ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 df3363c0-660c-11dc-92b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: place 38, person 28, work 4, org 9
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
28 května 1901
28 květen
4 masthead
Číslo 145.
5 article
tření hygienická vztahují se zvláště proti infekě ním nemocem dětským. Myslí, že podobným prováděním těchto opatření proti infekčním n mocem dospělých může i u těchto dosažen býti zlopšení. Po skončeně debatě bylo usneseno tuber kulosu od rakoviny odděliti a přijata jedno hlasně stran tuberkulosy následující resoluce 1. Tuberkulosa náleží mezi nemoci, jež nutno obligatorně hlásití. 2. Při tuberkulose budiž prováděna přimě řená desinfekce. 3. Ve směru tomto budiž desinfekční řá doplněn. 4. Zvláštní léčebny pro nemocné tuberku losní buďtež zřizovány Ve příčině rakoviny bylo přijato: Pro ne mocné rakovinou budlež rovněž zvláštní léčebny zřizovány. Dr. Jan Dvořák (Opočno): O časovýeh reformách všeobecných veřejných nemocnic v král. českém. V posledním desítiletí znamenati jest veliee potěšitelný vývoj našich všeobecných veřejných nemocnie, jak co do jich počtu tak i v techni- ckém a hygienickém ohledu. Od roku 1891 do roku 1900 přibylo 24 veřejných nemoenic Ve vělšině nově zřízených ústavů bylo vy hověno všem moderním požadavkům doby, av velké části starších nemocnic provedeny byly mnohé důležité časové úpravy. I vésprávě a řízení nemocnic provedeny byly na základě zákona ze dne 5. března 1888 čís. 19 z. z. vydáním normálních stanov, řádu nemocenského a instrukcí služebních mnohé zá- važné reformy- Leč během let seznána byla zkušenosti praxí celá řada nedostatků a závad jak ve správě šak v technickém a hygienickém zařízení všeobecných nemocnic, jež vyžadují brzkýeh časových úprav. Správa vseobecných veřejnýeh nemocnic.
doktor Dvořák Opočno
6 article
Normální stanovy a řád nemocnic nekryj se úplně zákonem. V dozoru na všeob. nemocnice zadal zem výbor velmi mnoho na svě samostatnosti a vzdal se dobrovolně nevyhnutelného dozoru lékařského a zdravotnieko-ekonomického. Důsledky toho těžce nesou jak činitelá místní tak lěkaři. Odstavcem 2. § 2. norm. stanov uvalenn byla veškerá břemena zařizovací a vydržovac budov úslavních na obce a okresy. Předpin ten stal se bohužel brzdou a závorou zdárného vývoje jak číselného tak hygienického všeob nemocnie. Bylo by nevyhnutelně polřeba percentuál ního měřítka příspěvků z okresů a obcí na za- řizování a udržování všeob. nemocnic, na kteréž nesl by náklad zemský fond. Správní apparát vš. nemocnic na základě nových stanov jest příliš složitý, těžkopádnýa zdlouhavý. Vznikají nové nesnáze a škody. Je nevybnutelně třeba zjednodušení. Administrativn agenda trpí přilišným prodlužováním vyřizován čtvrtletních likvidací účlárnou zemskou. I vy máhání poplatků od nemocenských pokladen je spojeno s velkými obtížemi. Je třeba řádu ošetřovacího a určité jídeln normy- Přijímání dítek do 4 roků nemá býti ob mezováno. Instituce důvěrníků zem. výboru se ne- osvědčila. Postavoní l5kařů nomocničních je vratké velice odvislě. Je nevyhnutelně třeba poskyt nouti primáři větší vliv a učiniti jej ředilelem a přednostou ústavu. Dále jest žádoucím, aby byl poměr mozi primářem a správcem upraven a veškeren personál primáři podřízen. sae Na dozor státními orgány jest velmi mnoh stížností. Záleží mnoho na osobních vlastno stech o odborných zkušenostech jednotlivých okr. lékařů — proto veliká různost. Jest všeobecná tužba, aby byl dozor na nemocnice jednotný a aby mimo státní orgány byl vykonáván zvláštním zem. referentem.
7 article
Časovým požadavkem jest, aby upraveny byly služební poměry veškerých nemocničních zřízenců. K rozkvětu a zdárnému vývoji nemocnie je nevyhnutelno, aby získány byly, vzdělané vyškolené sil; lékařské, správní a ošetřovatelské. Zejmena pro nemocnice větší s převahou chiru gických případů třeba jest, aby z dosavadního relativu byly vyjmuty. Postavení lékaře nemocničního, zejmen primáře, má býti tak upraveno, aby se moh věnovati výhradně agendě nemocniční. Zvláště ve větších ústavech jest třeba roz množení výpomocných sil lékařských a ošetřo- vatelských a zařízení stálé služby inspekční. Jest žádoucím vypracování řádu všeobee ného pro externí lékaře. Časovým požadavkem jest úprava, plato veškerých nemocničních zřízenců a tím i při měřených změn regulativu či zásadních ustano- vení z roku 1896, platného od 1. ledna 1897 Oprávněnost požadavku toho uznána mno hými okrosy, které z vlastního popudu učinily nápravy. Roztřídění dle regulativu neosvědčilo se zejmena při nemocnicích, vynikajících velkým počtem nemocných, jakož i výkonů lékařských a zejmena chirurgických. Podkladem regulativu byla přání lékarů vyslovená peticemi; usne- sení ankety, jakož i votum zemské účtárny zemského výboru. Měřííko dla počtu ošetřovanců se zvláštním zřetelem na počet ošetřovacích dní není zvlást při větších ústavech samo o sobě dostatečným pro posouzení výkonnosti, a tím nároků na vyšši neb nižší platy nemocničních zřízenců. Třeba dbáti odbornéhovědeckého významu jednotlivých nemocnic, větší volnosti v rozhodování, a vzdání se nesprávně zásady, že je zaměstnání Jékař nemocničních pouze vedlejším. Kromě pří- měřeného upravení platu třeba jest stanoven výslužněho lékařům a správcům a zabezpečen stáří a neschopnosti ku povolání ošetřovatelskému personálu.
8 article
Míělo by se uvažovati, zdáž bý se nedopo- ručovalo zřízení společného pensijního fondu pro nemocniční, obvodní a obecní lékaře ve samosprávné úřadnictvo. Souhrn postalátů lékařů a správeů nemo ničních jest zejmena na základě dat sebraných drem. Rich. Dvořákem, primářem nemocniee v Roúídnici: 1. Aby byli pokládání za úřadníky zemské 2. Zvýšeni slušného dle práce a výkonů v I. tř. na 1600 zl., sekundářů na 1200 zl. vasivonl Zrušení IV. třídy. 3. Zabezpečení pravidelného statu a postapu 4. Roční 4nedělní dovolená a zarúčeni bez 5lellásezn v platné substituce. 5. Pense po třiceti letech dle normy pr úřadníky zemské. 6. Sestavení terna komorou lékařskou p obsazování míst. 7. Aby zemský výbor vyhověl resolue sněmu z r. 1896 a 1897 ohledně výslužného lékati a správei. 8. Upravení poměru lékařů nemoc. k tří ním pacientům a právo odměny za léčení jich a za operativní výkony. 9. Úprava platu ošetřovatelského personálu nejméně 15 zl. měsíčně. 10. Podřízení služebných i duéhovníeh ošetřavatelek či sester lékaři. Ponecháňí aspoi jedné vyškolené síly po 3—5 let na jednom místě. Pevný regulativ pro ošetřovatelky řádné 11. Pojištění ošetřovatelek u okresních ne mocenských pokladen pro případ nemoci 12. Řád starobní pro ošetřovatele, ktei úplně a nepřetržitě se věnují službů v nemoe nicích. 13. Udilení odměn vytrvalým a řádný ošetřovatelkám. 14. Vyhovění resoluci přijaté zemským sně mem z roku 1896 a 1897 ve příčině ošetřo- valelského personálu. 15. Najímání výpomocných sil pro ošetřo vatelky.
Rich Dvořák
9 article
16. Zřizování kursu pro ošetřovatelky. Technické a hyglienické refor m budovnemocniční ci h. Na výsledky léčení nemocných má nepo píratelně veliký vliv technické a hygienické pro- vedení stavby a vnitřního zařízení budovy ne- mocniční. Zejmena dlužno dbáti kardinálních poža- davků, týkajících se hojného množství světla vzduchů, a nejzevrubnější čistoty, jakož i před- pisů antisepse a asepse. Bohužel zkušenos uči, že nemístná spořivost při zřizování ne mocnie bývá na úkor řečených moderních po- žadavků. Zejmena většina starších budov polohou, a těsným okolím nevyhovuje. Mnohě chovaj tolik nedostatků, že nezbývá než stavba nove budovy. Většina novějších ústavů vyniká volnou po- lohou a značným rozsahem pozemků. Oev Sloh stavebn4.s teio Starší budovy nemoeniční vystaveny jsou vesměs v slohu koridorovém, později přístaveny při nich isolační pavillony pro nakažlivé ne moci, vyhovující více neb méné svému účelu Při stavbách nových všeobecných nemocni převládá smíšený sloh korridorgvý s pavillono- vým, s rozčleněním budov nemocničních na 4. 5, 7, 8 od sebe oddělených stavení. e Slohem ryze pavillonovým zřízeny jsou dvě všeob. nemocnice, mimo to provádí se stavb dvou. Pro menší všeobecné nemocnice hodí se sloh korridorový, pro střední sloh smíšený. Hy- gienicky nejdokonalejší a pro velké nemocniee nejúčelnějším je sloh pavillonový. Starší budovy trpí kromě nedostatku vzdušn prostory nedostatkem potřebných prostor, ze- jmena různými nodostatky vedlejších mísinosti zejmena lázní, záchodů, kuchyně, skladišť pro stáří.
ha
10 article
prádlo čisté a špinavé, operačních síní, p žirny, lednice a mnoha jiných. Kromě toho trpí různými nedostatky, zásobování vodou, o straňování výmělů, a léměř vesměs přeplněním Hlavní příčina přeplnění je nedostatek cho robinců a chudobinců. I lůžka nemocných jeví mnohé nedostatky Síň pro pozororání duševně chorýeh v starších nemocnicích buď chybí neb je ne způsobilou. I v mnohých nových nemocnících objevil se záhy nedostatky, podminěné zejmena nedo slatkem prostor a požadavků, jichž vyžaduje asepse. Ve větších moderních nemocnieích ne měla by scházeti zvláštní jidelna, jakož i pro story pro pobyt nemocných během dne, či denn prostory (Tageräume), neb krýté vytápěné ko ridorr Operační slň má býti dvojíí pro případy aseptické a septické, s horním světlem, a s po třebnýmí vedlejsími prostořami: pro sterilisovac nástroje, koupel, přístroj Röntgenův a j. v. ol Kromě malých koupelen při větsíchl odděleníe mají býti v admínistrační neb hospodářské bu- dově neb vedle kuchyně všeobecné koupele pro nemočné, ošetřovatele a lékaře.ont Větrání nemočnic staršií soustavý bývá ve- lice nedostatečné a primitivní.do avl V nových nemocnicích zařízeno jest větrání letní a zimní s přiváděním vzduchu čerstvého a odváděním zkaženého zvláštními průduchy Ve větších nemocnicích i je větrání strojové spojeno s centráiním topením buď pulsaci neb aspirací. Osvětlování děje se větším dílem petro- lejem, jenedostatečné a hýgienicky závadné. V některých nových nemocnicích zřízen jest osvětlení plynem, neb elektrieké, které nej lépe vyhovuje hygienickým požadavkům.
Tageräum Röntgenův
11 article
Topení nevyhovuje ve většině, zejmena starších nemocnic hlavním zdravotnickým poža- davkům, stejnoměrného a trvalého zahřívání čistoty, zamezení prášení a kouření, hluku a pod Pro menší nemocnice dlužno omeziti sen místní topení kamny, kterárv jsou ve staršíc nemoenicích větším dilem závadná. Nejlépe hodí se kamna kachlová aneb že- lezná s pláštém kachlovým s regulací a plá štěma spnjená s průduchy ventilačními. Pro většíi nemocnice hodí se nejlépe ústřední topení a sice parou při nízkém tlaku Zásobování nemocnic vodou pitnou a užit kovou zdokonaluje se teprve v posledních le- tech zřizováním vodovodů arozváděním vody po celém ústavu a do klosetů i lázní. Nejnedokonaleji byla dosud a sice hlavně v starých nemocnicích rozřešena otázka hygie nicky nezávadných záchodů a odstraňování lid- ských výmětů. Ve starých nemocnicích nejsou dosud zá chody semotam ani přiměřeně uzavřeny, ani od- loučeny. V nových nemocnicích je již větším dílem zřízeno v klosětech splachování vodou. K odstraňování výmětů hodí se nejlépe kanalisace se stokami betonovými. Isolační pavillony pro nakažlivé nemocis stále zdokonalují odloučením a opatřují zvlášt ními místnostmi: lázní, koupelí, prádelnou, ku cbyňkou, sušírnou, skladišti a p Tendence isolovati šíří se stále na vošker nakažlivé choroby V nové době jeví se potřeba zřizování zvlást ních isolačních pavillonů pro tuberkulosní, neto liko za účelem isolace, nýbrž i novověkéhol čení tuberkulosou stížených. Potřeba takých pavillonů při nemocniele prokázána jest nejvěhlasnějšími nutoritami. Ziem sen, Pettenkofér aj Zejmena v říši naší při volném postup zřízování sanatorií pro tuberkulosní je reform nemocnic pro léčení tuberkulosních žádoucí. Hodí se však toliko nemocnice venkovské v nichž jsou podmínky veškeré příznivé.
12 article
Tendence řečené šíří se netoliko v Německu nýbrž i u nás, na př. v Benešově. dUmrlčí komory jsou namnoze nedostatečny nesmí scházeti vedle síně pro mrtvoly aspon pitevna. Žádoucí jest však místnost pro mikro- skopování, pro desinfekční stroj, vodovod, pří stroj k ohřívání vody a pod. Prádelna nemá býti v hlavní budově ko- dorové, jak to nalézáme ještě při mnohých ne moenicích starších. Má býti vzdálena ode pokojů nemocných, buď v hospodářské budově neb př kuchyni. Ve velkých nemocnicích jsou prádeln nioqj parní. Kromě prádelny nesmí scházeti sušírna skladiště pro prádlo čisté a špinavě! Při nových nemocnicích nemá scházeti lefonní vedení, električké signály, přístroje elek- trické, galvanokaustické, mikroskopické, jakož veškeré potřeby na základě předpisů přísné ron asepce. Při všeobcených nemocnicích nesmí schá zeti prostranné zahrady a háje, v nichž mohou býti s prospěchem umístěny polokryté prostory
Německo Benešov micraskopování
13 article
(Liegehallen) pro léčení nemocných ve volném vzduchu, po připadě i Döekerovy baráky. Dr. Erazím Vlasák (Král. Vinolirady) Dělnické domky v království če- ském. Nouze o ohydli je prastará. U starých národů ve velkých střediskách bylo mnoho li bez přístřeší a mnoho luzy nemělo, kam by svou hlavu položilo. Nouze o byty pro chudinu byla i ve středověku často dosti značnou. To- varyšstvo Panny Marie v r. 1608 píše: »Ve mě- stech pražských mnozí chudí lidé po ulicíeh semo tam i na hnojích a na smotištích um rají.« V minulém stoleií po vynálezu parního stroje a při pokroku ve vědách přírodních po vznesl se znamenitě průmysl. Vznikla velká mi- sta průmyslová, do nichž hrnulo se četně li za výdělkem a nastával velký nedostatek obydu pro lidi, hledající tu podmínky životní. Jedno- ilivci z kvetoucíeh závodů bohatli a velk massy lidové chudly, ač jejich práce podmiňo- vala bohatslví jednotlivců. Rozvinula se sociáln otázka ved velkém svém rozsahu.i Dělník.
Döekerův doktor Vlasák Král varyšstvo pannus Marie
14 article
málý člověk, chtěl žiti aspoň. jako člověk chtělmíti čistý, světlý byt, ehtěl obstojnou stravu atd. Jednotlivci, továrníči, vystihli teprv po delších bojích a stávkách své povinnosti kopracujícímu dělníku. Poskytovali mu pod- mínky, nutné k jeho živobytí. Předěm staral se mu o řádný byt. Povstaly dělnické domky a dělniekénkolonie. První postavil dělnickou kolonii purkmistr v Mühlhusách ve Francii Andre Köchlin r. 1830. V r. 1836 elsaští horníci za- ložiliasociété muhlhousienne des cilés ouvriě- rés«. R. 1840 postavila dělnické domky spo- lečnost na dolování uhli v Anzinu. Cisař Na- poleon III. velice podporoval myšlénku dělni- ckých domků. Sám postaviti dal v roce 1851 první citét ouvriěre v Paříži, rue Rochéchonart V Anglii vznikly v létech padesátých šedesátých dělnická obydlí příčiněním dobro- dinců, společností stavitelských a ) svépomoc- ných spolků dělnických, jichž dnes čitá Anglie na 2000. Pro obydlí chudých v Londýn věnoval Peabody v roce 1862 šest millionů zl.r. če slod té doby jmění nadační se zdvoj násobilo, V roce 1851 vystavil v Hyder Parku prine Albert vzorný dělnický domek vlastní in- vence. Podobně jako v Anglii, starají se o obydl dělnická ve Švýcarech, Belgii a Německu, kde v nejnovější době pečují o stavbu přihodnýeh dělnických bytů města a větší obce, Stavb dělnických obydlí je jedním z předních bod komunálního německého programu. S dělnický mi domky selkáváme se na Rusi, v Italii, ba v málo průmyslovém Španělsku. V Rakousk s otázkou bytovou pohnuli jednotlivci, stá omezil se na vydání zákona, skytajícího úlevu ve příčině zdanění dělnických bytů.
Andr Köchlin Albert Francie Cisař Paříž Anglie Londýn Peabody Belgie Německo Rus Španělsko stavitelský a
15 article
V r. 1869 vznikla v Praze společnost pro stavbu dělnických obydlí, která vystavěla domky na Smíchově (Mrázovka) a v Holešovicích- Bub- uech. V Čechách jsou dnes při továrnách, hutích a dolech četné kolonie dělnické. Dělnická obydlí jsou ta, která jsou stavěn za tím účelem, aby skytala přísířeší dělníkům. Pojem ten, hledě k hygieně, měl by se roz šířiti. Zan takové obydli v pojímání, ať tak dím, hygienickém, měla by se pokládati všeck obydlí, jichž upotřebovatelé jsou poukázáni n nízký nebo velice nízký roční příjem. K těmto jednotliveům by bylo dlužno počítat podářadníky, zřízence a pensisty, nebo lidi, ji jsou poukázáni na proměnlivý příjem jako mal řemeslníci, podomní obehodníci, šičky, nosič břemen atd. K poskytnutí laciných obydli pro hospodářsky slabé vedou různé cesfy. O laciný dobrý byt může se starati dobrodinec, továrník a společnosti. Dotčeno toho bylo svrchu při po- měrech, vládnoucích v Anglii. Stavební společnosti nedělnické, do nich ukládají kapilalisté své peníze na nízký úrok učinily různé zkušenosti. Byty se jim vraceji v hrozném stavu od dělníků téměř ve většině případů a režie značně roste. Nejlépe jsou n tom dělnické společnosti stavební. Dělník stává se po čase pánem svého obydlí, domku a do- vede cenili byt svůj, věda, že jeho ušetřením pracuje pro zisk společnosti a tím i pro zil svůj. Při dom ovšem se jedná zvláště o dělníky. v jednom místě usedlé.
Praha Smíchov Mrázovka Holešovice Buba Čechy Anglie
16 article
Řečník pojednává o hygienických a staveb- ních vlastnoslech bytů dělnických. Předkládá plány vzorných domků dělnických v cizině těž typy, znázorňující úpravu vnitřní dělnických domků. V bytech těch dlužno se postarati vzduchový prospor 20 až 30 cbm. pro dospě- lého a 10—15 cbm. pro dítě. Výška jejich nesmí přesahovati 3.30 m., poněvadž by se zdály příliš malounkými a daly by se špatně výtopiti. Dle zkušeností nabytých je nejlěpe, pohybuje-li se výška mezi mezi 2.75—3.30 m Počet místností dělnického bytu budiž upraven tak, aby bylo postaráno o uzavřenou předsih, kuchyň se spížkou, záchod, místnost pro stál pobyt a ložnici pro manžely a malé děti. Dítky přes 14 let mají míti zvláštní ložnici. Žádou i je sklep a půda, prádelna a místo, kde možno věšeti prádlo v leté, což může býti pro 3— rodiny společným. Kde je to možným, budi postaráno i o koupelnu nebo alespoň o sprcho- vou lázeň, která zaujme malý prostor. Kuchyň nemá nikdy býti pokládána za vedlejší místnost; na ni nevystači 8—10 m2 rozlohy. V kuchyni většinou se dělnická ro- dina nejvíce zdržuje, zvláště v dobách zimních. Prostora její obnášejž nejméné 15—25 m°. Při obnově vzduchu v dělnických bytech dlužne počítati vždy jen a předovším s přirozenou ven- tilací, s porositou stěn, otevíráním oken a dveří a s tahem v kamnech. Sestává li rodina na př. z pěti osob, mezi nimi z 2 dospělých, má obnášeti kubický prostor vzduchový 70 chm t. j. při průměrné výšce 3 m musí obnášeti prostor nejméně 24 m2; místnosti ke span určené nejméně 18 m'. Kde cena pozemků je malou, buďtež stavěny domky vždy jen pro jednu rodinu. Staví se obyčejně: domky pro jednu rodinu; domky pro dvě rodiny s byty úplně oddělenýmis domky pro 4 rodiny atd.
m 2
17 article
Domky stojí o sobě nebo jsou v řadě spojeny, čímž vznikají tak zv. domky dělnické v řadé. Více poschodí než jedno se nedoporučuje pro domky dělnické. V městech staví se dělnické domy činžovní s více patry a mnoha jednetlivými obydlimi. Při domeích má býti postaráno o za- hrádku, o řádný záchod a tento budiž pokud možne větších koloniích může býti postaráno i o hřistě pro děti atd. Přízemní místhosti mají býti pod- sklepeny; pro záchod doporučují se nejnověji, kde není místo kanalisováno, klosety s ra eěonn šelinou. Topení je nejvhodnější pomoci jednodu- chých regulačních kamen. V kuchyních butftek Proti dělnickým koloniím uvádějí mnozí, z nejsou na místě, poněvadž nemá býti jedna třía lidí odděléna úplně od ostatního světa. V Rakousku vydán byl v příčině dělnickýeh obydli zákon ze dne 9. února 1892. Tato obydl osvobozují se od daní na dobu 24 fet; prosto obydlený nesmí býti menší nežli 30 m2 př jedně obytné místnosti, při obydlich s více místnostmi neméně nezli 40 a ne více nez 75 m. Roční nájemné za 1 m2 smí obnášeti v Vídni zl. 1.75, v místech s více než 10.000 oby- vatelů zl. 1.15, ve všech jiných místech 80 kr. Zákon tento bude opraven; návrh na reformu je již vypracován. Řečník uvádí mínění svobod- ného pána ze Schwarzenau a prof. Philippowiche o této nové předloze. Nový zákon bude o něco lepším než starý. Vládní předloha je proti tomu, aby povinnosti pečovati o zdravý, dobrý, laciný byt vloženy byly na bodra státu, země nebo obce. Tato starost náleží soukromníkům, osobám privätním.
profesor Philippowich Rakousko Vídeň m 2
18 article
Nový zákon má jednati o dělnických dom- cích, o domech rodinných, o noclehárnách ae stálém, systematickém dozoru nad byty vůbee po způsobu anglické »hye-haws«. Na konec před- kládá řečník plány a folografie jednotlivých děl- nických domků v království českém. Jsou t domky firmy F. Goldschmidt v Bělohradě, domky stavitele Černého, záložny a severo-západní dráhy v Nymburce, firmy Stern a syn ve Staré Pace, kde bydlí přes 600 lidí, domky pro čele na panstvích knížete Morice z Lobkovic, děl- nické kolonie akciové železárny v Libšicích n. Vlt., domky firmy Ringhofer na Smíchově, čin- žovní domy firmy Grab u. Söhne v Nové Libni a dělnická kolonie firmy Ig. Klinger v Mladé Boleslavi a Ig. Schmieger ve Zvodavě u Falk- nova. Nejhůře bydlí v království českém dělnte cihlářští u velikých cihelen, však i v tomto ohledu počíná si vláda věcí všímati a leckdes již u velkých kruhovek jsou poměry lepší. Shrneme-lí všecko, co bylo uvedeno, mů- žeme prohlásiti, že dělnické domky v královstv českém nestojí všeobecně na moderním hygieni- ckém stanovisku, vyjímaje domky několika firem v severních Čechách a v Pojizeří ; ale slus dáti pravdě průchod, že se činí i v opatřování laciných a zdravých dělničkých bytů také v na- šem království vše možné, takže lze doufati na úplnou nápravu v té věci Velká města nebo menší obce české až n nepatrně výjimky dosud se buď málo nebo do- cela nic nestaraly o laciné a zdravé dělnick (Debaty se zúčastnili dr. Popper a okr. lé- (Pokračování.) kař dr. Skalička)
F Goldschmidt Černý Moric Lobkovic Klinger Schmieger Falk Popper doktor Bělohrad Nymburk Stará Paka Libšice můj Vltava Smíchov Nová Libeň Mladá Boleslav Čechy Pojizeří Skalička Stern Ringhofer Grabo u . Söhnout Big
21 article Otevření zvěrolékařského musea v ústředních jatkách pražských.
Otevření zvěrolékařského musea v ústředních jatkách pražských. V řadách českých lékařů v minulých letech lze pozorovati potěšitelný ruch, směřující k usamostatnění české vědy zvěrolékařské a k všestrannému její po- kroku a rozvoji. Do nedávných dob nemohlo ae o české vědě zvěrolékařské ani mluviti a ačkoliv bylo mnoho lékařů českého původu a české národnosti, přece vlivem výchovy na německém ústavě zvěro- lékařském ve Vídni se stávalo, že tito odchovanci členstvím centralisovaných odborných spolků něme- ckých a přispíváním do německých listů zvěrolékař- ských na své povinnosti k národu, z něhož vzešli, zapomínali. Teprve mladší generace zvěrolěkařskás
Vídeň ústav zvěrolékařský
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Odsouzený.
23 article
Denně můžete vidět toho člověka opatrné proudem lidu v městských sadech se procházeti Muž prostřední postavy, asi třicítiletý, s hlavou k zemi skloněnou, málo pěstěným vousem a s očima nevýslovně smutnýma, jenž každý krok úzkostlivě odměřuje, jen aby do někoho ne- vrazil. Žádný Plzeňan neviděl ho už dlouhý čas s někým mluviti, — chodí vždy úplně sám. Nemilujesli však společnost, život a šum města, proč chodí na procházku právě sem na korso, kde studentí se žárem první lásky pozo- rují známé kokety, kde dámy celého města se scházívají, aby svými toiletami obdiv vzbudily Proč se uchyluje tento samolář právě sem, kde o asfaltový chodník náhodou narážejí šavle dů- stojníků s pečlivě upravenými knírky, kde massy všech možných vrstev společenských každá svým způsobem, ale vždy lině, loudavě, drahý čae utrácejí? Každý Plzeňan zná tohoto podivného člo- věka, a ptá-li se kdo, čím jest, odpoví mu i sotva škole odrostlé děvče, jež činí si již ná roky na »slečnu« — ajest blázen«. Jest blázen, protože chodí denně tam, kam chodí lidé »neblázni«. Jinde ho sotva kdo uzří. Jest blázen, protože chodí sám, maje hlavu svě- šenu. Jiného průkazu o jeho bláznovství vám nikdo nepodá. Ale přece jsou okamžiky, že — ale jenom jednou za večer — pozvedne hlavu a sejme. Pozdravuje tak paní doktorovou Y. Zajistě, že i ona zná jeho, toho blázna. Snad že jest jejích očích něčím jiným, než bláznem Paní doktorová dovolí nám trochu nahléd nouti do své knihy minulosli. lot
24 article
Slečna Katuše Koldinská byla deerou hospo- dářského správce z X. Ale olec ji záhy zemřel. Vdova po něm se pak přestéhovala s pěti dětm do Plzně, kde zvýšila své skrovné příjmy tím. že měla na bytě studenty. Katuše vychodila v Plzni městské školy po tě se učila v klášteře ozdobným ženským pracím. Jednoho dne, ubírajíe se z kláštera k do movu, seznámila se náhodou s panem Záme ekým, úřadníkem. Čirou náhodou. Náhodou ztratila kapesník, pan Zámeck jej náhodou našel a jí vrátil, a náhodou se kapesníku rozpovidali celou hodinu. Takové náhody se ostatně přiházejí dost často. Druhého dne se náhodou potkali opět,a nadále se tak potkávali denně bez náhody. e Havranní vlas, černé oko s dlouhými brva mi, ostře kreslené obočí a lehký rrůžový nádecl licí připoutal k sobě Zámeckého. Katuši zas se zalíbil pěkně vzrostlý mladík s výrazem aristokrata?i Poměr jejich byl den ke dni dů- věrnější, až se proměnil v pevnou lásku. Milo- vali se se vším zápalem mládí, s pevnými na- dějemi v budoucí štěstl. Zdálo se, že jejiel poměr nepčerůší nikdo. Tak míjeli dnové blaha, ničím nejsouee mobě ol ne kaleni. tál pnl an e njus Podzimní mlhy mísily se s černým kouřem města v dusnou almosféru. Nezdravý vzduel zanesl v město mnoho nemocí a nejednoho upou tal na lůžko. I Zámecký nucen byl týdení na loži zů stati. Právě onoho dně, kdy měl s Katuší d plesu jíti, bylo mu nejhůře. Ale Katuše si přece této příležitosti neode- přela. Za vlnivých zvuků hudby vrhla se se všt vášní mladé tanečnice v náruč tanci. Zvláště lichotivý pan doktor Y, jenž s ní stále tancoval, se jí zalíbil. Přes to však přeče ob ča s touhou zalétala k Zámeckému. Pan doktor Y. bavil se s ní o všem mož- ném, stále důvěrněji a důvěrněji, až jí i lásku olTěsvn
Koldinská Zat Zámeck Plzeň Mila
25 article
vyznal. Nemile se ho však dotklo, když se mu vyznala, že miluje pana Zámeckého. Nemohl si ani pomyslit, že by Zámecký jenž byl jeho podřízeným v úřadě, měl pře ním, před doktorem, u Katuše přednost. že Několik dní minulo. V hlavě pana Y. uzrály zatím černé záměry! Pomsta a zase pomsta na Zámeckém stala se jeho heslem. Pomstu tu po několika týdnech skutečn provedl. Uvalil na Zámeckého téžké proviněn v úřadě, že tento byl propuštěn a zároveňse postaral o to, aby Katuše tajným způsoben o všem byla zpravena. Katuše pojednou v lásce k Zámeckému ochladla, Nemohla přece milovati človéka, jenž se dopustil tak špatného činu. Jest to člověl špatné pověsti, člověk bez budoucnosti ! Omlu jest zde nemožna. bsl Jednoho dne vracela se s matkou z divadl Tu připojil se pan doktor Y. klnim a vyprosil si. aby je směl doprovoditi., Katuše hned pátrala. co jest pravdy na pravinění Zámeckého. Ale tenio vše ještě v temnějších barvách potvrdil .. měv Několik měsíců po tom rozhlásilo se p městě, že doktor Ya jest zasnouben se slečnot Koldínskou a nedlouhio na to slavil s ní sňatek
Koldínska ya
26 article
Od té doby minulo nékolik let. Zámecký hned po zasnoubení se Y. s Kol dtnskou zmizel z města, a teprve teď, když už naň vše zapomnělo, když výraz tváře trpkými zkouškami života se úplně změnil, vrátil se do Plzně. Dnes nezná ho zde nikdo. Bouře v dná jeho se už utišily, odevzdal se úplně osudu. Co mu zbylo z dřívějších let, jest nevýslovy smutek v oku. Štěstí jeho však žije přece, žije v jeho vzpo- mínkách a on je nejšťastnějším, když uzř v proudu »šťastných« lidi na korsu svou býva- lou mílenku, nyní paní doktorovou Y. Snad i ona, třeba po letech, jej poznává. Nemá k ní nenávisti, vždyť nemohl na ni žádati, aby s ním kráčela v beznadějnou budou- cnostl Vzpomíná si jenom na dávno zašlé doby mladých snů, na doby, v nichž stavěl hrdá zámky do budoucnosti, jež se tak předčasně sřítily. Vzpomíná, že i nevinně může člověk o vše- cko přijíti.
Plzeň doktorův Y
27 article
To jest tedy ten ubohý »blázen«, jenž ru- šívá promenádu crému plzeňského. Bude zde choditi se skloněnou hlavou a smutným okem tak dlouho, až se naň usměje štěstí, jež ho ne- Edvard Ši mek. míne — smr.
ša