykáží se propouštěcím vysvědčením, že
dobrým prospěchem odbyli nejméně III. třídu školy
měšťanské neb školy střední. Ti pak, kteří navště-
vovali pouze školu obecnou, musí osvědčiti schopnost
k povolání obchodnímu, o čemž rozhoduje obchodní
gremium se souhlasem hromady pomocnické.
Doba učební stanovena budiž nejvýše na dva
roky, při čemž budiž stanoveno dále, že vyučilel
jest povinen vyučence svého nejméně 1 rok ve svém
obchodě podržeti. Po dobu učební budiž učeň neb
praktikant přiměřeně — t. j. dle osvědčených schop-
ností honorován.
Taxy zápisné neb poplatky za vyučenou, vybl-
rané skoro všemi obchodními společenstvy, považu-
jeme za protizákonné a budeme se domáhati jich
úplného odstranění.
Otázka ženská.
Ženy v obchodech zaměstnané, ať jako učednice
nebo pomocnice považujeme, za rovnoprávně s muži
a platí o ních vše, co stanoví tento program
Další odstavec týká se dodržování zákonnite
lhůty výpovědní.
17
article
Smlouva.
S každým pomocnikem i učněm musí býti sdělásn
řádná pisemní smlouva a sice ve třech stejnopisech
z nichž jeden podrží zaměstnaný, druhý zaměstna-
vatel a třetí uloží se u příslušného obchodního
gremnia.
Nasledující odstavce týkají se zprosředko
vání práce, ubytování, pojišťo ván
živostenských inspektorů a instruk
torů, organisace společenstevní, soudů
rozhoděích a živnostenských a daní
IV. Cesty a prostředky.
Všech těchto svých cílu a požadavků chce česko
slovanské pomocnictvo obchodní dosíci;
1. Organisací, přesvědčeno jsouc o tom, že
jedině svorným a mohutným vystupováním pod spo-
lečným programem dojde ohlasu. Z toho důvodu
vyslovuje se laké co nejrozhodněji proti jevícímu se
a trvajícímu drobení sil, pochazejícímu jedině
z osobní ctižádosti aneb prospěchářství.
Za jedinou organissci, která svou minulosll
i přítomností dokazuje, že věrně sleduje přijaté zde
zásady, prohlašujeme »Českoslovanskou obchodnickou
besedu« a ukládáme za povinnost každému obchod-
níku, aby se členem jejím stal.
2. Činností v hromadách pomocnických, kde př
náležitém pochopení možno nejen refurmy místní
podniknouti, ale i projevy se zřetelem k existenčním
potřebám veškerého obchodního pomocnictva plaln
působiti
3. Agitací slovem na stálých schůzích veřejných
a to místních i krajinských, jakož i na sjezdeci
periodických.
4. Agitací tiskem a to v listech veřejných i v
vlastním orgánu »Věstník česko slovanského obchod-
ního pomocnictva«
5. Působením na sbory zákonodárné, činnost
v nich a působením na parlamentní zástupce.
18
article
6. Vůbec všemi prostředky, které českoslovansk
pomocnictvo obchodní uzna pro stav svůj i pro n-
rodnost svou za vhodné.
Program tento jest závazným pro veškeré orga
nisovahé českoslovanské obchodní pomocnictvo
Jednání vedeno bylo způsobem naprosto vážným
a věcným, které jasné nasvědčovalo, že nejen svo-
lavatelé, ale i všichni účastníci jsou si vědomi důle-
žitosti toho, na čemž se usnášejí a co má býti zá-
kladem a vodítkem pro další postup celé organisace
v záležitostech sociálních, kulturních a národních
Přes to, že značná část obchodního pomocnictva,
jsouc dopoledne v závodech a písárnách zaměstnána
a přes to, že ony šťastnější vábilo příznivé počasí
k osvěžení na zdravém vzduchu v přírodě, bylo
již v hodinách dopoledních přítomno na pět set
účastníků.
O 11. hod. dopoledne odebrala se k nemocnému
předsedovi česko-slovanské obchodnické besedy panu
Václavu Karbusovi deputace, sestávající z delegálů
venkovských i pražských, aby jmenem celého shro-
máždění tlumočila mu upřímné pocity lásky
uznání.
Když pak přes dosti vážný stav své choroby do-
stavil se pan Karbus do místnosti sjezdové, aby
alespoň na chvilku pobyl mezi svými kollegy.
jichž zájmy po dlouhou řadu let s uznání hodnou
vytrvalostí, obezřetností a rozvahou hájí, uchváceno
bylo celé shromáždění mocným vzrušujícím dojmem
a mohutná, neutuchající salva potlesku a volání po-
zdravu přivítalo jej hned při vstupu do místnosti.
Karbus
19
article
Po polední přestávce odebral se opět p. Karbus
v průvodu starých svých přátel do svého obydli, pro-
vázen upřímným přáním všech, aby co nejdříve zase
zdráv do řad pomocnictva se dostavil.
Hluboký tento dojem potrval mezi účastníky až
do ukončení sjezdu, jenž skončen byl vřelým do-
slovem předsedajícího p. K. Šimůnka, obsahujícím
výzvu k další vážné a účelné prácí, odpovídajíeí
naléhavým potřebám doby a žádoucího rozvoje
organisace.
Venkovšti delegáti setrvali pak v přátelském roz-
hovoru s kollegy pražskými ještě značnou chvíli př
koncertu v Národním domě.
V pondělí dne 27. t. m. navštívíli účastníci sjezdu
staroměstskou radnici, kdež jmenem rady král. hlav
města Prahy uvítalí je pp. obecní starší J. Šule
F. Portík. Historický výklad ochotně poskytnul účast
níkům p. dr. Teige. — Odpoledne uspořadána byla
vycházka na Hradčany a prohlídka královského hradu
provázená výkladem p. Parisa.
Venkovští delegáti odjíždějí do svých domovt
zajislé s nejlepšími dojmy a vědomím, že zájmy jejict
opatřeny jsou tak, jak jen vůbec možno jest učiniti
Vzhledem pak k velice důležitému stanovisku, jaké
zaujímá dnes českoslovanské obchodní pomocnictvo
representované Českoslovanskou obchodnickou besedou
v Praze, ve všech oborech veřejné práce a působ
nosti, jest si jen přáti, aby i příště vílězně postupo-
valo k metě svých tužeb a požadavků, kteréžto ko-
nečné jich dosáhnutí přinese kýžené obrození našeho
českého obchodu a obchodní pomocnictvo povznese
na náležitý stupeň, odpovídající stavu tak důležitému
jakým bez odporu jest stav obchodní.
Karbus
K Šimůnek
F Portík
doktor
Teige
Praha
Hradčany
národní dům
královský hrad
20
article
Sjezd českého obchodnictva
v Prostějově.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Lístů«.)
Potřeba organisace a volání po n
bylo takměř východiskem všech řečí a slesků. Po
třeba pronikavé a sebevědomé organisace
která by bděla nad zájmy českého obchodu a v čas
zasahovala. Tento organisační ráz sjezdu dán byí
ovšem především moravskými poměry. Na Moravě
nemáme dosud ani jediné obchodní komory ve sve
moci a německá nadvláda jich stará se především
a téměř veskrze o potřeby velkého průmyslu a velko-
obchodu. Pro našeho středního obchodníka jako by
komor ani nebylo. Ba namnoze vystupují i prol
němu. Není tedy otázka našeho zastoupení v ob-
chodních komorách moravských jen národní olázkou
nýbrž po výtce otázkou hospodářskou a sociální.
Letošní sjezd konán ve středu Hané. Nemohlo
býti lépe voleného místa. Na Hané klíčí za blaho-
dárného provádění hesla »svůj k svému« počátky
obchodního a průmyslového našeho rozvoje. Vyrů-
stají nové české továrny a města zakládají si své
obchodní školy. Prvního dne sjezdového, 26. t. m.
dostalo se nám příležitosti prohlédnouti si vyšší
obchodní školu prostějovskou. Město umístilo ji
v nové, vkusné budově. Reditel ústavu p. Raulich
nám byl průvodčím. Jest vlastním organisátorem
jejím. Škola jest čířtřidní. Potřeba praktické výchovy
byla řiditeli podnělem, aby ve vzorném kontoru pro-
vedl kus své myšlénky. Nad psacími stojany, sesku-
penými v osm skupin, jsou jména předních firem
peněžních ústavů, každá skupina representuje jednu
z nich, chovanci jsou k jednotlivým přidělení a pro-
vádějí příslušné obchody vzájemné. Theorie a praxe
splývá zde v jedno. Předložené práce zasluhují vší
pochvaly. Sbirky kabinetu pro zbožíznalství, chemii,
zeměpis atd. jsou velice účelně a bohatě zařízeny.
Prostějov
Morava
Haná
21
article
Nedělní odpoledne věnováno jednání sjezdovému.
Zahájil je o 2. hodině odpolední za slušné návštěvy
a za účasti poslanců pp. V. Hrubého, dra.
Stratila, dra. Perka, dra. Šílenéhoa
Reichstädtera, pan Ad. Woli, předsena
prostějovského »Merkuru«. Poukázav na nedostatek
organisace, pravil, že i obchodnictvo musí svépomocí
pracovati za zlepšením svého stavu. Sjezdy jsou
jedním z prostředků vedoucích k tomuto cíli. Obchod-
nictvo nežádá snad vrácení starých výsad, nýbrž
ochranu v duchu moderním.
Za čestného předsedu sjezdu zvolen potom p. Fr.
Kučera, předseda Ústřední jednoty obchodníků pro
Moravu a Slezsko, za řídícího předsedu pan A. W olt.
za prvého náměstka jeho pan Ant. Siádek
zástupce pražského gremia, za druhého pan Jan
Celeda, velkoobchodník z Opavy.
Po uvítání účastníků p. Jos. Vajtem, sta-
rostou prostějovským, promluvil poslanec pan dr. V.
Perek o důležitosti letošních voleb do obchodních
komor. Mají dvojí význam: nárdní a obchodní.
V Hrubý
Stratil
Perk
Reichstädter
Ada
Kučera
A W olt
Antonín
Celeda
doktor
V Perek
Woli
Francie
Morava
Slezsko
Opava
22
article
Neuplatnili jsme v nich dosud svého vlivu. Přičiny
jsou jednak ve volebních řádech, jednak v histo-
rických tradicích, v nešťastné německé kolonisaci
Přemyslavců. Privilegia dnes sice zmizela — ale
duch německý v obchodních kruzích zůstal. Němei
de facto své výsady uhájili do dnes. Velkoprůmysl
a velkoobchod jest dosud v jich rukou. Jest v tom
i kus důvodu našeho neůspěchu politického. Němečtí
millionáři nejen že učinili komory obchodní svým
hospodářským nástrojem, nýbrž utvořili z nich
i organisací politickou. Jich zástupci na sněmu
udržují německou jeho většinu. Proti tomu musí se
ozvati mohutný protest českého obchodnictva, kter
musí o to dbáti, aby do komor dostalo své zástupce.
již by byli protiváhou rozhodujícího v nich velko-
průmyslu. Nový duch musí panovali v komorách.
23
article
Duch spravedlnosti a porozuměn
pro potřeby malých a středních ob
chodníků a živnostníků. Musí býti vy-
rvány politice kartelů a vráceny svému vlastnímu
účelu: bditi nad rozvojem stavu obchodníků a dá-
vati popudy zákonodárným sborům. Dosud braly
zákony popudy tyto odjinud. Předloha o starobním
pojištění soukromého úřadnictva jest toho dokladem.
A přece nutno konečně i uvésli na denní pořad po-
žadavek odborné způsobilosti. A cesty
k cíli tomuto? Žádati a naléhati, aby konečné
upraveny byly spravedlivé volební řády komorní.
pracovati vší silou, aby každý z obchodníků českých
volby se zúčastnil. Dosud bylo málo pracovníků
Většina z nepochopitelného indiferentismu neblaso-
vala, ba čásť hlasovala přímo s Němci. Krokyk
organisaci volební se dějí. Hrozeb netřeba se báti
jsou po výtce pouhou agitací. Budete-li dobrými
obchodníky, hrozeb netřeba se lekati. Na morav-
ských židech lze zříti nejlepší doklad toho, že do-
vedný obchodník svého přesvědčení tajiti nemusí
O podrobnostech akce nynější zmíňovati se nebude-
děkuje poslaneckému klubu říšskému za jeho prác
na opravě volebních řádů komorních a žádá, aby
na dráze této setrval. Závěrem cituje slova Chera-
damova pronesená k ruskému žurnalistovi o povinno
stech národních v dnešní době postupu germanisace
a končí za všeobecného potlesku.
Němec
24
article
Komorní rada inž. p. Palát z Olomouce sdllí
své zkušenosti z obchodní komory olomoucké, do
jejíž rady dostal se náhodou losem. Práce komorn
platí jen velkoprůmyslu a němectví. Akci o pře-
vzetí německé obchodní akademie do státní zprávy
provádí s veškerou energií — o české školy nedbá.
Při rozdílení subvenci jest opět patrným onen dvojo
loket. Musíme se státi i obchodně a průmyslně
silnými, svou prací a vzděláním odborným. (Po-
tlesk.)
Pan dr. Perek navrhuje tuto resoluci:
Obchodnictvo českoslovanské, shromážděné na
sjezdu v Prostějově dne 26. května 1901, proje
vuje důtklivou žádost, aby při vydávání nových
řádů volebních do obchodních a živnostenských
komor dbano bylo toho, aby důležité sbory tyto
byly správnou representací oněch stavů, které za-
stupují, aby ludiž spravedlivého zastoupení dostalo
se nejen velkoobchodu, ale též obchodu střednímu
a zvláště odstrkovanému dosud maloobchodnictvu
k tomu připojuje další žádost, aby vys. c. k. vláda
dbala toho, aby ve volbách samých zajištěna byla
voličstvu úplná volnost při výkonu důležitého tohoto
práva jeho.
Ing
Palát
doktor
Perek
Olomouc
Prostějov
Komorný rada
25
article
Po vřelém appellu p. Špírka z Král. Vino-
hradů resoluce tato přijata jednohlasně.
K dalšímu bodu pořadovému pojednal panJ
Špaček, továrník v Prostějově, o obchodu a prů-
myslu textilním. Podal velice přehledný a pečliv
sestavený obraz jeho. Textilní průmysl český vyvinu
se z rukodílné výroby. Soukennictví provozo-
váno ještě před několika desítiletími řemeslně. V le-
tech šedesátých nastal obrat: stroje a železnice byly
jeho důvodem. Bohužel, dostalo se německým mě-
stům v prvé řadě výhod železničních a měla právě
tato města více pochopení pro potřeby nové doby
Ovládly tedy německé kraje soukennickou výrobu,
Teprve v novější době vznikají také české továrny.
(Dítě, Skorkovský. Brdlík atd.) Průmysl ten utrp
klesnutím ceny vlny, vyhnané spekulačně do veliké
výše v r. 1898 a 1899, těžkou krisi.
V oboru dámského zboží vlněnéh
a bavlněného české výroby nemáme. Německé
firmy vládnou zde neobmezeně a jim platí český lid
obrovskou daň. A přece jest odpomoc snadná. P
jubilejní výstavě bylo lze čekatí obrat a dosud ne-
stal se ani krůček. Jediným potěšitelným momentem
jest, že máme alespoň české velkoobchody druhu
tohoto. Českých modních obchodníků jest spousta,
odbyt tedy by byl zaručen: což se nenalezne česká
společnost, která by pochopila výhodu
situace této? Obchodnický prostějovský sjezd
dal před lety podnět ku vzniku obchodních škol na
Špírek
Král
špaček
Dítě
Skorkovský
Brdlík
Prostějov
26
article
Moravě — letošní mohl by zanechati v tomto podnětu
trvalou památku! Ve výrobě tkaných láte
jsou poměry české výroby příznivější. Rečník pojed-
nává obšírně o stavu průmyslu tohoto a poukazuje
na fakl, že české tkalcovny a plétárny musí spotřebu
bavlny hraditi z německých přádelen. České máme
dosud jen tři, prostředních rozměrů. Že nestačí, jest
patrno. Projektovanou společností českých tkalcoven
se sice trochu odpomůže — nicméně zůstane ještě
v tomto oboru veliká půda podnikavosti další. Vý-
roba zboží pleteného jest z čásli v našich
rukou a také úplně uspokojuje. Nastíniv její posta-
vení a sílu, zmínil se řečnik o výrobě souprav
a zboží bílého (prádla). V posledním odvětví při-
něse snad akciování známé klatovské firmy potě
šitelný obrat. Dosud výroba tato nestačila vyhovo
vati všem zákazkám. Její zboží bylo výtečné. Upo
zorňuje na českou továrnu na klobouky v Prazě.
která v prvé své saisoně se dodělala úspěchu, kone
vřelým appellem na národní povinnosti obchodni
ctva. Svůj k svému platí nejen pro spotřebitele, ale
v prvé řadě také pro obchodníka! (Potlesk.)
Zástupce české společnosti pro obchod a prů-
mysl pan Vogl znázorňuje vývoj a tendence její
Nejdřive zmocněme se obchodu a pak přejděme n
pole průmyslového podnikání. Nástíniv přehledně
situaci hedvábného průmyslu a velice poučně vylo-
živ způsoby zatěžování hedvábí, mluví proti naš
manii ukládací a pro průmyslové podnikání peněž-
ních ústavů. (Pochvala.)
Pan Procházka z Místku zdůrazňuje povin
nost českých obchodníků kupovati od českých vý-
robců, přeje si vydání adressáře českého
průmyslu.
Vogl
Procházka
Morava
Místek
27
article
Když byl p. Vogl k dotazu p. Rozkošného
prohlásil, že závod jím zastupovaný bude také vy-
ráběti hedvábné stuhy, plyše, samety atd. promluvil
p. Petr F. Krejčí, kom. rada z Prahy, o ob-
chodu se smíšeným zbožím. Spása ob
chodnictva spočívá ve svépomoci. Od vlády nelze
ničeho čekati. Předloha o podomním obchodu přinese
snad určité úlevy, ale naprosto nedostačuje, aby če-
lila veliké krisi obchodu. Jedním z pramenů této
krise jsou spotřební spolky. Jest dokladem
naprostébo neporozumění stavu věcí a finančníeh
Vogl
Rozkošný
Praha
28
article
potřeb státu, že ministr železnic sám dává zakládati
konsumní spolky. (Potlesk.) Dnes jich třeba není,
poněvadž obchod nalezá se v každé vesnici. Dalším
nepřítelem jsou kartely. Řečník žádá za úpravu
kartelů zákonem. Ale více než ostatní činitelé,
škodí obecenstvo samo sobě. Jest toho
smutným dokladem rostoucí volání po zákonu proti
nepoctivé soutěži! Od průkazu způsobilosti řečník
mnoho si neslibuje; více prospěje důkladné odborné
vzdělání. Zlem jest rovněž dlouhá doba pracovní;
potřeba zákonného usťanovení 12tihodinné pracovní
doby jest neodvratná. Po stránce svépomocné upo-
zorňuje řečník na projektované nákupní druž-
stvo pražských gremií. Pojednav ještě o ne-
dělním klidu, navrhnui za potlesku tuto resoluci:
Obchodnictvo českoslovanské shromážděné na
sjezdu v Prostějově dne 26. května 1901 poroko-
vavši o svých poměrech, prohlašuje, že k zá-
chraně ohroženého středního stavu obchodního
nezbytným se jeví:
1. Zavedení průkazu způsobilosti pro živnosti
obchodní.
2. Stanovení 12hodinně normální doby pra-
covní; přestávky v to nečítaje.
3. Brzké řádné upravení obchodu podomního.
4. Vydání zákazu tvoření se kartelů škodlivých.
5. Úprava poměrů spotřebních spolků ve smyslu
ochodnictvu příznivém.
Současně projevují účastníci sjezdu naléhavé
přání, aby veškeré kupectvo dospělo konečně
k tomu přesvědčení, že mocný prostředek ku po-
vznesení stavu obchodního spočívá ve svépomoci
a řádné organisaci.
Prostějov
29
article
Pan Konečný z Místku volá po důkladné
organisaci odborného školství, které v prvé řadě ob-
chodnictvu přeje. Přeje si, aby nákupní družstvo
pražské kupovalo přímo dotyčné potřeby i z Uherska
a Haliče, nespokojilo se s prostředkovateli a bylo
spolehlivým nákupním pramenem obchodnictva. (Po-
chvala.)
Pan Jirutka z Prostějova tlumočí požadavky
pomocníků a líčí jich postavení. Nápravy lze dosíci
úpravou otázky učňovské (na 1 pomocníka 1 učeňi
doby pracovní (navrhuje 12hodinnou dobu pracovní
dobu odpočinku v to počítaje), zavedením nedělního
klidu od 10. hod. dopol. do 8. hod. ranní druhého
dne, úpravou poměrů platebních, řešení otázky žen-
ských zaměstnanců, dodržováním lhůty výpovědní.
vyloučením soukromého sprostředkování prace, řád-
ným ubylování a stravováním a pojišťováním. Žádá,
aby talo přání byla poslána všem obchodním spol-
kům a gremiím za účelem nápravy.
Pan P. Krejčí poukazuje na sprostředkování
míst gremil a vyslovuje se proti některým přednese-
ným přáním pomocnictva. Celodenního nedělního
klidu by však obchodník snésti nemohl; poškodil by
ho značně. Ke konci svých vývodů appeliuje na po-
slanecký klub, aby se ujal obchodníků. (Souhlas.)
Pan Fr. Holek z Prahy poukazuje na úspěšně
výsledky činnosti pražského gremia v otázce učednt-
cké. Polemisuje s některými vývody p. Jirutky a žádá,
aby v prvé řadě u velkoobchodu začalo se sociálně-
politickými opravami. (Bouhlas.)
Pan Spírek z Král. Vmohradů ukazuje na zlo-
řády soukromých sprostředkovatelů a navrhuje k re-
soluci dodatek ve prospěch gremiálního sprostředko-
vání práce. (Souhlas.)
Jirutka
P Krejčí
Spírek
Král
Vmohrad
Uhersko
Halič
Prostějov
Francie
Praha
30
article
Pan J. Pastýřík ukazuje na příkladech, že
veškerá hospodářská družstva překračují meze své
působnosti a stávají se spotřebními spolky ohtedně
všeho zboží spotřebného. Vliv toholo postupu jest
tím škodlivější, že družstva tato požívají podpory
státní. Navrhuje, aby resoluce vyslovila se proti to-
muto rozšiřování působnosti družstevní. (Potlesk.)
Pan ředitel Hrubý z Přerova poukazuje na
důležitost organisace a navrhuje, aby dnešní sjezd
vyzval ústřední jednotu moravského a slezského
obchodnictva ku provedení organisace této. (Souhlas.)
Po doslovu zpravodajovu resoluce se všemi do-
datky přijata. Pan Erban z Jilemnice jmenem
menšiny podává ohražení proti druhému bodu reso-
lučnímu a žádá jím, aby pro veliká města byl usta-
noven celodenní nedělní klid, v menšísh městech
aby se úprava provedla dle místních poměrů.
Uvítán potleskem promluvil na to p. posl. dr.
V. Šílený o důležitosti vodních cest pro obchod
a průmysl. Vyloživ poutavě a věcně otázku odbytu
v obchodu, dokazoval nutnost povznesení obchodu
a průmyslu našeho. Proč jsme podléhali při volbách
komorních a městských? Ale nejen ovládnutí domá-
cího obchodu jest naším cílem, musíme se snažiti
o získání pevných posicí v obchodu zahraničném,
pro který u nás není dostatečného porozumění. A
přece zahraniční obchod množí náš domácí kapitál
přílivem kapitálu ze zemí cizích. Jest značný rozdí
v tom, vyvezeme-li na př. dobytka za 133 mil. zl.
nebo za 50 mil. Tím, co dostaneme za své zbožív
cízině, vzroste náš kapitál a tím i blahobyt doma.
J Pastýřík
Hrubá
Erban
doktor
Přerov
Jilemnice
31
article
Vyvážeti můžeme i své řemeslné výrobky jako na
př. Francie kartáče. K obchodu jest ale třeba laciné
dopravy.
Vodní cesty jsou v tomto směru vzhledem k své
láci nejdůležitějšími. Jich výstavbou vyhoví se dlou-
holetému volání živnostnictva, obchodnictva i země-
dělstva. Líčí na to podrobně postup české- delegace
v otázce této a její úspěch v zajištění regulací a me-
liorací. Výhody vodní dopravy plynou jednak z její
láce (jsou o polovičku levnější sazeb železničních).
Ozvaly se sice proti nim hlasy rozpakové, hlasy od-
půrčí však nikoli. Ale jedno nás může poučiti: odpor
všeněmecké strany proti průplavům a její obaa, že
Ústí ztrati svůj význam na prospěch Praby. Ostatek
budou nyní sněmy otázkou touto se zabývati a zde
bude přiležitosti dost otázku důkladně probrati.
Ale nejen zlacinění dopravy bude výhodou vod-
ních dráh, nýbrž i zlacinění celé řady předmětů spo-
třebních, uhli v prvé řadě. U něho bude činiti úspora
přes 6 mill. korun, celkové zlevnění pak vypočítávají
znalci ročně na 130 mill, korun, obnos to nákladný
na stavbu dunajsko oderského průplavu. Volání, aby
soukromí podnikatelé stavěly kanály, zapomíná, ze
by tím dána byla z ruky hlavní zbraň ve prospěch
tuzemské výroby: průplavní poplatky. Uvádí činnost
delegace pro obchodní stav a konči výzvou k práci,
která nám jedině prospěje. (Potlesk.
Francie
Ústí
oderský průplav
Iliorace
32
article
Prof. akademie prostějovské p. Konvička na-
vrhuje tuto resoluci:
»Obchodnictvo českoslovanské, shromážděné na
sjezdě v Prostějově dne 26. května 1901, projevuje
souhlas svůj se snahami zástupců národa na radě
říšské, aby zemím našim dostalo se laciných cest
vodních; přesvědčeno jsouc, že prospěch národa
leží v souladném hájení zájmů jak zemědělstva,
tak i průmyslu a obchodu s úspokojením přijímá
na vědomí, že cestami vodními má se provésti zá-
roveň meliorace a regulace řek ve prospěch země-
dělstva a připojuje se k usnesení sjezdu pře-
rovského.«
Po debatě, ve které se vyslovil rolník pan Po-
korný ze Vselína proti průplavům a ve které na-
vrhl p. lékárník Psola z Přerova dodatek, aby při
stavbě průplavů bylo zaměstnáno jen tuzemské děl-
nictvo, příjata resoluce i s dodatkem tímto.
Srdečným doslovem předsedovým sjezd skončen.
Účastníci jeho odebrali se do nové, moderně vysta-
vené továrny na kávové náhražky, kdež uvítání p.
stav. Křičkou z Kolína, prohlédli si zařízení to-
várny této a byli skvěle pohostěni. Večer konán přá-
telský večírak a dne 27. května odebrali se účastníci
k návštevě Olomouce.
profesor
Konvička
Psola
Křička
Prostějov
Přerov
Kolín
Olomouc
33
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. května. (Situační.) Ví-
deňská »Volks-Ztg.«, skrze niž, jak známo,
mluvívá časem dr. Körber, přináší v neděl-
ním čísle rozmluvu s »vysokým, řídicím stát-
níkem, který je dokonale zasvěcen v úmysly
kabinetu Körbrova«. Rozmluva týkala se všech
aktuálních otázek a obsah její je následující:
Klidné jednání parlamentu do letnic opráv-
ňuje prý k předpokladu, že methoda úmluv
mezi stranami, zaručující jaksi dodržení pracov-
ního programu, bude zachována i pro zbývající
část nynějšího zasedání řišské rady. V periodě
té má parlament vyříditi především předlohuo
vodních stavbách a zatímný rozpočet. Pochyb-
nosti, vyslovené se strany Všeněmců v poslední
schůzi aněmovní, netřeba bráti vážně. Předlohou
doktor
Körber
Praha
VolkZtg