3
masthead
28 května 1901
28 květen
5
article
tření hygienická vztahují se zvláště proti infekě
ním nemocem dětským. Myslí, že podobným
prováděním těchto opatření proti infekčním n
mocem dospělých může i u těchto dosažen
býti zlopšení.
Po skončeně debatě bylo usneseno tuber
kulosu od rakoviny odděliti a přijata jedno
hlasně stran tuberkulosy následující resoluce
1. Tuberkulosa náleží mezi nemoci, jež
nutno obligatorně hlásití.
2. Při tuberkulose budiž prováděna přimě
řená desinfekce.
3. Ve směru tomto budiž desinfekční řá
doplněn.
4. Zvláštní léčebny pro nemocné tuberku
losní buďtež zřizovány
Ve příčině rakoviny bylo přijato: Pro ne
mocné rakovinou budlež rovněž zvláštní léčebny
zřizovány.
Dr. Jan Dvořák (Opočno): O časovýeh
reformách všeobecných veřejných nemocnic v
král. českém.
V posledním desítiletí znamenati jest veliee
potěšitelný vývoj našich všeobecných veřejných
nemocnie, jak co do jich počtu tak i v techni-
ckém a hygienickém ohledu. Od roku 1891
do roku 1900 přibylo 24 veřejných nemoenic
Ve vělšině nově zřízených ústavů bylo vy
hověno všem moderním požadavkům doby, av
velké části starších nemocnic provedeny byly
mnohé důležité časové úpravy.
I vésprávě a řízení nemocnic provedeny
byly na základě zákona ze dne 5. března 1888
čís. 19 z. z. vydáním normálních stanov, řádu
nemocenského a instrukcí služebních mnohé zá-
važné reformy-
Leč během let seznána byla zkušenosti
praxí celá řada nedostatků a závad jak ve
správě šak v technickém a hygienickém zařízení
všeobecných nemocnic, jež vyžadují brzkýeh
časových úprav.
Správa vseobecných veřejnýeh
nemocnic.
doktor
Dvořák
Opočno
6
article
Normální stanovy a řád nemocnic nekryj
se úplně zákonem.
V dozoru na všeob. nemocnice zadal zem
výbor velmi mnoho na svě samostatnosti a vzdal
se dobrovolně nevyhnutelného dozoru lékařského
a zdravotnieko-ekonomického. Důsledky toho
těžce nesou jak činitelá místní tak lěkaři.
Odstavcem 2. § 2. norm. stanov uvalenn
byla veškerá břemena zařizovací a vydržovac
budov úslavních na obce a okresy. Předpin
ten stal se bohužel brzdou a závorou zdárného
vývoje jak číselného tak hygienického všeob
nemocnie.
Bylo by nevyhnutelně polřeba percentuál
ního měřítka příspěvků z okresů a obcí na za-
řizování a udržování všeob. nemocnic, na kteréž
nesl by náklad zemský fond.
Správní apparát vš. nemocnic na základě
nových stanov jest příliš složitý, těžkopádnýa
zdlouhavý. Vznikají nové nesnáze a škody. Je
nevybnutelně třeba zjednodušení. Administrativn
agenda trpí přilišným prodlužováním vyřizován
čtvrtletních likvidací účlárnou zemskou. I vy
máhání poplatků od nemocenských pokladen je
spojeno s velkými obtížemi.
Je třeba řádu ošetřovacího a určité jídeln
normy-
Přijímání dítek do 4 roků nemá býti ob
mezováno.
Instituce důvěrníků zem. výboru se ne-
osvědčila.
Postavoní l5kařů nomocničních je vratké
velice odvislě. Je nevyhnutelně třeba poskyt
nouti primáři větší vliv a učiniti jej ředilelem
a přednostou ústavu. Dále jest žádoucím, aby
byl poměr mozi primářem a správcem upraven
a veškeren personál primáři podřízen. sae
Na dozor státními orgány jest velmi mnoh
stížností. Záleží mnoho na osobních vlastno
stech o odborných zkušenostech jednotlivých
okr. lékařů — proto veliká různost.
Jest všeobecná tužba, aby byl dozor na
nemocnice jednotný a aby mimo státní orgány
byl vykonáván zvláštním zem. referentem.
7
article
Časovým požadavkem jest, aby upraveny
byly služební poměry veškerých nemocničních
zřízenců.
K rozkvětu a zdárnému vývoji nemocnie
je nevyhnutelno, aby získány byly, vzdělané
vyškolené sil; lékařské, správní a ošetřovatelské.
Zejmena pro nemocnice větší s převahou chiru
gických případů třeba jest, aby z dosavadního
relativu byly vyjmuty.
Postavení lékaře nemocničního, zejmen
primáře, má býti tak upraveno, aby se moh
věnovati výhradně agendě nemocniční.
Zvláště ve větších ústavech jest třeba roz
množení výpomocných sil lékařských a ošetřo-
vatelských a zařízení stálé služby inspekční.
Jest žádoucím vypracování řádu všeobee
ného pro externí lékaře.
Časovým požadavkem jest úprava, plato
veškerých nemocničních zřízenců a tím i při
měřených změn regulativu či zásadních ustano-
vení z roku 1896, platného od 1. ledna 1897
Oprávněnost požadavku toho uznána mno
hými okrosy, které z vlastního popudu učinily
nápravy.
Roztřídění dle regulativu neosvědčilo se
zejmena při nemocnicích, vynikajících velkým
počtem nemocných, jakož i výkonů lékařských
a zejmena chirurgických. Podkladem regulativu
byla přání lékarů vyslovená peticemi; usne-
sení ankety, jakož i votum zemské účtárny
zemského výboru.
Měřííko dla počtu ošetřovanců se zvláštním
zřetelem na počet ošetřovacích dní není zvlást
při větších ústavech samo o sobě dostatečným
pro posouzení výkonnosti, a tím nároků na vyšši
neb nižší platy nemocničních zřízenců. Třeba
dbáti odbornéhovědeckého významu jednotlivých
nemocnic, větší volnosti v rozhodování, a vzdání
se nesprávně zásady, že je zaměstnání Jékař
nemocničních pouze vedlejším. Kromě pří-
měřeného upravení platu třeba jest stanoven
výslužněho lékařům a správcům a zabezpečen
stáří a neschopnosti ku povolání ošetřovatelskému
personálu.
8
article
Míělo by se uvažovati, zdáž bý se nedopo-
ručovalo zřízení společného pensijního fondu
pro nemocniční, obvodní a obecní lékaře
ve
samosprávné úřadnictvo.
Souhrn postalátů lékařů a správeů nemo
ničních jest zejmena na základě dat sebraných
drem. Rich. Dvořákem, primářem nemocniee
v Roúídnici:
1. Aby byli pokládání za úřadníky zemské
2. Zvýšeni slušného dle práce a výkonů
v I. tř. na 1600 zl., sekundářů na 1200 zl.
vasivonl
Zrušení IV. třídy.
3. Zabezpečení pravidelného statu a postapu
4. Roční 4nedělní dovolená a zarúčeni bez
5lellásezn v
platné substituce.
5. Pense po třiceti letech dle normy pr
úřadníky zemské.
6. Sestavení terna komorou lékařskou p
obsazování míst.
7. Aby zemský výbor vyhověl resolue
sněmu z r. 1896 a 1897 ohledně výslužného
lékati a správei.
8. Upravení poměru lékařů nemoc. k tří
ním pacientům a právo odměny za léčení jich
a za operativní výkony.
9. Úprava platu ošetřovatelského personálu
nejméně 15 zl. měsíčně.
10. Podřízení služebných i duéhovníeh
ošetřavatelek či sester lékaři. Ponecháňí aspoi
jedné vyškolené síly po 3—5 let na jednom
místě. Pevný regulativ pro ošetřovatelky řádné
11. Pojištění ošetřovatelek u okresních ne
mocenských pokladen pro případ nemoci
12. Řád starobní pro ošetřovatele, ktei
úplně a nepřetržitě se věnují službů v nemoe
nicích.
13. Udilení odměn vytrvalým a řádný
ošetřovatelkám.
14. Vyhovění resoluci přijaté zemským sně
mem z roku 1896 a 1897 ve příčině ošetřo-
valelského personálu.
15. Najímání výpomocných sil pro ošetřo
vatelky.
Rich
Dvořák
9
article
16. Zřizování kursu pro ošetřovatelky.
Technické a hyglienické refor m
budovnemocniční ci h.
Na výsledky léčení nemocných má nepo
píratelně veliký vliv technické a hygienické pro-
vedení stavby a vnitřního zařízení budovy ne-
mocniční.
Zejmena dlužno dbáti kardinálních poža-
davků, týkajících se hojného množství světla
vzduchů, a nejzevrubnější čistoty, jakož i před-
pisů antisepse a asepse. Bohužel zkušenos
uči, že nemístná spořivost při zřizování ne
mocnie bývá na úkor řečených moderních po-
žadavků.
Zejmena většina starších budov polohou,
a těsným okolím nevyhovuje. Mnohě chovaj
tolik nedostatků, že nezbývá než stavba nove
budovy.
Většina novějších ústavů vyniká volnou po-
lohou a značným rozsahem pozemků.
Oev Sloh stavebn4.s teio
Starší budovy nemoeniční vystaveny jsou
vesměs v slohu koridorovém, později přístaveny
při nich isolační pavillony pro nakažlivé ne
moci, vyhovující více neb méné svému účelu
Při stavbách nových všeobecných nemocni
převládá smíšený sloh korridorgvý s pavillono-
vým, s rozčleněním budov nemocničních na 4.
5, 7, 8 od sebe oddělených stavení.
e Slohem ryze pavillonovým zřízeny jsou dvě
všeob. nemocnice, mimo to provádí se stavb
dvou.
Pro menší všeobecné nemocnice hodí se
sloh korridorový, pro střední sloh smíšený. Hy-
gienicky nejdokonalejší a pro velké nemocniee
nejúčelnějším je sloh pavillonový.
Starší budovy trpí kromě nedostatku vzdušn
prostory nedostatkem potřebných prostor, ze-
jmena různými nodostatky vedlejších mísinosti
zejmena lázní, záchodů, kuchyně, skladišť pro
stáří.
ha
10
article
prádlo čisté a špinavé, operačních síní, p
žirny, lednice a mnoha jiných. Kromě toho
trpí různými nedostatky, zásobování vodou, o
straňování výmělů, a léměř vesměs přeplněním
Hlavní příčina přeplnění je nedostatek cho
robinců a chudobinců.
I lůžka nemocných jeví mnohé nedostatky
Síň pro pozororání duševně chorýeh
v starších nemocnicích buď chybí neb je ne
způsobilou.
I v mnohých nových nemocnících objevil
se záhy nedostatky, podminěné zejmena nedo
slatkem prostor a požadavků, jichž vyžaduje
asepse. Ve větších moderních nemocnieích ne
měla by scházeti zvláštní jidelna, jakož i pro
story pro pobyt nemocných během dne, či denn
prostory (Tageräume), neb krýté vytápěné ko
ridorr
Operační slň má býti dvojíí pro případy
aseptické a septické, s horním světlem, a s po
třebnýmí vedlejsími prostořami: pro sterilisovac
nástroje, koupel, přístroj Röntgenův a j. v. ol
Kromě malých koupelen při větsíchl odděleníe
mají býti v admínistrační neb hospodářské bu-
dově neb vedle kuchyně všeobecné koupele pro
nemočné, ošetřovatele a lékaře.ont
Větrání nemočnic staršií soustavý bývá ve-
lice nedostatečné a primitivní.do avl
V nových nemocnicích zařízeno jest větrání
letní a zimní s přiváděním vzduchu čerstvého
a odváděním zkaženého zvláštními průduchy
Ve větších nemocnicích i je větrání strojové
spojeno s centráiním topením buď pulsaci neb
aspirací. Osvětlování děje se větším dílem petro-
lejem, jenedostatečné a hýgienicky závadné.
V některých nových nemocnicích zřízen
jest osvětlení plynem, neb elektrieké, které nej
lépe vyhovuje hygienickým požadavkům.
Tageräum
Röntgenův
11
article
Topení nevyhovuje ve většině, zejmena
starších nemocnic hlavním zdravotnickým poža-
davkům, stejnoměrného a trvalého zahřívání
čistoty, zamezení prášení a kouření, hluku a pod
Pro menší nemocnice dlužno omeziti sen
místní topení kamny, kterárv jsou ve staršíc
nemoenicích větším dilem závadná.
Nejlépe hodí se kamna kachlová aneb že-
lezná s pláštém kachlovým s regulací a plá
štěma spnjená s průduchy ventilačními.
Pro většíi nemocnice hodí se nejlépe
ústřední topení a sice parou při nízkém tlaku
Zásobování nemocnic vodou pitnou a užit
kovou zdokonaluje se teprve v posledních le-
tech zřizováním vodovodů arozváděním vody
po celém ústavu a do klosetů i lázní.
Nejnedokonaleji byla dosud a sice hlavně
v starých nemocnicích rozřešena otázka hygie
nicky nezávadných záchodů a odstraňování lid-
ských výmětů.
Ve starých nemocnicích nejsou dosud zá
chody semotam ani přiměřeně uzavřeny, ani od-
loučeny.
V nových nemocnicích je již větším dílem
zřízeno v klosětech splachování vodou.
K odstraňování výmětů hodí se nejlépe
kanalisace se stokami betonovými.
Isolační pavillony pro nakažlivé nemocis
stále zdokonalují odloučením a opatřují zvlášt
ními místnostmi: lázní, koupelí, prádelnou, ku
cbyňkou, sušírnou, skladišti a p
Tendence isolovati šíří se stále na vošker
nakažlivé choroby
V nové době jeví se potřeba zřizování zvlást
ních isolačních pavillonů pro tuberkulosní, neto
liko za účelem isolace, nýbrž i novověkéhol
čení tuberkulosou stížených.
Potřeba takých pavillonů při nemocniele
prokázána jest nejvěhlasnějšími nutoritami. Ziem
sen, Pettenkofér aj
Zejmena v říši naší při volném postup
zřízování sanatorií pro tuberkulosní je reform
nemocnic pro léčení tuberkulosních žádoucí.
Hodí se však toliko nemocnice venkovské
v nichž jsou podmínky veškeré příznivé.
12
article
Tendence řečené šíří se netoliko v Německu
nýbrž i u nás, na př. v Benešově.
dUmrlčí komory jsou namnoze nedostatečny
nesmí scházeti vedle síně pro mrtvoly aspon
pitevna. Žádoucí jest však místnost pro mikro-
skopování, pro desinfekční stroj, vodovod, pří
stroj k ohřívání vody a pod.
Prádelna nemá býti v hlavní budově ko-
dorové, jak to nalézáme ještě při mnohých ne
moenicích starších. Má býti vzdálena ode pokojů
nemocných, buď v hospodářské budově neb př
kuchyni.
Ve velkých nemocnicích jsou prádeln
nioqj
parní.
Kromě prádelny nesmí scházeti sušírna
skladiště pro prádlo čisté a špinavě!
Při nových nemocnicích nemá scházeti
lefonní vedení, električké signály, přístroje elek-
trické, galvanokaustické, mikroskopické, jakož
veškeré potřeby na základě předpisů přísné
ron
asepce.
Při všeobcených nemocnicích nesmí schá
zeti prostranné zahrady a háje, v nichž mohou
býti s prospěchem umístěny polokryté prostory
Německo
Benešov
micraskopování
13
article
(Liegehallen) pro léčení nemocných ve volném
vzduchu, po připadě i Döekerovy baráky.
Dr. Erazím Vlasák (Král. Vinolirady)
Dělnické domky v království če-
ském. Nouze o ohydli je prastará. U starých
národů ve velkých střediskách bylo mnoho li
bez přístřeší a mnoho luzy nemělo, kam by
svou hlavu položilo. Nouze o byty pro chudinu
byla i ve středověku často dosti značnou. To-
varyšstvo Panny Marie v r. 1608 píše: »Ve mě-
stech pražských mnozí chudí lidé po ulicíeh
semo tam i na hnojích a na smotištích um
rají.« V minulém stoleií po vynálezu parního
stroje a při pokroku ve vědách přírodních po
vznesl se znamenitě průmysl. Vznikla velká mi-
sta průmyslová, do nichž hrnulo se četně li
za výdělkem a nastával velký nedostatek obydu
pro lidi, hledající tu podmínky životní. Jedno-
ilivci z kvetoucíeh závodů bohatli a velk
massy lidové chudly, ač jejich práce podmiňo-
vala bohatslví jednotlivců. Rozvinula se sociáln
otázka ved velkém svém rozsahu.i Dělník.
Döekerův
doktor
Vlasák
Král
varyšstvo pannus Marie
14
article
málý člověk, chtěl žiti aspoň. jako člověk
chtělmíti čistý, světlý byt, ehtěl obstojnou
stravu atd. Jednotlivci, továrníči, vystihli teprv
po delších bojích a stávkách své povinnosti
kopracujícímu dělníku. Poskytovali mu pod-
mínky, nutné k jeho živobytí. Předěm staral
se mu o řádný byt. Povstaly dělnické domky
a dělniekénkolonie. První postavil dělnickou
kolonii purkmistr v Mühlhusách ve Francii Andre
Köchlin r. 1830. V r. 1836 elsaští horníci za-
ložiliasociété muhlhousienne des cilés ouvriě-
rés«. R. 1840 postavila dělnické domky spo-
lečnost na dolování uhli v Anzinu. Cisař Na-
poleon III. velice podporoval myšlénku dělni-
ckých domků. Sám postaviti dal v roce 1851
první citét ouvriěre v Paříži, rue Rochéchonart
V Anglii vznikly v létech padesátých
šedesátých dělnická obydlí příčiněním dobro-
dinců, společností stavitelských a ) svépomoc-
ných spolků dělnických, jichž dnes čitá Anglie
na 2000. Pro obydlí chudých v Londýn
věnoval Peabody v roce 1862 šest millionů
zl.r. če slod té doby jmění nadační se zdvoj
násobilo, V roce 1851 vystavil v Hyder Parku
prine Albert vzorný dělnický domek vlastní in-
vence. Podobně jako v Anglii, starají se o obydl
dělnická ve Švýcarech, Belgii a Německu, kde
v nejnovější době pečují o stavbu přihodnýeh
dělnických bytů města a větší obce, Stavb
dělnických obydlí je jedním z předních bod
komunálního německého programu. S dělnický
mi domky selkáváme se na Rusi, v Italii, ba
v málo průmyslovém Španělsku. V Rakousk
s otázkou bytovou pohnuli jednotlivci, stá
omezil se na vydání zákona, skytajícího úlevu
ve příčině zdanění dělnických bytů.
Andr Köchlin
Albert
Francie
Cisař
Paříž
Anglie
Londýn
Peabody
Belgie
Německo
Rus
Španělsko
stavitelský a
15
article
V r. 1869 vznikla v Praze společnost pro
stavbu dělnických obydlí, která vystavěla domky
na Smíchově (Mrázovka) a v Holešovicích- Bub-
uech. V Čechách jsou dnes při továrnách,
hutích a dolech četné kolonie dělnické.
Dělnická obydlí jsou ta, která jsou stavěn
za tím účelem, aby skytala přísířeší dělníkům.
Pojem ten, hledě k hygieně, měl by se roz
šířiti. Zan takové obydli v pojímání, ať tak
dím, hygienickém, měla by se pokládati všeck
obydlí, jichž upotřebovatelé jsou poukázáni n
nízký nebo velice nízký roční příjem.
K těmto jednotliveům by bylo dlužno počítat
podářadníky, zřízence a pensisty, nebo lidi, ji
jsou poukázáni na proměnlivý příjem jako mal
řemeslníci, podomní obehodníci, šičky, nosič
břemen atd. K poskytnutí laciných obydli pro
hospodářsky slabé vedou různé cesfy. O laciný
dobrý byt může se starati dobrodinec, továrník
a společnosti. Dotčeno toho bylo svrchu při po-
měrech, vládnoucích v Anglii.
Stavební společnosti nedělnické, do nich
ukládají kapilalisté své peníze na nízký úrok
učinily různé zkušenosti. Byty se jim vraceji
v hrozném stavu od dělníků téměř ve většině
případů a režie značně roste. Nejlépe jsou n
tom dělnické společnosti stavební. Dělník stává
se po čase pánem svého obydlí, domku a do-
vede cenili byt svůj, věda, že jeho ušetřením
pracuje pro zisk společnosti a tím i pro zil
svůj. Při dom ovšem se jedná zvláště o dělníky.
v jednom místě usedlé.
Praha
Smíchov
Mrázovka
Holešovice
Buba
Čechy
Anglie
16
article
Řečník pojednává o hygienických a staveb-
ních vlastnoslech bytů dělnických. Předkládá
plány vzorných domků dělnických v cizině
těž typy, znázorňující úpravu vnitřní dělnických
domků. V bytech těch dlužno se postarati
vzduchový prospor 20 až 30 cbm. pro dospě-
lého a 10—15 cbm. pro dítě. Výška jejich
nesmí přesahovati 3.30 m., poněvadž by se
zdály příliš malounkými a daly by se špatně
výtopiti. Dle zkušeností nabytých je nejlěpe,
pohybuje-li se výška mezi mezi 2.75—3.30 m
Počet místností dělnického bytu budiž upraven
tak, aby bylo postaráno o uzavřenou předsih,
kuchyň se spížkou, záchod, místnost pro stál
pobyt a ložnici pro manžely a malé děti. Dítky
přes 14 let mají míti zvláštní ložnici. Žádou i
je sklep a půda, prádelna a místo, kde možno
věšeti prádlo v leté, což může býti pro 3—
rodiny společným. Kde je to možným, budi
postaráno i o koupelnu nebo alespoň o sprcho-
vou lázeň, která zaujme malý prostor.
Kuchyň nemá nikdy býti pokládána za
vedlejší místnost; na ni nevystači 8—10 m2
rozlohy. V kuchyni většinou se dělnická ro-
dina nejvíce zdržuje, zvláště v dobách zimních.
Prostora její obnášejž nejméné 15—25 m°.
Při obnově vzduchu v dělnických bytech dlužne
počítati vždy jen a předovším s přirozenou ven-
tilací, s porositou stěn, otevíráním oken a dveří
a s tahem v kamnech. Sestává li rodina na
př. z pěti osob, mezi nimi z 2 dospělých, má
obnášeti kubický prostor vzduchový 70 chm
t. j. při průměrné výšce 3 m musí obnášeti
prostor nejméně 24 m2; místnosti ke span
určené nejméně 18 m'. Kde cena pozemků
je malou, buďtež stavěny domky vždy jen pro
jednu rodinu. Staví se obyčejně: domky pro
jednu rodinu; domky pro dvě rodiny s byty
úplně oddělenýmis domky pro 4 rodiny atd.
m 2
17
article
Domky stojí o sobě nebo jsou v řadě spojeny,
čímž vznikají tak zv. domky dělnické v řadé.
Více poschodí než jedno se nedoporučuje pro
domky dělnické. V městech staví se dělnické
domy činžovní s více patry a mnoha jednetlivými
obydlimi. Při domeích má býti postaráno o za-
hrádku, o řádný záchod a tento budiž pokud možne
větších koloniích může býti postaráno i o hřistě
pro děti atd. Přízemní místhosti mají býti pod-
sklepeny; pro záchod doporučují se nejnověji,
kde není místo kanalisováno, klosety s ra
eěonn
šelinou.
Topení je nejvhodnější pomoci jednodu-
chých regulačních kamen. V kuchyních butftek
Proti dělnickým koloniím uvádějí mnozí, z
nejsou na místě, poněvadž nemá býti jedna třía
lidí odděléna úplně od ostatního světa.
V Rakousku vydán byl v příčině dělnickýeh
obydli zákon ze dne 9. února 1892. Tato obydl
osvobozují se od daní na dobu 24 fet; prosto
obydlený nesmí býti menší nežli 30 m2 př
jedně obytné místnosti, při obydlich s více
místnostmi neméně nezli 40 a ne více nez
75 m.
Roční nájemné za 1 m2 smí obnášeti v
Vídni zl. 1.75, v místech s více než 10.000 oby-
vatelů zl. 1.15, ve všech jiných místech 80 kr.
Zákon tento bude opraven; návrh na reformu
je již vypracován. Řečník uvádí mínění svobod-
ného pána ze Schwarzenau a prof. Philippowiche
o této nové předloze. Nový zákon bude o něco
lepším než starý. Vládní předloha je proti tomu,
aby povinnosti pečovati o zdravý, dobrý, laciný
byt vloženy byly na bodra státu, země nebo
obce. Tato starost náleží soukromníkům, osobám
privätním.
profesor
Philippowich
Rakousko
Vídeň
m 2
18
article
Nový zákon má jednati o dělnických dom-
cích, o domech rodinných, o noclehárnách ae
stálém, systematickém dozoru nad byty vůbee
po způsobu anglické »hye-haws«. Na konec před-
kládá řečník plány a folografie jednotlivých děl-
nických domků v království českém. Jsou t
domky firmy F. Goldschmidt v Bělohradě, domky
stavitele Černého, záložny a severo-západní
dráhy v Nymburce, firmy Stern a syn ve Staré
Pace, kde bydlí přes 600 lidí, domky pro čele
na panstvích knížete Morice z Lobkovic, děl-
nické kolonie akciové železárny v Libšicích n.
Vlt., domky firmy Ringhofer na Smíchově, čin-
žovní domy firmy Grab u. Söhne v Nové Libni
a dělnická kolonie firmy Ig. Klinger v Mladé
Boleslavi a Ig. Schmieger ve Zvodavě u Falk-
nova.
Nejhůře bydlí v království českém dělnte
cihlářští u velikých cihelen, však i v tomto
ohledu počíná si vláda věcí všímati a leckdes
již u velkých kruhovek jsou poměry lepší.
Shrneme-lí všecko, co bylo uvedeno, mů-
žeme prohlásiti, že dělnické domky v královstv
českém nestojí všeobecně na moderním hygieni-
ckém stanovisku, vyjímaje domky několika firem
v severních Čechách a v Pojizeří ; ale slus
dáti pravdě průchod, že se činí i v opatřování
laciných a zdravých dělničkých bytů také v na-
šem království vše možné, takže lze doufati na
úplnou nápravu v té věci
Velká města nebo menší obce české až n
nepatrně výjimky dosud se buď málo nebo do-
cela nic nestaraly o laciné a zdravé dělnick
(Debaty se zúčastnili dr. Popper a okr. lé-
(Pokračování.)
kař dr. Skalička)
F Goldschmidt
Černý
Moric
Lobkovic
Klinger
Schmieger
Falk
Popper
doktor
Bělohrad
Nymburk
Stará Paka
Libšice můj
Vltava
Smíchov
Nová Libeň
Mladá Boleslav
Čechy
Pojizeří
Skalička
Stern
Ringhofer
Grabo u . Söhnout
Big
21
article
Otevření zvěrolékařského musea
v ústředních jatkách pražských.
Otevření zvěrolékařského musea
v ústředních jatkách pražských.
V řadách českých lékařů v minulých letech lze
pozorovati potěšitelný ruch, směřující k usamostatnění
české vědy zvěrolékařské a k všestrannému její po-
kroku a rozvoji. Do nedávných dob nemohlo ae
o české vědě zvěrolékařské ani mluviti a ačkoliv bylo
mnoho lékařů českého původu a české národnosti,
přece vlivem výchovy na německém ústavě zvěro-
lékařském ve Vídni se stávalo, že tito odchovanci
členstvím centralisovaných odborných spolků něme-
ckých a přispíváním do německých listů zvěrolékař-
ských na své povinnosti k národu, z něhož vzešli,
zapomínali. Teprve mladší generace zvěrolěkařskás
Vídeň
ústav zvěrolékařský
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Odsouzený.
23
article
Denně můžete vidět toho člověka opatrné
proudem lidu v městských sadech se procházeti
Muž prostřední postavy, asi třicítiletý, s hlavou
k zemi skloněnou, málo pěstěným vousem a
s očima nevýslovně smutnýma, jenž každý krok
úzkostlivě odměřuje, jen aby do někoho ne-
vrazil. Žádný Plzeňan neviděl ho už dlouhý
čas s někým mluviti, — chodí vždy úplně sám.
Nemilujesli však společnost, život a šum
města, proč chodí na procházku právě sem na
korso, kde studentí se žárem první lásky pozo-
rují známé kokety, kde dámy celého města se
scházívají, aby svými toiletami obdiv vzbudily
Proč se uchyluje tento samolář právě sem, kde
o asfaltový chodník náhodou narážejí šavle dů-
stojníků s pečlivě upravenými knírky, kde massy
všech možných vrstev společenských každá svým
způsobem, ale vždy lině, loudavě, drahý čae
utrácejí?
Každý Plzeňan zná tohoto podivného člo-
věka, a ptá-li se kdo, čím jest, odpoví mu
i sotva škole odrostlé děvče, jež činí si již ná
roky na »slečnu« — ajest blázen«.
Jest blázen, protože chodí denně tam, kam
chodí lidé »neblázni«. Jinde ho sotva kdo uzří.
Jest blázen, protože chodí sám, maje hlavu svě-
šenu. Jiného průkazu o jeho bláznovství vám
nikdo nepodá.
Ale přece jsou okamžiky, že — ale jenom
jednou za večer — pozvedne hlavu a sejme.
Pozdravuje tak paní doktorovou Y. Zajistě, že
i ona zná jeho, toho blázna. Snad že jest
jejích očích něčím jiným, než bláznem
Paní doktorová dovolí nám trochu nahléd
nouti do své knihy minulosli.
lot
24
article
Slečna Katuše Koldinská byla deerou hospo-
dářského správce z X. Ale olec ji záhy zemřel.
Vdova po něm se pak přestéhovala s pěti dětm
do Plzně, kde zvýšila své skrovné příjmy tím.
že měla na bytě studenty.
Katuše vychodila v Plzni městské školy
po tě se učila v klášteře ozdobným ženským
pracím.
Jednoho dne, ubírajíe se z kláštera k do
movu, seznámila se náhodou s panem Záme
ekým, úřadníkem. Čirou náhodou.
Náhodou ztratila kapesník, pan Zámeck
jej náhodou našel a jí vrátil, a náhodou se
kapesníku rozpovidali celou hodinu.
Takové náhody se ostatně přiházejí dost
často.
Druhého dne se náhodou potkali opět,a
nadále se tak potkávali denně bez náhody. e
Havranní vlas, černé oko s dlouhými brva
mi, ostře kreslené obočí a lehký rrůžový nádecl
licí připoutal k sobě Zámeckého. Katuši zas
se zalíbil pěkně vzrostlý mladík s výrazem
aristokrata?i Poměr jejich byl den ke dni dů-
věrnější, až se proměnil v pevnou lásku. Milo-
vali se se vším zápalem mládí, s pevnými na-
dějemi v budoucí štěstl. Zdálo se, že jejiel
poměr nepčerůší nikdo.
Tak míjeli dnové blaha, ničím nejsouee
mobě ol ne
kaleni.
tál
pnl
an e njus
Podzimní mlhy mísily se s černým kouřem
města v dusnou almosféru. Nezdravý vzduel
zanesl v město mnoho nemocí a nejednoho upou
tal na lůžko.
I Zámecký nucen byl týdení na loži zů
stati. Právě onoho dně, kdy měl s Katuší d
plesu jíti, bylo mu nejhůře.
Ale Katuše si přece této příležitosti neode-
přela. Za vlnivých zvuků hudby vrhla se se všt
vášní mladé tanečnice v náruč tanci. Zvláště
lichotivý pan doktor Y, jenž s ní stále tancoval,
se jí zalíbil. Přes to však přeče ob ča
s touhou zalétala k Zámeckému.
Pan doktor Y. bavil se s ní o všem mož-
ném, stále důvěrněji a důvěrněji, až jí i lásku
olTěsvn
Koldinská
Zat
Zámeck
Plzeň
Mila
25
article
vyznal. Nemile se ho však dotklo, když se mu
vyznala, že miluje pana Zámeckého.
Nemohl si ani pomyslit, že by Zámecký
jenž byl jeho podřízeným v úřadě, měl pře
ním, před doktorem, u Katuše přednost.
že Několik dní minulo. V hlavě pana Y. uzrály
zatím černé záměry! Pomsta a zase pomsta na
Zámeckém stala se jeho heslem.
Pomstu tu po několika týdnech skutečn
provedl. Uvalil na Zámeckého téžké proviněn
v úřadě, že tento byl propuštěn a zároveňse
postaral o to, aby Katuše tajným způsoben
o všem byla zpravena.
Katuše pojednou v lásce k Zámeckému
ochladla, Nemohla přece milovati človéka, jenž
se dopustil tak špatného činu. Jest to člověl
špatné pověsti, člověk bez budoucnosti ! Omlu
jest zde nemožna.
bsl Jednoho dne vracela se s matkou z divadl
Tu připojil se pan doktor Y. klnim a vyprosil si.
aby je směl doprovoditi., Katuše hned pátrala.
co jest pravdy na pravinění Zámeckého. Ale
tenio vše ještě v temnějších barvách potvrdil ..
měv Několik měsíců po tom rozhlásilo se p
městě, že doktor Ya jest zasnouben se slečnot
Koldínskou a nedlouhio na to slavil s ní sňatek
Koldínska
ya
26
article
Od té doby minulo nékolik let.
Zámecký hned po zasnoubení se Y. s Kol
dtnskou zmizel z města, a teprve teď, když už
naň vše zapomnělo, když výraz tváře trpkými
zkouškami života se úplně změnil, vrátil se do
Plzně.
Dnes nezná ho zde nikdo. Bouře v dná
jeho se už utišily, odevzdal se úplně osudu.
Co mu zbylo z dřívějších let, jest nevýslovy
smutek v oku.
Štěstí jeho však žije přece, žije v jeho vzpo-
mínkách a on je nejšťastnějším, když uzř
v proudu »šťastných« lidi na korsu svou býva-
lou mílenku, nyní paní doktorovou Y. Snad i
ona, třeba po letech, jej poznává.
Nemá k ní nenávisti, vždyť nemohl na ni
žádati, aby s ním kráčela v beznadějnou budou-
cnostl
Vzpomíná si jenom na dávno zašlé doby
mladých snů, na doby, v nichž stavěl hrdá
zámky do budoucnosti, jež se tak předčasně
sřítily.
Vzpomíná, že i nevinně může člověk o vše-
cko přijíti.
Plzeň
doktorův Y
27
article
To jest tedy ten ubohý »blázen«, jenž ru-
šívá promenádu crému plzeňského. Bude zde
choditi se skloněnou hlavou a smutným okem
tak dlouho, až se naň usměje štěstí, jež ho ne-
Edvard Ši mek.
míne — smr.
ša