2
masthead
V Praze, v úterý dne 28. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIsty
předplání set
v Praze v sdmts istrasi
a něsío . . . .. K =
na čtvrti leta
sdvojí donátkou
na nuěsle
na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h
ve alislkách: 2 K 30 h
na měsío . . .
Peštent
na stvrt lela . . . . 9 K onn
drejí ziellko
ne měnhl
na čtvrt lsta . . . . 11 K s0 h
Praha
5
article
Třetí sjezd českých
Třetí sjezd českých
Práce v sekcích.
V sobotu odpoledne počal sjezd pracovati
ihned ve všech svých jedenácti sekcích až na
některé výjimky. Přednášky a debaty vedeny
byly od 3. hod. odpol. do 7 hodin večer.
biologické sekci, které předsedá prof. Horba-
ezewski a Klapálek a jejížto tajemníkem je
dr. Karel Černý, přivítal předseda hosty slovan-
ské i domácí a navrhl za čestné předsedy
pp. prof. Čirijeva z Kyjeva a K. Kostáne-
ckého z Krakova. Oba tito pánové byli jedno-
hlasně zvoleni. Na to následovaly přednášky
Prof. dr. Horhaczewski: »0 otázce tvo
ření se tuku v těle živočišném«; za prof. dra.
L. Čelakovského promluvil dr. Němec: ,o
původu obojpohlavnosti a různopohlavnosti
rostlin; prof. Frant. Kl apálek: »0 morfo-
logii posledních kroužků tělních u pošvatek
(Plecoptera); dr. A. Štolc: »Pokusy, k. tomu
směřujícl, aby vysvětlen byl význam, mizení
jádra u červených krvinek ssavců«; Doc. dr
L. Čelakovský: »0 morfogenních dráždí-
dlech u hub«; doc. dr. E. Formánek:
»Příspěvek k poznání kachexie strumiprivní.
Horb
Klapálek
doktor
Černá
profesor
Čirijev
K Kostáne
Horhaczewski
L Čelakovský
Němec
František
Klement
A Štolc
docent
E Formánek
Kyjev
Krakov
Plecoptera
6
article
Sekei lékařskou otevřel o 3. hod.
odpolední p. prof. Maixner slovy: Velectění
páni kollegové! Byv organisačním komitétem
sjezdu lékařů a přírodozpytců za předseďu sekce
třeti ustanoven, zahajuji jednání její. V povin-
nosti té vítám vás, drazí kollegové, kteří přiná-
šejíce oběť i co do času i oběť materiální,z
veškorých končin naší české vlasti, Čech, Mo-
ravy i Slezska jste přišli, abyste se zúčastníli
na pracích sjezdu a projevili účasť na snahách
české lékařské školy, která po svém ani ne
20letém trvání před forem širším kritice se
podrobuje, Sjezd, shromažďující veškeru intellí-
genci lékařského stavu, nabývá ale zvláštní váhy
i lesku tím, že obeslán jest kollegy jiných slo-
vanských haluzí, žijících i v našem mocnářstv
i mimo ně; kollegové z universit i učených spo-
lečnosti poctili náš sjezd, vyslovili nám svou
sympatii a uznali upřímnost našich snah. Jim
platí zvláštní mé vděčné slovo, které zajisté ve
vaší mysli živého ohlasu nalezne.
profesor
Maixner
Čo
Jim
český lékařský škola
7
article
Shledávaje toto velké účastenství na pracíeh
sjezdových, mimovolně vzpomínám na předešlé
sjezdy. Děli nás od nich doba téměř 19letá.
Byl jsem účastntkem obou sjezdů a mohu tudíž
tehdejší kongressy s nynějším porovnati. Byly
zajisté výzkumným kamenem naší uzpůsobilost
k vědecké soutěži. Tehdáž snahy vědecké če-
ských lékařů se koncentrovaly výhradně ve
spolku českých lékařů; snahy ty fedrovali tři
professorové (Eiselt, Weiss a Petters) a tři do-
centi; nelze ovšem pomlčeti, že prof. Alber
všemi silami rozvoji domácí mediciny věnoval
své snahy i svoje přesvědčení. Vůdcem tohoto
hnutí byl ale doyen lékařské fakulty, prof. Eiseli,
který shromáždiv kolem sebe dnes své žáky, —
my všichni, jak jsme zde přítomni, z úst jeho
vyslechli základy vnitřní mediciny — je strůjcem
prvých dvou sjezdů. (Bouřlivý, dlouho trvajíeí
potlesk.) S velkou radostí vzpomínám sklonu
7. decennia, kdy prof. Eiselt provedl revue
nad silami a nás engažoval k soubornému spiso
vání jednotlivých statí, jím redigované odborné
pathologie a therapie a maje zajištěné snahy
seriosně úkol svůj pojímajících mužů, k aran-
žování sjezdů těch přistoupil.
Na obou kongressech pracováno přiměřeně
té době dosti a jakkoli výtěžek vědecký oslňu
jící nebyl, přece byl takový, že jsme sobě rie
mohli, že přes obávané úplné vyloučení z věde-
ckých ústavů pracovati budeme, jelikož vědecký
pokrok chápeme a chuť a vlohy ku práci samo
statné máme. Z tehdejších professorů německé
fakulty osvědčili vyšší rozhled a šetrnost toliko
prof. Huppert, Klebs a Toldt. Myslim, že oba
sjezdy přispěly k aktivování lékařské fakully
české, která na jistou dobu ve vzduchu se
vznášela. Mezi 2. a dnešním sjezdem minuia
doba 18 let — v době té medicina, pěstována
českým jazykem, vykonala slušnou práci.
Eiselt
Weiss
Petters
Alber
profesor
Eisel
Huppert
Klebs
Toldt
spolek český lékař
doyen lékařský fakulta
8
article
Nebylo by místné, abychom sobě sami
chválu pěli — ale řeknéme, že česká literatura
čestně prospivá, že máme mnohoslibný, úkol
svůj vážně pojímající dorost, který, nemaje pře-
kážek, vědecké práci bezstarostně se oddati
může, a že přes mnohé překážky sobě klestíme
cestu uznání, ale vědomi těchto zásluh nesmí
nás věsti k tomu, abychom přeceňovali svou
dosavadní činnost. Konáme-li kritiku na jiných
konejme ji i na sobě, kritika ta budiž ale spra
vedliva a prosta sobeckosti. Nesmí nám byt
vodítkem ve snahách našich, co o sobě myslíme,
nýbrž co o nás jiní soudi; spravedliví lidé a
mluví kterýmkoli jazykem, posoudí spravedlivě
každý náš dobrý skutek a v tě míře, co v kvali-
talivním a v kvantitativním ohledu výtěžek našich
snah vzrůstati bude, nalezneme uznání. V nás
vře chvalitebná touha býti v konkurenci kultu-
relní a zajisté česká medicina, navazujíe na
koryfey vyšlé z českého lidu, bude velmi důle-
žitým faktorem kosmopolitické vědecké souhry.
9
article
Dnes v našem existenčním boji budíž heslem
veškeré sily napjati, aby stará naše pověst vě
decká přišla opět k platnosti.
Tato úsilovná práce jest i v tomto oka-
mžiku nezbytna. Osud nám byl tolik dopřál, že
v Carolo-Ferdinandei jest čestné misto nám vy-
hraženo. Stojime ve vědecké konkurenci s něme-
ckou lékařskou fakultou, kteráž konkurence má
pro ten okamžik pro náš velký dosah; ona nám
býti musí podnětem, abychom v činnosti své se
jí netoliko vyrovnali, nýbrž i ji překonali. Takto
řevnivost musí nás ale pobádati k neustálé práei
— vlohy máme, využitkujme jich tudíž a jsem
jist, že jako česká hudba, české maliřství a so-
chařství tou dobou opanovaly, tak opanují
všechny vědy exaktní a mezi nimi česká medi-
cina. A jestii se toho dočkáme, a bůh dá, že
tak brzo bude, že i druhé učení vysoké na Mo-
ravě svůj stánek rozbije, bude toto dalším pod-
nětem ke snažení a oživujícím principem v zá-
polení o vědeckou palmu a o medicině, pěsto-
vané na domácím učilišti, mluviti se bude s plnou
úctou. Čestný úkol má naše mladší genoraee
medicinská a věnujíc se práci, pomýšlej nan své
velké vzory: Purkyně, exaktního badatele.
Škodu, Rokítanského, Alberfa, Hofmanna. « (Živý
potlesk.)
Za čestné předsedy byli zvoleni pánov
dv. r. prof. dr. B. Eiseit a prof. dr. Gluziňski
ze Lvova. Zvolení jejich provázeno bylo živým
potleskem. Za sekretáře denní sehůze byli zvo-
leni ppo doe. dr. Hnátek a dr. Raczyňski.
bůh
Alberf
Hofmann
profesor
doktor
Gluziňski
Hnátek
Raczyňský
Carola
Lvov
cka lékařský fakulta
10
article
Přednášky sokční: Prof. dr. E. Maix her
»O prognose při srdečních vadách« ; / prof. d
B. Eiselt: »Parachorea a chorea marantica «
prof. dr. Gluziňski (Lvov): »Několik úvah
o včasném rozpoznání žaludečního raka«; prof.
dr. J. Reinsberg: »Příspěvek k nauce
smrti utopením«; doe. dr. J. Honli: »Bakte-
riologická diagnosa a prognosa tuberkulosy« ;o doe.
dr. J. Hnátek: »O některých V angiogeneti-
ckých nádorech sleziny«; doc. dr. L. Ha ško-
vec: »Některé sporné otázky traumatické neu-
rosy«i doc. dr. Lad. Syllaba: »O vzájem-
ném poměru mezi rozpadem a tvorbou rudých
da
krvinek u těžkých anacmií«.
Zajímavými pro širší veřejnost jsou jednání
sekce zdravotnicko demografické
o němž zde podáváme poněkud obšírnější popis.
Sekci předsedají prof. dr. Kabrhel a městsk
fysik dr. Záhoř; zapisuje sekretářě dr. O. Ja-
nota. V sobotu o 3. hod. odpolední zaháji
sekční sezení prof. dr. G. Kabrhel řečí, v ní
vylíčil počátky české vědecké hygieny. Z řečit
vyjímáme: Velectění pánové! Dovoluji si vás
všechny, kteří jste se přihlásili k účastenstv
v sekci hygienické, jejíž práce se týkají odboru.
který na lékařské fakultě mám tu čest zastupo-
vati, co nejvřelejí v síní této uvitati. Jest mí tak
učiniti s tím větší radostí, že spatřuji v úča-
stenství tomto opětný doklad, že důležitost odhoru
tohoto, s kterým ještě do nedávna mezi vědam
lěkařskými se nakládalo jako s popelkou, se
nejen uznává, nýbrž také že tento nový odbor
čím dále tím více půdy si dobývá.
profesor
doktor
E Maix
B Eiselt
Parachore
Gluziňski
J Reinsberg
J Hnátek
docent
Lada
Syllaba
Kabrhel
Záhoř
G Kabrhel
Lvov
11
article
Právě na toto dobývání půdy jest klásti nyní
nejvělší důraz. Neboť vám samým jest zajiste
velmi dobře známo, že u nás zůstávalo to dlouho
ve stadiu pouhého uznávání, a pěstování vědy
bygienické, že se více méně ponechávalo náklon
nosti jednotliveů a vzdělávání v oboru tomto pri
vátní pilnosti jich.
Jak daleko takové ponechávání vědy hygie-
nické ji samé u nás šlo, toho nad jině výmluvný
doklad podává okolnost, že hygienický ústav př
české lékařské fakultě byl zřízen teprve před třem
lety. Já sám jako mimořádný professor hygieny
neměl jsem žádného pevného, pro experimentáln
práce hygienické zařízeného útulku, nýbrž by
jsem odkázán na blahovůli ostatních professorů.
zejmena prof. Horbaczewského, Spiny, Jiruše.
kteří mi dovolili pracovati v jich ústavech a uží-
vati jieh pomůcek.
Jak však práce vědecká za takových okol-
ností, kde postrádaje podpory assistentův, sám
na sebe byl jsem odkázán, byla obtížna, s jakou
ztrátou času byla spojena, o tom lépe jest po-
mlčeti.
Jenom k tomu chci poukázati, že když se
jednalo o zpracování některé otázky experimen-
tální, při tom přede vším jiným musila být
vzata ona otázka v úvahu, zdali v oněch ústa-
vech, při nichž, abych lak řekl, parasitárně
jsem se přiživoval, budou dotyčné potřebné po-
můcky po ruce aneb zda bude možno si je ně
jakým způsobem opatřiti.
Pro mne zajisté doby tyto, ve kterýchž
jsem neměl vlastního útulku a kde rok po roce
za takových poměrů utikal, aniž bych mohl
mnohě z těch otázek, jichž řešení mi tanulo
na mysli, z nedostatku ústavu a pomocných sil
provésti, a kdy takovým způsobem mi minula
ona léta mládí a energie, ničeho se nelekající.
i ve vzpomínkách jsou velmi trudné.
V nynější době ovšem se již mnoho
změnilo.
ais ldo
profesor
Horbaczewský
Spina
Jiruš
hygienický ústav před český lékařský fakulta
12
article
Obtíže, kladoucí se v cestu expérimentál-
nímu bádání, na jehož zdárném vývoji nejvice
pokrok a úspěch vědy hygienické jsou závisl
zřízením ústavu hygienického a s ním sdruže-
ného ústavu pro zkoumání potravin při české
universitě jsou odstraněny. Záleží tedy jenom na
nás samých, abychom i v tomto směru pokra-
čovali tak, aby bylo viděti ovoce a aby práci
naší dostalo se nejen domácího ale i povšechného
světového uznání.
Mohu pak s povděkem připomenouti, žev
době od otevření hygienického ústavu se při
hlásili a neustále hlásí pilní a snaživí pracov
níci ku provádění prací experimentálních. Vý
sledek toho pak byl, že v této krátké době o
otevření ústavu minulé, byly zde provedeny
četné práce, jež jednak zejmena v české akade-
mii, jednak v zahraničních světových archivech
(»Archiv für Hygiene« a v »Bakteriologisches
Centralblatt«) byly uveřejněny.
Také na sjezdu budou přednešeny práce
experimentální, v ústavé hygienickém vykonané.
Rovněž dlužno poukázati k potěšlivému
zjevu, že také mimo tento kruh, s universitou
souvisící, práce hygienická má četné pracovníky,
kteří podle možnosti, které jim jich vykázané
půnobiště skytá, důležité otázky volí za předmět
svých prací a úvah.
přírodozpytcův a lékařů v Praze.
Praha
Bakteriologisches Centralblatt
13
article
Zajisté, že touto praci mnoho, cenného
bylo vykonáno. Zejmena dlužno při této příleži-
tosti vzdáti chválu mnohým městům českým, z
nichž ovšem na prvém místě jsou Praha
Plzeň, že nelitují nákladu, aby výsledek práee
a studia jednotlivých takových snaživých mužů.
který ve zdravotních zprávách jich jest obsažen
a který podává obraz zdravotních poměrů měst
dotyčných, mohly býti uveřejněny a veřejnost
přístupnými učiněny.
Též četné přednášky, k projednávání v v
sekci sjezdu přírodozpytců přihlášené, jsou po
těšitelným důkazem, kterak přibývá půdy to
muto novému odvětví věd lékařských.
V poslední době se konečně stalo, co již
dlouho, jakožto věc svrchovaně nulná, se poci-
ťovalo, že totiž hygiena se stala na lékařských
fakultách předmětem povinným. I od tohoto
momentu si mnoho slibuji pro rozvoj a správné
pochopení zásad hygienických.
Neboť tak konečně přestane osvojování
principů vědy této býti závislé toliko od náklon
nosti ku samostatnému tvoření, že se aspoň do-
čílí v širokých vrstvách lékařských důkladná
znalost nauk sem spadajících, což ovšem zajisté
pro d praktické pěstování vědy hygienické jest
svrchovaně důležité.
Zajisté tedy i v naší půdě české, byť n
tím krokem jako v sousední říši německé, jes
možno viděti zřejmě, že půdy pro pěstován
vědy hygienické přibývá.
Pronáším pevnou naději, že kořeny dos
váde zupuštěné umožní, aby věda tato na naš
čoské půdě dále rostla a se rozvijela vo mo
hutný, zdravý a úrodný strom, jehož ovoce by
se stalo pramenem pevnosti a síly a zdravosti
celého kmene českého, a že také jednání naš
sekce podá doklady, že kořeny zapuštěné jsou
způšobilé k vytvoření zeravých a jarých výhonů.
Dovolují si prohlásiti zahájení rozprav v na
sekci a rovněž také i zahájení výstavky s tín
omee
souvisicí.
Zejmen
Praha Plzeň
14
article
Dr. Jindřich Záhoř, m. fysikus (Praha)
Pohyb nemocnosti a úmrtnosti tuberkulbsy
rakoviny v říši rakouské, zemích koruny českí
a Praze zvláště.
Soustavný boj, který se přes dvě desítileu
vede proti nakažlivým nemocem cca 20li (viz
ohlašovací listek), obligatorním těchto nemocl
ohlašováním a zaváděním přiměřených zdravot-
ních opatření (desinfekce, odstraňování závad
zdravotních, zavádění zdravotních děl atd.), na-
bývá od r. 1898 stále rozměrů větších: neb z
trojjediného království britského bylo pone-
náhla poukazováno na přenositelnost tuberku-
losy z mléka a masa tuberkulosního skotu na
pokolení lidské a veliké zvýšení úmrtnosti vše-
obecné tuberkulosou. Boj tento byl zahájen
za předsednictva tehdejšího prince-následníka.
nynějšího krále britského Edvarda a rozšiřilse
po Germanii, Francii, Austrii a po ostatn
Evropě: počala se sanatoria stavěti a přiměřený
způsob léčení v ústavech ve vyšších polohách
zaváděti. V Rakousku máme jedno teprve sa-
natorium proti tuberkulose v Allandě a u nás
v Praze společnost k stavění léčeben.
doktor
Jindřich Záhoř
Praha
Francie
Evropa
Rakousko
Austria
15
article
Mezitím, co se další opatčení proti tuber-
kulose osnuji, přicházi nyní řada na rakovinu
jež rovněž jako tuberkulosa l důležitého tvo
činitele při úmrtnosti všeobecné.
Ve sněmu království českého a sice dne
27. dubna 1899, když jsem odůvodňoval návrh,
by byl vydán zákon k zamezení opilství pro
království české, tvrdil jsem, že zemřelo nemo-
cemi alkoholem způsobenými v Praze za 12lei
1874—1885 5 95% a za 12leti 1886—1897
6.67o, t. j., že úmrtnost alkoholem stoupá
že jeví obrácený poměr tuberkulosa, které pra
videlně ubývá a ubývati bude.
Nový boj se počíná organisovati proti ra
kovině a hlavně na půdě britské: neb se utvo-
řila v Londýně společnost proti raku, v Buffalo
jest zařízena laboratoř pro studium rakovinya
v Berlíně zvláštní anketa studuje dotazniky.
Praha
Londýn
Buffalo
Berlín
16
article
týkající se rakoviny, zodpověděné 13.971
lékařiasa n
Herbert Snow píše v Humanitarianu
že se rakovina od r. 1864 do 1895 v Angli
zdvojnásobila. Nejblíže dotýká se rakoviny Ro-
bert Bekla, uváděje, že rakovina jest mno-
hem častějši a sice skrytá jako rakovinu
miktéru.
Rakovina jest nemocí klimatu mírného, ve
krajinách studených a horkých raku není. Dle
Havilanda nelze upřiti poméru morbidity ke
vrstvení geologickému půdy. Rak je vzácný na
křidovém neb vápenném útvaru půdy, častěji
se jeví na útvaru hlinitém, prostupnéma
vlhkém. Nížiny jsou sídlem raka. Případy
v Lyoně i Londýně je dokázáno, že se rak
v některých obeích, ulicích i domech častěj
objevuje: jsou to domy v inundacích, na mi
stech vlhkých, poblíže lesů a řek. Reiche uka-
zuje na pohyb rakoviny v Anglii a Hamburce.
Nápadnější stoupání úmrinosti rakem bylo pozo
rováno u mužů v době 1872—1898 v Ham
burce a Anglii.
1. a) V Anglii a Walessku připadá:
r. 1875 na 100.000 obyvatelů 47.1
r. 1895 » 100.000 » 755
b) v Hamburce
r. 1875 na 100.000 obyv. 76.67.
r. 1895 » 100.000 » 90 89
2. U mužů náleži
85.89 rakovině orgánů zažívacích.
U žen náleží:
41.2 rakovině orgánů pohlavních.
3. Největší číslice úmrtnosti rakem připadá
na 60. až 70. rok a sice celkem 28 4
u mužů 31.16, u žen 26.424.
Snow
Rak
Angl
Londýn
Anglie
Ham
17
article
Na stoupání úmrtnosti od rakoviny účast-
ňují se stáři u mužů po 40., u žen po 45. roee
stejnoměrně.
Po sobě rychle následující úmrti dvou při
padů z jednoho čísla popisného lze jenom z pře-
nositelnosti odvoditi i nelze více pochybovati, že
výměšky a krev vředů rakovitých i výkaly osoh
rakem stižených jsou nosiči nákazy, z čehož
plyne, že má lékař povinnost se starati o zni-
čení výměšků a výkalů osob rakem stížených
desinfekci všech předmětů, jichž rakem one-
mocnělý se dotýkal.
Uvažuje o vysoké číslici nemocnosti tu-
berkulosou a ještě vyšší úmrtnosti a rovněž
o rozšíření rakoviny a zhoubné její úmrtnosti.
považoval jsem za svou povinnost objasni
zhoubnost těchto nemocí, jak tuberkulosy, tak
rakoviny na základě číslic, pokud tyto úřadnímu
lékaři přístupny jsou. Neb to pokládám z
jednu z nejpřednějších povinností těch, kteři
pracují statistiku úmrtnosti, by veřejné mínění
občas upozorňovali na nebezpečenství, jež z hro-
madění se některé příčiny úmrtí pochází, jako
hlavně z tuberkulosy a rakoviny.
Toto předesílaje, podrobil jsem zprávy cen-
trální statistické komise rakouské bližší revisi
zprávy statistické kanceláře obce pražské.
Číslice vyňaté ze zpráv centrální statistické
komise rakouské týkají se pouze nemocnosti
úmrtností léčených v ústavech veřejných i sou-
kromých a neposkytují poměru úmrtnosti k oby-
vatelstvu. Nieméně jsou číslice porovnáním dvou
sedmiletí dosti význačné a cenné.
Porovnávám číslice dvou posledních sedmi
leti jak následuje:
1. Za sedmileti 1884—1890 bylo celken
v rakouském státě léčeno:
1. V Rakou sku
bil
18
article
šae miýil san
v sedmiletí
1884 1890 1,963.590 139.119 57.610 41.49% 2 930
roční průmér
obnáší 280.516 19.874 8.230
v sedmiletí
oav
1891.1897 2,596 603 158 104 56.361 35.79% 2.23
roční průměr
Sbnáší 862.229 22.586 8.051
2. V zemích
koruny české
v sedmileti
1884.1890 586.611 45.579 18.250 40.09% 3.13
roční průměr
obnáší 83.801 6.511 2. 60
v sedmiletí
1890. 1897 773.114 51.034 17.764 34.89% 2.329
roční průměr
obnáší 110.445 7.290 2.538
3. V královském hlav. měst
Praze mohou býti pouze podána data o
úmrtnosti, avšak spolehlivější vzhledem ku počlu
obyvatelstva.
zemřelo
tuberkulosou ° %e
Za septenát 1884—1890 . . 7051 5
roční průměr obnáší
Za septenát 1891—1897 . . 5209 4
roční průměr obnáší . . . 730
V sedmiletí 1884—1890 byl
v zemích kor. české v Praze
v Rakousku
Praha
Rakousko
19
article
2143 2.93
2143 2.93
v sedmiletí 1891—1897
35.7 2.239 34.8 2.329 4.1%
Rozdíl vede k těmto číslicím:
Z porovnání nemocnosti a úmrtnosti obou
sedmiletí plyne, že v druhém sedmiletí bylo
ústavech rakouských více ošetřováno ročně
81.713 případů, že bylo tuberkulosy více léčene
ročně o 2.712 a že zomřelo o 5.7% a o 0-7
méně.
V zemích koruny české bylo v témže obdob
více přijato o 26.644 případů, tuberkulosníeh
případů o 779 více, zmenšila se tedy úmrtno
o 5.2%. resp. 0 0. 819.
V královském hlavním městě Praze zmen
šila se úmrtnost tuberkulosou o 1.6%..
Z porovnání těchto jest jasno, žel jeví tube
kulosa dosud strašnou úmrtnost, třebass
i značně zlepšila. Neb obnáší její úmrtnost
v celku daleko přes jednu třetinu přlpado
onemocnělých.
Pražská tuberkulosa jeví šestý díl vše-
obecné úmrtnosti ve druhém sedmileti, kdežlo
v prvém sedmiletí tvořila jednu pětinu.
Poměry rakoviny se týkající jsou
mnohem horší, poněvadž je sice číselně do-
kázatelný schodek úmrtnosti ve státu rakouském
a zemích koruny české, avšak ve skutečnost
jsou zajisté poměry horší, poněvadž úmrtí rako-
vinou zaviněné v pravdě pod jiným názvem
figurují, aspoň číslice úmrtnosti města Prahy
i jiných velikých měst ciziny nás o tom
poučují.
V Rakousku celém v ústave ch veřejných
soukromých
Praha
Rakousko
20
article
v sedmileií
1884—1890 1,965.590 36.309 10.279 28.490 0.529
roční průměr 280.516 5.187 1.468
V srebném prodejií
číglo o sobě . . . za 8h
ni
. za 2h
velhlistkách na venkovst
ranní česlo. . . . . . . . 10
otpolodní . . . . . . . . 3k
Insera t
platí se hotevá rapře
Předylacení a inserty přijímá z dmini-
strace v Marinnské ulici č. o
Tam nacházají se těž rodlske
tlakárna a szpedice „ Národnich Llstů .
Rukoplsy se nevracsjí.
Marinnský ulice
Tama
Národnich Llstus
21
article
V II. sedmiletí
1891—1897 2,535 605 53.370 14.899 27.9% 0.59
roční průměr 362.229 7.624 2.128
V zemích koruny české jest tento poměr
V sedmiletí
1884—1890 586.611 12.411 3.466 28.0% 0.59
roční průměr 83.801 1.771 495
V sedmiletí
1891—1897 773.114 19.199 5.183 27.0% 0.620
roční průměr 110.445 2.742 740
V Praze
v sedmileií
1884—1890 zemř. rakovinou 1153, ročně 165, 0.920%.
1891—1897 » 1249, » 178. 0.279%
Porovnáme-li rozdíly obou sedmiletí, vystu-
puje pak tento obrázek.
V rakouských zemích stoupl tento počet
léčených ve druhém sedmiletí 1891—1897 v
ústavech veřejných a soukromých o 81.713,
stouply případy rakovinou stížené o 2.437 vlee
a zemřelo více o 660 případů proti předcháze-
jícímu sedmiletí; poměr úmrtí k onemocnéní
rakovinou se zlepšil o 0.5%, avšak poměr
úmrtí rakovinou ku léčeným vůbec se zhoršil
o 007.
V zemích koruny české bylo ve druhém
sedmiletí léčeno více o 26.644 případů, rako-
vých případů více o 971 a zemřelo více o 245
případů. Poměr úmrtí rakového k onemocně-
lým případům rakem se zlepšil o 19. avšak
poměr úmrtí rakového ku léčeným vůbec s
zhoršil o 0.08.
V Praze přibývá ročně průměrně o 13 pri-
padů úmrtí rakoviny více, což se rovná 0.05° %e.
Počítáme-li průměrně, že tuberkulosou chro-
níckou stižený aspoň 90 dnů potřebuje léků
lékaře, a rakovinou stižený jeden rok nežli
zemře, pak lze tento poměr ztráty časově
výdaje za léky a lékaře vysloviti v následujících
číslieích (4 koruny za den).
Praha
2.742 740 V Praga
22
article
Výdaj na tuberkulosu obnášel
v 1. sedmiletí 1884—1890:
roční průměr kapitál
úmrtnosti na 49%
korun korun korne
v Rakonsku . . 20,739.600 2,962.300 74,070.000
v zemích koruny
české . . . . 6,570.000 938 520 23,463.000
v Praze . . . . 2.538 360 362.520 9,063.000
v 2. sedmiletí 1891—1897 obnášel tento výdaj-
v Rakousku . . 15,007.340 2,898.360 71,709.000
v zemích koruny
české . . . . 6,395.040 923.680 23,092.000
v Praze . . . . 1,875.240 262.800 6,570.000
Rakovina pak vyžaduje tyto výdaje:
1. sedmi etí 1884—1890 bylo vydáno:
v Rakousku . . 15,007.340 2,143.280 53,582. 000
v zemích koruny
české . . . . 5,060.360 722.700 18,067.500
v Praze . . . 1,683.380 240.900 6,022.500
2. sedmiletí 1891—1897 bylo vydáno
v Rakousku . . 21,752.540 3,106.880 77,672. 000
v zemích koruny
české . . . . 7,567.180 1,080.400 27,010 000
v Praze . . . 1,821.540 259.880 6,497.00
Z uvedených číslic snadno lze odvoditi, že
nemocnost i úmrtnost tuberkulosy se ve druhém
sedmileti menší, což ovšem je v souvislosti se
zlepšením se hygienických poměrů vůbec; za to
však u rakoviny jak číslice nemocnosti tak
úmrtnosti ve stálém se jeví stoupání.
Pohyb nemocnosti i úmrtnosti těchto dvou
nemocí nutno také uvažovati z ohledu národně-
oekonomického.
Důsledně souvisí menší výdaj za ze-
mřelé tuberkulosou se zlepšením zdravotních
poměrů v Rakousku, v zemích českých
v Praze samolné. Menší výdej obnáš
v Rakousku při úmrtnosti tuberkulosou obno
úroků ze 21% mill. K, v zemích českých
371.000 K a v královské Praze 219 mill.k
ročně.
Praha
Rakousko
královský Praga 219
23
article
Při rakovině jest obrácený poměr jako
u tuberkulosy a sice v druhém sedmiletí 1891
až 1897 obnáší uložený kapitál o 24,000.000
více, v zemích českých o 9,000.000 K více.
v Praze o 13 mill. K více.
Číslice tyto ovšem na základě kalkulu po-
měrně přibližného získané ukazují nám, jak ve-
liké oběti musí něsti obyvatelstvo, aby mohlo
jenom obstarati úmrtnost těchto dvou nej-
zhoubnějších nemocí.
Úspora národního jmění jest zajisté odn
vodněna a může jenom tehdy stoupati, kdyžs
proti oběma nemocem jmenovaným zahájí aspon
týž boj, jaký se vede přes 20 roků proti ne-
mocem tak zvaným nakažlivým
Oprávněnost zavádění zvláštních opatření
proti tuberkulose a rakovině plyne z číslie uve-
dených příliš jasně a z ohledu toho navrhují
se tyto these ku přijeti sekce hygienické i slav-
ného kongressu.
1. Tuberkulosa i rakovina náleží mezi ob
ligatorně ohlašovatelné infekční nemoci
2. Při tuberkulose a rakovině buďtež tatáž
desinfekční opatření prováděna jako při zhoub-
ných nemocech nakažlivých.
3. Ve směru tomto buďtež desinfekční řády
doplněny.
4. Zvláštní léčebny pro nemocné tuberku-
losou a rakovinou buďtež zřizovány.
Po přednášce rozpředla se čilá diskusse,
kteréž se zúčastnili pánové: doc. dr. Růžička,
vrchní zdrav. rada dr. Dvořák, doc. dr. Ma-
tiegka a prof. Kabrhel.
Doc. Matiegka vykládá vzrůst abs. čísliee
nemocných rakovinou tím, že nemocní ti nyní
spíše pomoci operativní v nemocnicích vyhle-
dávají.
Naproti tomu počtu tuberkulosních v ne
mocnicích ubývá. Poukazuje k tomu, že vzdor
všem hygienickým opatřením průměrný věk lid-
stva nestoupá, jedině ve věku dětském úmr-
nost se zlepšila a to lze vysvětlití tím, že opa
docent
doktor
Růžička
Dvořák
ma
profesor
Kabrhel
Matiegka
Praha