ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 df3167f0-660c-11dc-b9c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 31, person 66, org 11, work 1
1 masthead
Ročník XXX0l.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 28. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 145.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplání set v Praze v sdmts istrasi a něsío . . . .. K = na čtvrti leta sdvojí donátkou na nuěsle na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h ve alislkách: 2 K 30 h na měsío . . . Peštent na stvrt lela . . . . 9 K onn drejí ziellko ne měnhl na čtvrt lsta . . . . 11 K s0 h
Praha
5 article Třetí sjezd českých
Třetí sjezd českých Práce v sekcích. V sobotu odpoledne počal sjezd pracovati ihned ve všech svých jedenácti sekcích až na některé výjimky. Přednášky a debaty vedeny byly od 3. hod. odpol. do 7 hodin večer. biologické sekci, které předsedá prof. Horba- ezewski a Klapálek a jejížto tajemníkem je dr. Karel Černý, přivítal předseda hosty slovan- ské i domácí a navrhl za čestné předsedy pp. prof. Čirijeva z Kyjeva a K. Kostáne- ckého z Krakova. Oba tito pánové byli jedno- hlasně zvoleni. Na to následovaly přednášky Prof. dr. Horhaczewski: »0 otázce tvo ření se tuku v těle živočišném«; za prof. dra. L. Čelakovského promluvil dr. Němec: ,o původu obojpohlavnosti a různopohlavnosti rostlin; prof. Frant. Kl apálek: »0 morfo- logii posledních kroužků tělních u pošvatek (Plecoptera); dr. A. Štolc: »Pokusy, k. tomu směřujícl, aby vysvětlen byl význam, mizení jádra u červených krvinek ssavců«; Doc. dr L. Čelakovský: »0 morfogenních dráždí- dlech u hub«; doc. dr. E. Formánek: »Příspěvek k poznání kachexie strumiprivní.
Horb Klapálek doktor Černá profesor Čirijev K Kostáne Horhaczewski L Čelakovský Němec František Klement A Štolc docent E Formánek Kyjev Krakov Plecoptera
6 article
Sekei lékařskou otevřel o 3. hod. odpolední p. prof. Maixner slovy: Velectění páni kollegové! Byv organisačním komitétem sjezdu lékařů a přírodozpytců za předseďu sekce třeti ustanoven, zahajuji jednání její. V povin- nosti té vítám vás, drazí kollegové, kteří přiná- šejíce oběť i co do času i oběť materiální,z veškorých končin naší české vlasti, Čech, Mo- ravy i Slezska jste přišli, abyste se zúčastníli na pracích sjezdu a projevili účasť na snahách české lékařské školy, která po svém ani ne 20letém trvání před forem širším kritice se podrobuje, Sjezd, shromažďující veškeru intellí- genci lékařského stavu, nabývá ale zvláštní váhy i lesku tím, že obeslán jest kollegy jiných slo- vanských haluzí, žijících i v našem mocnářstv i mimo ně; kollegové z universit i učených spo- lečnosti poctili náš sjezd, vyslovili nám svou sympatii a uznali upřímnost našich snah. Jim platí zvláštní mé vděčné slovo, které zajisté ve vaší mysli živého ohlasu nalezne.
profesor Maixner Čo Jim český lékařský škola
7 article
Shledávaje toto velké účastenství na pracíeh sjezdových, mimovolně vzpomínám na předešlé sjezdy. Děli nás od nich doba téměř 19letá. Byl jsem účastntkem obou sjezdů a mohu tudíž tehdejší kongressy s nynějším porovnati. Byly zajisté výzkumným kamenem naší uzpůsobilost k vědecké soutěži. Tehdáž snahy vědecké če- ských lékařů se koncentrovaly výhradně ve spolku českých lékařů; snahy ty fedrovali tři professorové (Eiselt, Weiss a Petters) a tři do- centi; nelze ovšem pomlčeti, že prof. Alber všemi silami rozvoji domácí mediciny věnoval své snahy i svoje přesvědčení. Vůdcem tohoto hnutí byl ale doyen lékařské fakulty, prof. Eiseli, který shromáždiv kolem sebe dnes své žáky, — my všichni, jak jsme zde přítomni, z úst jeho vyslechli základy vnitřní mediciny — je strůjcem prvých dvou sjezdů. (Bouřlivý, dlouho trvajíeí potlesk.) S velkou radostí vzpomínám sklonu 7. decennia, kdy prof. Eiselt provedl revue nad silami a nás engažoval k soubornému spiso vání jednotlivých statí, jím redigované odborné pathologie a therapie a maje zajištěné snahy seriosně úkol svůj pojímajících mužů, k aran- žování sjezdů těch přistoupil. Na obou kongressech pracováno přiměřeně té době dosti a jakkoli výtěžek vědecký oslňu jící nebyl, přece byl takový, že jsme sobě rie mohli, že přes obávané úplné vyloučení z věde- ckých ústavů pracovati budeme, jelikož vědecký pokrok chápeme a chuť a vlohy ku práci samo statné máme. Z tehdejších professorů německé fakulty osvědčili vyšší rozhled a šetrnost toliko prof. Huppert, Klebs a Toldt. Myslim, že oba sjezdy přispěly k aktivování lékařské fakully české, která na jistou dobu ve vzduchu se vznášela. Mezi 2. a dnešním sjezdem minuia doba 18 let — v době té medicina, pěstována českým jazykem, vykonala slušnou práci.
Eiselt Weiss Petters Alber profesor Eisel Huppert Klebs Toldt spolek český lékař doyen lékařský fakulta
8 article
Nebylo by místné, abychom sobě sami chválu pěli — ale řeknéme, že česká literatura čestně prospivá, že máme mnohoslibný, úkol svůj vážně pojímající dorost, který, nemaje pře- kážek, vědecké práci bezstarostně se oddati může, a že přes mnohé překážky sobě klestíme cestu uznání, ale vědomi těchto zásluh nesmí nás věsti k tomu, abychom přeceňovali svou dosavadní činnost. Konáme-li kritiku na jiných konejme ji i na sobě, kritika ta budiž ale spra vedliva a prosta sobeckosti. Nesmí nám byt vodítkem ve snahách našich, co o sobě myslíme, nýbrž co o nás jiní soudi; spravedliví lidé a mluví kterýmkoli jazykem, posoudí spravedlivě každý náš dobrý skutek a v tě míře, co v kvali- talivním a v kvantitativním ohledu výtěžek našich snah vzrůstati bude, nalezneme uznání. V nás vře chvalitebná touha býti v konkurenci kultu- relní a zajisté česká medicina, navazujíe na koryfey vyšlé z českého lidu, bude velmi důle- žitým faktorem kosmopolitické vědecké souhry.
9 article
Dnes v našem existenčním boji budíž heslem veškeré sily napjati, aby stará naše pověst vě decká přišla opět k platnosti. Tato úsilovná práce jest i v tomto oka- mžiku nezbytna. Osud nám byl tolik dopřál, že v Carolo-Ferdinandei jest čestné misto nám vy- hraženo. Stojime ve vědecké konkurenci s něme- ckou lékařskou fakultou, kteráž konkurence má pro ten okamžik pro náš velký dosah; ona nám býti musí podnětem, abychom v činnosti své se jí netoliko vyrovnali, nýbrž i ji překonali. Takto řevnivost musí nás ale pobádati k neustálé práei — vlohy máme, využitkujme jich tudíž a jsem jist, že jako česká hudba, české maliřství a so- chařství tou dobou opanovaly, tak opanují všechny vědy exaktní a mezi nimi česká medi- cina. A jestii se toho dočkáme, a bůh dá, že tak brzo bude, že i druhé učení vysoké na Mo- ravě svůj stánek rozbije, bude toto dalším pod- nětem ke snažení a oživujícím principem v zá- polení o vědeckou palmu a o medicině, pěsto- vané na domácím učilišti, mluviti se bude s plnou úctou. Čestný úkol má naše mladší genoraee medicinská a věnujíc se práci, pomýšlej nan své velké vzory: Purkyně, exaktního badatele. Škodu, Rokítanského, Alberfa, Hofmanna. « (Živý potlesk.) Za čestné předsedy byli zvoleni pánov dv. r. prof. dr. B. Eiseit a prof. dr. Gluziňski ze Lvova. Zvolení jejich provázeno bylo živým potleskem. Za sekretáře denní sehůze byli zvo- leni ppo doe. dr. Hnátek a dr. Raczyňski.
bůh Alberf Hofmann profesor doktor Gluziňski Hnátek Raczyňský Carola Lvov cka lékařský fakulta
10 article
Přednášky sokční: Prof. dr. E. Maix her »O prognose při srdečních vadách« ; / prof. d B. Eiselt: »Parachorea a chorea marantica « prof. dr. Gluziňski (Lvov): »Několik úvah o včasném rozpoznání žaludečního raka«; prof. dr. J. Reinsberg: »Příspěvek k nauce smrti utopením«; doe. dr. J. Honli: »Bakte- riologická diagnosa a prognosa tuberkulosy« ;o doe. dr. J. Hnátek: »O některých V angiogeneti- ckých nádorech sleziny«; doc. dr. L. Ha ško- vec: »Některé sporné otázky traumatické neu- rosy«i doc. dr. Lad. Syllaba: »O vzájem- ném poměru mezi rozpadem a tvorbou rudých da krvinek u těžkých anacmií«. Zajímavými pro širší veřejnost jsou jednání sekce zdravotnicko demografické o němž zde podáváme poněkud obšírnější popis. Sekci předsedají prof. dr. Kabrhel a městsk fysik dr. Záhoř; zapisuje sekretářě dr. O. Ja- nota. V sobotu o 3. hod. odpolední zaháji sekční sezení prof. dr. G. Kabrhel řečí, v ní vylíčil počátky české vědecké hygieny. Z řečit vyjímáme: Velectění pánové! Dovoluji si vás všechny, kteří jste se přihlásili k účastenstv v sekci hygienické, jejíž práce se týkají odboru. který na lékařské fakultě mám tu čest zastupo- vati, co nejvřelejí v síní této uvitati. Jest mí tak učiniti s tím větší radostí, že spatřuji v úča- stenství tomto opětný doklad, že důležitost odhoru tohoto, s kterým ještě do nedávna mezi vědam lěkařskými se nakládalo jako s popelkou, se nejen uznává, nýbrž také že tento nový odbor čím dále tím více půdy si dobývá.
profesor doktor E Maix B Eiselt Parachore Gluziňski J Reinsberg J Hnátek docent Lada Syllaba Kabrhel Záhoř G Kabrhel Lvov
11 article
Právě na toto dobývání půdy jest klásti nyní nejvělší důraz. Neboť vám samým jest zajiste velmi dobře známo, že u nás zůstávalo to dlouho ve stadiu pouhého uznávání, a pěstování vědy bygienické, že se více méně ponechávalo náklon nosti jednotliveů a vzdělávání v oboru tomto pri vátní pilnosti jich. Jak daleko takové ponechávání vědy hygie- nické ji samé u nás šlo, toho nad jině výmluvný doklad podává okolnost, že hygienický ústav př české lékařské fakultě byl zřízen teprve před třem lety. Já sám jako mimořádný professor hygieny neměl jsem žádného pevného, pro experimentáln práce hygienické zařízeného útulku, nýbrž by jsem odkázán na blahovůli ostatních professorů. zejmena prof. Horbaczewského, Spiny, Jiruše. kteří mi dovolili pracovati v jich ústavech a uží- vati jieh pomůcek. Jak však práce vědecká za takových okol- ností, kde postrádaje podpory assistentův, sám na sebe byl jsem odkázán, byla obtížna, s jakou ztrátou času byla spojena, o tom lépe jest po- mlčeti. Jenom k tomu chci poukázati, že když se jednalo o zpracování některé otázky experimen- tální, při tom přede vším jiným musila být vzata ona otázka v úvahu, zdali v oněch ústa- vech, při nichž, abych lak řekl, parasitárně jsem se přiživoval, budou dotyčné potřebné po- můcky po ruce aneb zda bude možno si je ně jakým způsobem opatřiti. Pro mne zajisté doby tyto, ve kterýchž jsem neměl vlastního útulku a kde rok po roce za takových poměrů utikal, aniž bych mohl mnohě z těch otázek, jichž řešení mi tanulo na mysli, z nedostatku ústavu a pomocných sil provésti, a kdy takovým způsobem mi minula ona léta mládí a energie, ničeho se nelekající. i ve vzpomínkách jsou velmi trudné. V nynější době ovšem se již mnoho změnilo. ais ldo
profesor Horbaczewský Spina Jiruš hygienický ústav před český lékařský fakulta
12 article
Obtíže, kladoucí se v cestu expérimentál- nímu bádání, na jehož zdárném vývoji nejvice pokrok a úspěch vědy hygienické jsou závisl zřízením ústavu hygienického a s ním sdruže- ného ústavu pro zkoumání potravin při české universitě jsou odstraněny. Záleží tedy jenom na nás samých, abychom i v tomto směru pokra- čovali tak, aby bylo viděti ovoce a aby práci naší dostalo se nejen domácího ale i povšechného světového uznání. Mohu pak s povděkem připomenouti, žev době od otevření hygienického ústavu se při hlásili a neustále hlásí pilní a snaživí pracov níci ku provádění prací experimentálních. Vý sledek toho pak byl, že v této krátké době o otevření ústavu minulé, byly zde provedeny četné práce, jež jednak zejmena v české akade- mii, jednak v zahraničních světových archivech (»Archiv für Hygiene« a v »Bakteriologisches Centralblatt«) byly uveřejněny. Také na sjezdu budou přednešeny práce experimentální, v ústavé hygienickém vykonané. Rovněž dlužno poukázati k potěšlivému zjevu, že také mimo tento kruh, s universitou souvisící, práce hygienická má četné pracovníky, kteří podle možnosti, které jim jich vykázané půnobiště skytá, důležité otázky volí za předmět svých prací a úvah. přírodozpytcův a lékařů v Praze.
Praha Bakteriologisches Centralblatt
13 article
Zajisté, že touto praci mnoho, cenného bylo vykonáno. Zejmena dlužno při této příleži- tosti vzdáti chválu mnohým městům českým, z nichž ovšem na prvém místě jsou Praha Plzeň, že nelitují nákladu, aby výsledek práee a studia jednotlivých takových snaživých mužů. který ve zdravotních zprávách jich jest obsažen a který podává obraz zdravotních poměrů měst dotyčných, mohly býti uveřejněny a veřejnost přístupnými učiněny. Též četné přednášky, k projednávání v v sekci sjezdu přírodozpytců přihlášené, jsou po těšitelným důkazem, kterak přibývá půdy to muto novému odvětví věd lékařských. V poslední době se konečně stalo, co již dlouho, jakožto věc svrchovaně nulná, se poci- ťovalo, že totiž hygiena se stala na lékařských fakultách předmětem povinným. I od tohoto momentu si mnoho slibuji pro rozvoj a správné pochopení zásad hygienických. Neboť tak konečně přestane osvojování principů vědy této býti závislé toliko od náklon nosti ku samostatnému tvoření, že se aspoň do- čílí v širokých vrstvách lékařských důkladná znalost nauk sem spadajících, což ovšem zajisté pro d praktické pěstování vědy hygienické jest svrchovaně důležité. Zajisté tedy i v naší půdě české, byť n tím krokem jako v sousední říši německé, jes možno viděti zřejmě, že půdy pro pěstován vědy hygienické přibývá. Pronáším pevnou naději, že kořeny dos váde zupuštěné umožní, aby věda tato na naš čoské půdě dále rostla a se rozvijela vo mo hutný, zdravý a úrodný strom, jehož ovoce by se stalo pramenem pevnosti a síly a zdravosti celého kmene českého, a že také jednání naš sekce podá doklady, že kořeny zapuštěné jsou způšobilé k vytvoření zeravých a jarých výhonů. Dovolují si prohlásiti zahájení rozprav v na sekci a rovněž také i zahájení výstavky s tín omee souvisicí.
Zejmen Praha Plzeň
14 article
Dr. Jindřich Záhoř, m. fysikus (Praha) Pohyb nemocnosti a úmrtnosti tuberkulbsy rakoviny v říši rakouské, zemích koruny českí a Praze zvláště. Soustavný boj, který se přes dvě desítileu vede proti nakažlivým nemocem cca 20li (viz ohlašovací listek), obligatorním těchto nemocl ohlašováním a zaváděním přiměřených zdravot- ních opatření (desinfekce, odstraňování závad zdravotních, zavádění zdravotních děl atd.), na- bývá od r. 1898 stále rozměrů větších: neb z trojjediného království britského bylo pone- náhla poukazováno na přenositelnost tuberku- losy z mléka a masa tuberkulosního skotu na pokolení lidské a veliké zvýšení úmrtnosti vše- obecné tuberkulosou. Boj tento byl zahájen za předsednictva tehdejšího prince-následníka. nynějšího krále britského Edvarda a rozšiřilse po Germanii, Francii, Austrii a po ostatn Evropě: počala se sanatoria stavěti a přiměřený způsob léčení v ústavech ve vyšších polohách zaváděti. V Rakousku máme jedno teprve sa- natorium proti tuberkulose v Allandě a u nás v Praze společnost k stavění léčeben.
doktor Jindřich Záhoř Praha Francie Evropa Rakousko Austria
15 article
Mezitím, co se další opatčení proti tuber- kulose osnuji, přicházi nyní řada na rakovinu jež rovněž jako tuberkulosa l důležitého tvo činitele při úmrtnosti všeobecné. Ve sněmu království českého a sice dne 27. dubna 1899, když jsem odůvodňoval návrh, by byl vydán zákon k zamezení opilství pro království české, tvrdil jsem, že zemřelo nemo- cemi alkoholem způsobenými v Praze za 12lei 1874—1885 5 95% a za 12leti 1886—1897 6.67o, t. j., že úmrtnost alkoholem stoupá že jeví obrácený poměr tuberkulosa, které pra videlně ubývá a ubývati bude. Nový boj se počíná organisovati proti ra kovině a hlavně na půdě britské: neb se utvo- řila v Londýně společnost proti raku, v Buffalo jest zařízena laboratoř pro studium rakovinya v Berlíně zvláštní anketa studuje dotazniky.
Praha Londýn Buffalo Berlín
16 article
týkající se rakoviny, zodpověděné 13.971 lékařiasa n Herbert Snow píše v Humanitarianu že se rakovina od r. 1864 do 1895 v Angli zdvojnásobila. Nejblíže dotýká se rakoviny Ro- bert Bekla, uváděje, že rakovina jest mno- hem častějši a sice skrytá jako rakovinu miktéru. Rakovina jest nemocí klimatu mírného, ve krajinách studených a horkých raku není. Dle Havilanda nelze upřiti poméru morbidity ke vrstvení geologickému půdy. Rak je vzácný na křidovém neb vápenném útvaru půdy, častěji se jeví na útvaru hlinitém, prostupnéma vlhkém. Nížiny jsou sídlem raka. Případy v Lyoně i Londýně je dokázáno, že se rak v některých obeích, ulicích i domech častěj objevuje: jsou to domy v inundacích, na mi stech vlhkých, poblíže lesů a řek. Reiche uka- zuje na pohyb rakoviny v Anglii a Hamburce. Nápadnější stoupání úmrinosti rakem bylo pozo rováno u mužů v době 1872—1898 v Ham burce a Anglii. 1. a) V Anglii a Walessku připadá: r. 1875 na 100.000 obyvatelů 47.1 r. 1895 » 100.000 » 755 b) v Hamburce r. 1875 na 100.000 obyv. 76.67. r. 1895 » 100.000 » 90 89 2. U mužů náleži 85.89 rakovině orgánů zažívacích. U žen náleží: 41.2 rakovině orgánů pohlavních. 3. Největší číslice úmrtnosti rakem připadá na 60. až 70. rok a sice celkem 28 4 u mužů 31.16, u žen 26.424.
Snow Rak Angl Londýn Anglie Ham
17 article
Na stoupání úmrtnosti od rakoviny účast- ňují se stáři u mužů po 40., u žen po 45. roee stejnoměrně. Po sobě rychle následující úmrti dvou při padů z jednoho čísla popisného lze jenom z pře- nositelnosti odvoditi i nelze více pochybovati, že výměšky a krev vředů rakovitých i výkaly osoh rakem stižených jsou nosiči nákazy, z čehož plyne, že má lékař povinnost se starati o zni- čení výměšků a výkalů osob rakem stížených desinfekci všech předmětů, jichž rakem one- mocnělý se dotýkal. Uvažuje o vysoké číslici nemocnosti tu- berkulosou a ještě vyšší úmrtnosti a rovněž o rozšíření rakoviny a zhoubné její úmrtnosti. považoval jsem za svou povinnost objasni zhoubnost těchto nemocí, jak tuberkulosy, tak rakoviny na základě číslic, pokud tyto úřadnímu lékaři přístupny jsou. Neb to pokládám z jednu z nejpřednějších povinností těch, kteři pracují statistiku úmrtnosti, by veřejné mínění občas upozorňovali na nebezpečenství, jež z hro- madění se některé příčiny úmrtí pochází, jako hlavně z tuberkulosy a rakoviny. Toto předesílaje, podrobil jsem zprávy cen- trální statistické komise rakouské bližší revisi zprávy statistické kanceláře obce pražské. Číslice vyňaté ze zpráv centrální statistické komise rakouské týkají se pouze nemocnosti úmrtností léčených v ústavech veřejných i sou- kromých a neposkytují poměru úmrtnosti k oby- vatelstvu. Nieméně jsou číslice porovnáním dvou sedmiletí dosti význačné a cenné. Porovnávám číslice dvou posledních sedmi leti jak následuje: 1. Za sedmileti 1884—1890 bylo celken v rakouském státě léčeno: 1. V Rakou sku bil
18 article
šae miýil san v sedmiletí 1884 1890 1,963.590 139.119 57.610 41.49% 2 930 roční průmér obnáší 280.516 19.874 8.230 v sedmiletí oav 1891.1897 2,596 603 158 104 56.361 35.79% 2.23 roční průměr Sbnáší 862.229 22.586 8.051 2. V zemích koruny české v sedmileti 1884.1890 586.611 45.579 18.250 40.09% 3.13 roční průměr obnáší 83.801 6.511 2. 60 v sedmiletí 1890. 1897 773.114 51.034 17.764 34.89% 2.329 roční průměr obnáší 110.445 7.290 2.538 3. V královském hlav. měst Praze mohou býti pouze podána data o úmrtnosti, avšak spolehlivější vzhledem ku počlu obyvatelstva. zemřelo tuberkulosou ° %e Za septenát 1884—1890 . . 7051 5 roční průměr obnáší Za septenát 1891—1897 . . 5209 4 roční průměr obnáší . . . 730 V sedmiletí 1884—1890 byl v zemích kor. české v Praze v Rakousku
Praha Rakousko
19 article 2143 2.93
2143 2.93 v sedmiletí 1891—1897 35.7 2.239 34.8 2.329 4.1% Rozdíl vede k těmto číslicím: Z porovnání nemocnosti a úmrtnosti obou sedmiletí plyne, že v druhém sedmiletí bylo ústavech rakouských více ošetřováno ročně 81.713 případů, že bylo tuberkulosy více léčene ročně o 2.712 a že zomřelo o 5.7% a o 0-7 méně. V zemích koruny české bylo v témže obdob více přijato o 26.644 případů, tuberkulosníeh případů o 779 více, zmenšila se tedy úmrtno o 5.2%. resp. 0 0. 819. V královském hlavním městě Praze zmen šila se úmrtnost tuberkulosou o 1.6%.. Z porovnání těchto jest jasno, žel jeví tube kulosa dosud strašnou úmrtnost, třebass i značně zlepšila. Neb obnáší její úmrtnost v celku daleko přes jednu třetinu přlpado onemocnělých. Pražská tuberkulosa jeví šestý díl vše- obecné úmrtnosti ve druhém sedmileti, kdežlo v prvém sedmiletí tvořila jednu pětinu. Poměry rakoviny se týkající jsou mnohem horší, poněvadž je sice číselně do- kázatelný schodek úmrtnosti ve státu rakouském a zemích koruny české, avšak ve skutečnost jsou zajisté poměry horší, poněvadž úmrtí rako- vinou zaviněné v pravdě pod jiným názvem figurují, aspoň číslice úmrtnosti města Prahy i jiných velikých měst ciziny nás o tom poučují. V Rakousku celém v ústave ch veřejných soukromých
Praha Rakousko
20 article
v sedmileií 1884—1890 1,965.590 36.309 10.279 28.490 0.529 roční průměr 280.516 5.187 1.468 V srebném prodejií číglo o sobě . . . za 8h ni . za 2h velhlistkách na venkovst ranní česlo. . . . . . . . 10 otpolodní . . . . . . . . 3k Insera t platí se hotevá rapře Předylacení a inserty přijímá z dmini- strace v Marinnské ulici č. o Tam nacházají se těž rodlske tlakárna a szpedice „ Národnich Llstů . Rukoplsy se nevracsjí.
Marinnský ulice Tama Národnich Llstus
21 article
V II. sedmiletí 1891—1897 2,535 605 53.370 14.899 27.9% 0.59 roční průměr 362.229 7.624 2.128 V zemích koruny české jest tento poměr V sedmiletí 1884—1890 586.611 12.411 3.466 28.0% 0.59 roční průměr 83.801 1.771 495 V sedmiletí 1891—1897 773.114 19.199 5.183 27.0% 0.620 roční průměr 110.445 2.742 740 V Praze v sedmileií 1884—1890 zemř. rakovinou 1153, ročně 165, 0.920%. 1891—1897 » 1249, » 178. 0.279% Porovnáme-li rozdíly obou sedmiletí, vystu- puje pak tento obrázek. V rakouských zemích stoupl tento počet léčených ve druhém sedmiletí 1891—1897 v ústavech veřejných a soukromých o 81.713, stouply případy rakovinou stížené o 2.437 vlee a zemřelo více o 660 případů proti předcháze- jícímu sedmiletí; poměr úmrtí k onemocnéní rakovinou se zlepšil o 0.5%, avšak poměr úmrtí rakovinou ku léčeným vůbec se zhoršil o 007. V zemích koruny české bylo ve druhém sedmiletí léčeno více o 26.644 případů, rako- vých případů více o 971 a zemřelo více o 245 případů. Poměr úmrtí rakového k onemocně- lým případům rakem se zlepšil o 19. avšak poměr úmrtí rakového ku léčeným vůbec s zhoršil o 0.08. V Praze přibývá ročně průměrně o 13 pri- padů úmrtí rakoviny více, což se rovná 0.05° %e. Počítáme-li průměrně, že tuberkulosou chro- níckou stižený aspoň 90 dnů potřebuje léků lékaře, a rakovinou stižený jeden rok nežli zemře, pak lze tento poměr ztráty časově výdaje za léky a lékaře vysloviti v následujících číslieích (4 koruny za den).
Praha 2.742 740 V Praga
22 article
Výdaj na tuberkulosu obnášel v 1. sedmiletí 1884—1890: roční průměr kapitál úmrtnosti na 49% korun korun korne v Rakonsku . . 20,739.600 2,962.300 74,070.000 v zemích koruny české . . . . 6,570.000 938 520 23,463.000 v Praze . . . . 2.538 360 362.520 9,063.000 v 2. sedmiletí 1891—1897 obnášel tento výdaj- v Rakousku . . 15,007.340 2,898.360 71,709.000 v zemích koruny české . . . . 6,395.040 923.680 23,092.000 v Praze . . . . 1,875.240 262.800 6,570.000 Rakovina pak vyžaduje tyto výdaje: 1. sedmi etí 1884—1890 bylo vydáno: v Rakousku . . 15,007.340 2,143.280 53,582. 000 v zemích koruny české . . . . 5,060.360 722.700 18,067.500 v Praze . . . 1,683.380 240.900 6,022.500 2. sedmiletí 1891—1897 bylo vydáno v Rakousku . . 21,752.540 3,106.880 77,672. 000 v zemích koruny české . . . . 7,567.180 1,080.400 27,010 000 v Praze . . . 1,821.540 259.880 6,497.00 Z uvedených číslic snadno lze odvoditi, že nemocnost i úmrtnost tuberkulosy se ve druhém sedmileti menší, což ovšem je v souvislosti se zlepšením se hygienických poměrů vůbec; za to však u rakoviny jak číslice nemocnosti tak úmrtnosti ve stálém se jeví stoupání. Pohyb nemocnosti i úmrtnosti těchto dvou nemocí nutno také uvažovati z ohledu národně- oekonomického. Důsledně souvisí menší výdaj za ze- mřelé tuberkulosou se zlepšením zdravotních poměrů v Rakousku, v zemích českých v Praze samolné. Menší výdej obnáš v Rakousku při úmrtnosti tuberkulosou obno úroků ze 21% mill. K, v zemích českých 371.000 K a v královské Praze 219 mill.k ročně.
Praha Rakousko královský Praga 219
23 article
Při rakovině jest obrácený poměr jako u tuberkulosy a sice v druhém sedmiletí 1891 až 1897 obnáší uložený kapitál o 24,000.000 více, v zemích českých o 9,000.000 K více. v Praze o 13 mill. K více. Číslice tyto ovšem na základě kalkulu po- měrně přibližného získané ukazují nám, jak ve- liké oběti musí něsti obyvatelstvo, aby mohlo jenom obstarati úmrtnost těchto dvou nej- zhoubnějších nemocí. Úspora národního jmění jest zajisté odn vodněna a může jenom tehdy stoupati, kdyžs proti oběma nemocem jmenovaným zahájí aspon týž boj, jaký se vede přes 20 roků proti ne- mocem tak zvaným nakažlivým Oprávněnost zavádění zvláštních opatření proti tuberkulose a rakovině plyne z číslie uve- dených příliš jasně a z ohledu toho navrhují se tyto these ku přijeti sekce hygienické i slav- ného kongressu. 1. Tuberkulosa i rakovina náleží mezi ob ligatorně ohlašovatelné infekční nemoci 2. Při tuberkulose a rakovině buďtež tatáž desinfekční opatření prováděna jako při zhoub- ných nemocech nakažlivých. 3. Ve směru tomto buďtež desinfekční řády doplněny. 4. Zvláštní léčebny pro nemocné tuberku- losou a rakovinou buďtež zřizovány. Po přednášce rozpředla se čilá diskusse, kteréž se zúčastnili pánové: doc. dr. Růžička, vrchní zdrav. rada dr. Dvořák, doc. dr. Ma- tiegka a prof. Kabrhel. Doc. Matiegka vykládá vzrůst abs. čísliee nemocných rakovinou tím, že nemocní ti nyní spíše pomoci operativní v nemocnicích vyhle- dávají. Naproti tomu počtu tuberkulosních v ne mocnicích ubývá. Poukazuje k tomu, že vzdor všem hygienickým opatřením průměrný věk lid- stva nestoupá, jedině ve věku dětském úmr- nost se zlepšila a to lze vysvětlití tím, že opa
docent doktor Růžička Dvořák ma profesor Kabrhel Matiegka Praha
24 title
5.70