ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 df386cd0-660c-11dc-a782-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: place 58, org 9, work 4, person 146
1 masthead
28 května 1901. Číslo 145.
28 květen
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Stre na3
4 article
uchopila práce na zanedbaném poli a založením če- ského časopisu zvěrolékařského i českého spolku zvěro- lékařského začala organisovat českou vědu zvěrolékař- škou. Význam této vědy stoupá přirozeně v době kdy klesující ceny obilní a řepní nutkají rolaictvo nase, aby věnovalo nejintensivnější póči chovu do mácího zvířectva. Výzkumy vědy zvěrolékařské byly uloženy již milliony do klína kruhů zemědělských. Strašlivé, dobytek ničíci nákazy byly buď úplně vy mýtěny aneb na minimum netušené stlačany. Take zdraví lidskému cenné služby zvěrolékařstvím pro kázány prohlídkou masa i mléka. Leč daleko větší služby musí zvěrolékařstvo konati v budoucnosti. Dlužno vzpomenouti jen tlumení tuberkulosy, slin- tavky, kulhavky a celé řady důležitých otázek jiných. jichž rozluštiteli kyne vavřin světového jmena a vše obecného uznání. Jaký div, že v mladém organismu českého zvěro lékařství jeví se ušlechtilá ctižádost a snaha, spolu- zápoliti v závodění o rozřešení předůležitých národo- hospodářských otázek a pracovati na dále pod vlastn vlajkou a pod českým praporem. Ve spolku českých zvěrolékařů počuje se přednáškami, četbou a jiným prostředky o zušlechťování české mluvy odborné a zjednává se porozumění pro snahy českých zvěro- lékařů, jež vrcholí ve volání po zřizení česke vysoké školy zvěrolékařské v Praze.
Praha spolek zvěrolékařský Take zdravý
5 article
Dokud spravedlivý tento postulát nedojde splnění neminí čeští zvěrolékaři nečinně ruce v klín složili nýbrž vynasnažují se ze všech sil, aby dokázali, že zřízení této školy jest nutností již i proto, poněvadh á nás jest láska a oddanost k vědě lékařské tak vy- vinuta, že jest bezpečnou zárukou pro dosažení těch nejskvělejších výsledků bádacích na tomto samo- statném odborném učení českém. Důkazem toho jest v neděli svatodušní vykonané olevření musea zvěrolékařského v praž ských ústředních jatkách v Holešovicích, jež jes vůbec toho druhu prvým v celé Evropě. Jinde po dobné sbírky nacházejí se při úslavech zvěroléka ských. Poněvadž u nás dosud nejsou založené, pod jali se zvěrolékaři ústředních jatek pražskýcha v prvé řadě neúnavný zvěrolékař p. M. Pretner loho úkolu, aby museum bylo zřízeno. Rada král. hlav města Prahy snahu tuto ochotné podporovala a při spěla k tomu, aby museum bylo otevřeno. Zakla- datelé jeho těší se nadějí, že takovým způsobem budou založeny sbírky, jež mohou příští české vy soké škole zvěrolékařské státi se velecenným po kladem názorného vyučování. K slavnostnímu otevření musea dostavili se pp starosta měst pražských dr. Srb s prvým náměstkem drem. Fričem, členové správní rady ústředních jatek dr. Holubovský, Švagrovský, Fatka, Červený. Bu- kovský, Raban a Stárka, městští radové dr. Kühna Kasalický, obecní starší Vaníček a Novák; dále pan prof. dr. Hlava, docenti dr. Veselý a dr. Honl, městský lysik dr. Záhoř, dr. Klíma, dr. Dreyschuh, delegál lékařské komory z Moravy, předsedové živnostenských společenstev pp. Plaček, Šašín, Zympl, Jeřabek, Pech, Kračmera, Moravec, uzenář p. Macháček a četní jin řeznici a uzenáři a mnozí účastníci sjezdu přírodo- zpytců.
M Pretner doktor Srb Frič Holubovský Fatka Červená Raban Stárek Kühn Vaníček Novák profesor Veselá Honl Záhoř Klím Dreyschuh Plaček Šašín Zympl Jeřabek Pech Kračmer Moravec Macháček Holešovice Evropa Praha Morava
6 article
Shromáždění oslovil tvůrce musea a správc bakteriologické laboratoře jateční zvěrolékař pan M Prettner takto: »Záříc hrdostí a pýchou šťastné matky, vítá královská Praha ve zdech svých v jarní tyto dny české vědce. Obohacena školami a ústavy vědeckými, v jejich síních, kde českým slovem věda zní, vílá je s radostí nad úspěchem, jehož domohla se česká věda od minulého selkání se českých vědců Všecka odvětví české vědy zahájila schůze v siních svých škol, aby podala zprávy o tom, co vykonala česká věda za posledních pět let. Jedině naše mladá věda s tesklivostí tulí se k sesterské slarší vědě lé kařské. Není dosud síní, kde by hlaholila slova uči- telova rodným jazykem k novým jejím příslušníkům.
Praha
7 article
Však přece, ač není školy zvěrolékařské, v sráci to- hoto království zbudován je nákladem obce pražské v jejím středu ústav, který vyhovuje i vědeckým po- žadavkům. Blahovůlí správní rady jatek a za pod pory městské rady zřízeno zde museum zvěrolekat- ské v Praze, jediná to síň v Praze, která čele náleží vědě naší. Založení jeho je důkazem, že oceněna snaha mladé, vědy naší obcí pražskou. Aby toto museum vždy bylo výrazem vědecké snaživostia píle zvěrolékařů jatečních, a tim i vzpružinou dru- hým kollegům, aby bylo sílou pomocnou příští gene raci v zasvěcování do vědy lékařské, to jest účelem musea. Děkuji vám, slovulní pánové, jménem všech kollegů za hojné účastenství, jímž projevili jste uznání snažení vědy naší. Odevzdavám toto museum do vašich rukou, slov. pane starosto, abyste ho přijal do ochrany obce pražské. Račte přijmouti sbírky ty se slibem, že v čistých intencích pro če- skou vědu, v nichž bylo zbudováno, i dále bude ve- deno. Nechť v budoucnu museum, dnes ještě ne- patrné, jednou vzroste a stane se ozdohou ústředních jatek pražských a celé české vědy zvěrolékařské.«
Praha
8 article
(Souhlas.) Starosta měst pražských p. dr. Srb pravil, ž je povděčen tomu, že u příležitosti sjezdu českých přírodozpytců a lékařů může veřejnosti odevzdat nově založené museum zvěrolékařské, na jehož za- řízení městská rada neváhala přiměřenou dotaci po voliti. Při této příležitosti musím i dalším snahám zvěrolékařů, v zájmu zdravotnictví podnikaným, nej- lepšího zdaru přáti. Kéž museum toto slouží nejen vědám medicinským vůbec, nýbrž i zvěrolékařské zvláště a také zemědělstvu, pro něž má zvěrolékař- ství význam dalekosáhlý. Na to předseda III. sjezdu českých přírodozpyteo p. prof. dr. Hlava akcentoval vědeckou důležilos zvěrolékařslví vzhledem k pathologické analomii a bakteriologii. Uvedl, že děkuje jako pathologický anatom své zkušenosti nejen pathologické anatomii lidské, nýbrž i z velké části path. analomii zvířat.
Srb profesor
9 article
Dále připomenul, že jako předseda sjezdu rád podpo- roval snahu zvěrolékařů o samostatnou sekci a muse doznati, že překvapuje jej sekce zvěrolékařská jak počtem přednášek, tak i zvláště vědeckou hodnotou jejich, tak že se může směle postaviti po bok sekcím jiným. Končí prohlášením, že jako jest oprávněným požadavek drubé české university, taktéž jest nutným i zřízení české vysoké školy zvěrolékařské. Starostovi p. dru. Srbovi děkuje a gratuluje, že rada městská svou podporou podala důkaz, že pochopila vědecký význam zvérolékařství. (Výborněl) Pak promluvil zvěrolékař p. J. Taufer, re- daktor časopisu českých zvěrolékařů, o zřízení če- ského vysokého učení zvěrolékařského v Praze. Pravií mimo jiné: Kdo dnes ještě chtěl by upříti zvěrolé- kařství jeho vědecký a sociálně-praktický význam ten odvažoval by se škrtati mnohou kapitolu z mla- distvých věd biologických, ten chtěl by upříli význam celému důležilému odvětví národního hospodářství. Není kulturního národa v Evropě, jenž neměl by vysokou školu zvěrolékařskou. Jediný národ český, budicí svým rychlým tempem na dráze kulturní ob div, nemá na domácí půdě dosud vlastního vědeckého ústavu zvěrolékařského. Doufáme, že účastí na III sjezdu českých přírodozpytců a lékařů dokážeme vě- decké obci pražské a celému českému národu, že a bez vědecké elity vlastního ústavu vědeckého, vyspěl jsme dnes již tak daleko, že schopni jsme samostat- ného vědeckého sebeurčování, vrcholícího v realiso- vání české vysoké školy zvěrolékařské v Praze Praha má, abych tak řekl, historické právo na vyso- kou školu zvěrolékařskou. Jestiť ona prvním městem českým, jež uznalo vědecký význam zvěrolékařství a poskytlo ochotně pomocnou ruku hloučku neunav- ných pracovníků, položivších základ k vědecké sbírce.
Srba J Taufer Praha Evropa Praga Praha
10 article
Za to vyslovil starostovi a městské radě vřelý dík veškerého zvěrolékařstva českého. Po vysloven díků předsedovi III. sjezdu přirodozpytců panu prof. dru. Hlavovi, vyslovil řečník přání starostovi měst pražských, aby totiž mohl toto museum v nejbližš době jako čestný dar král. Prahy odevzdati v ruce prvního rektora zvěrolékařského vysekého učení praž ského, jehož úkolem budiž: odchovávati národu če skému nejen vědecky vzdělané odborníky, nýbrž i ho tové charaktery. (Souhlas.) Předseda správní rady ústředních jatek pan dr Holubovský poděkoval všem přítemným za účasten- ství a požádal je, aby podnikli prohlídku sbírek, př čemž vysvětlení podali zvěrolékaři. Sbírky jsou umí- stěny ve zvláštní pěkné a vzdušné mistnosti ve vkusných skřiních. Vynikají tu zejmena zrůdnosti všech hospodářských zvířat, nádory (carcinomy, sar- komy), serie plodů z různých zvířat v různém vý- voji, cizí tělesa ze zažívacího ústrojí zvířat, značná sbírka polydaktilií, jakož i bakterie všech nakažli- vých nemocí zvířecích. Dále jest tu kolekce tuber kulosy v různých ústrojích i stadiích, kolekce ozhřivky, moru vepřů a zvláště krásné exempláře hydronephros a zánětu ledvin, jakož i sbírka cizo- pasníků zvířecích, ukázky nemocí slezinných, rituál- ního porážení, falšování masa a pod. Tímto učiněn mnohoslibný počátek k další zdárné činnosti českých zvěrolékařů. Přítomni vy- slovili přání, aby ušlechtilé snahy musea vždy byly korunovány nejdokonalejším úspěchem.
profesor doktor Hlava Holubovský Praha
11 article
Sjezd obchodního pomocnictva českoslovanského v Praze konal se v neděli 25. t. m. ve velké dvoraně Národ- ního domu na Král. Vinohradech. Rokování zahájeno bylo o 8. hodině ranní p. Frant. Soukupem, jenz vřelými slovy uvítal účastníky za nepřítomného sta- rostu Českoslovanské obchodnické besedy, říšského poslance p. Václava Karbusa, kterýž následkem těž- kého ochuravění nemohl se dostaviti. Předsedntetv sjezdu sestávalo z pp. V. Karbusa, F. Soukupa a K Štmůnka jako svolavatelů, p. J. Kocourka, předsedy odboru Č. O. B. v Roudnici a p. F. Vágnera, tajem- níka odboru Č. O. B. v Brně. Z pozvaných host přílomni byli pp. Max Hájek, říš. poslanec, Em. Placek, Frant. Skrčený, Frant. Slabý, Ant. Toufar, L J. Čech, Karel Gubiš, obchodníci v Praze, zástupci městské rady na Král. Vinohradech pp. J. Mokráček a J. Jungwirth, zástupce ústředního spolku českých kupců p. Jos. Tomášek, zemští poslanci pp. dr Scharf a dr. K. Baxa, ředitel Českoslovanské ob- chodní akademie Phdr. J. Řežábek, zástupce Nového obchodního gremia p. J. V. Kubíček, starosta obchod ního gremia v Karlíně, p. P. V. Perman, zůstupce obchod. spolku »Merkur« p. K. Chaura, ředitel praž- ské vzorné obchodní školy Českoslovanské obchod. besedy p. Frant. Švorc, za výkonný výbor strany radikálně-pokrokové p. Ant. Hajn, p. J. Váně z Pešti, zástupcové zemské Jednoty soukromých úřadníků pp.
Král František Soukup Karbus V Karbus F Soukup Štmůnka J Kocourek F Vágner Hájek Placek Slabá Antonín Toufar Gubiš J Mokráček J Jungwirth Tomášek page Scharf doktor K Baxa Phdr J Řežábek J V Kubíček P V Perman K Chaura Hajn J Váně Praha Roudnice Č . O Brno Karlín Pešť odbor Č . O L J . Čechy
12 article
J. Myslík a F. Pešnla, spolku čes. oben. cestujícíeh pp. J. Čihák, A. Stránský a J. Víša, spolku česko slov. knihkup. účetních pp. J. Máj a K. Mikota, klub českých assistentů droguerie pp. F. Vaněk a A. Se- dláček, za klub čes. obch. jednatelů pp. Z. Jirovec V. Bienenfeld. za hromadu knihkup. účetních pp. L. Springr a A. Tilšer, za hromadu pom. nového obeh gremia p. J. Tichý a zástupcové hromad předměst- ských. Dále zúčastněni byli delegáti všech odboro a jednatelství Českoslovanské obchodnické besedv v Čechách, na Moravě a ve Slézsku a delegáti všeci stávajících hromad pomocnických. Omluvili se telegraficky a písemně: p. M. Stan- kovič ze Záhřeba, p. J. A. Radimský v Nové Pace pp. Celestin a Bohumil Rypl v Plzni, říšský posl.p dr. J. Herold, říšský posl. p. Ferd. Šrámek, sekreta obchodn. a živn. komory p. dr. V. Šustr, c. k. živno stenský instruktor p. dr. J. Polák, čestný člen Č. O p. Bohumil Bondy, sekretář Nového obch, gremia p. Rudolf Štibic, p. J. Špírek, obchodník na Král. Vino hradech, starosta obch. gremia na Král. Vinohradech p. V. J. Tichý, p. Jan Bajček, velkoobchodník na Smíchově a p. Robert David, obchodník na Král. Vino hradech. Pozdravné telegramy zaslaly: »Beogradská trgov ská omladina« v Bělehradě, »Chorvatský Merkure v Záhřebě, Slovanský obchodnický spolek ve Vídni »Trgovska omladina« v Celyni, pp. Rosenkranea David ze sjezdu obchodnictva v Prostějové, p. J. Rus z Terstu. Mimo do došlo množství telegramů od-jedno- tlivých pozvaných hostí ze zemí jihoslovanskýcha z různých míst v Čechách a na Moravě.
J Myslík F Pešnl J Čihák A Stránský J Víša K Mikota F Vaněk Z Jirovec V Bienenfeld L Springr A Tilšer J Tichá Radimský Rypl doktor Ferd Šrámek V Šustr Bond Štibic J Špírek Král Tichá Bajček Robert David Merkur David Rus Čechy Morava Záhřeb Nová Paka Plzeň Smíchov Bělehrad Vídeň Celyně Terst spolek če
13 article
Po uvitání účastníků a věcném na poměry velice případném úvodu pojednal p. Frant. Soukup o prv- ním bodu programu: Stanovisko nár odní a polilické, k druhému bodu: Školství, nedělní klid, doba pracovní a poměry platební premiuvil p. Jos. Sejna, k třetímu bodu: Otázka učednická, otázka ženská, lhůta výpovědní a smlouva p. Karef U rba nec, k čtvrtěmu bodu: Umisťování obchodního pomoe niciva, zrušení koncesí dohazovačských a ubytování p. Jan V. Kašpárek, k pátému bodu: Pojištění pro případ bezzaměstnání, úrazu, stáří a neschop nosti ku práci p. Vlastimil J. Vrba, k šestému bodu Živnostenští inspektoři, obchodní gremia a hromad pomocnické, soudy rozhodčí a živnostenské p. Ludei Dux. Po skončení těchto referátů bylo o půl 1. hou dopoledne jednání přerušeno a započalo opět po spo lečném obědě po druhé hodině. V pokračování dopo ledního programu pojednal p. K. Šimůnek Organisace, taktika a agitace, Na to za účelem schválení jednotlivých edstavei programu zahájena debata, kteráž s doslovy referente a volnými návrhy delekátů potrvala do 6 hod. odpol Jednemysině pak byl přijat následující program, zá vazný pro veškeré obchodní pomocnictvo česko slovanské: Českoslovanské obchodní pomocnictvo, tvoří mezi četnými pracovními třídami zvláštní celek, je hož požadavky se v přemnohém úplně liší od poža- davků všech ostatních třid pracovních, uznává pro svůj stav za nejvýše prospěšné, aby veškeré jeho snahy — od r. 1883 proklamované — nabyly urči tého tvaru, stanoviti svůj zvláštní program.
František Soukup Sejna Jan Kašpárek J Vrba dux K Šimůnek národní oden
14 article
1. Stanovisko národní a politické. Všech svých požadavků ať kullurních nebo so- ciálních domáhati se chceme v mezích národních z toho důvodu bude se naše činnost organisační vzta hovati pouze na pomocnictvo českoslovanské. Vzhle- dem však k tomu, že země koruny české obývány jsou též kmenem německým a ostatní země na radé říšské zastoupené pak i jinými národy, nevzdalujeme se solidárního postupu s obchodním pomocnictvem všech těchto národů v otázkách sociálních, čímž ovšem ani v nejmenším nezadáme našemu stano visku národnímu. V celkovém ohledu národnostním stanovímesi na ten čas pro země koruny české jako základní mi nimum: naprostou národní rovnoprávnost. Ve směru politickém trváme na obnovení stáln samostatnosti zemí koruny české a to na základe čistě demokratickém. V podrobnostech politického snažení nezaují máme určitého stanoviska, ponechávajíce každému na vůli jiti s kteroukoli politickou stranou, jejíž zá sady po stránce národní i státoprávní nejsou ve zjev ném rozporu s programem naším. Chováme nezvratné přesvědčení, že tento postu jest jedině správným, chceme-li vybudovati silnou organisaci odborovou.
15 article
II. Záležitosti kulturní. Pokládáme za nulné a spravedlivé 1. Aby školství každého národa bylo úplně samosprávné. 2. Aby školné na všech školách bylo zrušeno nemajetným třidám společenským aby kromě toho zorganisováním veřejné pomoci zemské byla zjed- nána možnost nabýti vzdělání v míře co největší. Další odstavec týká se naléhavé potřeby reformy odborného školství. III. Záležitosti sociálně-ekonomické. Pokud pak životních zájmů se týče, domáhati s bude českoslovanské obchodní pomocnictvo splněn těchto svých požadavků 1. Uzákonění celodenního klidu nedělního pro všechny obchodní živnosti a podniky příbuzné nevyjímaje ani obchodu s předměty státního mo nopolu. Zákonného upravení doby pracovní. Doba pracovní stanovena budiž v živnostech ob chodních na 10 hodin denně. Přesné vymezení téte doby pracovní budiž uloženo za povinnost zemské vládě, jejíž další povinností bude vyžádati si u věc té dobrozdání obchodních gremií a hromad pomoe- nických. Zásadně však budiž ustanoveno, že práce v ob- chodech i otevření obchodů vůbec smí počít uejdříve o 7. hodině ranní a končiti musí nejpozději o 8. hod večerní. V době polední budiž poskylnuta obchod- nímu pomocnictvu nejměně 1hodinná přeslávk k obědu, ve městech pak čítajících přes 30.000 oby- vatel nejméně 1 a půl hodiny. Vzhledem ke zvýšenému napjetí pracovních si v dobách sezonních má každý pomocník nárok na týdenní dovolenou vždy v letní době. Poměry platební. Má-li hmotným poměrům obchodního pomoc nictva položen býti zdravý základ, jest nutno
16 article
Aby nejmenší začáteční plat skutečného obchod- ního pomocníka (t. j. hned po vyučení se, nebo po skončení praxe) obnášel 70 K, používá-li však zao- patření a bytu od svého zaměstnavatele, redukujes tento minimální plat na 20 k Otázka učednická. Sledujíce poměry učňů, našeho příštího dorostu vyslovujeme tylo zásady Přijímání praktikantů a učňů budiž obmezeno tak, aby počet jich nepřesahoval počet pomocníků a sice Obchodník, nemající žádného příručího, nemá práva míti vůbec žádného učně. Obchodník zaměstná- vající 1—3 příručí smí míti 1 učně, zaměstnává-li 4 příručí smí míti pouze 2 učně neb praktikanty. Při větším počtu příručí může míti obchodník po svolení obchodního gremia s hromadou pomocnickou nejvýše 3 učně. Větší počet účnů jest vůbec nepří pustný. Do učení přijímání buďtež mladíci schopní kteří vykáží se propouštěcím vysvědčením, že dobrým prospěchem odbyli nejméně III. třídu školy měšťanské neb školy střední. Ti pak, kteří navště- vovali pouze školu obecnou, musí osvědčiti schopnost k povolání obchodnímu, o čemž rozhoduje obchodní gremium se souhlasem hromady pomocnické. Doba učební stanovena budiž nejvýše na dva roky, při čemž budiž stanoveno dále, že vyučilel jest povinen vyučence svého nejméně 1 rok ve svém obchodě podržeti. Po dobu učební budiž učeň neb praktikant přiměřeně — t. j. dle osvědčených schop- ností honorován. Taxy zápisné neb poplatky za vyučenou, vybl- rané skoro všemi obchodními společenstvy, považu- jeme za protizákonné a budeme se domáhati jich úplného odstranění. Otázka ženská. Ženy v obchodech zaměstnané, ať jako učednice nebo pomocnice považujeme, za rovnoprávně s muži a platí o ních vše, co stanoví tento program Další odstavec týká se dodržování zákonnite lhůty výpovědní.
17 article
Smlouva. S každým pomocnikem i učněm musí býti sdělásn řádná pisemní smlouva a sice ve třech stejnopisech z nichž jeden podrží zaměstnaný, druhý zaměstna- vatel a třetí uloží se u příslušného obchodního gremnia. Nasledující odstavce týkají se zprosředko vání práce, ubytování, pojišťo ván živostenských inspektorů a instruk torů, organisace společenstevní, soudů rozhoděích a živnostenských a daní IV. Cesty a prostředky. Všech těchto svých cílu a požadavků chce česko slovanské pomocnictvo obchodní dosíci; 1. Organisací, přesvědčeno jsouc o tom, že jedině svorným a mohutným vystupováním pod spo- lečným programem dojde ohlasu. Z toho důvodu vyslovuje se laké co nejrozhodněji proti jevícímu se a trvajícímu drobení sil, pochazejícímu jedině z osobní ctižádosti aneb prospěchářství. Za jedinou organissci, která svou minulosll i přítomností dokazuje, že věrně sleduje přijaté zde zásady, prohlašujeme »Českoslovanskou obchodnickou besedu« a ukládáme za povinnost každému obchod- níku, aby se členem jejím stal. 2. Činností v hromadách pomocnických, kde př náležitém pochopení možno nejen refurmy místní podniknouti, ale i projevy se zřetelem k existenčním potřebám veškerého obchodního pomocnictva plaln působiti 3. Agitací slovem na stálých schůzích veřejných a to místních i krajinských, jakož i na sjezdeci periodických. 4. Agitací tiskem a to v listech veřejných i v vlastním orgánu »Věstník česko slovanského obchod- ního pomocnictva« 5. Působením na sbory zákonodárné, činnost v nich a působením na parlamentní zástupce.
18 article
6. Vůbec všemi prostředky, které českoslovansk pomocnictvo obchodní uzna pro stav svůj i pro n- rodnost svou za vhodné. Program tento jest závazným pro veškeré orga nisovahé českoslovanské obchodní pomocnictvo Jednání vedeno bylo způsobem naprosto vážným a věcným, které jasné nasvědčovalo, že nejen svo- lavatelé, ale i všichni účastníci jsou si vědomi důle- žitosti toho, na čemž se usnášejí a co má býti zá- kladem a vodítkem pro další postup celé organisace v záležitostech sociálních, kulturních a národních Přes to, že značná část obchodního pomocnictva, jsouc dopoledne v závodech a písárnách zaměstnána a přes to, že ony šťastnější vábilo příznivé počasí k osvěžení na zdravém vzduchu v přírodě, bylo již v hodinách dopoledních přítomno na pět set účastníků. O 11. hod. dopoledne odebrala se k nemocnému předsedovi česko-slovanské obchodnické besedy panu Václavu Karbusovi deputace, sestávající z delegálů venkovských i pražských, aby jmenem celého shro- máždění tlumočila mu upřímné pocity lásky uznání. Když pak přes dosti vážný stav své choroby do- stavil se pan Karbus do místnosti sjezdové, aby alespoň na chvilku pobyl mezi svými kollegy. jichž zájmy po dlouhou řadu let s uznání hodnou vytrvalostí, obezřetností a rozvahou hájí, uchváceno bylo celé shromáždění mocným vzrušujícím dojmem a mohutná, neutuchající salva potlesku a volání po- zdravu přivítalo jej hned při vstupu do místnosti.
Karbus
19 article
Po polední přestávce odebral se opět p. Karbus v průvodu starých svých přátel do svého obydli, pro- vázen upřímným přáním všech, aby co nejdříve zase zdráv do řad pomocnictva se dostavil. Hluboký tento dojem potrval mezi účastníky až do ukončení sjezdu, jenž skončen byl vřelým do- slovem předsedajícího p. K. Šimůnka, obsahujícím výzvu k další vážné a účelné prácí, odpovídajíeí naléhavým potřebám doby a žádoucího rozvoje organisace. Venkovšti delegáti setrvali pak v přátelském roz- hovoru s kollegy pražskými ještě značnou chvíli př koncertu v Národním domě. V pondělí dne 27. t. m. navštívíli účastníci sjezdu staroměstskou radnici, kdež jmenem rady král. hlav města Prahy uvítalí je pp. obecní starší J. Šule F. Portík. Historický výklad ochotně poskytnul účast níkům p. dr. Teige. — Odpoledne uspořadána byla vycházka na Hradčany a prohlídka královského hradu provázená výkladem p. Parisa. Venkovští delegáti odjíždějí do svých domovt zajislé s nejlepšími dojmy a vědomím, že zájmy jejict opatřeny jsou tak, jak jen vůbec možno jest učiniti Vzhledem pak k velice důležitému stanovisku, jaké zaujímá dnes českoslovanské obchodní pomocnictvo representované Českoslovanskou obchodnickou besedou v Praze, ve všech oborech veřejné práce a působ nosti, jest si jen přáti, aby i příště vílězně postupo- valo k metě svých tužeb a požadavků, kteréžto ko- nečné jich dosáhnutí přinese kýžené obrození našeho českého obchodu a obchodní pomocnictvo povznese na náležitý stupeň, odpovídající stavu tak důležitému jakým bez odporu jest stav obchodní.
Karbus K Šimůnek F Portík doktor Teige Praha Hradčany národní dům královský hrad
20 article
Sjezd českého obchodnictva v Prostějově. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Lístů«.) Potřeba organisace a volání po n bylo takměř východiskem všech řečí a slesků. Po třeba pronikavé a sebevědomé organisace která by bděla nad zájmy českého obchodu a v čas zasahovala. Tento organisační ráz sjezdu dán byí ovšem především moravskými poměry. Na Moravě nemáme dosud ani jediné obchodní komory ve sve moci a německá nadvláda jich stará se především a téměř veskrze o potřeby velkého průmyslu a velko- obchodu. Pro našeho středního obchodníka jako by komor ani nebylo. Ba namnoze vystupují i prol němu. Není tedy otázka našeho zastoupení v ob- chodních komorách moravských jen národní olázkou nýbrž po výtce otázkou hospodářskou a sociální. Letošní sjezd konán ve středu Hané. Nemohlo býti lépe voleného místa. Na Hané klíčí za blaho- dárného provádění hesla »svůj k svému« počátky obchodního a průmyslového našeho rozvoje. Vyrů- stají nové české továrny a města zakládají si své obchodní školy. Prvního dne sjezdového, 26. t. m. dostalo se nám příležitosti prohlédnouti si vyšší obchodní školu prostějovskou. Město umístilo ji v nové, vkusné budově. Reditel ústavu p. Raulich nám byl průvodčím. Jest vlastním organisátorem jejím. Škola jest čířtřidní. Potřeba praktické výchovy byla řiditeli podnělem, aby ve vzorném kontoru pro- vedl kus své myšlénky. Nad psacími stojany, sesku- penými v osm skupin, jsou jména předních firem peněžních ústavů, každá skupina representuje jednu z nich, chovanci jsou k jednotlivým přidělení a pro- vádějí příslušné obchody vzájemné. Theorie a praxe splývá zde v jedno. Předložené práce zasluhují vší pochvaly. Sbirky kabinetu pro zbožíznalství, chemii, zeměpis atd. jsou velice účelně a bohatě zařízeny.
Prostějov Morava Haná
21 article
Nedělní odpoledne věnováno jednání sjezdovému. Zahájil je o 2. hodině odpolední za slušné návštěvy a za účasti poslanců pp. V. Hrubého, dra. Stratila, dra. Perka, dra. Šílenéhoa Reichstädtera, pan Ad. Woli, předsena prostějovského »Merkuru«. Poukázav na nedostatek organisace, pravil, že i obchodnictvo musí svépomocí pracovati za zlepšením svého stavu. Sjezdy jsou jedním z prostředků vedoucích k tomuto cíli. Obchod- nictvo nežádá snad vrácení starých výsad, nýbrž ochranu v duchu moderním. Za čestného předsedu sjezdu zvolen potom p. Fr. Kučera, předseda Ústřední jednoty obchodníků pro Moravu a Slezsko, za řídícího předsedu pan A. W olt. za prvého náměstka jeho pan Ant. Siádek zástupce pražského gremia, za druhého pan Jan Celeda, velkoobchodník z Opavy. Po uvítání účastníků p. Jos. Vajtem, sta- rostou prostějovským, promluvil poslanec pan dr. V. Perek o důležitosti letošních voleb do obchodních komor. Mají dvojí význam: nárdní a obchodní.
V Hrubý Stratil Perk Reichstädter Ada Kučera A W olt Antonín Celeda doktor V Perek Woli Francie Morava Slezsko Opava
22 article
Neuplatnili jsme v nich dosud svého vlivu. Přičiny jsou jednak ve volebních řádech, jednak v histo- rických tradicích, v nešťastné německé kolonisaci Přemyslavců. Privilegia dnes sice zmizela — ale duch německý v obchodních kruzích zůstal. Němei de facto své výsady uhájili do dnes. Velkoprůmysl a velkoobchod jest dosud v jich rukou. Jest v tom i kus důvodu našeho neůspěchu politického. Němečtí millionáři nejen že učinili komory obchodní svým hospodářským nástrojem, nýbrž utvořili z nich i organisací politickou. Jich zástupci na sněmu udržují německou jeho většinu. Proti tomu musí se ozvati mohutný protest českého obchodnictva, kter musí o to dbáti, aby do komor dostalo své zástupce. již by byli protiváhou rozhodujícího v nich velko- průmyslu. Nový duch musí panovali v komorách.
23 article
Duch spravedlnosti a porozuměn pro potřeby malých a středních ob chodníků a živnostníků. Musí býti vy- rvány politice kartelů a vráceny svému vlastnímu účelu: bditi nad rozvojem stavu obchodníků a dá- vati popudy zákonodárným sborům. Dosud braly zákony popudy tyto odjinud. Předloha o starobním pojištění soukromého úřadnictva jest toho dokladem. A přece nutno konečně i uvésli na denní pořad po- žadavek odborné způsobilosti. A cesty k cíli tomuto? Žádati a naléhati, aby konečné upraveny byly spravedlivé volební řády komorní. pracovati vší silou, aby každý z obchodníků českých volby se zúčastnil. Dosud bylo málo pracovníků Většina z nepochopitelného indiferentismu neblaso- vala, ba čásť hlasovala přímo s Němci. Krokyk organisaci volební se dějí. Hrozeb netřeba se báti jsou po výtce pouhou agitací. Budete-li dobrými obchodníky, hrozeb netřeba se lekati. Na morav- ských židech lze zříti nejlepší doklad toho, že do- vedný obchodník svého přesvědčení tajiti nemusí O podrobnostech akce nynější zmíňovati se nebude- děkuje poslaneckému klubu říšskému za jeho prác na opravě volebních řádů komorních a žádá, aby na dráze této setrval. Závěrem cituje slova Chera- damova pronesená k ruskému žurnalistovi o povinno stech národních v dnešní době postupu germanisace a končí za všeobecného potlesku.
Němec
24 article
Komorní rada inž. p. Palát z Olomouce sdllí své zkušenosti z obchodní komory olomoucké, do jejíž rady dostal se náhodou losem. Práce komorn platí jen velkoprůmyslu a němectví. Akci o pře- vzetí německé obchodní akademie do státní zprávy provádí s veškerou energií — o české školy nedbá. Při rozdílení subvenci jest opět patrným onen dvojo loket. Musíme se státi i obchodně a průmyslně silnými, svou prací a vzděláním odborným. (Po- tlesk.) Pan dr. Perek navrhuje tuto resoluci: Obchodnictvo českoslovanské, shromážděné na sjezdu v Prostějově dne 26. května 1901, proje vuje důtklivou žádost, aby při vydávání nových řádů volebních do obchodních a živnostenských komor dbano bylo toho, aby důležité sbory tyto byly správnou representací oněch stavů, které za- stupují, aby ludiž spravedlivého zastoupení dostalo se nejen velkoobchodu, ale též obchodu střednímu a zvláště odstrkovanému dosud maloobchodnictvu k tomu připojuje další žádost, aby vys. c. k. vláda dbala toho, aby ve volbách samých zajištěna byla voličstvu úplná volnost při výkonu důležitého tohoto práva jeho.
Ing Palát doktor Perek Olomouc Prostějov Komorný rada
25 article
Po vřelém appellu p. Špírka z Král. Vino- hradů resoluce tato přijata jednohlasně. K dalšímu bodu pořadovému pojednal panJ Špaček, továrník v Prostějově, o obchodu a prů- myslu textilním. Podal velice přehledný a pečliv sestavený obraz jeho. Textilní průmysl český vyvinu se z rukodílné výroby. Soukennictví provozo- váno ještě před několika desítiletími řemeslně. V le- tech šedesátých nastal obrat: stroje a železnice byly jeho důvodem. Bohužel, dostalo se německým mě- stům v prvé řadě výhod železničních a měla právě tato města více pochopení pro potřeby nové doby Ovládly tedy německé kraje soukennickou výrobu, Teprve v novější době vznikají také české továrny. (Dítě, Skorkovský. Brdlík atd.) Průmysl ten utrp klesnutím ceny vlny, vyhnané spekulačně do veliké výše v r. 1898 a 1899, těžkou krisi. V oboru dámského zboží vlněnéh a bavlněného české výroby nemáme. Německé firmy vládnou zde neobmezeně a jim platí český lid obrovskou daň. A přece jest odpomoc snadná. P jubilejní výstavě bylo lze čekatí obrat a dosud ne- stal se ani krůček. Jediným potěšitelným momentem jest, že máme alespoň české velkoobchody druhu tohoto. Českých modních obchodníků jest spousta, odbyt tedy by byl zaručen: což se nenalezne česká společnost, která by pochopila výhodu situace této? Obchodnický prostějovský sjezd dal před lety podnět ku vzniku obchodních škol na
Špírek Král špaček Dítě Skorkovský Brdlík Prostějov
26 article
Moravě — letošní mohl by zanechati v tomto podnětu trvalou památku! Ve výrobě tkaných láte jsou poměry české výroby příznivější. Rečník pojed- nává obšírně o stavu průmyslu tohoto a poukazuje na fakl, že české tkalcovny a plétárny musí spotřebu bavlny hraditi z německých přádelen. České máme dosud jen tři, prostředních rozměrů. Že nestačí, jest patrno. Projektovanou společností českých tkalcoven se sice trochu odpomůže — nicméně zůstane ještě v tomto oboru veliká půda podnikavosti další. Vý- roba zboží pleteného jest z čásli v našich rukou a také úplně uspokojuje. Nastíniv její posta- vení a sílu, zmínil se řečnik o výrobě souprav a zboží bílého (prádla). V posledním odvětví při- něse snad akciování známé klatovské firmy potě šitelný obrat. Dosud výroba tato nestačila vyhovo vati všem zákazkám. Její zboží bylo výtečné. Upo zorňuje na českou továrnu na klobouky v Prazě. která v prvé své saisoně se dodělala úspěchu, kone vřelým appellem na národní povinnosti obchodni ctva. Svůj k svému platí nejen pro spotřebitele, ale v prvé řadě také pro obchodníka! (Potlesk.) Zástupce české společnosti pro obchod a prů- mysl pan Vogl znázorňuje vývoj a tendence její Nejdřive zmocněme se obchodu a pak přejděme n pole průmyslového podnikání. Nástíniv přehledně situaci hedvábného průmyslu a velice poučně vylo- živ způsoby zatěžování hedvábí, mluví proti naš manii ukládací a pro průmyslové podnikání peněž- ních ústavů. (Pochvala.) Pan Procházka z Místku zdůrazňuje povin nost českých obchodníků kupovati od českých vý- robců, přeje si vydání adressáře českého průmyslu.
Vogl Procházka Morava Místek
27 article
Když byl p. Vogl k dotazu p. Rozkošného prohlásil, že závod jím zastupovaný bude také vy- ráběti hedvábné stuhy, plyše, samety atd. promluvil p. Petr F. Krejčí, kom. rada z Prahy, o ob- chodu se smíšeným zbožím. Spása ob chodnictva spočívá ve svépomoci. Od vlády nelze ničeho čekati. Předloha o podomním obchodu přinese snad určité úlevy, ale naprosto nedostačuje, aby če- lila veliké krisi obchodu. Jedním z pramenů této krise jsou spotřební spolky. Jest dokladem naprostébo neporozumění stavu věcí a finančníeh
Vogl Rozkošný Praha
28 article
potřeb státu, že ministr železnic sám dává zakládati konsumní spolky. (Potlesk.) Dnes jich třeba není, poněvadž obchod nalezá se v každé vesnici. Dalším nepřítelem jsou kartely. Řečník žádá za úpravu kartelů zákonem. Ale více než ostatní činitelé, škodí obecenstvo samo sobě. Jest toho smutným dokladem rostoucí volání po zákonu proti nepoctivé soutěži! Od průkazu způsobilosti řečník mnoho si neslibuje; více prospěje důkladné odborné vzdělání. Zlem jest rovněž dlouhá doba pracovní; potřeba zákonného usťanovení 12tihodinné pracovní doby jest neodvratná. Po stránce svépomocné upo- zorňuje řečník na projektované nákupní druž- stvo pražských gremií. Pojednav ještě o ne- dělním klidu, navrhnui za potlesku tuto resoluci: Obchodnictvo českoslovanské shromážděné na sjezdu v Prostějově dne 26. května 1901 poroko- vavši o svých poměrech, prohlašuje, že k zá- chraně ohroženého středního stavu obchodního nezbytným se jeví: 1. Zavedení průkazu způsobilosti pro živnosti obchodní. 2. Stanovení 12hodinně normální doby pra- covní; přestávky v to nečítaje. 3. Brzké řádné upravení obchodu podomního. 4. Vydání zákazu tvoření se kartelů škodlivých. 5. Úprava poměrů spotřebních spolků ve smyslu ochodnictvu příznivém. Současně projevují účastníci sjezdu naléhavé přání, aby veškeré kupectvo dospělo konečně k tomu přesvědčení, že mocný prostředek ku po- vznesení stavu obchodního spočívá ve svépomoci a řádné organisaci.
Prostějov
29 article
Pan Konečný z Místku volá po důkladné organisaci odborného školství, které v prvé řadě ob- chodnictvu přeje. Přeje si, aby nákupní družstvo pražské kupovalo přímo dotyčné potřeby i z Uherska a Haliče, nespokojilo se s prostředkovateli a bylo spolehlivým nákupním pramenem obchodnictva. (Po- chvala.) Pan Jirutka z Prostějova tlumočí požadavky pomocníků a líčí jich postavení. Nápravy lze dosíci úpravou otázky učňovské (na 1 pomocníka 1 učeňi doby pracovní (navrhuje 12hodinnou dobu pracovní dobu odpočinku v to počítaje), zavedením nedělního klidu od 10. hod. dopol. do 8. hod. ranní druhého dne, úpravou poměrů platebních, řešení otázky žen- ských zaměstnanců, dodržováním lhůty výpovědní. vyloučením soukromého sprostředkování prace, řád- ným ubylování a stravováním a pojišťováním. Žádá, aby talo přání byla poslána všem obchodním spol- kům a gremiím za účelem nápravy. Pan P. Krejčí poukazuje na sprostředkování míst gremil a vyslovuje se proti některým přednese- ným přáním pomocnictva. Celodenního nedělního klidu by však obchodník snésti nemohl; poškodil by ho značně. Ke konci svých vývodů appeliuje na po- slanecký klub, aby se ujal obchodníků. (Souhlas.) Pan Fr. Holek z Prahy poukazuje na úspěšně výsledky činnosti pražského gremia v otázce učednt- cké. Polemisuje s některými vývody p. Jirutky a žádá, aby v prvé řadě u velkoobchodu začalo se sociálně- politickými opravami. (Bouhlas.) Pan Spírek z Král. Vmohradů ukazuje na zlo- řády soukromých sprostředkovatelů a navrhuje k re- soluci dodatek ve prospěch gremiálního sprostředko- vání práce. (Souhlas.)
Jirutka P Krejčí Spírek Král Vmohrad Uhersko Halič Prostějov Francie Praha
30 article
Pan J. Pastýřík ukazuje na příkladech, že veškerá hospodářská družstva překračují meze své působnosti a stávají se spotřebními spolky ohtedně všeho zboží spotřebného. Vliv toholo postupu jest tím škodlivější, že družstva tato požívají podpory státní. Navrhuje, aby resoluce vyslovila se proti to- muto rozšiřování působnosti družstevní. (Potlesk.) Pan ředitel Hrubý z Přerova poukazuje na důležitost organisace a navrhuje, aby dnešní sjezd vyzval ústřední jednotu moravského a slezského obchodnictva ku provedení organisace této. (Souhlas.) Po doslovu zpravodajovu resoluce se všemi do- datky přijata. Pan Erban z Jilemnice jmenem menšiny podává ohražení proti druhému bodu reso- lučnímu a žádá jím, aby pro veliká města byl usta- noven celodenní nedělní klid, v menšísh městech aby se úprava provedla dle místních poměrů. Uvítán potleskem promluvil na to p. posl. dr. V. Šílený o důležitosti vodních cest pro obchod a průmysl. Vyloživ poutavě a věcně otázku odbytu v obchodu, dokazoval nutnost povznesení obchodu a průmyslu našeho. Proč jsme podléhali při volbách komorních a městských? Ale nejen ovládnutí domá- cího obchodu jest naším cílem, musíme se snažiti o získání pevných posicí v obchodu zahraničném, pro který u nás není dostatečného porozumění. A přece zahraniční obchod množí náš domácí kapitál přílivem kapitálu ze zemí cizích. Jest značný rozdí v tom, vyvezeme-li na př. dobytka za 133 mil. zl. nebo za 50 mil. Tím, co dostaneme za své zbožív cízině, vzroste náš kapitál a tím i blahobyt doma.
J Pastýřík Hrubá Erban doktor Přerov Jilemnice
31 article
Vyvážeti můžeme i své řemeslné výrobky jako na př. Francie kartáče. K obchodu jest ale třeba laciné dopravy. Vodní cesty jsou v tomto směru vzhledem k své láci nejdůležitějšími. Jich výstavbou vyhoví se dlou- holetému volání živnostnictva, obchodnictva i země- dělstva. Líčí na to podrobně postup české- delegace v otázce této a její úspěch v zajištění regulací a me- liorací. Výhody vodní dopravy plynou jednak z její láce (jsou o polovičku levnější sazeb železničních). Ozvaly se sice proti nim hlasy rozpakové, hlasy od- půrčí však nikoli. Ale jedno nás může poučiti: odpor všeněmecké strany proti průplavům a její obaa, že Ústí ztrati svůj význam na prospěch Praby. Ostatek budou nyní sněmy otázkou touto se zabývati a zde bude přiležitosti dost otázku důkladně probrati. Ale nejen zlacinění dopravy bude výhodou vod- ních dráh, nýbrž i zlacinění celé řady předmětů spo- třebních, uhli v prvé řadě. U něho bude činiti úspora přes 6 mill. korun, celkové zlevnění pak vypočítávají znalci ročně na 130 mill, korun, obnos to nákladný na stavbu dunajsko oderského průplavu. Volání, aby soukromí podnikatelé stavěly kanály, zapomíná, ze by tím dána byla z ruky hlavní zbraň ve prospěch tuzemské výroby: průplavní poplatky. Uvádí činnost delegace pro obchodní stav a konči výzvou k práci, která nám jedině prospěje. (Potlesk.
Francie Ústí oderský průplav Iliorace
32 article
Prof. akademie prostějovské p. Konvička na- vrhuje tuto resoluci: »Obchodnictvo českoslovanské, shromážděné na sjezdě v Prostějově dne 26. května 1901, projevuje souhlas svůj se snahami zástupců národa na radě říšské, aby zemím našim dostalo se laciných cest vodních; přesvědčeno jsouc, že prospěch národa leží v souladném hájení zájmů jak zemědělstva, tak i průmyslu a obchodu s úspokojením přijímá na vědomí, že cestami vodními má se provésti zá- roveň meliorace a regulace řek ve prospěch země- dělstva a připojuje se k usnesení sjezdu pře- rovského.« Po debatě, ve které se vyslovil rolník pan Po- korný ze Vselína proti průplavům a ve které na- vrhl p. lékárník Psola z Přerova dodatek, aby při stavbě průplavů bylo zaměstnáno jen tuzemské děl- nictvo, příjata resoluce i s dodatkem tímto. Srdečným doslovem předsedovým sjezd skončen. Účastníci jeho odebrali se do nové, moderně vysta- vené továrny na kávové náhražky, kdež uvítání p. stav. Křičkou z Kolína, prohlédli si zařízení to- várny této a byli skvěle pohostěni. Večer konán přá- telský večírak a dne 27. května odebrali se účastníci k návštevě Olomouce.
profesor Konvička Psola Křička Prostějov Přerov Kolín Olomouc
33 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. května. (Situační.) Ví- deňská »Volks-Ztg.«, skrze niž, jak známo, mluvívá časem dr. Körber, přináší v neděl- ním čísle rozmluvu s »vysokým, řídicím stát- níkem, který je dokonale zasvěcen v úmysly kabinetu Körbrova«. Rozmluva týkala se všech aktuálních otázek a obsah její je následující: Klidné jednání parlamentu do letnic opráv- ňuje prý k předpokladu, že methoda úmluv mezi stranami, zaručující jaksi dodržení pracov- ního programu, bude zachována i pro zbývající část nynějšího zasedání řišské rady. V periodě té má parlament vyříditi především předlohuo vodních stavbách a zatímný rozpočet. Pochyb- nosti, vyslovené se strany Všeněmců v poslední schůzi aněmovní, netřeba bráti vážně. Předlohou
doktor Körber Praha VolkZtg